(12.00 hodin)
(pokračuje Juránek)
Náš pozměňovací návrh směřuje proto k zachování současného stavu a obsahuje návrh na zvýšení sazby úroku hrazeného správcem daně v případě neoprávněných zajišťovacích příkazů, které se ukázaly zejména v poslední době jako nástroj správcem daně nadužívaný při stanovení a výběru daní. Je třeba, aby nadále bylo neoprávněné jednání správce daně reparováno, alespoň zčásti, úrokem z vratitelného přeplatku, úrokem z nesprávného stanovení daně a úrokem z neoprávněného jednání správce daně v případě neoprávněného vymáhání.
Proto tedy tento náš pozměňovací návrh ze shora uvedených obecných důvodů směřuje jednak proti delší lhůtě u daňového odpočtu při neoznámení vyměření nebo doměření, jednak proti způsobu stanovení a výši úroku z neoprávněného jednání správce. Sjednocuje tedy lhůtu v případě oznamování i neoznamování výsledku vyměření nebo doměření daňovému subjektu při vrácení vratitelného přeplatku daňovému subjektu bez žádosti, a to na 15 dní ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru, resp. ode dne, který se považuje za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření nebo doměření daňovému subjektu neoznamuje. Pozměňovací návrh tak směřuje ze shora uvedených důvodů k zachování současného stavu, kdy byla uvedená lhůta v délce 30 dní, nikoliv v délce 45 dní, jak je navrhována vládním návrhem zákona.
Dále pozměňovací návrh vrací přirážku na 14 procentních bodů obecně v případě úroků z nesprávně stanovené daně. Úrok z nesprávně stanovené daně, je-li základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně částka uhrazená na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu, se navyšuje potom na 28 procentních bodů. Podstatné na našem návrhu je také to, že zakotvuje tuto přirážku přímo v zákoně, nikoli v nařízení vlády.
K pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové. Pod pojmem daňový řád si mnoho lidí představí nějaký metodický pokyn pro účetní, daňové poradce a berní úřady. Ale to je veliká mýlka. Daňová pravidla jsou totiž ta, která určují podnikatelské prostředí. Když si vláda v roce 2016 nechala přeměřit administrativní zátěž, tak z hodnoty celkově 71 mld. korun představovala zátěž spojená s daňovou administrativou více než 40 mld. A nejedná se jenom o administrativní zátěž. Jedná se i o způsob jednání státní moci k občanům, k podnikatelům a daňovým poplatníkům.
Ronald Reagan kdysi říkával: První povinností vlády je chránit lidi, nikoliv řídit jejich životy. Stávající vláda se dlouhodobě a plánovitě chová právě opačně. Místo ochrany občanů, jejich práv před státní mocí se zde znovu dostávají ke slovu tendence k ochraně státní moci na úkor občanů. A předložená novela daňového řádu a ostatních daňových zákonů je toho zářným příkladem.
Já, paní ministryně, dlouhodobě vládě vyčítám, že plánovitě vychyluje jazýčky vah v neprospěch podnikatelů a ve prospěch státní moci. Na jednu stranu vláda plánovitě snižuje toleranci k chybám podnikatelů, zpřísňuje pokuty a sankce, a na druhou stranu zvyšuje pravomoci státní moci a zavírá oči před chybami této státní moci a úředníků. Tím vytváří nepřátelské podnikatelské prostředí a roli podnikatelů v naší společnosti snižuje na evidenční číslo, jehož jedinou úlohou je roboticky a bez chyb platit daně. Stát lidem neslouží, ale snaží se je řídit.
A tato novela je ukázkovým příkladem tohoto přístupu. Vždyť se na to podívejte! Na jednu stranu stát se snaží rušit pětidenní bezúročné období pro pozdní platbu daně, ruší pětidenní toleranci pro podání daňových přiznání daně z příjmu a daně z nemovitosti. Na straně druhé si chce nechat peníze daňových poplatníků déle na svých účtech, anebo se např. dopředu vyviňuje ze svých nesprávných rozhodnutí, aby nemusel platit úroky z prodlení.
Dokonce se v tomto návrhu, v této novele mění názvosloví. Už nebudeme mít úrok z neoprávněného jednání správce daně, ale pouze z nesprávně stanovené daně. Vidíte ten významový posun? Protože stát, a zejména Finanční správa je zřejmě neomylná. Alespoň podle té nekritické obhajoby paní ministryně financí k některým nadužíváním pravomocí Finanční správou. A že jich za poslední dva roky bylo! Zkrátka se jedná o novelu, která vychyluje opět jazýček vah od podnikatelů ke státu.
Protože je to tak důležité téma, o kterém hovořili už mí předřečníci, tak já osobně mám připraveno deset pozměňovacích návrhů, které se budou snažit vrátit jazýček na vahách zpět od státu k podnikatelům.
Prvním pozměňovacím návrhem vás asi nepřekvapím - oni už tady o tom hovořili např. pan kolega Kalousek nebo pan kolega Ferjenčík - je ponechat lhůtu na vrácení nadměrných odpočtů na 30 dnech místo nově na 45 dnech. Posunutí okamžiku vratky odpočtu bezpochyby zhoršuje cash flow a řízení finančních toků daňových subjektů, což důvodová zpráva taktéž otevřeně přiznává. Z dlouhodobého hlediska si tak stát vytváří u podnikatelských subjektů jakýsi bezúročný úvěr, kontokorent, bezúročnou půjčku z peněz podnikatelů. Celkový dopad tohoto kroku na podnikatelské prostředí bude jednoznačně negativní, jelikož se podnikatelům v krajním případě nemusí dostávat disponibilních prostředků, naopak si sami budou muset finance půjčovat. Nejvíce to postihne ty menší, kteří nemají dostatečné rezervy a žijí mnohdy od faktury k faktuře. Těm nejvíce tento návrh zkomplikuje život. A to jen proto - paní ministryně - abyste měli o 16 mld. korun víc ve státním rozpočtu v závěrce roku 2020. Celkově si takto jednorázově a opticky polepší veřejné rozpočty o 24 mld.
Argumentace, která tady zazněla, zazněla na rozpočtovém výboru od paní ministryně, že Finanční správa potřebuje více času pro plánování údajů, neobstojí. Když se zavádělo kontrolní hlášení, tak také Ministerstvo financí argumentovalo, že to povede ke zrychlení procesů na Finanční správě. A výsledkem je návrh prodloužení lhůty.
Můj návrh má také trochu jinou konstrukci než pana kolegy Ferjenčíka, ale já jsem v prvním čtení dal slib, že tento návrh předložím, což tímto činím. Mimochodem, dopad do rozpočtu bude jednorázový - pouze za rok 2020. Shodou okolností se bude jednat o výsledek kalendářního roku před volbami. Když vidím, jakými kejkli si vláda pomáhá vylepšovat výsledky hospodaření, tak se samozřejmě neodbytně vkrádá myšlenka, že toto je pravý důvod prodloužení lhůty. Před volbami si opticky vylepšit výsledek hospodaření uzavřeného kalendářního roku.
Druhý pozměňovací návrh se týká navrácení toleranční lhůty 5 dnů pro podání daňového přiznání daně z příjmu a daně z nemovitosti a třetí pozměňovací návrh se týká návratu pětidenní tolerance pro úhradu daně. Cílem státu by nemělo být za každou cenu zpřísňovat a zmenšovat toleranci, ale naopak respektovat vůli podnikatelů a občanů splnit svoje daňové závazky vůči státu a zachovávat stabilní daňové prostředí. Zrušení tolerančních lhůt znamená jen zbytečné další klacky pod nohy daňovým poplatníkům. A úplně zbytečně! Státu to nic nepřinese. Ale rušení toleranční lhůty není jen symbolickým vyjádřením negativního přístupu k daňovým poplatníkům, ale v reálném životě může dojít nezaviněně na straně podnikatele, živnostníka i občana k pozdějšímu připsání daně na účet, než je datum splatnosti. ***