(20.50 hodin)
(pokračuje Plaga)
Tento program nemá končit 30. 6. a chceme v něm i nadále pokračovat. To znamená, to je odpověď na vaši otázku, co s tím dál. A začínáme od těch škol, které nám na základě šetření České školní inspekce, které jsme si vyžádali, ukazují, že tam ten problém je nejzásadnější, to znamená nerovnováha mezi prezenčním vzděláváním a teď tím vzděláváním na dálku, nebo vzděláváním na dálku, které neprobíhá, tak je tam největší.
Dobrou zprávou, ať nekončím tou špatnou zprávou, tak dobrou zprávou je, že valná většina škol na tu výzvu, která přišla znenadání, zareagovala výborně a vzdálené vyučování v různých podobách s různými aplikacemi, různými nástroji tam probíhá. A podotknu jednu věc, která často zapadá: To, co rozhoduje u těch škol o tom úspěchu a úspěšném nasazení, není nějaký pokyn Ministerstva školství nebo nasazení jednotné aplikace pro celou republiku, ale to, že ty školy okamžitě začaly komunikovat, nebo velmi rychle začaly komunikovat s rodiči. Zjistily si podmínky v té konkrétní třídě, ani ne v té škole, ale v konkrétní třídě, a podle toho nastavily mix. Pokud samozřejmě všichni měli dostupnou techniku, má smysl tam dělat čtyřhodinové on-line lekce. Pokud polovina dětí tu techniku nemá, má smysl pouze posílat úkoly přes mail a kombinovat to s nějakými občasnými on-line kurzy, lekcemi, potkáváním se anebo konzultace skypovými nebo jakýmikoliv jinými individuálně s žáky. To znamená školy, které dokázaly nastavit tento mix, byly velmi úspěšné a vycházely vstříc reálné situaci v rodinách. Ale ten konkrétní nástroj máme a je koncipován a realizován, teď rozběhnut i s výhledem na to, kdyby bylo potřeba v budoucnosti nějakou část té soustavy, resp. nějakou třídu nebo školu na chvíli dát do karantény.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Lukáše Bartoně a připraví se pan poslanec Martin Baxa a pan poslanec Jiří Mihola. Takže zatím tři přihlášky. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Velkou debatu jsme měli dnes na školském výboru, kde jsme hodně řešili i speciální školy. A za ten přístup, pane ministře, k tomu, že přehodnotíte možná ty speciální školy, tak za ten děkuji.
Nicméně bych se rád zeptal na zdravotní kritéria, která dostáváte z Ministerstva zdravotnictví. Pravděpodobně je dostáváte i písemně - šlo by je zveřejnit? Pane ministře, šlo by zveřejnit zdravotní kritéria, která dostáváte? Někomu jsou jasná. Třeba paní poslankyni Procházkové jsou jasná, mně jasná nejsou, já nejsem doktor. A určitě by bylo dobré, kdybychom je znali, kdyby je znali i učitelé, co je cílem. Jestliže je cílem, že děti mají být na vzduchu a nepotkávat se s občany, tak nemusíme řešit, jestli mají být na vlastním pozemku, nebo na cizím. Zároveň by mě určitě zajímalo i takové zdravotní kritérium, které dovoluje až 28 dětí v mateřské škole, maximálně 15 dětí na prvním stupni a žádné na druhém - tedy krom devátých tříd. I k těm 15členným skupinám vlastně to tady říkala paní poslankyně Černochová. Tam, kde je personální nedostatek, tak vlastně dle vašich metodických pokynů má ředitel stanovit kritéria, na základě kterých vybere děti, které mohou do těch 15členných skupin. Ale ta kritéria jsou čistě na řediteli školy. A tady i ředitelé školy by potřebovali trochu poradit, aby nenastavili kritéria, která jsou diskriminační. Může takovým kritériem být věk dítěte? Může být takovým kritériem to, z jaké rodiny pochází? To si také někteří kladou. Nebo musí být kritériem, že musí losovat? Tohle ten materiál, ten manuál neobsahuje.
Zároveň úplně druhý extrém, a to je, když mají personální zajištění, mají personální zajištění, že pokryjí první stupeň základní školy, a vlastně ministerstvo, nebo ta kritéria jim zakazují, že by mohli otevřít třeba 15člennou skupinku na druhém stupni. Proč? Jestliže dodrží veškerá zdravotní kritéria, veškeré zdravotní nároky stejně jako u prvního stupně, proč by nemohli otevřít i na druhém stupni, pokud na to mají personální zajištění? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Martin Baxa a jako poslední se připraví v tuto chvíli pan poslanec Jiří Mihola. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, milé kolegyně, milí kolegové, já tady vlastně nechci při této příležitosti vést diskusi o jakýchsi prováděcích detailech současného manuálu nebo manuálů na otevření škol. Naše město zřizuje 30 základních škol, přes 40 mateřských škol, samozřejmě se s tím velice obtížně pereme, nicméně důvěřuji našim ředitelům, že se s touto situací nějak vyrovnají, ani s nimi neřeším nějaké detaily. Oni jsou to zkušení praktici, kteří se museli s těmito situacemi vyrovnat. Jsem ale přesvědčen o tom, že základním problémem, který teď tímto postupem ministerstva vznikl, je chaos, ke kterému v současné době dochází a který má tři roviny, které je zapotřebí tady říct.
Je to chaos, který musejí řešit jednotlivé školy, protože organizace výuky v té podobě, kterou jim předurčí manuály, je - já jsem použil slovo výuka, ale je to pobyt omezeného počtu dětí ve škole, který je takovým jakoby zvláštním kočkopsem; cosi mezi hlídáním, cosi mezi nějakými vzdělávacími aktivitami a cosi mezi neformálním vzděláváním. A byť, pane ministře, chápu vaše argumenty, že vy to stavíte, že to vlastně jinak dělat nejde, tak prostě si to musíme popsat otevřeně, co toto znamená. Prostě omezené skupiny dětí, které se na základě často velmi obtížně uskutečnitelných kritérií do těch škol dostanou, tam budou trávit nějaký čas. A je otázka, jestli to je, nebo není smysluplné. A já si spíš říkám, že nikoli a že by se měly základní školy otevřít radikálněji.
Tou druhou skupinou je situace těch žáků samotných, kteří jsou na straně jedné vystaveni - musejí se už týdny zabývat dálkovým vzděláváním, teď někteří v tom budou další týdny pokračovat, jiní v těch školách nebudou. Je dokonce otázka, jestli ti, kteří pocházejí z rodin, které jim umějí zajistit lepší podmínky, na tom vlastně v tom dálkovém vzdělávání nebudou lépe, protože budou procházet nějakým systematičtějším vzděláváním, zatímco ti, co budou v těch 15členných skupinách ve školách, tak jak už jsem říkal, tam budou nějak přebývat. A mimochodem tento systém neřeší ani to, co je podle mého názoru velkým problémem dnes. Je to to, že děti prostě školu potřebují. Potřebují z nějakých sociálních, psychosociálních, psychologických důvodů pobyt ve škole. Dětem prostě kamarádi chybějí, ať už jsou v jakékoliv věkové kategorii. A byť jsem sám učitel, skoro 20 let jsem učil na gymnáziu, tak jsem si jistý tím, že výpadky ve vzdělávání děti nějak doženou. Některé hůře, některé lépe, je ale otázka, jak třeba pro ty menší děti ten půlrok vytržení z toho režimu, kolektivu, ze socializujícího se prostředí na ně bude mít nějaké dopady. A já v tom, co, pane ministře, vy říkáte a co říká Ministerstvo školství, nevidím dobrou vůli těmto dětem i z tohoto hlediska nějakým způsobem pomoci.
Třetí problémový stav je stav rodičů, byť dnes po tom konečném rozhodnutí, po kterém jsme tolik volali, co se týká ošetřovného, už mají nějak jasněji. Ale zase prostě někteří rodiče volají po tom, že by se školy měly otevírat více, a znovu uvádějí ty důvody a tak podobně.
Takže já jsem si, pane ministře, jistý tím, že 25. května se první stupně základních škol otevřou, že ten systém se těžkopádně, ale nějak rozběhne. Co koneckonců vlastně těm školám, ředitelům, učitelům i nám jako zřizovatelům zbývá, my se tomu prostě přizpůsobit musíme.
My jsme taky nakoupili všechny prostředky pro školy atd., ale já si nejsem jist tím, že je to správné. Tak mám prostě potřebu to tady říct. Už tady ty argumenty byly zrekapitulovány - nebyly předloženy epidemiologické podklady atd., to už jsem několikrát zmiňoval. Ale fakt si myslím, že ten hybridní stav není správný. A to chci jenom podotknout to, že už nevolám po tom, aby se obdobným způsobem otevřely střední školy, protože tam ten rychlý sled zkoušek, které budou muset na těchto školách zvládnout, státní maturity, jednotnou přijímací zkoušku, profilové maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky, by to velmi obtížně umožňoval. A současně středoškoláci mají snazší možnost přistupovat k dálkovému vzdělávání než děti na základní škole. ***