(16.30 hodin)
(pokračuje Zahradník)
On existuje ještě trošku modifikovaný parametr, takzvaný value-adjusted LCOE, tedy upravený parametr, který navíc započítává i náklady na stabilitu dodávek, tedy na to, když nesvítí, nefouká, a tedy když musí běžet nějaký náhradní zdroj. Tam je to tedy už pak daleko horší, tam samozřejmě se najednou ta efektivita a atraktivita těchto zdrojů vytrácí.
Výtěžní poměr, parametr energetické výkonnosti, kolikrát více energie za dobu životnosti ten zdroj vyrobí, nežli bylo vynaloženo na jeho stavbu po celou dobu provozování a také - pozor - na úplnou likvidaci. U uhelných elektráren je to 120 až 140, čili 120 až 140krát více energie ten zdroj vyrobí, než kolik bylo potřeba vynaložit na jeho pořízení, provozování a likvidaci. U větrníků je to 12 až 30 a u fotovoltaiky pouze 2 až 5, čili jasně v neprospěch těch obnovitelných zdrojů.
Když to přeložíme do srozumitelného jazyka, prostě obnovitelné zdroje nemohou fungovat a přinášet efekt, aniž by byly masivně podporovány a dotovány z kapes daňových poplatníků, možná v tak velkém bilionovém rozsahu, jakého jsme dnes svědky, když musíme každý rok 40 miliard dávat na obnovitelné zdroje, což se promítá v nákladech na energii.
Ještě k ukládání elektrické energie, protože obnovitelné zdroje nemohou řádně existovat, aniž by se energie, kterou vyrobí, ukládala a z té baterie se čerpala v noci nebo druhý den, když nefouká vítr nebo nesvítí sluníčko. Dá se spočítat, že hodinová spotřeba - vycházíme tedy z těch let, do kterých plánujeme ukončit uhlí, 2030 až 2040 - tak tam je to 80 terawatthodin, když to jednoduše vydělíme, je to 9 000 MWh za jednu hodinu, tj. průměrná hodinová spotřeba je 9 000 MWh. Největší energetické úložiště baterie v Plané nad Lužnicí má kapacitu 2,5 MWh a stálo 75 mil. korun, čili takovýchto úložišť bychom potřebovali 3 600, když si to vydělíme jednoduše na kalkulačce. Vynásobením zase zjistíme, že jejich cena by byla 250 mld. korun. Čili ukládací kapacita pro jednu hodinu naprostého výpadku všech obnovitelných zdrojů, kdybychom nepočítali uhlí a jádro, že je už dávno pryč, tak by stála čtvrt miliardy, na čtyři hodiny bilion, na jeden den šest bilionů. Náš rozpočet, víme, že je asi tak 1,5 bilionu, čili čtyři rozpočty.
Já to říkám proto, abychom si uvědomili, že když tady jednoduše mluvíme o náhradě zdrojů jinými zdroji, že ty nové, progresivní obnovitelné zdroje jsou zatíženy takovýmito problémy, o kterých se veřejně příliš nemluví. Já nejsem žádný odpůrce fotovoltaiky. Já jen připomenu, že kromě fotovoltaiky všechny způsoby výroby energie využívají prastarý způsob otáčení turbíny, která roztáčí generátor. Jak se ta turbína roztáčí, jestli párou získanou spálením, že se v kotli ohřeje spálením uhlí, nebo párou, která se ohřeje jadernou reakcí, nebo vodou z nějaké přehrady, nebo větrem, který kolem toho stožáru fouká, ale pořád je to ten samý princip. Fotovoltaika je nový princip, který se tomuto mechanickému způsobu vymyká, čili měl by být velmi nadějný. Bohužel se zdá, že má celou řadu problémů, které bychom měli řešit. A já myslím, že by zasloužilo podporovat vědu, aby konečně hledala nějaký nový způsob výroby energie, který by tyto problémy vyřešil.
Ještě poslední věc řeknu, jak je to s biopalivy. Také takový evergreen, pořád se to tady vleče, nebyli jsme schopni to zrušit v minulém volebním období, tu podporu. Server auto.cz říká, že biopaliva zatím přinesla zemědělcům zisk, to je pravda, chudým zemím hlad a bídu, vědcům pochybnosti a motoristům zničená auta.
Co druhá generace biopaliv? Z čeho by se dala vyrábět ta druhá generace biopaliv? Co tam můžeme mít k dispozici? No tak asi nějakou štěpku, možná odpad, kafilerní tuky, vylitý fritovací olej, který někdo bude shromažďovat.
Tak ty kafilerní tuky. Já řeknu jenom takový příklad. Máme u nás asi 1,5 mil. kusů skotu a 1,5 mil. prasat. To tady u nás v roce 2017 podle statistiky jsme chovali. Máme-li, řekněme, u skotu průměrnou váhu 500 kg, u prasete 100 kg, předpokládám, že má 5 % užitného tuku, což je informace z Vysoké školy zemědělské v Praze, tak dostáváme 42 tis. tun té disponibilní suroviny. S 80 % výtěžností bychom z toho dokázali vyrobit 34 mil. litrů biopaliva, což je necelé 1 % z těch 6 miliard litrů nafty, které se u nás ročně spotřebovává, čili je to jenom to symbolické přimíchávání, co od nás vyžaduje Evropská komise, jenom abychom učinili zadost těm jejich předpisům. Takže vůbec nic, co by mohlo naši energetiku zachránit.
Dřevní štěpka - to ani nebudu číst, protože tady se zdá, že celá ta kůrovcová kalamita mění úplně parametry těch věcí. Ale zase dřevní štěpka by nám tak mohla stačit na 4,8 % spotřeby nafty.
Dámy a pánové, záchranu pro tohle všechno si slibuje Zelená dohoda. Zelená dohoda pro Evropu, hlavní téma nové Komise pod vedením paní předsedkyně von der Leyenové. Je to podle mě seznam přání té Komise. Pan premiér se k tomu vyjadřuje poměrně kriticky, i tady ve Sněmovně, i dneska v našem jednání evropského výboru kritizuje Zelenou dohodu, říká, že si nenechá vnucovat žádné věci, které by měly ohrožovat naše hospodářství, nechce se nechat strhnout k fanatickým zeleným opatřením, která by měla ohrozit náš průmysl, ale jeho poslanci všichni za ANO spolu s poslanci za TOP 09 a Piráty byli pro usnesení Evropského parlamentu k té Zelené dohodě z 15. ledna, což je tedy jediný dokument, o kterém bylo hlasováno. Jinak Zelená dohoda je sdělení Evropské komise, to je nelegislativní akt, o kterém se ani nehlasuje, ani se nikde nepodepisoval, ani není možné se k němu přihlásit nebo se od něj odhlásit. Tohle usnesení už je ale faktická věc.
První věc je, že se zvažuje zvýšení ambicí, tedy snížení emisí skleníkových plynů na 50 % do roku 2030. To je tedy hrůza! Myslím si, že tomu je třeba se bránit.
Co se týká dodávek čisté dostupné energie, tak v té Zelené dohodě se klíčová role přisuzuje obnovitelným zdrojům, především, tady píšou, větrné energii z příbřežních mořských oblastí offshore, větrných elektráren. Ty my ale u nás nemáme, nemajíce tedy žádné pobřeží. Není tam v té Zelené dohodě ani slovo o jaderné energetice, o ní se tam vůbec nemluví, že by to byl zdroj, který by mohl být zvažován jako bezemisní zdroj pro záchranu evropské energetiky. Naopak se mluví o dekarbonizaci plynárenského sektoru. ***