(19.00 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Dostal jsem informaci od paní ministryně financí, že už nemá zájem vystoupit, protože paní ministryně spravedlnosti všechno už sdělila, takže prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec František Navrkal. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v návaznosti na paní ministryni bych chtěl jako zpravodaj doplnit některé informace týkající se předloženého návrhu.
Jak již paní ministryně uvedla, tak už jsme měli danou směrnici implementovat v letošním lednu, ale dnes máme tedy 7. července a vládní návrh zákona teprve prochází prvním čtením. Toto významné prodlení bylo způsobeno hlavně zdlouhavou tvorbou návrhu zákona a několikerým přepracováním jeho znění. Změny se týkaly kupříkladu definice skutečného majitele u společností vložených do svěřenských fondů, k nímž měli výhrady jak odborníci, tak přímo i vládní odbor kompatibility a Legislativní rada vlády. Nicméně nechci vás zatěžovat detaily vzniku návrhu zákona. Důležité je jeho aktuální znění, k němuž se máme vyjádřit.
Zákon o evidenci skutečných majitelů pracuje s klíčovými pojmy a jejich definicemi. Tou nejdůležitější je samozřejmě (definice?) skutečného majitele, která je v obecné rovině vystavěna po vzoru příslušné směrnice na materiální pojetí, přičemž je za skutečného majitele považován koncový příjemce či osoba s koncovým vlivem. Za koncového příjemce je označována osoba, jež může získat více než 25 % z celkového prospěchu právnické osoby. V případě obchodních korporací je za koncového příjemce považována fyzická osoba s přímým či nepřímým právem na podílu z prospěchu obchodní korporace. Osobou s koncovým vlivem korporace je pak fyzická osoba s přímým nebo nepřímým podílem na hlasovacích právech, který významně převyšuje podílem na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %.
Návrh řeší i další specifické případy. Mezi nimi je určení skutečných majitelů právních uspořádání, resp. svěřenských fondů. Zde navrhovatelé užívají formálního pojetí, které za skutečného majitele právních uspořádání označuje například jeho zakladatele, svěřenského správce či obmyšleného. Toto formální pojetí předkladatelé ovšem neuplatňují pro určení skutečného majitele firem vložených do svěřenských fondů a místo toho se v § 5 odst. 4 odvolávají na materiální kritéria platná pro určení skutečného majitele korporace. To zde již také paní ministryně uvedla.
Byť samotná směrnice přímo neříká, jak nahlížet na případy, kdy je podíl korporace spravován v právním uspořádání, obecně platí, že materiální pojetí činí rozkrývání vlastnických struktur komplikovanějším než pojetí formální. Pochybnosti o souladu dvou rozdílných přístupů k určení skutečného majitele právních uspořádání a korporací do nich vložených vyslovil i vládní odbor kompatibility. Ve svém stanovisku ze 13. ledna 2020 uvedl, že se v tomto případě přiklání spíše k aplikaci formálních kritérií platných pro právní uspořádání.
K podobnému závěru dospěl i Parlamentní institut, který ve své analýze uvádí - cituji: "Výklad vedoucí k použití tzv. materiálního kritéria pro určení skutečného majitele právnické osoby v právním uspořádání nutně znamená kompromis oproti snaze u jiného zákonodárce o reakci na nižší transparenci některých právních uspořádání." Konec citace.
Návrh zákona také pamatuje na odhalování skutečného vlastnictví v rámci komplexních vlastnických struktur, kde je získávání prospěchu či uplatňování vlivu realizováno nepřímo. V popisu těchto komplikovaných vazeb jsou užity pojmy řetězení a větvení, přičemž řetězením se myslí získávání prospěchu nebo uplatňování vlivu prostřednictví na sebe postupně navázaných osob nebo na sebe postupně navazujících vztahů. O větvení se jedná, pakliže je získávání prospěchu nebo uplatňování vlivu realizováno prostřednictvím více řetězení.
Dále zákon řeší zejména otázku zveřejňovaných údajů, přístupu do evidence skutečných majitelů a v neposlední řadě také sankce za nesplnění povinností.
Organizační výbor navrhl ústavně-právní výbor jako garanční. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže já otevírám obecnou rozpravu, do které nemám ovšem nikoho přihlášeného, tak se ještě podívám, jestli se někdo hlásí. Nikdo se nehlásí, takže já končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně Benešová, paní ministryně Schillerová - nemáte zájem. A pan zpravodaj Navrkal. Nemáte zájem. Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Ťuká někdo? Ano, tak už ťukáte včas. Takže to tady zmáčkneme, takže odhlásím vás všechny a přihlaste se znovu... vidíte, jak jsme ukázněni. Tak. Já jsem vás odhlásil, přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Já raději zagonguji.
Takže kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru? Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
(Jedná se o hlasování číslo 24. Na světelné tabuli svítí: Pro 126, proti 0.) Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Další návrh nevidím, takže končím prvé čtení tohoto tisku.
Tím jsme vyčerpali pořad dnešní schůze Poslanecké sněmovny. Přerušuji schůzi do zítřejší deváté hodiny a přeji vám hezký večer.
(Jednání skončilo v 19.06 hodin.) ***