(13.10 hodin)
(pokračuje Bartošek)
A teď mluvím k vám všem, kteří jste především z vládní koalice, z hnutí ANO a ze sociální demokracie. Vy, kteří jste zastupitelé, máte možnost napravit to, aby vaše městské a krajské rozpočty nebyly kráceny. Ten pozměňovací návrh, který předkládám, je zcela v pořádku, není s ním problém. A vy máte možnost buď se postavit za starosty a samosprávy a říct, že je nepotopíte, anebo ten pozměňující návrh nepodpoříte a v ten moment se stavíte proti svým městům a obcím a obíráte svá města o peníze, o možnost investovat, o možnost přispívat na sociální služby, o možnost podporovat kulturní akce ve svých obcích a ve svých krajích. Jestliže tento pozměňující návrh nepodpoříte, je to jasný vzkaz lidem, že vám na městech a na krajích nezáleží a že přesto, že jste měli možnost tento výpadek jejich rozpočtu kompenzovat ze státního rozpočtu, tak jste se rozhodli, že je potrestáte a peníze jim vezmete. To si potom zodpovězte před svými voliči.
Říkám to z toho důvodu, že tento návrh zákona totiž přichází ještě s dalším krokem, který omezí rozpočty obcí a krajů opět o další miliardy. Nevím, jestli vám to paní ministryně řekla, ale tento daňový balíček vezme v druhém kroku z rozpočtu obcí 7 miliard a z rozpočtu krajů necelé 3 miliardy. To znamená, že v součtu toho, co se schválilo v úterý, a v součtu toho, když to schválíte dnes, dojde k výpadku v obecních a krajských rozpočtech ve výši 25 miliard. To máte dneska ve svých rukou a svým rozhodnutím ovlivníte, zda obce a kraje o tyto peníze přijdou. Z toho důvodu jsem přesvědčen, a nabízím vám možnost, máte svobodnou volbu, že se můžete postavit za rozpočty obcí a krajů.
A ještě mám dva pozměňující návrhy, které v obecné rozpravě uvedu a pak se k nim přihlásím v podrobné rozpravě. Týkají se navrhovaného opatření loss carryback. Řada renomovaných ekonomů upozornila svým dopisem a výzvou na riziko, které v případě přijetí tohoto návrhu přinášíte státnímu rozpočtu. Jestliže nezastropujete možnost vyplácení ztrát zpětně ze zisku roku 2019 a 2018, tak se taky může stát, že z národního rozpočtu uděláte smetiště nepodařené ekonomiky nejenom Evropy, ale i nadnárodních korporací celého světa, protože ty ztráty půjdou do našeho rozpočtu, protože není zastropováno, jakým způsobem je tato vláda chce limitovat. Možná, že paní ministryně řekne, že to tam je, ale tak jak já mám informace a z toho vyjádření ekonomů jasně vyplývá, že tam limit není. Takže např. mohou přijít banky, mohou přijít nadnárodní korporace a můžou říkat - my jsme fakt ve ztrátě, Česká republiko, zaplať nám to. Tohle stávající krok umožňuje.
Z toho důvodu já přináším dva pozměňující návrhy, které se týkají tohoto instrumentu, přičemž první říká, že se z toho daňového balíčku úplně vyjme, protože jsem přesvědčen, že to nahrává velkým korporacím, které mnohem lépe snesou nárazy a mohly se na ně lépe připravit oproti malým, anebo potom zastropovává tuto možnost na maximálně dva krát 8 milionů, každý rok 8 milionů zpětně. Ten parametr, na který je upozorňováno, je, že myslím v Německu, abych si nevymýšlel, v Německu nebo ve Francii je to zastropováno 1 milionem eur, což odpovídá řekněme síle té místní ekonomiky. Když se to přepočítá na kupní sílu a sílu ekonomiky České republiky, tak jsem to stáhl na zhruba 16 milionů, které se mohou vrátit. A v případě, že se přijme možnost nezavádět tento instrument - a v současné době se bavíme o nějakých 42 miliardách, což je hrubý odhad - tak navrhuji, aby tyto peníze byly využity především pro podporu kurzarbeitu anebo zaplacení zdravotního a sociálního pojištění za podnikatele, protože to, co je naprosto klíčové, je, že musíme využívat především instrumenty, které povedou k udržení zaměstnanosti. Tyto peníze nejsou nástrojem k udržení zaměstnanosti, to jsou peníze, které se pouze dají firmám, zatímco kurzarbeit je jednoznačně smysluplná podpora toho, aby lidi zůstali v práci a práci si udrželi, anebo odpuštění a zaplacení zdravotního a sociálního pojištění za podnikatele je jednoznačně velká pomoc především pro malé a střední podnikatele, pro které to znamená velký výdaj.
Z toho důvodu vás žádám o podporu ať už příspěvkům obcím a krajům, anebo zastropování tohoto instrumentu, které Ministerstvo financí zavádí. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a budeme tedy pokračovat v rozpravě. Mám zde s faktickou poznámkou přihlášeného pana poslance Hrnčíře, ale předpokládám, že to je omyl. Nebo... Jste přihlášen. Tak v tom případě prosím.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Já bych se jenom v krátkosti vyjádřil k tomu, co tady zaznělo. My jsme včera na rozpočtovém výboru poměrně dlouho vedli k tomu debatu. V zásadě ta myšlenka uplatňovat zpětně daňovou ztrátu, která vznikne dejme tomu třeba v letošním roce nebo i dalším, dokud bude trvat ekonomická krize, je v zásadě dobrá. Nicméně namítali jsme tam, že neuplatnit žádný limit v čerpání této daňové ztráty nebo těchto výhod by znamenalo, že pro nadnárodní korporace, které často agresivně daňově plánují, by se mohlo stát, že by vysály rozpočet poměrně značnou částkou. Proto i ve státech, kde to funguje, asi čtyřech nebo pěti v Evropské unii, jsou nějaké limity. Paní ministryně nás ujišťovala, že to není žádný problém, že si s tím Finanční správa poradí a že zástupci těch korporací s tím samozřejmě souhlasí bez toho limitu. A když si vezmeme, že Česká republika už nyní funguje jako jakýsi krmelec Evropy, kdy se tady realizují gigantické zisky, které se pak formou dividend vyvádějí do zahraničí, a to se ještě u nás ani nezdaňují, zdaňují se na Maltě nebo v Lucembursku nebo na Kypru nebo prostě tam, kde ta daň je minimální nebo nulová, takže tímhle způsobem bez toho limitu bychom se stali v podstatě dalším smetištěm daňových ztrát nadnárodních korporací a myslím si, že to by byla chyba.
Proto jsme navrhli limit pro zpětný odpočet v maximální výši 25 milionů korun a žádám tímto o podporu našeho návrhu. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh je případně třeba načíst potom v podrobné rozpravě. A teď tedy se můžeme vrhnout na ty skutečně přihlášené. Jako první je zde pan poslanec Votava. Než dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkou. Pan poslanec Luzar se omlouvá mezi 15. hodinou a půlnocí z rodinných důvodů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, mluvili o tom už tady mí předřečníci. Co se týká změny zákona o dani z příjmů a zpětného uplatnění daňové ztráty, já jsem o tom hovořil i včera na rozpočtovém výboru. I já bych poukázal na to, co jste zřejmě všichni dostali od členů ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu, a myslím si, že ti, kteří jsou pod tím podepsaní, nejsou lidově řečeno žádný ořezávátka, a také je nemůžeme podezírat z toho, že by nechtěli přát našim podnikům a firmám, aby se jim pomohlo. Pokud to zůstane v takovémto stavu, v jakém to je, tak pro mě to hlasovatelné není. Já věřím - a už i paní ministryně tady naznačila, že je tady určitý pozměňovací návrh.
V každém případě je třeba zastropovat, resp. dát limit na velikost ztráty, kterou je možné odečítat. U mě je to maximálně do 30 milionů, ale podpořím každou rozumnou do 30 milionů, protože opravdu zatnout sekyru 30 miliard ve státním rozpočtu, to si myslím, že si dovolit nemůžeme. A navíc by se to týkalo samozřejmě i krajů, týkalo by se to obcí, protože samozřejmě ony dýchají se státním rozpočtem, respektive dostávají prostředky ze sdílených daní. ***