(12.10 hodin)
(pokračuje Dolejš)
A tady je ten hlavní problém. Protože my jsme v pondělí na rozpočtovém výboru dostali kompetentní právní, tedy podepsané, stanovisko de iure, stanovisko Ministerstva financí, kde se tvrdí, že na rok 2021 je to neaplikovatelné, protože nelze onu únikovou klauzuli aplikovat ex ante. Že se to dá vždycky na ten rok, kdy nastane problém, tak se aplikuje ta úniková klauzule, ale nelze to aplikovat ex ante na roky další. Je to právní názor, ale právní názor kompetentních míst v exekutivě. Takže já ho beru vážně, A pochopitelně, že lze vést debatu, do jaké míry ten rozevřený fiskální prostor je rozevřený málo, hodně, skutečně to nelze plánovat. Takže to je samozřejmě věcí diskuze a je pochopitelné, že instituce jako Národní rozpočtová rada, která má v popisu práce nás vést k obezřetnosti, má názor, že to zapotřebí nebude, a možná bychom všichni i oslavili, kdyby to zapotřebí nebylo.
Ale řekněme si, že ta realizace v tom fiskálním prostoru je věcí politických autorit, které budou vládnout. Čili jestli je to na osm let nebo sedm let dopředu... Já netuším, jaká bude vláda v roce 2027, ale určitě ne tato. To je myslím zcela jasné. Takže v tomto smyslu je to do značné míry otevřené . A totéž se odehrává na evropské půdě, kde ty únikové klauzule jsou samozřejmě aktivovány, kde fiskální kompakt, který byl podepsán mimochodem už v roce 2013, nefunguje jako příslušná brzda, a ta evropská autorita, ta Evropská komise, to v podstatě toleruje.
Druhý okruh výhrad, který v opoziční zprávě je, je neodůvodněné zneužití toho procesu, tedy legislativní nouze. No ano, pokud by ale Národní rozpočtová rada, která se vyjádřila v tom smyslu, že lze použít k flexibilní fiskální politice příslušný zákon, tedy onu únikovou klauzuli a možnost jednorázových opatření, pokud by neměla pravdu, tak se pochopitelně o zneužití nejedná, a pokud by došlo dokonce až ke sporům, což doufejme, že nedojde, tak je na misce vah ono právní stanovisko Ministerstva financí.
Skončím tím, že připomenu náš postoj v roce 2016, kdy tento zákon byl přijat, že středová vláda - nevím, jak jinak nazvat Sobotkovu vládu - byla napadena zprava za vyprázdnění a změkčení té novely a zleva jsme ji kritizovali z řady věcných důvodů a jedním z nich byla i metodika aplikace onoho strukturální salda jako kritéria. (Předsedající upozorňuje na čas.) Takže bohužel se ale ukázala pravda. Metodika je špatná a při špatné metodice musíme konat. To je závěr, čili podpora tohoto zákona.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já se vyjádřila za klub Starostů a nezávislých.
V tomto návrhu se zvyšuje maximální přípustná hodnota strukturálních deficitů pro rok 2021 až 2027, a to z úrovně 1 % HDP na 4 % pro rok 2021, a pak se bude dále snižovat o půl procenta. Důvodová zpráva vládního návrhu uvádí, že pokud by nebyla takováto úprava schválena, musela by vláda v případě nyní očekávaného prudkého propadu ekonomiky v roce 2020 nastavit fiskální politiku v roce 2021 výrazně restriktivně, neboť by to mohlo vyvolat opětovnou recesi.
Myslím, že každý souhlasí s tím - a řekla to i paní ministryně - že mimořádná situace si žádá mimořádná opatření, a to co do rychlosti, tak i výše finančních prostředků. Myslím si, že celá Sněmovna ukázala, že si je toho vědoma, a vládní návrhy podpořila a myslím si, že i další bude podporovat.
Problematické je, že nevíme, jak bude situace vypadat v letošním roce, nikdo to nedokáže předpovědět. Víme, že fiskální stimulace do ekonomiky budou nutné v letošním roce, ale pravděpodobně i v roce následujícím. Nicméně současné znění zákona v tomto případě svým 1% limitem strukturálního salda fiskální prostor vlády nijak neomezuje. Zákon obsahuje opatření, která umožní vládě vhodně reagovat na mimořádné situace spojené s významnými ekonomickými problémy, aniž by byla vázána na to 1 %. Ta opatření, která jsou daná zákonem, znamenají, že pokud vláda bude potřebovat v určitém období ekonomiku stabilizovat, může tak činit a může tak překročit i maximální hodnotu strukturálního salda stanovenou zákonem. Stejně tak tomu je i u jiných opatření, kdy se jedná o výdaje vzniklé na základě nouzového stavu či výdaje, které souvisejí s očekávaným významným zhoršením ekonomického vývoje.
Pokud bychom ukotvili maximální hodnoty strukturálního deficitu pro rok 2021 na 4 %, tak to považujeme rozhodně za nadbytečné, a to z toho důvodu, že znění zákona umožňuje přijmout nezbytná fiskální opatření. Nesouhlasím s kolegou Dolejšem, že říká, že metodické pokyny vypracované Ministerstvem financí nejsou v pořádku. Vzhledem k tomu, že tedy neznáme, jak bude vypadat hospodářský vývoj pro rok 2020 ani jak bude vypadat tento vývoj v dalších letech, tak si myslím, že není potřeba to zohledňovat tím konkrétním číslem, tedy těmi 4 %.
Co se týče toho, jakým způsobem se vyjádříme hlasováním, tak tento zákon nepodpoříme, a to z toho důvodu, že je schvalován v legislativní nouzi. Pokud bychom tento zákon přijali, tak rozhodně není zaručeno, že vláda použije finanční prostředky pouze k eliminaci ekonomických dopadů koronavirové krize, a samozřejmě tak hrozí velké riziko, že dojde k nárůstu zadlužení sektoru veřejných financí. A mimo jiné, co nám mimořádně vadí, je to, že tento návrh nebyl konzultován s Národní rozpočtovou radou, i když jsme viděli třeba v tisku 808, kolik institucí bylo osloveno a dalo svá stanoviska. Čili z těchto důvodů Starostové a nezávislí tento návrh rozhodně nepodpoří a vyslovují se pro zamítnutí. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Skopeček, připraví se pan poslanec Munzar. Prosím máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já chci říci, že ta novela, kterou se dnes chystáme přijmout, jde přímo proti smyslu zákona jako takového, proti smyslu fiskálních pravidel a fiskálních ústav, tak jak je ve světě známe. Tato pravidla totiž nejsou přijímána pouze na období dobrého ekonomického počasí, pouze na období ekonomického růstu, ale tato pravidla jsou přijímána, aby platila i ve chvílích, kdy se ekonomice tolik nedaří nebo kdy přichází zcela mimořádná situace. Také proto ta pravidla myslí na mimořádné situace a umožňují vládě překročit jindy třeba i přísná fiskální pravidla.
Tak tomu je i v zákonu o rozpočtové odpovědnosti České republiky, a tak jak ve svém stanovisku napsala Národní rozpočtová rada vlády, náš zákon disponuje dostatečnými nástroji k tomu, aby vláda a ministryně financí mohly z důvodu mimořádné situace nerespektovat fiskální pravidlo jednoprocentního strukturálního schodku. Čili nikde na světě rozpočtová pravidla a fiskální ústavy nejsou konstruovány na období jenom ekonomicky dobrého počasí, ale právě i na období ekonomického poklesu. Koneckonců i ten náš zákon byl přijat, a spolu s tím i v řadě evropských zemí, jako reakce na poslední ekonomickou krizi v roce 2008-2009, která obnažila nezdravé veřejné finance řady zemí eurozóny, a přiznejme si, i nepříliš zdravé veřejné finance České republiky. ***