(14.20 hodin)
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl také alespoň krátce shrnout, proč jsem přesvědčený o tom, že rozhodování o prodloužení stavu nouze má probíhat v co nejkratším časovém intervalu. Jsem přesvědčen o tom, že každá krizová situace vyžaduje reagovat na to, jak se situace vyvíjí. Z podstaty věci je tedy namístě v případě kritických situací opravdu vyhodnocovat aktuální dění, v našem případě epidemiologickou situaci, a na základě toho a na základě plánovaných opatření uvolňovat ten čas dalších dnů platnosti nouzového stavu.
Jsem navíc přesvědčený, že celá veřejnost vnímá nouzový stav - a my tím spíš - jako něco opravdu mimořádného, jako nástroj, který využívá stát a státní moc k omezení některých svobod lidí, aby dokázala řešit kritický stav. Jsem proto přesvědčený, že máme s každým dnem nakládat velmi obezřetně a opravdu to období prodloužení zkracovat na minimální možnou dobu s tím, že jsme přece schopni - koneckonců další schůze je stejně plánovaná na předposlední dubnový týden - jsme schopni o tom rozhodnout v případě, že budou na stole fakta o tom, že je třeba takový nouzový stav prodloužit.
Chtěl bych jasně povědět, že naše snaha zkracovat tu dobu rozhodování a zkracovat to prodloužení nouzového stavu není v žádném případě překážkou, kterou bychom chtěli klást vládě do cesty v řešení krizové situace. Naopak je to přece snaha uvolnit vládě ruce v tom, aby dokázala přesně formulovat a připravovat opatření šitá na míru aktuálnímu vývoji situace.
Chtěl bych zároveň předat zkušenost celé řady starostů, místostarostů, komunálních politiků, kteří jsou také nasazeni v první linii a jsou v denním kontaktu s celou řadou lidí. Samozřejmě, že délka nouzového stavu má i významný psychologický dopad, zejména starší lidé, kteří jsou doma odkázáni na sdělovací prostředky a vyhodnocují tu situaci, tak se s tím často velmi obtížně perou a dlouhá doba nouzového stavu v nich opravdu žádný klid vyvolat nemůže. Jsme proto přesvědčení, že je i z tohoto důvodu namístě vysílat k nim srozumitelný signál, že prodloužení nouzového stavu se bude odehrávat v co nejkratším čase a v případě, že to bude nutné, tak dojde k prodloužení.
Stejně tak platí, že snad všichni bez výjimky máme zájem na tom vrátit se k normálnímu životu, jakmile to jen podmínky umožní. A tenhle důraz máme klást pochopitelně i na vládu, na všechna opatření, aby se co nejrychleji společnost mohla vracet k normálnímu životu a ty sekundární dopady nouzového stavu i všech těch opatření pokud možno nepřevážily svými negativními dopady nad tím, co ta opatření musela zachránit z hlediska epidemie koronaviru.
Velmi proto prosím, abychom to následující rozhodnutí zvažovali ve všech těchto aspektech, i v aspektu psychologickém, protože jde o to šířit mezi lidmi pokud možno přesvědčení, že návrat k normálnímu životu bude opravdu nejdříve, jakmile to bude možné, a že sledujeme to, kdy se ty možnosti pro Českou republiku uvolní. Mnohokrát děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Pavel Žáček je nyní je na řadě v rozpravě, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím máte slovo.
Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je to dneska velká zkouška pro občany, pro státní orgány, veřejnou správu, ale také pro náš právní řád. Předpokládám, že i samotné vyhlášení nouzového stavu bude jednou přezkoumáno, byť to bude určitě zkoumat jiný orgán než my zde jako politici.
Ve zprávě předsedy vlády mi však v této souvislosti chyběla jedna důležitá pasáž, a to určitý přehled zákonů či jiných právních norem, které byly suspendovány, což do určité míry předpokládá ten ústavní zákon, kterým byl tento nouzový stav vyhlášen. Proto v této souvislosti upozorňuji na jednu závažnou věc, která vyplývá i z toho, že jsem členem výboru pro bezpečnost a členem "velkého ucha", že bylo suspendováno i to, že k některým údajům se státní orgány - a ještě státní orgány, které jsou vyjmenovány v zákoně - dostávají až po řádném zdůvodnění a po schválení soudem nebo státním zástupcem. Jsou to konkrétně údaje od mobilních operátorů, případně od bankovního sektoru. Dneska se vlastně k nim orgán sice státu, který ovšem není oprávněn žádným zákonem, dostává pouze na základě mimořádného nařízení Ministerstva zdravotnictví.
Abych pokračoval ve své činnosti, která je víceméně kontrolní v těchto orgánech, tak jsem oslovil Ministerstvo zdravotnictví, Úřad pro ochranu osobních údajů, mobilní operátory, dokonce i ty některé privátní subjekty, které jsou do toho zapojeny, a dneska jsem dostal nějaké odpovědi, čili nejsem schopen vám dát nějaké poslední slovo. Nicméně se tomu budu věnovat a věřím, že později i příslušné orgány naší Sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Skopeček, připraví se pan poslanec Klaus. (O slovo se hlásí poslankyně Pekarová Adamová.) Já se omlouvám, to je přehlédnutí, protože se přihlásila s přednostním právem paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Dokonce jsem ji zapsal, takže jí dávám teď slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já se dívám tady do této prázdné lavice (vládní lavice) a nestačím se divit. Tady to vypadá, jako bychom projednávali nějaký marginální bod, a my tady přitom jednáme o prodloužení nouzového stavu a není tady ani premiér, ani ministr vnitra, ani ministr zdravotnictví. Padají tady otázky, padá tady celá řada argumentů, které chceme také zodpovědět, ale nikdo se k tomu nemá a je to, jako bychom tady řešili nějakou marginálii.
Já si skutečně myslím, že si takováto situace, která tady teď je řešena, zaslouží maximální účast ministrů vlády. Pokud to skutečně myslí vážně a pokud chtějí, abychom podpořili jejich žádost o takto zásadní věc, tak tady prostě mají sedět celou dobu našeho jednání, mají odpovídat na otázky a vést s námi dialog, ne jenom nás nechat tady vznášet argumenty a sami se k nim nijak nepostavit.
Takže já bych chtěla navrhnout, abychom přerušili schůzi do přítomnosti alespoň těch dotčených ministrů a premiéra, totiž které jsem vyjmenovala. Ministr vnitra už sice přichází, ale chybí tady stále ministr zdravotnictví. Tady řešíme pandemii, řešíme tady zdravotní situaci, ale ministr zdravotnictví tady není. Není tady premiér, který žádá o prodloužení nouzového stavu jménem celé vlády. Takže hlasujme prosím o přerušení. Dokud tady nebudou, tak nemusíme pokračovat. Evidentně na tom tak extrémně nezáleží. ***