(15.00 hodin)
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěla mluvit v souvislosti s takzvaným urychlovacím zákonem, dneska ho nazýváme liniovým zákonem, o dvou věcech. Jednak se to týká seznamu děl, která jsou přílohou, nebo jsou obsažena v této novele. Původně byl vlastně tento zákon novelizován, liniový zákon, proto, aby v sobě zahrnul urychlení výstavby především kritické dopravní infrastruktury, jako jsou dálnice a jako jsou železniční stavby. S tím Piráti jednoznačně souhlasí, protože si uvědomují, že toto je potřeba, zvláště pak klademe důraz na výstavbu vysokorychlostních tratí těchto koridorů, které jsou velmi důležité pro to, aby doprava byla více nízkoemisní než v současné době. Takže jedna věc, kam já mířím, je to, že v seznamu dopravních staveb, které budou podle tohoto zákona zprocesovány, je také nový jaderný blok Temelín a nový jaderný blok Dukovany. Nejsem si jista, jestli u takto významných staveb, které jsou naprosto unikátní, co se týká finančních nákladů a i složitosti a bezpečnosti výstavby, je dobře postupovat opravdu v urychleném režimu. Tím si zdaleka nejsem jistá a řekla bych, že spíše ne.
Další věc je, už na to narazil můj předřečník, že tam jsou tři vodní díla, tři přehrady, které si myslím, že také není úplně nezbytné řešit v takto zrychleném režimu. Můj kolega z Pirátské strany Polanský bude dávat pozměňovací návrh, aby bylo vyjmuto vodní dílo Skalička. Já si nejsem jistá, jestli vodní dílo Vlachovice nebo Nové Heřminovy by měly být obsahem této novely také. Takže to je jedna věc.
A druhá věc, co především bych ráda s pomocí svého pozměňovacího návrhu do této novely vrátila, je účast veřejnosti ve stavebním řízení. Je mi jasné, že cílem této novely je zkrátit povolovací proces stavby, ale bavili jsme se o tom tady několikrát, neexistuje žádná analýza, která by dokládala, že účast veřejnosti územní a stavební řízení prodlužuje. Spíše je tomu naopak, protože pakliže se veřejnost nebo nevládní organizace nebudou účastnit povolovacího procesu a nebudou své námitky moci uplatnit v tomto povolovacím procesu, tak mají možnost se potom vyjadřovat pomocí žaloby a to je mnohem zdlouhavější proces. Kdyby se účastnily ve stavebním a územním řízení, tak se můžou v případě, že budou nespokojené s vypořádáním svých námitek a připomínek, odvolat, a to odvolání procesně trvá jeden měsíc. V případě, že tuto možnost mít nebudou, budou k tomu, aby vlastně prosadili nějaký zájem, který pokládají za veřejný zájem nebo zájem na ochraně životního prostředí, používat žalobu, což je úplně mezní nástroj a neměl by se využívat jenom proto, že nemají jiný, měkčí, který zdaleka není tak časově náročný. Takže se pomocí svého pozměňovacího návrhu snažím do této novely dostat účast veřejnosti do stavebního a územního řízení.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Přečtu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Jana Pastuchová od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Poprosím pana poslance Kupku, který je přihlášen do rozpravy. Připraví se pan poslanec Třešňák.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já bych vám rád představil celkem sedm pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je zjednodušit a zrychlit stavební řízení obecně, jejichž cílem je zároveň usnadnit v České republice rozšíření sítí moderní komunikace, zejména sítí optických vláken.
Hned první z pozměňovacích návrhů řeší co nejsnazší ukládání vedení optických vláken podél silnic zejména II. a III. třídy, ale také podél dálnic a podle silnic I. třídy. Inspirace přichází z celé řady evropských zemí. V současné době česká legislativa významně komplikuje možnost snadno položit podél krajnice, řečeno jednoduše, síť optického vlákna, protože by musel investor prokázat, že jakékoliv jiné vedení, jakékoliv jiné uložení mimo to pomocné silniční těleso je mimořádně ekonomicky nákladné. To samozřejmě samo o sobě představuje významnou překážku. Proto to, co se odehrává jinde ve světě, kdy se pomocí moderních technologií daří pokládat podél silnic II. a III. třídy kilometry nových sítí optického vlákna, zatím Česká republika prostě neumožňuje. Jednoduchá úprava zákona by v tomto směru přinesla zjednodušení pro Českou republiku a usnadnila by to, na co čekáme.
Česká republika má naštěstí poměrně slušnou páteřní síť optického vlákna. Kde nás tlačí bota, je právě propojení odlehlejších míst, sídel menších v řádu tří až deseti tisíc obyvatel a menších obcí. V okamžiku, kdy by se podařilo tímto způsobem upravit českou legislativu, znamenalo by to, že by se mohlo výrazně rychleji a také výrazně laciněji bez jakéhokoliv negativního dopadu na životní prostředí, bez jakéhokoliv dalšího zbytečného byrokratického nároku postupovat tak, že bude možné snáze pokládat optická vlákna podél silnic II. a III. třídy.
Další z pozměňovacích návrhů je vlastně z podobného rodu, vychází ze zkušeností zejména krajů České republiky, kdy v tuto chvíli netvoří kabelovody součást silničního tělesa. Jde o do jisté míry administrativní překážku. Ten pozměňovací návrh jednoduchým způsobem vkládá do podoby zákona právě pojem "kabelovod", jiným slovy chránička, zkrátka jakékoliv technologické zařízení, které do budoucna umožní protažení optického vlákna či jakéhokoliv jiného konkrétního kabelu. Velká výhoda i pro úsporu veřejných prostředků spočívá v tom, že bude mnohem snazší při rekonstrukci silnic, při výstavbě silnic pokládat přímo do tělesa komunikace právě příslušné chráničky, nebude to vyžadovat žádné nové správní řízení, a bude možné tím pádem postupovat mnohem rychleji. Představuje to odbourání byrokratické zátěže, představuje to významnou úsporu na straně veřejných prostředků, a to jak na straně krajů, které v tomto směru samy vyvíjejí intenzivní iniciativu, tak to ale znamená významné úspory i na straně obcí a měst, ale i samotného státu, protože to všechno jsou investoři, kteří budují komunikace, a doplnění kabelovodů do tělesa komunikací by v tomto směru byla významná pomoc.
Další pozměňovací návrh zavádí mezi vyhrazené činnosti ve stavebnictví pojem "zeměměřický inženýr". Tady navazujeme na schválenou podobu digitalizace stavebního řízení, kdy vznikne digitální technická mapa. Ta by v následujících letech měla udělat obrovský krok v tom, abychom měli co nejpřesnější přehled o území, aby bylo možné snadno zachytit realitu technické infrastruktury v jednotlivých bodech ve všech obcích a městech. Pro to ale, aby se podařilo získat kvalitní data a nedocházelo k tomu, že sice budeme mít digitální technickou mapu, ale nebudeme v ní mít kvalitní údaje, právě upřesnění té role zeměměřického inženýra umožní a bude garantovat co nejpřesnější podobu oněch dat.
Další dva pozměňovací návrhy řeší jiným způsobem to, o čem už tu byla řeč, tedy fikce závazného souhlasného stanoviska. Po poradě s právníky navrhujeme variantu, která podle našeho přesvědčení je legislativně vhodnější. Nehovoří totiž o tom, že vzniká fikcí nějaké jiné závazné stanovisko, v tomto případě souhlasné, ale že v ten okamžik, kdy se marně naplní lhůty pro příslušné rozhodnutí, pro příslušné vydání závazného stanoviska, platí jakási domněnka souhlasu. Znamená to, že se má za to, že je možné postupovat dál a že všechny náležitosti zákona v ten okamžik byly splněny. ***