(17.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Druhý pozměňovací návrh, za který chci prosit, je pozměňovací návrh, který také předložila skupina poslanců, a týká se jedné věci, kterou pokládám za opomenutí. A nesmyslím si, že to bylo úmyslem vlády a ani zákonodárce. V okamžiku, kdy Sněmovna přijala definici subjektu kompenzačního bonusu, kde jasně řekla, že na ten kompenzační bonus nemá nárok nikdo, kdo má nějaký pracovní úvazek, ze kterého mu plyne nemocenské pojištění, tak se v zoufalé situaci ocitlo několik tisíc, ne desítek tisíc, ale několik tisíc osob samostatně výdělečně činných, které z dobré vůle chodí na pár hodin učit svoji specializaci do té či oné školy. Týká se to fyzioterapeutů, kteří pracují jako OSVČ a chodí do zdravotních škol na pár hodin měsíčně. Týká se to IT specialistů, kteří pomůžou kamarádovi na gymnáziu, který nemá učitele na IT, tak mu tam chodí učit pár hodin měsíčně. Týká se to hudebníků, kteří se nechali umluvit a chodí na pár hodin měsíčně učit do lidušky. To jsou lidé, kteří to dělají jako charitu za mnohem nižší hodinovou mzdu v té škole, než kolik je jejich hodinovka osoby samostatně výdělečně činné. Učí mladou generaci prostě proto, že mají pocit, že to má nějaký smysl, to, co se naučili v praxi tam, kde jsou experti, přenášet do odborných nebo uměleckých škol. Tak ti všichni za tohle svoje, promiňte, dobráctví byli po zásluze potrestáni tím, že nejsou subjektem kompenzačního bonusu.
Myslím, že pokud máme vzdělání jako prioritu, pokud si přejeme, aby lidé z praxe byli ochotni vůbec přenášet do škol svůj um a kompetenci, pokud chceme, aby jim záleželo na vzdělání a výchově mladé generace, tak je prostě nemůžeme hodit přes palubu. A tady velmi prosím, abychom podpořili jednoduchý pozměňující návrh, který říká, že pokud OSVČ se vedle toho věnuje činnosti pedagogické - pedagogické, žádné jiné - tak je subjektem kompenzačního bonusu a má nárok na tu Pětadvacítku. Uvědomte si, že z té nemocenské, z toho částečného úvazku na škole dostane částku, která leckomu nevystačí na kadeřníka, na týden. Za to nemůže žít celý měsíc. A bylo by to mimořádně nefér, kdybychom ho o to připravili. Takže prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ke kterému se jistě přihlásí i pan profesor Válek.
Děkuji, že jste mě vyslechli.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a s dalším přednostním právem mám přihlášeného pana předsedu Jurečku, ale předpokládám, že... Tak potom, dobře, tak prosím pan předseda Jurečka.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych chtěl k tomuto sněmovnímu tisku zmínit několik důležitých priorit skupin lidí, kteří si v této složité situaci zaslouží podporu státu a stále na ni čekají. Už jsme o některých těchto skupinách tady mluvili před třemi týdny. Jsem rád, že začínají prosakovat informace, že vláda podporu některých těchto ohrožených skupin zvažuje.
Já jsem vlastně zhruba před měsícem mluvil jako jeden z prvních o tom, že v tom sítě opatření propadají nejenom OSVČ na vedlejší činnost, ale malá eseróčka, případně lidé na dohody. Už tady někteří moji kolegové a předřečníci mluvili o tom, že ve svých návrzích také pamatují na tyto skupiny, které zatím přímou pomoc a podporu, přestože řádně platí závazky vůči tomuto státu - já jsem měl opravdu stovky reakcí na sociálních sítích i do mailu, kdy mně lidé psali své konkrétní životní příběhy. Patnáct, dvacet let podnikají, nikdy o žádnou korunu stát nežádali, ani v žádných dotačních titulech. Nyní jim prakticky ze dne na den vypadly veškeré jejich příjmy z podnikání a mají velký problém ve svých domácnostech, takže v tento okamžik by čekali, že ta vládní podpora, státní podpora přijde rychle a efektivně.
Dával jsem tady také včera srovnání s tím, že mi píšou podnikatelé, že v Německu, nebo v Anglii nebo v Kanadě jednoduchým formulářem dokážou získat finanční prostředky. Řádově do dvou dnů např. na základě kvartálního obratu jsou ty peníze, a daňových přiznání, uvolněny a až následně, v dalších týdnech, měsících, stát řeší, jestli ta pomoc bude ve formě bezúročné půjčky, nebo část těch peněz bude ponechána přímo jako přímá nevratná dotace.
Myslím si, že toto nám tady stále chybí, aby tady byl nějaký jednoduchý princip, že nějaká částka tak jako v případě Pětadvacítky bude vyplacena a pak bude třeba řešeno až na základě vyhodnocení činnosti toho podnikatele, třeba podle jeho historie z daňových přiznání, jestli to bude tedy bezúročná pomoc apod. Za to bych se velmi přimlouval. A jsme připraveni takovou podporu podpořit, protože tak jak lidé kritizují program COVID a Antivirus z toho, že je tam pomalá odezva a případně vysoké procento zamítnutých žádostí, tak mám reakce, a za to chci poděkovat, že např. právě Pětadvacítka je vyplácena velmi rychle, že lidé poslali žádost a třeba do tří čtyř dnů měli peníze na účtu. Ale to jsou finance, které nedokážou vyřešit zásadní problémy.
Proto já ve svých pozměňujících návrzích také spolu s ostatními kolegy, jak jsme se dohodli, dávám návrh, abychom pamatovali opět na ty skupiny, jako jsou OSVČ na vedlejší činnost, formou podpory 250 korun na den, tzn. poloviční částka proti té Pětadvacítce, abychom pamatovali také na lidi, kteří jsou na dohodách, to tady také budou rozvíjet kolegové od Pirátů. A také tady vkládám nově podporu pro pendlery. Na pendlery se stále ještě zapomíná. Musím říci, že je to také skupina lidí, kteří vlastně z rozhodnutí vlády přišli o možnost vycestovat do zahraničí za svou prací. Tak bych byl velmi rád, abychom ani tuto skupinu lidí nepomíjeli, protože i oni mají své rodiny, své závazky, děti a bojují o to, jak zaplatit své výdaje, jak zaplatit střechu nad hlavou.
Bylo tady zmíněno nájemné, které tady komentoval pan kolega Kalousek. Samozřejmě jeho variantní návrhy za nás, za KDU-ČSL, budeme podporovat. Myslím si, že to je správný vějíř i různých alternativ. Já si dovolím u nájemného dát ještě jednu variantní úpravu v pozměňujícím návrhu, která říká, aby stát byl připraven kompenzovat nájemné do výše 70 %, nejvýše však 3 000 korun denně. Tak jak jsem měl možnost toto konzultovat i s podnikateli tady v Praze, kteří podnikají v gastrosektoru, v cestovním ruchu apod., tak vnímají, že by především malým a středním firmám tyto parametry vyhovovaly a dokázaly by je vytrhnout z té největší bryndy, ve které teď jsou.
Takže to je jedna skupina pozměňujících návrhů. Potom bych chtěl taky ještě uvést jednu formu podpory, po které volají i velké nevládní organizace, jako je Svaz průmyslu a dopravy či Hospodářská komora, a to je možnost odložení platby DPH podnikatelů, živnostníků, firem vůči státu. Jsme v situaci, kdy v těchto dnech nabíhá i povinnost u kvartálních plátců za první kvartál, a myslím si, že by bylo fér, aby tady stát transparentně řekl: Podnikatelé, my vám v letošním roce jako stát dáváme možnost odkladu DPH až o 12 měsíců. Není to odpuštění, ale je to možnost odložení ze zákona, nikoliv z toho, jestli finanční úřad uzná za vhodné žádosti daného podnikatele vyhovět. A co je také důležité, navrhujeme, aby v okamžiku, kdy by takové opatření bylo přijato, aby ta částka nebyla úročena. A pokud by tento pozměňující návrh neprošel, tak mám samostatný pozměňovací návrh, který v případě, že je těmto podnikatelům vyhověno v současném režimu, tak aby se jim to, co neodvedli státu, neúročilo osmi procenty, jak se to úročí dnes.
A pak samozřejmě také dávám návrh na odpuštění silniční daně v letošním roce. Ti, kteří už to zaplatili za první kvartál, tak by se jim to převedlo do příštího roku. Protože si myslím, že není v pořádku, a považuji to za nemravné, aby stát v této situaci, kdy navíc většina aut a prostředků, za které platí podnikatelé silniční daň, jim dost často stojí na dvorech, nejezdí, tak abychom jako stát vybírali silniční daň. A je to jednoduchá, v obou případech velmi efektivní a rychlá podpora bez složité administrativy, bez kontroly nějakých žádostí apod. Ten stát tyto peníze okamžitě kešově ponechává u těch podnikatelů, kteří to nejvíce potřebují. ***