(18.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: I já vám děkuji, pane ministře. Tady bude muset dojít ke změně zpravodaje, protože pan zpravodaj Jan Schiller se omlouvá. Zastoupí ho pan zpravodaj, pan poslanec Josef Kott. Budeme o této změně zpravodaje hlasovat. Svolal jsem všechny z předsálí. Tak počkáme chviličku. Odhlásím vás všechny. Přihlaste se, prosím, všichni svými identifikačními kartami. Až nás bude dost, tak vám řeknu, o čem budeme hlasovat, ať to neříkám několikrát.
Budeme hlasovat o změně zpravodaje k tomuto tisku. Pan poslanec Jan Schiller se omlouvá, a tím pádem máme zastoupení, pana poslance Josefa Kotta.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 166, přihlášeno 124 poslankyň a poslanců, pro 124, proti nikdo. Návrh byl přijat, takže prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Kott. A poprosím o klid v jednacím sále!
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, kromě důvodů, které tady uvedl pan ministr, si dovolím to nějak krátce ještě shrnout.
Takže jde o transpozici některých evropských směrnic v odpadovém hospodářství a je i důvodem pro zpracování nové legislativy ta skutečnost, že platný zákon z roku 2001 již nevyhovuje současným legislativně technickým požadavkům. Jedná se celkově o nový přístup k odpadovému hospodářství a změny v zákoně jsou velice obsáhlé z obecného hlediska. Hlavní změny oproti platné právní legislativě je... návrh zákona nově upravuje problematiku poplatků za ukládání odpadů na skládku a poplatku za komunální odpad. Problematika poplatku za komunální odpad bude nově upravena pouze v zákoně o místních poplatcích.
Další důležité změny se týkají sběru odpadu. Provozovatelé sběren odpadů budou povinni vybavit prostory zařízením, kamerovým systémem a uchovávat záznam po stanovenou dobu, a dále se zpřísňují podmínky pro sběr odpadů pomocí mobilních zařízení.
Předmětem návrhu zákona je rovněž řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu, tzv. černých skládek. Návrh zákona v tomto ohledu vychází z ústavně zakotveného principu "vlastnictví zavazuje" a stanoví postup pro zjištění osoby odpovědné za nelegálně soustředěný odpad a pro zajištění, aby byl odpad odklizen a předán do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
Dále se v návrhu zákona zejména podrobněji vymezují postupy, jimiž je možno určit, že odpad přestane být odpadem, stanoví se povinnost pravidelné revize či časového omezení u povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady a zavádí se obchodování s odpady jako činnost se samostatným povolením.
Díky rozsáhlé problematice odpadového hospodářství byl ze zákona vyjmut zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a toto bude řešeno další novelou zákona samostatně.
Návrh přináší nové povinnosti obcím, například kompostování, provozovatelům sběrných míst, kde se řeší zmíněné kovové odpady, kamerové záznamy. A dává nové povinnosti ministerstvu a obcím zveřejňování údajů a informovanosti svých občanů.
Je zde nasnadě, že se dá očekávat diskuse a že bude podáno vícero pozměňovacích návrhů, které doprovází takto komplexní změnu v oběhovém hospodářství. Bude snahou prosadit principy fungování oběhového hospodářství z jiných evropských zemí a zájmy jednotlivých skupin působících na trh odpadového hospodářství. Ministerstvo životního prostředí však prošlo dlouhou diskusí se všemi skupinami a předkládá dle mého názoru vyvážený návrh odpovídající možnostem nejen ekonomickým v rámci naší republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášenu paní poslankyni Černochovou. A jestli dovolí, tak přečtu omluvy. Pan poslanec Václav Klaus se omlouvá dnes od 18.15 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Karla Šlechtová dnes od 18.15 hodin z důvodu návštěvy lékaře.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo, hezký večer, dámy a pánové. Rozsah navrhované nové odpadové legislativy je neúměrný, problémem je také její nesrozumitelnost, nepřehlednost a navýšení administrativní zátěže z ní plynoucí pro široký okruh povinných osob. Návrh nové odpadové legislativy je více než 2,5krát obsáhlejší než stávající právní úprava. A není to způsobeno množstvím ustanovení z Evropské unie, ale řadou návrhů českých úředníků, jak už to tak bývá zvykem, které jsou nad rámec požadavků Evropské unie.
V zákonu o odpadech chybné nastavení třídicí slevy, která místo aby byla motivačním nástrojem, povede obce spíše k odklonu od třídění v pozdějších letech. V porovnání např. se slovenskou třídicí slevou je ta v návrhu českého zákona o odpadech výrazně méně motivační s ohledem na její možné dosažení. Je tedy reálné očekávat, že navržená třídicí sleva bude ze strany obcí kritizována s ohledem na její skutečně velmi vysoké nastavení potřebné míry separace a její velmi progresivní a rychlý nárůst, který může řadu obcí demotivovat, neboť cíl se pro ně může jevit jako reálně nedosažitelný. A pokud dalšího cíle z roku na rok nedosáhnou, ztratí zcela nárok na dosavadní zvýhodnění, což může pro obec z roku na rok znamenat navýšení nákladů v řádech milionů korun, a to ve svém důsledku bez ohledu na to, jestli bude odpady vozit na skládku, nebo do jiných technologií. Toto je poměrně silný demotivační faktor, který může vést k tomu, že obec raději bude produkovat netříděný směsný odpad a nebude investovat do lepšího třídění. V tomto se slovenské nastavení třídicí slevy jeví jako výrazně funkčnější v praxi a více motivační.
Víme, že reálně mohou obce při dobrém třídění dosáhnout separace na úrovni 50 či 55 %. V případě malých obcí to je něco kolem 60 %. Je však otázka, zda je reálné, aby obce separovaly již v roce 2025 požadovaných 70 %, či v roce 2028 75 % komunálních odpadů. Cíl je to jistě správný, v tom se určitě shodneme, ale je otázkou jeho reálnost a dlouhodobá udržitelnost v čase. Tato výše separačních cílů může být navržena pro roky následující, například po roce 2030, 2035 a dále.
Je však třeba definovat pokračující zvýhodnění pro obce, protože výhoda ve skládkovacím poplatku již nebude po termínu ukončení skládkování aktuální a funkční. Zákonem navrhovaný model kupodivu počítá s motivací k třídění jen do roku 2027, resp. 2029. Cíle Evropské unie jsou však k roku 2035. Nevím, jestli si toho navrhovatelé všimli. Co bude obce motivovat k pokračující vysoké míře separace po ukončení skládkování, a tedy po ukončení skládkovacího poplatku a třídicí slevy? Přemýšlel nad tím někdo z Ministerstva životního prostředí? Pro splnění evropských recyklačních cílů je přeci zásadní udržitelnost vysoké míry separace i po termínu zákazu skládkování. ***