(12.00 hodin)
(pokračuje Černohorský)
Jak jsem tedy již zmiňoval, společnost OKD rezervy ve výsledné výši nevytvářela, přestože již ve výroční zprávě NWR za rok 2008 uvádí v oblasti řízení rizik vysoká rizika. Ta nebyla promítnuta do tvorby rezerv společnosti OKD. Následně lze interní informace o rizicích spojených se složitou situací ve světových trzích s uhlím včetně negativního výhledu nalézt ve výroční zprávě OKD za rok 2012. Kromě toho nebyla společnost OKD řízena příliš hospodárně, např. mzda vyplacená jednomu manažerovi v roce 2010 i 2011 přesahovala vždy 100 milionů Kč, i přesto, jak jsem upozorňoval, i přesto, že tento manažer silně podcenil nutnost vytvářet rezervy pro budoucí problematické období.
Propad cen uhlí nebyl věcný důvod insolvence společnosti OKD, protože uhlí jako komodita podléhá cyklickému vývoji, v dobách pozitivního ekonomického cyklu jsou těžba a zpracování vysoce ziskové, v negativní fázi cyklu může být činnost dočasně ztrátová, ale na toto období společnosti mají tvořit rezervy.
Zvláštní pozornost však zaslouží roky 2010 až 2011 a rok 2012. Jednalo se tedy o poslední ziskové období a zároveň poslední roky výplaty dividend. Ve výroční zprávě za rok 2012 jsou poprvé uvedeny pasáže, které hodnotí nepříznivou situaci a vyjadřují obavy i pro následující období. Počátkem roku 2013 došlo ke změně managementu a následně v roce 2013 k výrazné tvorbě opravných položek a přehodnocení zásob uhlí.
Světové ceny černého uhlí začaly klesat již v roce 2011. Přestože společnost si byla vědoma v roce 2012 dopadů na trzích, vyplatila dividendy za rok 2010 a 2011 prakticky ve výši zisku po zdanění, to znamená 12,1 mld. Kč.
Samostatnou kapitolou je posouzení dlouhodobého výhledu v dobývání uhlí. Je znám fakt, že společnost si je vědoma již mnoho let skutečnosti, že postupně bude muset řešit omezování těžby uhlí a postupně i ukončování těžby uhlí, což je ekonomicky náročné a vyžaduje tvorbu opravných položek či rezerv na odpis majetku, náklady s útlumem spojené včetně nákladů na sociální program. Náklady na omezování těžby řešila OKD do roku 2013 pouze v rámci ročního hospodaření.
Společnost byla s vysokou pravděpodobností v insolvenčním stavu již v průběhu roku 2013. A tím, že se situace nezlepšila ani v následujícím roce, je nepopiratelné, že návrh na insolvenci měl být podán podstatně dřív než v roce 2016. Deklarovaný pokles závazků vůči mateřské společnosti v letech 2013 až 2015 a zdůvodnění odkládání podávaných návrhů na insolvenci budí podezření z nekalých praktik, což je například upřednostňování věřitele nebo podvodné jednání s cílem zajistit mateřské společnosti úhradu jejich pohledávek.
OKD v době, kdy začaly klesat tržby, sice přestala vyplácet dividendy, ale z mateřské společnosti NWR pravděpodobně splatila téměř veškeré poskytnuté půjčky. K 31. 12. 2013 vykázala závazky po lhůtě splatnosti 1,1 mld. korun a k 31. 12. 2014 již ve výši 7,717 mil. korun. K 31. 12. 2013 OKD vykazuje závazek vůči mateřské společnosti ve výši 12,941 mil. (?) korun, k 31. 12. společnost vykazuje závazek mateřské společnosti ve výši 5,7 mld. korun, necelých, což je pokles o více než 70 %. NWR navýšila základní kapitál sice o 1,22 mld. korun. V účetní závěrce za rok 2015 je uveden závazek vůči společníkům nula korun, a text uvádí, že závazek 5,692 mld. byl kapitalizován dnem 7. 7. 2015, ale v rozvaze není uvedena žádná změna základního jmění. Zároveň v textu jsou uvedeny úvěry od společníků ve výši 1,469 mld. korun a na jiném místě 2,553 mld. korun. Podle společnosti BDO audit činí k 9. 5. 2016 závazek vůči ovládající osoby 1,7 mld. korun.
Rozdílné údaje není možno z výroční zprávy vysvětlit. Ke snížení pohledávek došlo v období, kdy OKD prodávala své vlastní pohledávky za účelem vylepšení peněžních toků. Z toho vyplývá, že společnost protahovala svou činnost, aby umožnila výplatu závazků společnosti NWR a tento závazek se stihl společnosti NWR splatit, a to na úkor jiných věřitelů. OKD také byla spoludlužníkem či ručitelem ze závazky společnosti NWR.
Společnost pod vlastnictvím NWR nevykazovala znaky selhání podnikatelského záměru spočívajícího v těžbě a zpracování uhlí, a nemůže toto tedy být argumentem pro neplnění finančních závazků. Problematika ekonomické vytěžitelnosti uhlí, zásob na jednotlivých dolech byla společností sledována. Společnost na útlum nevytvářela do roku 2013 rezervy či opravné položky. Společnost dlouhodobě vykazovala vysoké zásoby vytěžitelného uhlí až do roku 2012. Ve výroční zprávě za rok 2012 společnost uvádí zásoby dle metodiky JORC více než 184 mil. tun uhlí, a v následujícím roce již jen 64 mil. tun uhlí, což je pokles o cca 65 %. Tato manipulace se zásobami vytěženého uhlí byla způsobilá uvést omyl akcionáře a drobné investory a umožnila vysoké výplaty dividend. Jedná se o další indicie negativního působení NWR.
Z informací o skvělé perspektivě dle výročních zpráv světových cen uhlí, zásobách uhlí a dalších výhledů NWR a OKD vzniká důvodné podezření ze zkreslování údajů v obchodním styku či podvodného jednání. Tím není dotčena skutečnost, že NWR ve výroční zprávě na rizika upozorňuje, ale tvorbu opravných položek a ani rezerv v jakékoliv podobě nerealizuje.
OKD neměla žádné úvěry od bank, ale byla financována krátkodobými půjčkami od mateřské společnosti za nepřiměřeně vysokou cenu. Společnost však díky výrazné ziskovosti žádné financování nepotřebovala.
Kromě dividendové strategie, jak to můžeme nazvat, lze jako nevýhodnou strategii vyhodnotit poskytování vnitropodnikových půjček. Společnost předčasně splatila komerční úvěry od bank a nehradila (nahradila?) je půjčkami od mateřské společnosti za výrazně vyšších sazeb. Ve výročních zprávách za rok 2014 a rok 2015 je uvedeno, že OKD poskytnuté (poskytuje?) záruky za vydané dluhopisy ve výši 300 mil. eur, záruku za úvěr mateřské společnosti ve výši 35 mil. eur a je spoludlužníkem úvěru čerpaného NWR ve výši 48 mld. eur. Důvodem insolvenčního návrhu vedení společnosti byly právě závazky z titulu těchto ručení.
Výplatu dividend přesahující zisky společnosti nelze považovat za obezřetný postup. Vyvedení objemu zisku s formou dividend a splacení půjček mateřské společnosti lze posuzovat z pohledu nedbalostního nebo vědomého, neboť se jedná o účastníky s velkou ekonomickou erudicí a spolupracující s renovovanými poradci, kteří by si měli být důsledku vědomi. Dá se to považovat tedy jako uvedení společnosti do insolvence.
S ohledem na výše uvedené je nutné, aby orgány činné v trestním řízení prošetřily, zda zejména transakce spočívající ve snížení majetku OKD vyplacením dividend a splacením půjček mateřské společnosti nedošlo ke spáchání trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku, způsobení úpadku, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, podvodů nebo zvýhodnění či poškozování věřitele.
Vyšetřovací komise se také domnívá, že by měly orgány činné v trestním řízení prošetřit garance za úvěry NWR a spoludlužnictví s NWR, zda se nejedná pro OKD o nevýhodné transakce z pohledu trestní odpovědnosti, neboť OKD byla příjemce půjček od NWR za nepřiměřeně vysoké úroky a zároveň byla spoludlužníkem a ručitelem za tyto půjčky, což bylo důvodem podání návrhu na insolvenci.
Financování od mateřské společnosti za nevýhodnějších podmínek, než za jakých se financovala na finančním trhu, je vhodné posoudit z pohledu porušování povinnosti při správě cizího majetky a daňové trestné činnosti, neboť do nákladů lze zahrnout uhrazené úroky do maximální výše v místě a čase obvyklé. Kromě toho půjčky byly využívány k vylepšení peněžních toků, a tím i vyplácení dividend. ***