(11.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Ministerstvo financí se na rozpočtovém výboru obhajobě tohoto návrhu věnovalo mimořádně pečlivě na několika stranách. Bohužel musím říct, že všechny tyto argumenty jsou liché. Nechci zdržovat jejich podrobným vyvracením. Odkazuji na odbornou literaturu, která už v této věci vychází a která vyvrací velmi přesvědčivě všechny zástupné argumenty Ministerstva financí. Řeknu jenom ten hlavní.
Chceme-li vyplácet zálohy a vyhovět nálezu Ústavního soudu, musíme mít vyhledávací činnost o 50 % delší, to znamená nikoli 30, ale 45 dní, abychom to mohli odpovědně zvážit. Nicméně v návrhu zákona samém je popsáno, a zákon to předpokládá, že zálohy budou vypláceny až v rámci kontrolní činnosti, kde žádná lhůta uvedena není. To znamená, že v rámci vyhledávací činnosti se ta částka zálohy nestanovuje. Ta se stanovuje až v rámci kontrolní činnosti. Argument Ministerstva financí je tady zcela lichý.
Není prostě možné, aby v době digitalizace, aby v době, kdy finanční úřad má usnadněnu situaci kontrolním hlášením, elektronickým podáním, aby si zjednodušoval situaci prodloužením doby na vratku o 50 %, tedy na 45 dní. Těch 15 dní bude velmi drahých pro každého živnostníka, pro každého středního podnikatele. Nezaslouží si tento stav, aby s ním stát tímhle způsobem zacházel, jenom tím, že to pak paní ministryni lépe vyjde v rozpočtu roku 2021. Že jí to o to hůř vyjde v rozpočtu roku 2022, to už jí vadit nebude, to už budou volby a deficit se bude sčítat až po volbách. Takže to je jediný, opravdu jediný důvod, zakrývaný mnoha zástupnými a nepravdivými argumenty. Mrzí mě, že to musím říct. Ale je tomu skutečně tak.
Předkládám tedy jediný pozměňovací návrh, o jehož podporu prosím. Samozřejmě podpořím celou řadu i jiných. Předložím ho v podrobné rozpravě. V poněkud jiné legislativní konstrukci navrhuji totéž, co avizoval už pan poslanec Ferjenčík, zachovat dobu pro vratku na 30 dnů. Je mi úplně jedno, zda projde můj pozměňovací návrh, nebo jiný na stejné téma. Pokládám ale za nestydaté vůči podnikatelům, aby tato lhůta byla prodloužena. Pokud tento nebo jiný podobný pozměňovací návrh nebude přijat, je naprosto vyloučeno, abych hlasoval pro tento návrh novely daňového řádu, jakkoli je tam spousta důvodů, pro které bych pro něj hlasoval rád. Ale ta mina se 45 dny je nepřekročitelná.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní pan poslanec Tomáš Martínek. Připraví se pan poslanec Stanislav Juránek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, na začátek bych chtěl říci, že jsem rád, že již vládní návrh obsahuje můj dříve předkládaný návrh na prodloužení lhůty pro elektronicky podávané daňové přiznání, což má pozitivně motivovat občany k využívání digitální komunikace se státem. Dále chci říci, že návrh obsahuje některé ne úplně šťastné úpravy, které tu naštěstí upravují pozměňovací návrhy kolegy Mikuláše Ferjenčíka či poslankyně Věry Kovářové, kde jsem též spolupředkladatelem. Rád se k nim přihlásím.
Teď bych chtěl ještě krátce okomentovat pozměňovací návrh, který má za cíl, aby automaticky bylo odstraněno rodné číslo z daňového identifikačního čísla u nově přidělovaných DIČ. Rodné číslo je jeden z nejcitlivějších osobních údajů, lze ho zneužít například při sjednávání úvěru a podobně. Vládní návrh sice umožňuje změnu DIČ, ale mám za to, že v době, kdy pomalu nezveřejňujeme celá jména v některých případech za účelem ochrany osobních údajů, by všechna nově vytvořená DIČ již rodné číslo obsahovat neměla.
Hlavním argumentem proti návrhu podle Ministerstva financí má být asi finanční náročnost. Pokud by dodavatel, předpokládám tedy IBM spravující ADIS, za pouhou změnu číselné řady účtoval více než 20 000 korun, byl by to za mě důvod k okamžitému ukončení nevýhodné smlouvy. Samotné přijetí pozměňovacího návrhu umožní určit si ministerstvu identifikátor, který uzná za vhodný. Teoreticky tak může i nadále pokračovat s praxí vydávání rodných čísel, ale už to alespoň nebude jasně definováno v zákoně. Je zvláštní, že číslo ve tvaru rodného čísla nedojde, zatímco číslo v jakémkoli tvaru dojít má. Počet náhodně generovaných obecných identifikátorů může být už z povahy věci vždy větší než počet rodných čísel. Řešením tohoto problému je tedy pouze otázkou drobné změny algoritmů užívaných ke generování obecného identifikátoru.
O komplexním řešení se hovoří již více jak deset let a nedávno byl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh zákona, který komplexní řešení nahrazení rodných čísel opět odkládá. Argument ministerstva ohledně dobrovolnosti rozhodnutí můžeme otestovat například zde ve Sněmovně. Schválně. Změňme veřejné e-mailové schránky poslanců na tvar rodné číslo poslance@psp.cz, a schválně, kolik poslanců si e-mail v tomto tvaru ponechá a kolik bude chtít úpravu na jiný tvar.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Martínkovi. Nyní pan poslanec Stanislav Juránek. Připraví se Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, mám zde stanovisko KDU-ČSL k tomuto zákonu. Nicméně máme i své pozměňovací návrhy, které jsem předkládal společně s poslancem Bartoškem.
Vládní návrh zákona, kterým se mění daňový řád, směřuje k několika změnám v oblasti lhůty u daňového odpočtu při neoznámení vyměření nebo doměření, které jsou všechny vždy na úkor daňových subjektů, aniž by k tomu byly legitimní důvody nebo aniž by byly změny uvedené ve vládním návrhu zákona přiměřené, vhodné a nezbytné. Jde tady zejména o oblast úroků hrazených správcem daně v souvislosti s jeho neoprávněným jednáním. Stát prostřednictvím jednotlivých změn v uvedených oblastech snižuje prostor daňovému subjektu, zvláště v oblasti stanovení a vymáhání daní a v oblasti vrácení vratitelných přeplatků. Vládní návrh zákona nepřiměřeně upřednostňuje správce daně, aniž by zohlednil a správně poměřil důvody svědčící ve prospěch daňového subjektu.
Proto náš pozměňovací návrh v zásadě směřuje k zachování současného stavu, kdy upřednostňujeme, aby výše úroků hrazených za jeho neoprávněné jednání byla stanovena zákonem a měla nadále nejen běžnou funkci reparační, zohledňující cenu peněz, ale takovou, která zohledňuje neoprávněnost jednání správce daně, a tak má funkci zostřené reparace, a lze-li o ní v tomto kontextu hovořit, také funkci sankční.
Bez většího odůvodnění je ve vládním návrhu zákona zcela vypuštěn úrok z neoprávněného jednání správce daně v případě neoprávněného vymáhání, když právě neoprávněné vymáhání patří do oblastí, které nejcitlivěji daňové subjekty negativně zasáhnou. Nemají pak mnoho možností, jak negativní následky takového neoprávněného jednání správce daně zvrátit, či alespoň zmírnit. A tak se ukazuje jako vhodné zachovat zvláštní vyšší sazbu úroku z neoprávněného jednání správce daně v případě vymáhání.
Obdobnou výši by pak měl mít úrok z nesprávně stanovené daně uhrazené na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu, protože v negativních důsledcích se takové neoprávněné jednání správce daně, zejména nezákonný nebo nicotný zajišťovací příkaz, začasté podobá svou citelností a závažností pro daňové subjekty neoprávněnému vymáhání. I proto je třeba u takových neoprávněných zajišťovacích příkazů mít zostřenou reparační funkci takových úroků, resp. sankční funkci. ***