Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

2.
Vládní návrh zákona o některých úpravách v oblasti
evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu
/sněmovní tisk 788/ - zkrácené jednání

Znovu opakuji, že postupujeme podle zkráceného jednání, § 99 odst. 5, musíme posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.

My jsme schválili proceduru a já mohu otevřít rozpravu k tomuto bodu. Paní ministryně se hlásí. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová má slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi uvést ve stručnosti návrh zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

V souvislosti se vznikem a šířením onemocnění COVID-19 vyhlásila vláda pro území České republiky nouzový stav, v rámci kterého je realizována řada omezujících opatření, která mají nebo mohou mít negativní dopad na podnikání, protože spočívají buď přímo v nařízení uzavření provozoven, nebo v povinnosti přijmout opatření, která provoz podnikatelské činnosti ztěžují.

Ministerstvo financí již dříve avizovalo, že fakticky o tři měsíce odloží start závěrečné fáze evidence tržeb. Nyní se ale rozhodlo přistoupit k řešení situace legislativní cestou. Důvody jsou v podstatě dva. Jde nám o to, abychom omezili návštěvy finančních úřadů poplatníky, kteří mají začít evidovat tržby 1. května, například za účelem, aby si vyzvedli autentizační údaje nebo bloky účtenek, abychom předcházeli komplikacím u již evidujících poplatníků, protože nyní nastává doba, kdy velká většina poplatníků z první a druhé vlny si musí podle certifikační agentury vyměnit certifikáty a získat nové autentizační údaje a tomu jsme chtěli zabránit, aby si pro ně nemuseli chodit.

Navrhujeme odklad tak, že po dobu trvání nouzového stavu bude výjimka ze všech povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačnímu údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby poplatník předešel jejich zneužití. Tři měsíce po ukončení nouzového stavu výjimka z evidenční povinnosti, tzn. vydat účtenku, zaslat datovou zprávu správci daně, případně podat oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu a povinnosti umístit v provozovně informační oznámení. Poplatníkům tak vlastně poskytneme dostatečný prostor na opětovné zahájení evidence tržeb a zajištění všech vyplývajících povinností. Takže je to navázáno tři měsíce po skončení nouzového stavu. Nouzový stav končí někdy v polovině dubna. Pokud by vláda, a zatím s takovou variantou nepracujeme, chtěla ho prodloužit, musí se stejně obrátit na Poslaneckou sněmovnu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, pan předseda. Nejdříve paní zpravodajka. Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedy, projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 788/1. Požádám nyní zpravodajku, předsedkyni rozpočtového výboru Miloslavu Vostrou, aby nás informovala o projednání tohoto návrhu zákona ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámila s návrhem usnesení rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, sněmovní tisk 788, projednání ve stavu legislativní nouze.

Po úvodním slově ministryně financí, po zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava s tím, že v ní mohou vystoupit pouze zástupci jednotlivých poslaneckých klubů se svým stanoviskem;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky své jednání ukončila nejpozději do 24.00 hodin, dne 24. března 2020;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, sněmovní tisk 788, vyslovila souhlas bez připomínek;

V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby a) s tímto usnesením seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, b) ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

Tolik návrh usnesení, který byl schválen rozpočtovým výborem. Nicméně je tady nějaká dohoda o obecné rozpravě s limitem pěti minut. Toto je vlastně protinávrh, který je navržen z jednání rozpočtového výboru, takže si myslím, že určitě první hlasování by mělo být o tom, jak povedeme obecnou rozpravu. To je z mé strany vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní předsedkyni rozpočtového výboru.

 

Dovolte mi, abych opravil svoji chybu, protože jsem na začátku tohoto bodu nenechal hlasovat o tom, že Poslanecká sněmovna konstatuje, že i nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, sněmovní tisk 788 ve zkráceném jednání. Jestli mi tu chybu odpustíte, dám o tom hlasovat v hlasování pořadové číslo 12, a pak budeme pokračovat.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 12 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 12 ze 102 pro 67, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Takže jsme tu procedurální chybu napravili a můžeme tedy vzít na vědomí, že paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová přednesla svoje úvodní slovo, zpravodajka přednesla zpravodajskou zprávu a my se musíme vypořádat s tím, co navrhl rozpočtový výbor, to znamená, že v obecné rozpravě, je to usnesení, které bylo jako bod č. 1, to znamená, že za klub vystupuje vždycky jeden se stanoviskem v obecné rozpravě a řečnická lhůta je pět minut podle § 99 odst. 7 jednacího řádu. To teď budeme hlasovat, a zda povedeme rozpravu obecnou. Ta je ale navržena. Já vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci.

Eviduji přihlášky s přednostním právem pana poslance Stanjury, Fialy a Michálka.

 

Pokud jste se všichni přihlásili, můžeme v hlasování pořadové číslo 13 rozhodnout, že budeme vést obecnou rozpravu v rozměru, který rozhodl rozpočtový výbor.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 13 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 13 z přítomných 76 pro 61 poslanec. Návrh byl schválen. Já tedy ještě konstatuji usnesení, to znamená, že Poslanecká sněmovna schválila, že o návrhu zákona se koná obecná rozprava s tím, že v ní vystoupí pouze zástupci jednotlivých poslaneckých klubů se svým stanoviskem. To je usnesení, které jsme schválili, a podle tohoto usnesení se tedy budeme řídit.

 

Zahajuji rozpravu obecnou. První přihlášený je s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, za náš poslanecký klub myslím, že ani nevyužiji těch pěti minut.

Za prvé chci poděkovat paní ministryni, že změnila názor. Ještě minulý týden říkala, že to nejde. My jsme přesvědčeni, že to jde. Chci ale říct, že ten návrh vlády není dostatečný. Myslím si, že živnostníci a drobní podnikatelé budou mít úplně jinou starost, až skončí nouzový stav, aby vůbec nějaké tržby měli, ne jestli se budou elektronicky evidovat.

My jsme připravovali pozměňovací návrh, který je obsažen ve sněmovním dokumentu 4638, který ve třech variantách modifikuje vlastně v § 1 odst. 2 dobu odložení třetí a čtvrté vlny, a to na dvanáct, devět nebo šest měsíců. Samozřejmě preferujeme dvanáct měsíců. Tento návrh hlasoval dopoledne, nebo ráno, rozpočtový výbor. Neprošel. Když jsem tu zprávu dal na sociální sítě, tak mnozí živnostníci použili to okřídlené, protože se tam psalo, že poslanci hnutí ANO, sociální demokracie a KSČM to odmítli, a napsali mi: "Nebuď slušnej, řekni jména." Já ta jména tady neřeknu. Já si myslím, že každý může dostat druhou šanci. Rozhodne Sněmovna jako celek, a pak ta jistina prostě bude veřejná pro všechny.

Chtěl bych vás požádat, abyste upřednostnili zájmy živnostníků a drobných podnikatelů před nějakou koaliční smlouvou a politickou dohodou. Myslím, že je to rozumné. Odložení o dvanáct měsíců nebude mít žádný dramatický dopad na státní rozpočet a uleví to těm, kteří mohou mít největší problémy ze všech. Myslím si, že když se nad tím poctivě zamyslíte, a jsem přesvědčen, že ti živnostníci se obracejí na všechny... (Poslanec se odmlčel kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane předsedo. Požádám sněmovnu o klid. Diskuse veďte prosím v předsálí.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že ty maily od těch živnostníků dostáváme všichni napříč politickým spektrem, kde vás žádají buď o zrušení třetí a čtvrté vlny, nebo odložení alespoň o ten rok.

Já chci za náš klub avizovat, že podpoříme návrh klubu Pirátů, který určitě představí pan poslanec Ferjenčík, který navrhuje zrušit třetí a čtvrtou vlnu. Pokud to neprojde, tak budeme hlasovat pro odložení o dvanáct, případně devět, případně šest měsíců. Chtěl bych vás všechny poprosit, abyste tak udělali, abyste opravdu pečlivě zvážili, zda to je ta věc, kterou naši drobní podnikatelé, živnostníci a také lékaři mají řešit například už v srpnu nebo v září. Uvidíme, kdy skončí ten stav nouze. Přijde nám to velmi jednoduché, velmi praktické a velmi pragmatické. Já bych se za to přimlouval jménem ne Občanské demokratické strany nebo občanských demokratů, ale jménem všech statisíců drobných podnikatelů a živnostníků, kterým vlastně ze dne na den skončily tržby. Nepřikládejme jim další zbytečnou povinnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan poslanec Radim Fiala. Připraví se pan poslanec Michálek, poté pan kolega Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi krátce stanovisko hnutí SPD. Velmi krátce se musím vrátit k tomu, že my jsme v SPD tyto návrhy nikdy nepodpořili v žádném čtení, ani když se vrátily ze Senátu, a říkali jsme, že zavedení EET je prostě nesmysl hlavně pro ty nejmenší živnostníky a podnikatele. Teď se to samozřejmě potvrzuje. V době, kdy vláda chce pomoci, a já to velmi oceňuji, živnostníkům a těm malým podnikatelům, tak říká, že jim to EET prostě odloží. Nicméně tím je stejně neuchrání od toho, aby mysleli na to, že si musí pořídit už nějaké přístroje, že to musí zapnout a že prostě toto musí za nějakou dobu, za nouzový stav plus tři měsíce, zapojit, a pokud nechtějí být penalizováni, tak aby to prostě po těch třech měsících po nouzovém stavu začali plnit.

Já si myslím, paní ministryně, že by pro všechny bylo lepší a všichni by si oddychli, kdybychom měli třeba paušální daň. Já souhlasím s tím, že daně se platit musí a mají. Záleží, jestli je bude mít kdo v této ekonomické krizi, která nás bohužel asi čeká, a ty živnostníky, platit. A faktem je, že oni budou přemýšlet úplně o jiných věcech. Takže my jsme navrhovali paušální daň a myslím si, že teď by bylo jednoduché, kdybychom řekli dobře, tak do nějaké doby tu paušální daň odpustíme, promineme a podobně, dalo by se s tím daleko lépe pracovat, než se teď bude pracovat s celou tou vlnou EET, která má začít.

Takže na začátku jsem řekl, že jsem také rád, a jsme v SPD rádi, že se ten začátek třetí a čtvrté vlny posune o nějakou dobu, nicméně si myslíme, že je to krátká doba, že ti živnostníci a drobní podnikatelé budou mít jiné starosti, a proto máme pozměňovací návrh, který posunuje zavedení EET o osmnáct měsíců, a stejně si nejsme jisti, jestli to vůbec bude stačit, jestli za těch osmnáct měsíců se bude ekonomika u těch nejmenších konsolidovat natolik, aby byli schopni se s tím utkat a aby byli schopni na to správně reagovat tak, aby nebyli penalizováni. Věřím, že se k tomuto našemu návrhu připojí i spousta dalších parlamentních stran. My se také budeme připojovat ke všem návrhům, které budou prodlužovat jakékoliv oddálení zahájení té vlny EET, a byli bychom rádi, kdyby se nám to podařilo prodloužit co nejdéle. Samozřejmě ideální a optimální varianta je, kdyby se EET zrušilo, zvláště v této době. Já myslím, že je to skvělá příležitost to zrušit a nahradit paušální daní, u které by mohlo fungovat prominutí, odklad, odpuštění nebo různé další instituty.

Takže to bylo za hnutí SPD a my se samozřejmě k našemu pozměňovacímu návrhu přihlásíme v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Fialovi. Nyní pan poslanec Jakub Michálek, poté pan poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já jsem se hlásil ještě předtím, než se procedurálně hlasovalo, bohužel nedostal jsem slovo. Já jsem se hlásil k procedurálnímu hlasování a k tomu návrhu, jak jsme dostali z rozpočtového výboru.

Já si uvědomuji, že tady máme mimořádné okolnosti, ale i v těchto mimořádných okolnostech si myslím, že bychom měli respektovat jednací řád Poslanecké sněmovny. A tak jak ho čtu já - a budu rád, když mě opravíte a poukážete třeba na jiné ustanovení toho zákona - má rozpočtový výbor podle § 99 odst. 3 zákon projednat ve zkráceném jednání... Pardon... Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Navrhne též lhůtu, dokdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit... Takže výbor nemůže podle tohoto ustanovení - nebo je to nad rámec toho, nemá to oporu v zákoně - navrhnout, aby někteří poslanci v rozpravě nemohli vystoupit. A když se podíváme na ustanovení 7 téhož paragrafu, tak Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezit řečnickou dobu až na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona atd. - To znamená, je možné rozhodnout o tom, že se upustí od celé obecné rozpravy, je možné rozhodnout o omezení řečnické doby až na pět minut, ale nemyslím si, že je možné v souladu se zákonem omezit právo poslance vůbec vystoupit. Například z toho není jasné, jak se to vztahuje na poslance, kteří nejsou zařazeni do jakéhokoli poslaneckého klubu, apod.

Takže já si myslím, že došlo k pochybení v tom, že jsem nedostal slovo s přednostním právem, když jsem se přihlásil předtím, než se o tom procedurálně hlasovalo. Myslím si, že ta část ustanovení, která se odhlasovala, která zabraňuje vystoupení, je nelegální, ale nijak to nechci zpochybňovat a zdržovat tady. Jenom to chci říct jako precedens do budoucna, aby se tímto způsobem neomezovala práva vystupovat u poslanců tím, že to navrhne výbor a Poslanecká sněmovna to odhlasuje. Nemyslím, že to je možné, protože poslanci jsou si ve svých právech rovní a není možné bez zákonné opory omezovat i právo vystoupit.

Takže to bylo to moje přednostní právo, které jsem chtěl přednést předtím, než se projedná procedura. A za nás k tomuhle návrhu bude mluvit pověřený řečník poslaneckého klubu Mikuláš Ferjenčík.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já jsem ho taky nijak neomezil. Beru vaše vystoupení k proceduře, kdy jsem napravil svoji chybu, ale jinak samozřejmě zákon o jednacím řádu jasně hovoří, že usnesením může Poslanecká sněmovna omezit jak část obecné rozpravy, tak tu rozpravu úplně vypustit, čili omezit všechny poslance tak, aby nevystupovali. A myslím si, že i naše vystoupení v rámci jednání grémia byla taková, že budeme toto respektovat a že stanovisko poslaneckých klubů s těmi jednotlivými řečníky bude bráno.

Nyní pan poslanec Marian Jurečka... Ještě posečká, i když máte stejné přednostní právo, jste přihlášen, ale vzhledem k tomu, že vedeme procedurální debatu, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já to jenom uzavřu. Já naprosto souhlasím s tím, že tato dohoda byla na grémiu, ale byla to dohoda politická na úrovni politické kultury. Druhá rovina je ta, o které jsem mluvil předtím, ta se týkala správné aplikace jednacího řádu a tam to podle mě tímto způsobem nejde udělat a mohlo by to být, pokud bychom přistoupili na tento precedens, potenciálně zneužitelné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tento precedens už byl vytvořen v roce 2002 při povodních a zneužit nebyl nikdy zatím. Tak... Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji. My jsme tento argument slyšeli, ale nepodařilo se nám dané usnesení dohledat, takže poprosím, aby bylo citováno přesně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, nyní pan poslanec Marian Jurečka se stanoviskem. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi tady k tomuto sněmovnímu tisku říci za klub KDU-ČSL stanovisko.

Musím tedy říct, že když jsme tady v loňském roce projednávali schvalování elektronické evidence tržeb, tak jsme často slýchali argument, že to v žádném případě nebude znamenat žádnou zátěž pro podnikatele v rámci třetí a čtvrté vlny. Dnes to trošku musím parafrázovat. Poslední týden jsem slyšel - a jsem za to i rád, že to takhle objektivně zaznělo ze strany jak pana premiéra, tak paní ministryně -, že se bude odkládat EET proto, abychom snížili zátěž a méně komplikovali život podnikatelům ve třetí a čtvrté vlně, případně obecně u těch, kteří mají EET. Takže to je dobré, že se došlo k tomuto poznání. Já jsem osobně nebyl pro to, abychom rozšiřovali EET o třetí a čtvrtou vlnu, myslím, že ty parametry, které tam jsou, nejsou šťastné. Ale nicméně teď zpátky do této situace, ve které stojíme dnes a ve které především stojí živnostníci, podnikatelé, OSVČ, kteří se s EET musí vypořádat a kterým hrozí také nástup třetí a čtvrté vlny.

Já za klub KDU-ČSL předkládám dva pozměňující návrhy. Ten první s číslem 4626 odsouvá účinnost pro třetí a čtvrtou vlnu k 1. lednu 2022. Jenom pro úplnost a korektnost dodávám, že v odůvodnění jsem to spletl, mám tam napsáno rok 2021, ale tím to tady na mikrofon napravuji. A pak se hlásím k alternativnímu, druhému pozměňujícímu návrhu, který taktéž odsouvá účinnost třetí a čtvrté vlny EET k roku 2021, k 1. lednu, a to je pod číslem 4625. V obou případech tím, že já přímo vstupuji těmito pozměňujícími návrhy do zákona 256/2019, tak avizuji, že logicky budu souhlasit s nutnými případnými technickými změnami v tom, jak textově tento návrh potom do zákona doupravit.

Takže tolik obecné odůvodnění těchto návrhů. Myslím si, že opravdu živnostníci nebudou ani v červnu, ani v červenci, ale ani v srpnu v situaci, která by pro ně mohla znamenat nějaké výrazné oddechnutí, budou se s touto krizí a s tím, že mají velké komplikace při svém současném podnikání, potýkat. Jenom pro dokreslení dodám, koho se to týká. Jsou to třeba zemědělci, kteří mají vlastní sýrárny, kteří produkují produkty a prodávají je konečným zákazníkům, tak samozřejmě dnes oni nemůžou prodávat na farmářských trzích, znamená to pro ně velkou komplikaci, jich se právě bude týkat třetí a čtvrtá vlna a rozhodně ta situace se v srpnu pro ně nijakým způsobem neodlehčí. Takže prosím pěkně, toto veďme v potaz.

A pak jednu praktickou věc. Myslím, že by bylo dobré ty věci dělat k 1. lednu, protože to podnikatelské prostředí, když se to bude řešit v srpnu, v době ještě třeba prázdnin, startu školního roku apod., nemyslím si, že to je úplně šťastné. Myslím, udělat to k 1. lednu alespoň 2021 by bylo vůči tomu podnikatelskému prostředí víc předvídatelné, byla by to větší pomoc z naší strany. Takže prosím pěkně, zvažte podporu těchto dvou alternativních pozměňovacích návrhů. Díky moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní v rozpravě pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl na úvod poděkovat paní ministryni, že přehodnotila svůj postoj, kde původně nechtěla ani slyšet o předložení legislativního návrhu, a nakonec našla cestu, jak EET pozastavit ještě tak, abychom to stihli před 1. květnem. Já si cením toho, že vláda přehodnotila ten postoj a oproti velmi sporné variantě, kde by šla cestou odpuštění sankcí, ale povinnosti by občanům zůstaly, jdeme cestou změny legislativy, která dává těm podnikatelům daleko větší právní jistotu. Takže toho si vážím.

Myslím si, že ten návrh se dá ještě o něco vylepšit. Proto my navrhujeme delší tu lhůtu, navrhujeme 12 měsíců po ukončení nouzového stavu. Pokud to neprojde, samozřejmě podpoříme všechny další možnosti odložení, ať už k 1. lednu, jak navrhuje kolega Jurečka a jak ostatně navrhla celá opozice po posledním jednání rozpočtového výboru, stejně tak podpoříme odklad případně i o devět nebo šest měsíců.

A já kromě tohoto pozměňovacího návrhu navrhnu ještě jednu věc, a to úplné zrušení třetí a čtvrté vlny. Mám za to, že tahle Sněmovna má poslední šanci ještě jednou se dobře zamyslet nad tím, jestli to opatření je přiměřeně efektivní, nebo není. My jsme přesvědčeni, že není, že dopadne na ty poctivé, kteří si budou muset pořizovat ty elektronické kasy, a ti nepoctiví prostě nebudou vydávat ty účtenky. Na tom ten zákon nemůže nic změnit. A ve chvíli, kdy transakce probíhají jeden na jednoho, tak není, jak to kontrolovat.

Takže z tohoto důvodu já asi naposledy na plénu této Sněmovny navrhuji vypuštění třetí, čtvrté vlny ze zákona úplně. A prosím vás, abyste to ještě jednou zvážili, jestli skutečně stojí za to těch x set tisíc živnostníků vystavit té zbytečné byrokracii navíc. Díky za případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Nyní pan poslanec Jiří Dolejš. Připraví se pan kolega Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji, pane předsedající. Když dovolíte, za klub KSČM zhruba tři jasné závěry.

Zaprvé, a jak to tady poslouchám, myslím si, že mě nevyvedete z nějakého omylu, platí, že na odložení účinnosti EET se tady shodneme napříč celým politickým spektrem, protože chápeme, že je to mnohem čistší a jasnější než dát na sliby, že se nebude vymáhat, nebude kontrolovat a obtěžovat a tak dále. V podstatě ono v tom nejbližším období stejně moc tržeb, a tudíž ani daní nebude. Takže je jasné, že odložit účinnost tohoto zákona, který měl startovat 1. května, na tom se shodneme a je to v podstatě více než logické.

Druhá poznámka souvisí s tím, že se jakoby v debatě vracíme do léta loňského roku, nebo konce jara loňského roku, kdy jsme třetí a čtvrtou vlnu schvalovali tady. Myslím si, že skutečně vracíme tu debatu do onoho politického sporu, kdy jsme všichni tehdy řekli skoro všechno, co jsme říct chtěli. A myslím si, že k tomu nic nového nepřidáme, kromě toho tedy, že máme tu nešťastnou událost s onou nákazou a šířící se epidemií. Já si ale myslím, že návrh na zrušení třetí a čtvrté vlny je skutečně jenom politikum konkrétních stran, že s epidemií nesouvisí, i když vcelku chápu, a je to legitimní, že této příležitosti využily. Ale pokud se někdo domníval, že EET by mělo platit v podstatě až na čestné výjimky pro všechny a že nelze dělit společnost na ty, co padají do první a druhé vlny, a na ty, co spadají do třetí a čtvrté vlny, tak pro něj je tento krok prostě redundantní, zbytečný a asi ten politický boj v této oblasti si nechme na řekněme klidnější chvíle, a ne na dnešek.

Poslední, co chci podtrhnout, je ta debata o délce odkladu. Ta skutečně má svůj význam. Chápu, že někdo si myslí, že ty tři měsíce bude hodně málo. To východisko z oněch třech měsíců v podstatě vychází z optimistického předpokladu, který se nemusí naplnit, a tedy že se před Velikonocemi sejdeme a uslyšíme, že prodlužování nouzového stavu není nutné a že nejpozději do konce roku se vracíme jaksi do původních kolejí a ekonomika začíná fungovat. To se stát samozřejmě nemusí. Takže ti, co navrhují odklad ne o čtvrt roku, ale o půl roku, o rok, nebo teď jsem před chvilkou slyšel dokonce o rok a půl, to mohou různě zdůvodňovat. A já si myslím, že bychom měli být otevřeni těmto debatám, a to tak, že buďto to ještě prohlasujeme v rámci nějakého hledání kompromisu dneska, až bude tento bod končit a budeme hlasovat, anebo pochopitelně s tím, že stejně očekáváme nějaký další balíček, dneškem nevyřešíme všechno to, co se na nás valí, takže to můžeme, to delší prodloužení toho problému, namíchat do toho balíčku, který nás během jara letošního roku nepochybně čeká.

To je všechno. Přeji všem krásné jarní odpoledne a doufejme, že pro všechny i zdravé odpoledne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek, připraví se Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Omlouvám se, sundám si brýle, protože vždycky jako když se nadechnu, tak vidím, a když vydechnu, tak nevidím. (Pobavení v sále.)

Dámy a pánové, já nebudu obhajovat žádný pozměňovací návrh, který předkládám, protože pozměňovací návrhy kolegů z pirátské strany, ODS i KDU-ČSL poskytují dosti široké portfolio si vybrat. Dovolte mi tedy jenom dvě poznámky.

Zaprvé chci ocenit, že exekutiva se rozhodla jít cestou legislativní úpravy. Já jsem byl nesmírně rozpačitý z toho původně avizovaného řešení: zákon bude účinný, ale my se budeme tvářit, jako by nebyl, a nebudeme ho vymáhat. Já se dokonce domnívám, že při takovém postupu bychom byli za hranicemi právního státu. Exekutiva ze své vůle se nemůže rozhodnout, jaký zákon vymáhat bude, jaký zákon vymáhat nebude ze své vlastní libovůle. Teď, pane, na tu červenou jít můžete, protože já jsem se milostivě rozhodl, a teď už na tu červenou chodit nesmíte, protože já už si to nepřeji. Tady si myslím, že exekutiva přecenila svůj rozsah a že to, že to bude způsobem odkladu účinnosti zákona, je jediný správný a možný způsob. Takže za to děkuji.

V druhé poznámce chci apelovat na onu lhůtu. My jsme skutečně v situaci, kdy živnostníci jsou na prahu uvažování o vlastní existenci. Vláda schválila balíček, jehož řadu kroků vítáme a podporujeme. Nicméně podpora, a právě těch živnostníků, kterým byla zakázána jejich činnost, ze dne na den jim bylo zakázáno, aby produkovali a mohli mít nějaký příjem, ta podpora je velmi skromná. Pevně doufám, že se dostaneme k nějakému jejímu vylepšení. Ale jestliže je ta podpora velmi skromná, tak není možné jim přidávat ještě další a další zátěž.

Představme si hypoteticky, že v polovině dubna skončí nouzový stav, takže jsme někdy o prázdninách po třech měsících, kdy v okamžiku, kdy skutečně živnostník mobilizuje veškeré síly, aby se vyhrabal z té propasti, kterou mu čínský virus způsobil, tak do toho ještě bude muset zařizovat nějakým způsobem nákladné zařízení, věnovat mu svoji intelektuální i administrativní kapacitu. A já si myslím, že to je strašně necitelné. Jestliže na jednu stranu říkáme, že chceme všem pomoct, tak na straně druhé je nemůžeme zatěžovat.

A tady, paní ministryně, velmi prosím o zvážení. To jsou dvě věci - to je EET a to je prodloužení vratky nadměrných odpočtů DPH z 30 na 45 dnů. Jestliže živnostníkovi dáme nějakou podporu na straně jedné, a na straně druhé ho zatížíme takovýmito dvěma zátěžemi navíc, tak jsme to vlastně vynulovali a nepomohli jsme mu vůbec. Pojďme jim opravdu pomoct alespoň tím, že je zbavíme té zbytečné represe a toho neodůvodnitelného prodloužení vratky nadměrných odpočtů. Velmi vás prosím o zvážení tohoto apelu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová, poslední přihlášená do obecné rozpravy. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já přednesla stanovisko za klub Starostů a nezávislých.

Nejprve bych chtěla podotknout, že podle nás pro drobné živnostníky EET vůbec zavedeno být nemělo. Ale když už tedy EET zavedeno je, tak samozřejmě vítáme to, že Ministerstvo financí vyslyšelo opoziční strany a přišlo s návrhem na odložení třetí a čtvrté vlny. Toto samozřejmě vítáme. Je to dobré pro drobné živnostníky či například pro lékaře, kteří nyní skutečně mají jiné starosti než se zabývat zavedením EET. Zkrátka a dobře je to dobré pro všechny ty drobné živnostníky, na které důsledky této krize dopadnou zřejmě nejvýraznějším způsobem.

O čem jsme však přesvědčeni, tak to je lhůta tří měsíců, která je příliš krátká a neodpovídá vážnosti situace. Pokud v současné době odložíme EET pouze o tři měsíce, tak si jsem vědoma toho, že se tady setkáme opět za měsíce dva a budeme opět rozhodovat o tom, že odložíme EET. Proto by pro nás bylo přijatelné, kdyby se lhůta odložení EET prodloužila aspoň na jeden rok, a proto také podpoříme návrhy, které předkládají opoziční strany, ať už je to odložení o jeden rok, či o více měsíců, než jsou ony zmíněné tři. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Ptám se, jestli ještě někdo do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím a budeme v rozpravě podrobné, kde mám přihlášeného pana poslance Ferjenčíka nejdřív. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak jsem avizoval, hlásím se ke sněmovnímu tisku pod číslem 4645. Je to návrh, který má dvě části, které jsou hlasovatelné i samostatně, stejně je hlasoval samostatně už rozpočtový výbor. Ta první část je tedy odklad EET oproti vládnímu návrhu - místo tří měsíců o 12 měsíců, a druhá část je trvalé zrušení třetí a čtvrté vlny EET, to znamená, nezavádět EET pro řemeslníky, živnostníky a další svobodná povolání, mimo jiné lékaře. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Kolega Hrnčíř přihlášený písemně má nyní slovo. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, já nevím, jestli vůbec si uvědomujete, v jaké jsme situaci. Máme tady krizi takovou, která způsobila, že terciární sektor ekonomiky, to znamená sektor služeb, je totálně v troskách. Je tady oblast cestovního ruchu a na to navázané služby neexistují. Ty se vygumovaly, v podstatě na nule ze dne na den. Odklad EET o tři měsíce v podstatě neznamená vůbec nic. Budou to mnozí ti živnostníci budovat prostě od nuly, budou řešit, kde vezmou na chleba doslova. To znamená, pokud se tady bavíme o účinném odkladu EET, a je to zátěž, to prostě jednoznačně je, tak to chce aspoň rok nebo 18 měsíců.

Já bych se chtěl v tuto chvíli tedy přihlásit k našemu pozměňovacímu návrhu pod číslem 4641, kdy se snažíme odložit o 18 měsíců EET. Děkuji vám za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hrnčířovi. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura, poté Marian Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejprve se formálně přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 4638. Nebudu to opakovat, je to odložení účinnosti třetí a čtvrté vlny po skončení nouzového stavu variantně o 12, 9 a 6 měsíců. Chci říct, že podpoříme i tu variantu, kterou před chvílí načetl pan poslanec Hrnčíř, těch 18 měsíců.

Dovolte mi obecnou poznámku k těmto pěti tiskům, které budou následovat po ošetřovném. Uvědomme si, jak ukrutně krátkou dobu jsme dostali na to, abychom ty návrhy přečetli, promysleli, případně zpracovali pozměňovací návrhy. Myslím si, že ani ta mimořádná doba vlastně neomlouvá vládu, že tak nestandardně a pozdě nám to poslala. Na rozdíl od toho ošetřovného, kde je také nejvíc pozměňovacích návrhů. Je to díky tomu, že jsme měli, všechny poslanecké kluby, možná mimo vládních, dostatek času se s tím seznámit, poradit se s odborníky, promyslet pozměňovací návrhy, napsat je, ať jsou legislativně správně, a podat do systému.

Poslední poznámka k té debatě - o ty tři měsíce. Tak my pevně doufáme, že by nouzový stav mohl skončit v půlce dubna. Takže když to budeme modelovat, tak v půlce července mají podle vládního návrhu spustit třetí a čtvrtou vlnu EET, a sami si odpovězte na otázku, zda je to rozumné. Komu se o tom nechce přemýšlet, já odpovím. Za nás, za opozici, já bych řekl jako celek: rozumné to prostě není! Zeptejte se těch lidí, na které byste tu povinnost uvalili, zda to uvítají, nebo zda je tím rozčílíte. Já myslím, že b) je správně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Marian Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem se to snažil popsat v tom svém vystoupení v rámci obecné rozpravy, ale teď abych dal za dost, tak se tedy hlásím v rámci podrobné rozpravy k pozměňovacímu návrhu 4626, který odkládá třetí a čtvrtou vlnu k 1. lednu roku 2022, a také se hlásím k pozměňovacímu návrhu 4625, který oddaluje nástup třetí a čtvrté vlny k 1. lednu 2021. A znovu se přimlouvám za to, protože těch pozměňovacích návrhů pro různé formy odkladu je tady víc, zvažme i to, abychom tyto kroky dělali k 1. lednu daného kalendářního roku. Dává to větší logiku a je to daleko víc předvídatelné a je to - myslím si, že to říkám i já jako člověk, který byl 12 let OSVČ - je daleko víc smysluplné prostě dělat tyhle změny vždycky k 1. lednu, nedělat to v průběhu roku k nějakému konkrétnímu dni, já nevím, v srpnu, poté co skončí vyhlášení stavu nouze, atd.

A opravdu bych ještě jednou tady vyzval, aby vláda připravila nejenom balíčky, které odkládají, případně nestanovují povinnost odvádět zálohy apod., ale zaměřila se v příštím týdnu dvou na konkrétní pomoc pro to, jakým způsobem financovat újmy, které živnostníci a firmy mají s tím, že musely své provozy uzavřít. Díky moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jurečkovi. Ještě někdo v podrobné rozpravě? Není tomu tak. Podle dohody z grémia máme za sebou rozpravu ve druhém čtení. Ptám se paní ministryně na závěrečné slovo. Ne. Paní zpravodajka? Také ne. V tom případě mám stejný úkol jako v předchozím bodě, a to rozhodnutí, jestli budeme pokračovat ve třetím čtení bezprostředně, nebo necháme vytisknout pozměňovací návrhy.

 

Doporučuji rozhodnout o vytištění pozměňovacích návrhů, přerušit tento bod po druhém čtení, a pak bychom třetí čtení hlasovali najednou, abychom soustředili hlasování do jednoho bodu.

Rozhodneme v hlasování číslo 14 o přerušení po druhém čtení. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 14 z 94 přítomných pro 80, proti nikdo. Návrh byl přijat. Přerušili jsme bod číslo 2.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.