(16.50 hodin)
(pokračuje Pikal)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přítomností guvernéra. Kdo je proti? Já vám děkuji.
V hlasování pořadové číslo 57 je přihlášeno 157 poslanců a poslankyň, pro 154, proti nikdo. Takže prosím, abychom přivítali guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který bude rozpravu sledovat a může se do ní též hlásit a zapojit se.
Jak jsem již říkal, nyní projednáváme vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 532. Jsme v prvém čtení. (V sále je hlučno.)
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, ujměte se slova. Prosím o klid v sále.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Dámy a pánové, vážený pane guvernére, dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o České národní bance. Obsahově se jedná o novelu, která byla v legislativní procesu, a možná si někteří vzpomenete, už v minulém volebním období, ale projednávání v Poslanecké sněmovně nebylo dokončeno.
Jednou z nejvýznamnějších změn je zakotvení nového oprávnění pro Českou národní banku stanovit horní hranici vybraných úvěrových ukazatelů, které se týkají spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí. Jedná se o důležitý nástroj takzvané makroobezřetnostní politiky, který České národní bance umožní plnit důležitý cíl, kterým je péče o finanční stabilitu, a současně je třeba vnímat tento nástroj také jako cestu, jak zajistit rovné podmínky na tuzemském trhu. Do budoucna totiž nelze vyloučit, že hypoteční úvěry budou ve zvýšené míře poskytovány i nebankovními poskytovateli nebo zahraničními subjekty v rámci jejich přeshraničních aktivit. U těchto osob není forma doporučení vzhledem ke konkurenčnímu boji dostatečně účinná. (Hluk v sále trvá.)
Považuji tedy za nezbytné, aby Česká národní banka měla nástroj pro podporu zajištění finanční stability, který bude efektivní, tedy působící vůči všem relevantním subjektům, a vymahatelný. Legislativní zakotvení nástroje takzvaných úvěrových ukazatelů u hypotečních úvěrů není českým specifikem.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já si vás dovolím přerušit a vyzvat kolegy v sále, zejména po své pravici, aby svá případná jednání přesunuli mimo sál. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Obdobnou cestou se vydala většina členských států v Evropské unii, navíc je takový nástroj opakovaně České republice doporučován ze strany Mezinárodního měnového fondu. Evropská rada pro systémová rizika dokonce dne 23. září 2019 uveřejnila varování pro Českou republiku, ve kterém upozorňuje na zranitelnost tuzemského finančního sektoru v souvislosti s financováním nákupu rezidenčních nemovitostí, mimo jiné právě v souvislosti s absencí zakotvení právně závazných úvěrových ukazatelů. Toto explicitní varování rozhodně nesmíme brát na lehkou váhu. Navíc další kroky České republiky v této věci budou ze strany Evropské rady pro systémová rizika pečlivě sledovány.
Dále bych chtěla připomenout, že tato část návrhu byla v minulém volebním období nejvíce diskutovanou změnou. V rozpočtovém výboru byly dohodnuty některé dílčí parametrické změny, které jsou dnes v předloženém návrhu zákona již plně zapracovány. V neposlední řadě bych také ráda zdůraznila, že do návrhu byla oproti minulému znění doplněna také úleva pro mladé žadatele o úvěr do 36 let. Pro ně by byly limity mírnější. Kromě toho obsahuje návrh také obecnou výjimku, kdy se na 5 % úvěrů nebudou limity úvěrových ukazatelů vztahovat vůbec, čímž budou pokryty specifické případy. Věřím tedy, že tento současný návrh, který doputoval do Poslanecké sněmovny, je vyvážený a přijatelný.
Návrh zákona pak dále přináší rozšíření okruhu nástrojů měnové politiky a také okruhu subjektů, se kterými může Česká národní banka uzavírat obchody na volném trhu, což je plně v souladu s mezinárodní praxí i praxí Evropské centrální banky. Předpokládám, že o návrhu proběhne podrobná diskuse jak v rozpočtovém výboru, tak i na plénu v rámci dalších čtení.
Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že byl tento zákon připraven ve společné kompetenci Ministerstva financí a České národní banky, tak předpokládám, že bude udělen souhlas, nechci do toho teď mluvit, s vystoupením guvernéra České národní banky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, souhlas již byl. Nyní tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení přítomní, dlouho očekávaná novela zákona o České národní bance tedy přistála na naše stoly a dnes budeme rozhodovat o prvním čtení, tedy zda ho propustíme dál a jaký nastartujeme prostor pro debatu pro případné úpravy tohoto návrhu.
Jak už paní ministryně předeslala, tento návrh se netýká jenom oné parametrizace hypotečních úvěrů, má širší záběr, i když ten možná dosud vaší pozornosti poněkud unikl. Je to rámováno jak některými implementačními záležitostmi, tak i určitou inspirací, určitou naléhavou inspirací ze zahraničních evropských institucí, které sice jdou nad rámec toho, co musíme, ale řekněme, že jsme se nechali inspirovat proto, že to považujeme za problém závažný. V podstatě u těch věcí mimo hypoteční úvěry se jedná především o problematiku možnosti využívat nekonvenčních měnověpolitických nástrojů, jako například dlouhodobé cenné papíry, přímá podpora úvěrové emise a tak dále, kdy se inspirujeme tedy tím, co už dělají v reálu některé banky v prostoru Evropské unie, a za druhé se to týká, řekněme, obchodování bank, obchodování na volném trhu a úvěrových operací, což je záležitost umožnění České národní bance určitého širšího okruhu těchto operací.
Když se ale zaměřím na to, co asi většina z vás sledovala, a ti, co tady byli v minulém volebním období, tak měli možnost se i vyjádřit k tomuto tématu, tak je to tedy především ona záležitost uzákonění oněch nástrojů, které mají preventivní funkci, které mají předcházet určitému systémovému riziku v oblasti hypotečních úvěrů a které nejen, ale například byly inspirovány varováním tedy již zmíněné Evropské rady pro systémová rizika.
V roce 2016 byla situace poněkud odlišná tedy kromě toho, že byly předčasné volby a že i na půdě tehdejší vládní koalice nevládla shoda nad tímto materiálem, ale situace je změněná především v té oblasti kompromisu směrem k úlevám žadatelům o hypoteční úvěry. Čili je třeba se na to dívat novou optikou, ne jenom přes kopírák tehdy z té debaty na konci roku 2017, nebo na jaře 2017, kdy ta debata kulminovala. Pravdou je, že ty nástroje, o kterých je řeč, se samozřejmě již používají. Dokonce ten první nástroj, což je záležitost onoho poměřování hodnotou zajištění, ukazatel loan to value, se používá dlouhodobě a v podstatě je používán ve většině evropských zemí, i když pochopitelně jeho kvantifikace je záležitostí, řekl bych, vždy aktuálního zvyšování. ***