(16.10 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Ta jedna se týká zavedení povinnosti zaměstnavatele předkládat přehled o pojistném výlučně elektronicky, což zejména umožní České správě sociálního zabezpečení mít údaje od zaměstnavatele k dispozici v co nejkratším čase. Zpracování přehledů o výši pojistného zaslaných v papírové podobě je administrativně náročné, na tom se asi shodneme, a dosavadní praxe ukazuje, že elektronický způsob podávání dokumentů od zaměstnavatelů vůči České správě sociálního zabezpečení během posledních několika let prakticky samovolně a na bázi dobrovolnosti v naprosté většině již nahradil klasickou papírovou formu. V souvislosti s eNeschopenkou, kterou jsme v rekordním čase zavedli k 1. lednu tohoto roku - a myslím, že se velmi v té koronakrizi osvědčila - je již pro všechny zaměstnavatele stanovena povinnost předkládat podklady pro výpočet nemocenského výlučně elektronicky, takže nyní zaváděná elektronická forma přehledů by neměla působit zaměstnavatelům žádné problémy.
Dále se navrhuje zrušení možnosti úhrady pojistného v hotovosti na okresní správě sociálního zabezpečení. Zabezpečování plateb v hotovosti na okresní správě je náročné na lidské zdroje a bezpečnostní opatření, a tím značně nákladné, neefektivní a navíc v podobě epidemie vysoce rizikovou aktivitou z pohledu možného přenosu nákazy onemocnění COVID-19. Ráda bych zmínila, že v této souvislosti je podáván pozměňovací návrh paní poslankyně Aulické Jírovcové, který velmi podporujeme, a pevně doufáme, že tato dvě zjednodušení a řekněme elektronizace budou zavedeny do našeho systému trvale.
Co se týká dopadů návrhu zákona na státní rozpočet, očekává se, že navrhované opatření nebude mít žádný vliv na příjmy z pojistného, neboť samotné pojistné bude zaplaceno později než ve stanoveném termínu, ale stále v roce 2020. Negativní dopad navrhovaného opatření se projeví v případech, kdy zaměstnavatelé neplatili pojistné řádně v příjmech z penále, jehož výše je snížena o 80 %. Výpadek tohoto příjmu ale nepřevýší jednotky milionů korun měsíčně. Nicméně s ohledem na specifickou situaci není možné dopředu odhadovat případné chování zaměstnavatelů při schopnosti plnění povinnosti placení pojistného bez navrhovaného opatření a také při jeho realizaci. To považujeme za důležité zmínit.
Účinnost zákona se navrhuje z důvodu časové naléhavosti dnem vyhlášení u těch ustanovení, která se týkají odložení splatnosti, a u ostatních ustanovení se předpokládá účinnost 1. června 2020.
V této souvislosti bych kromě svého stanoviska k pozměňovacím návrhům paní poslankyně Aulické Jírovcové ráda uvedla, že k tomuto návrhu zákona byl také uplatněn koaliční pozměňovací návrh k takzvanému ošetřovnému. Víte, že tu několik týdnů diskutujeme, a minulý týden se nepovedlo přijat pozměňovací návrh, který by upravil podmínky nároku na ošetřovné pro děti v mateřských školkách nebo školách v měsíci květnu a červnu. Nicméně tento pozměňovací návrh, který je předložen vládními poslanci, upravuje, nebo sjednocuje postup nároku na ošetřovné u všech zařízení pro děti do 13 let, protože asi víte, že první a druhý stupeň mají jiné režimy, školky, dětské skupiny taky jiné režimy, to znamená školní a předškolní děti. Chceme umožnit rodičům nadále čerpat ošetřovné, pokud dítě neumístí z vážných důvodů, a ty definujeme zejména jako možnost ohrožení zdraví dítěte nebo zdraví jiných členů domácnosti v důsledku výskytu koronaviru. Jako další důvod k neumístění dítěte v zařízení předškolním nebo školním, a tím pádem z toho plynoucí nárok na ošetřovné, stanovujeme provozní důvody na straně školy nebo jiného zařízení, například z důvodu kapacity. Může se stát, že dítě nebude přijato do školky nebo do školy z různých důvodů, proto se domníváme, že by i v těchto situacích nárok na ošetřovné ve výši 80 % měl platit. Pak tu máme ještě vyjmenované jiné vážné důvody na straně rodiče, například nemožnost skloubit omezenou školní docházku, například tři hodiny denně, se zaměstnáním, kde standardní pracovní doba je osm hodin denně. Důvody uvede rodič, pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, na předepsaném tiskopise vydaném Českou správou sociálního zabezpečení v rámci měsíčního výkazu čerpání ošetřovného, a pak za těchto podmínek, dojde-li ke schválení, bude umožněno čerpat právě za těchto podmínek, jsou to ty tři hlavní okruhy, ošetřovné zpětně od 1. května do konce června, jak máme platný mimořádný zákon ohledně vyššího ošetřovného.
Asi nemusím zmiňovat, že tento koaliční pozměňovací návrh Ministerstvo práce a sociálních věcí také podporuje. Osobně jej velmi podporuji a budu velmi ráda, když bude přijat.
Třetí věc, kterou bych ráda v této souvislosti zmínila, tak na úrovni koaliční rady finišujeme takzvaný program Antivirus C, který by měl být určen k podpoře firem, které se snaží fungovat a rozjely svůj provoz. Chtěli bychom, aby tato podpora byla maximálně administrativně nenáročná, to znamená, že v tuhle chvíli pracujeme s návrhem, že by ta podpora měla být vyplácena přes automatické odpuštění záloh na sociální pojištění. A pevně doufám, že v příštích dnech vláda tento návrh zákona, protože by se opět jednalo o změnu zákona, schválí a vyšle do této ctěné Sněmovny.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a prosím o vaši podporu a schválení zákona ve zkráceném jednání. Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Jan Bauer, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi zkráceně několik poznámek v rámci zpravodajské zprávy. Chtěl bych říci, že 4. 5. byla zveřejněna původní verze zákona připravená Ministerstvem práce a sociálních věcí, která původně měla dvě části. První část se týkala odložení plateb se sníženým penále, navrhovala umožnit zaměstnavatelům odložení plateb pojistného, přičemž zaměstnavatel zaplatí za pozdní úhradu jen 20 % penále, což odpovídá navýšení přibližně 4 % p. a. Navržená úprava se týká pojistného splatného do 20. června 2020, do 20. července 2020 a do 20. července. (?) Pak tam byla druhá část v té původní verzi ze 4. 5., která se týkala snížení odvodů. Znamenalo to - pro zaměstnavatele, u kterých objektivně propad tržeb překročil stanovenou hranici, se navrhovala podpora formou slevy na pojistném na měsíce červen, červenec a srpen roku 2020. Základní podmínkou je meziroční pokles tržeb ve stanoveném rozsahu, bezdlužnost zaměstnavatele v oblasti pojistného na sociální zabezpečení.
V této důvodové zprávě pak bylo samozřejmě mnoho řádek o tom, jak se české firmy v rámci krize dostávají do obrovských ekonomických problémů a že je třeba, a vláda je připravena, těmto firmám pomoci. 7. 5. letošního roku, což znamená minulý týden, zasedla vláda a schválila návrh zákona bez té druhé části, kterou dneska máte všichni k dispozici. To znamená v praxi, že ze zákona vypadla ta hlavní avizovaná pomoc, což je snížení sociálních odvodů, a zůstala pouze část o odložení plateb a snížení penále. Chtěl bych říci v rámci zpravodajské zprávy, že proti této verzi se ohradila Hospodářská komora, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Asociace malých a středních podniků a také Komora daňových poradců.
Dnes projednal aktuální vládní verzi výbor pro sociální politiku. Ten doporučil Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s návrhem souhlas ve znění přijatého pozměňovacího návrhu s tím, že se tímto návrhem na odložení odvodů prodlouží lhůta z října do listopadu 2020. ***