(15.00 hodin)
(pokračuje Michálek)
Takže teď k té otázce. Žádná vláda na světě nebyla schopna zabezpečit roušky. Tak jsem se podíval na ten Tchaj-wan. Po prvním potvrzeném případu šíření na konci ledna otevřeli na Tchaj-wanu výrobní střediska roušek a nasadili na to část armády. Teď vyrábějí 13 milionů kusů roušek denně. Ano, pokud bychom chtěli zakládat taková výrobní střediska, byl by potřeba v České republice nouzový stav. Ale to my jsme neudělali a nouzový stav jsme nevyužili. Místo toho jsme dovezli roušky z Číny a přivítali jsme je na letišti. Šlo o 5 milionů roušek, o jednorázovou dodávku, zatímco Tchaj-wan vyrábí 13 milionů kusů denně. Takže Tchaj-wan si to musel udělat sám, protože tedy Světová zdravotnická organizace ho odmítla přijmout mezi svoje členy, pozorovatele, nadále blokuje jeho členství s odvoláním na to, že se to Číně nelíbí. Té Číně, která tedy falšuje statistiky, kde ten koronavirus vznikl, kde ho nezvládli zkrotit hned v počátku, a teď prodává na celou zeměkouli svoje výrobky.
A co jsme udělali my tedy na konci ledna, zatímco na Tchaj-wanu začali vytvářet výrobní střediska roušek a zahájili tam tu výrobu 13 milionů denně? Pan Bohuslav Svoboda má moje uznání. Zeptal se na to 28. ledna ve Sněmovně a pan ministr Vojtěch, v té době, kdy v Číně mají 2 877 případů a evropská agentura týden předtím varovala, že globální šíření je pravděpodobné, tak říká, prověřoval jsem to u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc kusů roušek, a jeden český výrobce má na skladě milion, takže roušky budou. Tak pokud odhlédnu od těch 25 tisíc roušek, což je číslo, které je extrémně nízké v porovnání s tím, že Česká republika má 10 milionů občanů, z toho přibližně 9 milionů občanů jsou starší než dva roky, takže mají povinnost nosit roušku, tak je to zcela neadekvátní.
Já si myslím, že jsme se vydali správnou cestou. Myslím si, že není vhodné, abychom se srovnávali s Itálií, Španělskem a některými dalšími státy, které zvolily chybný scénář a začaly reagovat pozdě. Nicméně to srovnání, pokud chceme dělat nějaké srovnání, tak se spíš srovnávejme s ostatními středoevropskými státy. Mapka podle Polska 4 200 nakažených, Slovensko 534, Maďarsko ještě méně. Takže ta východní Evropa v tomhle zrovna zvolila podle mého názoru správnou strategii. Já jsem to tehdy na začátku podporoval, i ty kroky vlády, které se toho týkaly.
Ale vraťme se zpátky k tomu, o čem se tady bavíme, to je ten nouzový stav.
Vystoupila tady řada kolegů, kteří kladli otázky, včetně našeho kolegy Petra Třešňáka, který se ptal ministra zdravotnictví na několik otázek, konkrétně myslím, že to bylo 34 nebo 37 otázek, asi před třemi týdny a nedostal na ně odpověď, ani na tuto svoji písemnou žádost (ukazuje), ani tady na plénu Poslanecké sněmovny. Ale já předpokládám, že pan ministr, i když tady zrovna nebyl, tak to určitě postřehl, takže snad se k tomu vyjádří, protože je důležité pro nás, abychom měli aktuální informace, až se o tom nouzovém stavu budeme rozhodovat. Ty otázky došly 18. 3. panu ministru Vojtěchovi, tři týdny to tam leží bez reakce. A jsou tam poměrně vážné věci, na které se ptáme. Protože ono se z toho docela ukazuje, že některé, pokud to je tak, jak to vypadá, některé orgány na Ministerstvu zdravotnictví úplně nefungovaly tak, jak měly.
Jenom když přečtu pár otázek. Vláda má k dispozici od roku 2015 Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, ve které byly doporučené například investice k ochraně obyvatelstva před případnou epidemií. Proběhly investice uvedené v tomto plánu? Pokud ne, tak proč? Které investice z tohoto plánu byly dokončeny? K Ústřední epidemiologické komisi - kolikrát se v roce 2020 sešla? Podařilo se mi dohledat pouze jeden zápis z Ústřední epidemiologické komise. Jaká byla její doporučení vládě, to, co má dělat podle pandemického plánu? Ta komise má dávat doporučení vládě a v jejím čele stojí ministr zdravotnictví. Postupuje vláda podle jednotlivých fází pandemického plánu? Bude zveřejněn typový plán pro tento typ pandemie? Která jednání vede vláda na úrovni EU s jednotlivými členskými státy ve věci globálního potlačení šíření COVID-19 atd.? Těch dotazů na další témata, jako jsou ochranné pomůcky, léčiva, zdravotnická zařízení a přístrojová technika, je tam opravdu dost. Některé z nich byly zodpovězeny v rámci veřejných vystoupení, některé však dosud zodpovězeny nebyly.
Já bych k nim dodal možná ještě několik dalších otázek, které od té doby vznikly. Vyšlo najevo, že Ministerstvo zdravotnictví stanovilo extrémně nízký odhad počtu respirátorů pro uložení u Správy státních hmotných rezerv, a to 20 tisíc kusů. Tak jsem se chtěl zeptat, proč Ministerstvo zdravotnictví pod vedením pana ministra Vojtěcha tam poslalo tenhleten takhle nízký požadavek - 20 tisíc kusů, to tedy může pokrýt maximálně tak jeden den nouzového provozu státu.
No a pak samozřejmě bych se chtěl zeptat, jakým způsobem vláda nakupuje. My už jsme dostali některé informace. Za to bych chtěl poděkovat, protože vím, že Ministerstvo vnitra zveřejnilo část těch informací. Nicméně si myslím, že vláda by měla zveřejnit komplet seznam, co, kdy, kde a v jaké kvalitě nakupuje, tak aby to bylo transparentní, aby tam bylo uvedeno, co jde z Česka, co jsou čínské firmy, jací jsou tam prostředníci, jaké mají provize atd. Myslím si, že podstatné je samozřejmě to, abychom měli jistotu, že ty pomůcky mají náležitou kvalitu a že ta cena není žádným způsobem dramaticky vyšší než aktuální tržní cena v daný okamžik. Samozřejmě je potřeba zohlednit to, že jak byl nedostatek prostředků na trhu, tak aktuální tržní cena byla vyšší. To je samozřejmé.
Teď bych chtěl reagovat na vystoupení pana ministra Hamáčka. Děkuju za jeho přístup, protože nás vyzval k tomu, abychom kladli otázky, a to si myslím, že je naše důležitá role jako opozice. Přivítal jsem to, že pan ministr Hamáček nás seznámil s tím, že vláda má nějakou představu o tom, kdy polevit s opatřeními a jakými opatřeními proti koronaviru, a citoval zde, že tedy vláda zmírní ta opatření, až ten nárůst nebude exponenciální. Tak když se podíváme na ten aktuální graf (ukazuje), tak se ukazuje, že tady v té úvodní části nárůst skutečně lze považovat za exponenciální v tom přiblížení, ale potom, co začal účinkovat efekt zavedené karantény, tak se v zásadě ten počet případů pohybuje pod hranicí toho, co bylo naměřeno někdy 27. 3. To znamená aktuálně, i když ta data jsou dejme tomu, ten efekt v detekci je nějakých 11 dnů nazpátek, tak ta data ukazují, že exponenciální nárůst určitě nemáme. Máme nárůst, který je v zásadě konstantní. Takže to je, aby bylo vyjasněno, kdy vláda přijme zmírnění těch opatření.
A poslední část svého projevu chci věnovat problematice nouzového stavu v návaznosti na tu faktickou podstatu. Já jsem si nechal zpracovat analýzu, která popisuje, jaká opatření může vláda podniknout a jaká opatření může podniknout, pouze pokud je vydán nouzový stav, protože drtivou část těch opatření lze dělat podle té analýzy i bez nouzového stavu. Takže proto mě zaujalo, že ta žádost byla směřovaná, nebo odůvodněná v tom, co se usnesla vláda, v tom písemném materiálu, že je potřeba rychleji zadávat veřejné zakázky. ***