(12.20 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Takže musíme stále obracet svoji pozornost k budování nádrží. Já jsem rád, že pan ministr zemědělství představil program k budování nádrží. Častokrát je tato cesta kritizovaná, je spojovaná s nějakou betonářskou lobby. Já tedy si myslím, že to tak není. Prostě měli bychom myslet na zadní kolečka. Až skutečně to sucho bude kritické, tak každá ta nádrž bude určitě potřebná.
My jsme chránili v roce 1953 277 profilů pro možné nádrže, v roce 1988 to bylo už jenom 210, v roce 2005 potom to bylo 186 a v současné době pracujeme zhruba kolem tak 60 až 80 míst, 65 profilů, kde by bylo možné postavit nádrž a které jsou tím oním způsobem chráněné. Pan ministr mluvil zhruba asi o 30 možných místech, kde by se nádrž dala postavit. Dámy a pánové, to je věc, která samozřejmě podle mě není populární. Já jsem si vědom toho, že nesklidí nějak velkou chválu, ale chci se tady vyjádřit ve prospěch toho záměru na budování nádrží.
Takže další věc, kterou bych chtěl zmínit, je vůbec to, na co používáme vodu, kterou u nás zachycujeme. Ve světě, ve světovém globálním průměru, 75 % vody je používáno na zemědělské účely, 20 % vody na průmysl a služby, 5 % pak slouží jako voda pitná. V Evropě to je tedy již 33 % zemědělství, 54 % průmysl a služby a 13 % voda pitná. U nás je tomu tak, že 4 % na zemědělství, 58 % na průmysl a služby a 38 % voda pitná. Co to znamená? No, znamená to, že my významné množství pitné vody vlastně používáme na ty průmyslové nebo zemědělské účely.
Já bych ještě na závěr uvedl takový - já jsem někde našel takový zvláštní statistický údaj, poměrně ne jaksi neradostný, jak se jednotlivé katastrofální jevy podílejí... jakou mají jaksi... jakým způsobem se na úmrtí podílejí, kolik úmrtí, kolik mrtvých lidí přinese ta která katastrofa.
Zemětřesení 16 %, tady uváděli ti autoři, povodně 8 %, tropické bouře 5 % - ale sucho, dámy pánové, sucho má na svědomí 64 % úmrtí. Takže to jsou čísla opravdu varující. A považuji naši snahu bránit se suchu za správnou. I když u nás samozřejmě nemluvíme zatím o obětech, ale jenom o snížení našeho komfortu, které by mohlo přinést nastupující sucho.
Já nechci být jízlivý v tom, že zase opět na jihu prší, teď jsou tam vydatné deště, blíží se sem, rozumím tomu, že zemědělské sucho je, zdá se, pro toto období vyřešeno. Ale pořád ještě samozřejmě máme velký deficit ve spodních vodách a ten roční úhrn srážkový chybějící určitě se těmito srážkami nedoplní.
Nyní tedy k našemu sněmovnímu tisku. Já jsem svůj pozměňovací návrh, který se týká § 12, předložil do výborů. Ten výbory projednaly - děkuji za to, že jej přijaly za svůj, mluvil o tom tady pan kolega Munzar, mluvil o tom také myslím pan poslanec Tureček za zemědělský výbor. Takže nebudu tady načítat tento návrh, protože je již obsažen v návrhu jak zemědělského, tak hospodářského výboru.
Chtěl bych se ještě vyjádřit k otázce vlastnictví vody, která tady padla. Já opakovaně se pokouším vyvrátit i blud, který tady bývá zmiňován, že jsme tady jaksi zprivatizovali vodu a že se veškerá voda u nás dostala do soukromých rukou. Není tomu tak. Z více než 90 % patří vodní zdroje i infrastruktura do rukou obcí, případně právnických osob, které si obce založily. To, že si na správu těchto svých infrastrukturních statků najímají soukromé firmy, Veolii, u nás na jihu Čech to je ČEVAK a další, to je jiná věc. Už se dávno ukázalo, že obce, nebo veřejná správa, nejsou dobrým podnikatelem. Že hospodaření na té infrastruktuře, to není jenom čerpání vody, její úprava, její rozvod a odvádění tedy odpadních vod a jejich čištění. Je to také významná starost o kvalitu té vodní infrastruktury, kvalitu vodovodních trubek, kanalizačních trubek. A to je věcí každé obce, každého města, jak se domluví s tou svou firmou, která spravuje tu infrastrukturu, jakou část zisku ta firma bude dávat právě do této infrastruktury.
A ukazuje se, že za poslední dobu se významně zlepšuje kvalita té vodohospodářské infrastruktury, mám na mysli tedy těch vodovodních řadů, a že ty ztráty, které byly významné v předchozích dobách, naopak tedy klesají. Ještě jeden komentář bych si rád dovolil, který tady... asi dvakrát nebo třikrát se mluvilo o chráněných oblastech přirozené akumulace vod, zkratka CHOPAV, taková mluvící zkratka. Já jenom bych chtěl jaksi povzdychnout nad tím, jaký osud stihl chráněnou oblast přirozené akumulace vod Šumava, kdy jsem tady před několika lety v tom minulém volebním složení naší Sněmovny upozorňoval na to, že zákony, které jsme tedy přijali, zákony na ochranu přírody a krajiny, které vlastně ze Šumavy udělaly, tak jak si přáli aktivisté, divočinu, že to bude mít negativní vliv na vodní hospodářství na té Šumavě, vodní režim. Nebyl na to brán ohled a bohužel ta chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava nyní je velmi postižena tím, že více než 20 % stromů na Šumavě vlastně uschlo vlivem kůrovcové kalamity.
Čili to je můj závěrečný povzdech nad tím, že - a někdo tady zmínil, že i ta kalamita pokračuje, že se můžeme obávat toho, že pokračující kalamita i tedy v lesích hospodářských bude přinášet negativní dopady na hospodářství s vodou na vodní režim. Je to tak. Je pravda, že bychom tedy měli skutečně - a tady zase vítám vynakládané finanční prostředky na jak tedy boj proti kůrovci, tak i na boj s nastupujícím suchem.
Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. Jak už jsem řekl, pozměňovací návrh považuji za předložený prostřednictvím obou výborů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Pan poslanec Jan Zahradník byl poslední přihlášený v obecné rozpravě. Takže se podívám, jestli má ještě někdo zájem do obecné rozpravy. Nemá. Takže já končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Pan ministr Toman, pan ministr Brabec? Pan zpravodaj Tureček a pan zpravodaj Munzar? Tak, tam také asi zájem není.
Takže nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu. A připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A jako první se hlásí paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych se ráda přihlásila ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. První je nahraný v systému pod číslem 4964 a týká se lepší definice ochranných pásem. A druhý pozměňovací návrh je v systému nahraný pod číslem 4965 a týká se povinnosti správců vodního toku. Děkuji. ***