(14.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)

Za třetí, zařadit do návrhu pořadu návrh na změny zasedacího pořádku poslanců v jednacím sále Poslanecké sněmovny.

Za čtvrté, zařadit do návrhu pořadu body, nové body: Informace vlády o uvolňování restriktivních opatření přijatých vládou, Informace vlády o nákupu ochranných pomůcek během nouzového stavu.

Za páté, zařadit na konec bloku druhých čtení zákony: bod 9, 10, 11, 13, 14 a 15, sněmovní tisky 531, 552, 644, 660, 673, 535.

Dále navrhujeme z grémia projednávat body v tomto pořadí: Návrh na změny zasedacího pořádku poslanců v jednacím sále Poslanecké sněmovny. Dále sněmovní tisky 825 a 828 - spotřební daně a sociální zabezpečení. Dále návrhy zákonů zamítnuté a vrácené Senátem v pořadí, jak bylo načteno. Za čtvrté, informace vlády o uvolňování restriktivních opatření přijatých vládou. Za páté, informace vlády o nákupu ochranných pomůcek během nouzového stavu. To je ze strany dnešního grémia vše.

Na základě § 12 odst. 2 navrhuji já jako předseda PS zařadit do návrhu pořadu žádost Policie ČR o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslankyně Karly Maříkové, a to do bloku Zprávy, návrhy a další.

Nyní poprosím, vás, paní poslankyně a pány poslance, abyste se případně k návrhu pořadu vyjádřili vy. S přednostním právem se mi nejprve přihlásila paní předsedkyně Pekarová Adamová. Tak já všechny poprosím, aby se už usadili na svých místech, a poprosím o klid v jednacím sále. Máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych vás požádat o zařazení dvou nových bodů a předřazení jednoho bodu, který na programu již zařazen máme.

Dovolím si začít tím, co považuji za současné situace jako klíčový bod, a tedy věc, kterou bychom měli projednat ještě během dneška. Navrhnu, abychom projednali tuto věc jako hned první bod během dnešního jednání. Tento mimořádný bod jsem si dovolila nazvat Omezení přeshraničního pohybu občanů ČR v době nouzového stavu.

Co mě vede k předložení této materie je asi zřejmé. Vláda rozhodla svým usnesením z poloviny března, že omezí nejenom možnosti přicestování do ČR, ale i možnosti vycestování z ČR pro občany ČR. Tento zásadní zásah do lidských práv, do práv našich občanů a jejich svobod, je dle mnohých odborníků na ústavní právo porušením Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Protože by nemělo docházet ani v době nouzového stavu, ani v době, kterou teď prožíváme a která je pro všechny z nás, pro občany, nelehká, k tomu, abychom nectili Ústavu a Listinu základních práv a svobod, tak si myslím, že je namístě, aby toto opatření vlády bylo co nejdříve zrušeno a také abychom my jako poslanci měli možnost se k této věci vyjádřit. (V sále je velmi rušno.)

Vláda postupně od té doby přijala několik konkrétních drobných výjimek, při kterých umožňuje českým občanům opustit naši zem. Nicméně těch životních situací, těch důvodů, proč lidé mohou potřebovat ČR opustit, je více než tyto výjimky. A samozřejmě tady nejde o cesty za rekreací. A také si samozřejmě uvědomujeme, že mnohé země stejně jako my také mají přísné podmínky pro to vůbec vstoupit na jejich území.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás na okamžik přeruším. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím, věnujte pozornost tomu, co je zde přednášeno. Děkuji.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Ale i při vědomí těchto konkrétních souvislostí je podle mého názoru nezbytné, abychom zasahovali jenom v té míře do práv českých občanů, v jaké je to skutečně odůvodnitelné a v jaké je to i poté, co jsou ta opatření zavedena a vyhodnocována, nezbytné udržet. A tady vnímáme nutnost odpovědět i na celou řadu otázek. A jedním z těch všech požadavků, které bych si dovolila pak v usnesení, pokud bude tedy tento bod projednán, navrhnout, je, že bychom od prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra měli znát i informace o tom, jak průběžně vláda vyhodnotila právě tato opatření, protože to jí ukládá usnesení z 15. března číslo 221 a usnesení z 1. dubna číslo 370. Myslím, že tyto informace, jak byla tato opatření konkrétně vyhodnocena a jak se projevila na současné situaci, měli mít k dispozici.

Další z těch návrhů, které bych měla - toto je tedy první a týká se omezení přeshraničního pohybu občanů ČR v době nouzového stavu.

Další bod, který si dovoluji na dnešní jednání, nebo na toto jednání navrhnout, je pod názvem Informace vlády o postupu v přípravě zavedení takzvané chytré karantény. Dovolím si, aby tento bod byl, byla možná na něj příprava ze strany vlády tak, aby byl až jako v zítřejší, na zítřejším jednání jako první bod, aby ty informace, podklady, mohly být, mohly být úplné.

Systém chytré karantény má za pomoci digitálních technologií u každého nakaženého vytvořit takzvanou paměťovou mapu, kde se pohyboval, s kým vším se za posledních pět dní setkal. Jelikož se jedná o trasování občanů na základě využití soukromých údajů, ke kterým budou mít mimo stát přístup i soukromé firmy, měla by v tomto směru být vláda maximálně transparentní a otevřená nejen vůči Poslanecké sněmovně, která plní kontrolní funkci, ale především vůči občanům ČR. Zřízení komise pro dohled nad chytrou karanténou vládní strany odmítly. Byl tady návrh na naší poslední schůzi, který tady přednesl pan předseda Rakušan. I tak ale zůstává povinností vlády nás o aktuálním vývoji informovat.

Dne 30. března začal projekt chytré karantény testovat Jihomoravský kraj, později se připojily Moravskoslezský kraj a Středočeský. Na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví z konce minulého týdne se měla chytrá karanténa rozšířit do všech krajů už včera. Předpokládám, že tomuto rozhodnutí předcházel sběr a analýza dat a vyhodnocení těch pilotních fází projektu v pilotních krajích. Žádám proto o zařazení tohoto bodu, ve kterém by nás vláda v první řadě seznámila s výsledky pilotní fáze chytré karantény: kolik lidí se do projektu zapojilo, kolik lidí bylo na základě tohoto nástroje testováno, kolik lidí bylo díky chytré karanténě objeveno nebo kolik nových případů bylo identifikováno, jaké jsou tedy závěry a hlavně další postup. Dále by nás vláda měla informovat i o tom, jak byla pilotní fáze vyhodnocena po technické stránce, jak přistupují lidé k dobrovolnému sdílení těchto dat, kolik lidí odmítlo data sdílet. A v neposlední řadě, jaké všechny státní i nestátní instituce mají k datům přístup. Jak je s nimi nakládáno a jak s nimi bude naloženo i do budoucna.

V neposlední řadě bych ráda, abychom slyšeli od vlády, jaký je další postup v přípravě chytré karantény. Už zmíněné mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví například zcela vynechává otázku používání paměťových map z dat mobilních operátorů a platebních karet. Počítá vláda stále se zapojením digitálních technologií a aplikací pro sběr dat pro chytrou karanténu? Jaký je další plán, respektive časový harmonogram pro uvedení tohoto nástroje do praxe?

Myslím, že máme mnoho otázek a je relevantní na ně žádat i odpovědi. V médiích jsou zatím jenom kusé informace. Proto vás prosím o to, abychom tento bod zařadili a věnovali se mu. Myslím, že nejde o žádné politikum, že jde opravdu o snahu vědět více a být v této citlivé věci, která může být mnohými vnímána jako velký zásah do soukromí, a také ji tak vnímám, tak abychom opravdu ty různé obavy, které panují, mohli rozptýlit. To by byl tedy bod na zítřejší jednání jako první bod. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP