Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Pikal)

3.
Návrh poslanců Jany Krutákové, Jana Farského, Věry Kovářové,
Víta Rakušana, Petra Gazdíka a Petra Pávka na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 681/ - prvé čtení

Jedná se o sněmovní tisk 681, začínáme prvé čtení. Stanovisko vlády nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 681/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla za navrhovatele poslankyně Jana Krutáková. Prosím o klid v sále.

Poslankyně Jana Krutáková: Dobré odpoledne. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s návrhem poslanců klubu hnutí Starostové a nezávislí na změnu zákona 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

V tomto návrhu Starostové reagují na koncepci na ochranu před následky sucha pro území České republiky schválenou vládou už v červenci 2017. Mezi opatření na ochranu před následky sucha zahrnuje tato koncepce... (Hluk v sále, paní poslankyně vyčkává.)

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vám velmi rozumím a požádám kolegy poslance, aby své diskuse přesunuli jinam, aby se případně usadili v lavicích a aby nerušili přednášené projevy.

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji. Mezi opatření na ochranu před následky sucha zahrnuje tato koncepce mimo jiné výstavbu nových víceúčelových nádrží, podporu modernizace a rozvoje zemědělských závlah, obnovu stávajících a výstavbu nových závlahových nádrží, obnovu přirozených vodních prvků v krajině, jako jsou prameniště, tůně, nivní louky, mokřadní plochy, boční a odstavná ramena vodních toků. Uvedená opatření je nutné budovat systematicky a v komplexním měřítku. Právě proto je nelze zcela ideálně naplánovat tak, aby je bylo možné uskutečnit pouze na nemovitých věcech ve vlastnictví subjektů, které je budou realizovat. K jejich uskutečnění je nutné, byť často jen v minimálním rozsahu, zasáhnout do vlastnických práv třetích osob, včetně státu či obcí nebo krajů.

Současná právní úprava ovšem bohužel nenabízí vhodné nástroje v situaci nesouhlasu vlastníků dotčených pozemků s řešením v soukromoprávní rovině, kdy nelze realizovat opatření či stavbu na jiném místě. Dohoda s vlastníky není vždy možná, případně je její dosažení zdlouhavé. Pozemkové úpravy jsou poté v řízení probíhajícím zpravidla více než pět let. V některých případech lze sice přistoupit k omezení či odnětí vlastnického práva ve vyvlastňovacím řízení, ale tento postup nelze uplatnit u všech výše uvedených opatření, či možnost využití tohoto postupu není jednoznačná.

Tento problém připomněl také ministr zemědělství Miroslav Toman, který napsal: Zavádění změn, které ovlivní způsob hospodaření v zemědělství, management krajiny a navýšení akumulace vody v nádržích pro posílení našich vodních zdrojů, které začaly být na hranici možností, má řadu komplikujících faktorů, zejména majetkoprávní vazby k pozemkům. Významnou překážkou je také nutnost uvedená opatření a stavby vymezovat v územně plánovacích dokumentacích jako veřejně prospěšné stavby. Podle § 55 a zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, pak lze odejmout nebo omezit práva k pozemkům a stavbám potřebným k uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi.

Z uvedeného vyplývá, že již dnes tedy je možné odejmout nebo omezit vlastnické právo. Stavby a opatření ke snížení nepříznivých účinků sucha v podobě opatření na tocích, vytváření nových nádrží, budování nových závlahových soustav, budování biotechnických opatření v krajině, jako jsou průlehy, zasakovací pásy, lze tedy zřídit na pozemcích i proti vůli jejich vlastníků na základě rozhodnutí o omezení nebo odnětí vlastnického práva podle zákona o vyvlastnění již dnes. Jde je totiž podřadit pod jeden z výše uvedených účelů vyvlastnění. Právní základ případné použitelnosti je však nejistý, neboť možnost vyvlastnění je nutné dovozovat výkladem stávajících a velmi obecně formulovaných ustanovení, který může být zpochybněn. Uvedená ustanovení mohou být totiž v praxi interpretována zužujícím způsobem.

Navrhujeme tedy zavedení samostatného a jednoznačněji formulovaného účelu vyvlastnění za účelem boje proti suchu.

A ještě si dovolím na závěr odcitovat návrh toho paragrafu, který navrhujeme zavést do změny zákona o vodách. Je to § 55a. Navrhujeme toto znění: Práva k nemovitým věcem potřebným pro uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace a rekonstrukce staveb a opatření na zmírnění následků povodní a sucha - to je to důležité slovo, které tam chceme doplnit - ke zvýšení retenčních schopností krajiny, zavlažování a řešení odtokových poměrů v krajině lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Mám tady pár informací. Pan poslanec Grospič je přítomen a ruší svou omluvu. A pan poslanec Jurečka se omlouvá dnes z odpoledního jednání z pracovních důvodů.

A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Karel Tureček. Prosím.

Poslanec Karel Tureček: Tak děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom chci připomenout, že tento sněmovní tisk byl rozeslán kolegům poslancům a poslankyním 19. prosince 2019. Byl projednán ve vládě s negativním stanoviskem a já jako zpravodaj se k tomuto negativnímu stanovisku přikláním.

Já musím zdůraznit, a ono už to tady zaznělo při projednávání vládní novely vodního zákona, že my stále upřednostňujeme jeden nepříznivý účinek, a to je - teď jsme diskutovali o suchu. Nicméně aby mělo smysl, a v tomto duchu je koncipován vládní návrh novely vodního zákona, kdy na úroveň povodní staví druhý negativní účinek vod a to je sucho. Takže já se připojuji k tomu, že vždy musíme prostě, ať je to boj se suchem, nebo s povodněmi, to vnímat jako snižování nepříznivých účinků vod. A ty se projevují ve dvou extrémech, ať jsou to povodně, nebo sucho. Nikdy nemůžete vybudovat jednoznačně přehradu, ani rybník, ani vodní nádrž s tím, že touto vodní stavbou budete bojovat proti suchu. Vy jí bojujete i proti dalšímu extrému, a myslím si, že zítra ráno budeme svědky ve zprávách právě tohoto druhého extrému, a to jsou povodně. A na základě tohoto právního výkladu je právě tento sněmovní tisk již nadbytečný, kdy jednoznačně tady říkám, že stávající úprava, která je obsažena v § 55a vodního zákona, už toto vyvlastnění obsahuje jako cíl snížit nepříznivé účinky vod, ať je ten extrém nadbytek vody, nebo nedostatek vody.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A já tedy otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám přihlášku. Nicméně pan zpravodaj se hlásí. Prosím.

Poslanec Karel Tureček: Ano. Se stejným zdůvodněním, proto si dovoluji podat návrh na zamítnutí tohoto návrhu již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. A já se ptám, jestli se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Pan poslanec Černohorský se hlásí do rozpravy. (Nemá zájem vystoupit.) Po rozpravě. Tak rozpravu jsem právě ukončil, takže prosím. Tak nic? Tak nic. Já jsem tedy kolegy svolal do sálu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatelky nebo zpravodaje. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat o návrzích, jak jsem říkal, kolegy jsem již svolal.

Je zde návrh na zamítnutí předloženého návrhu. A pokud zde nejsou žádné zájmy nebo námitky, tak já zahajuji hlasování o zamítnutí. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 6 je přihlášeno 111 poslanců a poslankyň, pro 60, proti 25. Návrh byl tedy přijat.

Já konstatuji, že i tento návrh jsme zamítli v prvním čtení. Tím jeho projednávání končí. Stejně tak končí projednávání tohoto bodu. Já děkuji navrhovatelce a zpravodaji.

A posuneme se k dalšímu bodu této mimořádné schůze, jímž je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.