(10.10 hodin)
(pokračuje Brabec)
Ale když se dneska podíváte v krajině po naší krásné zemi, jezdíte hodně po České republice, tak jako jezdím já, tak si myslím, že mi dáte za pravdu, že řada věcí se mění. Opravdu významně přibývá menších vodních nádrží. A my jsme jenom za těch posledních šest let udělali 16 nebo 17 tisíc konkrétních projektů na zadržení vody v krajině ve městech. Děláme jich teď dvanáct až patnáct denně. Já neříkám, že to stačí. Musíme ještě přidat, určitě. Já nikdy nejsem ani se sebou spokojen. Ale říct, že vláda pro to neudělala nic, je prostě lež. A je prima se pak zeptat těch, kteří tady byli před námi, v jakém stavu nám to předali. V jakém stavu byly ty projekty? Kdybychom nepracovali na těch koncepčních dokumentech a na těch projektech, tak jste teď neměli ty dokumenty, které kritizujete. Částečně oprávněně, protože samozřejmě máme taky jinou představu o rychlosti. Ale říkala to tady paní kolegyně Adamová Pekarová a měla pravdu. To není o jednom roku změny, my jsme tu vodu prostě víc jak sto let, možná sto padesát let cíleně odváděli z českých zemí - říkám z českých zemí, protože to bylo ještě za Rakouska-Uherska. A nechci samozřejmě upírat to, že tady byly vizionářské snahy některých politiků a nepochybně odborníků už v těch minulých letech se zabývat suchem, ale nikdy to nebylo koncepčně.
My jsme se koncepčně začali zabývat suchem před šesti lety, připravili jsme koncepční materiály, udělali jsme mnoho tisíc, troufám si říct desítek tisíc konkrétních opatření. A ano, vy říkáte: má jich být sto tisíc, nebo stovky tisíc. Určitě, ono jich budou stovky tisíc v celé České republice, ale nezměníme ten trend okamžitě. Nejde to. Já jsem odpovídal samozřejmě i na otázky, jestliže se za posledních sto padesát let napřímily tisíce kilometrů vodních toků, tak proč je nedokážeme zase zmeandrovat za stejnou dobu. A já říkám - protože nejsme v Číně, abychom řekli, že tady zítra uděláme takovouhle operaci, a ona by tady zítra skutečně byla. Pak je ale samozřejmě jedno, jestli tam jsou nějaké majetkoprávní vztahy, že budeme vyvlastňovat majetky tisíců lidí. A to jsou velmi citlivá témata, o kterých se pak budeme bavit v ústavním zákonu nebo v návrzích na ústavní řešení vody.
Já chci jenom říct, že ta vláda nespala. Opravdu připravila desítky tisíc konkrétních opatření, které dneska opravdu můžeme vidět. A samozřejmě i změnu legislativy.
Já jsem v reakci na svolání mimořádné schůze říkal, že žádná mimořádná schůze ještě nic moc nevyřešila, to je stejné jako vyšetřovací komise, ale trošku to změním. Já jsem samozřejmě velmi rád, že využijeme tohoto prostoru, pokud to tak bude, nejenom k nějaké předvolební debatě co by kdyby, a i kdybych tady byl já, co bych udělal, ale budeme se věnovat konkrétním návrhům, ať už vládním, či opozičním, protože v tom je síla, v té debatě o těch konkrétních věcech.
Já si myslím, že vodní zákon je docela revoluční, že skutečně navrhuje věci, které tady už měly být před mnoha lety. Jsem rád, že s panem ministrem Tomanem jsme tenhle vodní zákon navrhli, a já si myslím, že i vy jste svými připomínkami uznali, že konstrukce je správná a směr je správný. Mně jenom vadí taková ta obrovská zkratka, že se neudělalo nic. No, kdyby se neudělalo nic, tak skutečně není absolutně dneska možné, abychom realizovali těch dvanáct projektů denně. Protože ta trošku vysmívaná Dešťovka - já mám osobního kamaráda, který se jmenuje Seth Siegel, je to autor světového bestselleru Budiž voda, Izraelec, a on mi říkal: vy jste dokázali za těch šest let i v hlavách lidí díky tomu, jak jste o tom začali mluvit, připravovat věci, které nám v Izraeli trvaly třicet let, abychom změnili myšlení lidí, abychom o tom začali hovořit, abychom připravili lidi na to, že ta voda není samozřejmost, že už nežijeme ve vodním blahobytu. A to jsou věci, které se povedly. A já jsem poslední, kdo by se tady bránil nějaké kritice za to, že má být něco rychlejší, že má být něco prostě razantnější. To je parametrická záležitost, o tom se prostě bavme. Ale vadí mi to, když někdo řekne "vláda neudělala nic", nebo taková ta vyjádření, která asi znáte, protože tady nám prostě křivdíte. A to není jenom fráze.
Kdyby dneska nebyla mimořádná schůze, tak jsem dneska zase určitě po celé České republice, kde budu přesvědčovat stovky starostek a starostů, jako to dělám takřka každý týden, když je možnost vyjet, teď jsme bohužel kvůli koronaviru nemohli vyjet do terénu, aby šli do našich projektů. Já bych měl svoji vizi, aby do dvou, maximálně tří let každá obec, každé město v České republice, a máme už tisíce, které mají, měly nějaký projekt od nás z Ministerstva životního prostředí a určitě z Ministerstva zemědělství na zadržení vody v krajině, na Dešťovku. Trošku jste se smáli Dešťovce, ale ona se stala určitým symbolem, byť máme v uvozovkách jenom 7 tisíc projektů, chtěli bychom mít třeba 50 tisíc, ale je to na lidech, my jim to nemůžeme nanutit, my jenom vytváříme podmínky, aby do toho lidé šli. Ale máme velkou Dešťovku pro města a obce, už 150 projektů. A chtěli bychom, aby skutečně každé město, každá obec měla nějaký projekt na zadržení dešťové vody.
Té vody na naše území pořád padá 60 miliard kubíků, 60 bilionů litrů ročně. A já jsem přesvědčen, že pokud s ní budeme dobře hospodařit, tak se nestaneme ani pouštní, ani polopouštní zemí a s vodou prostě vyjdeme. Já jenom tvrdím, že tato vláda a i předchozí vláda, kde jsme se o tom začali bavit, zásadním způsobem přispěla k tomu, že to je takové téma. A začali jsme to řešit, vážení, když ještě žádné sucho nebylo, protože v roce 2013 byl povodňový rok, jestli si to nepamatujete. A smáli se nám, když jsme začali řešit sucho, a říkali: co blbnete? Ale my jsme ty vědce poslouchali a máme je v naší Národní koalici boje proti suchu, špičkové odborníky na sucho, a nasloucháme jim.
A znovu říkám, že každá rada, každý podnět, který tady padne, tak věřte, že nezapadne, zabýváme se jím. A že s ním třeba nesouhlasíme, to neznamená, že ho odmítáme ideologicky, to jenom třeba znamená, že na to máme jiný názor, a je to naše odpovědnost. Ale souhlasím s tím, že voda je nejcennější tekutina, koneckonců v krvi jí máme taky hodně a pro Moraváky je určitě i v té slivovici a je to základ života. A bez vody není nic a nebude. Věřte, že tohle si vláda velmi dobře uvědomuje, a nejenom těmi materiály nebo transparenty, ale těmi konkrétními mnoha tisíci opatřeními, která máme dneska v krajině a ve městech, dokazuje, že je to naše priorita.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi životního prostředí. A nyní s přednostním právem ministr zemědělství Miroslav Toman, zatím poslední s přednostním právem. Budeme potom pokračovat procedurálně dál. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem tady toho strašně moc vyposlechl a musím říct, že mě to zaujalo. Chci v prvé řadě poděkovat za to, že dnešní schůze je, protože vždycky když se začnete bavit o suchu, tak začne pršet. Teď prší v jihozápadních Čechách, díval jsem se na radar a mluvil jsem s kolegy. Za to vám chci poděkovat, že aspoň něco ta schůze přinese, jinak si myslím, že je k ničemu, ale dobře. (Veselost v sále.)
Jestli dovolíte, opravdu jsem teď poslouchal spoustu věcí a jsem nadzvedlý, protože to trvalé napadání zemědělců mě už fakt nebaví. Tady byla řečena spousta věcí. Já to shrnu na konci. Ale co mě rozčiluje, je jedna věc. Někdo nám říká, že máme používat méně pesticidů. Já bych byl velmi rád, kdyby někdo navštívil Eurostat, který vydal před čtrnácti dny materiál. Nejvíc pesticidů, dvě třetiny pesticidů v Evropě spotřebovává Německo, Itálie, Španělsko, Francie. Jenom abyste věděli, za poslední dobu v České republice došlo k poklesu prodeje a spotřeby pesticidů o 27 %. Nám dávané za vzor Rakousko - 57 % nahoru. A takhle můžu pokračovat. A to je to, z čeho bude vycházet Green Deal. To je to, proč se u toho vztekám.
Já nechci, aby naši zemědělci byli neustále z něčeho obviňováni. Prostě je to nesmysl. Prosím, aby si všichni nastudovali tyto materiály - zdůrazňuji Eurostat. Nefalšoval to ani Toman, ani Ministerstvo zemědělství, je to Eurostat. Prosím, přečtěte si to a nenapadejte naše zemědělce, že nadužívají plošně pesticidy. Jenom pro vaši informaci, všichni mluví o glyfosátu v Evropské unii. Česká republika byla jedna z prvních, která omezila používání glyfosátu u rostlin, které jsou využívány na potravinářské účely. Pokles glyfosátu z roku na rok v České republice minus 25 %. A takhle můžu pokračovat. A já to pak na konci ještě shrnu, ale opravdu už mě to zlobí - trvalé napadání. Za sucho nemůžou zemědělci, máme tady klimatickou změnu, které se musíme přizpůsobit. To je celý příběh. Prosím, nechte napadání zemědělců, ať je velký, nebo malý, pojďme se bavit o opatřeních, na to jsem připraven. ***