(15.10 hodin)
(pokračuje Michálek)
Vláda uvedla, že z důvodu zajištění ochrany je za současné situace základním bezpečnostním zájmem České republiky provádět nákupy ochranných a zdravotnických potřeb bez časové prodlevy. Jednotliví zadavatelé tak nemusí během trvání nouzového stavu zadávat související urgentní veřejné zakázky v zadávacím řízení, neboť bezpečnostní zájem státu na ochraně životů je upřednostněn před principy zadávání veřejných zakázek. S tím samozřejmě nelze než souhlasit, ale je potřeba doplnit, že tato situace není vázána na nouzový stav, protože zákon o zadávání veřejných zakázek v § 29 písm. a) a § 198 odst. 2 písm. a) to nespojuje s nouzovým stavem, ale zkrátka s každou mimořádnou okolností, která znemožňuje dokončit ten plánovaný úkol, ke kterému je potřeba veřejná zakázka.
A tímto způsobem je možné pokračovat v zásadě dále. Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic s Německem a Rakouskem - lze postupovat i podle § 11 zákona č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic. Zákaz vstupu pro všechny cizince z rizikových oblastí - lze postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Totéž u zákazu hromadných akcí nad 30 osob, případně osobní přítomnosti žáků a studentů na školách. Takže tímto způsobem jsem prošel všechna ta opatření a drtivá část z nich není vázána na nouzový stav. Pokud bude mít někdo zájem o přesnější informace, rád se k tomu vrátím.
Co tedy je vázáno na nouzový stav, tak je pracovní povinnost, kterou může vláda ukládat, a zabavování majetku při krizovém stavu, ale ta pracovní povinnost byla využita jen velmi okrajově, a to ve vztahu ke studentům některých fakult lékařského zaměření, a zabavování majetku, o tom tedy zpraven nejsem, že by se vůbec využilo. Tohle třeba využil ten Tchaj-wan, že nějakým způsobem přiměl některé výrobce, aby začali vyrábět to, co je potřeba, čili v tom případě roušky.
Pak by nebylo možné vydávat krizová opatření hejtmanů, nicméně pokud vím, tak ohledně těch krizových opatření spousta těch věcí byla nahrazena opatřeními Ministerstva zdravotnictví, takže ani v tomhle ohledu není potřeba nouzový stav, aby hejtmani mohli vydávat nějaká další opatření. Není to moc využíváno.
A pak to má nějaké trestněprávní důsledky, jako že je to přitěžující okolnost, a má to daňové důsledky, že vláda může za nouzového stavu umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a tak dále, aby dodávali... počkejte... havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace - stanovené druhy zboží a poskytovali stanovené služby těmto subjektům bez daně při zachování nároku na odpočet daně v plné výši. Tohle však, pokud vím, vůbec využito nebylo.
Takže když jsem zrekapitulovat všechna ta opatření, tak z toho vyplývá, že ten nouzový stav není potřeba sám o sobě, ale chápu, že vláda to zkrátka jaksi možná chce prezentovat, aby to bylo jednodušší, aby to bylo sběrné a případně aby měla možnost sáhnout k těm, řekněme, invazivnějším zásahům, jako je to zabavování majetku nebo pracovní povinnost pro případ, že by to bylo potřeba.
Takže já jsem se chtěl zeptat, jestli to tedy chápu správně, nebo jestli vláda tam má nějaké další zásadní opatření, kvůli kterému požadujete ten nouzový stav.
Teď bych se rád krátce věnoval právní úpravě, protože některá ta opatření, která byla vydána, obsahují závažné vady. Já jsem upozornil svou interpelací na pět takových vad a chtěl jsem poděkovat za to, že vláda zjednala ve dvou případech nápravu, a to, že předložila návrh na odklad voleb na Teplicku a také že nám předkládá materiály do Poslanecké sněmovny tak, abychom měli aspoň 24 hodin na seznámení se s nimi. Nicméně jsou tam i tři další vady, a to je nedostatečné odůvodňování opatření Ministerstva zdravotnictví, která můžou komplikovat potom třeba soudní přezkum těchto mimořádných opatření, zákaz scházení zastupitelstev a potom nejasný režim náhrady škody, o kterém už se tady zmínili předřečníci a který by měla vyjasnit paní ministryně Schillerová.
Abych to shrnul, za sebe, já bych rád slyšel odpovědi na následující otázky od členů vlády.
Jestli se, za prvé, inspiruje Česká republika od států, které zvládají tu epidemii skvěle, jako je Tchaj-wan, a jestli případně podpoří to, aby tento stát mohl být členem-pozorovatelem Světové zdravotnické organizace, protože by to jistě přispělo ke zkvalitnění její činnosti.
Za druhé, jestli dostane pan poslanec Petr Třešňák odpověď na tři týdny starý dotaz a jestli já dostanu odpověď na ty své další dva dotazy položené v této rozpravě.
Za třetí, jestli budou transparentně zveřejněny informace o nákupech, které vláda dělá napříč resorty v rámci nouzového stavu.
Za čtvrté, aby byly vyjasněny ty podmínky, za kterých vláda ukončí opatření, a jestli je to opravdu vázáno na exponenciální růst, který teď nepozorujeme. To je na pana Ministra Hamáčka.
Za páté, jaké jsou ty konkrétní věci, kvůli kterým je třeba nouzový stav a nestačí další opatření podle zvláštních zákonů, např. zákona o ochraně veřejného zdraví, protože tou rešerší tady jsem ukázal, že vlastně ta opatření jsou naprosto marginální.
Za šesté, poslední dotaz, jestli vláda zjedná nápravu u právních vad, které jí byly vytčeny v souvislosti s odůvodňováním opatření Ministerstva zdravotnictví, zákazem konání zastupitelstev a režimu náhrady škody.
Děkuji vám za odpovědi.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a pokračujeme v rozpravě. Mám zde tři přihlášené řečníky. Nejprve pan ministr Adam Vojtěch, poté páni předsedové Rakušan a Okamura v tomto pořadí. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já zkusím aspoň částečně zareagovat, zejména asi na svého předřečníka pana poslance Michálka, některými odpověďmi a případně samozřejmě ty otázky, o kterých hovoří, těch asi 34 otázek, které poslal pan poslanec Třešňák, tak samozřejmě my na ně odpověď připravíme, ale omlouvám se, bohužel v posledním měsíci Ministerstvo zdravotnictví se primárně věnovalo zvládnutí této epidemie, největší pandemie za posledních sto let v rámci nejenom České republiky, ale i Evropy a světa, a bohužel jsme se nezabývali tolik vyřizováním korespondence, ale bezesporu toto napravíme a ty otázky odpovíme.
Já bych se možná vrátil k tomu vůbec začátku, tak jak o tom hovořil pan poslanec Michálek, k tomu lednu a debatě o rouškách a podobně a stále opakovanému vystoupení, které jsem tady měl 28. 1. V Evropě první případy potvrzené nemoci koronavirus byly ve Francii 24. 1. To byly první případy, které byly, byly to asi první tři případy, které byly ve Francii, to znamená, není to tak, že bychom vlastně v té době jakkoliv měli informace o tom, že bude docházet k masivnímu šíření v rámci evropského kontinentu, neřkuli v rámci více kontinentů, a že tady dojde k jakékoliv pandemii.
My jsme vycházeli samozřejmě z informací od ECDC jakožto našeho hlavního partnera, který poukazoval samozřejmě na určité riziko, střední riziko, že ta nákaza bude zanesena do Evropy, ale rozhodně ne v tomto měřítku. To je zkrátka něco, co nelze nikdy předpokládat, protože když se podíváte na vývoj té pandemie, nebo epidemie tehdy, jak byla označována, i na území Evropy, tak ještě zhruba měsíc do konce února to byly skutečně velmi omezené clustery v rámci jednotlivých zemí, velmi uzavřené v rámci jednotek, možná desítek případů. Nic nenasvědčovalo na konci ledna tomu, že tady budeme mít desítky, stovky tisíc případů tohoto onemocnění.***