(12.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Je paradoxní, že v tomto zákonu, tímto zákonem, který projednáváme, jsme zřídili Národní rozpočtovou radu. Všichni jsme se tvářili, jak je to skvělé, že máme nezávislé odborníky, nezávislé na vládě, kteří budou dávat svá doporučení, případně hodnotit stav veřejných financí, případně hodnotit některé klíčové ekonomické záměry ať už vlády, či opozice. Právě tím, že nejsou součástí standardního politického boje, mají poměrně dlouhou funkční dobu, nebo poměrně dlouhé funkční období. Víte, že jsou různé instituce, které navrhují jednotlivé členy Národní rozpočtové rady.
Národní rozpočtová rada, a teď pominu to, že byla z přípravy a projednávání tohoto návrhu zákona vyloučena. Pokud bychom byli přesvědčeni, že ten zákon potřebujeme, tak by to bylo i pochopitelné z časového hlediska, ale přesvědčeni nejsme. Naopak. Jednak jsme všichni dostali stanovisko Národní rozpočtové rady, jednak jsme si přečetli i veřejně publikovaná stanoviska paní předsedkyně, která se určitě nedá označit, že to je člověk, který z opozičních pozic útočí na rozpočtovou či jinou politiku vlády. A když to shrnu, tak kromě těch obav, kdyby ten zákon byl vůbec přijat v této podobě, jaký by to mělo dopad v následujících sedmi letech, tak vlastně paní předsedkyně Národní rozpočtové rady říká, že ten zákon je zbytečný a že ten výklad, který nám tady dala paní ministryně a ke kterému se přiklonil i pan poslanec Dolejš, že bez té novelizace se musí buď výrazně škrtat, nebo výrazně zvýšit příjmy státního rozpočtu formou zvýšení daní, prostě není správný. Není správný. A nedovedu si představit, že v těchto měsících Evropská komise bude řešit návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2021, například to, jestli 30. dubna byly výdajové rámce správně, nebo ne. Myslím si, že všechny členské země mají úplně starosti, než se dívat do vedlejších států, jestli náhodou jejich výdajové rámce nepřekročily to, co mají. Navíc nejsme součástí eurozóny. Kdyby ratifikace fiskálkompaktu byla povinná, a pokud se pamatuji, my jsme hlasovali proti ratifikaci, tak jsme využili tu možnost a vyňali jsme vlastně z ratifikace ty klíčové paragrafy fiskálkompaktu.
Tak to jenom na okraj, proč si myslím, že není šťastné ten zákon projednávat v této době. Když se podíváme, kolik zákonů nás čeká ještě dneska a jak dlouhá a složitá je debata k tomuto návrhu zákona, tak tohle jsme si mohli všechno ušetřit.
Nicméně když už jsem viděl ten nadpis, v tom názvu zákona je rozpočtová odpovědnost, tak jsem do systému nahrál jeden pozměňovací návrh, který je také rozpočtově odpovědný a týká se spotřební daně na tabák. Pro ty kolegy, kteří nejsou členy rozpočtového výboru a tu problematiku třeba úplně detailně neznají, jenom krátké shrnutí legislativního stavu, a co se vlastně stalo a proč navrhuji, já bych řekl, technický pozměňovací návrh, resp. jenom posunutí v čase těch opatření, která už jsou platná, vyzkoušená a fungují.
Prvního března letošního roku, to znamená před měsícem a kouskem, nabyly účinnosti nové sazby spotřební daně z tabákových výrobků a ty výrobky se starým kolkem, řeknu to zjednodušeně, lze doprodat až do 31. května. Za běžných podmínek, na které ten zákon skutečně pamatuje, je na konci toho dvouměsíčního přechodného období provedeno shromáždění, vyúčtování a vrácení všech neprodaných výrobků a pak pod dohledem celní správy také likvidace těchto cigaret. Jinými slovy, do konce února mohli ti prodejci objednávat cigarety ještě se starým kolkem a do konce května ho mohli prodávat vlastně za tu nezvýšenou cenu. Rozhodnutím vlády z 12. března, nebo co přišlo po 12. březnu, zejména uzavření hranic, na tomto specifickém trhu až 30 % prodeje tabákových výrobků, to znamená, že z toho 30procentního balíku se platí daně na území České republiky, představují prodeje tabákových výrobků v příhraničních oblastech, zejména v blízkosti hranic s Německem a Rakouskem, a ty hranice jsou uzavřeny. Já to nekritizuji, jenom poukazuji na fakt. To znamená, že 30 % trhu vypadlo tímto. Samotný prodej tabákových výrobků omezen nebyl, resp. byly zavřeny, nebo dochází k tomu, že se koncentruje ten prodej ve velkých obchodních centrech, takže zejména drobní trafikanti mají problém, mají problém i s personálem, aby ho sehnali, a odhaduje se, že na domácím trhu je propad zhruba 15 %. Ale je třeba říct, že tam ten prodej zakázán prostě není.
Kromě toho, že v okamžiku, kdy se ty cigarety neprodají, tak se musí shromáždit, převézt, odevzdat, to znamená zapojení mnoha zaměstnanců ať už ve státních službách, nebo v privátních firmách, a v těchto týdnech a měsících říkáme, že chceme snižovat riziko nákazy tím, že minimalizujeme sociální či pracovní kontakty, pokud je to jenom trochu možné, tak mně to přijde nerozumné. Kromě toho platí obecné pravidlo, že oni platí dopředu spotřební daň a z těch cigaret, které vrátí k likvidaci, stát vrací spotřební daň. Takže si myslím, že v letošním roce bude ten přebytek neprodaných cigaret mnohem vyšší, než je to ve standardním roce. Vždycky je to nějaké podnikatelské riziko. Někdo odhadne a prodá, neprodá. Tady díky objektivním okolnostem a díky rozhodnutí vlády ten propad bude podle našeho názoru mnohonásobně vyšší než v předchozích letech.
A ten pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý, je v systému. Dokument má číslo 4837 a ten vlastně posouvá ty lhůty o jeden měsíc. Nic víc. Samozřejmě může být námitka, že by mohlo dojít k většímu výpadku inkasa spotřební daně, ale to by platilo v případě, že se otevřou hranice. Já myslím, že se do 30. června neotevřou hranice. Ze všech vyjádření členů Ústředního krizového štábu či čelných představitelů vlády se dá usuzovat, že do 30. 6. nebudou hranice otevřeny pro volný pohyb, protože kdyby byly, tak hrozí to riziko, že ti zahraniční nakupující to koupí ještě s tou sníženou daní a stát by měl nějaký výpadek z cigaret, jinak by je kupovali už s tou vyšší spotřební daní. Podle mě riziko tohoto je naprosto nulové. Proto ten pozměňovací návrh, mohl bych ho číst, vlastně posouvá ty lhůty v zákoně o jeden měsíc, zachovává všechny osvědčené principy, všechny osvědčené postupy. Má asi šest bodů ten pozměňovací návrh a je to vlastně jednoduché. Tam, kde je druhý měsíc, říká se třetí. Tam, kde je čtvrtý měsíc, říká se pátý atd. Takže skutečně se jedná jenom o posunutí všech zákonných opatření o jeden měsíc a zmírnění škod, protože o ty škody se nakonec podělí jak stát, tak ti jednotliví prodejci a distributoři. To je evidentní. Pokud poskytneme jeden měsíc navíc k prodeji starých cigaret, tak ty škody by se mohly zmenšit na straně státu, to znamená, že bude vracet menší část již zaplacené spotřební daně, ale současně je třeba říct, že by se mohly zmenšit ztráty těch, kteří ty cigarety a tabákové výrobky prodávají či distribuují.
Věřím, protože to není politický návrh, že většina z vás bude připravena takový rozumný pozměňovací návrh potom v závěrečném hlasování podpořit, a já se v podrobné rozpravě k tomu pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se někdo ještě do obecné rozpravy, prosím? Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě má paní ministryně. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem si dělala poznámky během vašich vystoupení a dovolím si tedy reagovat. Bohužel musím tedy připomenout, že někteří předřečníci, já nebudu nikoho oslovovat, si prostě nepřečetli ten zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zejména odst. 4 v § 10, kde je jednoznačně stanoveno, za jakých podmínek ministerstvo může částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí navýšit. Říká se: o výdaje sektoru veřejných (institucí) vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vládou vyhlášenými mimořádnými opatřeními ke zvýšení jeho obranyschopnosti, na základě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; úhrn výdajů sektoru veřejných institucí spojených s odstraňováním následků atd. atd. Já jsem to tady v podstatě citovala částečně ve svém úvodním slově.
Tedy kdybychom si podrobně, mohu ho tady přečíst, ale všichni, předpokládám, ten zákon máte před sebou, tak tady se říká, že je to možné udělat na toto období, vlastně v tom prognózovaném roce. Tedy ta jednorázová opatření spojená či nespojená s nouzovým stavem, stejně tak úniková klauzule při propadu ekonomiky alespoň o 3 % v jednom čtvrtletí, což je, lze aplikovat vždy v roce, kdy k nouzovému stavu nebo propadu ekonomiky dojde, nikoliv v příštích letech. To je ten spor. ***