Středa 17. června 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomáš Hanzel)

42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech
a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 679/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec, kterému tímto dávám slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já sleduji nemilosrdně ubíhající čas, takže o to budu rychlejší při úvodním slově. Poslední z té čtveřice je zákon o obalech. Já jenom velmi stručně připomenu, že nejenom že se jedná o transpozici směrnice Evropské unie, nebo směrnic Evropské unie k balíčku tzv. oběhového hospodářství, ale také uvádí do praxe celou řadu konkrétních podnětů a poznatků, které jsme za celou tu dobu - a nejenom my, ale i ostatní hráči na tomto obalovém trhu - nashromáždili. Jedná se o řešení tzv. ekomodelace, to znamená zohlednění dopadu obalů na životní prostředí. Jedná se o rozšíření povinnosti autorizované obalové společnosti podrobit své hospodaření auditům, povinným auditům, a samozřejmě dalším opatřením, která se týkají zvýšení transparentnosti efektivity činnosti autorizovaných obalových společností. Jedná se o řešení situace, kdy na trhu působí více autorizovaných obalových společností. Jsou tady také stanoveny nové, ambicióznější cíle pro recyklaci jednotlivých materiálů a samozřejmě byla to i debata, která se týkala zálohování, povinného nebo dobrovolného, a celá řada dalších věcí.

Opět bych chtěl ocenit velmi zajímavou odbornou debatu v jednotlivých výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 679/1 až 8.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec František Elfmark, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Zpravodaj. Zpravodajská zpráva v tuto chvíli.

 

Poslanec František Elfmark: Já děkuji za slovo. Já bych chtěl za výbor životního prostředí říct, že tento sněmovní tisk 679 jsme probírali 13. 5. na výboru a bylo to v podstatě v době nouzového stavu, takže výbor byl neveřejný, na 27. schůzi výborové. Do výboru životního prostředí bylo k tomuto tisku podáno celkem devatenáct pozměňovacích návrhů. Tyto návrhy se týkaly především sběrné sítě na zpětný odběr, její hustoty a parametrů, podmínek vzniku nových autorizovaných společností, podmínek provozování autorizovaných společností a možnosti zálohování nápojových obalů. Celkem bylo v tomto sněmovním tisku výborem přijato pět pozměňovacích návrhů a výbor k tomuto sněmovnímu tisku přijal následující usnesení.

Po odůvodnění náměstkyní ministra životního prostředí Bereniky Peštové, zpravodajské zprávě poslance Františka Elfmarka a po rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

V čl. I bodu 15 v § 10 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, tato povinnost se nevztahuje na vratné zálohové obaly.

V čl. I bod 17 zní:

17. V § 13 odst. 1 písm. c) zní: Uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle tohoto zákona, dále jen smlouva o sdruženém plnění, pouze s jednou autorizovanou obalovou společností, jedná se o § 16, ve vztahu ke všem obalům jí uváděným na trh nebo do oběhu, to neplatí, pokud jde o vratné zálohové obaly, pro které lze tyto povinnosti plnit také způsobem podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo uzavřením smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností, zajišťující sdružené plnění výhradně pro vratné zálohové obaly.

V bodě 3 v čl. 1 bodu 18 § 13 odst. 2 se čárka za slovem spotřebiteli zrušuje.

Bod 4 byl v čl. 1 bodu 48 se slova A3 zrušují.

Bod 5 v čl. 1 bodu 49 se slovo které nahrazuje slovy a slova A3 také zrušují.

Bod 6 v čl. 1 bod 50 slova čtyři a sedm nahrazují slovy čtyři nebo sedm.

V čl. bodu 55 v § 18 odst. 6 se slova ani společníkem provozovatele kolektivního systému podle zákona o výrobcích s ukončenou životností zrušují.

Bod 8 v čl. 1 bodu 61 v § 20 odst. 1 se slova odstavec 6 nahrazují slovy odstavec 7.

Bod 9 v čl. 1 bodu 62 § 21 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova, to neplatí, pokud jde o vratné zálohové obaly.

Bod 10 v čl. 1 bodu 62 v § 21 odst. 1 písm. f) se slova A3 zrušují a slova žadatel povinen se nahrazují slovy autorizovaná společnost povinna.

Bod 11 v čl. 1 bodu 62 v § 21 odst. 1 písm. g) se slova A3 zrušují.

Bod 12 v bodu 62 v § 21 odst. 1 písm. i) se číslo tři nahrazuje číslem čtyři.

Bod 13 v čl. I bodu 62 v § 21 odst. 1 písm. j) se za slova vedení evidencí vkládají slova a jejich ohlašování.

Bod 14 v čl. 1 bodu 62 v § 21 odst. 4 se slova A3 zrušují.

Bod 15 v čl. I bodu 63 v § 20b odst. 6 se slova A3 zrušují.

Bod 16 v čl. I bodu 66 v § 23 odst. 1 písm. d) se slova, v případě spolupráce autorizované společnosti s obcemi na základě smlouvy s nimi vede a ohlašuje Ministerstvu životního prostředí pouze počet sběrných míst v jednotlivých obcích, zrušují.

Bod 17 v čl. I bodu 68 v § 23 odst. 2 se na konci písm. a) slovo A nahrazuje čárkou.

Bod 18 v čl. I bodu 68 v § 23 odst. 2 se na konci písm. b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písm. c) a d), která znějí:

c) nákladu, která autorizovaná společnost vynaložila na

1. sběr a využití odpadů z obalů, pocházejících ze sběrných míst, zařazených do obecního systému odpadového hospodářství, nastaveného obcí a zajištění sběrné sítě;

2. sběr a využití odpadů z průmyslových obalů;

3. dotřídění odpadů z obalů;

4. přímou podporou recyklace a využití odpadů z obalů;

5. vedení evidence obalů a odpadů z obalů a jejich ohlašování.

6. informování spotřebitelů;

8. ověřování údajů podle § 23a.

7. tady byl přeskočený, administrativu, a se doplňuje;

9. daně a poplatky.

Pod písm. d) nastavení cen sdruženého plnění pro jednotlivé druhy obalů. Při tomto ověření je vyžadováno pouze ověření správnosti.

Bod 19 v čl. I bodu 120 slovo a nahrazuje slovem nebo;

II. pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby Poslanecké sněmovně podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro životní prostředí; a

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

To bude vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Ivan Adamec a zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Ivan Bartoš, informovali nás o projednávání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnili. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný. Hospodářský výbor na své 42. schůzi 10. června letošního roku přijal usnesení k sněmovnímu tisku číslo 679, že doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, po vyslechnutí výkladu atd., projednat Sněmovně a schválit sněmovní tisk 679 ve znění předloženého vládního návrhu zákona. Pak je to zmocnění mé a pověření mé a pověření pana předsedy výboru. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana zpravodaje Ivana Bartoše, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já vám děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který tedy nebyl výborem garančním, projednal tento tisk na své 37. schůzi dne 16. února 2020. Ta debata byla plodná, má zásah tohoto tisku i potom do gescí jednotlivých obcí a dalších, nicméně byla tam domluva, že veškeré pozměňovací návrhy budou předloženy k výboru garančnímu. Výbor se tedy na své 37. schůzi po odůvodnění předlohy paní Ing. Berenikou Peštovou, PhD, náměstka životního prostředí, a po zpravodajské zprávě poslance Bartoše a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 679 projednat a schválit v předloženém znění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji, a než otevřu obecnou rozpravu, přečtu omluvu paní poslankyně Hyťhové z jednání Poslanecké sněmovny dnes od 18.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené poslance, první vystoupí pan poslanec Elfmark, připraví se pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Elfmark: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, i u tohoto posledního sněmovního tisku bych rád vzpomněl ty nejpalčivější oblasti, které teď tento sněmovní tisk obsahuje. Novela zákona o obalech nám přináší především recyklační cíle pro jednotlivé materiály, a abychom jich dosáhli, musíme prostě zlepšit třídění a více recyklovat. Já už jsem to i vzpomínal ve své úvodní řeči.

Pokud chceme skutečně oběhové hospodářství, měli bychom se pokusit cíle splnit, a to u všech materiálů. Proto osobně třeba nepodporuji výjimku na hliník. Tohoto materiálu i v České republice vzniká poměrně velké množství, přitom výroba hliníku z panenských surovin, tedy z bauxitu a kryolitu, je velmi náročný proces, a to jak energeticky a spotřebou vody, tak znečištěním, které při něm vzniká. Produkce toxického kalu. Použití recyklovaného hliníku je oproti tomu pro životní prostředí mnohem méně škodlivé. Proto bychom měli právě hliník maximálně recyklovat. K tomu, abychom snáze dosáhli recyklačních cílů, musí přispět i podpora recyklace skrze odbyt recyklovaných výrobků. Musí být větší používání recyklátů ve výrobcích a v neposlední řadě také nižší produkce odpadů těchto materiálů, čehož mohou pomoci dosahovat i výrobci chytřejším ekodesignem výrobků a také například zmenšením obalů. Určitě všichni znáte, že když si např. kupujete nějaký saponát, tak je ho tam mnohem míň, než je obal. A ohledně třeba krabic, které vám chodí poštou od některých firem nebo z nějakých e-shopů, se radši ani nezmiňuji.

Měli bychom podpořit investice do recyklačních kapacit na našem území, neboť není přípustné, abychom recyklaci řešili odvozem našeho odpadu do zaasijských (?) či afrických zemí, kde nemáme žádnou kontrolu nad tím, co se s ním děje, a velmi často tak končí v přírodě. Když budeme recyklovat u nás, snížíme i nutnou dopravu a s tím spojené znečištění.

Abychom mohli recyklačních cílů dosáhnout, musíme také zlepšit třídění. Jednou z možností, jak zlepšit třídění nápojových obalů, může být i varianta jejich zálohování. Jaké jsou moje důvody pro podporu dobrovolného zálohování? Na základě zkušenosti ze zahraničí, kde zálohování jednocestných nápojových obalů již funguje, tady chci jenom vzpomenout, že v médiích rezonují pořád jenom PET lahve, ale bavíme se i o těch hliníkových obalech. Kde to funguje? Například Německo, Norsko, Švédsko, Chorvatsko, Nizozemsko, Island, Izrael. Já zastávám názor, že zálohování může zvýšit podíl vytříděných nápojových obalů. To znamená, nebudou tak často končit ve směsném odpadu, nebo hůř v přírodě. A tím potažmo i podíl jejich recyklace. Obalů bude nejen více k dispozici, ale budou v dobrém stavu a připraveny k recyklaci.

Dále si od zálohování slibuji, že donutí výrobce k ekodesignu jejich výrobků, tedy zaměří se zejména na jejich snadný zpětný odběr, co nejjednodušší možnost recyklace a využití většího podílu recyklátů ve výrobcích. Možná naivně také doufám, že zálohování donutí spotřebitele zamyslet se nad množstvím obalů, které si nosíme všichni domů z obchodu, a někteří se rozhodnou nákup lahví a plechovek omezit. Naopak příliš nesouhlasím s argumentem, že lidé nebudou ochotni třídit zase další surovinu zvlášť. Množství různých vytřiďovaných materiálů se za poslední léta zvýšilo ze základní trojice, což je samozřejmě plast, papír a sklo, na nápojové kartony, drobné kovy, bioodpad a nově také třeba v mnoha městech oleje. Lidé si na třídění zvykli a nepředpokládám, že by zrovna tohle měl být ten zásadní problém.

Samozřejmě, že si uvědomuji i rizika. Čistší přírodu bez odhozených obalů zaručí spíše vyšší záloha, která bude spotřebitele motivovat k vrácení lahve do obchodu. Ta však může přinést až příliš velké zvýšení ceny nápojů. Není také zaručeno, že v českém prostředí se zavedením zálohování bude měnit chování výrobců i spotřebitelů, podobně jako se to stalo třeba v Německu. Protože už dnes u nás třídění plastů funguje celkem obstojně, rozdíl v množství vytříděných obalů po zavedení zálohování by také patrně nebyl tak velký a efektivní jako v zemích, které jsem před chvílí jmenoval, kde před zavedením zálohování neexistoval zavedený systém podobný našemu systému barevných kontejnerů. Hrozí také, že se lidé v důsledku soustředění na zálohové obaly přestanou snažit o precizní třídění těch nezálohovaných. Proto více podporuji právě pozměňovací návrhy, které umožňují tzv. dobrovolné zálohování a nepřikazují ho povinně.

Až čas ukáže, jak bude trh reagovat na tento systém, jak to ovlivní spotřebitele a jaká část výrobců nápojů se vůbec rozhodne jít cestou zálohování. Teprve poté můžeme na základě aktuálních statistik a analýz z našeho prostředí vyvozovat závěry a promýšlet další kroky.

Kromě tématu zálohování tento sněmovní tisk o obalech řeší také předpokládaný vstup nových autorizovaných obalových společností na náš dosud monopolní trh. To pokládám za potřebné, neboť monopol by neměl fungovat ani v oblastech hospodaření s odpadem. Proto mne nemile překvapily podmínky udělené autorizace novým subjektům, které jsou, jak jsou ve vládní novele nastaveny, takřka nesplnitelné. Například požadavek na smluvní zajištění 25 % obcí v České republice ještě před udělením autorizace je na hranici splnitelnosti, natožpak některé pozměňovací návrhy, které tento požadavek ještě zpřísňují. Jsem samozřejmě pro plné pokrytí území, ale ne již v této fázi udělování autorizace. Dalším takovým požadavkem je požadavek na finanční zajištění, které je neodůvodněné a je velmi vysoké. Dále je problematické např. také účastenství v řízeních o autorizaci, kde nevidím důvod, proč by měl být účastníkem kdokoliv jiný než pouze sám žadatel.

K tomuto sněmovnímu tisku jsem podal celkem devět pozměňovacích návrhů a rád bych vám je nyní, tak jak jsem to udělal i v předchozích sněmovních tiscích, představil.

První pozměňovací návrh řeší recyklační cíle pro hliník. Předkládám ho společně s kolegyní Balcarovou. Úpravou přílohy číslo 3 je implementován článek 6 směrnice 94/62/ES ve znění směrnice EU 2018/852, který stanovuje požadovaný rozsah recyklace a využití odpadů z obalů. V případě rozsahu recyklace pro hliníkové odpady z obalů je ve vládním návrhu zákona v rámci implementace uplatňováno odložení termínu pro dosažení cílů v souladu s odst. 1a článku 6, neboť bylo vyhodnoceno, že u tohoto materiálu hrozí největší nebezpečí nesplnění cíle. Česká republika se však chlubí tím, že již dnes plníme cíle pro recyklaci, a přitom žádá o výjimku u cílů, kde máme strach, že je naplníme. To ukazuje nefunkčnost stávajícího systému, který v rámci zpětného odběru hliníku vykazuje podprůměrné výsledky.

Požaduji v rámci pozměňovacího návrhu zachovat původní hodnoty recyklace, které požaduje Evropská unie, a to je u hliníku v roce 2025 50 % a v roce 2030 60 %. Vychází to ze znalostí z praxe, kdy velké společnosti začínají intenzivně využívat hliníku jako alternativního obalu k plastům. Produkce hliníku bude významně stoupat, a proto je potřeba nastavit efektivní systém sběru co nejdříve. Vím, že nějakým způsobem se tady tahle věc a problematika už řeší, tak možná jsme na dobré cestě.

Další pozměňovací návrh se týká zrušení povinnosti zařazení sběrných míst do systému obcí a znovu jej podávám s kolegyní Danou Balcarovou. Povinnost zařazení sběrných míst na zpětný odběr obalů do systému obcí na základě smlouvy s obcí zamezuje rozvoj dalších, nových způsobů zpětného odběru obalů. Jedná se např. o systémy vyzvednutí odpadu přímo z bytu, které mohou sloužit jako náhrada či rozšíření door-to-door systému v zástavbách, kde ho nelze efektivně provozovat a kde již klasické nádobové sběry nelze dále rozšiřovat, kupříkladu v panelových domech. Je to na závadu zejména v okamžiku, kdy bude probíhat zálohový systém formou individuálního systému, kdy bude potřebný nejen souhlas obce, ale také smlouva s obcí. Pokud nebude obec souhlasit, nelze službu realizovat. Například pokud by existoval zálohový systém a v obci by v obchodě potravin byl automat na vrácení zálohových obalů, musela by na takový automat existovat smlouva s obcí. Pokud by nebyla, nemohl by obchodník tento způsob sběru realizovat a nemohl by automat do prodejny vůbec umístit. Proto v tomto návrhu navrhuji povinné zařazení do obecního systému zrušit.

Další sněmovní tisk (pozměňovací návrh), který předkládám taktéž společně s Danou Balcarovou, se týká možnosti uzavřít smlouvu s více autorizovanými společnostmi. V návrhu zákona je povinnost výrobce uzavřít na všechny druhy svých obalů smlouvu s jedinou AOS. AOS je zkratka - autorizovaná obalová společnost. Nemůže si tak vybrat, že bude různé druhy svých obalů řešit s různými AOS. Uvedené ustanovení nedůvodným způsobem omezuje povinné osoby na spolupráci pouze s jednou autorizovanou obalovou společností. Důvody vyjádřené v důvodové zprávě nepřevažují právo na svobodu podnikání a samostatné rozhodování, navíc je ustanovení ve vnitřním rozporu s § 17 odst. 4 zákona, ve kterém vláda předpokládá vznik autorizované obalové společnosti zajišťující sdružení plnění výhradně pro vratné zálohované obaly, přičemž navrhované ustanovení vznik takové obalové společnosti přímo vylučuje. Proto navrhuji zrušit tuto povinnost výrobce.

Další sněmovní tisk se týká snížení nutného finančního zajištění žadatelů o autorizaci a taktéž ho předkládám s kolegyní Danou Balcarovou. Uvedené ustanovení omezuje nové žadatele o autorizovanou obalovou společnost a nedůvodně požaduje finanční zajištění na dobu ekonomicky nepřijatelnou. Rozšíření požadavku na prokázání finančního zajištění po dobu prvních tří let klade neúměrně vysokou bariéru pro vstup nových autorizovaných obalových společností na trh.

Další pozměňovací návrh se týká požadavku na smluvní zajištění sběrné sítě a taktéž jej předkládám s kolegyní Danou Balcarovou. Nový žadatel o autorizaci obalové společnosti musí podle návrhu zákona ještě před podáním žádosti a udělením autorizace předložit smlouvy s 25 % obcí v České republice. Vzhledem ke stavu, kdy není do udělení autorizace možné přesně stanovit finální rozsah podmínek, neboť tyto jsou průběhem správního řízení nezanedbatelným způsobem ovlivňovány, nelze ze strany žadatele předložit obci smlouvu, která by byla v souladu s budoucími podmínkami autorizace. Obdobně ani zástupce obce není schopen podepsat jakoukoliv smlouvu se subjektem, který není oprávněn k podnikání v oblasti, na kterou by měla být smlouva podepsána. Tento požadavek je fakticky nesplnitelný a tvoří nepřekonatelnou bariéru pro vstup dalších autorizovaných společností na trh.

Můj další pozměňovací návrh, který taktéž předkládám s kolegyní Danou Balcarovou, se týká vypuštění zákazu být akcionářem či společníkem více kolektivních systémů. Lze souhlasit s omezením, aby jedna povinná osoba nemohla být akcionářem více autorizovaných obalových společností. Je však nedůvodné a neopodstatněné, aby nemohla povinná osoba být jak akcionářem autorizované obalové společnosti, tak akcionářem nebo společníkem kolektivního systému, například elektro nebo na pneumatiky. Novela zákona omezuje svobodu podnikání danou ústavním pořádkem. Úprava tohoto ustanovení zasahuje do podnikatelských svobod daných ústavním pořádkem. Neexistuje relevantní důvod omezovat akcionářská práva. Zájem na této regulaci nepřevažuje právo na svobodné podnikání. (V sále je velký hluk!)

Další sněmovní tisk, který předkládám, a zase společně s kolegyní Balcarovou, se věnuje spolupráci s více autorizovanými společnostmi - doplnění zjišťování výše nákladů. Uvedené ustanovení nedůvodným způsobem omezuje povinné osoby na spolupráci pouze s jednou autorizovanou obalovou společností. Když se na to podíváme, tak za prvé důvody vyjádřené v důvodové zprávě nepřevažují právo na svobodu podnikání a samostatné rozhodování. Za druhé je ustanovení ve vnitřním rozporu s § 17 odst. 4 zákona, ve kterém vláda předpokládá vznik obalové společnosti zajišťující sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obaly, přičemž navrhované ustanovení vznik takové autorizované obalové společnosti přímo vylučuje. Povinná osoba, podnikající subjekt uvádějící obal na trh, nebo uvádějící výrobek v obalu na trh, by si nemohla pro své jednotlivé obaly vybrat, jakou autorizovanou obalovou společnost si vybere, například na plastové obaly může vybrat jednu, na papírové obaly si může vybrat druhou autorizovanou společnost. Zásadní problém to přináší v případě, kdy vznikne autorizovaná obalová společnost na zálohované obaly. Pak by povinná osoba nemohla jednorázové nezálohované obaly plnit v rámci sdruženého plnění s jednou obalovou společností a zálohované obaly s druhou. Zjišťování výše nákladů obcí na provoz systému zpětného odběru odpadů z obalů by v případě působení více autorizovaných obalových společností mělo být zajišťováno nezávislým orgánem, a to v souladu s evropskou legislativou. Takovouto nezávislou osobou je, jak navrhuji v tomto pozměňovacím návrhu, a myslím si, že by to tak mělo být, Ministerstvo životního prostředí a ne jen jedna určená autorizovaná společnost, jak je momentálně v návrhu zákona.

Další pozměňovací návrh, který taktéž předkládám s kolegyní Danou Balcarovou, se věnuje účastenství v řízení o autorizaci. Ustanovení, které v zákoně specifikuje jako účastníky řízení o autorizaci všechny autorizované společnosti zajišťující sdružení plnění ve vztahu k obalům, kterých se týká řízení o udělení nebo změně autorizace, a žadatele, kteří žádají o udělení autorizace ve vztahu k obalům, kterých se řízení týká, je nesoutěžní, neboť umožňuje přímé tržní konkurenci neomezený přístup k detailním informacím o vnitřních procesech, strategiích, koncepcích i finančních informacích tvořících obchodní tajemství účastníka řízení, který správní řízení vyvolal, a to zcela bez ohledu na věcnou i právní podobu jeho ochrany obchodního tajemství. Mimo možnosti přístupu budoucích či současných konkurentů k obchodnímu tajemství žadatele může na základě znalosti detailních informací docházet ze strany budoucí či současné konkurence k ovlivňování trhu či ovlivňování rozhodování správního orgánu. Současně může docházet k účinnému blokování průběhu správního řízení. Proto navrhuji vymezit okruh účastníků všech správních řízení ve věci autorizace pouze na žadatele. (Hluk v sále neutichá.)

Další pozměňovací návrh, který předkládám společně s paní poslankyní Pekarovou Adamovou, se týká dobrovolného zálohování. Pozměňovací návrh řeší v podstatě tři základní oblasti. První oblast - umožňuje vznik subjektů zajišťujících zálohování, které budou fungovat za podmínek odlišných od klasických autorizovaných společností, nebudou tak vázány například podmínkami na zajištění minimální hustoty sítě zpětného odběru. Za druhé zabraňuje diskriminaci malých a venkovských prodejen ze strany producentů nápojů a ve třetí řadě požaduje oddělení zálohových systémů od systému sběru ostatních obalových odpadů, a to jak organizační, tak zejména finanční, neboť prostředky ze záloh náleží spotřebitelům a musí být jasně odděleny od prostředků ostatních.

Rozvoj vratných zálohovaných obalů s sebou může s ohledem na některé zahraniční zkušenosti přinášet i některé nevýhody z hlediska zásobování venkova a drobných prodejen. Platí to zejména u automatizovaných způsobů výkupu vratných obalů, které jsou realizovány pouze ve větších prodejnách s dostatečným prostorem pro instalaci výkupních automatů a za podmínky, že zde dochází k výkupu významnějšího množství vratných zálohovaných obalů. V těchto případech totiž podle zahraničních zkušeností bývají ze strany osob uvádějících obaly na trh, zejména u obalů plastových, poskytovány zvláštní odměny nebo výhody provozovatelům větších obchodů, popřípadě provozovatelům obchodů vybavených výkupními automaty. To však ve svém důsledku vede k diskriminaci a poškozování malých obchodů zvláště ve venkovských regionech, kde je postavení prodejců nejcitlivější.

Této diskriminaci předložený návrh zabraňuje. Navrhovaná právní úprava správně omezuje možnost převzetí odpovědnosti za zpětný odběr a využití obalů pouze na státem k tomu autorizované subjekty. Nicméně tato skutečnost problematizuje možnost vzniku subjektů, které by zajišťovaly výkup zálohovaných obalů, například zálohováním PET lahví. Navrhované usnesení umožňuje výrobcům nápojů, ale i jiného zboží vytvořit si libovolný subjekt, který by zajistil výkup takových obalů v celé obchodní síti, aniž by forma a provoz tohoto subjektu byly omezovány podmínkami stanovenými pro autorizované obalové společnosti. Tím je dána výrobcům možnost kolektivně řešit problematiku zálohovaných obalů.

Autorizovaná společnost provozující zálohovaný systém je majitelem velkého množství prostředků, které de facto patří spotřebitelům a mají jim být vráceny při výkupu obalů. Tyto prostředky by neměly být ohroženy jinými odpadovými činnostmi autorizované společnosti. Proto by měla být respektována dobrá praxe jiných států Evropské unie, kde je takový systém zálohování vratných obalů vždy finančně i organizačně oddělen od jednocestných obalů, které jsou sbírány formou tříděného sběru. Navrhované omezení nijak neomezuje autorizovanou společnost v zajištění využití -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás přeruším. Je 19. hodina. Přerušuji projednávání tohoto bodu.

Přečtu omluvu. Pan poslanec Radovan Vích se omlouvá dnes z jednání Poslanecké sněmovny do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

V tuto chvíli přerušuji 49. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 19. června do 9 hodin ráno, kdy budeme pokračovat třetím čtením sněmovních tisků 673, 453 a 514. A připomínám, že zítra, ve čtvrtek 18. června, bude v 9 hodin ráno zahájena 51. schůze Poslanecké sněmovny.

Všem vám přeji pěkný večer.

 

(Schůze byla přerušena v 19.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.




Přihlásit/registrovat se do ISP