(12.30 hodin)
(pokračuje Plzák)
Může mi někdo vysvětlit, jak paní soudkyně přišla k tomu, jestli to je na základě nějakého posudku, nebo paní ombudsmanka, že se jedná v tomto případě o náboženský symbol, když to nikdo nedodržuje? A jak víme, tak muslimové se striktně drží Koránu, protože korán jim prostřednictvím archanděla Gabriela nadiktoval přímo Bůh, proto je neměnný.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bělobrádek a připraví se na poslední faktickou pan místopředseda Vojtěch Pikal.
Jinak já jenom ještě, pane poslanče, teď se pan ministr chystá odcházet. Já jsem právě už volal, zdali by byla zajištěna přítomnost někoho z vlády, a já bych to musel už přerušit. Já jsem myslel, že jste přišel na tu výzvu právě, ale vy jste se teď balil a zase jste chtěl odcházet, takže to asi nebyla ta výzva, aby byl zajištěn člen vlády. Tak jenom abyste věděli, že to řeším, že už jsem volal. A jestli se tam nedostaví během krátké doby, tak já to budu muset přerušit. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k těm pokrývkám hlavy. Samozřejmě pak se musíme zeptat, jak to je s jarmulkou. Já nevím, kde je v Bibli napsáno, že žid má nosit jarmulku. A jsem přesvědčen, že pokud ortodoxní žid studuje zdravotní školu, nebo pokud třeba řádová sestra nebo zasvěcená panna tam přijde v hábitu včetně zahalené hlavy, tak to někdo za náboženský symbol asi nepovažuje, někdo ano. Nicméně pokud to tak ti lidé vnímají, tak si myslím, že je to potřeba respektovat. Samozřejmě jsou různé typy islámu. Tady jsme slyšeli dost prudká slova, která zaměňují různé typy a různé tradice. Samozřejmě pokud je zahalená tvář, tak to jsou ještě předislámské zvyky a podobně.
Ano, správně bylo řečeno, i naše babičky, nebo i ve folklóru začepení a podobně. Ale abychom se nedostali právě do situace, kdy řádová sestra studuje zdravotní školu a je jí zakázáno chodit tam podle toho, jak jí její řádová pravidla přikazují. Já myslím, že to je velmi obdobné.
Co chápu, že některé školy nechtějí, aby tam seděli v kšiltovkách kluci, tomu rozumím. Stejně tak rozumím tomu, když jsem na stadionu a hraje se česká hymna a velká část publika nesmekne. Myslím si, že to jsou věci, které spolu souvisejí. Já bych apeloval na to, abychom se také v rámci úcty k našim národním symbolům a podobně i podíleli na tom, že se smeká při státní hymně.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jenom zrekapituluji, mám tady čtyři faktické poznámky. Takže místopředseda Vojtěch Pikal, pak se připraví paní poslankyně Zuzana Majerová, potom pan poslanec Jiří Strýček a potom pan poslanec Jiří Kobza. Takže pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec Bělobrádek to částečně řekl za mě. Nicméně k tomu zahalování jako náboženskému symbolu bych vybral z křesťanství první list apoštola Pavla Korintským, kde se v kapitole 11 píše, že ženy na sebe mají brát závoj, pokud jsou při modlitbě nebo při hlásání slova proroků. Takže tolik k tomu zahalování jako náboženskému symbolu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Zuzana Majerová na faktickou a připraví se pan poslanec Jiří Strýček. Tak prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Hezké dobré poledne, dámy a pánové. Já si beru faktickou, protože mám obavy, že bych potom v rozpravě nepřišla na řadu.
Pozorně jsem si pročetla již před Vánocemi výroční zprávu úřadu (Kanceláře) veřejného ochránce práv, který již šestým rokem vykonává -
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás jenom musím upozornit, aby to bylo korektní, že faktická poznámka by měla reagovat na nějaké předřečníky a neměla by být využívána k vystoupení v obecné rozpravě. (Poslankyně Majerová: Ano.) Takže já vám dám prostor, ale berte to v potaz, protože když to uvedete tak, že místo obecné rozpravy, abyste... Já vám stopnu čas. Že se nedostanete v obecné rozpravě, proto na faktickou, to není přijatelné, vám musím říct. Takže já vám ten prostor dám, paní poslankyně, ale prosím vás, takhle to nemůžeme uvádět, to bychom úplně tady zbořili jednací řád.
Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Vy jste měl příliš dlouhý projev a v tu chvíli jsem si to tak vyhodnotila, a tudíž dobře, budu reagovat na paní ombudsmanku.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ale dám vám prostor, dám vám prostor, dvě minutky vám teď stopnu, ale pojměte to prosím jinak. Prosím.
Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Dobře. Budu reagovat na projev paní veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, která již šestým rokem vykonává tuto funkci.
Tato zpráva je po grafické, stylistické, marketingové stránce opravdu na úrovni. Ale ani sebezdařilejší PR, které očividně tento úřad zvládá na jedničku, nesmyje z vašeho šestiletého působení pár nesmazatelných skvrn a pachuť. Konkrétně mám na mysli pronásledování paní ředitelky Ivany Kohoutové v rámci takzvané šátkové aféry, které se zpátky vrací do hry a ke kterému se váš úřad bezprecedentně propůjčil. Místo pomáhání byla dlouhé měsíce paní ředitelka vláčena po soudech. Paní ředitelka pouze dodržovala pravidla. Místo ocenění čelila trestnímu stíhání a byl zásadně narušen její nejenom profesní, ale i soukromý život. Právě tento děsivý příklad ukázal, že úřad ombudsmanky je v současné době zpolitizovanou institucí, která podléhá ideologii politické korektnosti, genderismu a multikulturalismu. A mimo jiné paní ředitelku Kohoutovou hájí náš garant pro právo Radek Suchý. A to ani nepřipomínám kuřimskou kauzu, kde vaše role dodnes nebyla uspokojivě vysvětlena.
Za posledních šest let jsem přesvědčena, že úřad ombudsmana byl naprosto zneužit pro politickou agitaci nové levice a zdiskreditován. Místo pomoci občanům se propůjčil a dal do vleku ideologiím, které nemají právo (Čas.), nemá právo (Čas, paní poslankyně.) tento úřad řešit. Pro nás poslance je to varování -
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás musím přerušit, paní poslankyně, musíme dodržovat ten čas. (Poslankyně Majerová: Ano.) Nezlobte se na mě, je mi to líto, ale... (Poslankyně Majerová: Poslední věta. Jen chci říct, že...) Neměla by být poslední věta. (Poslankyně Majerová: Na základě této skutečnosti...) Paní poslankyně, nemůžu vám dát tu poslední větu, protože to by se nám to pak zbořilo. Nezlobte se na mě! Osobně si můžu myslet o tom, co chci, ale nemůžu vám ji dát. (Poslankyně Majerová: Rozumím, děkuji.) Přihlaste se prosím znovu na přihlášku a samozřejmě budete moct pokračovat. Tak, nezlobte se, ale... byť samozřejmě vím, co jste chtěla říci.
Takže pan poslanec Jiří Strýček dvě minuty a připraví se pan poslanec Jiří Kobza.
Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom na doplnění pana poslance Bělobrádka vaším prostřednictvím, který tady momentálně není. Ona židovská jarmulka je náboženská symbolika, protože podle židovské víry mezi Bohem a člověkem, který tu jarmulku... něco musí být. Takže jestli samozřejmě jste zaregistrovali, že všichni židé nosí klobouky, zejména ti ortodoxní, protože mezi nimi a Bohem vždycky něco musí být. A když ten klobouk na hlavě nemá, tak aby tam v uvozovkách něco bylo, tak tam musí být ta jarmulka. To znamená, když vidíte na ulici i ty jarmulky, nejsou to ortodoxní židé, jsou to normální židé, kteří prostě tu jarmulku z náboženských důvodů nosit musí. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Kobza. Jinak víte, že když někdo přetáhne, tak tu jednu dvě věty určitě vždycky toleruji bez problémů, i tři, ale jak už je to víc, tak pak by se nám to fakt zbořilo. To víte. Tak prosím.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegové a kolegyně, dobrý den. Já bych rád reagoval na předřečníky, na povinnost či nepovinnost islámského zahalování, nebo, jak se říká, povinnost hidžábu.
Samozřejmě v různých zemích je tato povinnost uplatňována různě. Máme velký rozdíl mezi městy například v Jordánsku a venkovskými oblastmi, kde ženy chodí důsledně zahalovány. Nezahalenou ženu obvykle stihne sprška kamení nebo rána bičem, nebo co má ten dotyčný mravokárce zrovna po ruce. V Íránu za špatný hidžáb byl trest 70 ran bičem. V Afghánistánu byly ty tresty ještě krutější, v dalších zemích, v Pákistánu, některé oblasti Indonésie a podobně.
Takže je to v těch zemích chápáno jako určitý symbol. Ale co je hlavní, je to nedílná součást koncepce politického islámu. Je to taková jedna z těch prvních okolností, kdy právě hidžábem, šátky, muslimové nutí neislámskou společnost, většinovou společnost, tu, do které se přistěhovali, aby je začala akceptovat, aby je přinutili, aby si na ně zvykli. Vím to z Austrálie, tam tento proces probíhá poměrně dost dlouho. Ti lidé jsou dokonce placeni za to, že v hidžábu a v dišdaši nebo v galábii chodí po ulici nahoru dolů, aby vytvářeli pocit, že ta muslimská společnost je poměrně silná. ***