(10.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Tak prosím vás, nějaké výmluvy na klimatickou změnu, nezlobte se na mě, to je něco, co nemohu přijmout. A já tyhle obecné, promiňte mi, kecy, omlouvám se za ten výraz, těžko poslouchám. Já jsem normálně klidný člověk, ale tohle mě přivádí v úžas, že tohle někdo vůbec může říct! A říkám to tady zcela na rovinu: Já jsem o Národním parku Šumava jednal s mnoha ministry životního prostředí a musím říct, že jediný, který opravdu byl ochoten pro to něco udělat, byl Miloš Kužvart, který s námi jezdil na expertní porady, a postupně jsme krok za krokem dělali návrh zákona, který mohl v roce 1999, 2000 připravit něco, co už dnes mohlo 20 let fungovat. Ale všichni ostatní se na to dívali z pohledu aktivistů, nikoliv z pohledu vývoje přírody a krajiny. A to mi vadí! To mi vadí. A musím souhlasit s kolegou Zahradníkem, že jestli tomu dal někdo korunu, tak to byl bývalý ministr Bursík, který zničil, na co sáhl! Děkuju vám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejdříve paní poslankyně Langšádlová. Poté pan poslanec Martinů.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo prostřednictvím pana předsedy, to není fér, to, co jste mi řekl. Já jsem nehovořila demagogicky, snažila jsem se jenom to, co se odehrává v našich lesích, dát do širší souvislosti. Naprosto nezpochybňuji to, abychom se poučili z chyb, které se udělaly, abychom tam udělali opatření na zadržování vody, ale podstata problému neleží jenom v šíření kůrovce, ale i v tom, že se nám snižuje třeba hladina podzemní vody, a i to výrazně přispívá k vymírání našich lesů. A tak prosím vezměme v úvahu, že na to má vliv i snížení srážek a že to opravdu - a vy jste to tady řekl několikrát - klimatická změna má základ v činnosti člověka. Ano, má. A jedním z dopadů je opravdu méně vody. Na to člověk nemusí být klimatolog, aby když se podívá na letošní zimu a zimy předchozí, vnímal i za našeho krátkého života, že tady velká změna je. A to riziko, že k této změně přispívá výrazně člověk, tady je. A je naší zodpovědností, abychom samozřejmě přizpůsobili své chování té nové situaci třeba právě tím zadržováním vody, ale současně se podívali na podstatu. To znamená, když pan kolega Zahradník hovořil o tom, že máme najít pacienta číslo nula, tak se podívejme na tu podstatu. My opravdu činností člověka výrazně dneska zhoršujeme stav přírody a na to opravdu člověk nemusí být zoolog. Podívejte se na ta data, kolik mizí živočišných druhů, jak se mění krajina u nás a jaké všechny dopady to má.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Martinů, faktická poznámka.
Poslanec Jaroslav Martinů: Ještě jednou hezký dobrý den. Já bych rád upozornil na skutečnost, že za posledních šest roků od roku 2014 nám v Česku nenapršelo 100 % vody dlouhodobého průměru. A podívejme se na teploty! Nejteplejší dva roky - rok 2018 a 2019 s teplotou 9,6 a 9,5 stupně jsou nejteplejší roky v historii Česka. A když se podíváme do 90. let a kolem roku 2000, tak tam byly běžně teploty 6,5 stupně. My jsme o tři stupně zvýšili teplotu! S tím úbytkem vody to je naprosto fatální problém. A je to všechno o vodě. A hmyz? Podle posledních výzkumů v Německu a v Evropě nám za posledních 10, 20 roků ubylo 70 % hmyzu. Je to skutečně všechno o vodě! Vodu jsme sto roků vyháněli, meliorace, regulace, intenzivní průmyslové zemědělství. A lesy? Prosím vás, já jsem tady slyšel prve, že byly dvě třetiny České republiky zarostlé lesem. Podle všech dostupných informací a podle informací Českých lesů z roku 2017 se tvrdí, že současná výměra lesů je největší v historii České republiky.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. To byly faktické poznámky a na řadu se dostává ve všeobecné rozpravě pan poslanec Kott.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, k té diskusi, k technickým poznámkám bych doplnil asi tolik. Myslím si, že všichni vlastníci lesů, ti soukromí, se chovají ke svému majetku v pokoře a v úctě, ale samozřejmě že jsme tady měli i významné omezení s tím, jak ke kůrovcové kalamitě přistupovat. A největší problém byl určitě u velkých vlastníků, kterými jsou Lesy ČR a Vojenské lesy a statky. Takže já si myslím, že tím, že jsme opravili ať už poslaneckou novelou, nebo vládní novelou lesní zákon, tak jsme se vydali správnou cestou a umožnili jsme i těmto velkým vlastníkům konat tak, jak byli dříve ti vzpomínaní staří lesní hospodáři zvykli. Tak to jenom nějaká reakce na to, že se vlastníci nechovají slušně, nebo s pokorou. Myslím si, že všichni, kteří ten les mají, a já to vidím kolem sebe na Vysočině, se s pokorou k lesu určitě chovají, aby nevznikaly další významné ztráty.
A když už jsem začal s Vysočinou, tak situace tam není dobrá a předpoklad je, že ani samozřejmě v budoucnu to nebude nikterak lepší, a jsou tam dvě varianty. Ta optimistická řeší, že se tam bude těžit až 28 milionů krychlových metrů dřeva. A ta pesimistická, tam je i 40 milionů kubíků. Takže všechno je to jeden- až jedenapůlnásobek skutečnosti roku 2019. A ten byl oproti průměru dvojnásobek toho, co jsme byli zvyklí na Vysočině těžit. Tak to je k Vysočině.
A teď bych se chtěl vyjádřit k tomu, co tady zmínil pan ministr. Určitě velký dík za to, že dochází k pravidelnému měsíčnímu hlášení ze strany ministerstva pro odbornou veřejnost, a nejenom lesnickou. Určitě stojí za to zmínit, že v roce 2018 a v roce 2019 bylo v podstatě dáno na obnovu lesa více než 2 miliardy korun. Že PGRLF vyčlenil 300 milionů na investiční úvěry pro nákup lesní a školkařské techniky. A co si myslím, že je dobře, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá v souvislosti s kůrovcovou kalamitou podpořit i obnovu komunikací, které jsou poničené anebo poškozené v souvislosti s těžbou a s dopravou kůrovcového dřeva.
O co bych chtěl požádat, tak určitě je to o vyšší součinnost a snahu navýšit kapitolu Ministerstva zemědělství o další finanční prostředky nad rámec rozpočtu, který byl schválen, a větší součinnost ať už Ministerstva životního prostředí, anebo i Ministerstva pro místní rozvoj, popř. Ministerstva dopravy.
A poslední věc, kde bych chtěl požádat o jistou pomoc Ministerstvo zemědělství, je ve věci dočasných skládek kůrovcového dřeva. Protože kontrolní orgány, Státní zemědělský intervenční fond postupuje poměrně razantně při kontrolách a při snaze zajistit pravdivý stav tam, kde lesníci nebo vlastníci lesů ukládají dočasně dřevo, tak tato místa musí být v rámci LPIS označena a jsou o to kráceny dotační podpory. Tak vzhledem k tomu, že ty záležitosti určitě budou pokračovat i nadále, bych z tohoto místa chtěl požádat ministerstvo o nápravu v této věci a podporu těch společností, které někdy, aniž by třeba věděly, že tam ta dočasná skládka je udělána, jsou kráceny a jsou poškozovány.
Děkuji vám za pozornost.***