(9.10 hodin)
(pokračuje Farský)
Půda za posledních sedmdesát let razantně ztratila schopnost absorpce vody. Proč je absorpce vody tak důležitá? Protože zpomaluje odchod vody z krajiny a zároveň půda funguje jako filtr, ten filtr, který způsobí, že voda, která spadne, se postupně uvolňuje do pramenů, potoků, říček, naplňuje podzemní rezervoáry, a my ji pak využíváme pro naši životní potřebu. Schopnost absorbovat vodu u půdy klesla o 40 %. V roce 1950 byla půda schopna pojmout 8,4 mld. m3 vody, dnes je to necelých 5 mld. m3 a ten rozdíl, který je, ty 3,5 mld. m3, může působit jako těžko představitelné číslo, ale je to třeba 2,5násobek objemu vody, který zadržuje celá vltavská kaskáda, nebo je to pět Orlíků, nebo je to součet všech objemů přehrad v České republice.
Takhle výrazný deficit vody v půdě dneska máme. A s tím je prostě potřeba něco dělat. To nejde odkládat. Když teď přikročíme k razantním opatřením, tak je to možná minutu před dvanáctou, ale spíše minutu po dvanácté.
Jak se k tomu staví vláda? Aspoň z našeho pohledu zatím dost nedostatečně. Například protierozní vyhláška je připravena od roku 2017 na Ministerstvu životního prostředí, ale dodnes nebyla schválena a uvedena v účinnost. Jsou z ní sem tam vyzobávána nějaká opatření, která mají spíše marketingově než skutečně zlepšit situaci, ale to je málo. Deset miliard korun roční škody by měl přece být dost jasný důvod pro to, abychom takovou vyhlášku co nejdříve přijali. A peníze? Tak ty vidíme, že v posledních dvou (letech) zvláště při těch stamiliardových schodcích ztrácejí svoji hodnotu, ale pak mysleme na těch 22 mil. tun ornice. Tu si prostě z Hamburku zpátky do Čech nepřivezeme. Ta tady chybí.
Jeden z programů Ministerstva životního prostředí, kterým je tak vysvětlováno, jak výborně bojujeme proti odchodu vody z naší krajiny, jsou třeba zelené střechy. A tady vycházím z toho, co zveřejnilo samo Ministerstvo životního prostředí. Za loňský rok, za celý loňský rok v celé České republice podpořilo výstavbu 3 164 m2 zelených střech. Úžasné číslo! Představte si ho do plochy. Je to nějakých 50 x 60 m, je to tak půlka fotbalového hřiště. A to má být výsledek celoročního snažení? To je hrozně málo. Nakonec i ty slavné Dešťovky. Jestli je tady podpořeno 7 110 Dešťovek za rok 2019, tak je to v objemu nějakých 30 tisíc kubíků vody. To pojme 20 hektarů půdy, o kterou denně přicházíme.
To jsou čísla, která jsou prostě alarmující a nutí nás k tomu, abychom jednali.
Co je další aktivitou vlády, která je setrvalá, a nakonec v jejím programovém prohlášení je boj proti zastropování dotací. Jak daleko je to od oficiálních programů vlády? Vláda vydala v roce 2017 koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky, mimochodem velice zajímavý materiál, pod který by se asi každý z nás podepsal, podepsala se pod něj i vláda, ale nekoná podle něho. A sama to konstatuje v poziční zprávě o pokroku při plnění koncepce ochrany z roku 2019, kdy uvádí, že realizace opatření je minimální. Jsou chybějící a omezující legislativní předpisy a zatím se nepodařilo schválit jejich novelu. Vývoj zásob vody je velmi nepříznivý. Bude zřejmě nezbytné schválit vládou závazný harmonogram postupu projektových příprav a termínů.
To jsou všechno věci, které jsou cílem této mimořádné schůze. Očekával bych, že tuto aktivitu vyvine vláda, zvláště potom, co si to schválí v jednotlivých materiálech, ale pokud to tak neudělá, nevadí, my jí rádi podáme pomocnou ruku, protože toto je téma, které bude ovlivňovat život našich potomků tak výrazně, že v tuto chvíli se skutečně nelze příliš dívat na dres.
Mimochodem, v této koncepci z roku 2017 jsou jako tři hlavní důvody toho, proč z České republiky tak rychle mizí voda, uvedeny zhutnění zemědělských pozemků, protože je prostě používána na velkých lánech velká technika a zemědělské postupy jsou takové, že se spíše hospodaří v horní části půdy, v té vrchní vrstvě, protože je drahé orat do hloubky. Není to tak vždy. Máme mnoho odpovědných zemědělců v České republice, kteří se k půdě chovají jako k vlastní, i když ji mají třeba pronajatou, a skutečně se těmto tématům věnují. Ale bohužel to není většina.
To, co je dále zmíněno, že je problémem, že se nezadržuje podzemní voda, je velikost lánů. Tam je aktivita vlády zatím také minimální. Ano, pro letošní rok bylo schváleno, že lány nebo hony budou maximálně 30 hektarů v erozních oblastech a od příštího roku to tak bude po celé České republice. Ale zase - je to hrozně málo.
To, co je tam zmíněno jako třetí z těch tří zmiňovaných problémů a toho, že z české půdy a z České republiky tak rychle odchází voda, je odvodnění. Milion hektarů z těch 4 milionů hektarů zemědělské půdy je meliorovaných. Meliorace samy o sobě nejsou vždycky negativní. Meliorace znamená zlepšení půdy, to není jenom odvodnění. Problém je, že za ty roky si pramínky, potůčky našly tak rychlý odchod z půdy, že nám po deštích rychle stoupne hladina, zase rychle klesne a chybí to, aby voda zůstala v půdě a postupně se uvolňovala a dávala krajině, ale i nám všem život, aby plnila studny, aby plnila prameny, aby průběžně plnila řeky. To je věc, kterou sama vláda v roce 2017 konstatuje, ale kroků, které udělala pro to, aby tento svůj plán naplnila, je žalostně málo.
My jsme se tohoto tématu jako Starostové a nezávislí samozřejmě dotkli už dlouho v minulosti, protože když lidem dochází voda ve studni nebo nemají šanci si zavlažit své pozemky z potoka, protože ten vyschl, tak neběží na Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo zemědělství, ale jdou za svým starostou. A tak starostové už byli donuceni k tomu, aby jednali, a tak ve své krajině obnovují staré rybníky, čistí je, dávají dohromady půdu, vytvářejí remízky. A to jsou aktivity, kdy i rozdělují velké lány prostřednictvím projektu Tisíc a jedna cesta, ke kterému se připojily stovky obcí v České republice, kdy ty obrovské lány, které vláda pořád neměla vůli rozdělit, tak se prostě podívali do starých katastrálních map, zjistili, kde jejich cesty historicky vedly, a pokud byly zaneseny v katastru nemovitostí, tak na nich ty cesty obnovili. Ty cesty jsou výhodné úplně pro všechny včetně zemědělců. Fungují jako cesty, kterými jdou obsluhovat pole, ale fungují samozřejmě skvěle i jako spojení jednotlivých částí jednotlivých obcí a nakonec fungují skvěle i pro procházky, které jsou tak osvěžující nejen v koronavirové době.
Pro letošek se vrháme do čištění rybníků programově s velkou podporou a také už se blíží finalizaci pachtovní smlouva ve spolupráci s Asociací soukromých zemědělců, tak aby byla připravena natolik, že bude kvalitativně měnit půdu. To, co nám schází v protierozní vyhlášce v přístupu k vodě, to, co vlastně je všechno napsáno ve vládních materiálech, ale prostě se nedělá, tak to vkládáme do pachtovní smlouvy. ***