(15.20 hodin)
Poslanec Karel Rais: Ještě jednou dobrý den. Toto je další z těch optimistických zpráv, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018. Protože předpokládám, že pan guvernér se vyjádří detailněji, tak pouze řeknu, že v podstatě se ta zpráva dělí do dvou částí - dohledovou činnost, kde detailně jsou uvedeny legislativní změny, které se staly, zákonnou distribuci pojišťoven a zajišťoven, novela zákona o dluhopisech a novela směrnice Evropského parlamentu -, a pak se zabývá vývojem finančního trhu v relativně optimistickém duchu - stabilní vývoj bankovního sektoru, který měl meziroční nárůst bilanční sumy sektoru asi 4 %. A další údaje jsou také zajímavé. Plusové bankovní subjekty dosáhly meziročně 8 % růstu čistého zisku. Detailnější popis bych nechal na panu guvernérovi.
Přečetl bych tady usnesení, o kterém pak budeme hlasovat, a to je usnesení rozpočtového výboru z 27. schůze ze dne 4. září 2019 ke Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018, je to sněmovní tisk 537. Po úvodním slově zástupce guvernéra České národní banky pana Rusnoka, zpravodajské zprávě Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna sněmovny Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2018. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě. Pan poslanec Martínek, poté pan guvernér, poté pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Obdržel jsem dopis od Asociace občanských poraden a Podvedení klienti, z. s., a rád bych tu z něj odcitoval pár odstavců.
Takzvaná kauza investičního životního pojištění se svým rozsahem týká řádově milionů smluv životního pojištění. S ohledem na existující judikaturu, včetně precedentů Nejvyššího soudu ČR či Soudního dvora EU, lze bezesporu konstatovat, že dotčené pojišťovny neoprávněně krátí pojistná plnění v pojistných smlouvách, nesjednané náklady a jiné poplatky, a to v řádech desítek procent. Stejně tak jsou již zjevné systémové excesy, když i velké pojišťovny nejednají v souladu s vlastními pojistnými smlouvami a například neoprávněně krátí odkupné či porušují sjednanou alokaci pojistného, když jeho část odklánějí ke škodě klientů. Jde přitom o produkt hojně využívaný v rámci zabezpečení prostředků na penzi, tudíž vytvoření korektního prostředí je ve veřejném zájmu, a to i s ohledem na daňové úlevy, kterými stát tento segment podporuje. Preference zájmů zahraničních akcionářů pojišťoven na úkor spotřebitelů, ať už ve formě daňových úlev, či zjevné nečinnosti orgánu dohledu, je v aktuální situaci těžko obhajitelná.
Obrana samotných spotřebitelů je přitom díky neexistenci institutu hromadné žaloby velmi ztížena. Fakticky je možné se žalobou v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele pouze domáhat zdržení se protiprávního jednání, například právě neoprávněného snižování pojistného plnění o nesjednané náklady a jiné poplatky u dosud aktivních dotčených pojistných smluv. Takovou žalobu proti České pojišťovně a pojišťovně Generali aktuálně podávají spotřebitelské spolky Asociace občanských poraden a Podvedení klienti, další žaloby proti ostatním pojišťovnám vycházející z mnoha rozhodnutí finančního arbitra i obecných soudů budou následovat bez zbytečného odkladu.
Tato kauza je svým rozsahem a dopadem na počet spotřebitelů podstatně větší, než aktuálně médii propíraná kauza H-Systém, které svou pozornost věnovali dokonce vláda či prezident České republiky, zcela jistě pro mnoho otázek spojených se správností postupů a včasností zásahů orgánů státní správy, a zejména pak s ohledem na skutečnost, že důsledky celé této kauzy opakovaně nesou jen poškození klienti. Potenciální škody způsobené protiprávním jednáním pojišťoven jsou přitom ve svém důsledku větší než suma ztrát spojená s krachem všech kampeliček dohromady.
Česká národní banka se v této kauze IŽP, odstartované fakticky na základě právních názorů finančního arbitra někdy již v roce 2015, nijak neangažuje, minimálně nejsou patrné žádné aktivity ve prospěch poškozených spotřebitelů. Česká národní banka se pouze obrnila mlčením, a to navzdory tomu, že získala mnoho podnětů a důkazů o excesech pojišťoven při správě investičního životního pojištění, hraničícího i s trestněprávní rovinou. Přitom nezřídka Česká národní banka vydává různá doporučení a varování před subjekty jednajícími ke škodě spotřebitelů, ne však v tomto případě. Celá komunikace České národní banky totiž daleko více vyvolává dojem, že v tomto případě je primární snahou nevyvolat u dotčených spotřebitelů záminku problém řešit.
Česká národní banka má přitom povinnost nejenom dohlížet na stabilitu pojistného trhu, ale má rovněž chránit zájmy spotřebitelů. To se podle našeho názoru neděje, a to navzdory počtu řádově milionů pojistných smluv, které jsou podle stovek rozhodnutí finančního arbitra a podle desítek rozhodnutí soudů neplatné třeba, jen zčásti, neboť neplatná jsou typová smluvní ujednání kopírovaná do jednotlivých verzí pojistných podmínek. Jde o systémový problém s potenciálními škodami v rozsahu desítek miliard korun s dopadem do hospodaření pojišťoven a finanční stability celého pojistného trhu v České republice.
Potom tu jsou otázky, na které má daný dopis navázat, a proto bych se i já rád zeptal, jak hodláte kauzu Česká národní banka řešit a jaká opatření přijala Česká národní banka, aby nedošlo ke zhroucení pojistného trhu. Dopis dále zmiňuje, že v zahraničí jsou pojišťovnám udělovány výrazně vyšší pokuty než např. v České republice.
Kromě toho bych se rád zeptal a zmínil na další problematické části finančního trhu, například věci, na které jsme již jako Piráti upozorňovali, konkrétně CFD kontrakty, tzv. rozdílové smlouvy, které jsou často nabízeny jako investiční služby, a je o nich přes telefon říkáno, že jsou např. bezrizikové apod., což samozřejmě může působit rizika u klientů, kteří jsou potom následně podvedeni, když přijdou o dané prostředky, např. na základě nevhodných instrukcí daného člověka. To samé aktuální problém, který se děje, jsou rizikové podnikové dluhopisy, které někdy i v řádech desítek procent úroků jsou nabízeny klientům, což samozřejmě budí obrovský potenciál, protože se jedná o velmi rizikový produkt, s čímž není sám klient seznámen, dokonce se může jednat nejenom o rizikový produkt, ale přímo o podvodný záměr již od začátku. Stejně tak v některých případech jsou řešeny problémy rizikových zpětných hypoték apod.
Takže bych se chtěl zeptat i na tyto případné problémy na finančním trhu, a jak se jimi Česká národní banka zabývá. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Slovo má pan guvernér Rusnok, poté pan poslanec Nacher.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji, vážený pane předsedo. Já nejprve s dovolením ještě k té zprávě. Je to sice zpráva už za rok 2018, ale jistě vám během jara pošleme zprávu za rok 2019. Tak jak už konstatoval pan zpravodaj, v tom období se ten sektor vyvíjel v zásadě velmi pozitivně. My jsme samozřejmě vykonávali standardně svoji dohledovou činnost. Z hlediska bank dohlížíme přímo 23 tuzemských bank, 5 stavebních spořitelen, resp. včetně 5 stavebních spořitelen, 10 družstevních záložen a v omezeném rozsahu dohlížíme také 27 poboček zahraničních bank. Pokud jde o pojistný sektor, tam došlo také k nárůstu hrubého předepsaného pojistného 2,7 %, celkový trh potom reprezentuje 155,5 mld. Meziročně se také zvýšil zisk o 3,2 mld. na celkových 14 mld.
Pokud jde o pojistný sektor, solventnostní požadavky vysoce převyšovaly regulatorní - solventnost převyšovala solventnostní požadavky spolehlivě. Dohlížíme 26 tuzemských pojišťoven, jednu zajišťovnu a částečně i 20 poboček zahraničních pojišťoven. Ve vymezeném rozsahu také dílčím způsobem Českou kancelář pojistitelů a EGAP, tzn. státní pojišťovnu na podporu exportu. ***