(15.40 hodin)

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Já jsem poslouchal předřečníka a mě napadla taková kacířská myšlenka. Jestli jsem si to dobře vykládal, tak on nám řekl, že vlastně stačí ten předmět absolvovat, ty čtyři roky, a na co dělat nějakou maturitu. Myslel to tedy na tu matematiku. Můžete mi vysvětlit, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, proč se vůbec dělá maturitní zkouška z nějakého předmětu? Tak jak jste to podal, tak by vlastně stačilo absolvovat bez propadnutí tu střední školu, měli bychom dostat nějaký absolventský list a s tím bychom mohli jít dál do života.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Bláhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych měl to samé, trošku v jiném. Tady zaznělo: Co ti žáci? Ale co ti rodiče, kteří se rozhodují, kam to své dítě, které nic neumí, vlastně dají? Jestli vlastně na té škole se bude dělat maturita z matiky, nebo z fyziky, nebo z chemie. A teď koukají, která ta škola by byla ta nejvhodnější, aby ta maturita nakonec byla napsána, aby ten dotyčný člověk, nebo ten dotyčný žák, měl z něčeho maturitu, aby mohl říkat: Hele, já mám tu maturitu, dejte mi více peněz.

Takže my bychom se měli zamyslet nad tou podstatou věci. To znamená, že jestli říkáme: Matematika se vlastně učí teď dobře, tak proč mám dělat maturitu z češtiny, k čemu mi je, že se naučím, kdo napsal jakou knížku? Nebo se naučím citovat básničky? Do života mi to také asi moc nedá, že jo.

Takže tady se zamýšlíme, co s matikou. A opravdu já bych říkal, pojďme se zabývat hlavně tím školstvím, abychom opravdu kvalitně učili, což se mi zdá, po tom, co ke mně chodí do práce ti lidé, kteří mají maturitu, že jsou často méně schopní než ti s tím selským rozumem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy s přednostním právem pan ministr školství a připraven je pan kolega Jan Skopeček. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, tady zazněly velmi zajímavé návrhy, jednak kolegy Gazdíka. Já jsem samozřejmě připraven po přikázání školskému výboru se neomezit jenom na debatu na školském výboru, ale i tato debata a dvě předchozí jsou jasným důkazem toho, že školství je tak průřezové téma, že rozhodně jsem připraven se bavit o budoucnosti školství, nejenom o Strategii 2030+, ale i o tom, jak má vypadat maturita z matematiky a z ostatních předmětů, nebo vůbec závěrečná zkouška ve středním školství, a jak má vůbec vypadat vzdělávací systém České republiky, na tom širším plénu. Takže tu hozenou rukavici zvedám, ale říkám, je to plně v kontextu toho, jak ostatně připravíme Strategii 2030+ jako naprosto otevřený dokument a s veřejným projednáváním.

A druhá věc, která tady zazněla od pana poslance Miholy. Tak zase reakce. Ano, pojďme se bavit o tom, abychom nějakým způsobem naplnili to, co se kdysi po maturitě z matematiky chtělo, a to aby to byla nějaká vstupenka na vysokou školu. Ale ve chvíli, kdy tam máte úroveň matematiky pro všechny, bez rozdílu vah, tak ty vysoké školy, zcela logicky, to nebraly ani v tomto volitelném systému jako bernou minci.

To řešení se nabízí, protože je v tuto chvíli po pokusném ověřování Matematika+, tedy obtížnější matematika. A již myslím sedmnáct fakult ji bere jako bernou minci při přijímačkách. Samozřejmě, zase budu upřímný, v době, kdy máte demografické sedlo a máte nejmenší věkovou kohortu devatenáctiletých, tak na vysoké školy není takový přetlak. Ale ta situace se změní, a to během několika let. A pokud dostaneme Matematiku+ jako zcela jasný nástroj toho, a to je na moji debatu s Českou konferencí rektorů, jako nástroj, který bude akceptován vysokými školami, tak je to přesně ta chtěná věc, jak dostat vyšší úroveň matematiky na vstup na vysoké školy.

A to, co tomu dle mého názoru chybí, a zase se k tomu nabízím, je, aby na podobě té Matematiky+, která mimochodem je tedy chválena, ale samozřejmě je to na debatu i o tom obsahu s těmi vysokými školami, tam ti lidé s tímto typem maturity přecházejí. Pak si myslím, že tou Matematikou+ můžeme, samozřejmě dobrovolnou, nikoliv povinnou pro všechny, můžeme to očekávání, které kdysi bylo po maturitě z matematiky, také naplnit. Je to další nástroj, jak říkám, jsem připraven se o něm bavit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi školství Robertu Plagovi. Nyní pan poslanec Jan Skopeček, řádně přihlášený. Připraví se kolega Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já to nebudu dlouho zdržovat, protože jsou tu určitě povolanější matematici a dlouholetí učitelé, kteří k tomu mají co říct. Navíc souhlasím s tím, že to hlavní, co bychom také měli udělat, dát studentům jistou jistotu nebo informaci, z čeho skutečně maturovat budou, nebo nebudou, a že není příliš fér, je držet v nejistotě. Nicméně pár argumentů řeknu.

Já se chci zastat povinné maturity z matematiky, byť to není populární názor třeba právě u mladé generace. Můj hlavní argument je ten, že podle mého názoru - a řada z vás to tady říkala opakovaně - matematika kultivuje a rozvíjí logické myšlení, a já prostě nesouhlasím s argumentací, že jsou profese, které matematiku nebudou ve svém životě potřebovat, nebo ti lidé, kteří ty profese budou vykonávat. Já si myslím, že to je hloupost, že logické myšlení, kritické myšlení, schopnost dávat věci do souvislostí budeme potřebovat všichni, nebo potřebujeme v životě všichni, ať už se věnujeme profesi jakékoli.

Ten další argument, proč pléduji za matematiku, je jednoduchý. My jsme jedna z nejprůmyslovějších zemí v EU. My zkrátka pro budoucí úspěch, pro budoucí blahobyt potřebujeme velmi kvalifikovanou, technicky, matematicky, přírodovědně kvalifikovanou pracovní sílu, protože bez té zkrátka ten průmysl, techniku, dál rozvíjet nebudeme. I to, že vlastně v první republice jsme patřili mezi jednu z nejvyspělejších zemí, co se týče průmyslu, tak za to jsme vděčili i v té době tomu, že v té populaci matematika a technické vědy byly na velmi, velmi vysoké úrovni. Zároveň si myslím, a řada testů to potvrzuje, že ty země, kde je dobrá znalost, nadprůměrná znalost z matematiky, tak jsou úspěšnější, je tam více inovací, vynálezů, ta země jde zkrátka dopředu. A já si myslím, že pokud chceme posunovat Českou republiku dopředu, že bychom neměli naše nároky snižovat, ale že bychom naopak ty nároky měli zvyšovat.

Souhlasím nicméně s tím, abychom byli fér ke studentům a rychle jsme rozhodli a dali studentům jasnou zprávu o tom, jak budou maturovat. I když se musím trošku tomu pousmát, protože já jsem maturoval v roce 1998. Když jsem nastupoval na první ročník střední školy, tak nás tehdejší profesorka matematiky varovala, že kolegové v ročníku nad námi ještě tu maturitu mít nebudou, že oni budou jenom tím testovacím ročníkem, který bude testovacím způsobem vyplňovat - tehdy se to jmenovalo Scio testy z matematiky, a že my už budeme skutečně těmi, kteří budou maturovat. To byl rok... maturoval jsem v roce 1998, čili v nějakém roce 1994. Ta neschopnost státu od té doby v tomto smyslu udělat jakýkoliv pokrok je prostě neuvěřitelná.

A já souhlasím s tím, že pokud tady projde návrh na to, že odložíme maturitu z matematiky na deset let, tak si jenom lžeme do kapsy, protože to není žádné odložení, ale to je zrušení povinné maturity z matematiky na v uvozovkách věčné časy. Myslím si, že ani oddálení povinné maturity z matematiky o dva roky nic neřeší, protože je-li argumentem dneska, že se matematika neumí učit a že je na to potřeba se připravit, tak si nejsem jistý, že za dva roky se v našem školství stane něco tak zásadního, že si tady za dva roky řekneme, že už konečně máme to školství zlepšené a výuku matematiky vylepšenou tak, že teď s klidným srdcem můžeme tu maturitu pustit dál.

Myslím si a také bych chtěl zdůraznit to, že podle mého názoru nemůže být argumentem pro to, jestli povinnou maturitu z matematiky zavádět, nebo nezavádět, nemůže být úspěšnost v těch předcházejících ročnících. Přiznejme si, že ta neúspěšnost v minulých letech je dána podle mého názoru dvěma fenomény. Jeden ten fenomén je, že řada studentů se bála maturovat z cizího jazyka ještě více než z matematiky, a i ti studenti, kteří zkrátka k matematice nemají přirozený sklon, si to z menší obavy vybrali a poté skončili špatně.

Ten druhý fenomén je podle mého názoru vážnější. Tkví v tom, že řada oborů, které v minulých letech, nebo před deseti lety, dvaceti lety končily výučním listem, tak jsme z nich hloupě, stát z nich hloupě nechal udělat maturitní obory, tak aby se o ně zvýšil zájem. A je zřejmé, že v těchto dřívějších učebních oborech, které končily výučním listem, zkrátka úspěšnost maturity bude prachbídná a velmi nízká, ale to by nás nemělo vést k tomu, že budeme rušit povinnou maturity z matematiky nebo ji oddalovat, ale mělo by nás to vést k tomu, resp. kraje, které střední školy zřizují, by to mělo vést k jisté oborové optimalizaci a návratu některých oborů z těch maturitních zpět do výučních. Protože zkrátka není normální, když máme některé školy, kde drtivá většina studentů u té maturity neuspěje. To není chyba těch studentů, to není jejich hloupost, to je prostě hloupost krajského zřízení a ředitele té školy, že takový obor na škole má, že ho má vedený jako maturitní a že se snaží dovést tyto studenty, děti, které mohly v klidu skončit s výučním listem a uplatnit se na trhu práce, tak je táhne k maturitnímu vzdělání.

To je mých pár argumentů pro to, abychom povinnou maturitu zavedli. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP