Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb.,
o státním rozpočtu České republiky na rok 2020
/sněmovní tisk 789/ - zkrácené jednání

Podle § 99 odst. 5 bychom měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy k tomuto tématu? Předpokládám, že se nikdo, protože vy se hlásíte na tabuli až do rozpravu k tomu bodu, takže pokud se nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím, přikročíme k hlasování. Já zagonguji už v předstihu.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, sněmovní tisk 789, ve zkráceném jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 26. Přihlášeno 100 poslanců, pro 85, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen.

 

Přistoupíme tedy nyní k projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, sněmovní tisk 789, zkrácené jednání. Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, už je připravena. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představila novelu zákona o státním rozpočtu. Nikomu z vás tady asi nemusím vysvětlovat, že situace, ve které se nyní nacházíme, je zcela bezprecedentní. To platí jak pro domácí, tak pro světovou ekonomiku. Tvrdá opatření uskutečňovaná po celém světě mají jeden jediný společný cíl a tím je zajistit zdraví populace. To však s sebou přináší vysoké společenské a ekonomické náklady. Pro jejich zmírnění jsme v poslední době přistoupili k řadě mimořádných opatření. Vedle zajištění zdraví a bezpečnosti každého z nás nemůžeme zapomínat také na zachování vysoké zaměstnanosti, hotovosti v ekonomice a samozřejmě na omezení negativních sociálních dopadů probíhající pandemie.

Výhodou České republiky je, že naše ekonomika, její veřejné rozpočty, ale i měnová politika se nachází v kondici, díky níž tuto situaci ustojíme. Jen velmi málo světových ekonomik má tak příznivé podmínky pro to vše zvládnout. Světové obchodní fórum dokonce označilo makroekonomickou kondici České republiky za nejlepší na světě. Mix velmi nízké míry nezaměstnanosti, nízkého veřejného zadlužení a jeho přebytkového hospodaření, vlastní měnová politika a mimořádně zdravý bankovní sektor nás naplňují oprávněným optimismem, že současný stav úspěšně překonáme.

Přistupuji proto před vás s návrhem novely zákona o státním rozpočtu pro rok 2020, která byla včera schválena vládou, a prosím o její schválení. Novela počítá v letošním roce s celkovými příjmy ve výši 1 488,3 mld. Kč a výdaji ve výši 1 688,3 mld. Kč a deficit státního rozpočtu navrhuji ve výši 200 mld. Kč. Novela reaguje na předpokládaný pokles zejména daňových příjmů a na výdajové straně vytváří prostor pro vyšší výdaje k zajištění zdraví obyvatelstva, podporu firem, živnostníků, zaměstnanců, zkrátka celé naší ekonomiky.

Jistě, můžeme teď začít diskutovat o nástrojích, kterými to činíme, ale sotva může být polemiky o tom, zda to učinit musíme, nebo nikoliv. Dovolte mi nicméně, abych vás ujistila, že vláda při volbě stabilizačních opatření k podpoře ekonomiky postupuje v plném souladu s nejnovějšími doporučeními OECD, a budeme tak činit i nadále.

A nyní blíže k předkládané novele. Hlavní změnou na výdajové straně státního rozpočtu je navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 mld. Kč. Tyto prostředky budou operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19. Vzhledem k tomu, že aktuální situace a odstraňování jejích následků bude dlouhodobějšího charakteru, není v tomto okamžiku možné s určitou jistotou říci, kolik finančních zdrojů bude která složka záchranného a bezpečnostního systému státu vyžadovat ani jaké další požadavky na výdaje státu způsobené aktuální situací vzniknou. Způsob poskytování nezbytných zdrojů z vládní rozpočtové rezervy prostřednictvím projednání a rozhodnutí vlády zajišťuje potřebnou flexibilitu a jednotnost při strategickém řízení.

Přímo novela potom posiluje rozpočet dávek na nemocenské pojištění o 10 mld., přičemž rozpočet výdajů na důchody zůstává zachován ve stávající výši. Celková bilance kapitoly MPSV se v úhrnu zlepšuje o 15 mld. V důsledku vyšší výpůjční potřeby státu se o 5 mld. zvýší výdaje kapitoly Státní dluh. V rámci nezbytných úsporných opatření se na výdajové straně snižuje o 2,9 mld. rozpočet Ministerstva obrany, kde budou odloženy některé nákupy vojenské techniky, které nejsou vzhledem k současné situaci pro obranyschopnost země naprosto zásadní. O 1,5 mld. se krátí výdaje související se slevami na jízdné, které zcela přirozeně nebudou vzhledem k omezenému cestování využity, a bude tedy možné je využít k jinému účelu.

Na příjmové straně státního rozpočtu dochází v návrhu ke snížení daňových příjmů v úhrnu ve výši 55,7 mld. Kč, což je způsobeno očekávaným poklesem ekonomické aktivity nejen v České republice, ale také u našich významných obchodních partnerů a také opatřeními obsaženými v liberačním balíčku Ministerstva financí. S ohledem na plánované prominutí záloh na důchodovém pojištění a státní politiku zaměstnanosti u OSVČ a na předpokládaný pokles tempa růstu mezd a platů v ekonomice počítá novela státního rozpočtu s nižšími příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, a to o 25 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s aktuální situací nelze v předpokládaném termínu počítat s plánovanou realizací aukce kmitočtu pro rychlé mobilní sítě, snižují se plánované příjmy rozpočtu o 7 mld. O částku 1,5 mld. budou sníženy příjmy z důvodu výpadku části dividend Letiště Praha, a. s. Další přesuny jsou dány rozpočtově technickými operacemi, jako je např. využití kapitoly Operace státních finančních aktiv pro financování důchodů.

Vážení kolegové, právě nyní je vhodný čas využít fiskální prostor, který jsme za poslední rok rozpočtovou odpovědností vytvořili. Česká ekonomika je silná, stav našich veřejných financí je dobrý. Bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice maximálně zmírníme. Díky tomuto polštáři budeme v mezinárodní konkurenci patřit mezi bonitní věřitele, kteří neztratí kontrolu nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se tak v dluhové pasti.

Státní dluh v roce 2019 byl 1 640 mld. korun. Jeho zvýšení bylo plánováno o schodek 40 mld. Kč na 1 680 mld. Kč. Vzhledem ke změně schodku dojde i k celkovému nárůstu zadlužení o 200 mld. Kč na 1 840 mld. Kč, to je z loňských 29,1 % HDP na 33,2 % HDP. Z hlediska mezinárodního srovnání stále zůstane Česká republika mezi fiskálně nejdisciplinovanějšími ekonomikami EU, a to i bez zohlednění pravděpodobného zhoršení u referenčních států.

Česká republika má kromě zdravých veřejných financí také velmi příznivou rizikovou strukturu státního dluhu, a to například proto, že v uplynulých dvou letech jsme vydávali historicky velké objemy dluhopisů s dlouhou splatností kolem deseti let. Navíc důsledkem snižování absolutní i relativní výše státního dluhu v posledních šesti letech budou v letošním roce splátky starých dluhů něco málo přes 200 mld. korun, což je nejméně od roku 2010. V loňském roce tyto splátky činily 290 mld. korun, v roce 2018 více než 300 mld. korun, tedy o 100 mld. více než letos. Díky tomu má vláda v letošním roce mnohem vyšší prostor pro profinancování krizového deficitu.

Pro účely státního rozpočtu aktualizovalo Ministerstvo financí také makroekonomický výhled. Za předpokladu, že se pandemii podaří v průběhu druhého čtvrtletí zvládnout, by měla česká ekonomika v prvním a zvláště ve druhém čtvrtletí 2020 vykázat mezičtvrtletní propad. Ve druhé polovině roku 2020 by se měla začít ekonomická aktivita oživovat. Minimálně třetí čtvrtletí však bude ještě tlumeno vývojem v nejvíce zasažených evropských ekonomikách - Itálie, Španělsko. V nich se zřejmě projeví finanční problémy domácností a podniků. Ekonomika by tak měla v roce 2020 podle makroekonomické predikce Ministerstva financí poklesnout o 5,1 % při meziročním poklesu zaměstnanosti o 1,2 % a nárůstu nezaměstnanosti ze 2 % v roce 2019 na 3,3%.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a prosím, abyste schválením této potřebné novely pomohli České republice zdolat největší zkoušku, které naše země ve své novodobé historii čelí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 789/1. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Miloslava Vostrá a informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámila s návrhem usnesení rozpočtového výboru ze 37. schůze ze dne 24. března 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, sněmovní tisk 789, k projednání ve stavu legislativní nouze.

"Po úvodním slově ministryně financí, zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava s tím, že v ní mohou vystoupit pouze zástupci jednotlivých poslaneckých klubů se svým stanoviskem;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně PČR, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje aby Poslanecká sněmovna PČR své jednání ukončila nejpozději do 24.00 hodin dne 24. března 2020;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, sněmovní tisk 789, vyslovila souhlas bez připomínek;

V. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby vytvořila rychlý program pro přímou finanční podporu osob samostatně výdělečně činných;

VI. to je ustanovení, které se týká Ministerstva financí vůči rozpočtovému výboru - žádá ministryni financí, aby v intervalu dvakrát měsíčně informovala rozpočtový výbor o rozhodnutích vlády a ministryně financí týkajících se čerpání vládní rozpočtové rezervy;

VII. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."

Tolik návrh usnesení rozpočtového výboru a Poslanecká sněmovna bude muset rozhodnout hlasováním o I, kde je návrh na obecnou rozpravu, v níž by mohli vystoupit pouze zástupci jednotlivých poslaneckých klubů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Takže zagonguji. Pardon. S přednostním právem? Nemusíte s přednostním právem. Ještě jsem neotevřel rozpravu.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl navrhnout alternativu k tomu usnesení tak, aby mohlo vystoupit více poslanců, ne pouze jeden. To znamená, formulujme to jako protinávrh, který by se hlasoval nejdříve, a pokud náš protinávrh neprojde, tak budeme hlasovat usnesení tak, jak ho navrhuje rozpočtový výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nejdřív budeme hlasovat o tom, jestli vůbec povedeme obecnou rozpravu. Já vás svolám na hlasování. (Gong.) Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

 

Je nás tady dostatek, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom vedli obecnou rozpravu jako takovou? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 27 přihlášeno 72 poslanců, pro 50, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Teď tady máme právě dva návrhy. Jeden návrh byl, že na základě dohody předsedů poslaneckých klubů to tady bylo v souladu s tím usnesením, nebo budeme hlasovat ten protinávrh. Budeme hlasovat o protinávrhu, že nebude vystupovat za každý klub jeden zástupce, ale neomezené množství zástupců. Chápu to dobře? (Ano.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 28 přihlášeno 79 poslanců, pro 10, proti 49. Návrh byl zamítnut.

 

A nyní na základě dohody předsedů poslaneckých klubů, není-li námitek, navrhuji podle § 99 odst. 7 omezit řečnickou dobu na pět minut, a to pro obě rozpravy.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 29 přihlášen 81 poslanec, pro 79, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Jsme v obecné rozpravě a nyní tady mám faktické poznámky - pan poslanec Výborný, pan poslanec Munzar, ale to je asi omyl.

Takže nyní v obecné rozpravě vystoupí - mám tady dvě přednostní práva a pak se mi hlásil pan poslanec Skopeček, ale vy se nehlásíte s přednostním právem, takže normálně do pořadí. Chápu to dobře? A není ani elektronicky přihlášen. Takže jako první s přednostním právem místopředseda Sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip, druhý s přednostním právem předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Za klub jste určen s přednostním právem, takže potom pan poslanec Skopeček. Prosím, pane předsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, paní a pánové, já budu stručný.

Rozumím tomu, že když se změní deficit státního rozpočtu ze 40 mld. na 200, že to je velká změna, že to je v podstatě bianko šek pro vládu zejména ve chvíli, kdy vládní rozpočtová rezerva se doplňuje do výše, kterou tady paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí naznačí. Je tedy na nás, jestli takový bianko šek jsme schopni vydat a jestli tu situaci vnímáme všichni stejně. Pravděpodobně ne. Ale na druhou stranu si uvědomujeme, že jsme ve stavu legislativní nouze a že situace může být ještě dramatičtější, zejména když se podíváme okolo nás, ať už jde o vzdálenější místa, jako je Itálie, nebo blízká místa, jako je Německo, nebo bohorovný klid Velké Británie a změna o 180 % ze dne na den.

Já jsem přesvědčen o tom, že se budeme muset ještě minimálně jednou na ten zákon, byť ta změna bude pravděpodobně přijata, podívat, protože když se podívám na ty změny, které jsou v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu, v jednotlivých resortech, tak se mi jeví jako velmi nevyvážené. A to nemusím mluvit o svém oblíbeném tématu, které jsem vedl v této Sněmovně od června minulého roku ať už s Ministerstvem práce a sociálních věcí okolo IT zakázek, kterých si dokonce i po osmi měsících všimli novináři a začali o nich v únoru psát, když jsem to tady prezentoval vlastně téměř před rokem. Stejně tak jsem už před více než tři čtvrtě rokem komentoval onen případný nákup některé armádní techniky, který mi připadal víc než nestandardní, a přitom z Ministerstva obrany se momentálně odebírá jenom 2,9 mld. a necháváme tam zakázky, které svědčí spíše pro ten styl a vyzbrojování armády, která by pomáhala spíše v zahraničí než v domácím prostředí, a nevím, jestli máme nechat původní zaměření investičních nákupů Ministerstva obrany v takovém stavu, jaký je, nebo jestli ho máme změnit. Teď neříkám, že se tam má ubrat z těch 75 mld. 25 mld. a ušetřit na nákupech, jenom říkám, jestli všechny ty investice, které tam směřují, jsou ty nejpotřebnější pro roli Armády České republiky, kterou od ní můžeme v nouzovém nebo krizovém řízení požadovat. To všechno je podle mého soudu ke zvážení.

Stejně tak je ke zvážení samozřejmě otázka i vlastních státních hmotných rezerv. A mluvil jsem o tom minimálně od září minulého roku, když se připravoval státní rozpočet, že některé věci ve zdravotnictví by měly ve státních hmotných rezervách fungovat jinak, než se ukázalo letos v únoru. Přitom je zřejmé, že nové hrozby, nebo hybridní hrozby, jak se jim říká, samozřejmě mohou ve světě způsobit krize docela nevídané a zatím neřešené.

Jsem přesvědčen, a právě proto, že si srovnávám situaci s okolními státy, ať už s Rakouskem, s Německem, s Francií či Španělskem i Velkou Británií, že ten bianko šek můžeme svým způsobem vládě vystavit, ale s podmínkou, že bude pravidelně, a to, myslím, v usnesení rozpočtového výboru je, řešit tu situaci a využívání těch prostředků, které budou takto vládě svěřeny. Říkám to proto, že mohu mít konkrétní individuální výhrady, ale na druhou stranu chceme, aby vláda řešila věci rychle, odpovědně a ve prospěch občanů České republiky. Nemůžeme na jedné straně rozdávat a na druhé straně zcela podříznout příjmy státního rozpočtu, a to tady v některých předchozích návrzích, minimálně čtyřech textech, předváděli někteří kolegové a kolegyně velmi výrazně. Já jsem přesvědčen, že odpovědný přístup Poslanecké sněmovny ke státnímu rozpočtu, k její kontrole je namístě a že bychom měli tento návrh ve stavu nouze projednat a schválit. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení s přednostním právem pana předsedu poslaneckého klubu SPD Radima Fialu a připraví se s přednostním právem pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi také pár slov ke státnímu rozpočtu. Je jasné a logické, že v situaci, ve které se nacházíme, musí doznat státní rozpočet změn, a to změn, které znamenají navýšení deficitu, tzn. prohloubení zadlužení České republiky. Dovolím si ale krátký pohled do minulosti.

Několik let tady upozorňujeme, že špatně hospodaříme s prostředky, které má stát k dispozici a které měl k dispozici v době ekonomického růstu. Upozorňovali jsme dlouhodobě na desítky miliard, které si vylobbovali např. solární baroni, které dostávají z Bruselu a kdoví odkud sloužící politické neziskové organizace, miliardy, které pohlcuje inkluze, stále bobtnající státní správa nebo nespravedlivý sociální systém podporující parazitismus nepřizpůsobivých občanů. Kritizujeme stále zcela chybnou koncepci armády, která vyžaduje drahé nákupy techniky pro zahraniční intervence. Naprosto šílené jsou do budoucna závazky, které tato vláda dala klimatickému idiotismu Evropské unie. Musím tyto věci zmínit, protože z této krize musíme vyjít poučeni. Podle mého názoru už nic nebude tak, jak bylo a musíme přehodnotit strategii České republiky jak politickou, tak i ekonomickou. Součástí této strategie musí být obnova kapacit našeho státu, které jsou pro zvládání krizí nezbytné. Jde o kapacitu bezpečnostní, zdravotní, potravinovou a energetickou. Pokud na toto téma dále nepovedeme seriózní diskusi s konkrétními výstupy, bude to zločin na budoucnosti našeho státu. Věřím, že o těchto zásadních tématech jako klíčovému poučení ze současné situace mluvit budeme, a to včetně přehodnocení budoucnosti České republiky ve vztahu k současné podobě evropské integrace, neboť Evropská unie se v této podobě zcela zdiskreditovala.

Řekli jsme, že budeme konstruktivní. Takže konstruktivně přistoupíme i k návrhu Ministerstva financí na úpravu rozpočtu. Víme, že vláda musí mít prostor krizi řešit, takže pomůžeme vytvořit podporou této úpravy prostor pro zvládnutí krize včetně jejích ekonomických dopadů.

Jenom chci ještě říct, vážená paní ministryně, že je potřeba dál pracovat na koncepci pro rozvoj ekonomiky v České republice. Nebude to určitě jednoduché, ale já mám osobně pocit, že ta operativa se sháněním roušek a dalších věcí příliš zaměstnává vládu a vláda se stará o to, co se děje dneska a zítra, místo toho, aby se starala o to, co bude za půl roku. A já si moc přeji, vážená paní ministryně, abyste tady nestála v září a nezvyšovala znovu deficit o další miliardy. Takže všem nám přeji hodně štěstí. Díky!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem v zastoupení poslanec klubu ODS pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. I mně dovolte pár poznámek k rozpočtu za poslanecký klub ODS.

Já jednak děkuji paní ministryni, že naplnila výzvu rozpočtového výboru, který ji požádal na svém předchozím jednání, aby přišla s novelou zákona o státním rozpočtu. Myslím, že ta novela je nezbytná. Vlastně už první dva měsíce pokladního plnění ukázaly, že se rozpočet nevyvíjí dobře a že i bez koronaviru by novela byla potřeba.

Já se s paní ministryní nebudu hádat a přít o příjmy, ona předpokládá pětiprocentní propad ekonomiky, což je podle mě optimistické číslo, ale asi nemá smysl se o něj hádat, bude záležet na tom, do jaké míry ta krize bude dlouhá a jak ta restriktivní opatření potrvají. Omlouvám se, hrozně blbě se mi dejchá. (Ministryně - poznámka od stolku zpravodajů.) Ne, ne, ne, dobrý, to zvládnem.

Co se týče výdajové strany rozpočtu, tak mám dvě výhrady. Jedna výhrada je, co se týče toho, že podle našeho názoru rozpočet postrádá přímou pomoc OSVČ. Nicméně pan kolega předseda Stanjura navrhl usnesení, které rozpočtový výbor všemi hlasy podpořil a kde ukládáme paní ministryni, aby přišla s programem, který by znamenal přímou podporu osobám samostatně výdělečně činným.

Ta druhá moje výhrada ke straně výdajů je ta, že na té straně výdajů nejsou žádné úspory, resp. ty úspory, které paní ministryně navrhuje, jsou velmi nízké, ve výši 4,4 miliardy korun, dominantně v resortu obrany. My si myslíme, že ministr financí, odpovědný ministr financí, by ve chvíli, kdy by čelil takto složité situaci, takovéto krizi, tak by vedle logicky vyšších výdajů a vedle logicky předpokládaného snížení příjmů přišel i s úsporami v nějaké relevantní výši. My se tady bavíme o úsporách 4,4 miliardy korun ve chvíli, kdy vláda touto novelou navrhuje navýšit státní rozpočet o 70 miliard korun na 1,7 bilionu korun. Takže porovnejte ta čísla - 70 miliard korun navíc, 1,7 biliónu korun celkové výdaje po novele, úspora v rozsahu 4,4 miliardy korun. V tomto smyslu já budu v rámci podrobné rozpravy načítat usnesení, kde vládu vyzveme jako Poslanecká sněmovna k tomu, aby připravila na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny další novelu zákona, která by znamenala úsporu na straně výdajů ve výši 5 % kromě kapitoly Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra a Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy těch ministerstev, které s tou koronavirovou krizí bojují nejvíce.

Já rozumím tomu, že se nevyhneme vyššímu zadlužení, o tom asi není sporu. Nicméně když slyším takové ty oslavné řeči, že je úplně jedno, jak se dneska zadlužíme, že ten fiskální prostor máme a že máme jedno z nejnižších zadlužení, tak já před tím varuji. To zadlužení musí být rozumné, tak aby ekonomice pomohlo, ale abychom nezadlužili budoucnost na několik generací.

Co se týče toho rozpočtu, tak ten samozřejmě reaguje na ta opatření, se kterými vláda přišla. Kdybych to měl hodnotit systémově, tak mně tam chybí vedle toho navýšení výdajů i fiskální impuls ve formě snížení daní.

To, že paní ministryně často opakuje, že jsou veřejné finance v bezvadném stavu, tak já myslím, že sama sebe prozradila tím, jak včera v Událostech, komentářích vyzvala k rychlé novele zákona o České národní bance, která by měla nově nakupovat státní dluhopisy. To se vždycky dělo u zemí, které už nebyly schopny dluh financovat ze soukromých zdrojů. Myslím si, že veřejné finance zdravé nejsou a tohle je toho důkazem.

Čili to je stanovisko za náš klub. Já budu velmi apelovat, aby bylo přijato doprovodné usnesení, které vyzývá Poslaneckou sněmovnu, resp. vládu k úsporám. A pokud bude přijato, tak jsme ochotni se bavit o podpoře rozpočtu. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy vystoupí v zastoupení klubu Pirátů pan poslanec Mikuláš Ferjenčík a připraví se za TOP 09 předseda klubu Miroslav Kalousek. Pane poslanče, máte pět minut. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, můžeme se bavit o tom, jestli je ten odhad realistický. To je extrémně obtížné posoudit v tuto chvíli, protože stejně nevíme, jak dlouho ta krizová situace potrvá. Někdo může zázračně najít lék, nebo se může zlepšit počasí a virus to nepřežije, anebo naopak se s námi ta situace potáhne velice dlouho, což v tuhle chvíli je velice obtížné předvídat. Z toho důvodu za mě zásadní parametry jsou ty, co nově vládě ten návrh umožňuje. Ten návrh zásadně posiluje vládní rozpočtovou rezervu, to znamená kapitolu, která může sloužit jako zdroj pro ta rychlá opatření pomoci ekonomice, firmám a živnostníkům a dalším, a dále posiluje možnosti státních záruk u společnosti EGAP, aby bylo možné ručit za úvěry. To je určitě rozumné.

Já předkládám jeden pozměňovací návrh, a to návrh, který se snaží upřít pozornost vlády na oblast, na kterou podle mě trochu pozapomíná, a to jsou ty nejohroženější skupiny, skupiny, které jsou nejvíce ohrožené touto krizí. Koho mám na mysli? Zaprvé živnostníky a podnikatele, především ty malé, kteří museli buď v důsledku kolapsu poptávky nebo v důsledku vládních nařízení přestat podnikat a vlastně nemají teď příjem, ať už se jedná o malé živnostníky v oblasti cestovního ruchu, nebo třeba provozovatele restaurací. Především ti, kteří nemají zaměstnance, v tuto chvíli nedostávají žádné kompenzace s výjimkou toho, že jim odpustíme platbu sociálního a zdravotního pojištění. Tak tohle je jedna velká skupina. Ale další skupiny - lidi na dohodě o provedení práce nebo na dohodě o pracovní činnosti, lidé v exekucích, lidé, kteří dostali výpověď ve zkušební době - typicky v důsledku té krize bylo nejsnadnější zbavit se zaměstnanců, kteří jsou ještě ve zkušební době. Velké téma velmi brzy může být otázka zahraničních pracovníků najímaných přes agentury, kteří teď masově dostávají výpovědi, a bude potřeba financovat pro ně návrat do vlasti, případně nějaké základní zajištění ubytování a potravin. Těch skupin je celá řada a zatím jsme ještě neslyšeli o vládních opatřeních, která by směřovala nějakou cílenou pomoc těmto skupinám.

Z toho důvodu navrhuji posílit rozpočtovou rezervu o 25 miliard ještě navíc právě za účelem toho, abychom zajistili základní životní potřeby těchto obyvatel. Takže posílit fungování malých živnostníků a těch nejohroženějších skupin lidí, kteří byli chudí už před touhle krizí, a teď hrozí, že spadnou úplně na dno, a bude extrémně drahé je pak vracet zpátky do normálního fungování. Tady si myslím, že je potřeba zaměřit pozornost, ještě posílit ty finance, protože v důsledku toho v dlouhém horizontu ušetříme peníze. A je potřeba to udělat co nejrychleji, protože za dva tři měsíce řada malých firem už vůbec nebude existovat.

Díky za podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Miroslava Kalouska jako zástupce TOP 09 a následně se připraví paní poslankyně Věra Kovářová za STAN. Ano, ano, pane poslanče, máte slovo. Tak prosím, máte pět minut.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se. Děkuji za slovo. Jenom několik poznámek. Nejprve k příjmům - jsou podle mého názoru odhadnuty velmi optimisticky. Ale nechci se o tom přít, protože chápu, že ta prognóza se nedá dělat pravděpodobněji. Kladu spíš otázku, zda má Ministerstvo financí připravenou nějakou strategii pro případ, že ten propad příjmů by byl ještě výrazně hlubší, než jak předpokládá návrh novely. Nechci odpověď hned, ale prosím o přemýšlení, protože to riziko je veliké. (Řečník dýchá velice ztěžka a hlasitě.)

Druhá poznámka se týká úspory stávajících výdajů, který je ve schváleném návrhu rozpočtu. Přiznám se... Promiňte, hrozně špatně se mi přes tu roušku dýchá. Přiznám se, že jsem velmi zklamán, že jsem předpokládal alespoň nějakou elementární snahu o úspory provozních výdajů v jednotlivých kapitolách. Předpokládal jsem, že alespoň bude vyhlášený okamžitý stop-stav na přijímání státních zaměstnanců. Předpokládal jsem prostě něco. Přijde mi velmi nespravedlivé, že zatímco živnostníci přemýšlejí, zda to přežijí, firmy se ocitají ve velmi kritické situaci, tak státní úřady jsou naprosto happy. Jich se žádná krize netýká, tam k žádným úsporám nedochází. A to si myslím, že je prostě velmi špatně, že to je nefér.

Třeští poznámka se týká priorit, podle kterých vláda přistupovala jak k podpoře, tak někde k úsporám. Jediné skutečná úspora, a já ji pokládám za úsporu velmi špatnou, je úspora na Ministerstvu obrany, téměř 3 miliardy korun, 2,9 miliardy. Takže můžeme konstatovat jako demonstraci velmi špatných priorit, že vláda je ochotna na Ministerstvu obrany, na obraně státu šetřit dvakrát tolik, než je ochotna šetřit na slevách na jízdném, které nechce zrušit. Promiňte, to je zvrácená priorita!

Poslední poznámka se týká poměrně velkého zklamání z toho, že v rozpočtu není ani jedna jediná koruna na přímou kompenzaci těm živnostníkům, kterým jsme ze dne na den zakázali produkovat. Každý má dneska problém s odbytem. Ale je tu poměrně značná část podnikatelů a živnostníků, kterým stát řekl: Od zítřka nesmíš! My ti to prostě zakazujeme! A současně v tom rozpočtu není jedna jediná koruna, kterou bychom tento náš vlastní zákaz kompenzovali. V porovnání s tím, jak velkorysá je podpora ke kurzarbeitu velkým firmám, tak mně to rovněž přijde velmi nefér. Nekritizuji podporu velkým firmám. Kritizuji, že živnostníci jsou za touto podporou o několik řádů, a přijde mi to rovněž nefér.

Kdybych to shrnul, trochu to přeženu, ale mrzí mě to, dokážu si to obhájit, tak ty tři zásadní priority novely zákona o státním rozpočtu je podpora velkých firem a jejich zaměstnanců - což je v pořádku, zadruhé dokončení likvidace živnostníků - což v pořádku není, a zatřetí zpochybnění našich závazků v Severoatlantické alianci - což také v pořádku není.

Avizuji tedy dva pozměňovací návrhy. Jeden navrhne, aby výdaje Ministerstva obrany zůstaly na původní výši a úspora se realizovala pouze v oněch slevách na dani, to znamená, tam bychom krátili ne o 1,5 miliardy, ale o 4,4 miliardy. Druhý pozměňovací návrh jsem avizoval už u novely zákona o nemocenském pojištění, kdy výpadek zhruba 10 miliard, který bude z odpuštění nemocenského pojištění, bychom měli krýt z vládní rozpočtové rezervy. Takže prosím o podporu těchto dvou pozměňovacích návrhů. A já se k nim přihlásím v podrobné rozpravě.

Děkuji. A omluvte můj přerývaný dech.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, protože po dohodě s KSČM vlastně pan předseda Filip už vyčerpal tu kvótu jednoho vystupujícího za jednu stranu, takže je to všechno domluveno s panem poslancem Dolejšem. A připraví se tedy pan poslanec Jan Bartošek. Prosím, vašich pět minut. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já se vyjádřila k tomuto návrhu za klub Starostů a nezávislých. Dovolte mi také, abych se vrátila v čase do prosince loňského roku, kdy jsme schvalovali státní rozpočet na rok 2020. Tehdy jsme schvalovali, resp. koalice schvalovala schodek ve výši 40 mld. korun. My jsme tento schodek významně kritizovali. Hovořili jsme o tom, že takovýto schodek v době hospodářského růstu není možný a že je třeba šetřit na horší časy. Vždy jsme dostávali odpověď, že to není třeba, že je vše OK a že se nemusíme ničeho obávat. Uplynuly tři měsíce a zdá se, že ty horší časy přišly. Ukazuje se totiž, že i taková miniaturní potvůrka, jako je koronavirus, může za pár dní zdevastovat ekonomiku.

Na stole máme dnes schodek ve výši 200 mld., a to proto, aby vláda mohla rychle reagovat na tuto závažnou situaci a přijmout opatření, která zmírní tyto důsledky oné koronakrize. Starostové a nezávislí dají šanci vládě. Dáme jí šanci, aby tato opatření mohla uskutečnit a pokusila se zamezit prudkému poklesu HDP a samozřejmě výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Co však musíme kritizovat, to jsou chybějící opatření právě pro osoby samostatně výdělečné činné, u kterých vypadl příjem ze dne na den. Proto jsem ráda, že rozpočtový výbor jednomyslně schválil usnesení pro vytvoření polštáře právě pro tyto případy.

Vláda navyšuje výrazným způsobem vládní rozpočtovou rezervu, a proto jsem také ráda, že rozpočtový výbor odsouhlasil, že Ministerstvo financí, a paní ministryně s tím s radostí souhlasila - je tak? - souhlasila, že rozpočtový výbor bude dostávat jednou za 14 dnů informace, jakým způsobem vláda s touto rezervou bude nakládat. Dáváme šanci vládě, aby přijala opatření, která zmírní dopady této krize, a budeme doufat, že tuto šanci využije. Samozřejmě jako opozice budeme sledovat, jak pomůže právě osobám samostatně výdělečně činným, jak bude konečně pumpovat peníze na investice do ekonomiky, a také, jak bude hledat úspory v kapitolách jednotlivých ministerstev.

Zde mi dovolte odbočku. Přimlouvala bych se za to, aby to nebylo na Ministerstvu obrany, protože to bychom jinak s paní poslankyní Černochovou nevydrželi, prostřednictvím pana předsedajícího.

Na závěr mi dovolte, abych zmínila jednu zásadní věc. Nacházíme se v mimořádně těžké době a taková doba si žádá neočekávané činy i ze strany opozice, a proto musím konstatovat, že Starostové a nezávislí podpoří schodek ve výši 200 mld. Vládě tímto dáváme šanci a prosíme vládu, aby ji nepromarnila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Bartoška. A pan poslanec Jan Skopeček již vystoupil, jen jste se elektronicky přihlásil. Takže zatím poslední přihláška do obecné rozpravy.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chápu rychlost, s jakou vláda předkládá úpravu státního rozpočtu vzhledem k situaci, v jaké jsme. Jediné, co si kladu otázku, zda nebude potřeba se ještě jednou do budoucna sejít a provést revizi tohoto státního rozpočtu, zda stávající výpočty, které máme, nebo ten návrh, který máme, je dostačující. To je úvaha, kterou já mám, zda k tomu, abychom dobře dokázali vyhodnotit situaci, nebylo potřeba nechat uplynout měsíc a poté vyhodnotit tedy, co nás čeká. Ale respektuji, že je třeba jednat rychle, a za klub KDU-ČSL mohu říct, že tomuto návrhu půjdeme naproti, protože aby vláda mohla konat, potřebuje mít rozpočet, z kterého může určité požadavky plnit.

Pro lidovce je důležité, aby zcela zásadní byla podpora rodičů, podpora rodin, protože je důležité, aby se udržela domácí spotřeba. Lidé se dneska bojí, zda ufinancují chod rodiny, zda budou schopni uplatit hypotéky a další závazky, které mají, a z toho důvodu vnímáme jako důležité, abychom šli naproti ať už formou ošetřovného, kurzarbeitu, aby lidé neztratili práci apod. To si myslím, že jsou dobré kroky, a je potřeba ekonomiku udržet chodu, protože se ukázalo, že proškrtání, plošné škrtání prostě nevede k prosperitě, a je potřeba lidi a firmy podpořit.

Také bych byl rád, aby se vláda zabývala otázkou podpory firem, které se chovaly zodpovědně vůči svým zaměstnancům a reagovaly na šíření koronaviru dříve s tím, že se rozhodly, že lidi nechají doma jako prevenci proti tomu, aby se tato nákaza šířila. Já doufám, že vláda zapracuje nějaké odškodnění v nějaké formě i pro tyto firmy.

To, co bych za sebe ocenil, je, kdyby vláda předložila nějaký legislativní plán, protože řada plánů, které v současné době v rámci krize řešíme, bude mít dopad do státního rozpočtu. Na řadu zákonů jsme mohli reagovat víceméně přes noc, protože byly do systému vloženy až včera večer, a věřte, že na to se velmi obtížně reaguje v dostatečné kvalitě v tak krátkém čase. To znamená, za sebe bych ocenil, kdyby vláda předložila plán, jaké zákony bude měnit a jaký to bude mít dopad do státního rozpočtu, a my se na to mohli dobře připravit.

A chtěl jsem přečíst v podrobné rozpravě návrh usnesení ohledně toho, aby vláda seznámila Poslaneckou sněmovnu s tím, jak bude nakládat s vládní rozpočtovou rezervou, ale vzhledem k tomu, že obdobné řešení, s ním už přichází rozpočtový výbor, tak nakonec toto usnesení nebudu načítat a připojím se k tomu, že rozpočtový výbor bude kontrolovat, jakým způsobem se s touto rozpočtovou rezervou hospodaří.

Ještě bych chtěl říct jednu věc. Myslím si, že by bylo velmi dobré, kdyby vláda vstoupila do jednání s Českou bankovní asociací. Když byly doby a dařilo se, tak banky vydělávaly. A to není nic proti ničemu. Když se daří, tak je dobře, že se daří ekonomicky. Ale bylo by dobré, aby tato krize, kterou máme před sebou a kterou, věřím, úspěšně projdeme, tak aby banky nesly svůj díl zodpovědnosti, aby byly vstřícné vůči lidem, co se týká odložení splátek hypoték, snížení splátky hypoték, úrokových sazeb a všeho ostatního. Protože - já vím, že to jsou samostatné svobodné subjekty, ale jestliže se děje v naší společnosti to, co se děje, musíme držet pohromadě a každý z nás musíme svým způsobem, svým dílem přispět k tomu, abychom se z této krize dostali, tak jsem přesvědčen, že banky by měly být na prvním místě, které půjdou naproti a nabídnou vstřícná řešení, protože to, co je zcela zásadní, aby se ekonomika nezastavila, aby rodiny neměly strach z toho, jakým způsobem budou fungovat, z čeho zaplatí svoje živobytí, a také aby do budoucna věřily tomu, že se v lepší obrací, a byly ochotny utrácet, protože bez domácí spotřeby nám prostě ekonomika fungovat nebude.

Já pevně věřím, že se k rozpočtu ještě do budoucna vrátíme v rámci některého samostatného bodu jednání Poslanecké sněmovny, aby vláda předložila nějaké alespoň tři scénáře, kudy vidí, že ta ekonomika půjde, aby nám představila optimistický, realistický a špatný scénář, abychom měli představu zhruba, jakým způsobem skončí hospodaření státu v rámci letošního roku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní se ještě hlásil pan poslanec Václav Klaus. Sice byla dohoda poslaneckých klubů, že vystoupí pouze každý zástupce za klub. Vy nemáte poslanecký klub, ale já budu demokratický, vstřícnost sama, takže vám dám, jakoby za tzv. nezávislé dneska dostanete tedy také prostor. Prosím, takže pět minut.

 

Poslanec Václav Klaus: Vy jste vzor demokracie, pane Okamuro, děkuji.

Já promluvím jenom krátce. Jak jsem avizoval, podpoříme vládní návrh, to je jasné, stejně jako podpoříme všechny. Na druhou stranu bych si dovolil opravdu apelovat na to, že v tom návrhu není sebemenších škrtání běžných výdajů, na které mít nebudeme. Já to tady nechci holedbat, jak jsme tady válčili, dokonce pro to bylo 77 hlasů, aby nebyl ztrátový rozpočet v době blahobytu, jak by se nám to hodilo, ale skutečně tady ty odhady, jak to bude, to nikdo neví, ale musí se začít škrtat. Na co je nám teď inkluze? Na co jsou nám evropské směrnice? Kdybychom se drželi evropských směrnic, tak už jsme všichni mrtví teď. Čili prostě začít se chovat zcela racionálně a začít škrtat všechny zbytné věci, protože ta krize určitě bude větší než nějaká dvě procenta, tři procenta, co tady tak z klobouku se tahají ta data. Takže tolik asi bych navázal.

A skutečně mysleme na ty lidi. Ti důchodci, státní zaměstnanci i lidé na dávkách ty peníze dostanou. Ale teď je spousta lidí, kteří začátkem dubna nebudou mít peníze. Kluk dělal číšníka, před deseti dny ho vyhodili. Když jsem byl ředitelem školy, tak se třetina zaměstnanců - a to byli vysokoškoláci - chodila ptát osmého, jestli devátého přijde mzda. Čili já odhaduji, že třetina lidí žije od výplaty k výplatě. Čili skutečně orientovat to na ty malé OSVČ, na zaměstnance, ale zejména - a to bylo vlastně i to, co jsem navrhoval na začátku dnešního jednání - začít škrtat všechny ty naprosto zbytné věci, soustředit se na to, co ten stát drží, co má tendenci růst, nebuzerovat to. Protože stát ty lidi neuživí, musí se uživit sami, musí ta ekonomika fungovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali má paní ministryně nebo paní zpravodajka zájem o závěrečná slova. Máte zájem, paní ministryně. A paní zpravodajko, vy máte také zájem? Nemáte. Takže paní ministryni dáme prostor. Paní ministryně financí Alena Schillerová má závěrečné slovo. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom takových pár poznámek, co jsem si stihla... nebudu ani nikoho oslovovat. Já v tuto chvíli - jenom abyste vnímali filozofii, s jakou jsem přistoupila k této novele. A myslím si, že v novodobé historii se podruhé vlastně podává návrh na novelu zákona o státním rozpočtu.

Nechtěla jsem jít cestou, nebo nechtěla naše vláda, ať mluvím za vládu, jít cestou v tuto chvíli škrtů. Proto jsme tam udělali pouze - označili jste to jako korekci oproti tomu schodku. Dobrá, souhlasím. Ale porovnávat plánovaný schodek a nějaké hypotetické úspory by v tuto chvíli opravdu nikomu nepomohlo. Bylo potřeba jednat rychle a rázně. Najít shodu. Navíc si vzpomeňte, že jsem v rozpočtu 2020 dělala úspory v provozu desetiprocentní. Snižovali jsme úředníky. A v tuto chvíli sahat - komu sahat? Obraně? Armádě? Do provozu. Mluvím tedy o provozu. Těmto kapitolám, které dneska mají takové výdaje. Nebo i dejme tomu Úřad práce, MPSV? Tyto úřady, které dneska jsou extrémně přetěžované. Celní správě, která spadá pode mě, která slouží na hranicích a podle paragrafu 22 zákona o policii vlastně spadá teď pod velení těch 400 celníků, atd. Můžu jmenovat další, určitě jsem na někoho zapomněla. Takže toto v tuto chvíli nebylo na pořadu dne.

A samozřejmě zaznívá tu, říkáte tady: bude vám to stačit? Víte, kolik to bude? Nevím. I naše makroekonomická predikce, a řekla jsem to ve svém úvodním slovu, je postavená na tom, že v druhém pololetí de facto ta opatření - nejpozději v druhém pololetí - skončí, začne se ekonomika oživovat, a nebude to z nuly na sto. Prostě to nebude. My víme, že to bude postupně. A na tom je postavena. A v tuto chvíli si myslím, že to je jediné a rychlé řešení, jak dostat peníze k lidem a firmám. To je prostě... Než někde bezhlavě škrtat a omezovat další provozy, které teď budeme... nebo vázat. A co si tím pomůžu? Co si tím pomůžu? Získám tři čtyři miliardy v tuto chvíli, když potřebujeme desítky, desítky miliard pro lidi, možná i stovky, pro lidi, které jsou teď v bezvýchodné situaci. To znamená, že toto byla filozofie.

Můžeme si to dovolit, jsme ve výborné kondici. Můžete to tady, pane poslanče Skopečku, zpochybňovat. jak chcete. Řeklo to i Světové obchodní fórum - nejlepší naše pozice. A na tom my stavíme. A proto prostě do tohoto zadlužení půjdeme, protože to potřebují momentálně teď lidi naší země. Potřebujeme to na zdravotnické pomůcky. Vládní rozpočtová rezerva, která činí asi 5 mld., je dneska už utracena za zdravotnický materiál. To je v pořádku. Za nákupy na roušky, na ochranné oděvy atd. Teď jsem podepisovala tady ministrovi Adamovi Vojtěchovi další peníze z vládní rozpočtové rezervy. Takže potřebujeme, a určitě to ještě bude - odhaduje pan ministr vnitra asi 7 mld. že ještě budeme investovat prostě do těchto ochranných pomůcek, a potřebujeme je. Nikdo nepočítal, že bude taková spotřeba, že prostě... Můžeme - a komu to bude kdo vyčítat? Jestli... měli jsme mít ve státních hmotných rezervách, kdo počítal, že takové množství bude potřeba? Nebo měly mít nemocnice ve svých zásobách atd. Prostě to nemá smysl, žádné vyčítání. Musíme to zajistit. Je to pro lidi naší země. A my to prostě zajistíme.

Takže to jsou všechno věci... MPSV. Máme jakési hrubé odhady, proto jsem už do části nemocenská dala 10 mld., aby nemusela paní ministryně s každou částkou chodit na vládu a žádat z vládní rozpočtové rezervy, ale samozřejmě ty ostatní položky na kurzarbeit jsou zase jenom v nějakých hrubých odhadech.

Teď samozřejmě největší neznámá, kterou teď máme a která samozřejmě měla vliv i na tu makroekonomickou predikci, proto jsme ji vlastně připravili ke konci tohoto... nebo počítáme, že tento stav bude trvat do konce tohoto pololetí - největší neznámá je čas. My nevíme, jak dlouho to bude trvat. Jsme mírně optimističtí - a já nejsem lékař ani epidemiolog, takže rozhodně se nebudu pouštět na tento tenký led, ale jsme mírně optimističtí v tom vývoji, který prostě máme pořád pod kontrolou. Pořád naše hygienické stanice trasují. Čím dál více prostě testujeme. Ta čísla, ráno jsem se tady na ně dívala, měl je tady pan premiér. Takže v tom jsme mírně optimističtí, ale samozřejmě musíme dát na názor epidemiologů, odborníků. Ti řeknou, kdy můžeme začít ta opatření uvolňovat. A to samozřejmě potom je spojená nádoba s ekonomikou, což bychom rádi, aby postupně nějak nabíhalo, ale nejsme schopni říct teď ten termín. Takže čas je velká neznámá.

A druhá velká neznámá je samozřejmě i situace v okolních zemích, protože ekonomika je globální a celá řada našich továren, různých firem atd., nebudu je jmenovat, je závislá na dodávkách v rámci Evropy, takže to je také... Podívejte se, jaká je situace v Itálii. Podívejte se, jaká je situace ve Španělsku. To jsou země, které samozřejmě, ty budou řešit obrovské ekonomické problémy.

Takže já v tuto chvíli jsem neviděla jako rozumné škrtat a proškrtávat rozpočty a omezovat tím provozy a vázat výdaje. Možná že k tomu dojde. Já netvrdím, že ne. Možná že dojde k tomu, že tady v létě budu s novým návrhem novely zákona o státním rozpočtu, a tam už prostě bychom se o tom museli bavit. Ale v této chvíli jsme potřebovali být rychlí, akceschopní a získat peníze pro lidi, pro firmy, pro materiál zdravotnický. A to prosím děláme. I za cenu, že možná děláme nějaké chyby. To prostě už k tomu patří. Ale kdo byl kdy v takové situaci? Prostě děláme, co můžeme a co považujeme v daný okamžik za to nejlepší.

Hodně tady zaznívalo OSVČ. My jsme prosím vás... zase s ohledem na ten čas. Rychle jsem navrhla liberační balíček jednat na posuny všech daní, prominutí sankcí, když to lidé nestihnou, to byla první věc. Pak jsme včera projednali ten velký balík ekonomický, kde se zaměřujeme hlavně na udržení zaměstnanosti, to je kurzarbeit z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda včera schválila program Zaměstnanost. Samozřejmě budeme jednat ještě o podmínkách, ještě paní ministryně musí předložit metodiku podrobnou, to už jsou takové technické věci. Schválili jsme odložení plateb sociálního, zdravotního pro OSVČ. To si prostě myslím, že bylo to nejrychlejší, co jsme mohli udělat.

Já jsem dneska ráno podepsala plošné rozhodnutí o prominutí všech záloh fyzickým právnickým osobám k 15. 6. a další rozšíření prominutí všech sankcí podle ustanovení, které mi dává daňový řád a které, pokud vím, bylo naposledy aktivováno za povodní, protože toho se opravdu využívá jenom mimořádně.

Takže toto všechno jsme udělali velmi rychle. Samozřejmě že odklad EET, bude dneska o něm hlasovat tato Poslanecká sněmovna. To byla ta nejrychlejší rozhodnutí, která jsme museli udělat, abychom okamžitě nějakým způsobem na situaci reagovali, protože máme tady samozřejmě jak zaměstnance, ale máme tady OSVČ. Dále všechny instrumenty, které tady jsou, tak dál působí. To znamená, že MPSV má ve své gesci úřady práce, může se přerušit živnost, přihlásit se na úřad práce. Může čerpat určitou podporu i sociální, ale my de facto budeme dál o dalších podporách jednat.

Berte, že teď jsme vyřešili to, co jsme v daný okamžik považovali za velmi důležité, velmi zásadní. Včera jsme třeba projednali materiál pana ministra zemědělství na podporu soběstačnosti v potravinové politice, abychom se snažili prostě být maximálně soběstační a podpořili zemědělství atd., i když jsme ještě nejednali o žádných částkách. Čili to jsou materiály z různých... Pan ministr průmyslu a obchodu vytvořil program COVID. Když viděl obrovský zájem, tak jsme snížili částku od 20 tisíc, že už od 20 tisíc se odložila splatnost. Už je tam dneska žádostí asi, pokud si vzpomínám, říkal asi za 20 miliard. To jsou všechno věci, které rychle řešíme.

Zítra musím podepsat žádost na Evropskou komisi, aby nám umožnila osvobozovat dovozy zdravotnického materiálu pro veřejný sektor od cla a DPH. V podstatě jsme zapojili všechny nástroje, které v daný okamžik... A pokračujeme. Pokračujeme dál v debatách, a samozřejmě se budeme bavit o tom, všechno v kontextu těch opatření ministra zdravotnictví, v kontextu toho, jak se vyvíjí pandemie a jak bude možné ekonomiku začít pomalu nějak otevírat, i když to musí skutečně říct odborníci.

V tuto chvíli tedy vysvětluji, proč jsem nepřistoupila k žádným škrtům - protože to nevidím v tuto chvíli jako účelné kromě těch pár, co jste je tady citovali. Já třeba - teď to prosím neberte zle, ale mně třeba píší občané, jestli si ústavní činitelé sníží platy. Jen abyste viděli, že v podstatě když střílíte do úředníků, kteří si myslím, že se taky neflákají, sice teď máme režim, že polovina má třeba home office, polovina Ministerstva financí pracuje, nebo možná ten poměr je menší, aby se vystřídali a nepadl nám celý úřad, protože taky musíme připravit celou řadu těchto zákonů a nemůžeme zastavit i normální legislativní proces. Budu muset začít připravovat rozpočet 2021, i když teď je postaven na tolika neznámých, že to nebude jednoduché.

Jenom bych chtěla říct, jakými úvahami jsem byla při sestavování této novely vedena. Stojím si za tím a v daný okamžik to považuji za to nejlepší. Samozřejmě vítám, a říkala jsem to, ona už tady není, paní poslankyni Kovářové i na rozpočtovém výboru. Já jsem ráda i za tu podporu ze strany starostů, a říkala jsem, že budu i velice ráda, že pokud jste starostové nebo působíte v čele municipalit, tak když se rozjedou i tam nějaké programy regionální, regionální programy zaměstnanosti, programy na podporu podnikání, že bychom měli společně táhnout za jeden provaz. Vláda samozřejmě musí být tím hlavním hegemonem, ale i municipality by se měly zapojit, protože si myslím, že je to velmi důležité.

Na poznámku pana předsedy Bartoška. Samozřejmě že s bankami a s Českou bankovní asociací jednáme. Já jsem s nimi měla... jde jenom o to, že já bych potřebovala, aby ten den měl 24 hodin. Já jsem s nimi měla videokonferenci minulý týden, kde jsem se... (Reakce z pléna.) Co jsem řekla špatně? Abych mohla 24 hodin pracovat. Omlouvám se, máte pravdu. Chybička se vloudila, jsem jenom člověk.

Čili měla jsem s nimi videokonferenci. Slíbili jsme si do konce týdne druhou, nicméně odehraje se to do konce tohoto týdne, protože je celá řada jiných věcí, jednáme. A já mám takovou představu - ale já s tím nechodím do médií, pokud není nic domluveno, dohodnuto - mám takovou představu, že by možná banky měly přijít s nějakým bankovním balíčkem. S nějakým uceleným balíčkem podpory. Vlastně oni sami mě ujistili, byli to šéfové všech našich největších bank, ujistili mě, že nemají zájem na tom nějakým způsobem zesplatňovat hypotéky nebo zesplatňovat úvěry. Naopak se chtějí o své klienty starat. Ale myslím si, že by občany podnikatele uklidnilo, kdyby dali nějaký jasný signál. a to je věc, kde chci využít, nechci říkat vlivu, to není správné slovo, ale nějakého apelu k jednání. Pracujeme na tom.

Pracujeme na více frontách. Samozřejmě kolega Havlíček také, ten zase řeší spíš ty věci, nebo teď už to řešíme společně, záruk. Vláda nám uložila úkol zpracovat a dotáhnout do konce. Je to celý balík opatření a postupujeme od nejdůležitějších, která jsme považovali v daný okamžik, k těm dalším.

Česká národní banka, jak zaznělo od pana Skopečka, já bych to znovu na mikrofon ráda upřesnila. Není to dnes na pořadu dne, ale musím se k tomu vyjádřit. V podstatě pan guvernér, včera jsme si zatelefonovali, mě požádal, ať vytáhnu z novely zákona o České národní bance - nebo jsme se dohodli, ať mluvím přesně, to nebylo tak, že by jeden úkoloval druhého, ale my jsme se partnersky dohodli. Ať vytáhnu z novely, která tu leží a je před druhým čtením, část ustanovení. Notabene ta novela už tady je pět let. Ona se nestihla projednat v minulém volebním období. Teď je před druhým čtením. A tam je toto protikrizové opatření, které je teď před druhým čtením.

A to není o tom, že by Česká národní banka kupovala státní dluh. Ona ani nemůže, to si tady řekněme na rovinu. Nemůže. Ona ho může kupovat od bank. A my chceme podle tohoto ustanovení, aby - ona dnes může kupovat poukázky se splatností do jednoho roku a my chceme, aby měla možnost kupovat i střednědobé dluhopisy, dlouhodobé dluhopisy, protože samozřejmě ona tím pádem oživí ten finanční trh, aby ho mohla kupovat nejen od bank, ale i od dalších. Rozšiřujeme to portfolio. Od pojišťoven, a je to systém, je to protikrizové opatření, které dělá Evropská centrální banka a celá řada centrálních bank. Co je na tom špatného? Má právě zafungovat v době, kdy dochází ke krizi. A když jsme ten zákon, tu novelu psali, a ona už, říkám, je tady pět let, už tehdy se to tam dávalo, tak se to ustanovení připravovalo na krizi. Jenomže nikdo netušil, že ta krize přijde ze dne na den. S tím prostě nikdo nepočítal. To je důvod, proč chceme zapojit všechny nástroje, které nám pomohou tuto situaci překonat.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji za toto závěrečné slovo. Připomenu, že jsme v legislativní nouzi a omezili jsme si dobru rozpravy. Dobrý podvečer všem. Budeme pokračovat podrobnou rozpravou, kterou tímto zahajuji. Přihlášeno je pět poslanců. Jako první pan poslanec Ferjenčík, poté pan poslanec Třešňák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak jsem již avizoval v obecné rozpravě, hlásím se ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 4635, to je to opatření, které umožňuje vládě vynaložit až 25 mld. Kč na podporu nejvíce ohrožených skupin, především malých živnostníků, lidí, co pracují na různé zkrácené poměry typu DPP, DPČ, osoby bez zdanitelných příjmů, umožňuje to financovat návratovou politiku pro zahraniční pracovníky, a třeba otázka lidí v exekucích nebo lidí, kterým především ty exekuce hrozí. Takže tento návrh jsem podal a přihlásil se k němu.

A dovolím si jednu větu na závěr. Pořád mi v rozpočtu chybí 2 tisíce miliard z lithia pro naše lidi. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako dalšího poprosím pana poslance Třešňáka, připraví se pan poslanec Munzar v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkný podvečer, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych i k tomuto tisku přednesl návrh doprovodného usnesení, které zde stručně zdůvodním.

Včera vláda oznámila změny týkající se pendlerů, a ačkoliv z pohledu eliminace zdravotních rizik je to bezesporu krok správným směrem, dopad do života těch dvou nejchudších regionů je však mnohem drastičtější. O to víc, že nedílnou součástí hospodářství České republiky je lázeňství a obzvlášť v některých regionech je to možná jediný zdroj příjmů celé rodiny, pokud zrovna jeden z nich není například zmiňovaný pendler. A není to tedy jen oblast hospodářství, potažmo zdravotnictví, ale je to vlastně jistým způsobem i kulturní dědictví. A současná opatření však mohou být pro celý tento sektor naprosto likvidační.

Přitom se nabízí otázka, zda nevyužít kapacity českého lázeňství právě pro boj s koronavirem. V následujících dnech totiž může být nezbytné mít k dispozici dostatečnou lůžkovou kapacitu nemocnic a díky tomu, že lázeňské společnosti jsou i za běžného provozu schopny fungovat v režimu zdravotních zařízení, vlastně mají i vlastní zdravotní personál, mohla by jejich kapacita být využita pro následnou péči, a tím vlastně odlehčit jiným zdravotnickým zařízením, která nyní budou zaplňována pacienty s koronavirem. Po skončení této krize lze například navýšit prostřednictvím zdravotních pojišťoven a jejich pojistných plánů možnost čerpat křížkové lázně pro české pacienty anebo vytvořit fond na lázeňské pobyty pro všechny, kteří byli během této epidemie v první linii a nasazovali své zdraví a své životy - od hasičů, zdravotníků, policistů, vojáků a dalších. Ti všichni by měli mít možnost si odpočinout od stresu, který nyní zažívají. Takové opatření bude mít i pozitivní důsledky na udržení kvality českého lázeňství, které je ohroženo úplnou likvidací, a umožní tak překlenout to krizové období několika následujících měsíců či let, kdy bude zásadní výpadek v návštěvnosti českých lázní.

Samotné usnesení tedy zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby

1. zvážila využití kapacity lázeňských společností v České republice jako lůžek následné péče k odlehčení kapacit jiných zdravotnických zařízení;

2. připravila fond, ze kterého bude možné proplácet lázeňskou péči pro složky IZS, zdravotníky a příslušníky bezpečnostních sborů, a připravila v této souvislosti i vhodné regenerační programy."

Děkuji. Návrh usnesení předám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Munzara, který je také přihlášen v podrobné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já se chci v podrobné rozpravě zabývat jednou částí návrhu toho státního rozpočtu, a to je kapitola 374, což je Správa státních hmotných rezerv. Když jsem si začal číst to odůvodnění, které je velice stručné, tak jsem zajásal, že vláda ustupuje od prodeje těchto strategických zásob. Nicméně když si to přečtete celé, tak sice vláda navrhuje snížení plánovaných příjmů z prodeje zboží o 0,6 mld. korun, nicméně ten další text, který vlastně říká, že tržby budou příjmem zvláštních mimorozpočtových účtů Správy státních hmotných rezerv, ve mně to vyvolává dojem, že vláda tuto myšlenku neopustila, jenom změnila škatulky ve státním rozpočtu.

Já bych chtěl tady, a mám k tomu připraveno usnesení, vyzvat vládu, aby sledovala skutečně velmi detailně pohyb cen na trhu právě s kovy, protože se ukazuje, a je to logické v současné celosvětové krizi, že se utlumuje průmyslová výroba a ceny kovů rapidně, rapidně klesají. Podle vývoje londýnské burzy, když vám to takto ukážu (ukazuje grafy), tak hliník velmi rapidně dolů, měď velmi rapidně dolů v posledních týdnech a zinek také velmi rapidně dolů.

Proto bych chtěl vyzvat vládu, a přečtu vám to usnesení, které vlastně o tom říká naprosto vše, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby před případným prodejem kovů ze strategických zásob Správy státních hmotných rezerv vyhodnotila aktuální situaci na trhu, aktuální cenu těchto komodit ve srovnání s cenou jejich nákupu a v případě ztráty tento prodej nerealizovala. - Je to velmi logické. Myslím si, že není čas na plýtvání, a pokud by český stát měl prodat své rezervy s nějakou ztrátou, výraznou ztrátou oproti době, kdy tyto kovy nakoupil, tak by to nebylo rozumné rozhodnutí. Takže já vás poprosím o to skutečně, paní ministryně, abyste to dobře zvážili, případný prodej těchto kovů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní v podrobné rozpravě pan poslanec Kalousek, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Děkuji za slovo. Dovolte, abych se v podrobné rozpravě přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem avizoval v rozpravě obecné, týká se to kapitoly Ministerstva dopravy a Ministerstva obrany a má číslo 4630, a potom pozměňovací návrh s číslem 4640 týkající se všeobecné pokladní správy a vztahu mezi vládní rozpočtovou rezervou a transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, rozumějme platby za státní pojištěnce.

Dovolte mi, abych při této příležitosti ještě krátce zareagoval na řeč paní ministryně, kdy jsem se musel smutně pousmát. Říkala: teď jsem škrtat nechtěla, ale třeba v červnu přijdu a škrtat budu. Tak to už bude pozdě, to všichni víme. Kdybychom opravdu chtěli šetřit, tak to má smysl hned. Pokud se začneme o úsporách bavit v červnu, tak do konce roku už bude mnohem méně času. To je prostě výmluva, která snad není důstojná Poslanecké sněmovny.

A pak jsem chtěl ještě zareagovat na pana poslance Ferjenčíka, který správně upozornil, že bychom měli již dnes mít k dispozici pro naše lidi 2 biliony z lithia, které pan předseda vlády Babiš slíbil, tak bych rád, abychom k tomu nezapomněli připomenout těch 200 miliard ročně, které tradiční strany rozkrádaly a které již v roce 2013 pan předseda vlády Babiš slíbil, že zachrání pro naše lidi. To máme šest let, šest krát dvě stě je 1,2. Připočteme-li k tomu lithium, tak bychom tady měli mít 3,2 bilionu korun, které pan předseda Babiš slíbil pro české lidi, a oni mu to uvěřili.

Takže vzhledem k tomu, co bylo slibováno a jak se vláda doopravdy v rozpočtu a v hospodářské politice chovala, je poměrně velmi smutné, že teď veškeré výdaje, které jsou vyvolány čínským virem, tak si na ně na všechny musíme půjčit. Na všechny!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní jako poslední v tuto chvíli přihlášený v podrobné rozpravě je pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Jak jsem avizoval, načtu návrh doprovodného usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá vládě připravit a na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny předložit novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020 zahrnující úspory běžných výdajů ve výši alespoň 5 % oproti původně schválenému rozpočtu na rok 2020, vyjma kapitol Ministerstva zdravotnictví České republiky, Ministerstva vnitra České republiky, Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstva obrany České republiky."

Myslím si, že to je třeba, že ve chvíli, kdy skutečně čeká ekonomika a potřebuje fiskální impuls, který bude znamenat zadlužení České republiky, tak bychom měli hledat i úspory. Bohužel nemáme polštáře, o kterých paní ministryně stále mluví. Možná by mohla upřesnit jaké. Jeden polštář, například tzv. peníze na privatizačním účtu po transformaci Fondu národního majetku, jsme rozpustili v letošním rozpočtu na běžné výdaje, takže tam byly určitě miliardy, které by nám dneska pomohly. Bohužel díky neodpovědnému hospodaření této vlády v posledních letech žádné polštáře ani rezervy nemáme, a tak bychom měli alespoň symbolicky ve výši 5 % - já jsem nejdříve uvažoval 10 %, ale myslím si, že toho vláda není schopna, tak alespoň těch 5 % ušetřit. Nemuseli bychom třeba poté vyzývat Českou národní banku, ať skupuje státní dluhopisy, protože jsme na tom tak špatně, že to pravděpodobně trh nezvládne. To je vizitka zdravých veřejných financí této vlády. Pojďme s tím alespoň takto dílčím způsobem něco udělat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a do podrobné rozpravy se mi ještě přihlásil z místa pan poslanec Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, už dobrý večer. Já bych chtěl tedy uzavřít asi ten dnešní den v rámci druhých čtení návrhem doprovodného usnesení k tomuto návrhu novely zákona o státním rozpočtu. Vede mě k tomu to, že si myslím, že by bylo dobré, aby vláda v zastoupení ekonomických ministrů - protože nevím, jak je to teď, ale ještě za minulé vlády fungovala porada ekonomických ministrů, která se pravidelně scházela, ale myslím si, že by bylo dobré, aby na tomto formátu, který by byl rozšířen ještě o předsednictva rozpočtového výboru a hospodářského výboru, byly prodiskutovány a projednány další kroky, které vláda bude plánovat v příštích týdnech pro stabilizaci a pak také oživení české ekonomiky, k zachování pracovních míst, podpoře soukromého sektoru, živnostníků apod.

Proto si dovoluji navrhnout usnesení, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá ekonomické ministry vlády ke společnému jednání předsednictev rozpočtového a hospodářského výboru nad dalšími kroky k podpoře domácí ekonomiky.

Myslím, že by bylo dobré, aby tady byla vytvořena platforma a prostor pro to, aby i zástupci všech sněmovních stran, kteří jsou v těchto výborech zastoupeni, měli přístup k tomu, aby mohli vést debatu a dát také i konkrétní podněty vládě k některým krokům, které třeba oni mají prodiskutovány na úrovni svých expertů, a tímto způsobem hledat maximální synergii k tomu, ať dokážeme ty dobré nápady, které z toho můžou vzejít, aby se mohly uplatnit v praxi. Děkuji za případnou podporu tohoto usnesení. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla poslední přihláška do podrobné rozpravy, takže pokud se již nikdo nehlásí z místa, tak podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. V tom případě končím i druhé čtení tohoto návrhu a v souladu s dosavadní praxí navrhuji, pokud nikdo není proti, že přerušíme tento bod před třetím čtením. A současně je zde dohoda vedení Sněmovny, že bychom nyní přerušili schůzi na třicet minut, aby se poslanecké kluby mohly věnovat předneseným pozměňovacím návrhům a poté jsme mohli postoupit k projednávání třetího čtení.

Takže pokud proti tomu nikdo nic nemá... Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Prosím poslanecký klub KSČM teď hned do prostor klubu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Klub ANO prosím k panu předsedovi Vondráčkovi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, takže ta pauza na třicet minut je poměrně jistá. V tom případě se sejdeme... Prosím, pan Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Klub ČSSD taky prosím do prostor klubu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Takže se sejdeme v 19.25 hodin. Prosím.

 

(Jednání přerušeno v 18.52 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.25 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 19.25, tedy uplynul čas, který jsem oznámil pro porady klubů, takže pokud nikdo nic nenamítá, budeme v jednání pokračovat. A nyní se dostáváme k bloku třetích čtení, abych tak řekl.

 

Nejdříve je zde bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.