Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 453/ - druhé čtení

Děkuji paní ministryni spravedlnosti Marii Benešové, že zasedla u stolku zpravodajů, a stejně tak děkuji zpravodajce, paní poslankyni Heleně Válkové za ústavně-právní výbor. Z pověření vlády návrh uvede paní ministryně spravedlnosti. A já ještě, než jí udělím slovo, konstatuji, že v prvním čtení byl zákon přikázán ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisky 453/1 až 3.

A nyní tedy už je na paní ministryni spravedlnosti Marii Benešové, aby zákon uvedla. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jenom připomenu, o co se jedná. Jedná se o vládní návrh, kterým se mění jednak trestní zákoník, a dále ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jedná se o sněmovní tisk 453.

Předně bych chtěla zdůraznit, že Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo tento návrh, jehož hlavním cílem je podpora zvyšování počtu uložených peněžitých trestů, a to již jako trestů samostatných nebo ukládaných vedle jiného trestu. Navazujeme v tomto směru na předchozí snahy Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství, které po sérii odborných seminářů konaných v roce 2017 pro soudce a státní zástupce a policisty přijaly k této problematice potřebná nelegislativní opatření.

Mezi hlavní navrhované změny v tomto materiálu patří, ve stručnosti: zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné, alternativní tresty; zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody - nezaplacený peněžitý trest bude namísto toho přeměněn v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného propočtu; zmírnění podmínek pro zahlazení při odsouzení k peněžitému trestu a možnost přistoupit přímo k přeměně peněžitého trestu bez předchozího vymáhání, je-li zřejmé, že vymáhání by bylo bezvýsledné nebo by mohlo být zmařeno.

S tímto tématem souvisí i další návrh, který je předmětem samostatného tisku, a to přesun vymáhání peněžitých trestů a všech dalších pohledávek vzniklých v resortu justice, jejichž správa placení se řídí daňovým řádem, na Celní správu. Jedná se o tisk 762 a jeho první čtení bylo zařazeno na program této schůze. V rámci debat na půdě ústavně-právního výboru byl přijat poměrně rozsáhlý pozměňovací návrh, jehož podstatou je v podstatě sloučení tohoto vládního návrhu zákona s poslaneckým návrhem, který je uveden pod číslem 466, a tento směřuje k novému nastavení výše jednotlivých hranic škod v trestnímu zákoníku a ke změnám právní úpravy institutu dohody o vině a trestu.

Pokud jde o tento návrh, tak s ním souhlasíme, a s dalšími změnami, které jsou ve stanovisku ÚPV navrhovány. K tomu se potom později vyjádřím a k jednotlivým pozměňovacím návrhům rovněž. Jenom bych chtěla říci, že to prošlo ústavně-právním výborem, který se konal 18. 9., 11. 12. a 5. 2. 2020, ale o tom asi už bude spíše referovat paní zpravodajka profesorka Válková.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Marii Benešové a požádám zpravodajku ústavně-právního výboru paní poslankyni Helenu Válkovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Já vám děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, tento tisk neměl úplně snadnou cestu, protože jde o novelu trestního zákoníku, trestního řádu a souvisejících právních předpisů, které mění trochu design trestní politiky, a samozřejmě tím pádem se k tomu vyjadřovalo hodně našich poslanců. Pak po diskusi, protože byl takový velmi výrazný - a hovořila o tom již paní ministryně - zásadní poslanecký návrh pod sněmovním tiskem 466, s ohledem na to, že se to týkalo problematiky, která spolu v určitém smyslu slova souvisela, jsme se domluvili, že budeme tento tisk projednávat společně s tiskem 453. Čili došlo, jak už zde bylo také paní ministryní zmíněno, ke sloučení debaty a ústavně-právní výbor, který je i výborem garančním, několikrát přerušil, aby získal čas, své jednání, aby potom 5. února 2020 přijal zásadní usnesení, v rámci kterého naprostou většinu těch podstatných změn navrhovaných poslaneckým návrhem, sněmovním tiskem 466, převzal, a tím doplnil ten sněmovní tisk 453, o kterém tady hovořila paní ministryně a který výrazně zůstává samozřejmě zachován To bych chtěla říci, ten tvoří vlastně páteř celého toho návrhu novel trestních předpisů, když umožňuje snazším způsobem ukládat peněžitý trest a v případě, že nedojde k jeho výkonu včas, řádně, jej měnit na trest nepodmíněný, a současně ruší relativně komplikovanější přeměny na jiné alternativní tresty třeba.

Současně také upravuje tím, že byl přijat ten komplexní návrh ústavně-právním výborem, výše hranice škod, který rozlišuje trestné činy na přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny a který je velmi nutný právě proto, že za posledních minimálně deset let došlo k výraznému zvýšení cen, které se nicméně nepromítlo právě do těch hranic, které odlišují jednotlivé druhy trestných činů, a tím také stanoví odlišné trestní sazby. Takže v současné situaci máme nastavenou tu trestní represi mnohem přísněji než před deseti lety a do věznic se nám pak dostává mnohem více odsouzených, než tomu bylo v minulosti. Proto se posunuje proporčně ta hranice výše škod z 5 tisíc, což je škoda, která nyní rozlišuje přestupek od přečinu, od toho nejmírněji trestného činu, který nazýváme přečinem, a tu navrhujeme posunout na hranici 10 tisíc korun.

Ve skutečnosti se nestane nic, co by bylo tak dramatického. Od Nejvyššího státního zastupitelství jsme dostali i zdůvodnění, ve kterém poukazují na to, že ten nárůst nebude nijak dramatický, pokud jde o počty případů, které by měly řešit obce, pokud by tento návrh prošel, protože mezi vámi vznikly obavy, že obce, přestupkové komise, nezvládnou takový nápor. Měly by to být ročně 3 maximálně až 5 tisíc případů, a když to rozprostřeme na území celé České republiky, tak to opravdu není vůbec dramatický nárůst, a daleko horší je teď ta velmi přísně nastavená trestní politika. A současně i ta sazba, která je také velmi důležitá, hranice výše škody nastavená na 5 milionů se nám zvyšuje na 10 milionů v tom návrhu, tak já chci na tyto změny upozornit, protože v tom původním sněmovním tisku 453 obsažené nejsou.

Vy máte usnesení ústavně-právního výboru ke sněmovnímu tisku pod číslem 3, čili je to 453/3 z 5. února 2020. Obsahuje závěry usnesení, v rámci kterého byly všechny navržené změny ústavně-právním výborem doporučeny. Já jenom stručně zrekapituluji, protože i o některých z nich se vedla dost velká diskuse. Tak je to např. rozšíření možností i za zvlášť závažný zločin podmíněně propustit odsouzeného, pokud ovšem tím zvlášť závažným zločinem nebyla způsobena smrt, těžká újma na zdraví, nebyl spáchán na těhotné ženě nebo dítěti, nebyl ani spáchán jako člen organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo v její prospěch, nejednalo se o žádné teroristické trestné činy, a také ten, který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté, třinácté zvláštní části tohoto zákona nebo v odst. 4 a který nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, tak takový odsouzený, pokud vykonal alespoň třetinu toho uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, by napříště mohl být podmíněně propuštěn již po třetině výkonu. Původní návrh byl širší, ale pak jsme ho zúžili na takové, bych řekla, minimum, ale trošku jsme tím otevřeli možnosti podmíněného propuštění i u těch dlouhých nepodmíněných trestů odnětí svobody tak, jak je to běžné v jiných evropských zemích. Tento návrh podporuje např. také asociace organizací, které působí v oblasti vězeňství, takže to zmiňuji, že je to návrh, se kterým vyjadřují i souhlas a podporují jej ti, kteří pracují a jsou známí i dobrými výsledky práce v oblasti práce s odsouzenými k nepodmíněným trestům odnětí svobody.

V tom návrhu je také velmi významný institut a možnosti rozšíření jeho aplikace, je to dohoda o sjednání vinu a trestu, která má svoje konsekvence rovněž samozřejmě i v mírnější trestní represi a současně nám zrychluje to trestní řízení, pokud na to obžalovaný přistoupí, a tím také může docílit i určitého snížení trestních sazeb, a dokonce až po tu dolní hranici, která je jinak předvídaná trestním zákoníkem. Současně je zde také zaveden institut prohlášení viny, který zjednodušuje dokazování v rámci trestního řízení.

O škodách jsem hovořila. Pak jsou tady úpravy, které jsme původně měli v pozměňujících návrzích jako poslankyně my, tzn. paní poslankyně Ožanová, což byla implementace dvou evropských směrnic, resp. jejich transpozice do našeho zákoníku. A současně můj návrh, kdy s ohledem i na dlouhodobou kritiku možnosti relativně příliš snadno měnit ochranné léčení v případě nedodržení jeho podmínek na zabezpečovací detenci, § 99 odst. 5 trestního zákoníku, tak v tom návrhu se ruší ta vágní charakteristika, když ten, kterému bylo uloženo ochranné léčení, projeví negativní postoj k ochrannému léčení, aniž byl ten negativní postoj nějak specifikován, tak je možné vlastně přistoupit ke změně ochranného léčení na zabezpečovací detenci, což se v praxi ukazuje jako příliš drastické opatření, protože v zabezpečovací detenci můžete zůstat vlastně na doživotí, a ta kontrola, která probíhá, je opravdu v řadě případů s ohledem na ty podmínky, které jinak platí pro uložení zabezpečovací detence, nebo může být formální. Takže musíme se snažit, aby spíše se zabezpečovací detence legislativně upravila tak, aby ten, komu je uložena, aby musel takový odsouzený splňovat veškeré podmínky pro uložení zabezpečovací detence, a ne aby se mohlo změnit ochranné léčení v případech, kdy projeví negativní postoj a není specifikováno, v čem spočívá ten negativní postoj, například v tom, že vyplivne léky, které mu někdo dal nebo které mu byly předepsány, aby se korigovalo jeho chování, třeba agresivní nebo násilné. To určitě by nemělo vést k uložení zabezpečovací detence.

Jdu do detailů, jsem si toho vědoma, je to obsáhlý tisk. Vaší pozornosti skutečně by neměly ujít zejména ty věci, o kterých hovořila paní ministryně, čili možnosti a posílení možností, zjednodušení možností ukládat peněžité tresty namísto jiných sankcí. Potom to sjednávání dohody o vině a trestu a prohlášení viny, zrychlení trestního řízení, pak tedy ta, řekněme - já bych řekla přizpůsobení současné situace, trestní politiky současné ekonomické situaci, a to teď nemyslím koronavirové situaci, nicméně situaci, která je dána tím vývojem cen, čili zvýšení těch hranic, které jsou v § 138 odst. 1 stanoveny pro rozlišení trestných činů na přečiny, zločiny, zvlášť závažné zločiny, a odpovídající trestní sazby. A myslím si, že to jsou ty nejpodstatnější změny, které usnesení ústavně-právního výboru na svém zasedání 5. února schválilo, a doporučuji je Sněmovně takto přijmout.

Je tam samozřejmě ještě související zákon, na který bych nerada zapomněla, o trestní odpovědnosti právnických osob, kde by se napříště, pokud tento návrh projde, a ústavně-právní výbor jej také odsouhlasil, mělo na odsouzenou právnickou osobu hledět, jako by nebyla odsouzena, v případě, když bude, až zase na výjimky, které platí ohledně zvlášť závažného zločinu, mělo by být na ni hleděno, nebo na tu právnickou osobu, jako kdyby nebyla odsouzena, když řádně trest vykoná, nebo by jí byl eventuálně prominut nebo ten trest by byl promlčený. Čili například v případě peněžitého trestu, když ho zaplatí, tak již by neměla ten rejstřík poznamenaný tím, že tam bude ten výpis, který by jí třeba znemožňoval dále pokračovat v podnikatelské činnosti tím způsobem, jakým by ráda chtěla. Samozřejmě to se netýká zvlášť závažných zločinů, kdy ta právnická osoba byla třeba odsouzena k trestu propadnutí majetku, k trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejných zakázek.

Takže když to shrnu, myslím si, že jsme si toho v ústavně-právním výboru poměrně dost odpracovali, že ta novela je zásadní, že by velmi pomohla, jak se v oblasti trestněpolitické přiblížit standardu evropských zemí. Není to zase nic tak převratného, že bychom měnili něco, na co jsme dosavadně zvyklí, že bychom zvyšovali ty hranice škody tak, že by některé trestné činy, na které jsme zvyklí, že se u nás v České republice za ně ukládají tresty, takže by se nám najednou přesunuly do oblasti přestupků, to opravdu ne, toho se nebojte, hlavně starostové a starostky a hejtmani a hejtmanky. Ty propočty, když už na to přistoupí a navrhuje to i Nejvyšší státní zastupitelství a připojuje se k tomu Nejvyšší soud a soudy, justice, tak asi vědí, že k žádnému dramatickému nárůstu podle statistik, které pečlivě vedou, nedojde. A myslím si proto, že bychom měli tuto novelu podpořit.

Takže usnesení ústavně-právního výboru je, že navrhuje, abych přednesla, seznámila vás s těmi nejdůležitějšími změnami, jak jsem je tady nastínila, a doporučila vám to usnesení přijmout. A protože v tom usnesení jsou obsaženy i ty návrhy, které jsou původně, a proto nebudou uplatněny, pozměňovacími návrhy pod číslem 3368 a 3712, které nebudu uplatňovat, tak i dalších pozměňovacích návrhů je pouze 5, nikoliv 7, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Další pozměňovací návrhy, které jsou - dva z nich jsem uplatnila vlastně já - pod číslem 4891 a 4892, já bych je nazvala skoro legislativně technickými, protože jenom doplňujeme nový trest zákazu držení a chovu zvířat do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a do zákona o soudních věcech mládeže. Takže tam jde jenom o využití této možnosti otevření trestních předpisů k tomu, abychom legislativně doplnili to, co jsme zavedli v předchozích novelách, ale zapomněli jsme na tyto dva zákony.

Pak je zde pozměňovací návrh, který jistě přednese, nebo předpokládám, že přednese pan poslanec Tomáš Vymazal, pod číslem 5023, a to už je poměrně významná změna a myslím, že o té bychom tady hovořit měli podrobněji, protože pokud by byla přijata, tak by, myslím, mohla prodloužit, mít dopad na prodloužení, nebo přinejmenším zkomplikování určité fáze trestního řízení. Takže to přenechávám samozřejmě panu poslanci Vymazalovi.

Pak tady je jeden společný návrh, který jsem podala já a pan poslanec Michálek, kdy jde, já bych řekla, o určitou reakci na praxi některých soudů, které nepřihlížejí, a nemusí zatím přihlížet, k takzvané kumulaci trestů. Jde o případy, kdy někdo byl odsouzen, nemá ještě vykonaný nepodmíněný trest odnětí svobody a soudí se za další trestný čin. Pokud nejde o pokračování v trestném činu a neukládá se souhrnný trest nebo společný trest, tak v takovém případě je třeba, aby pro sjednocení aplikační praxe bylo výslovně v příslušném ustanovení stanoveno, že ten soud má přihlédnout i k tomu, že dosud nebyl vykonán ten předchozí uložený nepodmíněný trest, protože jinak se nám stává, že ve výkonu trestu odnětí svobody - já se omlouvám, ale teď už jako nemůžu moc mluvit - že v tom výkonu trestu - hluk - že v tom výkonu trestu odnětí svobody potom máme třeba na tři, čtyři, pět roků odsouzené za relativně malé majetkové trestné činy nebo méně závažné majetkové trestné činy, což jistě moc nechceme, a někteří z nich tam opravdu být takhle dlouho nemusí. Takže neomezujeme svobodu a nezávislost soudů tím, že bychom jim předepisovali, jak mají rozhodovat, ale sjednocujeme tu praxi tak, že říkáme, že v případě, kdy je to třeba, tak má soud i k této skutečnosti, že zatím nebyl vykonán ten předchozí trest a jde třeba o bagatelní trestnou činnost, k tomu přihlédnout. Takže to je také myslím důležité.

A poslední návrh, který byl vlastně do systému v té poslední podobě vložen dneska, přednese pan poslanec Bartošek. Týká se v podstatě doplnění dvou skutkových podstat přečinů, § 404a a 404b, což je reakce na současnou situaci, kdy se někdy zneužívá určitých symbolů, prodávají se nacistické symboly a další, o čemž myslím, že přesvědčivěji bude hovořit právě pan poslanec, který si tento pozměňovací návrh připravil.

Za mě je to teď všechno. Myslím si, že řada těch změn možná ještě vyvolá diskusi, takže jsme samozřejmě s paní ministryní k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji paní zpravodajce Heleně Válkové za podrobnou informaci. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám prvního přihlášeného pana poslance Tomáše Vymazala. Ještě než dojde k pultu, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Skopeček. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych představil pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 5023, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě.

Již od prosince 2017 jsem předsedou stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a za tu dobu jsem si nemohl nevšimnout nepřehledných situací, ve kterých dochází k tomu, že osoby, jejichž telekomunikační provoz byl odposloucháván, nejsou v rozporu se zákonem o této skutečnosti vůbec informovány. Domnívám se, že jde o důsledek toho, že vypořádávání informační povinnosti ohledně odposlechů je zákonem uloženo velkému množství subjektů, primárně soudů, aniž by existoval zastřešující orgán nebo systém, který by byl schopen nad tímto procesem vykonávat účinnou kontrolu. Výsledkem je pak to, že odposlouchávaná osoba nejenže neobdrží informaci, na kterou má ze zákona nárok, ale nemá ani možnost se obrátit na Nejvyšší soud za účelem prošetření legitimity daného odposlechu. Tady mohu uvést příklad novináře Janka Kroupy, jehož telekomunikace byla po pět měsíců nezákonně monitorována, o čemž byl informován až po mnoha letech.

Pro nápravu tohoto stavu navrhuji zúžit současný okruh subjektů zodpovídajících za naplnění informační povinnosti pouze na státní zastupitelství, které bude mnohem snáze schopné celý proces ve své režii kontrolovat a plnění informační povinnosti evidovat. Stejně tak navrhuji vznik informační povinnosti přesunout z konce celého trestního řízení už na konec řízení přípravného, aby se odposlouchávané osoby o tomto zásadním průniku do svých práv dozvěděly mnohem dřív.

Návrh jsem měl možnost prodiskutovat na Nejvyšším státním zastupitelství, kde se obávali možné kompromitace vyšetřovacích procesů v důsledku změn v řešení informační povinnosti. S ohledem na to, že návrh požaduje její vypořádání až na konci přípravného řízení, kdy je vyšetřování již ukončeno a jeho výsledky jsou k dispozici všem zúčastněným, takováto situace nehrozí.

Další výhradou byla potenciální nutnost koordinovat činnosti napříč jednotlivými odděleními státního zastupitelství nebo soudů. K takovéto situaci nicméně dochází již v současnosti a návrh by ve skutečnosti měl tyto mechanismy zjednodušit celkovým převzetím vypořádávání informační povinnosti státním zastupitelstvím.

Věřím tedy, že by mnou podaný návrh nevedl k žádné kompromitaci vyšetřování a zároveň by zajistil občanům dřívější informovanost o hlubokém zásahu do jejich soukromí, stejně tak jako možnost se takovému zákroku bránit v případě, že není legitimní. Děkuji vám za zvážení tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Vymazalovi. Nyní pan poslanec Zdeněk Ondráček - pardon, nejdříve s přednostním právem předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. S faktickou? V tom případě faktická poznámka. Měřím vám čas, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Kolegovi se omlouvám. Jenom faktickou poznámku, protože po vystoupení paní zpravodajky, kde hovořila o poslaneckém návrhu 466 - kde jsem také jedním ze spolupředkladatelů -, který byl včleněn do tohoto sněmovního tisku 453 a kde se mluvilo o té možnosti propouštění, nebo řekněme odpouštění zbytku trestu po jedné třetině, je potřeba dodat, že i u těch zvlášť závažných zločinů, které paní profesorka a paní kolegyně Válková vyspecifikovala, že jsou tam ty výjimky, nesmí být proti životu a zdraví a tak dále a tak dále, tak vždycky je tam ta jedna podmínka: musí se jednat o prvotrestaného pachatele. Pokud je to recidivista, a při jakékoliv jiné podmínce je to recidivista, tak o tom nemůžeme ani mluvit. Žádná možnost jedné třetiny není možná u recidivistů, tato možnost jedné třetiny je pouze u prvotrestaných pachatelů. To jenom na doplnění, abyste si vy, kteří nejste úplně znalí trestního práva, nemysleli, že chceme vraha anebo někoho, kde je zvlášť závažný zločinec a dopouští se trestné činnosti opakovaně, propouštět po jedné třetině odpykaného trestu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, paní ministryně, rozhodl jsem se podat návrh na změnu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a reaguji tak na dlouhodobý problém, který však v současné době eskaluje, když jsou za účelem zisku a ve velkém rozsahu komerčně šířeny předměty s tematikou propagující zejména nacistická, ale i další ideologická hnutí, která směřují k potlačování práv a svobod člověka. Skutkové podstaty trestných činů týkajících se ideologického hnutí, která směřují k potlačování práv a svobod člověka, jsou v současné době obsažené v § 403 a 404 trestního zákoníku. Ty však neumožňují předmětné jednání potrestat, protože se v praxi nedaří prokázat úmysl pachatele podporovat nebo propagovat tato hnutí. Fakticky jsou však tyto předměty nakupovány a používány převážně těmito ideologickými hnutími a jejich stoupenci za účelem další propagace. Zároveň volný prodej těchto předmětů a následně jeho beztrestnost a tolerování ze strany státu přispívá k rozšiřování povědomí široké veřejnosti o těchto hnutích a snižuje vnímání závažnosti a protiprávnosti jejich činů a myšlenek v očích veřejnosti především v souvislosti s nacismem.

Z tohoto důvodu navrhuji, aby byly do trestního zákoníku vloženy dva nové trestné činy, a to trestný čin šíření propagandistického materiálu hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka jako nový § 404a a trestný čin použití symbolu hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka jako nový § 404b. V rámci trestného činu použití symbolů hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka dále navrhuji rozlišení základní a kvalifikované skutkové podstaty tohoto trestného činu. Zároveň je součástí mého návrhu také společné liberační ustanovení § 404c, které vymezuje případy, kdy se o trestný čin jednat nebude.

Já vás, kolegyně a kolegové, prosím jednak o projednání a o případnou podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu, protože jsem přesvědčen, že není možné, aby si skutečně z masových vrahů nacistické říše lidé dělali komerční zboží a prodávali jej, jak jsme toho nyní svědky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy ještě v obecné rozpravě pan poslanec Zdeněk Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Já si dovolím zareagovat na svého předřečníka. Já v podstatě s tím překvapivým vyjádřením pana poslance Bartoška souhlasím, ovšem jsme ve stadiu druhého čtení, kdy bych velmi uvítal rozpravu na půdě ústavně-právního výboru, popřípadě jiného výboru, kde bychom o této věci mohli diskutovat a pregnantně vykvalifikovat to podání, respektive ten trestný čin jako takový, aby nám z toho nevznikl trestný čin, kdy orgány činné v trestním řízení budou mít víc problémů, než mají se současným pojetím trestního zákoníku při stíhání těchto trestných činů.

Takže se s tím samozřejmě seznámím teď ještě po druhém čtení, jak to pan poslanec načetl, ale teď říkám, že nevím, jak se k tomu budu moct postavit, ale v každém případě jsem ochoten a připraven za klub KSČM o této věci diskutovat a klidně i formou poslaneckého návrhu předložit novelu trestního zákoníku, kde bychom došli k tomu, že tyto formy trestné činnosti budou postižitelné.

Takže pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, děkuji, že jste toto téma zvedl. Ale jsme v takové situaci, kdy úplně si to neumím představit. A jako bývalý vyšetřovatel, který i tyto formy trestné činnosti stíhal, se obávám, abychom orgánům činným v trestním řízení neudělali víc škody než užitku tou překotností, formou a rychlostí přijímání těchto dvou nových skutkových podstat. Takže ale nezavrhuji to. Samozřejmě říkám, až mi to předložíte prostřednictvím pana předsedajícího, tak se na to ještě podívám a nevylučuji to. Ale je to překvapující, byť s tím vnitřně velmi souhlasím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Faktická poznámka pana předsedy klubu KDU-ČSL Jana Bartoška a s přednostním právem Jakub Michálek. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Na mého předřečníka jenom krátká reakce vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Ono nebylo úplně jednoduché to dostat do paragrafů a nějakou dobu si to přece jenom vzalo. Jsme ve druhém čtení. Načítám pozměňovací návrh, to znamená, respektuji legislativní proces, stejně tak jako netvrdím, že se to musí projednat do týdne. A v ústavně-právním výboru to je na jednání. A ústavně-právní výbor se tím bude zabývat. To znamená, já předpokládám, že to tam všechno proberete, co to znamená potom případně pro praxi. A to si myslím, že se shodneme napříč poslaneckými lavicemi, že skutečně z masových vrahů není možné dělat byznys. A najděme tu právní úpravu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, poté předseda ústavně-právního výboru, pan poslanec Marek Benda. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych obecně představit dva pozměňovací návrhy, které předkládám k tomuto tisku.

První se týká kumulace trestů. Už tady zaznělo od paní zpravodajky, že společně předkládáme návrh, který určitým způsobem přesněji vymezuje, jakým způsobem se má ukládat trest tak, aby se pokud možno zohlednila kumulace trestů, aby výsledný trest byl adekvátní tomu, co bylo spácháno, nikoli aby došlo k prostému aritmetickému součtu pouze s odvoláním na to, že už byl odsuzující rozsudek prvního stupně. V praxi se ukazuje, že tato úprava, kterou máme dneska, je poměrně naivní a vede k velmi problematické situaci, že každý druhý vězeň, který sedí v naší base, má víc jak dva a více trestů. To znamená, ten člověk tam nechodí za jeden trest, ale různě se mu to posčítává a přeměňují se mu podmínky a tak dále. A samozřejmě pokud to nějakým způsobem nebudeme řešit, tak se ty tresty budou sčítat a ten člověk tam bude sedět déle, než je potřeba, a nás to bude stát obrovské peníze.

Teď jsem třeba četl na serveru novinky.cz příběh o nějakém bezdomovci, který ukradl kabel a šel na čtyři roky do vězení. Pak ukradl čokolády a šel na další dva roky do vězení. Všechno se to posčítalo. A ten bezdomovec tedy má vyřešenou svoji bytovou situaci na šest let. Šest let je celkový trest, ale daňové poplatníky to stojí 3 miliony korun. Tak samozřejmě když se to takhle naivně sčítá, tak je to obrovsky drahé, neefektivní. A ukázalo se přesně na tomhle tom případě, že ten člověk vylezl z vězení a velmi rychle se dostal zpátky do recidivy. Takže ty tresty, aby fungovaly, musejí být adekvátní míře provinění a soudce by měl mít možnost to zhodnotit.

Můj návrh reaguje na kritiku, která byla v nálezu Ústavního soudu spisová značka II. ÚS 4022/18 a ve zprávě nejvyššího státního zástupce k oblasti vězeňství. Tam kritizoval tu úroveň kumulace. Kritizoval to, že se s tím tedy nedělo. A jenom na úrovni judikatury se potom snaží dovozovat, že ty soudy vlastně nemusejí úplně tak aritmeticky sčítat ty tresty a tak dále.

Důležité je, že v pozměňovacím návrhu, který předkládám, se výslovně doplňuje, že při uložení druhého trestu je možné jít i pod minimální hranici. Protože máme v trestním zákoníku několik skutkových podstat, kde jsou stanoveny minimální hranice relativně přísně, a když se potom posčítá při opakované trestné činnosti tohoto typu, jako jsou třeba ty kradené čokolády v recidivě, jako jsou některé drogové delikty a tak dále, když se potom ty tresty posčítají, tak v tom posčítání jsou zjevně neadekvátní. A jediné, čeho tím dosáhneme, že ti lidé, když opustí vězení, tak potom jdou zpátky do recidivy. Myslím si, že by to přispělo i tomu, že bychom pomohli snížit vězeňskou populaci, kterou máme dvakrát větší, hojnější v přepočtu na obyvatele než ve zbytku Evropy. To je ten první pozměňovací návrh.

Ten druhý pozměňovací návrh se týká nastavení jasných vodítek pro výši peněžitých trestů. Aktuálně jsou ta pravidla poměrně vágní a analýza skutečných případů uložených trestů, tak jak ji mám v pozměňovacím návrhu zdokumentovanou a jak zaznělo jednání ústavně-právního výboru, ukazuje, že ty tresty jsou benevolentnější pro vysokopříjmové skupiny a naopak pro ty nízkopříjmové skupiny procentuálně ty tresty jsou výrazně nižší. Pro to, aby bylo dosaženo spravedlnosti při ukládání trestu, se navrhuje stanovit výchozí podmínku, že výše peněžitého trestu se bude odvíjet od jedné třetiny příjmu, tak aby to bylo jasně stanoveno, a samozřejmě soud má možnost se odchýlit od této výchozí podmínky, zejména s ohledem například na majetek pachatele, tak aby mohl přihlédnout k tomu, že ten pachatel má třeba nízký příjem, ale má obrovský majetek, tak aby to bylo dohromady vcelku adekvátní.

Poslední věc, která je součástí druhého pozměňovacího návrhu, je, že se nahrazuje přepočet peněžitého trestu na dny odnětí svobody, protože současný stav se ukazuje, že patří mezi nejpřísnější ze všech zemí v Radě Evropy. Takže v tomto ohledu by mělo dojít k přenastavení, abychom se dostali na úroveň západních států a nedrželi jsme pachatele, kteří si samozřejmě trest zaslouží, ale abychom je tam nedrželi tak dlouho, že to bude kontraproduktivní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubu Michálkovi. Nyní pan poslanec Marek Benda. Stále jsme v obecné rozpravě.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, jsme v takové trošičku nestandardní situaci, protože to nebyla úplně jednoduchá materie, kterou ústavně-právní výbor projednával. Ještě jsme šli tou cestou, že jsme dva tisky, které byly ve Sněmovně - oba dva řádně prošly prvním čtením a pokládali jsme za zbytné, aby Sněmovna ve dvou měsících schvalovala dvě novely trestního zákoníku a trestního řádu -, sloučili do jednoho společného tisku, což já obecně pokládám za správnější. Ale jak vám již říkala paní zpravodajka, projednání na ústavně-právním výboru bylo dokončeno začátkem února a díky tomu, co se odehrávalo v zemi jako celku, uplynuly další téměř čtyři měsíce, které znamenají, že se otevřela některá další témata, která se objevují.

Chtěl bych k tomu spíše trochu obecně. Jsme skutečně v situaci, kdy máme příliš vysoké číslo vězněných na počet obyvatel a nedaří se nám s tím nic moc dělat. Pokusy, které probíhaly v minulosti na zvýšení peněžitých trestů, které si myslím, že je dokonce velmi správné, v řadě případů vedly jenom k tomu, že se peněžité tresty ukládají vedle dalších trestů, zejména trestu odnětí svobody, takže se jenom zvýší vymahatelnost pro stát, což je nepochybně užitečné, ale přesto nám to nějak nevyprazdňuje věznice. Jsou tady některé kroky, které by zejména u těch prvotrestaných mohly směřovat k tomu, že dojde k propuštění již po třetině, kde si myslím, že zejména u zločinů bílých límečků by jim stačil měsíc, týden ve vězení, upřímně řečeno by jim stačil týden v tom vězení, aby už si dali nadosmrti pozor, aby tam nikdy nevlezli. Samozřejmě obecná spravedlnost si toto nepřeje a má pocit, že lidé mají být potrestáni. Přesto si myslím, že je zbytečné, abychom trvali na odsezení celého trestu nebo jeho poloviny, zejména když samozřejmě to propuštění po třetině neznamená, že ty osoby jsou nadále nevinné. Znamená to, že pokud by se něčeho dopustily, tak si to dosedí.

To samé se týká problematiky, kterou tady zmínil pan kolega Michálek, a zase z jiných orgánů této Poslanecké sněmovny, zejména z oblasti kriminality mladistvých nebo osob těsně po dosažení věku zletilosti, tak tam ta kumulace trestů, kde několik nepodmíněných trestů najednou pak vede u nějaké banality k tomu, že je najednou uložen poměrně vysoký trest odnětí svobody, je pro ty lidi naprosto nesrozumitelná. A velmi rychle je vrhá do situace zejména v případě mladistvých a lidí blízkých věku mladistvého, kteří tomu vůbec pořádně nerozumějí a pak vám říkají: No tak já mám loupežné přepadení, za to jsem dostal podmínku, pak jsem ukradl kolo, a najednou mám trest natvrdo ve výši... A ti lidé už se nikdy do normálního života, nebo je velmi obtížné je vrátit do normálního života. Takže bych se velmi přimlouval za to, abychom se pokoušeli to, co říká pan kolega Michálek, vyřešit. Nevím, jestli se nám to úplně podaří, protože jsme opravdu v situaci druhého čtení, to znamená, příště můžeme hlasovat jenom ano-ne. Není to tak, že bychom mohli návrhy opravovat.

A tímto se dostávám k návrhu pana kolegy Bartoška, který jinak pokládám za dobré, že na problém upozornil a že se mu věnuje. Já jsem tady stále spíše rozhořčen na orgány činné v trestním řízení a na jistou míru alibismu, že se tváří - a tady budu chtít od paní ministryně zejména na půdě ústavně-právního výboru, nebo jestli je připravena, tak mluvit již v tuto chvíli, potvrzení, že to je tak, jak se píše v novinách. Že opravdu orgány činné v trestním řízení se tváří, že ty hrnečky s těmi Hitlery nelze stíhat, že kalendáře s nacistickými pohlaváry nelze stíhat. Já to pokládám za dost cynický a obskurní výklad, tvářit se, že to nejsou symboly a že to není proto, aby ti lidé byli propagováni, ale je to jenom proto, aby se ten kalendář nebo hrneček lépe prodával. Já to opravdu pokládám za velmi cynický výklad. A samozřejmě se tam dostáváme pak do té části problému, že když z toho vytrhneme, tak jak dělá pan kolega Bartošek, vytrhneme jenom problematiku nacistických symbolů, tak my máme stejně v trestním zákoně doposud postihovány symboly a představitele nacionálního socialismu. Stejně tak máme postihovány symboly a představitele minimálně sovětského komunismu, který nám tady po 40 let vládl. Zase se dostaneme do jisté míry diferenciace a řekneme: Tak když se budou smět prodávat kalendáře s Hitlerem a jeho pohůnky, tak ti budou stíháni, protože mají za sebou holocaust. Ale když už to bude Stalin, Berija a jejich vrazi, tak už to najednou nepůjde, protože nemají za sebou holocaust, ale mají za sebou jenom gulag.

Mně tato míra neobecnosti připadá vždycky lehce absurdní, ale přesto jsem rád, že pan kolega Bartošek na to upozornil. Byl bych velmi rád, abychom se bavili o tom, proč orgány činné v trestním řízení nejsou toto schopny efektivně postihovat, nebo mně to z jejich strany připadá opravdu jako trochu alibismus.

A poslední, k čemu bych ještě rád v té debatě, která tady zaznívala, jsou návrhy pana poslance Vymazala, resp. si myslím, že v podstatě celé vzniklé po nějaké dohodě v komisi pro kontrolu odposlechů. Tady máme skutečně velký problém, že my jsme před jedenácti lety v této zemi, když se začaly množit ony masové úniky odposlechů do médií, ale současně také dramaticky stoupaly počty odposlechů, tak než jsem tady protlačil Sněmovnou ten slavný náhubkový zákon, tak první krok, který se dělal, bylo právě v trestním řízení, kde se řeklo: Bude-li skončeno trestní řízení, je třeba informovat osoby, které byly odposlouchávány, a nebylo využito v trestním řízení, aby posléze měl Nejvyšší soud, samozřejmě všechno je skončeno, ale byl někdo odposloucháván a nebylo to k ničemu dobré. Aby měl posléze Nejvyšší soud možnost na základě stížnosti dané osoby rozhodnout, jestli ten odposlech byl, nebo nebyl povolen oprávněně.

A tady pan kolega Vymazal naprosto správně ukazuje na to, že máme tisíce odposlechů přikazovaných, šest až osm tisíc přikazovaných odposlechů ročně. A těch osob, které jsou informovány, kdyby to bylo rok dva zpátky, tak to samozřejmě chápu, ty případy ještě běží - ale platí to jedenáct let a těch případů, kdy jsou osoby skutečně informovány o tom, je procentíčko, zlomeček toho, kdy ty odposlechy byly nasazeny. A chceme-li mít efektivní - a dneska tady těsně po poledni o tom mluvil i pan kolega Blažek, o těch únicích a zneužívání informací uniklých orgánům činných v trestním řízení pro různé politické souboje. Chceme-li mít efektivní kontrolu nad tím, kdy a proti komu byly použity odposlechy, které nesloužily posléze jako podklad pro trestní řízení, pak si myslím, že je třeba, tak jak navrhuje pan kolega Vymazal, říct, je nějaká osoba v tom systému - a myslím si, že v tomto případě to má být státní zástupce, který má dbát na zákonnost přípravného řízení a kde je to jeho základní povinností a odpovědností -, která za to odpovídá a která odpovídá také za to, že osoby, proti kterým byly nasazeny odposlechy, nakonec tu informaci dostanou a mohou se pídit po tom, proč se tak stalo a zda to, že se tak stalo, bylo zákonné, nebo nezákonné.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě do obecné rozpravy s přednostním právem pan předseda Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Krátká reakce na mého předřečníka. Pane poslanče, jak jsem na začátku uváděl, ono to nebylo jednoduché napsat do paragrafů tak, aby to bylo dostatečně srozumitelné. To znamená, tam jsou dva pozměňovací návrhy, kdy jeden je úzce vymezující se vůči nacionálnímu socialismu a ten druhý je širší a zabírá tu paletu - já to tady doslova přečtu, je to § 404a: Kdo vyrobí, podílí se na výrobě, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá, jinak zpřístupní nebo jinému opatří či pro jiného přechovává propagandistický materiál, jehož obsah je určen k podpoře hnutí, které směřuje či v minulosti směřovalo k potlačení práv a svobod a bude potrestán.

To znamená, ta definice je mnohem širší, tohle je pozměňovací návrh, který je potom ještě více rozpracován, a samozřejmě týká se to všech hnutí, která v minulosti směřovala k potlačení práv a svobod člověka. To znamená těch -ismů jsme měli v minulosti vícero a pamatuje to na všechny.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Ano, pan poslanec Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Pan kolega Bartošek v podstatě tou novou věcí rozpoutal širší diskusi. Teď přemýšlím, jak se z toho dostat ven. A samozřejmě pokud teď po ukončení druhého čtení to vezmeme do výboru ústavně-právního jako garančního, tak už toho tam moc nezměníme. Buď to přijmeme tak, jak on to načetl teď, ale bude to jenom ano/ne. Pak už nám nezbude nic jiného, než abychom v rámci třetího čtení potom požádali o vrácení toho tisku do druhého čtení, což samozřejmě by bylo asi zase složitější. Ale jsou to takové ty překvapující věci. Anebo - nejsem úplně takový znalec jednacího řádu jako první místopředseda Sněmovny doktor Filip, tak mi řekl, ještě tady je postup podle § 94 odst. 3 jednacího řádu. Ale to bychom pak museli načíst až v obecné rozpravě, ale to úplně nechci.

Ale když už děláme takovéto věci jako i ty překvapující, tak já bych si také dovolil jednu drobnou změnu ještě načíst a pak se k ní v podrobné rozpravě klidně přihlásím. Já bych si dovolil navrhnout změnu v § 34 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, což jsou - chtěl jsem říct, jak jistě všichni víte, ale to ne, jak možná víte - což jsou promlčecí lhůty. A v tom odst. 1 je ta základní promlčecí lhůta 20 let. A 20 let to je u těch trestných činů, které známe, které lze uložit za zvlášť závažný zločin, a jde uložit výjimečný trest. Nejčastěji to je spojené i s tou vraždou, kde ta základní promlčecí lhůta je 20 let. A už dlouhodobě jsme hovořili o tom, jestli těch 20 let je dostatečných, nebo ne, a jestli nám některý pachatel nepřijde po těch 20 (letech) a jednom dni a neřekne, já jsem tu svoji, někoho příbuzného, známého zabil, a teď už jsem netrestný. Ale samozřejmě tam ještě to "a" za tou čárkou. Jsou tam i ty trestné činy spojené s obdobím velké privatizace a to je to "a", které tam je i pro nás důležité, protože to jsou ty trestné činy z období velké privatizace, té divoké doby po 90. letech.

Takže já si tam dovolím udělat tu změnu, že v tom § 34 odst. 1 písm. a) se číslovka "20" nahrazuje číslovkou "30". Celkem jednoduché a v podrobné rozpravě se k tomu potom přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já jenom aby bylo úplně jasno, § 94 odst. 3 znamená vrácení návrhu garančnímu výboru k novému projednání, ale tento návrh jste zmínil jenom jako možnost, ale nezaznělo to, jako že byste to navrhoval, abychom o tom hlasovali.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: My jsme o tom diskutovali s předsedou ústavně-právního výboru i s předkladatelem a já jsem zmínil na začátku, pane předsedající, ty možnosti, které jsou, protože pan předkladatel toho původního návrhu, pan kolega Bartošek, vlastně načetl dva trestné činy v rámci podrobné rozpravy, což samozřejmě je v souladu s jednacím řádem, a nám při projednání ústavně-právního výboru nezbude nic jiného, než buď potvrdit, tak jak to on načetl, anebo to zamítnout. Ale už tam nemůžeme změnit ani čárku, ani dvojtečku, a to je podstatné, co bychom měli. Takže pokud se s tím budeme chtít změnit, tak nám nic jiného potom nezbude, než to v rámci třetího čtení vrátit zpátky do druhého čtení a znova se k tomu vrátit, což samozřejmě zase prodlouží projednávání celého tohoto sněmovního tisku. Ale zatím jsem to nenavrhl a koukám i na paní zpravodajku. Takže zatím to nenavrhuji. Klidně to vrátíme až v rámci třetího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tomu rozumím, protože kdybychom uplatnili ten paragraf, tak bychom o tom museli hlasovat už teď po skončení podrobné rozpravy, což se nestalo, tak myslím, že to je vyjasněno.

Paní poslankyně Válková, paní zpravodajka, se přihlásila s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Prosím vás, je možnost ještě se k tomu důkladněji vrátit, a já jsem to říkala i panu poslanci Bartoškovi, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, v rámci sněmovního tisku 624, kde je otevřen také trestní zákoník, trestní řád, kde těch změn je hodně a budeme mít na to prostor. Takže já to beru jako dobrý signál. Mimochodem ta promlčecí doba je také velice dlouze už v kuloárech debatovaný návrh změny, a i mediálně myslím dokonce.

Takže bych to zkrátila a využila té dvouminutové doby efektivně. Já navrhuji, abychom se tím důležitým pozměňovacím návrhem pana poslance Bartoška zabývali v rámci jiného sněmovního tisku a nebrzdili další legislativní proces, který už nám dostatečně zbrzdila koronavirová krize, čili abychom nebrzdili legislativní proces sněmovního tisku 543. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Ano, pan poslanec Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Já myslím, že to klidně zvládnu ve faktické poznámce. Ono to není možné, protože jestli to pan kolega Bartošek načetl, tak se tím budeme muset zabývat v rámci toho projednání v ústavně-právním výboru po druhém čtení. Pokud by to pan kolega Bartošek stáhl a nechal to na ten sněmovní tisk, a teď číslo mi vypadlo, šest set něco, tak samozřejmě by to asi bylo, ale jinak teď se tím budeme zabývat, stejně tak jako promlčecí dobou, znova na tom ústavně-právním výboru. A já myslím, že se dokážeme s tím nějakým způsobem poprat. A kdyby ne, tak je tady ještě ta možnost, že požádáme o vrácení do druhého čtení a budeme to muset probrat podrobněji. Ale já samozřejmě chápu, že už nám to tady visí dlouho a že bychom chtěli i ten návrh, který původně byl jako sněmovní tisk číslo 466, kde jsem s paní kolegyní Válkovou jedním ze spolupředkladatelů, aby tam do toho vešel, protože ta legisvakanční lhůta potom je od 1. 1. 2021, myslím, a tady máme účinnost psánu, aby se s tím ty jednotlivé orgány činné v trestním řízení a státní zástupci, soudci, dostatečně seznámili. Ale zatím, pokud to pan kolega Bartošek nestáhne, tak stejně se tím budeme zabývat v ústavně-právním výboru po ukončení druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní v rozpravě ještě paní ministryně. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Já velmi krátce. Já bych chtěla hlavně Sněmovnu poprosit, abychom to už nezdržovali. Už se to opravdu vleče dlouho a je to potřeba, ten tisk 453, a k tomu tedy ty nové výše škod, protože to jsou důležité změny, na které se čeká.

Jinak pokud jde o ten návrh pana Bartoška, já se s tím celkem ztotožňuji, protože ty nacistické symboly nás teď trápí. Já jsem mluvila minulý týden s panem nejvyšším státním zástupcem, proč to nestíhají, a budu mu psát dopis na toto téma, ale obávám se, že ty trestní sazby, které tam nastavil, jsou poněkud šokující - v tom druhém odstavci tři až osm let. To je poněkud hodně a myslím si, že to není přiléhavé.

Pokud jde o pana Vymazala, to jsou ty zpětné informace o odposlechu, tak tady pozor. Tady si myslím, že jsou koncepční závady a pochybení. V řízení před soudem je státní zástupce strana, pouze strana, a nemůže zasahovat do toho soudního řízení a nemůže činit úkony, které by zasahovaly do toho soudního řízení. Takže tady bych byla velmi opatrná.

Jinak ostatní návrhy celkem znám, tak k nim se ve třetím čtení vyjádřím. S některými z převážné většiny souhlasíme, s některými nesouhlasíme. Takže děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě se někdo hlásí do obecné rozpravy? Ne, tedy obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě není. Otevírám podrobnou rozpravu. S přednostním právem jsou přihlášeni pan předseda Bartošek, pan předseda Michálek. Pan předseda Bartošek je první na řadě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. V obecné rozpravě jsem uvedl svůj pozměňovací návrh, zde pouze říkám, je v systému uveden pod sněmovním dokumentem 5478 a tímto se k němu hlásím a žádám o projednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Michálek neuplatňuje přednostní právo, na řadě je pan poslanec Tomáš Vymazal, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5023, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní zpravodajka, paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Nikoliv teď tedy jako zpravodajka, ale v pozici předkladatelky pozměňovacího návrhu, nebo pozměňovacích návrhů, které byly vloženy do systému a vysvětleny: pod číslem 4891 - doplnění trestu zákazu držení a chovu zvířat do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, 4892 - doplnění tohoto trestu zákazu držení a chovu zvířat do zákona o soudnictví ve věcech mládeže, a konečně pozměňovací návrh, který jsem vložila do systému společně s panem poslancem Michálkem, který má zabránit nepřiměřené kumulaci trestů, pokud nejde o společný trest nebo souhrnný trest ukládaný za pokračování v trestném činu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Jakub Michálek, připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 5510, což je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, který jsme předložili s kolegyní Válkovou, a dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 5494, což je pozměňovací návrh, který se týká revize peněžitých trestů.

A dále bych ještě na místě načetl pozměňovací návrh k části šesté, bod účinnost, článek římská sedm, který nyní zní: Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Nově by to znělo: Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního pololetí následujícího po jeho vyhlášení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ještě s upřesněním vystoupí paní poslankyně Válková. Dáme jí prosím slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Moc vám děkuji. Je to moje chyba. Já jsem v té rychlosti nenačetla číslo toho třetího svého pozměňovací návrhu, je to číslo 5478.

A jestli můžu jednu technickou poznámku, tak jenom k tomu, co tady říkal pan poslanec Michálek vaším prostřednictvím, pane předsedající. To se vztahuje, tyto změny, které byly učiněny novelou Sbírky zákonů, až na zákony, které byly do Sněmovny poslancům rozeslány od 31. prosince 2019. A tenhle tisk byl rozeslán, jak mě upozornila legislativa, 3. dubna 2019. Čili můžeme to změnit, nemusíme. Ale nevztahuje se na to ten zpřísněný režim. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Zdeněk Ondráček - zatím poslední přihlášený v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Tak tu druhou část, tu reakci na pana poslance, vyřídila paní zpravodajka.

Já se tedy přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem zde načetl, to znamená změnu číslovky v § 34 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku z číslovky 20 na 30 u nepromlčitelnosti trestných činů, zvlášť závažných zločinů a těch privatizačních. Odůvodnění jsem ve zkratce řekl. Dlouhodobě o tom diskutujeme, jaká má být promlčitelnost u těchto zvlášť závažných zločinů a zločinů spáchaných v období privatizace. Takže materiál není vlastně jako sněmovní dokument, ale načetl jsem to a je to poměrně jednoduché. Číslovka 20 se nahrazuje číslovkou 30. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Válková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Já vám tedy demonstruji, když dává člověk pozměňovák k pozměňováku zákona, který byl vložen, respektive který byl včleněn usnesením ústavně-právního výboru z jiného tisku, jak to může dopadnout. Ten můj pozměňovací návrh, jak mě legislativa teď upozornila, společný s panem poslancem Michálkem, je vložen do systému pod číslem 5301. Čili opravuji, to zabránění té nepřiměřené kumulaci trestů je číslo 5301. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí. Podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Nemá paní ministryně, nemá paní zpravodajka. Nezazněl žádný návrh, o kterém bychom nyní měli hlasovat. Tedy končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce.

 

Otevírám bod číslo 10. Jde o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.