(16.40 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Dobře víme, že ta jednání běží na úrovni OECD. Spojené státy prosily a tlačily na Francii, ať se schválením daně počká do té doby, než se podaří najít shodu v rámci organizace vyspělých států OECD, a já myslím, že my nemáme jinou šanci než čekat na nějaký výsledek toho jednání rovněž, protože kdybychom to zavedli separátně bez dohody se Spojenými státy, tak odvetná opatření, která mohou poškodit exportně orientovanou zemi, kterou Česká republika je, tak to riziko je poměrně velké.
Samozřejmě u liberálního ekonoma se v otázce digitální daně perou dva argumenty. Jeden argument říká, že jakákoliv další daň, jakákoliv další distorze na trhu, jakékoliv další vyšší daňové břemeno je pro ekonomiku špatně. Na straně druhé i já musím přiznat, že není dlouhodobě únosné, aby mnohem menší softwarové digitální firmy v České republice, kterým fandíme, aby se staly rovněž globálními hráči a velkými digitálními firmami, aby se svou velikostí platily mnohonásobně vyšší daň než globální firmy s neskonale větší tržní hodnotou.
Nicméně jako liberální ekonom samozřejmě budu na paní ministryni chtít, a pokud s tím nepřijde ona, tak bezesporu s tím přijdeme my, aby vedle toho, že zavede novou daň a zvýší tak už dnes rekordně vysoké daňové břemeno v České republice, tak aby jinde daňové břemeno, daňovou zátěž, snížila, protože nevidím žádný smysl v tom vybrat cca 5 mld. korun navíc od zahraničních subjektů a pouze zvýšit veřejné přerozdělování v České republice. Takže jestli to paní ministryně s tou spravedlností a narovnáním konkurenčního prostředí myslí vážně, tak vedle toho zákona na zavedení digitální daně musí přijít s jiným zákonem nebo s jiným paragrafem, který jinou daň v České republice zruší, tak aby náš daňový systém nebyl komplikovanější, nebo alespoň sníží daňové zatížení.
Já teď nechci říkat jako kolega Klaus, jestli to má být daň z příjmů fyzických osob. To si myslím, že můžeme debatovat o tom, jakou daň v této chvíli bychom potřebovali snížit. Já třeba považuji za vůbec největší problém českého daňového systému vysoké vedlejší náklady práce, vysoké odvody, které zejména zaměstnavatelé platí na sociálním pojištění za své zaměstnance. Ale nechci tu debatu zužovat na nějaký konkrétní typ daní. Pro nás a pro mě bude prioritní, aby vedle toho, že nová daň vzniká, že vzroste daňové zatížení, které má nějakou distorzi, nějakou nespravedlnost na našem trhu narovnávat, tak aby jiná daň byla zrušena nebo aby jiná daň byla snížena, tak aby se nezvýšilo daňové zatížení v České republice, tak aby se novou daní pouze nezkomplikoval již tak dost komplikovaný daňový systém.
A to je možná můj dotaz na paní ministryni, jestli s něčím takovým vůbec počítá. To bude do značné míry rozhodovat o tom, jak se já, a věřím, řada mých kolegů budeme chovat při dalších čteních a při konečném hlasování o této novele. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Ještě budeme v obecné rozpravě pokračovat. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Než dorazí k mikrofonu - pan poslanec Staněk hlasuje s náhradní kartou číslo 20. Prosím, pane poslanče Ferjenčíku, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom apelovat na paní ministryni, abychom se shodli, že ten termín 1. července je nerealistický, umožnili jsme delší rozpravu ve výborech a schválili jsme to s účinností k 1. lednu, což mi přijde i u daňového zákona výrazně logičtější termín.
Ještě jsem chtěl vlastně reagovat na pana Kalouska, který zmiňoval, že to je bezprecedentní. Bohužel, vlastně ve stejném režimu teď schvalujeme novelu daňového řádu, která ve skutečnosti přinese státnímu rozpočtu nějakých 16 mld., takže zatímco s těmi 2 mld. by si státní rozpočet myslím poradil, u těch 16 mld. to už je poměrně značná díra do rozpočtu, navíc ještě dalších 8 mld. pro obce a samosprávy. Takže tam to vidím jako daleko vážnější problém než u tohoto tisku, přestože mi to přišlo trochu úsměvné, když třeba církevní restituce naopak do rozpočtu zahrnuty nebyly, přestože schváleny byly.
Takže prosím, ať to dáme fakt k 1. lednu, ať skutečně nemáme nejvyšší daň v Evropské unii, ať skutečně to jsou 3 nebo 5 %.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je v tuto chvíli poslední přihláška, takže pokud se nikdo další do rozpravy nehlásí, já ji v tuto chvíli končím. Zároveň svolávám kolegy do sálu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany ministryně nebo ze strany zpravodaje. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, byla to jistě zajímavá debata okolo digitální daně. Myslím, že nezazněl snad kromě Trikolóry žádný zásadní odpor vůči této digitální dani. Samozřejmě se tu otevřela řada otázek, ať je to tedy otázka postoje, který je zatím jenom neoficiální, co se týká Spojených států amerických, protože právě řada těch firem pochází z této oblasti. Nezazněl návrh na zamítnutí. Zazněl tady návrh na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o dvacet dnů. Já osobně si nemyslím, že těch dvacet dnů nějak změní postoje. Hlasovat se tedy bude o prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o dvacet dnů.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Myslím, že všichni kolegové již stihli dorazit. To byla závěrečná slova. Jak zaznělo, nebyl ani návrh na vrácení k přepracování, ani návrh na zamítnutí, takže se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? (Ne.) Rozpočtovému výboru přikazujeme.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 55 je přihlášeno 182 poslanců, pro 168, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh nějakému dalšímu výboru k projednání. Má někdo návrh na nějaký další výbor? (Nikdo se nehlásí.)
Pokud tomu tak není, tak se ještě vypořádáme s návrhem na prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o dvacet dní.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 56 bylo přihlášeno 182 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 5. Návrh nebyl přijat. Děkuji vám. Tím projednávání tohoto tisku v prvním čtení končí.
Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb.,
o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 532/ - prvé čtení
Než přistoupíme k projednávání tohoto bodu, je nutno odhlasovat, že podle § 52 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny souhlasíme s účastí guvernéra České národní banky pana Jiřího Rusnoka při projednávání tohoto bodu. Je zde žádost o odhlášení. Já vás poprosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Až se nám počet ustálí, budeme hlasovat o tom, jestli souhlasíme s přítomností guvernéra České národní banky při projednávání tohoto bodu. Vypadá to - ne, ještě ne. (Po chvíli:) Už.***