(17.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
A nyní blíže k předkládané novele. Hlavní změnou na výdajové straně státního rozpočtu je navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 mld. Kč. Tyto prostředky budou operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19. Vzhledem k tomu, že aktuální situace a odstraňování jejích následků bude dlouhodobějšího charakteru, není v tomto okamžiku možné s určitou jistotou říci, kolik finančních zdrojů bude která složka záchranného a bezpečnostního systému státu vyžadovat ani jaké další požadavky na výdaje státu způsobené aktuální situací vzniknou. Způsob poskytování nezbytných zdrojů z vládní rozpočtové rezervy prostřednictvím projednání a rozhodnutí vlády zajišťuje potřebnou flexibilitu a jednotnost při strategickém řízení.
Přímo novela potom posiluje rozpočet dávek na nemocenské pojištění o 10 mld., přičemž rozpočet výdajů na důchody zůstává zachován ve stávající výši. Celková bilance kapitoly MPSV se v úhrnu zlepšuje o 15 mld. V důsledku vyšší výpůjční potřeby státu se o 5 mld. zvýší výdaje kapitoly Státní dluh. V rámci nezbytných úsporných opatření se na výdajové straně snižuje o 2,9 mld. rozpočet Ministerstva obrany, kde budou odloženy některé nákupy vojenské techniky, které nejsou vzhledem k současné situaci pro obranyschopnost země naprosto zásadní. O 1,5 mld. se krátí výdaje související se slevami na jízdné, které zcela přirozeně nebudou vzhledem k omezenému cestování využity, a bude tedy možné je využít k jinému účelu.
Na příjmové straně státního rozpočtu dochází v návrhu ke snížení daňových příjmů v úhrnu ve výši 55,7 mld. Kč, což je způsobeno očekávaným poklesem ekonomické aktivity nejen v České republice, ale také u našich významných obchodních partnerů a také opatřeními obsaženými v liberačním balíčku Ministerstva financí. S ohledem na plánované prominutí záloh na důchodovém pojištění a státní politiku zaměstnanosti u OSVČ a na předpokládaný pokles tempa růstu mezd a platů v ekonomice počítá novela státního rozpočtu s nižšími příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, a to o 25 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s aktuální situací nelze v předpokládaném termínu počítat s plánovanou realizací aukce kmitočtu pro rychlé mobilní sítě, snižují se plánované příjmy rozpočtu o 7 mld. O částku 1,5 mld. budou sníženy příjmy z důvodu výpadku části dividend Letiště Praha, a. s. Další přesuny jsou dány rozpočtově technickými operacemi, jako je např. využití kapitoly Operace státních finančních aktiv pro financování důchodů.
Vážení kolegové, právě nyní je vhodný čas využít fiskální prostor, který jsme za poslední rok rozpočtovou odpovědností vytvořili. Česká ekonomika je silná, stav našich veřejných financí je dobrý. Bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice maximálně zmírníme. Díky tomuto polštáři budeme v mezinárodní konkurenci patřit mezi bonitní věřitele, kteří neztratí kontrolu nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se tak v dluhové pasti.
Státní dluh v roce 2019 byl 1 640 mld. korun. Jeho zvýšení bylo plánováno o schodek 40 mld. Kč na 1 680 mld. Kč. Vzhledem ke změně schodku dojde i k celkovému nárůstu zadlužení o 200 mld. Kč na 1 840 mld. Kč, to je z loňských 29,1 % HDP na 33,2 % HDP. Z hlediska mezinárodního srovnání stále zůstane Česká republika mezi fiskálně nejdisciplinovanějšími ekonomikami EU, a to i bez zohlednění pravděpodobného zhoršení u referenčních států.
Česká republika má kromě zdravých veřejných financí také velmi příznivou rizikovou strukturu státního dluhu, a to například proto, že v uplynulých dvou letech jsme vydávali historicky velké objemy dluhopisů s dlouhou splatností kolem deseti let. Navíc důsledkem snižování absolutní i relativní výše státního dluhu v posledních šesti letech budou v letošním roce splátky starých dluhů něco málo přes 200 mld. korun, což je nejméně od roku 2010. V loňském roce tyto splátky činily 290 mld. korun, v roce 2018 více než 300 mld. korun, tedy o 100 mld. více než letos. Díky tomu má vláda v letošním roce mnohem vyšší prostor pro profinancování krizového deficitu.
Pro účely státního rozpočtu aktualizovalo Ministerstvo financí také makroekonomický výhled. Za předpokladu, že se pandemii podaří v průběhu druhého čtvrtletí zvládnout, by měla česká ekonomika v prvním a zvláště ve druhém čtvrtletí 2020 vykázat mezičtvrtletní propad. Ve druhé polovině roku 2020 by se měla začít ekonomická aktivita oživovat. Minimálně třetí čtvrtletí však bude ještě tlumeno vývojem v nejvíce zasažených evropských ekonomikách - Itálie, Španělsko. V nich se zřejmě projeví finanční problémy domácností a podniků. Ekonomika by tak měla v roce 2020 podle makroekonomické predikce Ministerstva financí poklesnout o 5,1 % při meziročním poklesu zaměstnanosti o 1,2 % a nárůstu nezaměstnanosti ze 2 % v roce 2019 na 3,3%.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a prosím, abyste schválením této potřebné novely pomohli České republice zdolat největší zkoušku, které naše země ve své novodobé historii čelí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 789/1. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Miloslava Vostrá a informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo, paní zpravodajko.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámila s návrhem usnesení rozpočtového výboru ze 37. schůze ze dne 24. března 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, sněmovní tisk 789, k projednání ve stavu legislativní nouze.
"Po úvodním slově ministryně financí, zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava s tím, že v ní mohou vystoupit pouze zástupci jednotlivých poslaneckých klubů se svým stanoviskem;
II. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;
III. navrhuje aby Poslanecká sněmovna PČR své jednání ukončila nejpozději do 24.00 hodin dne 24. března 2020;
IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, sněmovní tisk 789, vyslovila souhlas bez připomínek;
V. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby vytvořila rychlý program pro přímou finanční podporu osob samostatně výdělečně činných;
VI. to je ustanovení, které se týká Ministerstva financí vůči rozpočtovému výboru - žádá ministryni financí, aby v intervalu dvakrát měsíčně informovala rozpočtový výbor o rozhodnutích vlády a ministryně financí týkajících se čerpání vládní rozpočtové rezervy;
VII. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."
Tolik návrh usnesení rozpočtového výboru a Poslanecká sněmovna bude muset rozhodnout hlasováním o I, kde je návrh na obecnou rozpravu, v níž by mohli vystoupit pouze zástupci jednotlivých poslaneckých klubů. ***