(16.00 hodin)
Poslanec Ivo Vondrák: Jenom krátce. Já si nemyslím, že matematika je vstupenka na vysokou školu. Matematiku potřebují i ti, kteří ji vůbec nemají. A myslím si, že by v tomto neměla být podceňována. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka. Máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat na oba své předřečníky. Problém je v tom, že trojčlenka se sice učí na základce, ale spousta i úspěšných maturantů z matematiky ji neumí. To je ve skutečnosti ten problém, protože ty testy dneska umožňují odmaturovat z matematiky bez znalosti trojčlenky. Stejně tak umožňují odmaturovat z matematiky bez znalosti procent. Tak fungují všechny plošné testy, na které se je možné našprtat, že se člověk prostě naučí ty testové úlohy a vůbec nemusí rozumět tomu, co je za tím, a zvládne se tím prokousat. Ve skutečnosti právě ty základy ze základní školy by skutečně měl umět každý, ale reálně. Měl by tomu rozumět, a to se dneska absolutně neděje.
Co se týče matematiky a vysoké školy, jak hovořil pan kolega Vondrák, tak já naprosto souhlasím s tím, že matematika je užitečná pro všechny, a souhlasím i s tím, aby v nějaké fázi středoškolského vzdělání všichni absolventi absolvovali nějaký test, který změří jejich dovednosti. A můžeme se bavit o tom, jestli to má být po druhém ročníku, nebo po čtvrtém ročníku, ale myslím si, že je velmi nešťastné slučovat maturitu a ten minimální standard matematických dovedností na střední škole. Myslím si, že úplně stejně nešťastné je to v oblasti cizích jazyků, protože potom logicky vysoké školy, které potřebují matematiku pro své studenty, nemohou vůbec využívat známky z maturity jako nějakou bernou minci při přijímacích zkouškách.
Já bych si přál, aby člověk, co dá matematiku na 90 %, tak aby u něj bylo jasné, že může jít na technickou střední školu. Podobně bych si přál, aby -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas k vaší faktické poznámce. Trojčlenka nám vyvolala další tři faktické poznámky. Pan ministr se hlásí s faktickou také. To jste čtvrtý. Kolegu Baxu uklidním, protože máme pořadí faktických poznámek. Lukáš Bartoň, Karel Rais, Ivo Vondrák a pan ministr Plaga. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já bych reagoval na onen britský model, kde jsou testy CGSE, de facto je o ověřování matematiky, která je u nás na úrovni základní školy. A jeden z argumentů, co nejvíc zaznívá, studenti střední školy, maturanti neumějí matematiku základní školy.
Ještě k panu poslanci Gazdíkovi. Rád bych ho upozornil, pokud se podívá na test, maturitní test z matematiky, jarní termín, tak trojčlenka je příklad hned první nebo druhý.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Karel Rais, připraví se Ivo Vondrák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Směrem k předřečníkům. Já si myslím, jestli patří trojčlenka do šesté třídy, nebo do druhého ročníku gymnázia, to jsou přesně ty problémy, které by se měly řešit někde jinde, ne tady ve Sněmovně. Jen tak bokem, když budu pokračovat v tom jejich duchu, jsem zkoušel teď zrovna o víkendu, je to problém i pro vysokoškoláky. To jenom na okraj.
Druhá záležitost. Plně souhlasím s britským systémem, s tím nemám žádný duševní problém, ale myslím si, že je potřeba zvážit jakási specifika našeho vysokoškolského zákona. Tím myslím autonomnost. Čili to záleží na školách, jak se rozhodnou, co se týká tzv. vstupenky na vysokou školu. To není tak naprosto jednoznačné. Čili my vybereme z toho britského systému jenom to, co se nám jenom líbí. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ivo Vondrák s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivo Vondrák: Opakování matka moudrosti, otec neznámý, jak se říká. Říkám potřetí, jestliže ta maturita z matematiky nefunguje, a ona nefunguje, tak ji prostě změňme tak, aby fungovala, a nerušme ji. To je smysl toho, co tady říkám. Abychom prostě upravili maturitu tak, aby skutečně ověřovala znalosti, a ne aby se vyplňovaly testy. To je to, co si myslím, že je třeba udělat, a proto je potřebná nějaká doba na to, aby se to nachystalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana ministra školství Roberta Plagy. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Jenom upřesnění. To, co říkal Karel Rais, je stoprocentní pravda. Já jsem u Matematiky+ hovořil o tom, že by to bylo tak, jak je to teď, to znamená druhá úroveň, protože vysokým školám nemůžeme nakázat, aby k tomu přihlížely. Ale říkal jsem, pojďme najít ten model, kdy vysoké školy řeknou, že to má natolik velkou kvalitu, že ten, kdo to bude mít, tak osvědčuje a sedí nám do toho vzorce, dostává nějaké body z matematiky, a to může být a mělo by být motivační pro studenty, aby si udělali těžší maturitu z matematiky dobrovolnou, protože to bude doprovázeno tím, že při přijímačkách třeba na matfyz, technické univerzity atd. se dostanou dopředu díky tomu, že dostanou plný počet bodů. Samozřejmě systém adaptivních testů, to znamená, že by se to započítávalo částečně, to je hudba budoucnosti. Ale skutečně toto je debata na ten kulatý stůl, nikoliv na první čtení ve Sněmovně podle mě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, pane ministře. A nyní pan poslanec Martin Baxa, připraví se pan poslanec Stanislav Juránek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, já jsem si na úvod svého příspěvku našel takovou statistiku, která říká, jak je to vlastně s ukončováním středoškolského studia v jednotlivých členských státech Evropské unie, a musím říci, že i já sám jsem byl překvapen. Jenom pro zajímavost, dámy a pánové, byť se to samozřejmě obtížně srovnává, tak podle těch podkladů, které mám k dispozici, nějaká závěrečná zkouška ve vyšším vzdělávání, sekundární, tohoto typu je zavedena ve 22 zemích Evropské unie z 28, samozřejmě včetně České republiky. Jenom pro zajímavost, u těch států, ve kterých je taková zkouška zavedena, je povinná maturita z matematiky v osmi zemích. Pouze ve významné menší části zemí. Jenom pro zajímavost, je to Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko a Slovinsko. To jenom na téma toho, kde se povinně maturuje z matematiky a že to je téma, které řešíme nějakým způsobem zde v kontextu České republiky, ale když si dovolím říci, tak to rozhodně není převažující model ve státech Evropské unie.
Ale dovolím si tady reagovat na několik argumentů, které tady zazněly a které podle mého názoru ilustrují složitost debaty o státní maturitě z matematiky. Úvodem chci říci to, co už jsem říkal ve svém předvánočním vystoupení. Já jsem zastáncem toho, aby po dobu existence státní maturity v současné podobě, to znamená státní maturitní zkoušky podle zákona, zůstala zachována volba mezi matematikou a cizím jazykem. Já se nechci schovávat za nějaké argumenty o tom, že by se to mělo ještě o rok odložit, o dva odložit, něco připravovat, něco nějakým způsobem modifikovat. Jsem prostě přesvědčen o tom, že v situaci, kdy se před mnoha lety tento stát rozhodl pro to, že bude existovat státní maturitní zkouška pro všechny školy, školy všeho typu, kde jsou maturitní obory stejné, tak je podle mého názoru dokonce nezbytně nutné, aby zůstala zachována volba mezi cizím jazykem a matematikou v té kategorii maturitních předmětů u státní maturity.
Pokusů o reformu státní maturity za těch mnoho posledních let, nebo za ta poslední léta, bylo povícero. Já sám jsem učil na střední škole od roku 1999, tak jsem zažil období před státní maturitou, po jejím zavedení, zažil jsem období, kdy byly dvě úrovně státní maturity, zažil jsem také opravdu tristní rok, kdy ještě na podzim toho daného kalendářního roku studenti nevěděli, z čeho budou maturovat v příštím roce. Těch kotrmelců a změn byla celá řada, a já jsem prostě přesvědčen o tom, že v současné situaci různých změn, proměn ve školství je zachování volby mezi cizím jazykem a matematikou správné.
Argumentů, proč by to tak mělo být, je povícero. Pro mě ten základní je čistě pragmatický a nasměrovaný směrem k žákům těchto středních škol. A musím říct, že do určité míry považuji až za urážející argumenty, které tady od některých kolegů zazněly, kteří mluvili o prvovoličích a kteří vlastně jako by se snažili naznačit, že my, co zastáváme zachování volby mezi cizím jazykem a matematikou, to děláme jenom proto, a nejenom proto, abychom nalákali líné studenty středních škol k tomu, aby volili naše politické strany, a podle toho měníme naše názory. ***