(16.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)
A my se snažíme všem těm lidem dávat naději. Kladu si otázku, jakou naději těm pracovníkům v první linii dát. To, že se tady parlament pohádá a ve finále se tady objeví i politické strany, které řeknou, že prostě budou hlasovat proti tomu prodloužení. To znamená co? To znamená, že po tom 11. dubnu to zavřeme a jdeme od toho? Nebo jak ta vláda má fungovat? Teď nemyslím na ODS, tady padala jiná prohlášení z jiných politických stran, že budou vůbec proti prodloužení. Ale já jsem to bral tak, že prodloužení nouzového stavu je prodloužení právního rámce, ve kterém se pohybujeme. Bral jsem to tak, že ta kritika ze strany opozice, že jsme se na začátku té krize pohybovali trošku mimo krizové řízení, nebo že to nebylo vždycky úplně standardní, měla jisté ratio, proto jsme přešli do režimu pod krizový zákon, tam teď jsme, a když to chceme prodloužit, tak je to zase špatně. Tak já se přiznám, že už se v tom také trošku ztrácím.
Rozumím, že jsme parlamentní demokracie, zaplať pánbůh za to, že vláda skládá účty, poslanec skládá Sněmovně, s tím souhlasím. Ale trošku hledám, kde má být ta naděje, když se ta diskuze dneska utápí de facto v útocích a v obviňování, kdo co udělal špatně. Jasně že jsme neudělali všechno dobře. A určitě, až to všechno skončí, až tu epidemii porazíme - a já věřím, že ji porazíme, a to je součást té naděje, kterou se snažím dát našim občanům - tak ať se klidně sejde nějaká vyšetřovací komise a řekne, jak dál. Ona se stejně bude muset sejít, protože budeme muset říct, co se stalo špatně a jak se připravit na to, aby se to neopakovalo, protože je možné, že nějaká epidemie tohoto typu přijde.
Tak já bych jenom prosil, abychom k tomu přistupovali racionálně a abychom si část těch vystoupení a těch argumentů a těch rad a doporučení možná nechali až na tu vyšetřovací komisi, protože teď opravdu to řešíme v tom uvozovkách bojovém režimu. To rozhodnutí musíme dělat hned, protože když je uděláme o den později, tak to má nedozírné následky. Určitě uděláme celou řadu chyb. I já jsem celou řadu chyb udělal a za spoustu jsem se omluvil. Ale byl bych rád, abychom to nepřehnali, protože pokud máme vyslat nějaký signál našim občanům, tak to je to, že ne vláda, ale celá politická reprezentace tak nějak ví, kudy dál. Ale pokud ten výsledek z dneška bude, že jsme se tady pohádali jak koně, nebo porvali, a nevíme, co s tím, a vláda to dělá špatně, a vlastně část opozice by ani ten nouzový stav neprodloužila, tak jaký je tohleto signál do té veřejnosti?
Já uznávám, že jsme ve spoustě věcech nepostupovali správně nebo ideálně. Ale znova říkám, a odkazuji na to svoje první vystoupení: Je to poprvé a žádná jiná vláda České republiky v takovéto situaci nebyla. Děkuji. (Potlesk napříč sálem.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Zatím nemám jiné přihlášky s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já teď budu mluvit k panu ministru vnitra. Pane ministře, já nevím, jestli jsme se poslouchali. Já jsem ani nekritizoval, ani jsem nedával rady. Měl jsem jenom prosbu, abyste si nevyměňovali názory na závažné věci, než se domluvíte. To mi přijde docela logické a myslím, že by to uvítala nejenom opozice, ale především naši občané. To za prvé.
Vůbec tady nevolám po nějaké vyšetřovací komisi. Nicméně samozřejmě vláda mohla přijít s tím, co jste říkal, a mně to přijde docela logické, že první bod by byla informace vlády a potom hlasování o prodloužení nouzového stavu, že tam jsme mohli dostat odpovědi na ty otázky, proč se má prodloužit. Vy jste s tím nepřišli. Já myslím, že bychom to neblokovali. Také by mi přišlo logičtější nejdříve projednat ty zákony, které jsou potřeba. Máme ještě čtyři dny k rozhodnutí o prodloužení nouzové stavu, kdežto například pomoc pro živnostníky je otázka podle mě hodin a dnů.
Ale dobře. Akceptovali jsme se a nedohadovali jsme se o tom, jak ty schůze dáme za sebou. Já jsem zatím zaznamenal jediný relevantní argument, že tato vláda - a teď to nekritizuji, popisuji stav - provedla manévr a vy jste nejdřív ta restriktivní opatření udělali podle krizového zákona - já se omlouvám, že to necituji přesně - a pak jste dali manévr, že to je podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Teď říkám, že to nekritizuji, jenom konstatuji. Sami jste to oznámili na tiskových konferencích. To znamená, pro ta restriktivní opatření vy sami jste se rozhodli, že nepotřebujete krizový zákon, a použili jste jiný zákon, který lze aplikovat i bez nouzového stavu. Jediný argument, který jsem dneska zaznamenal v té debatě, bylo to, že byste nemohli nakupovat takzvaně z ruky, čemuž rozumím. To je relevantní argument.
My máme připravenou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou můžeme dneska schválit, která pro tuto oblast do konce roku dává výjimku. Vyřešeno. A nepotřebujeme stav nouze. A jiný důvod jsem neslyšel. Bohužel. To není kritika, to je konstatování. Ten důvod jste udělal vy, pane ministře. To je v pořádku. My jsme na přišli řešení... My tomu rozumíme. Je to relevantní argument. Nedá se postupovat podle standardních výběrových řízení, lhůty atd. Ale máme řešení, které by nepotřebovalo nouzový stav. Takže pokud je to jediný důvod, tak to umíme vyřešit jinak. Já netvrdím, že máme pravdu, že to musí být takhle. Ale jsme připraveni, takže to není jen to, že říkáme nebo čekáme, co řeknete, a my pak řekneme dobře nebo špatně.
Přišli jsme s tím - víte, pane ministře, že jsme vám poslali novelu krizového zákona, protože nemůžeme v nouzovém stavu, nebo ve stavu legislativní nouze projednávat poslanecké návrhy. Já nevím, jak se na to díváte, jestli je to dobře, nebo špatně. Takže není to tak, že jenom čekáme a kritizujeme. My sami přicházíme s vlastními návrhy a snažíme se v té situaci pomoci. Pomoci občanům a firmám, aby jim zůstaly peníze a aby tu těžkou situaci zvládli. To je všechno. Takže ta debata, která dneska probíhá, aspoň z naší strany je relevantní, neútočná, nekritická, pokud ovšem dotazy, nepovažujete za kritiku. Já už jsem to říkal jednou. Já dotaz za kritiku nepovažuji. Ptám se, dostanu odpověď a podle toho se rozhodnu, jestli ano, nebo ne. To je všechno.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní mám tady dvě přednostní práva, proto paní poslankyně Aulická ještě bude muset počkat, je mi to líto jako vůči dámě. Takže se přihlásil předseda klubu Pirátů Jakub Michálek a připraví se předsedkyně TOP 09, paní poslankyně Pekarová Adamová. Máte slovo. A vzápětí se hlásí ještě ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, k těm zakázkám. Já jsem to tady v tom svém rozboru citoval - teď na pana předsedu Stanjuru. Možná jestli byste, pane předsedo Stanjuro, mohl vyjasnit, co vlastně navrhujete k těm zakázkám, protože ten zákon už to předvídá, tam není potřeba žádná změna. Takže tam je možné postupovat podle ustanovení platného zákona, není to vázáno na nouzový stav.
Nicméně já jsem chtěl poděkovat za odpovědi, které jsem tu dostal od pana ministra zdravotnictví, který přislíbil dodat Petru Třešňákovi odpověď na ty jeho dotazy. A poděkovat za odpověď panu ministru Hamáčkovi, který vyjasní - a pokud jsem to pochopil správně, že tím hlavním argumentem je dát té situaci a krizovému řízení nějaký jasnější právní rámec. Nicméně ještě bych se tedy chtěl zeptat na, resp. připomenout ty zbývající dotazy.
Pan ministr Hamáček tady mluvil o spolupráci s dalšími státy. Já si toho vážím a myslím si, že to je správně. A chtěl jsem se zeptat, jestli je navázána i nějaká spolupráce s Tchaj-wanem, protože v hlavním městě Praze jsme obdrželi velmi podrobné materiály z Tchaj-wanu, které ukazují na jednu z nejlepších světových praxí, kde jim se podařilo těmi opatřeními dosáhnout pouhých deseti denních přírůstků nakažených osob, tak jestli probíhá spolupráce i v tomto ohledu.
A poprosit o nějaké vyjádření pana předsedu vlády nebo ministra vnitra k té transparenci nákupu, že bude průběžně napříč všemi rezorty zveřejňováno bezodkladně, kdo, co, za kolik nakoupil, v jaké kvalitě. A pak tady mám ještě tu otázku, která se týkala toho, jestli vláda zjedná nápravu u těch právních vad ohledně odůvodňování opatření, to je asi na pana ministra Vojtěcha, a ohledně zákazu zastupitelstev na pana ministra Hamáčka a ohledně režimu náhrady na paní ministryni Schillerovou. Takže dovoluji si poprosit o odpovědi na tyto dotazy.
A jinak já jsem spíš pro to, aby se ten nouzový stav prodloužil do konce dubna. Nicméně současně si myslím, že ta naše parlamentní debata slouží i k tomu, aby opozice kladla otázky, dostala na ně odpovědi, protože veřejnost samozřejmě se o ty odpovědi také zajímá.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení předsedkyni TOP 09 paní poslankyni Pekarovou Adamovou a připraví se ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Je to svým charakterem spíše taková technická poznámka k panu ministrovi Hamáčkovi, protože on tady v podstatě v té své řeči dosti pokroutil to, oč nám tady jde. My skutečně vás nekritizujeme. My se dotazujeme. My chceme znát odpovědi. A já jsem měla svůj příspěvek už během dopoledne a doposud se mi na spoustu těch otázek té odpovědi nedostalo. A opravdu jsou pro nás pro to rozhodování důležité. Já připomenu jenom několik z nich.
Byl tam jasný příslib, tedy že budeme v této době na zhruba deseti tisících testování denně, jsme méně než polovině. Kdy tedy můžeme očekávat, že tento slib bude i naplněn? To znamená kdy to přijde v realitu? Jeden z těch dotazů. ***