(17.50 hodin)
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, poměrně komplikovaný název tohoto zákona se pokusím jednoduše vysvětlit. Tak jak už zde několikrát padlo, česká ekonomika dostane velký úder, který bude provázen tím, že nám bude chybět v řádu sta miliard korun v hotovosti. Set miliard, abych byl přesný. Tak jak už jsem řekl, na této částce se budou muset všichni participanti ekonomiky podílet a bez toho, že bychom do toho zapojili banky a podpořili financování subjektů, bychom se z té krize nedostali. To, co jsme už předeslali před několika týdny, kdy jsme řekli nikoliv ve smyslu vycucaného prstu, ale ve smyslu objektivních poměrů, toho, jak to dělají v jiných zemích, tak jsme nadnesli, že přibližně 900 mld. korun budeme muset v následujících měsících alokovat nikoli ve smyslu přímých zdrojů a na přímé podpory a ve smyslu záručních mechanismů, jinými slovy, budeme potřebovat iniciovat financování na úrovni komerčních bank ve výši řádově až 900 mld. korun, a na toto je třeba vytvořit záruční mechanismy státu. To znamená, abychom udrželi likviditu, abychom udrželi hotovost mezi podniky, aby se nestahovaly úvěry, a naopak abychom iniciovali nové úvěry ať už pro menší a střední firmy, nebo pro velké firmy, bude třeba vytvořit celou řadu záručních mechanismů.
Jedna část záručních mechanismů probíhá už v rámci Českomoravské záruční a rozvojové banky. To jsou záruční mechanismy pro malé firmy, střední firmy a pro živnostníky. Tam počítáme, že se bude navyšovat opět tato alokace. A věříme tomu, že se bude profinancovávat tak, jak budou podniky žádat, a ty firmy, které mají šanci získat, to znamená, které mají aspoň pozitivní vlastní kapitál nebo jakýkoliv elementární majetek a neměly zásadní ztráty v letech minulých, budou postupně uspokojovány.
Druhá věc je ta, že musíme začít vytvářet i mechanismy pro firmy velké, nad 250 zaměstnanců. Za prvé podle zákona by to nešlo přes Českomoravskou záruční rozvojovou banku a b) bylo by to i nepohodlné, protože zatímco Českomoravská záruční a rozvojová banka ručí sama a musí se tam vytvářet prostředky pro případné nesplacení úvěrů, tak v rámci EGAP, a toho se týká tento zákon, přechází ta záruka přímo na stát. A to, abychom profinancovávávali v bankách řády stamiliard korun znamená, že o jednotky miliard korun posilujeme kapitálovou přiměřenost. To je vlastně cíl tohoto nejenom zákona, ale vlastně to je ambice naší vlády, jakým způsobem rozhýbat financování středních a větších společností. Říkám záměrně i středních, protože jsou firmy nad 250 zaměstnanců a u výrobních společností to je firma střední velikosti.
Abychom toto byli schopni zvládnout, musíme upravit některé náležitosti, a proto ten zákon předkládáme. Fakticky to znamená to, že ze společnosti EGAP jakožto vysloveně pojišťovací exportní instituce vytváříme záruční instituci nikoliv pouze pro exportní firmy, ale pro firmy vývozní, výrobní, obchodní. Jinými slovy, jdeme na poměrně široké paletě. Takže zjednodušeně řečeno ten zákon nesleduje nic jiného než to, abychom vytvořili instrument, vehikl a pochopitelně společnost státní, která bude schopna zaručovat úvěry pro střední a větší společnosti v řádu set miliard korun.
Pokud jste sledovali v minulých dnech tu diskusi, tak už se posílila kapitálová přiměřenost na to, aby v podstatě v blízkých dnech, pochopitelně poté, co to projde tím legislativním kolečkem, EGAP byl schopen vystoupat až na hranici 330 mld. korun ze současných 188 mld. Takže tam máme necelých 140, 150 mld. korun k dispozici pro okamžité financování středních a větších subjektů. Ale aby to mohl zaručovat právě subjektům, které nejsou ryze exportního charakteru, musí dojít ke změně tohoto zákona.
To je to nejpodstatnější. Děkuji všem za průběžnou diskusi i v rámci výboru. Myslím, že to byla diskuse věcná a byla podpořena aktivita tohoto charakteru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Hospodářský výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 817/1. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka hospodářského výboru paní poslankyně Monika Oborná, informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás nyní tedy seznámila s usnesením hospodářského výboru ze dne 6. dubna k tomuto tisku. Hospodářský výbor za prvé navrhuje, aby se konala k tomuto tisku obecná rozprava o návrhu zákona. Za druhé navrhuje, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona. Za třetí navrhuje, aby Poslanecká sněmovna své jednání ukončila nejpozději do 24 hodin dnešního dne. A za čtvrté hospodářský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s tímto tiskem vyslovila souhlas.
Zároveň vás chci informovat, že hospodářskému výboru k tomuto tisku nebyly doručeny žádné pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Já jsem zagongoval, chvilku počkáme a můžeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zahájení obecné rozpravy? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 118, přihlášeno 99 poslankyně a poslanců, pro 80, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného. Tím pádem končím obecnou rozpravu. Otevírám podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se nikdo nepřihlásil, takže já se ještě rozhlédnu... Končím podrobnou rozpravu tohoto bodu a končím druhé čtení tohoto návrhu. Zařadím tento návrh na konec toho bloku, který jsme měli, a otevřu třetí čtení postupně tak, jak jsme... Pan předseda?
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dohoda je jasná. Teď bychom měli přikročit třetím čtením k bloku pana ministra Havlíčka. Nicméně ten bod předtím je trošičku komplikovanější z hlediska přípravy pozměňovacích návrhů. Legislativa potřebuje čas tak do 18.20 hodin. Jestliže s tím budete všichni souhlasit, tak bychom ještě stihli možná projednat méně kontroverzní bod 11, realitní zprostředkování. Paní ministryně Dostálová je připravená. Jinak bychom si museli vzít pauzu. A já si myslím, že bychom zvládli druhé čtení té jedenáctky. Takže můj návrh v tuto chvíli je přerušit... (Hovor mimo mikrofon.) Anebo rovnou třetí tady tohoto. Dobře. A potom ještě asi stejně bude čas. Že bychom projednali realitní a pak bychom se teprve vrátili k tomu předchozímu bodu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Takže jestli souhlasíte, tak bychom zvolili tento postup. Teď uděláme třetí čtení tohoto zákona, pak uděláme třetí čtení zákona číslo...(Hovor mimo mikrofon.) Dobrá. Tak teď uděláme třetí čtení tohoto zákona a pak uděláme druhé čtení toho realitního. Dobře. Tak jo. Jestli je taková všeobecná shoda, nevidím protest.
Protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po druhém čtení, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodajka hospodářského výboru paní poslankyně Monika Oborná bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám.
Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Je zájem o případná závěrečná slova? Není. Prosím zpravodajku, paní poslankyni Moniku Obornou, aby nás seznámila s procedurou hlasování.
Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Takže vzhledem k tomu, že k tomuto tisku nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, tak vás prosím, pane místopředsedo, abyste nechal hlasovat o zákonu jako celku. Říkám to správně? (Hovor mimo mikrofon.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: My se s tím nějak srovnáme. Ve výjimečném stavu nejednáme každý den. Takže paní poslankyně, prosím. Já jsem neslyšel ten váš návrh, takže to prosím zopakovat. Já jsem tady něco řešil s panem předsedou, takže se omlouvám. ***