(15.50 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Ještě možná jeden. Já jsem nakonec z matematiky maturovat nemusel, ale matematice jsem se stejně věnovat musel, protože přijímací zkoušky na vysoké školy ekonomického směru zkrátka matematiku vyžadovaly, čili i ti, co nematurovali z matematiky a na tento typ škol šli, tak se matematiku museli ve stejné úrovni, ve které se ji učili maturanti, doučit, protože jinak by samozřejmě šanci na přijetí na vysokou školu tohoto typu neměli.
Když se podíváme dneska na to, jak fungují přijímací zkoušky, tak na střední školu se dostanou vesměs všichni, takže tam matematiku netestujeme po základní škole jako v minulosti. Když ten maturant školu úspěšně ukončí, tak jde na vysokou školu a na řadě vysokých škol tato podmínka přijímacích zkoušek z matematiky padla rovněž, takže i v tomto smyslu se jakéhokoliv testování matematiky u studentů zbavujeme. Myslím si, že aspoň ten jediný test, to znamená povinná maturita, by v tom měl zůstat. Koneckonců matematika je předmětem, kterému se věnuje ve školství hodně času od první třídy a je hloupé, aby si stát v žádné fázi studia žáka a studenta alespoň elementárně neověřil, jak matematiku ti učitelé, které stát platí, dokážou vyučovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Skopečkovi. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Valachové a potom stále připravený pan poslanec Ferjenčík. Prosím, paní kolegyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Kateřina Valachová: Já jenom zareaguji na předřečníka. Co se týká té analýzy fenoménu, proč máme takzvaně neúspěšné studenty v matematice, s tím bych plně souhlasila. Ta vzpomínka na studentská léta, to samozřejmě se evokuje asi každému tady v sále, protože ten strašák státních maturit nebo maturity z matematiky vlastně pronásleduje opravdu už mnoho generací.
Já bych jenom chtěla zareagovat na tu poznámku, že tady vlastně stát, nebo vláda, nejsme schopni připravit ten start a trvá to dlouhé roky. Není to zas tak úplně, že by se ty minulé roky nic nedělo. Už od roku 2015 jsme masivně zvýšili počty hodin matematiky ve všech oborech.
Co se týká toho, aby studenti věděli, z čeho budou maturovat, tak to také platí od roku 2016, protože tehdy poprvé dělali přijímací zkoušky z matematiky, takže si mohli zkusit, jak na tom jsou, a také ve všech oborech věděli, když se hlásili na střední školu nebo gymnázium, zda a kdy budou maturovat. Řekla bych, že tu nejistotu jsme do toho vnesli až nyní, v tuto chvíli.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Baxa. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl za prvé stručně reagovat na kolegu Vondráka ohledně toho, co je současný stav a co je stav budoucí. Tak prostě faktem je to, že letos ještě mají studenti svobodu volby, příští rok se to má změnit, a právě proto je předkládán tenhle návrh.
Každopádně pár poznámek k tomuto tématu jako celku. Já si myslím, že hlavní problém vůbec i vnímání maturity a problematiky, co má být povinné a co ne, je to, že se slučují dvě role maturity, to znamená role, kdy se člověk v nějakých předmětech podrobněji připravuje na vysokou školu, a role toho, co má být povinné minimum, které zvládnou všichni středoškolští studenti. Myslím si, že právě v oblasti cizích jazyků a matematiky se tyhle věci dostávají do kolize.
Já mám maturitu jak z České republiky, tak z Velké Británie, v obou zemích shodou okolností jsem maturoval z matematiky i z cizího jazyka. V Británii šli skutečně cestou maturity jako přípravy na vysokou školu a vlastně nemají žádné povinné maturitní předměty, pouze pokud chce člověk na nějakou vysokou školu, tak potom potřebuje ty předměty, které jsou potřeba pro ten obor. To znamená, když se hlásí na fyziku, jako jsem se hlásil já, tak musí maturovat z matematiky a fyziky. Když se naopak hlásí třeba na anglistiku, tak samozřejmě z angličtiny a třeba z nějakého cizího jazyka. A je to otázka vysokých škol. Ta chvíle, kdy je nějaký ten celonárodní srovnávací test, je v 16 letech. Mají GCSE zkoušku, kde mají všichni povinné matematické minimum, co mají zvládnout všichni absolventi středních škol.
Já si myslím, že to je rozumná cesta, prostě oddělit ty dvě části maturitní zkoušky. Je otázka, jak se to bude jmenovat, čeho se to bude týkat, ale mít odděleně skutečně přípravu na vysokou školu a mít odděleně ten minimální standard. A právě u toho minimálního standardu je potřeba, aby laťka nebyla příliš vysoko. Podle mě je potřeba, aby studenti, co maturují, uměli trojčlenku, aby uměli pracovat s procenty. Takové základní věci. A ve skutečnosti nastavení testů v současnosti vůbec nevede k tomuto cíli, protože v důsledku toho, že je to nějaký velký test s řadou otázek, na které se dá našprtat, tak to vůbec nevede k výuce logického myšlení, ale k tomu, že se školy věnují přípravě na ten test a studenti, kteří by se chtěli učit matematiku na vysoké škole, musí naopak absolvovat spousty hodin, kdy se jejich méně talentované spolužáci připravují na test, a naopak ti, co se chystají na ten test, vůbec nemají prostor se seznámit s těmi základními a nejdůležitějšími principy toho, prostě jak si spočítat přímou úměrnost, jak pracovat s procenty, a místo toho se drtí testové otázky.
Já bych si dovolil trochu oponovat tomu tvrzení, že větší důraz na maturitu z matematiky povede k lepší výuce, k přemýšlení a k logickému myšlení na středních školách. Naopak se obávám, že to bude mít i řadu negativních dopadů.
To si myslím, že (by) byl dobrý závěr této debaty. Líbí se mi velmi návrh kolegy Gazdíka a pozitivní reakce pana ministra. Skutečně, pokusit se oddělit ty dvě složky maturity, to znamená přípravu na vysokou školu - jsem velmi rád, že už se to děje ohledně Matematiky+ - a tu otázku povinného minima, které podle mě by nutně ani nemuselo být zásadní pro ty studenty, jestli to bude, řekněme, síto pro absolvování střední školy, anebo jenom jestli budeme měřit znalost jednotlivých ročníků třeba v matematice. To by podle mě bylo také velmi užitečné vůbec získat data pro to, jak se pochopení matematiky u absolventů středních škol vyvíjí. Velmi bych poprosil Ministerstvo školství, aby se na tuto otázku zaměřilo a aby nastavilo povinné minimum toho, co mají umět absolventi v matematice a v cizím jazyku, a ať maturita skutečně slouží jako příprava na vysokou školu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Nyní pan poslanec Martin Baxa, připraví se pan poslanec Juránek. Pardon, faktická poznámka pana kolegy Gazdíka. Máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já si velmi vážím slov vzácného kolegy pana Ferjenčíka o tom, jak by měla vypadat matematika. Jenom jednu faktickou přesnost - pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, chci vás ujistit jako učitel matematiky, že trojčlenka je látka šestého či sedmého ročníku základní školy a jako znalost střední školy z matematiky to skutečně nestačí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Vondráka, poté Ferjenčíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***