(15.30 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Podle mých záznamů jsme se tedy vypořádali se všemi návrhy na změnu pořadu schůze, budeme tedy pokračovat dle schváleného pořadu.
Na základě návrhu klubu KDU-ČSL a souhlasu všech poslaneckých klubů bych vám nyní rád přednesl tento text:
Dámy a pánové, vážení kolegové, dnešní datum, 5. května, je nezapomenutelně zapsáno v dějinách Československa a České republiky. Přesně před 75 lety bylo v tento den bojem o rozhlas zahájeno Pražské povstání, které, jak dokládají historikové, narušilo v roce 1945 obranné plány milionové německé armády a o týden zkrátilo válečné boje v Evropě. V Pražském povstání podle dostupných pramenů padlo nebo bylo zavražděno na tři tisíce lidí. Pojďme si teď společně minutou ticha připomenout jejich památku a jejich hrdinství. (Všichni přítomní povstávají.)
Moment! A protože se 8. května již nesetkáme, připomeneme si i příležitost 75. výročí konce druhé světové války, stejně tak památku a hrdinství všech osob, které položily své životy za osvobození Československa. Děkuji. (Všichni přítomní drží minutu ticha.) Děkuji.
A já otevírám bod číslo
368.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb.,
o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními
v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
/sněmovní tisk 830/2/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovací návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 830/3. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. Vítám mezi námi senátora Tomáše Goláně a poprosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Já poprosím, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o klid v sále! Zaujměte své místa. Případně jestliže ještě řešíte uplynulé hlasování, běžte do předsálí, ale prosím o klid v sále! (Předsedající zvoní.)
Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, obsah návrhu zákona, kterým dochází zejména k prodloužení období, za které je osobám samostatně výdělečně činným poskytován kompenzační bonus, jsem zde již podrobně představila při minulém projednávání, kdy zde proběhla i detailní diskuze o jednotlivých tématech. Dovolím si tedy proto vyjádřit se pouze k pozměňovacím návrhům, které byly přijaty Senátem a se kterými nesouhlasím.
První z pozměňovacích návrhů rozšiřuje okruh subjektů kompenzačního bonusu i na zaměstnance nebo osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti v případě, že jejich příjem nepřekročí 10 tisíc korun, a dále na dobrovolné pracovníky pečovatelské služby a pěstouny. Obdobný pozměňovací návrh byl Senátem přijat již jednou ke sněmovnímu tisku číslu 816, a to jako nepřípustný legislativní přílepek. Poslaneckou sněmovnou však tehdy nebyl schválen.
Můj nesouhlas s přijatým pozměňovacím návrhem je dán především tím, že klíčovým aspektem při poskytování vládních podpor zmírňujících dopad současné krize je zamezení jejich kombinací a souběhů, aby nedocházelo k neodůvodněným disproporcím mezi subjekty, kterým je podpora poskytována. Vládní podpora je tak rozložena mezi opatření Ministerstva práce a sociálních věcí programu Antivirus a opatření spočívající v aktivitě Ministerstva financí.
Zákon o kompenzačním bonusu má primárně saturovat osoby samostatně výdělečně činné, kterým zcela vypadl zdroj obživy, anebo vypadl významně. Nelze tedy souhlasit s kompenzací i pro osoby, které jsou obecně považovány za zaměstnance. Klíčová je zde existující hranice určená zákonem o nemocenském pojištění, která říká, kdo je a kdo není zaměstnancem. Zákon o kompenzačním bonusu tuto hranici nevytvořil, ale převzal pouze kritéria již existující v zákoně o nemocenském pojištění. Tato kritéria by měla být i nadále respektována. Rozšíření subjektů kompenzačního bonusu mimo okruh osob samostatně výdělečně činných zároveň komplikuje spravovatelnost kompenzačního bonusu ze strany finančních úřadů, protože tuto evidenci nemají.
Pokud jde o dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, pak dobrovolnictví v tom pravém slova smyslu z daňového bonusu vyloučeno není. Taková osoba dosáhne na kompenzační bonus, pokud je současně osobou samostatně výdělečně činnou. Pouze v situaci, kdy dobrovolníci dostávají odměnu za práci vyšší než 3 tisíce korun měsíčně, jsou zahrnuti do nemocenského pojištění zaměstnanců a nárok na kompenzační bonus jim nevznikne.
Co se týče pěstounů, tak ti jako tzv. profesionální rodiče dostávají odměnu od státu, která je srovnatelná s platem a která je vyplácena po celou dobu této krize. V daném případě tedy ani tady nechceme nahrazovat a nechceme vlastně kombinovat tyto odměny.
Cílem druhého pozměňovacího návrhu... Ještě se možná vyjádřím k těm dohodářům. Pokud se jedná o dohodáře do 10 tisíc korun, kteří současně jsou osobami samostatně výdělečně činnými, k tomu existuje závazná metodika finančního úřadu na stránkách Finanční správy, tak ti dosáhnou na kompenzační bonus.
Cílem druhého pozměňovacího návrhu je zvýšit částku kompenzačního bonusu tak, aby v květnu činila 700 korun denně a v červnu 900 korun denně. Ačkoliv důvody vedoucí k předložení této změny jsou pochopitelné, není žádoucí dále navyšovat rozpočtové dopady návrhu zákona, a jak jsem již řekla, kompenzační bonus není jediný nástrojem přijímaným v souvislosti s aktuální situací a opatření, která jsou přijímána, je nutno nazírat na ně komplexně, a to z hlediska i veřejných rozpočtů, ze kterých jsou čerpány. Zároveň lze aktuálního stavu věcí předpokládat, že omezující krizová opatření budou ukončována spíše dříve, než bylo původně očekáváno.
Jak jsem se zmiňovala již při minulém projednání, na přípravě návrhu zákona se podíleli také zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Komory daňových poradců ČR a ti všichni se vyjádřili pro zachování současného znění zákona s tím, že dojde pouze k rozšíření bonusového období. Já bych jim za to tímto chtěla poděkovat za spolupráci.
Zároveň bych chtěla připomenout, že zákon o kompenzačním bonusu je důležitým a fungujícím nástrojem pomoci osobám samostatně výdělečně činným. Ke dni 29. dubna 2020 obdržely finanční úřady zhruba 460 tisíc žádostí o vyplacení kompenzačního bonusu a za dobu účinnosti opatření vyplatily finanční úřady žadatelům částku v celkové výši, která přesahuje 10 miliard korun. Proto bych vás chtěla požádat o podporu zákona ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády. Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové a požádám nyní, aby se slova ujal senátor Tomáš Goláň, který nám přednese stanovisko Senátu. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Tomáš Goláň: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vážený předsedající. Jsem tady s kompenzačním bonusem již podruhé a jsem tady proto, že ten kompenzační bonus přišel k nám do Senátu v pozměněné formě. To znamená, že vy jste tady, poslanci, umožnili, aby k té činnosti OSVČ byla ještě přidružena pedagogická činnost. To znamená, že je tady souběh. Já vím, že paní ministryně financí s tím nesouhlasila, ale Sněmovna to schválila. Je tady souběh činností a OSVČ, které mají k té své samostatné výdělečné činnosti ještě jakoukoliv pedagogickou činnost v jakékoliv výši, to znamená klidně 50 tisíc, mají tuto činnost, a přesto dosáhnou na kompenzační bonus. A to byl důvod, proč já jsem se rozhodl to rozšířit jenom na ty pěstouny, jenom na ty pracovníky vlastně v těch sociálních službách a také na lidi, kteří mají malý příjem. Malý příjem do 10 tisíc, mají ho na základě dohody o pracovní činnosti, to znamená, mají ho větší jak 3 tisíce, menší jak 10 tisíc, oni díky tomu, že jsou zaměstnáni na dohodu o pracovní činnosti, jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, a jsou to malé částky.***