Čtvrtek 18. června 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Pikal)

6.
Návrh poslanců Marka Výborného, Jana Bartoška, Pavla Bělobrádka,
Mariana Jurečky, Jiřího Miholy a dalších na vydání ústavního zákona,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 526/ - prvé čtení

Stanovisko vlády nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 526/1 a já nyní prosím, aby se slova ujal navrhovatel předloženého návrhu a zástupce navrhovatelů pan poslanec Marek Výborný, který ovšem je omluven, takže jej zastane další v pořadí, pan poslanec Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Náš návrh této novely Ústavy v podstatě je koncipován tak, že ustanovení není adresováno výlučně státu při jeho vlastní činnosti, ale představuje základ pro legitimní regulaci činnosti třetích osob. Ústavní význam těchto veřejných statků se projevuje ve dvou základních dimenzích. Jako subjektivní právo v podobě práva na příznivé životní prostředí, a v řadě zemí se stále objevuje, nebo je definováno, i jako právo na vodu, a jako objektivní ustanovení definující základní přístup státu k této oblasti. Taková ustanovení nejsou pouhým politickým prohlášením, nýbrž se jedná o příkaz zákonodárci, aby při tvorbě zákonů ústavní meze respektoval. Zároveň vytvářejí hierarchii ústavních hodnot, jež především usměrňují výklad práva při jeho aplikaci soudní moci. Návrh má přiměřené ambice v tom smyslu, že směřuje do naznačené druhé roviny, tedy objektivního ústavního práva, přičemž návrh plně respektuje dosavadní konstrukci Ústavy a její stávající proporce. (Neustálý hluk v sále.)

Je nepochybné, že voda je nenahraditelnou surovinou významnou pro hospodářský rozvoj společnosti a její samotnou existenci. Celosvětově je posilována její strategická a bezpečnostní hodnota. V extrémních případech může být její nedostatek příčinou rozsáhlých migračních vln. Úbytek vody představuje hrozbu pro veškeré stávající ekosystémy, ale současně i ekonomiku státu. Činnost společnosti bude muset reagovat na klimatickou změnu a přehodnotit stávající lidské zásahy do krajiny. V uplynulých letech a i začátkem letošního se ukázalo, že Česká republika patrně bude muset čelit hrozbám sucha, a to ve všech aspektech. Dlouhodobě se to projevuje nerovnoměrně rozloženým úhrnem srážek v jednotlivých měsících, objevují se extrémní výkyvy počasí, tak jak můžeme vidět i v současném, letošním roce, různé záplavy. Klesá průtok řek a hladin vodních toků a v půdě chybí dostatek vláhy pro optimální růst a vývoj rostlin.

Jako druhá a v podstatě nejcennější je pro nás úrodná půda, která je nenahraditelným přírodním zdrojem. Zřejmý je její význam především pro zemědělskou výrobu, ale také obživu obyvatelstva. Intenzifikace zemědělství má svoje přirozené limity. Základním deficitním znakem půdy je, že její objem je konstantní. Prostě půdu v České republice si nenafoukneme, nepřikoupíme, prostě máme půdy, kolik máme, a úměrně tomu se k ní musíme chovat. Úbytek disponibilní úrodné půdy a snižování její kvality je převážně důsledkem lidské činnosti. Způsob využití půdy a krajiny se promítá do jejího retenčního potenciálu, tedy schopnost půdy zachytit vodu. A z toho důvodu vidíme, že ochrana vody musí být úzce provázána i s ochranou půdy, protože jedno s druhým velice úzce souvisí.

Návrh tohoto zavedení nepředstavuje snížení stávající ochrany dalších složek životního prostředí, jako je např. ovzduší, horniny, ekosystémy a energie. Pevně věřím, že tento návrh podpoříte, protože bez půdy a bez vody nedokážeme do budoucna přežít a předat naši zemi našim dětem tak, aby na ní mohly hospodařit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, což je opět poslanec František Navrkal. Prosím.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, rád bych v krátkosti z pozice zpravodaje podal vyjádření k tomuto návrhu. Ze všech tří návrhů na dané téma se jedná o ten vůbec nejúspornější. Jde v něm o změnu článku 7 Ústavy České republiky, který předkladatelé pouze doplňují o krátkou specifikaci k potřebě ochrany vodních zdrojů a půdy ze strany státu.

Vláda k tomuto návrhu vydala nesouhlasné stanovisko, které zdůvodnila hlavně tím, že bez úpravy zákonů vztahujících se k nakládání s vodou nebude mít navrhované doplnění Ústavy fakticky žádný reálný dopad.

Organizační výbor navrhl ústavně-právní výbor jako garanční. A to je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Přerušuji tedy projednávání tohoto bodu před otevřením rozpravy a nyní otevřu bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP