(15.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Tu druhou část můžeme rozdělit na peníze, kde skutečně víme, za co a proč budou utraceny. Pan premiér nám tady říkal, že víme přesně, kam ty peníze půjdou. To víme jenom tak zhruba u poloviny těch položek. Ano, víme přesně, že 12,8 mld. půjde na kompenzace obcím. Tam to dokonce umíme spočíst na velikost obce a na obyvatele. Ale pak je tam celá řada položek, kde nemáme ani tušení, za co budou utraceny. A co hůř, ani tušení nemá vláda. Zejména je tam stále 36 mld. ve vládní rozpočtové rezervě.
Prosím pěkně, je potřeba to vztáhnout nikoliv k celému rozpočtu, protože ten už měl svoji vládní rozpočtovou rezervu napočtenou. Je potřeba to vztáhnout pouze k oněm 137 mld. navýšených výdajů. Na 137 mld. navýšených výdajů chtít 36 mld. vládní rozpočtové rezervy, to je prostě astronomické číslo, prostě bianko šek, který nemá obdoby a nemá ani žádné opodstatnění. Kdyby vláda řekla, že na 137 mld. chce 5 mld. vládní rozpočtové rezervy, prosím, i to by bylo hodně, ale je mimořádná situace, nějaká vyšší flexibilita by tady být měla. Ale 36 mld.? Ta vláda vůbec netuší, za co to utratí. My také ne, a pokud bychom brali povinnosti poslance opravdu důsledně a poctivě, tak nemáme právo pro něco takového zvednout ruku, protože my můžeme zvednout ruku jenom tehdy, když víme, na co to půjde. A to nevíme.
Stejně tak 10 mld. na podporu podnikání. Program, který možná bude efektivní, ale možná taky ne. To dneska nikdo neví, protože neznáme kritéria tohoto programu, nevíme, podle čeho ta vláda bude vybírat, kdo by měl být adresátem těchto prostředků. Ta vláda poměrně poctivě píše v pozměňovacím návrhu poslance Babiše, že o tom teprve bude rozhodovat. Ale my bychom jí to měli schválit teprve tehdy, až to ta vláda bude vědět, až to budeme vědět my, a pak zvážíme, jestli na to ty peníze uvolníme, nebo ne. Jinak se dopouštíme v podstatě podvodu na voliče, protože on nás každého sem zvolil proto, abychom rozhodli o každé koruně s vědomím, kam půjde. A vy z vás, kteří se chystáte pro tohle zvednout ruku, říkáte svým voličům: My to dělat nebudeme. I když je to naše povinnost, tak my chceme podepsat vládě bianko šek a ať se ta vláda nějak rozhodne.
Prosím, povšimněte si rozporu ve vystoupení pana premiéra, kdy dokázal říct během dvou minut zcela protichůdné věty. Ta jedna věta byla - přesně víme, kam ty peníze půjdou. A ta druhá věta zněla - možná ty výdaje utratíme, možná taky ne. To může říct jenom někdo, kdo ještě nemá tušení o tom, kam chce desítky miliard alokovat, nebo nechce. Možná že nás něco napadne a pak chceme mít od vás ten bianko šek a pak to tam pošleme, ale teď to nevíme. A fór je v tom, že své cti dbalý poslanec by něco takového nikdy neměl dovolit, protože naší povinností je vědět, kam půjde každá koruna. A vy to prostě nevíte. A co hůř, neví to v desítkách miliard vláda sama.
Už ponechávám stranou, byť mi to velmi vadí, že vláda chce o 137 mld. navýšit výdaje, a přesto se nepokusila ani symbolicky vyhodnotit efektivitu dosavadních opatření. Já proti nim neprotestuji, řadu z nich jsme podpořili, ale myslím si, že po těch týdnech, kdy jsou v běhu, bychom se měli snažit alespoň o zvážení efektivity, a zejména efektivity do budoucna.
Dám příklad - program Antivirus. Bylo určitě dobře, že byl spuštěn. Myslím si, že v počátečních týdnech krize sehrál naprosto rozhodující roli, a my jsme ho podporovali, ale při pohledu na průmyslová čísla nebo na čísla propadů průmyslové produkce si prosím přiznejme, že dnes nemalá část těch pracovních míst držených při životě Antivirem už reálně neexistuje, protože v řadě odvětví se poptávka nevrátí na předkrizovou úroveň jen tak brzy, což logicky s tou nižší poptávkou přinutí firmy k restrukturalizaci, přinutí je ke snížení pracovních nákladů a k omezení velké části - nechci říkat velké části, ale prostě nějaké části těch pracovních míst, která dneska držíme na umělé výživě, ale prostě ona už reálně neexistují. A myslím si, že to chce seriózní diskusi, jak dlouho má smysl tato místa, která už reálně neexistují v ekonomice, protože pro ně není práce a dlouho pro ně práce nebude, jak dlouho je má smysl udržovat na umělé výživě za peníze daňových poplatníků a na dluh. To myslím, že je seriózní debata. Také bychom ji tady taky měli vést. Nevedeme. Protože vláda se neobtěžuje sdělit nám svůj názor na efektivitu dosavadních opatření.
Další věc, která nám nesmírně vadí na té výdajové straně, je absolutní neochota vláda šetřit byť jenom jednu jedinou korunu na provozních výdajích rozpočtu schváleného v době relativního blahobytu v roce 2019. Já se nechci vracet k těm výtkám pana premiéra z roku 2013, kdy mně ostře vyčítal, jak málo jsem škrtal, jak on by škrtal víc, ale že by vláda udělala alespoň symbolický pokus o úsporu několika procent provozních výdajů v jednotlivých kapitolách - nikoliv investic prosím, ale provozních výdajů - aby prokázala nějakou sounáležitost s ekonomikou, která nám posílá své daně a na jejíž úkor si půjčujeme, to ji ani nenapadne. Dodnes jednu jedinou korunu.
Všechny firmy, a je tady vás řada i podnikatelů, tak dobře víte, že mluvím pravdu, dnes musí ořezávat svoje provozní náklady na dřeň, aby přežily. Snižují dokonce i mzdy, osekávají si bonusy, prostě dělají všechno pro to, aby snížily náklady, aby přežily. Vládní úřady, ty si žijí, jako kdyby žádná krize nebyla. Mají rozpočet schválený z roku 2019, vyplácejí si statisícové odměny, přijímají další zaměstnance. Jaká krize? Vždyť si můžeme půjčit. Promiňte, dámy a pánové, to je arogance vůči reálné ekonomice. Tohle by si prostě žádná vláda, žádná exekutiva neměla dovolit. Já dobře vím, že tam nemůžeme ušetřit 137 mld., ale něco ano. Minimálně, minimálně prokázat poctivou snahu. Nejste toho schopni.
A tím plynule přecházím k té příjmové straně rozpočtu. Návrh, který máme před sebou, předpokládá pokles příjmů o 63 mld. korun, což odvozuje z dubnové predikce, která předpokládá propad hrubého domácího produktu o 5,6 %. Já teď nekritizuji tu dubnovou predikci, vycházela prostě z dubnových čísel a nemohla jít jinak. Byla zpracována zcela profesionálně a objektivně, ale od té doby máme přece jenom ještě nějaké jiné údaje. Máme o něco čerstvější predikci OECD, která nám predikuje propad větší než 9 %. Máme ještě čerstvější predikci Evropské komise, která nám predikuje propad o 7,5 %. A především máme květnová čísla propadu průmyslové produkce, kde po 33 % za duben máme květen 29 %, a když ho očistíme o státní svátky, kterých je v květnu víc, tak jsme někde na šestadvacetiprocentním propadu. ***