Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

292.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky jako celku a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16. do 18. hodiny. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní bych dal slovo poslankyni Markétě Adamové Pekarové, ale ta je omluvena, takže dávám slovo poslanci Volnému, který bude interpelovat předsedu vlády Andreje Babiše, kterého mezi námi vítám, ve věci zahraniční vojenské základny v Moravskoslezském kraji. Prosím, pane poslanče. (Nefunguje mikrofon.) Pardon. (Mikrofon zapnut.) Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Pane premiére, čerstvě zvolený místopředseda ODS pan Vondra zmínil na kongresu ODS možnost vybudování vojenské základny cizí mocnosti na území Moravskoslezského kraje, konkrétně na letišti Leoše Janáčka, známého také jako letiště Mošnov. Reakce veřejnosti v mém kraji byla prakticky okamžitá, velmi prudká a většinově negativní. Konzultoval jsem tuto otázku s hejtmanem Moravskoslezského kraje a byl jsem ujištěn, že pokud se něco zvažuje, je ve hře pouze legitimní a podle mne i chvályhodná snaha kraje o umístění jednotek vzdušných sil Armády České republiky. Chtěl bych vás poprosit o komentář k této situaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za nevyužití času a prosím pana premiéra o odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jsem byl překvapen návrhem nebo úvahou pana Vondry. My nemáme žádnou indikaci ani nevidím důvod, abychom měli novou leteckou základnu u Ostravy. Takový návrh od Spojených států nepřišel a myslím, že ani nepřijde, protože ani to nemá smysl. My o tom určitě ani neuvažujeme, ani k tomu nevidíme důvod. To znamená, nechápu, odkud to vzniklo, proč to vzniklo.

A co se týká pana hejtmana, tak já chápu jeho snahu, že tam má letiště, které je poloprázdné. Jeho předchůdci místo toho, aby se snažili pro to letiště zařídit nějaký byznys, tak bohužel dopustili, že všechno to lítá do Katovic, a teď to napravovat je velice těžké. Nemluvě o tom, že plno hejtmanů se snaží mít vlastní letiště, což považuji za nesmysl. Dlouhodobě jsem podporoval spolupráci letiště Praha, letiště Ostrava. Došlo tam i k privatizaci opravárenské haly. Z konkurzu tam bohužel se o to letiště neucházelo, takže žádné synergie nevznikly.

Takže můžu jenom zopakovat, že my určitě nemáme takovou informaci. Myslím si, že to není namístě, ani to nechceme. Naše armáda má dostatek letišť a zázemí a určitě neuvažuje o tom, aby hledala další nějaké nové letiště, které by si samozřejmě vyžádalo velké náklady. Ani ten návrh pana Vondry, ani možná pan Vondra, který by chtěl to letiště nějak oživit, tak není to na stole a my určitě o tom neuvažujeme, ani to nechceme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak, prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Mě ta vaše odpověď naplnila takovým mírným optimismem, pane premiére. Nicméně přestože jsem sice v politice krátkou dobu, tak vím, že situace na bojišti se mění každým okamžikem a ohlasy z místních buněk ODS tedy byly ve své podstatě i velmi proamerické a pro tuto základnu. My z hnutí Jednotných jsme se rozhodli, že vytvoříme petici proti vzniku této základny na území Moravskoslezského kraje. Text této petice nabídneme k podpisu jak krajským zastupitelům na příštím krajském zastupitelstvu a tímto bych vás chtěl poprosit, abyste tuto petici na některém z příštích jednání Parlamentu podpořil i vy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nevím, jestli pan premiér má zájem o reakci na tuto doplňující otázku. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já to beru a vědomí, ale myslím si, že ta petice ani není namístě, protože to skutečně není vůbec reálné. Ale rozumím tomu a beru to na vědomí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím poslance Stanislava Blahu, který bude interpelovat pana premiéra ve věci elektronické dálniční známky. Připraví se poslankyně Richterová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane premiére. Tak už to vypadalo, že ostudu vaší vlády ohledně elektronické dálniční známky vyřeší ajťáci z hackathonu, kteří České republice ušetří zmiňovaných 400 milionů korun, a nakonec zjistíme, že celý systém měl mít jednu tajnou funkci, a to špiclování lidí. Nezlobte se na mě, ale tohle je velký posun k Orwellovu Velkému bratrovi.

Odpovězte mi prosím otázku, proč má stát pomocí tohoto nástroje ukládat údaje o kompletním pohybu konkrétního automobilu po českých dálnicích.

Co mě ale nejvíc na této včerejší informaci zarazilo, bylo, jak se k věci vyjadřovali všichni dotčení představitelé státu. Šéf SFDI Zbyněk Hořelica i náměstek na Ministerstvu dopravy Tomáš Čoček, pod něhož tato agenda spadá, novinářům řekli, že nic nechtějí komentovat, dokud se situací neseznámí pana ministra Havlíčka. I exministr Kremlík, který na celé této show nese zásadní vinu, odmítl cokoliv komentovat. I pan ministr Havlíček nejprve řekl - cituji: "Vše jsem ověřoval, ale tím, že je část zakázky v bezpečnostním režimu, nemůžeme detaily tohoto charakteru komentovat." A přesto, že následně po tlaku médií odpověděl, že to určitě není proto, aby se zjišťovalo, jestli jede Franta Vomáčka na rande, tak mám hlavně pocit, že stát vůbec nechtěl, aby občané této země se o této skryté špiclovací funkci dozvěděli.

Vážený pane premiére, prosím vás o odpověď na následující: K jakému účelu stát potřebuje sbírat a ukládat data o pohybu vozidel po dálničních sítích, a hlavně, proč stát tuto funkcionalitu nového systému zatajoval? Nemohu si pomoci, ale je to pro mě (upozornění na čas) naprosto nepřijatelný krok, kdy stát vstupuje do života občanů, navíc bez jejich vědomí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o lepší dodržování času. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak samozřejmě, je to lež. Je to zase lež těch médií. Já teď nevím, jestli to byla sekta Respekt, Bakalova, která vypustila tuhle lež, ale je to lež. A nic takového není. A stát určitě své občany nešpicluje a nechce špiclovat, není na to nejmenší důvod. Ty kamery samozřejmě mají jenom jednu funkcionalitu z hlediska zájmu státu, a to je zaznamenat auto, které nemá zaplacenou dálniční známku. A teď to má být ta elektronická. A na základě toho je hned hlášeno to auto na policii a policie koná. To je jediné, co my řešíme jako stát.

Takže samozřejmě my máme tady bezpečnostní sbory, které předložily požadavky na informační systém elektronické dálniční známky, který je v souladu se schváleným zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. A samozřejmě my jsme tu zakázku zrušili proti vůli těch dvou pánů, které jste jmenoval a které já jsem vyzval k rezignaci. I prvního náměstka Čočka na Ministerstvu dopravy, i pana Hořelicu. Ale oni nerezignují, protože mají pocit, že nepochybili. Já si myslím, že pochybili. Bylo to mimo vědomí vlády, mimo vědomí mé.

A samozřejmě na druhé straně my tady hlavně řešíme bezpečnost našich občanů. Bezpečnost našich občanů je pro nás prioritní. To znamená, že naše bezpečnostní složky mají nějaké požadavky, aby se zabránilo např. teroristickým útokům. Takže to není tady špiclování. Tady nikdo nikoho nešpicluje. Ale my musíme respektovat přece požadavek zpravodajských služeb. A od toho vlastně ty složky tady jsou. Ony to mají řešit. Takže dnes samozřejmě je to o bezpečnosti. Ta soutěž bude vypsaná nově. Je pravda, že nebyla vypsaná správně, že ta část ohledně call centra a e-shopu neměla být pod nějakým režimem. Ale tady samozřejmě nějaké požadavky jsou. A je to jenom pro bezpečnost českých občanů. Takže žádné špiclování není. A já to odmítám, tenhle nesmysl, co někdo napsal, a potom všichni, jak je tradicí, jako opisují. A není to pravda. Znovu to odmítám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Tak tato odpověď by mě mohla uspokojit, kdyby tam zase nezaznívalo to, že jde o bezpečnost českých občanů. Takže ten monitoring tam pochopitelně bude, a pokud by tam žádný další robustní systém nebyl, tak o to méně (lze) chápat tu vysoutěženou cenu veřejné zakázky.

Celou záležitostí elektronické dálniční známky se zabýval v dubnu loňského roku podvýbor pro dopravu. A já tady mám jeden slajd (ukazuje) z té prezentace, který vám potom, pane premiére, věnuji, kde je jasně ukázáno, jak bude kontrolováno, zda dotyčné auto má, nebo nemá zaplacenou dálniční známku. Měli to kontrolovat policisté v autech. Na dotaz, jak budou využity mýtné brány, které jsou mimochodem majetkem státu, bylo odpovězeno, že nebudou v tomto systému využity. Možná pouze některé, a to jenom kvůli nějaké evidenci, aby se vědělo, kolik aut projíždí a nemá zaplaceno, tak aby se na to policisté na ten úsek mohli zaměřit. Takže celé je to prostě prapodivné. A já bych tedy stál ještě o další informace (upozornění na čas) a rád bych si s vámi na to téma sjednal schůzku, pokud budete ochotný se se mnou potkat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o dodržování času. A prosím pana premiéra, jestli má zájem o odpověď na doplňující dotaz, tak má prostor.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jasně, jasně, já se rád s vámi setkám. Není to problém. Znovu opakuji, kdo nezaplatí známku, teď elektronickou, tak ten systém má oznámit policii, policie koná.

Co se týká těch bezpečnostních složek, prosím vás, tak znovu opakuji, není to špiclování našich občanů. A 21. prosince 2018 - cituji: "Slovák, který přijal islám, připravoval teroristický útok v České republice. Česká policie obvinila muže pocházejícího ze Slovenska, bydlícího v Praze, z přípravy teroristického útoku a propagandy terorismu." V pátek o tom informoval Český rozhlas. Během domovní prohlídky atd... bomba, ano. Takže naše bezpečnostní složky mají požadavky na to, aby ochránily naše lidi. To je všechno. To znamená, že pokud my - a minule jsme měli avízo z Rakouska, že může u nás někdo být, takže zkrátka to jsou věci, které jsou v režimu, jsou v utajení. Já sám je neznám. Jsou na to zákony. A my nejsme schopni vám vlastně odpovědět na ty otázky.

Ale znovu opakuji, nikoho nešpiclujeme. A pokud BIS má, nebo jiné naše služby, nějaké požadavky, tak je to jenom v zájmu toho, aby měly možnost v nějakých případech nějakým způsobem zasáhnout. Ale já rád... Můžeme i k tomu pozvat, já nevím, ředitele BIS a můžeme to společně probrat, nemám s tím problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat pana premiéra ve věci dohody Ministerstva financí s Ministerstvem práce a sociálních věcí na dětských skupinách - "kdy". Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, téma mé interpelace je úplně jednoduché, ale přitom už dlouho se vlekoucí. Jde o to, že ve slovech tato vláda podporuje dětské skupiny, někdy nazývané jesličky nebo jesle, jako možnost toho, aby - typicky se to využívá o dvouletých dětí - se jejich rodiče mohli třeba na částečný úvazek vrátit do práce. Pan premiér o tom psal v Čau lidi nedávno, že o dětských skupinách jednal. Jenže ten zákon, který se jich týká, nějak vypadl z legislativního plánu na tento rok, je zaparkovaný, a mě zajímá, kdy dojde k dohodě, která umožní jeho projednávání. Z informací jak doposud probíhalo připomínkování a nesoulady, je evidentní, že pan premiér potřebuje jednat, aby Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí našly řešení.

Kvalitní péče o malé děti je totiž dost drahá, ale i ekonomicky se vyplatí. Jsou na to i ekonomické studie, že z dlouhodobého společenského hlediska ve vyšší porodnosti, vyšší zaměstnanosti, menších kariérních propadech se kvalitní předškolní péče o malé děti vyplatí. Jenom teď je potřeba tyhle poznatky přetavit v konkrétní krok, a to je v dohodu mezi Ministerstvem financí a MPSV o tom, jak bude konkrétně vypadat financování dlouhodobé. Ne z evropských fondů, ale dlouhodobé nastavení financování dětských skupin v naší zemi. A asi tuhle dohodu nemůže prosadit nikdo jiný než předseda vlády. Proto se vás ptám, pane premiére.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Já s vámi souhlasím. Akorát nesouhlasím s tím, že je to předseda vlády, který tady to válcuje. My máme koaliční vládu. My jsme tuhle problematiku řešili. A samozřejmě já sám jsem navštívil několik dětských skupin a mateřských školek, protože pro mě dětská skupina je vlastně takovou komplementární součástí péče o děti. Protože zkrátka dneska ti podnikatelé, kteří mají ty dětské skupiny, tak jsou schopni za tři měsíce takovou dětskou skupinu založit, vytvořit, získat veškerá povolení. A samozřejmě u těch mateřských školek, které jsme taky velice pečlivě sledovali, protože v září 2018 jsme vyhlásili dotační titul na mateřské školky, a 600 milionů bylo za 16 sekund pryč. Tak potom jsme to znovu zopakovali a celkově tam šlo několik miliard.

Takže paní ministryně Maláčová a pan ministr Plaga deklarovali na koaliční radě, že mají soulad. To znamená, že MŠMT považuje dětské skupiny za komplementární součást péče o děti ve věkové skupině do tří let věku spolu s mateřskými školami, které vzdělávají děti ve věkové skupině tři až šest let. A MŠMT akceptuje možnost péče o děti v dětských skupinách do věku tři plus, a to v obcích, kde nejsou vytvořeny dostatečné kapacity v mateřských školách pro tuto věkovou skupinu.

Takže my to samozřejmě řešíme. Pro nás je to důležité, důležité pro to, aby matky - my jsme za minulé koaliční vlády několikrát dávali daňové výhody pro pracující rodiče na první druhé třetí dítě a v tomhle směru jsme první v Evropě. Ale samozřejmě je důležité i to zázemí, to znamená, aby naše matky měly kam dát děti. A je to samozřejmě v každém regionu jiné. Já jsem s těmi různými organizacemi, které to evidují, jednal na Úřadě vlády.

Co se týče financování, my jsme v rámci evropského programu 2014 až 2020 vyčerpali osm miliard a je pravda, že paní ministryně Maláčová přišla s tím, abychom to financovali z českého rozpočtu. A my jsme se domluvili, že přece jenom v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí těch takových, řekněme, programů, které mají smysl, které nejsou nějaké analýzy a semináře a já nevím co všechno, ty měkké, z kterých nic nepadá - toto je důležité - proto jsme se domluvili, že teď jedná paní ministryně Dostálová o částce asi dvě miliardy korun na toto programové období.

No a samozřejmě já teď v sobotu letím do Portugalska na setkání přátel koheze a 6. 6. jsem v Bruselu jednal s Carlem Michelem o tom, protože 20. 2. bude Evropská rada o příštím finančním rámci, o příštím rozpočtu, evropském, a my tam samozřejmě chceme prosadit ty věci, které my považujeme za důležité, a ne co nám nadiktuje Brusel. Takže v tomhle směru pro mě, jestli přijdou peníze z Evropy, nebo z českého rozpočtu, je ve finále jedna koruna, euro se promění na korunu, jsou to koruny, které musí být smysluplně investovány.

Takže teď to půjde na vládu. Já se divím, že jste to už neměli na sociálním výboru, určitě by vás paní ministryně o tom informovala, jak to všechno proběhlo. A víceméně je tam shoda. Paní ministryně chce změnit název dětské skupiny na jesle, to tady bude určitě debata ve Sněmovně.

Takže my s tím spěcháme, ale není tam problém, že by... Já jsem se ptal, jaký je převis, paní ministryně Maláčové a ona řekla, že převis nemá. Já jsem lidi vyzval na Facebooku - a jsem rád, že čtete v neděli moje Čau lidi, to mě potěšilo - a napsali mi někteří. Ostrava Poruba, že jim chybí mateřská školka. No, když jsem to zjišťoval na MMR, tak vlastně nevyhověli té žádosti a ta žádost nemohla být akceptována.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Pokud vím, tak v rámci otevřeného dopisu od ekonoma pana Pertolda byly odhady, že chybí až 14 tisíc míst té předškolní péče. Že to není o tom, že by zoufalí lidé volali, ale pokud by ta místa byla, tak by je využili, mohli by víc využívat částečné úvazky a podobně. Takže to jednak k té poptávce. Rozhodně tam je potenciál na několik tisíc míst bezesporu.

A nyní, vy jste sám řekl, že teď to půjde na vládu. Moje otázka je úplně jednoduchá. Kdy to půjde na vládu a bude tam už dohoda mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem práce? Já jsem ráda, že už se vyjasnily rozpory MŠMT a MPSV, ale ten zásadní rozpor byl ve výši příspěvku mezi financemi a MPSV na druhou stranu. Evropské fondy to všechno nespasí. Naše státní peníze budou muset být postupně také garantované. A jak jsme si řekli, je to velice důležité, na tom se shodneme všichni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, kdo je to pan Pertold, ani nevím, kde to vzal. Ale asociace dětských skupin, a to dvě, pokud vím, mi hlásily pět a půl tisíce. A problém je v tom, že samozřejmě rodiče někdy podají přihlášku na dvě místa, takže ten skutečný zájem je úplně trošku jiný.

A samozřejmě paní ministryně Maláčová vehementně prosazuje velký rozpočet z Evropy na její rezort a já nevidím důvod, proč bychom nemohli, když jsme to dostávali z Evropy, proč bychom to nemohli dostávat i v tom příštím období. Tam se v tom asi neshodneme. Žádný problém není, paní ministryně neeviduje žádný převis. Teď jsme se domluvili, že paní Dostálová zjistí ještě možnost využití a přesunu jednotlivých evropských peněz mezi fondy, které nejsou tak čerpány, takže se to řeší a není žádný problém. Já myslím, že my za období, co jsme v politice - teď mluvím za hnutí ANO - od roku 2014 až 2019, jsme dali celkově do školství, do infrastruktury, 26 miliard. I české peníze, i evropské peníze. Jenom do mateřských školek to bylo 5,3 miliardy, základní školy byly 16 miliard a tak dále. Takže myslím, že to sledujeme, děláme maximum. Je tam absolutní soulad mezi paní ministryní Maláčovou a panem Plagou a určitě i s ministryní financí paní Schillerovou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, mám zde sadu omluvenek. Omlouvá se nám pan poslanec Pavlas od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Pustějovský od 15.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvám se já, tedy Vojtěch Pikal, mezi 16.30 a 17.30 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Bžoch mezi 14.30 a 17. hodinou z důvodu jednání, omlouvá se pan poslanec Holomčík mezi 14.30 a 18. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Antonín Staněk z dnešního jednání od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Kozlová mezi 14.30 a 21. hodinou z důvodu návštěvy lékaře, omlouvá se pan poslanec Čižinský mezi 15. hodinou a koncem jednacího dne z osobních důvodů a omlouvá se pan poslanec Králíček mezi 15. a 18. hodinou z pracovních důvodů.

A nyní pan poslanec Bartoš bude interpelovat ve věci dalšího osudu stavebního zákona. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji. Vážený pane premiére, já bych se chtěl na vás obrátit ve věci dalšího osudu stavebního zákona. Už v minulém období a vlastně i v loňském roce jsme se všichni shodli, že je potřeba urychlit stavební řízení v České republice. Ostatně digitální poklad, digitální technické mapy, jsme spolu s vašimi poslanci i s ministerstvy dodali, tuto legislativu, už v loňském roce. Ale vlajkovou lodí celého zrychlení stavebního řízení měl být návrh a celková rekodifikace z pera Ministerstva pro místní rozvoj a paní ministryně Kláry Dostálové. Chtěl bych říci, a nebojím se to říci, že paní Klára Dostálová tento úkol nezvládla, a vy jste se jakýmsi způsobem stal i garantem toho, že to bude dále pokračovat.

Návrh toho zákona měl celou řadu problémů, došlo k naprostému outsourcingu, takže způsob přípravy byl zcela veden s dominantním podílem soukromého zájmového subjektu. Byla to Hospodářská komora. Objevily se zde formální vady v procesu přípravy, jak rozpor s legislativními pravidly vlády, třeba i vlastně pouze čtvrtinového vypořádání připomínek, ale dokonce zde nebylo ani legislativní stanovisko vlády k věcnému záměru. Zákon předpokládá naprostou centralizaci a vznik jednoho megaúřadu, který bude řešit stavební řízení v celé České republice. Dále jsou tam výhrady třeba k oslabení veřejného zájmu nebo i nedůvodné posílení stavebníka, například snížení požadavků na výstavbu infrastruktury a další. Tento zákon rozporovali i lidé ze samotného Ministerstva pro místní rozvoj, ostatně i Ministerstvo vnitra hovoří o předpokládaných finančních nákladech celé systemizace a vzniku megaúřadu v hodnotě stovek miliard a zastavení na 18 měsíců činnosti stavebního řízení o 50 %.

Jakým způsobem budeme dál pokračovat ve věci stavebního zákona? Vrátí se vláda na začátek, nebo vstoupíte do debaty s Poslaneckou sněmovnou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o lepší dodržování času. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, já myslím, že ta interpelace není aktuální, protože samozřejmě celá ta rekodifikace stavebního zákona měla nějaký vývoj. Je samozřejmě velká ostuda, že v žebříčcích jsme až někde na 157. místě, že u nás všechno stavební řízení trvá pět a půl roku a dálnice třináct. Teď jsme i předložili další zákon, kde to chceme snížit. Ano, je to klíčový stavební zákon a my si myslíme, že musí být dohoda se všemi.

Samozřejmě, vy jste tady mluvil o stovkách miliard, to je samozřejmě nesmysl. I to, co vnitro dalo na vládu, co jsme ani neprojednávali, že budeme stavět nějaké nové stavební úřady, není pravda a není to aktuální. Je pravda, že ta komunikace paní ministryně nebyla úplně ideální, ale já jsem potom do toho vstoupil. Já myslím, že 13. ledna jsme spolu seděli s předsedou Svazu měst a obcí panem Luklem a s ministrem vnitra, s panem náměstkem Mlsnou, a domluvili jsme se na postupu. Myslím, že od toho momentu to nabralo úplně jiný směr. Já si myslím, že je důležité, abychom se všichni na tom zákonu domluvili, protože to není zákon jenom pro tuto vládu, ale i pro další vlády.

Takže co se týká toho připomínkového řízení, samozřejmě je tam velké množství, celkem 7 700, z toho 6 500 zásadních, ke stavebnímu zákonu bylo uplatněno 5 700 připomínek, takže tam jsou vlastně dva zákony, takže MMR včetně paní ministryně zahájilo intenzivní jednání s připomínkovými místy, aby se našla shoda. Samozřejmě ty připomínky musí být vypořádány. Já předpokládám, že by měly být do konce února, ne, do konce března, potom to půjde na LRV a doufám, že na vládě to budeme mít v květnu.

Tam jde o to, my samozřejmě jsme byli osloveni teď ODS, měli jsme jednání tento týden s předsedou ODS Fialou a s panem poslancem Kupkou, a samozřejmě my jsme rádi a my s opozicí budeme spolupracovat, takže ta schůzka byla konstruktivní. My jsme se domluvili, my jsme informovali, jaký je další postup legislativních prací a že MMR bude spolupracovat s výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde určitě i Piráti mají své zastoupení, takže ten výbor by rozšířil zaměření své pracovní skupiny pro elektronizaci stavebního řízení o nový stavební zákon, takte v tomhle směru si myslím, že budete u toho a není problém.

Já jsem rád, že máme stejné názory s opozicí na jádro a na to, že potřebujeme rychleji stavět. Určitě ano a my jsme v tomto směru otevření a myslím si, že ta kritika není namístě, protože my jsme slyšeli ty připomínky Svazu měst a obcí i v rámci Ministerstva vnitra a i ta debata s ODS byla velice konkrétní a určitě budeme rádi o tom s vámi diskutovat i v rámci toho výboru, nebo separátně, to záleží na vás samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Bartoš má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já vám děkuji. Já bych vám jen chtěl doplnit informaci. Ta skupina je pokračováním digitální skupiny, která vyřešila digitální technickou mapu, jsou tam zástupci i stran vládní koalice, jíž byla zřízena. Jsem rád, že tedy budeme plnohodnotným partnerem v tomto procesu.

Já bych se ještě vrátil k tomu zásadnímu, co ten zákon vlastně zavádí, a to je vznik toho centrálního stavebního úřadu, toho megaúřadu. V té studii Ministerstva vnitra jsou skutečně vyčísleny poměrně velké náklady, nehledě na to, jestli se bude stavět nový barák nebo kupovat nové počítače, ale hovoří se tam o přesunu 7 až 13 tisíc úředníků, kteří v tuto chvíli nejsou zaměstnanci státu, jsou v těch samosprávách a v těch regionálních celcích, pod centrální stavební úřad, tudíž tedy pod zákon o státní službě. Já jsem vás na to i upozorňoval při našem setkání.

Moje otázka tedy bude přímá: Stále je ve hře ten centrální stavební úřad, nebo od toho upustíme a půjdeme skutečně cestou zefektivnění?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Není. To se změnilo po té schůzce. My samozřejmě na té schůzce s paní ministryní Dostálovou jsme byli dva, a to jeden za stát, to jsem já, který chci stavět dálnice a obchvaty, obchvat Prahy - kde mimochodem váš primátor Prahy do toho ani nemůže mluvit, je podjatý, a v Uhříněvsi je nějaký úřad, kde jsou dvě dámy, jedna byla údajně nemocná, a ty rozhodují o obchvatu Prahy. To je absurdní. Takže my samozřejmě jako stát, jako liniové stavby, jako ty prioritní stavby pro prospěch občanů této země potřebujeme mít centrální úřad, není to vůbec o přesunu nějakých tisíc úředníků, ti úředníci zůstanou tam, jak byli.

Samozřejmě bylo by ještě lepší, abyste interpeloval paní Dostálovou, protože já to všechno nemůžu vědět, ale v tomhle směru i Svaz obcí byl v pohodě. V jednání s ODS pan Kupka, ten má také kvazistřet zájmů, protože je starosta, takže (směje se) všichni jsme u toho a hledáme kompromis a žádné přesuny ani nové věci nebudou, takže to se změnilo.

Ale je pravda, že stát by měl jasně říci, když bude stavět jadernou elektrárnu, nebo dálnice, nebo obchvaty, že není možné, aby všude Děti Země nám blokovaly všechno a my teď čekali na Nejvyšší správní soud v Brně na obchvat Přerova rok a půl. A ten pán to dělá ze sportu, zásadně všechno blokuje. Takže to skutečně potřebujeme zrychlit. A já myslím, že se určitě domluvíme a že je to ve prospěch všech občanů. A není to pro tuto vládu, je to pro všechny příští.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Červíčková se omlouvá od 16.30 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní bude pan poslanec Kupka interpelovat ve věci inovativní linky na toustový chléb Penam. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane premiére, já bych chtěl obrátil pozornost vaši i kolegyň a kolegů k příběhu takzvané inovační linky na výrobu toustového chleba Penam a na stomilionovou dotaci, kterou obdržel Agrofert. Teď vycházejí na povrch nové informace, které i pro ty, kteří jinak Agrofertu fandí, jsou zneklidňující, protože těch 100 milionů mělo plynout z dotačního programu s názvem Inovace a podle oficiálního manuálu Ministerstva průmyslu měly ty peníze sloužit na zvýšení inovační výkonnosti podniků. Podpořené měly být jen firmy, které samy vyvinuly unikátní know-how, případně jej vytvořily ve spolupráci s vysokými školami, vědci a výzkumníky.

V rozporu se základním zaměřením bylo ale už vyjádření ředitele pekárenské divize Penam Milana Prauseho při slavnostním zahajování provozu, který řekl, že chce mít linku, která je stejná jako ty nejmodernější linky v Evropě. Zdůrazňuji - která je stejná jako ty nejmodernější linky v Evropě.

A potom je zajímavé i to, jak se dnes k celé dotaci vyjadřují hodnotitelé, kteří tomu záměru dali 64 až 65 bodů. Podmínkou bylo získat alespoň 60. Tak jeden z nich říká, že kdyby tehdy býval věděl, že pravděpodobně podobnou technologii už Agrofert využíval v Německu, tak by nikdy ten projekt nemohl dostat bodové hodnocení za inovaci a propadl by. Tady cituji doslova, stejně jako další zjištění, která jasně vyvracejí, že by mělo jít o inovativní projekt. Koneckonců i samotné zařízení bylo obstaráno standardní cestou.

Chtěl bych se tedy zeptat, pane premiére, kdo zaplatí těch 100 milionů korun, zda půjdou z peněz daňových poplatníků. A chtěl bych se zeptat, zda vám připadá správné, že Agrofert o tu dotaci žádal (upozornění na čas), a zda vám připadá správné, že tu dotaci získal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o dodržování času. Prosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, vy jste na tom teď o tom stavebním zákoně působil celkem normálně. (Smích v lavicích ANO.) Ale teď nemám pocit, že působíte normálně. Jako tady my máme nějaký zákon, § 110 - každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věci jejich působnosti. Máte pocit, že vláda je majitelem Agrofertu? Možná jste nesledoval včera, že tady byla nějaké tiskovka, jak jste všichni křičeli, že se budou vracet nějaké peníze. Za vás se vracely: 32 miliard. A včera z toho vypadlo, že vlastně údajně Evropská komise uznala nějaké bývalé firmě, že tam hledají ještě 1,6 milionu korun. Takže se jen potvrdilo to, že se nic vracet nebude.

A já bych se s vámi vůbec tady o tom neměl bavit, protože považuji tu debatu za absurdní. Ale když už jste to začal, tak celkově ta investice je 617 milionů. 617 milionů. To znamená sto - ty dotace jsou na to, aby se podnikalo. Na to jsou. A zbytek dala ta firma. Zaměstnala lidi. To je asi pro vás těžko pochopitelné. Takže to nechci ani tady moc jako řešit.

Já jen vím, že když přišel ten auditor a říkal, to je střet zájmů Babiše, a ta dotace byla přidělena 8. 2. údajně 2017. Střet zájmů. Akorát taková malá chybička se vloudila, že ten střet zájmů začal platit 9. 2. Tak ten auditor řekl, to nevadí, to není inovace. Takže o účelovosti toho auditu, pane poslanče, nepochybujte.

Já jen chci říct k tomu, že je to nesmysl. A vůbec nechápu, co vás to napadlo tady řešit. Stačí, že máme europoslance, kteří se připravují na křížovou výpravu do České republiky - naši... Peksa a Zdechovský a paní Hohlmeier. Těšíme se na ně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Pevně věřím, že o tom, jestli je někdo normální a působí tak, nerozhoduje to, jestli je, nebo není kritický k vládě a k vám, pane premiére.

Já jsem se přesto chtěl zeptat na tu dotaci, protože souvisí s působností vlády, protože o té dotaci rozhodovalo ministerstvo. O tom není sporu, a tím pádem je to v působnosti vlády a naprosto to patří sem na debatu. Stejně kdyby nebyl tam tento argument, tak je to naprosto přiléhavý dotaz a interpelace, protože se samozřejmě týká vašeho působení.

Znovu bych pokládal ty otázky, protože jsem na ně nedostal odpověď. Přijde vám správné, že ministerstvo tu dotaci udělilo a že o ni Agrofert žádal, i když nenaplnil podmínky inovativnosti? To je věcná otázka. Na ní vlastně není ani nic tolik politického, jak by se mohlo zdát.

A další dotaz, protože Agrofert žádal už předtím o jinou, podobnou linku pro společnost Profrost, a tehdy žádnou dotaci nezískal (upozornění na čas), přestože to bylo velmi podobné. Tak jak se to má s touto dotací?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Mě vždycky fascinuje, že lidé, kteří tady udělali velké škody, mají tu drzost tady takhle vystupovat. Víte, tam byly volby. Už nevím, jak to bylo. Ale šel jsem mezi občany. Dostal jsem informaci, že je nějaký královský průvod. Tak jsem tam šel. Přišli koně, koukám na to. A sedí tam Bendl. A vy jste tam tuším taky seděl.

Takže těch 100 milionů šlo na výrobu toustového chleba. A zaměstnalo to lidi. Vy jste v roce 2008 udělal smlouvu na královský průvod za 43 milionů. Takže spíš vysvětlete lidem, jak jste privatizovali nemocnice s Bendlem a proč jste dávali 43 milionů na takové nesmysly. Jo, prosím vás. Takže nechte to být radši. Zkuste se chovat normálně. Já Agrofert neřeším. Já jsem jako odešel. A ta firma zaměstnává 35 tisíc lidí a něco tady dělá pro tuto zemi, hlavně ti, co jsou tam zaměstnaní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o nějaké držení se tématu taky, možná. A nyní bude interpelovat pan předseda Fiala ve věci superministra Havlíčka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane premiére, jsem ve velkém pokušení tady teď hájit pana místopředsedu Kupku, ale neudělám to, protože já ctím pravidla.

Uplynulé dny byly plné vládních kauz a afér. Na tom se snad oba shodneme. Shrňme si to: 400 milionů za e-shop pro dálniční známky. O miliardu dražší IT systém na MPSV. Třikrát dražší radary na Ministerstvu obrany. Když si to dáme do kalkulačky, tak nám vyjdou zhruba nějaké 2 miliardy. To je za několik dní vlády hnutí ANO, ČSSD a komunistů myslím docela smutný účet. Vy jste to zahrál do autu. Vyměnil jste, vyhodil - nevyhodil z Ministerstva dopravy Vladimíra Kremlíka. Na to ministerstvo jste přehodil superministra Havlíčka.

A teď si to jenom připomeňme: uhlíková neutralita, tendr na výstavbu nových bloků jaderných elektráren, stojící řízení na nového telefonního operátora. To jsou body, které mě napadají jako výzvy, které měl řešit ministr Havlíček ve svém resortu číslo jedna. A vy jste mu k tomu přidal výstavbu silnic a dálnic; podfinancované SFDI a ŘSD; pokažený mýtný tendr, díky kterému budeme možná první země na světě, která bude mít dva mýtné systémy; problém s elektronickou dálniční známkou, která, jak jsme se navíc včera dozvěděli, bude špehovat občany; stále nedořešenou celorepublikovou jízdenku pro všechny dopravce, aby si cestující nemusel kupovat cestou z Moravy do Prahy zvlášť jednu u Arrivy, druhou u Českých drah, nakonec třetí třeba u Leo Expressu; a tak dál a tak dál. Myslím, že to je celkem dost výzev pro dva ministry. Na tom bychom se snad taky mohli shodnout.

Já opravdu nechci shazovat schopnosti pana ministra Havlíčka, ale myslím, že tohle by nezvládl ani ten Harry Potter, kterého jste tady zmiňoval ve svém nedávném projevu. Tak se vás ptám, kdy sáhnete do své údajně nevyčerpatelné studnice těch schopných manažerů a přinesete na Hrad jméno nějakého nového ministra, který by aspoň začal řešit ty problémy, které tam reálně jsou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Prosím pana ministra o odpověď. (Reakce ze sálu: Pana premiéra!) Teda pana premiéra. Pardon. Pardon. Velice se omlouvám. Člena vlády a premiéra vlády České republiky. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Budu radši, když budete říkat Babiš.

No, kde začít? Vy jste měli teď ten sjezd, nebo sněm, nebo co jste to měli. Tak gratuluji. (Nápověda z pléna: Kongres.) Prosím? Kongres. Pardon. Pardon.

Tak jako kdybych tady četl... Vy máte ten problém tu značku. Vy jste dostal tu značku zničenou. Nechci o tom tady mluvit.

Prosím vás, IT jsme zrušili. Nevěděli jsme o tom. Ano, teď od 1. 2. jsme přijali usnesení, že to budeme řešit.

Radary - pan Metnar to vysvětloval. Ale až sem přijde, interpelujte ho. Já budu rád. Nechť to vysvětlí. Budu rád. Určitě.

Tomu dalšímu jako nerozumím. Takže jste tady mluvil o všem. Ono se to těžko vysvětluje, víte?

Já jsem byl ve firmě, která má 35 000 zaměstnanců, a řídil jsem to přes sedm lidí. A vždycky jsem si vybral nějaké věci, na které jsem dohlížel. A když jsem vyřešil problém, tak jsem to posunul tomu manažerovi. Takže nevím, jak se mám s vámi bavit o řízení, když my dva jsme z úplně jiného světa. Takže ono se to těžko potom jako vysvětluje.

Já osobně dohlížím - ne, pan Havlíček nemá, já dohlížím na ŘSD. A jsem on-line s panem ředitelem. I SŽDC, i České dráhy. I teď investujeme do Baťova kanálu atd. Takže v tom není problém. Přece když máte velké firmy, je tam management, je tam představenstvo a je tam dozorčí rada. Takže vám úplně stačí jednou za měsíc se podívat na výsledek a něco se zeptat. A dneska máme přece všechno on-line, můžeme si zavolat.

A já se divím, že mluvíte o té IT zakázce. Vždyť tam máme, vy tam máte Stanjuru, já tam mám Pustějovského, socani tam mají Onderku. A co tam dělali v té dozorčí radě SFDI? Proč je někdo neinformoval? No protože je podvedli stejně jako podvedli nás! SFDI. A neobtěžovali se někoho informovat. Takže nevím, proč mi to vyčítáte. Když tam teda je nějaký ten výbor nominovaný Sněmovnou, tak ať to taky vysvětlí. Já jsem se to dozvěděl z novin. A drzost těch úředníků, které jsem víckrát vyzval, aby rezignovali, první náměstek ministra dopravy a ředitel SFDI, který má rozpočet 93 miliardy, je taková. Já jsem zvědav, jak teda, ano, a vy budete říkat, už jste mi to říkal v úterý, že zákon o státní službě, že jste to kritizovali. Asi jste měl pravdu, asi jsme to nezvládli dobře. Tak jsem zvědav, když přijdu a budu od vás chtít, abychom vyndali SFDI ze zákona o státní službě, jestli nás podpoříte. Aby se nám ti úředníci nesmáli, například.

Takže si myslím, že určitě nebudu obsazovat Ministerstvo dopravy jiným ministrem. Je to definitivní rozhodnutí, moje, je to moje kompetence. A já Havlíčkovi s tím budu pomáhat. Ty velké firmy, ty mě zajímají. Proč staví pomalu? Co dělají? Plno věcí je tam. Národní investiční plán. Takže pan Havlíček restrukturalizuje to ministerstvo a nastaví tam nový pořádek, pokud to můžu tak říct. A to je všechno. A já určitě dohlídnu na ty velké firmy. Protože tam jsou nové managementy. Máme nového šéfa ŘSD, máme nového šéfa Českých drah, máme toto, takže není problém, a to jsou klíčové firmy a já si myslím, že to určitě bez problému zvládneme. Chápu, že někteří lidé, kteří nikdy neměli tolik firem, tak to neumějí pochopit, ale je to jen systém řízení. A věřte mi, že s tím mám celkem zkušenosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan předseda bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já sice pane premiére skutečně nejsem ředitel zeměkoule jako vy, ale řídil jsem jednu z největších veřejných institucí v této republice, která měla 5 000 zaměstnanců, šestimiliardový rozpočet a postavil jsem unikátní kampus, na který se jezdí dívat z celého světa a který na rozdíl od vašich slibovaných investic opravdu stojí. A lidé ho užívají a slouží České republice. Takže se tady na mě nevytahujte, co kdo řídil a co kdo neřídil!

Já jsem vám položil jasnou otázku a neptal jsem se vás na ty věci, na které jste mi odpovídal. Já jsem se vás ptal na problémy v obou resortech a říkal jsem vám, že prostě podle mě není možné, aby to zvládl jeden ministr. Připomeňme si, že třeba Martu Novákovou stálo krk to, že se nedokázala posunout k dalšímu telefonnímu operátorovi, díky kterému by se zlevnila data. Ministr Havlíček podle mě s tím nijak nepohnul, nepohnul s Dukovany, s Temelínem, a teď jste ministrovi Havlíčkovi přidělil další podle mě extrémně těžké úkoly, které stojí a kde se Česká republika neposunuje. Tak se vás ptám, jestli to nechcete řešit a nechcete mít dalšího ministra, který by to opravdu posunul.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já vás skutečně obdivuji, pane předsedo. Asi neznáte historii, jak se Řebíček stal ministrem dopravy za vás. Měl být Bendl, potom se něco stalo. A proč za vaší vlády stál kilometr dálnice 450 milionů a za nás stojí 150? Víte proč? Vy to dobře víte, proč. Tak prosím vás mě nepoučujte. Řebíček byl majitel Viamontu, tunelovali jste to brutálně. Já nevím, proč to vůbec otevíráte, tyhle vaše staré průšvihy. Proč to řešíte? My nejsme zkorumpovaní. S Havlíčkem jsme přišli z byznysu. Nás nikdo neuplatí. Děláme to poctivě a Havlíček dělá dobrou práci. Dělá dobrou práci. A věřte mi, že ty dva resorty zvládne. I to jádro. Takže nechápu tuhle debatu, ale nepouštějte se do debat, kde nemůžete vyhrát! Já mám dobrou paměť. A dal jsem vám to na Facebook, tam si to přečtete, ty vaše průšvihy od revoluce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bude interpelovat pan poslanec Černohorský ve věci seznamu investičních akcí v Národním investičním plánu. Připraví se pan poslanec Munzar. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já bych se rád zeptal na to, kde se v Národním investičním plánu vzal seznam staveb, jako je výstavba nového zimního stadionu ve Frenštátě, Hlučíně či Zlíně. Protože například je tam uvedeno také město Příbor a zde starosta vůbec nevěděl, že se něco takového má stavět. Což evidentně bylo překvapení i pro ostatní, protože třeba ve Zlíně už jsou hokejové stadiony dva. Takže tohle by byl třetí. Takže mě by spíš zajímalo, z jakých dokumentů jste vycházeli, případně jaká organizace vám nahlásila, že by takové stavby měly být realizovány. Protože jako investoři jsou tam totiž psána jednotlivá města, ale nemá tam o tom nikdo žádné informace. A naopak, proč tam třeba chybí, vy jste sám teď zmiňoval, že třeba v Ostravě-Porubě chybí školky, tak jakým způsobem by se třeba měli nahlásit starostové, že by potřebovali, abyste jim tedy zajistil nějaké finanční prostředky na dostavbu dalších školek, které chybí v Národním investičním plánu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Školky tam chybí, protože jsme téměř je vyřešili. A já když jsem vyzval lidi, tak jsem dostal z té Ostravy, tam se to nepovedlo, myslím starosta Letohradu mi psal. Osm a půl miliardy jsme tam transferovali z evropských peněz. Řešíme ty skupiny. Vaše kolegyně mě tady interpelovala, tak školky tam nejsou, to by byl potom samozřejmě seznam tisíců.

Jak vznikl ten seznam? No ten seznam vznikl tak, že jsme oslovili, všechny resorty to daly, všechny naše státní organizační, hejtmani, oslovili jsme primátory, a kdo nám to nahlásil, tak jsme to tam dali, a samozřejmě já jsem rád, že jednotliví ti účastníci s tím pracují. Takže teď jsme otvírali, tedy začínáme stavět ten Baťův kanál, tak tam mají za 1,9 miliardy do roku 2030. Primátor Prostějova mi říká: Není tam oprava zimního stadionu za 168 milionů. Někteří protestovali, že to tam mají, no tak to dáme pryč. To přece není problém. Ale toto není, toto je nástroj na to teď konkrétně, abychom připravovali rozpočet roku 2021.

Dneska jsem byl ráno v Litvínově. Chtějí do stadionu 555 milionů. Tak jsme se domluvili, že by majitel, Unipetrol, mohl dát stovku, primátorka, nebo starostka stovku, kraj dvě stovky a stát možná stopade. Ano? A těch stopade potom já musím dostat do rozpočtu. A pokud pan hejtman Čunek bude stavět nemocnici, asi ji tady má, no tak si ji postaví. Takže to je pracovní nástroj a sumář a potenciál naší země, protože zkrátka jednotliví ministři o tom ani nevěděli, co tam mají. Nevěděli. Ano?

Usnesení vlády 2002, rekonstrukce zámku Litomyšl. A co jako? No nic! Pokud to ten ministr nenarve do rozpočtu, tak tam není. Takže ty podklady dávali všichni a s tím se bude pracovat, bude se to měnit, a pokud samozřejmě někteří protestují, že tam něco je, tak to dáme pryč. Takže to není zákon. To je vlastně potenciál naší země a já myslím, že je to dobře a že s tím pracují ti primátoři, hejtmani. A teď já samozřejmě s tím pracuji, hlavně se věnuji nemocnicím, protože jde o to cash flow.

A nemocnice v Olomouci tvrdí, že na ten pavilon za tři miliardy je schopna utratit 2021 pět set milionů. A porodnice v Brně, kterou tam slibují všichni dvacet let všichni, vystoupil tam primář, řekl, dvacet let to někdo slibuje. A říkám, teď to schválíme a teď vám dám peníze na stůl, Harry Potter, a kolik utratíte 2021? Šedesát milionů jenom? Tak fajn, píšu si šedesát milionů. Já jsem myslel, že pět set. Takže dělám jen cash, cash flow, dělám přípravu toho. Protože dneska Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě má takzvané nespotřebované nároky, protože si nechali schválit celé projekty na základě nějakých predikcí, které nenastaly. Oni ty peníze neutratili, potom se to tam objevuje v nárocích a potom to zkresluje všechno. Takže my chceme to udělat exaktně. A je to úplně jiná situace u zdravotnictví než u dopravní infrastruktury, kde máme peníze, chceme stavět a kde nám do toho házejí vidle někteří ekologičtí teroristi. Takže o tom to je. A pokud jsou nějaké připomínky, tak my to klidně upravíme. Není problém. Píše plno lidí, přišlo už asi šest set mailů. Jsme flexibilní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji. Můj dotaz směřoval spíš k tomu, jestli to nebylo získáno z nějakých dokumentů, které třeba už nemusí být aktuální, protože pokud o tom ti starostové nevěděli, tak kdo je tedy oprávněn tam něco zařadit? Protože jestli vám přijde nějaký podnět od občana, jestli tedy (je) výrazně důležitější než třeba od toho starosty, který požádá o to vyřazení, že nic takového nemá a nemá třeba na to ani prostory, kde to vybudovat. Takže od koho a kam a jakým způsobem se tedy případně mají nechat vyřadit, anebo že tam nějaký projekt mají zařadit?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ještě jednou. Já jsem upozornil paní ministryni Dostálovou a měla na to papír. A trvali jsme na tom, aby hejtmani nám to dali písemně. Takže já mám papír tady od bývalé hejtmanky, že to, co je tam za Karlovarský kraj, dali oni. I další, primátoři, ale nešli jsme až do detailů na malé obce, takže pokud je tam, a my teď to nebudeme hned měnit, na změnu, tak ať nám to napíše pan starosta a my to podle toho upravíme, pokud je tam něco navíc. To není problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a posuneme se dál. Pan poslanec Munzar bude interpelovat ve věci New Green Deal a připraví se pan poslanec Bartoň. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, dobrý den. Vážený pane premiére, takzvaný Zelený plán pro Evropu, New Green Deal, bude znamenat zdražení elektrické energie, tepla, zdražení cestování, zdražení dopravy, zkrátka se tím zvýší životní náklady domácností, zvýší se tím náklady podniků a bude to stát také ohromné částky státního rozpočtu, tedy to bude stát ohromné částky daňové poplatníky.

Vláda České republiky s tímto plánem souhlasila, přestože jste ještě nedávno tvrdil, že podmínkou pro přijetí bude to, aby jaderná energie byla uznána čistým zdrojem, a také záruky, že Česká republika může dostavět své jaderné elektrárny. Jaderná energie se nestala čistým zdrojem a žádné záruky, že Evropská komise bude souhlasit s výstavbou, nemáme. V Evropské radě pouze konstatovali, že některé státy mají jadernou energii jako součást svého energetického mixu. Takže výsledkem je toto bezzubé konstatování v Evropské radě, a přesto jste s plánem New Green Deal souhlasili. V Evropském parlamentu to dopadlo ještě hůře, protože ten neuznal roli jaderné energetiky jako nízkouhlíkové technologie. Přesto europoslanci za hnutí ANO hlasovali pro přijetí New Green Deal.

Takže já se vás chci zeptat, pane premiére, co získali čeští občané výměnou za váš souhlas se zdražováním energií a zvýšením jejich životních nákladů, co ve skutečnosti získala vláda České republiky výměnou za tento svůj souhlas, a zejména, kolik zavedení New Green Deal bude stát naše hospodářství. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za nevyužití času a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě, pane poslanče, to vaše vystoupení je klasicky demagogické, a zeptejte se nějakého jiného premiéra, ale my tam sedíme sami, tak nevím, koho znáte, koho byste se zeptal, že dvě hodiny jsem bojoval za to, že v těch conclusions je tam to jádro, a nechtěli to tam, protože my tam máme blokační pozice. To znamená, Rakousko to blokovalo, a nakonec jsem je přesvědčil. A je to velký úspěch. Poprvé v historii Evropské unie a Rady je tam doslova napsáno naše právo postavit jádro, ano?

Evropský parlament nekomentuji. My tam v Evropském parlamentu máme 21 českých poslanců, ti to většinou jenom využívají na to, aby tam bojovali proti Babišovi, tak to vůbec neřeším, jak dopadly evropské volby.

Mě to fascinuje o to víc, že díky ODS tady máme ten solární tunel, těch tisíc miliard. Víte, a ono nám to stále žere ten rozpočet. Díky vašemu Topolánkovi, že udělal ten deal na dvacet let pro ty solární barony. A ten rozpočet i minulý rok, i tento rok, díky ODS je třicet miliard pryč. Tak já nevím, o čem tady mluvíte. O čem mluvíte. My samozřejmě jsme jednali a já jsem ještě v červnu, s polským premiérem jsme tam navrhli a de facto i prosadili ten sto miliard euro transition fund, ze kterého dostaneme peníze, protože jsme jasně argumentovali, že hlavně Polsko, a my také, v podstatě máme tady spalování uhlí a to spalování uhlí bychom chtěli jednou ukončit a na to, abychom ho ukončili, potřebujeme to jádro.

Takže já nechápu vůbec, co říkáte. Uhlíková neutralita 2050, samozřejmě, to by byla debata na dlouho. Otázka je, pokud Zelení v Německu a v Rakousku a jinde nebudou mít taková procenta, jestli ten Green Deal bude takový, jaký je. Já říkám, Evropský parlament je v nějakém složení. Česká republika tam má jenom dvacet jedna poslanců. A já jsem několikrát vystoupil velice kriticky a hlavně, abychom konečně donutili ty ostatní země, aby snižovaly emise. My jako Evropa snižujeme, ostatní navyšují. Ano, takže je tam velká debata, a v podstatě pokud jsme tam tak vystupovali, tak tam vystupujeme proto, abychom hlavně dostali peníze na ty investice, které my tady potřebujeme, a jsou to samozřejmě velice konkrétní programy.

U nás je to hlavně o vodě, o zadržování vody v krajině, o propojování vodárenských soustav, o dostupnosti vody pro naše lidi, pro občany, to je hlavně největší dopad klimatické změny, sucho, a v tomhle směru tam vystupujeme a samozřejmě jsme kritičtí vůči elektroautům a vůči atakům proti automobilovému průmyslu, kde jsme samozřejmě významný producent. Takže v tomhle směru určitě tam vystupujeme kriticky a samozřejmě i to vyjednávání je nějaká taktika s cílem získat maximální profit pro Českou republiku a hlavně i pro ten příští rozpočet.

Takže je pravda, a my i kritizujeme, že Evropa mluví jenom o climate change, o změně klimatu a tak dále, ale my samozřejmě poukazujeme na další věci. Takže já zásadně nesouhlasím s tím, co jste řekl. Je to obrovský úspěch, že jsme to tam prosadili. Kvůli tomu jsme tam seděli až, nevím, do dvou, že jsem to blokoval, a nechtěli tam dát to jádro, tak neříkejte - vy to komentujete, jako že to je, tak proč to neprosadil někdo před námi? Proč například Topolánek neprosadil v roce 2009 vaše slavné předsednictví, že nám platí za tranzit elektřiny. Merkelová má vrtule na moři a ten proud nedostane do Bavorska, musí přes Českou republiku. A kolik my dostáváme? Téměř nic! Drobné. A Rakousko si také nakoupí elektřinu a jde to přes nás. Patnáct procent energie dostávají od nás. A co nám dají? Nic. A my máme vlastně jednu z nejlepších rozvodných sítí, v Evropě, do které investujeme pět miliard. Ročně, ano?

Takže to jsou všechno věci, které jsme my nějak zdědili, ale to jsou věci, kterými my argumentujeme. Takže pro nás nejdůležitější je samozřejmě náš průmysl, zaměstnanost, ale i příroda, samozřejmě... (upozornění na čas) A proto to řešíme. Ale u nás je to hlavně voda, kůrovec a další věci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec má určitě zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane premiére, za vaši specifickou odpověď, ve které jste mě obvinil z demagogie, ale zároveň jste tady říkal, že za soláry může ODS. Když se podíváte na hlasování, které tady bylo ve Sněmovně, když se o tom hlasovalo, tak poslanci ODS, tehdejší, nehlasovali pro to. To se obraťte na vaše koaliční partnery za sociální demokracii.

Zároveň mě mrzí, že vás nezajímá podle vašich slov hlasování vašich poslanců o tak důležité věci, jako je New Green Deal. Já samozřejmě oceňuji, že se vláda v některých věcech snaží prosazovat zájmy České republiky, zejména co se týká jádra, ale bohužel se to úplně nedaří, a my jsme propásli díky váhání vlád, ve kterých jste byl a ve kterých jste, to několikaleté váhání o jaderné energetice a dostavbě jaderných elektráren, tak jsme přišli bohužel o několik let. Takže chci zopakovat aspoň, kolik to bude stát, New Green Deal, naše hospodářství a jaké máme záruky, že budeme moct dostavět naši jadernou elektrárnu. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak na těch solárech jste se podíleli všichni, tradiční demokratické strany. Ale ten tunel tam zazdil Topolánek, protože když zlevnily panely, tak neudělal to co v Německu. A já vám pošlu svůj blog, tam to máte přesně napsáno.

A Evropský parlament, prosím vás, já nevím, na co ho máme tedy. Skutečně to nás stojí 2 miliardy eur. Samozřejmě my máme evropské volby, kde našich lidí je 28 %, ale myslím si, že ti, kteří jsou zvoleni ve sněmovních volbách, ti mají ten hlavní mandát. To je ta Evropská rada. A my tam máme 21 lidí. My tam máme 21 lidí a bohužel celá Evropa je fanaticky zelená a těžko já na tom něco změním. Takže nás to stojí, hlavně ty vaše soláry, to nás bude stát ještě 300 miliard, a toto nás nebude stát nic. Já jsem vybojoval to, abychom měli jádro, a poprvé to tam je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Další interpelaci přednese pan poslanec Bartoň, a to ve věci programu vzdělávání. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Vážený pane premiére, je to jeden a půl roku, co jsme zde při interpelacích rozebírali národní program vzdělávání. Tehdy jsem se ptal, jaký má smysl, že ve školském zákonu je tento národní program vzdělávání uveden, je povinnost vlády ho vypracovat, je povinnost vlády ho předložit sem do Poslanecké sněmovny a do Senátu ke schválení, když žádný ministr školství doteď ho ani nezačal dělat.

Vy jste uvedl, že vy zajistíte to, že národní program vzdělávání bude udělán. Dal jste si termín rok, s rezervou rok a půl. Sám jste uvedl termín do konce roku 2019. Čekal jsem jeden a půl roku. Rok 2019 je pryč, národní program vzdělávání není, resp. je stále v zákoně - již 15 let a již 15 let ani nebyl zahájen, že by se třeba z toho zákona vyškrtl, nebo že by se dokonce i udělal.

Takže můj dotaz na vás: jak se díváte na svůj slib, který jste dal před jeden a půl rokem?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za jasný a krátký dotaz a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: A už jste se ptal i Plagy, nebo všichni se ptáte jenom mě? My máme ve vládě i vícero ministrů, nejen Babiše. Ptal jste se ho? (Ano.) A odpověděl vám? (Ano.) Dobré, tak fajn. (Smích.) Tak já jenom zopakuji, ano, máte pravdu, že před rokem jsem vám sdělil, že národní program vzdělávání nebyl od svého zakotvení v naší legislativě, to znamená od platnosti současného školského zákona, od roku 2004, vytvořen. Žádný z ministrů školství jej od té doby nepředložil: Buzková, Kopicová, Kuchtová, Liška, Dobeš, Fiala dokonce, ten už tu není, například váš demoblok, Chládek, Valachová - nepředložili. Na důvod, proč tak neučinili, se musíte samozřejmě zeptat jich. Paní Valachová ještě je poslankyně. Nevím, kdo tu je ještě? Dobeš, ten tu není. Takže Pan Fiala a paní Valachová. A nejsou náhodou v tom výboru s vámi? Asi ano, tak se jich zkuste zeptat.

A pan Plaga vám na interpelaci v této věci odpověděl, že potřeba vzniku NPV v podobě, kterou předpokládá školský zákon, je již neaktuální, a to především z důvodu více než desetileté samostatné existence rámcových vzdělávacích programů, dále jen RVP, NPV totiž zřejmě měl předcházet RVP. Tyto však byly dávno před jmenováním této vlády vydány bez tohoto národního programu. Tak vlastně Plaga říká, že to už není aktuální.

Dále vám pan ministr Plaga napsal, že k opuštění potřeby tvorby NPV v zákonem zamýšlené podobě došlo v podstatě již tvorbou národního programu rozvoje vzdělávání v ČR, tzv. Bílé knihy, v roce 2004, a to proto, že Bílá kniha sloužila k určení směřování vzdělávacího systému a definování podoby vzdělávací politiky, čímž nahradila NPV.

Co se týká naší vlády, obecné cíle obsahu vzdělávání budou obsaženy v připravované strategii 2030+, k jejíž tvorbě jste byli přizváni. Strategie klade důraz na rozvoj základních gramotností, jako je čtenářská, matematická, přírodovědná, a dále tedy rozvádí cíle vzdělávání obsažené v zákoně, čímž přejímá úlohu NP. Ministerstvo v návaznosti na tuto strategii dále usilovně pracuje na revizích RVP, které zahrnou moderní trendy ve vzdělávání a pomohou našemu vzdělávacímu systému připravit žáky lépe na jejich osobní a profesní život. Na tomto místě však musím zdůraznit, že RVP píší odborníci nejen ze státní správy, ale i zástupci odborné veřejnosti a především zkušení pedagogové, a to ve spolupráci se sociálními partnery, jakými jsou například zaměstnavatelé. Takže tato vláda plán strategie v oblasti vzdělávání tvoří a plní.

Tvorba NPV by vedla k velmi obecnému dokumentu, který by pouze odrážel východiska RVP a priority Strategie 2030+. Z důvodu praxe, kterou v tomto ohledu zavedli předchůdci pana ministra Plagy, je možná na tomto místě uvažovat o změně školského zákona spočívající ve změně strategických dokumentů, které zákon zmiňuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Já jenom upřesním. RVP, rámcové vzdělávací programy, jsou jiný paragraf školského zákona, to bych dohromady nedával. Národní program vzdělávání je § 3. Vlastně z toho vašeho vyjádření si beru tu poslední větu, že sice jeden a půl roku uběhlo, ale výsledkem je, že raději to z toho školského zákona vyjmeme, aby to tam vůbec nebylo.

Jinak rozdíl mezi Strategií 2030+, která není ve školském zákoně, a národním programem vzdělávání je ten, že strategii dělá ministerstvo. Ministerstvo rozhoduje o tom, jak bude, zatímco národní program vzdělávání byl určen k tomu, aby se projednal v obou komorách Parlamentu, což uznáte, že je úplně něco jiného.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jasně, já vám rozumím. Právě přišla paní poslankyně Valachová. Tak choďte na kafe a ona vám to vysvětlí. (Pobavení.) Prosím vás, já řeším koronavirus. Od rána do večera a stále. Nebudou sem létat ti Číňané a děláme všechno pro to, aby lidé byli v bezpečí. A teď jsem mluvil i s tím studentem, kterému velvyslanectví řeklo, že má jít na letiště v šest - (Mpř. Pikal: Já bych poprosil, abychom se drželi tématu!) - ale řeklo mu to až v půl sedmé. Takže se domluvte a já vám děkuji. (Pobavení.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych znovu poprosil, abychom se drželi tématu. A nyní pan poslanec Zahradník bude interpelovat ve věci situace na Energetickém regulačním úřadu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane premiére, Energetický regulační úřad je podle energetického zákona důležitým nezávislým regulátorem, jehož činnost má dopady snad do všech oblastí našeho hospodářství. Proto budí velké rozpaky poslední kroky nové rady úřadu, která byla vaší vládou za ne zcela standardních okolností v loňském roce dosazena. Jedná se konkrétně o podivnou systemizaci, kterou nelze nazvat jinak než destrukcí donedávna fungujícího úřadu. Nejen že tato tzv. systemizace nebyla projednána s odborovou organizací, jak nařizuje zákon, ale nebyla údajně projednána ani s vedoucími pracovníky dotčených útvarů. Tato systemizace byla vaší vládou i přes nezákonný postup schválena, jste tedy spoluviníky vzniklé situace.

Ačkoliv princip redukce míst ve státní správě považuji v obecné rovině za správný, neměla by ta redukce vést k paralýze, což v případě Energetického regulačního úřadu hrozí. Na úřadě zavládla nejistota a řada dlouhodobých pracovníků sama odchází. Je velmi pravděpodobné, že bude podána řada žalob. Hodláte s tím jako premiér něco udělat? Anebo i nadále budete jen nečinně přihlížet dalšímu rozkladu tohoto důležitého úřadu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za ten dotaz. Podle energetického zákona stojí v čele ERÚ rada, která má pět členů. Kdysi tam byla Vitásková. Nevíte, proč vznikla ta rada? Asi se jí chtěli zbavit, ne? Nebo jak to bylo? Znáte to dlouho, já to moc dlouho neznám. Podivná rada je to. Funkční období členů rady je pět let a každý má jiné období. My tady máme všechno nezávislé, ale občas jsou tyto lidi v těch radách... nemají hlavní cíl páchat dobro pro naše občany. Potom to musíme nějak řešit.

Členy rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Po odvolání dvou členů rady - Ing. Vladimíra Outraty a Ing. Vladimíra Vlka - s účinností od 31. července 2019 a po skončení mandátu předsedy rady Ing. Jana Pokorného byli jmenováni noví členové rady: Ing. Stanislav Trávníček s účinností od 1. srpna 2019 do 31. července 2024 a byl jmenován předsedou rady od 1. srpna 2019 do 31. července 2022; Petr Kusý s účinností od 1. srpna 2019 do 31. července 2022, ten byl jmenován za odvolaného Ing. Vladimíra Vlka; a Ing. Martina Krčová s účinností od 1. srpna 2019 do 31. července 2021. A další členové rady jsou Ing. Krejcar, Ing. Havel.

Patnáctého října 2019 předložila rada návrh systemizace na Energetickém regulačním úřadě. Formálním impulzem pro sestavení nové systemizace ERÚ bylo usnesení číslo 783 ze dne 29. listopadu 2018, kterým vláda České republiky uložila ministru vnitra ve spolupráci s ministrem financí připravit do 31. března 2019 harmonogram prací na přípravě systemizace služebních a pracovních míst podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, s účinností k 1. lednu 2020.

Původní požadavek Ministerstva financí předpokládal snížení početního stavu zaměstnanců ERÚ až o 40 z původních 321 míst, což by představovalo pokles o téměř 12,5 %. Teprve díky následnému vyjednávání se podařilo avizovanou redukci omezit na 25 míst s tím, že systemizace proběhne důsledně s ohledem na skutečné potřeby regulátora a nepůjde o pouhé formální rušení těch tabulkových míst, která byla toho času neobsazena.

Dne 18. listopadu 2019 byl vládou projednán a jejím usnesením číslo 811 schválen návrh systemizace služebních a pracovních míst ERÚ s účinností k 1. lednu 2020 v předloženém znění:

Z 321 míst pro rok 2019 měl ERÚ snížit počet zaměstnanců na 296, přičemž z celkového počtu 25 rušených míst bylo 17 služebních a 8 pracovních. Zásadní změnou v navrhované organizační struktuře Úřadu bylo její podstatné zeštíhlení a snížení počtu představených a vedoucích zaměstnanců. Před schválenou systemizací pro rok 2020 připadalo na jednoho vedoucího pracovníka ERÚ méně než 5 podřízených, zatímco průměrně v institucích státní správy měl vedoucí pracovník na starosti přibližně o polovinu podřízených více. V rámci popisovaných opatření bylo zrušeno 20 vedoucích pozic. Rozsáhlá restrukturalizace úřadu se dotkla všech stupňů vedení a všech pracovišť. Případné disproporce mezi rušenými a nově systemizovanými místy napříč lokalitami odrážejí potřebu posílit útvary zabývající se regulací a správními řízeními, tedy hlavními činnostmi regulátora.

Významným motivem restrukturalizace byla také snaha scelit jednotlivé úseky, neboť územní roztříštěnost sekcí, která postupuje až na úroveň odborů, omezuje efektivitu jejich fungování, respektive přispívá k navyšování interní administrativní zátěže úřadu. Popisovaný postup zároveň vysvětluje, proč došlo ke zrušení 65 systemizovaných míst a vytvoření 40 nových. Došlo k vytvoření potřebných nových pozic na úkor těch, které se v měnícím se regulatorním prostředí a ve světle požadavku snížit celkový počet zaměstnanců staly zbytnými. Po provedené změně systemizace ERÚ s účinnosti od 1. ledna 2020 je 120 míst systemizováno v Jihlavě, 104 v Praze a 72 v Ostravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, takže prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Pane premiére, já jsem se vás, popravdě řečeno, neptal, jak tu destrukci provádíte. Spíše jsem se vás ptal, zdali jste si vědomi toho, že tady probíhá destrukce toho úřadu, že skutečně takto významný úřad není možné v této době takto likvidovat, když nás čekají poměrně významné energetické problémy. Pokud se uskuteční ta Zelená dohoda pro Evropu, pokud budete chtít navýšit podíl obnovitelných zdrojů na oněch 22 % do roku 2030, to je za deset let, tak to s naší energetikou významně pohne. Pohne to s cenotvorbou. Dotkne se to obrovským způsobem cen za elektrickou energii. A proti tomu, co se bude dít, bude ten tunel, jak vy říkáte, solární, ze kterého jste nás obvinil, já s tím nesouhlasím, to bude legrace. Čili proč likvidujete takový úřad (upozornění na čas), by mu příslušela významná role v té budoucí energetické situaci?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, ne, ne. Fakt ten váš tunel nás bude stát 300 miliard do roku 2030. Ale my nikoho nelikvidujeme. Víte, co mě štve na těch úřadech? Nezávislých? Takzvaných nezávislých? Že my navyšujeme dramaticky důchody, navyšujeme platy a tyhle úřady přihlížejí. ČTÚ, velká debata na nejdražší data v Evropě. Jak to, že pan bývalý předseda ČTÚ nereagoval, když mu Evropská komise napsala dopis, že tady není konkurence na trhu mobilních operátorů? Jak to, že na to nereagoval? Kdo to reguluje? Proč máme tak drahou elektřinu a proud? Kdo to dělá? Je to ERÚ? Já nevím. To jsou nezávislé úřady. Občas jsou trošku moc závislé, občas. Víte?

Takže my tam potřebujeme mít poctivé lidi, kteří dělají ve prospěch této země a ve prospěch těchto občanů, protože samozřejmě tady máme monopoly. Já nevím, jak jste to všechno privatizovali? Voda, plyn je pryč, všechno je pryč. A potom máme úřad, který má na to dohlížet. A samozřejmě lidi to potom musí platit. A to nemluvím o tom vašem tunelu, samozřejmě. Já neříkám, že tyhle úřady mě rozčilují v tom, že zkrátka ty náklady domácností stoupají. Oni by to měli dělat jako poctivě a na to dohlížet. A proč je tam pět lidí, já tomu nerozumím. Kdysi tam byl jeden. Ale možná vy si to pamatujete. Já ne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A zřejmě poslední interpelací bude poslanec Michálek interpelovat ve věci: proč tak často nechodíte do práce? Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedo, vysvětlete prosím občanům, proč z 25 termínů písemných interpelací jste přišel sem do Poslanecké sněmovny čtyřikrát a 21krát jste nepřišel. Čili vaše docházka na písemné interpelace je na 16 procentech. Kdy konkrétně plánujete dorazit? Chápu, že máte povinnosti v zahraničí, ale na písemných interpelacích se řeší důležité otázky, které trápí občany, ať už jsou to slevy na jízdném pro invalidy, bydlení, energetická bezpečnost, sociálně vyloučené lokality, příprava na předsednictví Evropské unie nebo duplicitní kontroly, které se tady bohužel nepovedlo probrat, protože jste se nedostavil. Vím, že dneska jste nepřišel, podle toho, co jsem viděl, kvůli tomu, že jste byl na stadionu v Litvínově. Skvělé, hokej skvělé. Ale myslím si, že by to zvládla i paní Dostálová sama nebo s panem Hniličkou. Byli tam na to dva, takže tu tribunu by zvládli vyjednat sami.

Bylo by možné, kdybyste začal chodit na písemné interpelace? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra ve zbývajícím čase o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak teď občané v Litvínově vědí, že vy nechcete ten stadion. Oni mají výjimku, poněvadž nemůžou hrát extraligu. A ten stadion je důležitější než ty vaše interpelace.

Já se ptám, a bylo by dobré, aby občané se zeptali, proč my máme písemné interpelace. Abyste tady exhibovali. Co jsou písemné interpelace? Vy mi dáte interpelaci, já vám na to odpovím, a vy samozřejmě jste nespokojený, abyste tady mohl exhibovat. Proto já nechodím na písemné interpelace. Ani nebudu chodit. To není moje práce! A já, věřte mi, že pracuji. Já ráno vstávám, to vy ještě spíte. Takže dneska jsem šel do toho Litvínova, ano, abych to tam odřídil, jo? Takže byl jsem i ve vyloučené lokalitě atd.

Takže já nechápu, nechť mi někdo vysvětlí - a my jsme si tady slibovali, že změníme jednací řád - nevím jestli je tady pan Vondráček tady, není tady - že budeme efektivně pracovat. A vysvětlete mi, na co jsou písemné interpelace. Písemná interpelace je, když já tady panu Michálkovi odpovím písemně, a on je nespokojený, a priori je nespokojený, a potom je ta písemná... Totální nesmysl, ne? (Pobavení v sále, smích.) Nebo já nevím, tak mi řekněte. Jsem normálně nenormální, proč to je? Máme ústní interpelace. Já vám tady věnuji - kolik? Hodinu a půl, dvě hodiny. Ne 14.30 až 16, to je hodina a půl. Víte, kolik je to schůzek, pane poslanče? Strašně moc.

Takže my přece souhlasíme společně, že bude klouzavý mandát, ne? A prosadíme ho! Tak kdybych byl náhodou ještě ve vládě, tak už sem nebudu moct chodit, protože moje práce je ve vládě. Tam mám pracovat. Já se snažím vám odpovídat. Ale vy dobře víte, že ty písemné interpelace jsou nesmysl. Měli byste to zrušit a radši projednávejte ty zákony. Nedal by se udělat nějaký zákon, aby nebyly písemné interpelace? Protože to je vlastně... Jenom znovu opakuju - já vám odpovím, a vy naschvál jste nespokojený, abyste mohl tady mluvit a vlastně útočit na toho Babiše. Tak já tomu rozumím, ale... Dobře, tak to je všechno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dobré odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jelikož je 16.01 hodin, končím interpelace na předsedu vlády ČR a budeme pokračovat v dalších řádných interpelacích na ministry vlády.

Vyzývám pana poslance Ondřeje Profanta, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Martin Kupka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, jednoduché a jasné otázky ohledně systému dálničních známek. Budou v systému uchovávány fotky projíždějících aut? Bude systém uchovávat jakékoliv informace o průjezdech? Pokud taková data budou uchovávána, na základě jakého právního předpisu?

V zákoně č. 13/1997 Sb. je jasně popsán systém, snímky z kamer či průjezdy tam však nejsou uvedeny. Takže můžou být pouze jako provozní data, která se okamžitě mažou, nikoliv jakýmkoliv způsobem uchovávána.

A nejdůležitější otázka. Vyvodíte odpovědnost z toho, že vaše ministerstvo a Státní fond dopravní infrastruktury kompromitují bezpečnostní složky tohoto státu tím, že na ně svádějí vlastní neschopnost, či dokonce korupci, které se dopustily při zadávání této zakázky?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji za dotaz. Tak tu odpovědnost už jsme vyvodili - já začnu tím, protože od toho to začalo. Víte, že právě proto, že ta zakázka se nám nelíbila, tak se udělala zásadní opatření. Ta zásadní opatření skončila tak, že skončil pan ministr dopravy, čímž neříkáme, že tam bylo za každou cenu něco uděláno ve smyslu protiprávního, ale také právě z tohoto důvodu jsme podali trestní oznámení, shodou okolností dneska. A to trestní oznámení je proto, aby se prošetřilo to, jestli tam něco vzniklo, či nevzniklo.

Nám se ta zakázka nelíbila, ta zakázka neodpovídala z našeho úhlu pohledu, toho, co se očekávalo od toho, i ve smyslu funkcionality, i ve smyslu ceny. A okamžitě poté, co jsme zjistili, že to tak je, tak jsme činili. Je třeba ještě říct to, že SFDI je nezávislá instituce z tohoto úhlu pohledu. To nebyla zakázka Ministerstva dopravy. Na druhou stranu tvrdili jsme, a určitě jste to i slyšeli, že se to manažersky mělo pohlídat výrazně lépe.

Nyní k tomu systému. Ten systém má několik funkcionalit, tak jak byl navržen. A i proto jsme to rozporovali celé. To znamená ten základní systém, následně příslušenství. Mimo jiné i příslušenství je spojeno s tím, co jste zde zmiňoval, a to jsou kamery. Ten systém není tvořen proto, aby někoho špicloval. Ten systém není tvořen a nebylo jeho účelem kohokoli konfrontovat. Na druhou stranu je třeba respektovat i zájem bezpečnostních složek, které do určité míry prostě potřebují v uvozovkách krýt trošku i svoji aktivitu ve smyslu toho, pokud prostě potřebují vykonávat práci, která slouží lidem, která slouží institucím, která slouží občanům, protože bezpečnostní služby tady jsou proto, aby byly schopny ochránit nás před případnými teroristickými útoky, aby prostě byly schopny odchytnou případné trestněprávní stíhané osoby, zločince atd. Takže to je podstatou toho, co oni si dali do svých požadavků.

Nicméně ten kamerový systém - a to jste možná už i dneska zaregistroval z médií, protože nepletu-li se, tak BIS se k tomu vyjádřila - nebyl myšlen a rozhodně nebyl požadavek takový, že by se mělo cokoliv jakkoliv uchovávat. To znamená, tady můžou být všichni naprosto klidní. A i ten nový tendr, který se bude vypisovat, rozhodně nesleduje to, a nikdy to ani nepadlo, že by měl pracovat se záznamy občanů, uchovávat je, archivovat je, nebo dokonce nějakým způsobem potom s nimi později pracovat. Není to tak. Na druhou stranu je zřejmé, že pokud projíždí auto a to auto je snímáno tou kamerou a ta SPZ je nějakým způsobem identifikována, minimálně s tím, jestli prostě zaplatil, nebo nezaplatil, tak tam samozřejmě elektronická stopa je, tomu se vyhnout nejde, to ani technicky není možné. Ale nebyl žádný požadavek toho charakteru, aby se s tím pracovalo jakkoliv dále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já jsem velmi rád za to, co říkáte, protože já jsem ty příslušné zákony studoval velmi podrobně. Předtím jsem se zabýval i GDPR. A i zaznamenávání průjezdů tam prostě nikde není zákonem zpřístupněno. Je jasné, že účelem toho systému je kontrola dálniční známky. To znamená, můžete vystavit pokutu u těch hříšníků. Ale údaje o autech projíždějících, která mají všechno v pořádku, prostě uchovávat nelze.

Ale mám ještě dvě doplňující otázky na základě vaší odpovědi. Bude tedy pan Kremlík v rezortu dále působit jako poradce nebo jako náměstek? Protože tohle bylo velmi složité v posledních dnech a často se měnila vyjádření pana premiéra.

A další otázka. Podpoříte návrh pana poslanec Polanského na rozšíření pravomocí Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury? Protože ta má zřejmě nedostatečné pravomoci, když to neuhlídala. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Tak co se týká pana Kremlíka, my s ním nemáme uzavřenou žádnou dohodu, není tam žádný ekonomický vztah. Já jsem pouze vyjádřil určité přání, aby člověk, který se tam choval zodpovědně ve smyslu přístupu k tomu rezortu, který tam vykonal celou řadu pozitivních věcí, díky němu se dotáhly některé projekty v minulém roce, dostavělo se 35 kilometrů dálnic, a byl to člověk slušný a člověk pracovitý - ano, uznáváme, manažerský nezvládl uhlídání té zakázky, nebo spíše bych řekl příliš sázel na důvěru některých lidí pod sebou nebo na organizačních složkách, což ho tedy i konečně stálo tu pozici ministra, tak jsem hledal nějaký způsob, jakým prostě převzít všechny náležitosti, jakým způsobem se dostat do detailů, které pochopitelně on zná a ví. V tuhle chvíli jsme nestanovili žádnou pozici, rozhodně nebude žádným náměstkem, ani politickým, konečně ti tam ani nejsou, političtí náměstci. Nebude ani náměstkem odborným. A je velkou otázkou, jestli tam vůbec budeme mít nějaký vztah. Je to i o tom, aby on si tohleto promyslel. Ale v tuto chvíli my připravujeme novou organizační strukturu na Ministerstvu dopravy a na základě toho se vypíší výběrová řízení na všechny klíčové pozice. A pak budeme řešit to, jestli pan Kremlík tam bude nějakým způsobem figurovat. V tuto chvíli je to předčasné a dejme tomu nějaký čas. Ale opravdu nejde o nic jiného než o to, abychom si prostě v nějakém čase předali všechny informace, a to se tím i sledovalo.

Co se týká Dozorčí rady SFDI, neumím v tuto chvíli říct, jak ji ještě budeme koncipovat. Faktem je to, že tam selhala celá řada. Je to obecně. A teď to fakt není politické nebo ideologické. To je prostě dlouhodobý problém celé řady organizačních složek státu, že tam selhal kontrolní mechanismus i dozorčí rady. Dozorčí rada říká - oni nás informovali pozdě. Oni zase říkají - my jsme to dozorčí radě dali. V každém případě se všichni na to dívali, a kdybychom nezakročili na úrovni vlády, tak by to možná dneska vypadalo ještě jinak. Takže zvážíme to, jestli se ta dozorčí rada rozšíří. (Předsedající upozorňuje na čas.) A hlavně je podstatné, aby ti lidé tam byli aktivní.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím o dodržování času na otázky i na odpovědi. Omluva. Pan poslanec Jaroslav Faltýnek se omlouvá dne 30. 1. mezi 16. a 21. hodinou z důvodů rodinných.

Poprosím pana poslance Martina Kupku, aby přednesl interpelaci, opět na pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane vicepremiére, moje otázka směřuje jednak k rezignaci šéfa ČTÚ Jaromíra Nováka, ale zejména směřuje k tomu, jaký bude další osud celé akce 5G sítí v České republice. Všichni si od toho slibujeme, že přijde do České republiky čtvrtý operátor, že se významně zlepší konkurenční podmínky a že to pro spotřebitele bude znamenat jednak kvalitnější služby a druhak také nižší ceny. Tak se koneckonců vysvětlovaly všechny předchozí kroky v souvislosti s přípravou oné akce.

V pondělí tedy rezignoval předseda ČTÚ Jaromír Novák. V následných rozhovorech i v samotném vyjádření to odůvodnil tlakem, kterého se mu dostávalo ze strany MPO, z vaší strany, směrem k zásahu do podmínek té samotné aukce. Vzhledem k tomu, že je to věc sledovaná, vzhledem k tomu, že je to věc, od které si nepochybně i vláda slibuje významné zlepšení podmínek pro spotřebitele i pro Českou republiku, tak se chci zeptat, jak ty zásahy z vaší strany vypadaly, zda jste tedy ovlivňoval podmínky aukce a v jakém směru jste je ovlivňoval, jakým způsobem se bude dál ona aukce vyvíjet, kdy by se měla vyhlásit a co si od ní v tuto chvíli slibujete. Zda máme opravdu šanci získat čtvrtého operátora, tak jak všichni avizovali a tak jak v to všichni doufají.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji za dotaz. Předně je třeba říct, že ČTÚ je nezávislý regulační úřad, do kterého my nemůžeme zasahovat. My jsme jedním z konzultačních míst, čehož jsme využili. Faktem je, že jsme k ČTÚ nejblíže, protože jmenujeme Radu ČTÚ, nebo doporučujeme členy Rady ČTÚ a následně to vláda odsouhlasuje.

Aukce byla vypsána přibližně před rokem a my jsme po dobu takřka půl roku, možná i tři čtvrtě roku, poměrně zásadním způsobem upozorňovali na to, že hrozí to, že tak jak jsou vypsány podmínky aukce, nemusí nastat ta tížená změna, na které se s vámi shodnu, a to je to, že by se v čase měly snížit ceny za datové služby a současně připravit prostředí pro 5G. To principiálně - a to už bych souhlasil méně - neznamená, že tady bude pouze čtvrtý operátor. Čtvrtý operátor je možná trošku mantra, že si vytváříme pocit z toho, že přijde-li někdo čtvrtý, zásadním způsobem se to změní. Může to být čtvrtý, ale můžou to být třeba také dva menší. Podstatné je to, že vytváří prostředí, které by mělo umožnit to, co jsem říkal a na čemž, opakuji, říkám, se asi shodneme.

A my jsme se na tom shodli i s ČTÚ, na tom cíli. Problém byl v tom, že jsme se neshodli - ale my jsme byli pouze konzultačním místem - na tom, jakým způsobem tu aukci připravit. Několikrát jsme upozorňovali, že není atraktivně připravená, několikrát jsme upozorňovali na to, že to může být pouze pro jednoho zájemce, který opakovaně projevoval svůj zájem. Nic proti tomu, ale faktem bylo to, že jsme, i vědomi si velmi citlivých informací z bezpečnostních složek, upozorňovali na to, že tam dochází a může docházet dále k určitým nestandardním krokům. Byli jsme ubezpečeni o tom, že ta aukce dopadne výborně, byli jsme ubezpečeni o tom, že splní svůj účel, byli jsme ubezpečeni o tom, že tam bude dostatečně kvalitní konkurenční prostředí těch, kteří se o to budou hlásit.

Finále bylo takové, že těsně před spuštěním aukce bylo takřka jisté, že bude nula zahraničních zájemců, že bude s největší pravděpodobností pouze jeden tuzemský zájemce, o kterém se notabene půl až tři čtvrtě roku vědělo. A v tu chvíli vědomi si informací, které jsme měli z bezpečnostních složek, že tam došlo k celé řadě nesystémových kroků, které by mohly ohrozit důvěryhodnost celé aukce, v tuto chvíli jsme nemohli činit jinak, než že jsme navrhli to, aby se aukce přestrukturovala, přepracovala. Principiálně nešlo o předsedu, šlo o to udělat aukci nově, možná trošku jinak ve smyslu toho, aby se prostě ty podmínky přenastavily pro, řekněme, i jiné účastníky než ty, kteří projevili zájem v danou chvíli, a během několika měsíců připravit vlastně aukci novou tak, aby se splnilo to, co jsme chtěli.

Co se týká pana předsedy Nováka, já jsem několikrát řekl, že je to člověk, který je odborně zdatný, nicméně člověk, který manažersky nezvládl svoji práci. Ad jedna to, že aukci připravil tak, nebo pod jeho vedením se připravila tak, že ve finále to, na co se upozorňovalo tři čtvrtě roku, že tam bude pouze jeden zájemce, tak přesně tak to dopadlo, že ten jeden zájemce byl. A ad dva k tomu, a to jsem říkal už několikrát v minulosti, že řízení dovnitř úřadu a řízení mimo úřad bylo nedostatečně důsledné a z našeho úhlu pohledu nedostatečně kvalitní. Konečně to, jakým způsobem tady funguje trh, a to, že jsme v situaci, kdy jsou u nás relativně drahá data, zejména u těch menších nebo těch levnějších tarifů, je i v důsledku toho, jakým způsobem ČTÚ vlastně k tomu trhu přistupoval.

Nicméně ta zpráva lepší je ta, že díky vládě, ale i díky Poslanecké sněmovně se podařilo protlačit zákon o elektronických komunikacích, který bude platný od 1. dubna a bude to jeden z prvních konkrétních kroků, kdy se vlastně začne jednodušeji přistupovat k jinému operátoru, a tím pádem očekáváme, že začne cena za mobilní data klesat.

Druhá věc je ta, že se velmi aktivně začalo i na úrovni vlády jednat s jednotlivými operátory a rovněž jsou tam první kroky toho, že klesají ceny. Zatím se nám to daří v těch takzvaných vyšších tarifech. Bohužel v těch nižších tarifech to stále ještě ono není. Ano, očekáváme, že ta aukce, která by měla v každém případě proběhnout v následujících měsících - je to otázka tří, čtyř měsíců - by mohla tomu napomoci.

A ještě třeba říct jednu věc, a to je důležitá věc, že v té aukci se musí změnit to, na co upozorňovala Evropská komise, upozornila na to všechny operátory, a to je to, že sdílení sítí, které je v současné době u nás, je v důsledku takové, že brání dalším investicím, brání dalším inovacím, a tím pádem i brání komfortu, respektive spotřebitelskému komfortu, snižuje spotřebitelský komfort jednotlivých zákazníků. I to je důležitá věc, na kterou jsme upozorňovali a která se musí dát do podmínek té nové aukce.

Jinak to není nic vůbec mimořádného, tak aukce se prostě přestrukturuje a musí dojít ke shodě mezi ČTÚ (upozornění na čas) a odbornými aktéry včetně vlády, aby ta aukce splnila svůj účel. Nic více, nic méně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Jednotlivé fáze toho aukčního řízení ovšem byly veřejně přístupné, bylo možné sledovat i na internetových stránkách ČTÚ, jak se ta práce vyvíjí, bylo to připomínkováno veřejně. Vy jste zmínil, že jste tam odhalil nesystémové kroky, cituji doslova. Chci se zeptat, jaké nesystémové kroky jste tam konkrétně odhalil, o co se mělo jednat. Chci se zeptat dále na to, jak se tedy bude měnit podoba těch podmínek aukčního řízení, zda například nedojde k tomu, že bude vypuštěna ona povinnost poskytování roamingových služeb těch stávajících operátorů, kteří se tomu přirozeně bránili, ale může to významně podvazovat vůbec možnost, aby sem kdokoliv další vstoupil, ať už bude jeden, budou dva, budou menší, nebo větší. Jak prosím odpovíte na tyto připomínky a otázky?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: My jsme byli účastníky veřejných konzultací. Ty pochopitelně jsou dohledatelné. Mimo jiné jsme tam i navrhovali, že by se měla snížit tzv. výkopová cena, a to z toho důvodu, že jsme se domnívali, že bude-li nižší, přiláká to více menších operátorů, kteří by potom mimo toho jednoho, který to říkal vždycky, mohli stát vedle něj, a dokonce se mohli nejenom zúčastnit, ale mohli být současně prostě i ti, kteří by určité frekvence získali. To nebylo akceptováno, ale my jsme do určité míry respektovali ten odborný názor.

My nejsme od toho, abychom prostě ČTÚ poučovali. My jsme pouze řekli svůj názor, a pokud ČTÚ řekne, zjednodušeně řečeno, nemluvte nám tolik do toho, něco vyslyšíme, něco ne - vyslyšeli velmi málo, ale respektuji to - my to vytvoříme tak, že to bude dobře fungovat, my to bereme. Já s tím nemám vůbec nejmenší problém. Ale ono to nedopadlo. To je ten problém. To znamená, nám nevadí přístup ČTÚ. Nám vadí to, že pokud se neakceptovaly ty připomínky a ve finále to nedopadlo, a bylo zřejmé, že to tak nedopadne, že tam bude skutečně jenom jeden zájemce, tak to považujeme za pochybení.

A co bylo u těch nesystémových kroků, tak to je v bezpečnostním režimu. My jsme průběžně dostávali zprávy a dostáváme je správně. Jsou to zprávy, které byly důležité, jsou to zprávy, které jasně ukazovaly to, že tam dochází k celé řadě nesystémových kroků. Byly to zprávy, které nás varovaly před celou řadou věcí. Některé jsme mohli sdělit, ale některé jsme nemohli sdělit, pouze je můžeme maximálně naznačit, ale musíme s nimi pracovat. Nicméně snažili jsme se managementu nebo, řekněme, předsednictvu nebo předsedovi ČTÚ některé transferovat, vysvětlit jim náš postoj, do určité míry ho i varovat. Nic z toho nebylo bráno na zřetel. A při všem respektu, já si nemůžu dovolit, vědom si určitých informací, vážných informací, vědom si toho, že to dopadne pro jednoho partnera, že to pro něj tak vypadalo, že to dopadne, nečinit. Navíc, my jsme nezrušili ten tendr. My jsme dali jasné doporučení toho, aby se přeformulovalo, a mezitím pan Novák odstoupil, nebo současně byl odvolán, ale to už je jenom technická věc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času pro odpověď. Přistoupíme k další interpelaci. Paní poslankyně Olga Richterová bude interpelovat paní ministryni Janu Maláčovou. Než dojde k řečništi, tak přečtu omluvu. Pan poslanec Jan Schiller se omlouvá dnes mezi 16.30 a 21.00 z důvodů pracovních. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já se chci vrátit k tématu péče o předškolní děti, k tématu dětských skupin, dříve zvaných třeba i jesle. Jde mi o to, že nám to vypadlo z legislativního plánu vlády na tento rok, a v minulém roce byl poslán návrh do připomínkového řízení, nicméně poté, co třeba i my jsme poslali, myslím, docela věcné a podrobné připomínky, tak se nic nestalo. Teď nevíme, kde to je zaparkované, ale ze všeho se zdá, že chybí dohoda mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem práce.

Já jsem se na to už ptala v předchozích interpelacích pana premiéra. On řekl "teď to půjde na vládu". Potvrdil také, že se tématu věnoval, bylo o tom i v Čau lidi krásně psáno, akorát už pak neodpověděl na otázku, kdy to půjde na vládu, a neodpověděl, jestli k té dohodě o poměrně drahém, ale ve finále pro společnost výhodném financování kvalitní péče pro malé děti tu dohodu podpoří. Jenom říkal, že MŠMT, školství, se s vaším ministerstvem, paní ministryně, shodlo.

Takže moje otázka je jednoduchá, jestli skutečně už je plán, že se vypořádají připomínky a na vládu to půjde, a pokud ano, tak v jakém horizontu. Třeba u stavebního zákona tady padla konkrétní čísla, že v květnu to bude. Takže mě zajímá kdy. Potom - jak je to s tou dohodou na Ministerstvu financí a jestli mám třeba znovu interpelovat pana předsedu vlády, že opravdu bez toho, aby konkrétně jednal a jenom o tom nepsal v Čau lidi to nepůjde. Budu moc ráda za informaci, jak se to hýbe, protože to je téma důležité pro celou společnost. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ten dotaz na dětské skupiny. Ano, skutečně, nedávno proběhlo meziresortní připomínkové řízení, co se týká návrhu zákona o jeslích, nikoliv o dětských skupinách. Já jsem přišla s tím, že chci dětské skupiny přejmenovat, ale je to na základě zákona o dětských skupinách. Na té poslední koaliční radě, teď se přiznám, že nevím, jestli to bylo před týdnem, nebo před dvěma týdny, jsme dosáhli na úrovni koalice dohody, a to na způsobu vypořádání připomínek. V podstatě, abych to shrnula, ta dohoda se týká toho, že zákon by měl být účinný od 1. 1. 2022, protože ještě na rok 2021 máme financování z Evropského sociálního fondu.

My bychom chtěli dětské skupiny věkově zastropovat, protože už dnes máme v těch více než tisíci dětských skupinách, kde je umístěno zhruba 15 tisíc dětí, dvě třetiny z nich mladších tří let, a je to také ta inovace, po které volá Evropská komise. Chtěli bychom je přejmenovat na jesle a chtěli bychom - protože víte, že existují překryvy a děti se nerodí s vazbou na začátek školní docházky, na začátek školního roku, tak bychom je chtěli umožnit pro děti do čtvrtých narozenin.

Mluvím tady ale o státní dotaci. Samozřejmě, že do jeslí budou moci být umísťovány děti do začátku školní docházky, ale bez té státní dotace. O té státní dotaci stále jednáme, ale chtěli bychom to zflexibilnit, to znamená, že ta legislativní úprava bude zakotvena tak, že o normativu na dítě na měsíc bude rozhodovat vláda, a to prostřednictvím svého nařízení. To znamená, že bude možné tento normativ flexibilně upravovat. A v tuhle chvíli jednáme o částce 7 500 korun měsíčně, to znamená, že to je ta částka, po které je nejčastěji voláno.

Shodli jsme se také, že maximální prioritou je to, a pan premiér to zmiňoval, aby dětské skupiny, nebo jesle, chcete-li, byly financovány z Evropského sociálního fondu. V tuto chvíli Ministerstvo práce a sociálních věcí jedná se zástupci Evropské komise a máme v tuto chvíli nějakou vzájemnou představu, že by se několik prvních let toho nového programového období skutečně ta zařízení pro děti mladší tří let financovat z ESF mohla. Pro mě je důležité, aby to nebylo na úrovni projektového řízení, to znamená, že se bude soutěžit mezi zřizovateli a že tady jde o to, kdo nejrychleji klikne a bude mít nejrychlejší projekt, ale prostě každý, kdo bude plnit zákonem stanovené podmínky a bude vlastně všechno dělat tak, jak má, tak bude mít nárok na dotaci, jak ji právě stanoví zákon.

To znamená, když to mám shrnout, účinnost zákona od 1. 1. 2022. Minulý týden Ministerstvo práce a sociálních věcí tento návrh odeslalo na Legislativní radu vlády. Dohodu na úrovni koalice máme a prioritou bude, aby se to financovalo z Evropského sociálního fondu, nicméně důležité je, aby to bylo zařízení předškolní péče, které je finančně i místně dostupné a je zaměřeno na děti mladší tří let.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já moc děkuji za velmi potěšující odpověď. Děkuji velmi za ty informace, že se rýsuje dohoda. Přece jenom bych chtěla říci, že třeba za nás ta změna názvu není potřeba. Dětské skupiny vlastně budou mít i dost velké finanční náklady se změnou názvu, ale o tom teď nedebatujme. Jenom mě zajímá, jestli na tom návrhu financování 7 500 korun už je opravdu shoda, nebo jestli je to stále ještě spíše takový začátek diskuse, protože nakonec to je, chápu, to, o co jde. Jsem moc ráda, že to plánujete nárokově při splnění podmínek, aby to financování bylo, to je přesně, o co jde.

Ještě mám jednu otázku. Provazuje se s tím i navýšení financování vlastně pro mateřské školky, nebo to bude stále odděleno? Jenom abych věděla, jaká situace se plánuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, jestli máte zájem o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Začnu odzadu. Ten systém vlastně bude kopírovat ten systém, který je běžný v mnoha členských státech Evropské unie, to znamená za předškolní vzdělávání je podle kompetenčního zákona zodpovědný resort školství, za předškolní péči bude zodpovědný resort práce a sociálních věcí. Z toho vyplývá logicky, že to jsou dva oddělené zákony.

Co se týká té částky, jak jsem upozornila, nemáme v tuto chvíli shodu. Jednáme, ale rozhodli jsme se oddělit nastavení zákona od nařízení vlády, které může být aktualizováno každoročně. V tuto chvíli je ta částka 7 500 korun k jednání. Nemáme ale shodu, jak jsem už uváděla předtím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, dovolte, abych vás přivítala v nové funkci ministra dopravy na interpelacích. Myslím, že to je také naše premiérová interpelace, co se týče dopravy. Věřím, že si povedete lépe než vaši předchůdci.

Obracím se na vás s interpelací týkající se zpoplatnění silnic první třídy, resp. těch nezpoplatněných. Od počátku jsme kritizovali a považovali jsme tento krok za nevhodný a nekoncepční. Krátce po zavedení mýtného na silnicích prvních tříd se začíná ukazovat, že nám realita dává za pravdu. Dopravci a jejich kamiony si totiž velmi rychle našli objízdné trasy právě na silnicích prvních tříd, které nejsou zpoplatněné, a vyhýbají se tak úsekům placeným. Prozatím se to týká především místních dopravců, ale myslím, že vzhledem k tomu, že jsme u nich zaznamenali nárůst o desítky procent, což se ukazuje tam, kde se to měří, a je to teprve začátek, protože co se stane, až si toho všimnou zahraniční dopravci?

Vím, že jste ve funkci teprve krátce, ale ráda bych vás na tento závažný problém upozornila. Chtěla bych se vás zeptat, jak se koukáte na tento nekoncepční postup v případě zpoplatnění silnic prvních tříd, zda už máte nějaká aktuální čísla, jak probíhá vývoj právě na takovýchto úsecích a zda hodláte reagovat na tuto situaci. Protože máme už tady řadu příkladů, jako je například silnice I/2 z Prahy do Kutné Hory přes Mukařov, kde občané dali petici; Kostelec nad Černými lesy; severočeská Mimoň si začíná stěžovat; nebo Všeruby v čele s panem starostou Bernardem zaznamenává již rekordní nárůst. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážená paní poslankyně, děkuji za dotaz. Já se rozhodně nechci ani vymlouvat, ani něco házet na své kolegy. Čili berme to tak, že já jsem dneska za to zodpovědný se vším všudy. Nicméně myslím si, že tady se to možná trošku démonizuje. Uvedla jste, že k tomu dochází na celé řadě míst, že tam je nárůst o desítky procent. A myslím teď v dobrém, já bych potřeboval ty informace. Potřeboval bych vědět, kde to je. Potřeboval bych vědět případně, pokud to máte třeba změřeno, říkáte o desítky procent, tak to i něčím doložit. My to pochopitelně rovněž začínáme měřit. Je třeba si ta data srovnávat, protože právě jedná se o 860 km silnic první třídy.

S ohledem na určité obavy krajů, aby k tomu nedocházelo, se zřídila určitá specifická pracovní skupina, která to začíná velmi monitorovat, začíná vytvářet nástroje, aby k tomu nedošlo. Jsou tam zástupci Ministerstva dopravy, vnitra, životního prostředí, SFDI, ŘSD, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, místní samosprávy. A mám-li správnou informaci, paní poslankyně, i vy jste v té skupině, což si myslím, že je dobře. Takže víte, že se tam řeší krátkodobá opatření a dlouhodobá opatření. Mezi ta krátkodobá patří určitá případná omezení vjezdu vozidel podle § 24a, rozšíření třeba určité výkonově zpoplatněných silnic první třídy, nebo prostě dlouhodobá opatření, jako je vymezení přestupků za porušení atd., omezení tranzitu dokonce na silnicích druhé a třetí třídy zákonem atd.

Zatím musím dodat, že Ministerstvo dopravy je toho názoru, že k objíždění nově zpoplatněných silnic nebude docházet v takové míře, jak třeba někteří měli obavu. Nicméně jedna věc je se to domnívat, druhá věc je to mít něčím podložené. To znamená, teď tady opravdu nechci působit příliš šafářsky, abych říkal, k ničemu nedochází, ani nemůže dojít. Právě proto ta skupina by měla pracovat, měla by to vyhodnotit, bez emocí, bez nějakého politického záměru a fakticky si říct, kde to případně nastává, a okamžitě tam začít činit.

Podle mých informací Ministerstvo dopravy neobdrželo stížnosti na nárůst nákladní dopravy v rámci těch 860 km první třídy. Nicméně na druhou stranu je třeba si zase říct, že je třeba věrohodně doložit, jaký byl stav předtím a jaký je stav dnes, to znamená změřit to. O nic jiného nejde. Doba, kde to funguje, zatím není ještě dostatečně dlouhá, abychom to mohli takto vyhodnotit. Ale já jsem připraven, tak jako i na jiných věcech, s vámi konstruktivně diskutovat. A pokud nám prokážete to, že někde ten problém je, tak já slibuji, že se tomu budeme věnovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Z tisku mám informace, že k nárůstu zhruba o 30 % došlo na dvou naprosto paralelních silnicích prvních tříd v Blatné a Katovicích na Strakonicku, takže tam zřejmě to sčítání proběhlo. A řada obcí se chystá k tomu, že bude provádět měření - například v Mukařově bude od února to měření. Myslím, že i v Kostelci nad Černými lesy se k tomu chystají. A Všeruby vám také mohou dodat určitě nějaká čísla. Takže se ptám, pokud tedy by skutečně došlo podle měření obcí k velkému nárůstu, tak pak je Ministerstvo dopravy ochotno jednat o tom, že by se popřípadě ty nezpoplatněné, kde došlo k tomu nárůstu, zpoplatnily a v jakém časovém horizontu je to možné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano. A vy u toho budete moci pochopitelně být, protože jste součástí té skupiny, která ta opatření připravuje. A v rámci těch opatření to, co jste říkala, jsou jako alternativy. Čili pak si to tam musíme říct. Musíme si skutečně zdokladovat, že to tak je, že tam ten problém nastává. A to je i ten důvod, proč ta skupina vznikla, aby vlastně na to byla schopna okamžitě reagovat. Myslím, že je dostatečně vyvážená. Jsou tam v zásadě všechny resorty, kraje, Svaz měst a obcí atd. Takže si troufám tvrdit, že je to nejrelevantnější sestava těch, kteří mají vliv na regionální infrastrukturu a dopravu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Pavel Plzák s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Dobré odpoledne všem. Vážená paní ministryně, možná se i do vašich rukou dostal otevřený dopis, se kterým se na mě jako na poslance za Královéhradecký kraj obrátili ředitel základní školy společně se starostou města Úpice. Ten dopis mám tady. (Ukazuje.) Pokud jej nemáte k dispozici, tak vám jej mohu případně později předat. Ohledně toho dopisu vás interpeloval minule již můj kolega Karel Rais.

O co se jedná? S přistěhováním většího množství rodin žijících ze sociálních dávek se město potýká v současné době s výskytem řady sociálně nežádoucích jevů souvisejících s vytvořením takzvaných vyloučených lokalit. Ale za nejzávažnější považuji přístup rodin z těchto lokalit k základnímu vzdělávání svých dětí. Učitelé a učitelky musí neustále řešit katastrofální školní docházku, absolutní nezájem o výuku, problémové chování, odmítání pomoci školního asistenta, špatné hygienické návyky a tak dále. Škola není schopna tyto negativní jevy řešit vlastními silami a ani k tomu nemá dostatek pravomocí. Škola má vzdělávat, ale vychovávat musí rodina. V tom ji žádná škola nemůže nahradit.

S podobnou situací se samozřejmě snaží vyrovnat i řada jiných měst, ve kterých vznikly podobné sociálně vyloučené lokality. Proto pochopitelně žádají stát o pomoc a nalezení prostředků, jak tuto situaci řešit, protože negativně působí na občany, kteří řádně pracují, vychovávají své děti a ze svých daní financují sociální pomoc pro ty takzvané nepřizpůsobivé spoluobčany.

Vím, že to řešení nebude jednoduché. Ale já a občané a učitelé z města Úpice se ptáme: 1. Jak hodlá stát řešit katastrofální docházku dětí do školy, často omlouvanou jejich rodiči? 2. Jak hodlá stát donutit rodiče, aby vedli své děti ke kázni a slušnému chování ve škole a zájmu o vyučování? (Upozornění na čas.) 3. Jakými prostředky stát zabrání tomu, aby rodiče netolerovali ztrátu a poškozování učebních pomůcek, které tyto děti dostávají zdarma? 4. Jakými prostředky zajistí, aby po každém přestěhování rodiny se dítě v novém bydlišti okamžitě přihlásilo do školní docházky? Což se někdy neděje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím o dodržování času na položení interpelace a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, děkuji za vaši interpelaci, která se týká zejména dodržování základní povinné školní docházky, což je doména zejména mého drahého kolegy pana ministra Plagy, který je ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Nicméně já se touto problematikou také zabývám, a to v souvislosti s revizí dávek, a to z toho důvodu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí se pak s mládeží nebo dětmi, které ukončí předčasně povinnou školní docházku, v podstatě potýká po celý zbytek jejich života. A jsou to zejména klienti našich úřadů práce ve smyslu zaměstnanosti a také žádostí o pobírání zejména nepojistných sociálních dávek. Myslím si, že to je opravdu obrovský problém, kterému tady čelíme. Právě proto se ho snažím tematizovat a snažím se najít nějaké řešení zejména ve spojení s panem ministrem Plagou, a to z toho důvodu, že například v Ústeckém kraji končí 16 % dětí každého ročníku bez ukončené školní docházky. Často říkám, a teď se omlouvám za ten lidový výraz, my pak tyto děti, nebo tyto naše klienty můžeme rekvalifikovat od rána do večera, ale pokud nemají ukončenou ani základní školní docházku, tak jsou velmi obtížně umístitelní na trhu práce. A těchto dětí opravdu přibývá v každém ročníku a ten procentuální nárůst se zvyšuje.

Ještě před deseti lety v různých nálezech například Evropské komise zaznívalo, že i v našich vyloučených lokalitách je velmi pozitivní to, že nečelíme negramotnosti. Toto již bohužel není pravdou. Za těch deset let se to zásadně posunulo, počet vyloučených lokalit se ztrojnásobil a já si myslím, že to je opravdu časovaná bomba. Že bez toho, aby ty děti byly gramotné, měly alespoň ukončenou základní školní docházku, tak nemají budoucnost. A myslím, že bychom to měli řešit všichni a nejenom ve vztahu na pobírání sociálních dávek.

Myslím si, že základní povinná školní docházka je povinná a že je to zejména úloha rodičů, aby dbali na to, aby jejich děti chodily do školy. A myslím si, že by na to měli mít tito rodiče incentivy. Já jako ministryně práce a sociálních věcí to mohu řešit přes ty již zmíněné nepojistné sociální dávky, proto v tuto chvíli meziresortní připomínkové řízení, které bylo ukončeno, tak do něho jsme předložili návrh na to, aby ty poslední dávky, které nejsou podmiňovány, tzn. dávky na bydlení, příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, aby byly podmiňovány školní docházkou.

Uvědomuji si velmi dobře, že to je nesystémové řešení. Velmi dlouhodobě a konzistentně říkám, že pokud přijde někdo s lepším nápadem, pokud někdo přijde s lepším nápadem, jak dostat tyto děti do školy, protože jde o jejich budoucnost, tak jej velmi ráda akceptuji. Bohužel žádný jiný lepší nápad v tuto chvíli není. A myslím si, že to je v zájmu nás všech, aby se tato problematika řešila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní ministryně, za odpověď. Vy jste to trošku přesunula na oblast školství, ale školy dělají, co mohou. Ony tam mají asistenty, ale asistent ve škole je, ale to dítě nepřijde. Protože ráno nevstane, protože rodiče také nevstávají. A já chápu, možná restrikce dávek bude mít nějaký vliv, ale opravte mě, jestli se mýlím, tak se snad má jednat o tu restrikci, pokud počet neomluvených hodin přesáhne nějaký limit. Ale ono se jedná o to, že ti rodiče omlouvají dětem hodiny. Omlouvají z rodinných důvodů, ze zdravotních důvodů a tak dále. Takže já se bojím, že tato páka, pokud to bude takto, jak si to myslím, nebude mít účinné řešení. A já jsem vás tady právě prosil, a vím, že proti té restrikci se postavilo Ministerstvo školství, tak ať vymyslí oni nějakou jinou pomoc. Protože co já vím a co jsem se informoval, byl jsem tam, pracuji tam dokonce v té Úpici, tak ten problém je, že ten OSPOD je tam naprosto bezbranný. OSPOD nemá žádné víceméně pravomoci a ty rodiny si z jakési docházky OSPOD do rodin nic nedělají.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Ano, přesně tak, proto si právě myslím, že byste měl interpelovat zejména mého kolegu. Nicméně já mohu jít cestami, které jsem zvolila. Chci, aby se zásadním způsobem posílila sociální práce na obcích. Bez toho to nepůjde. A říkám vědomě - na obcích. To je ten nejlépe fungující systém. Druhý velmi dobře fungující systém je to, aby rodiče, kteří okrádají své děti o budoucnost, nedbají na to, aby jejich děti chodily do školy, nesli následky. Můžeme se bavit o technice, jak to provést, nicméně v tuto chvíli nejlépe fungující systémy jsou metoda cukru a biče, omlouvám se za tu lidovost. A jsem ochotna ale o tom diskutovat, ale každý měsíc a každý rok, o kterém o tom tady hezky diskutujeme, tak nám narůstá počet dětí, které odcházejí do terénu bez ukončené povinné základní školní docházky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Pavel Jelínek s interpelací na pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, ze Správy železniční dopravní cesty je od 1. ledna 2020 Správa železnic. Manažer železniční infrastruktury v České republice používá od nového roku nový název. Na webu Zdopravy.cz byl citován předkladatel návrhu zákona kolega Feranec: "Název je hodně krkolomný, už se přežil. Vznikla SŽDC v roce 2002, měla jen 170 zaměstnanců, dnes je SŽDC daleko dál, má 17 000 zaměstnanců." V důvodové zprávě jsem se nedočetl žádné zřetelehodné důvody přejmenování, a proto jsem v očekávání otevřel tiskovou zprávu, kterou vydala samotná Správa železnic. V podnadpisu, který zní Proč došlo k přejmenování naší státní organizace a kde všude se to projeví? jsem se ale dočetl pouze to, že ke změně názvu naší státní organizace ze Správy železniční dopravní cesty na Správu železnic došlo na základě zákona, kterým se mění zákon číslo 266/1994., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dále se v tiskové zprávě píše: Naše organizace zahájila neprodleně v souvislosti se změnou názvu nezbytné zákonné a jiné úkony. Jedním z důvodů přejmenování, který jsem vnímal, byl relativně dlouhý název Správa železniční dopravní cesty. Nicméně v uvedené tiskové zprávě se praví: Současně upozorňujeme, že při označení názvu naší organizace lze použít pouze dvě varianty, a to Správa železnic, státní organizace, anebo Správa železnic. Žádné jiné názvy, především však používání jakýchkoli zkratek není dovoleno. Důvodem nevhodnosti je snad možná záměna se slovinskou drážní společností Slovinské železnice. Také může být nevhodná shoda s historickým názvem Slovenských železnic, které vznikly po 14. březnu 1939 při vzniku Slovenského štátu. (Upozornění na čas.)

Moje otázka je prostá. Kolik zatím stálo zjednodušení názvu, který se nesmí používat ve zkratce, a tudíž zjednodušením není? A kolik bude stát celkový účet při změně pracovních oděvů a dalšího? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám a opravdu bych poprosil, abychom si hlídali čas na položení interpelace i na odpověď. Prosím, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji moc za dotaz. Je to docela zajímavá i marketingová diskuse. I když jsem na dopravě pouze krátce, nejsem si jistý, kdyby se někdo zeptal běžných lidí v minulosti, co to je SŽDC, že by byl vůbec někdo schopen říct, co to znamená. To si myslím, že už takový intuitivní pohled možná by měl svádět k tomu, že by se to mělo přejmenovat, protože přece ty názvy jsou proto, aby to užívali spotřebitelé, lidé, a opravdu to SŽDC, Správa železniční dopravní cesty, troufám si tvrdit, že to by nerozlousknul skoro nikdo, jakkoliv možná v minulosti to asi dávalo nějaký smysl.

Čili to byl ten hlavní důvod - zjednodušit, což už jste pane poslanče správně řekl, že ten název byl krkolomný a teď se hledal nějaký uchopitelný název. SŽ, resp. Správa železnic je z tohoto úhlu pohledu logická. Je to správné a nepochybně to bylo, tak jak mám informace, komunikováno s celou řadou marketingových odborníků. Nemluvě o tom, že to navazuje na původní označení a do určité míry ho zásadním způsobem zjednodušuje.

Daná legislativní změna probíhala ruku v ruce s tím tzv. rebrandingem čili s přeznačkováním. A do určité míry byla spojena i s celou změnou vizuálního konceptu této klíčové státní instituce. Čili i to byl ten důvod, proč se nakonec Ministerstvo dopravy s tou legislativní změnou - tady bych si dovolil na upozornění pana poslance Kolovratníka upřesnit, že to byl návrh právě pana poslance Kolovratníka, ke kterému se potom kolega Feranec připojil. Ale to je detail. Vy jste i správně řekl to, že to pouze SŽ může trošku mást s tím, že existuje slovinský, nikoli slovenský železniční dopravce, který se jmenuje kupodivu nikoli Slovinské železnice, ale Slovenské železnice, ještě jsem si to ověřoval - nicméně tam by to asi nemělo nějakým způsobem mást, protože tento slovinský železniční dopravce na území České republiky neoperuje a nemělo by tam snad tedy dojít k žádnému konfliktu.

To důležité, co jste se ptal, je, kolik vše bude stát. Náklady, tak jak mám vyčíslené, by se měly pohybovat na kompletní rebranding, přeznačkování, v řádu jednotek milionů korun. Zatím je předpokládána částka 5 milionů korun, která by měla zahrnout komplexní implementační plán celého procesu a vše, co je s tím spojeno. Jak už jsem uváděl, ta změna, redesign, už započala, nabíhá postupně. A je dobré i zmínit, že řada věcí a kroků byla na tento proces připravována, aby negenerovala opětovně nějaké další náklady. To znamená různé písemnosti, staré popisy či loga atd. Jinými slovy resort se na to připravil, resp. Správa železnic se na to připravila tak, aby dojížděly staré věci a najížděly věci nové. Obdobně i nápisy na budovách budou kontinuálně vyměňovány až při rekonstrukcích či investicích, to znamená, proto i ta částka, domnívám se, že na tak velkou, významnou organizaci je relativně velmi rozumná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Já jen krátce, protože Správa železniční dopravní cesty nebo respektive Správa železnic je, řekl bych, odborná organizace. Asi žádný běžný cestující nebude říkat, že jde na nádraží Správy železnic, ale že jde prostě na nádraží, takže myslím si, že úprava toho názvu pro běžného občana zase tak významná není. Mně spíš vadí možná to, když víme, že Slovenské železnice tady nebudou nikdy působit, proč prostě tu zkratku nepovolit. Bylo by to opravdu zkrácení a nějaké zproduktivnění. To je asi všechno. Já se ale obávám, že ty náklady budou celkově vyšší, protože to nebude jenom v tom názvu a v těch papírech, ale prostě i v dalších označeních. To je všechno, děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr, má zájem? Ne. Takže pokročíme dál. Dalším v pořadí je paní poslankyně Dana Balcarová na pana ministra Richarda Brabce, který asi není přítomen v tuto chvíli. Prosím. Můžete vznést interpelaci. Pokud pan ministr není přítomen, tak bude na ni odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Dobře, takže stahujete svoji interpelaci. Dalším v pořadí je pan poslanec Jaroslav Martinů s interpelací na pana Miroslava Tomana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den. Pan ministr Toman opětovně chybí a já si osobně na něj počkám, takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pokročíme dál. Pan poslanec Bohuslav Svoboda vystoupí s interpelací na pana vicepremiéra Karla Havlíčka, který je přítomen a bude odpovídat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, poslední úsek pražského okruhu byl otevřen v roce 2010, tedy před deseti lety. Za těch deset let drží hnutí ANO resort dopravy už sedmým rokem. Bohužel se za tu dobu příprava této klíčové stavby nepohnula. Jen pro příklad, výstavba úseku mezi Běchovicemi a D1 měla začít v roce 2017. Pak jsme se posunuli na rok 2021. Nyní jsme opět o rok dál a začátek výstavby je plánován na 2022. Celý okruh by tak měl být hotový v roce 2028, přitom se tedy ale v podstatě deset nekoplo do země.

Pane ministře, v poslední době všude čtu, jak jste supervýkonný manažer. Máte tedy plán, jak zajistit, aby se dokončení do osmi let stihlo? Seznámil jste se s problematikou této klíčové dopravní stavby? Jak je možné, že vznikají takové průtahy, a jaké podniknete konkrétní kroky, aby nebyli Pražané neustále omezováni tranzitní dopravou z celé republiky, abychom byli posledním hlavní město v Evropě, které okruh nemá?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane poslanče, děkuji moc za dotaz. Já myslím, že ani nejsem supervýkonný manažer, já jsem hlavně zodpovědný manažer a s tím jsem do té práce šel, protože myslím, že je i po vás co napravovat.

Ale co se týká té Prahy, sám víte, že to není úplně jednoduchá záležitost. A mimo jiné i proto se mění stavební zákon. Mimo jiné i proto jsme tady diskutovali včera vládní návrh po mnoha a mnoha letech na takzvaný liniový zákon. To jsou všechno zásadní věci legislativního charakteru, které prostě tady už dávno měly být ukonány a které se snažíme v tuto chvíli změnit, a sám i víte, že to není úplně jednoduché.

V každém případě, co se týká shody s hlavním městem Prahou, došlo ke shodě s hlavním městem Prahou tedy na neměnitelnosti trasy, což myslím, že je velmi důležitý výkop, a je to tedy stanovené v tuto chvíli v zásadách územního rozvoje jak Prahy, tak Středočeského kraje.

A teď konkrétně, tak jak jste zmiňoval, tam máte celou řadu věcí správně.

Jihovýchodní segment, Běchovice a D1, čili takzvaná 511, tam probíhá v tuto chvíli vypořádání námitek a všech připomínek v rámci územního řízení. Víte, že to je na Uhříněvsi, což je velmi specifické z tohoto úhlu pohledu. Stavební úřad se nyní s návrhem vypořádání připomínek obrátil na dotčené orgány, požádal o jejich souhlas s vypořádáním. A opětovně říkám, to je ten důvod, proč se, mimo jiné, snažíme změnit stavební zákon. A věřím, že se nám to podaří a že i Sněmovna k tomu tak přistoupí.

Původně avizovaný termín vydání územního rozhodnutí byl v březnu 2020 a je třeba říct, že je opětovně díky tomuto ohrožen. S jistotou lze ovšem očekávat, že po vydání územního rozhodnutí dojde k odvolání, které bude řešit Magistrát hlavního města Prahy. Právní moc územního rozhodnutí lze očekávat nejdříve na konci roku 2020. S Prahou se ale snažíme vykupovat pozemky, které jsou společně pro hlavní trasu a Prahu sledované, takzvané zelené pásy. Komplexní majetková příprava může být zahájena v okamžiku získání pravomocného územního rozhodnutí, a dokumentace pro stavební povolení se projektuje tím pádem i s rizikem neexistence toho územka. Zahájení stavby nelze i při optimistickém vývoji, který je nepravděpodobný, předpokládat dříve než na konci roku 2022.

Teď severní segment, Ruzyně, Suchdol, Březiněves, to je 518, 519. Tam je nutnost opakování procesu EIA z 18. 12. 2019, kdy MŽP vydalo závěry zjišťovacího řízení, kde stanovilo jasné podmínky pro dokumentaci EIA, a jednou z těch zásadních podmínek je věnovat se všem relevantním variantám. Relevantní v tomto případě mohou být pouze varianty souladné s koncepcí územního rozhodnutí. Mimo jiné tedy ŘSD zpracovává technické studie na variantní řešení a tyto následně zahrne do výsledku posouzení a do dokumentace EIA.

A teď poslední, severovýchodní segment, Březiněves, Satalice. Je zpracována technická studie obsahující tři varianty významně se lišící rozsahem zahloubení, respektive i rozsahem těch tunelových úseků, a tím logicky tedy i náklady, které se zatím vyčíslují mezi 9 až 21 miliardami. 12. 2. 2020 bude studie představena starostům, což myslím, že je dobrá zpráva, a dle zpětné vazby se na Ministerstvu dopravy za účasti pochopitelně ŘSD rozhodne o variantě, která bude zaimplementována nebo sledována v rámci procesu EIA. A co se týká času, tak zahájení této stavby v současném stavu přípravy, z našeho pohledu nezodpovědné ještě předjímat, ale optimistický termín by mohl připadat na rok 2026. Pochopitelně, bude-li souhlas dotčených obcí. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Vidím, že ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za odpověď. Z vaší odpovědi tedy vyplývá, že ten termín 2028, který je teď definován, není reálný, protože v okamžiku, kdy začnete jednat o změně trasování, tak celý ten proces po té dohodě o tom trasování bude trvat šest let. Míň, nevěřím tomu, že zákonná úprava liniových staveb to zásadním způsobem změní. Jaká je tedy vaše představa nebo odhad toho, kdy bychom ten okruh mohli vnímat jako pro Pražany slib, že bude dokončen?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Já dotazu rozumím, ale z mé strany by bylo nezodpovědné, abych na to teď odpovídal. Ne snad proto, že jsem krátce v té pozici, ale proto, že právě z tohoto důvodu se snažíme tu legislativu změnit. Jak stavební zákon, tak liniový zákon. Pokud prostě všechno půjde dobře a v tomto roce ten liniový zákon zvládneme, tak z našeho úhlu pohledu by se mělo všechno snížit přibližně o třetinu. Zatím podle všech odborných indicií by to tak skutečně mohlo dospět, ale já skutečně se necítím v tuhle chvíli kompetentní, abych tady teď řekl datum, za které by se prostě člověk mohl postavit, a za to se omlouvám, ale jsem připraven třeba při nějaké další interpelaci, i s ohledem, jak se budou vyvíjet ty zákony, se pochopitelně k tomu vrátit a můžeme i osobně tu (nesroz.) vyřešit.

Já myslím, že je to důležitá věc je, na tom se shodneme. A určitě se shodneme i na tom, že ten stav legislativy, a myslíme tím to, jak funguje stavební zákon a liniový zákon, je nevyhovující. A když se povzneseme nad to, kdo všechno to tady způsobil za těch posledních dvacet let, pětadvacet let té nečinnosti, tak máme šanci, tato Sněmovna, to změnit a byla by velká škoda, kdybychom toho nevyužili.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, důchodový systém se v současné době nachází na rozcestí. Pokud v dohledné době nedojde k určitým úpravám, hrozí, že se na něj budoucí generace už nebudou moci stoprocentně spolehnout. Podle vás, jak jste se v médiích vyjádřila, je proto potřeba začít jednat o tom, aby si mladé generace musely povinně přispívat na důchod.

Určitě s vámi souhlasím, že by každý člověk měl myslet i na stáří, ale je nutné si uvědomit, že velká část občanů nemá z čeho spořit. Proto jsem si pro vás připravila takovou modelovou situaci. Představte si, paní ministryně, že žijete třeba v Karlovarském kraji a máte plat 15 tisíc čistého, což v našem kraji není nic neobvyklého. Z této části zaplatíte 9 tisíc korun za služby, vodu a nájem za pronajatý byt, jelikož ze svého platu si na vlastní byt neušetříte. A 1 000 korun zaplatíte za elektřinu, 500 korun za telefon. Zbývá vám tedy 4,5 tisíce korun na 30 dní, ze kterých musíte uhradit cestu do práce, což asi 1,5 tisíce korun, a jsme na 3 tisících korun. Z toho se musíte stravovat a zaplatit hygienické potřeby a ušetřit si na ošacení, které si v průběhu roku prostě koupit musíte.

Můžete mi, paní ministryně, říct, kolik jste si ze 3 tisíc korun ušetřila na důchod? A jak byste se stravovala?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, vy jste zřejmě poslouchala debatu v neděli v Partii na Primě, kde jsme hovořili na téma důchodové reformy, a samozřejmě ta debata byla komplexnější než to, co jste teď z ní použila. Já jsem - nebylo to jenom na tomto místě - uvedla, že se prostě bude muset hledat nějaké řešení důchodů do budoucna, těch řešení může být celá řada, a zmínila jsem také vyšší spoluúčast občanů. Ale neuvedla jsem žádné explicitně povinné - já jsem přesně nevěděla, kam bude směřovat vaše interpelace, takže jsem vycházela jenom z toho kusého znění interpelace.

To znamená, já jsem nehovořila o žádných povinných příspěvcích kohokoliv, ať už mladých lidí, nebo jiných skupin, ale hovořila jsem o nějaké vyšší spoluúčasti. A hovořila jsem o ní proto, že již dnes existuje doplňkové penzijní spoření, tzv. třetí pilíř, který prostě legislativně má v kompetenci Ministerstvo financí, a je to koncipováno jako určitý dobrovolný produkt, kterého se ale mohou účastnit i nezletilí, to znamená, za které potom ty příspěvky hradí jejich rodiče. A já jsem otevřela debatu nad tím, zda by jedna z cest, neříkám, že jediná, neměla být i námět právě na nějaké povinné zapojení, ale s tím se samozřejmě pojí celá řada otázek, které by musely být vydiskutovány, a říkám poctivě vydiskutovány v tuto chvíli nejsou, a ty otázky by byla například případná výše příspěvku, možnosti nějakých důvodů přerušit placení, kdyby se třeba člověk dostal do situace, kterou jste popsala ve svém modelovém případu, to se samozřejmě může stát, a další podobné věci, které by se musely vydiskutovat.

Je pravda, že mladí lidé, a nakonec vidíme i podle těch dat z třetího pilíře, se soustředí spíše na zabezpečení rodiny a bydlení, než se soustředí třeba na spoření na důchod. Ale v současné době my se zaměřujeme na podmínky poskytování státního příspěvku a jeho případné úpravy, protože vlastně s tím, když si spoříte, tak vlastně víte, že je s tím spojen určitý státní příspěvek, navíc si to můžete odečíst ještě jako určitou formu položky, která se odčítá od základu daně.

Takže v tuto chvíli není žádný návrh na stole. My v tuto chvíli žádnou povinnou účast ve třetím pilíři nenavrhujeme, protože to se ani nedá dělat odděleně od nějakých vizí, které by se týkaly důchodové reformy, nemáme to v plánu, není to v programovém prohlášení vlády, ale řekla jsem, že by to mohla být jedna z cest.

A já mám ještě takovou zajímavou - mohu vám to i věnovat, nechala jsem si vytáhnou dnes odpoledne - takovou zajímavou tabulku, která je koncipována podle věku těch střadatelů. To znamená, je to věk, já nevím, do 39 let, 40 až 64, od 65, pak nula a více let, to mám ještě takové shrnutí, a mám to podle výše příspěvku. To znamená, kdo si spoří 300, 399 korun, 400, 990 atd., a mám tam počet vlastně těch, kteří se podílejí na tomto dobrovolném třetím pilíři. Ono celkově je to přes 4 miliony lidí. Nevím, jestli to je hodně, málo, to nedokážu teď úplně zvážit, ale já jsem to otevřela prostě a řekla jsem, že je to určitá cesta. Protože když se podíváte i do zahraničí, tak i tam jsou vlastně určité tyto formy spoření na důchod poměrně známé, není to nic nového. My to máme postaveno tak, jak to máme. Určitá skupina lidí se na tom podílí.

A samozřejmě já vnímám to, že jste tady popsala nějakou modelovou situaci. Rozumím, že taková situace může existovat. Tam je také otázka prostě, jestli takový člověk by třeba nedosáhl na nějaké dávky, a pak by tam třeba musely být i podmínky pro nějaké přerušení placení atd., ale to je příliš mnoho už technických věcí, které v tuto chvíli nejsou na stole. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem ani neočekávala, že odpovíte konkrétně. Spíš jsem chtěla, abyste se zamyslela nad tím, že velká část občanů opravdu nemá z čeho spořit, protože řeší situace, aby přežila z měsíce na měsíc, a spíš jsem chtěla otevřít tu otázku, pokud by se někdy zavádělo nějaké povinné spoření na důchod, jestli by to nebylo vhodnější spíše naopak od nějakého věku výš. Třeba dám příklad - 35 a výš. Jelikož přece jenom ty mladé lidi by to mohlo odradit od zakládání rodin, protože už teď máme vysoké odvody z příjmů.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Určitě, paní poslankyně, taková debata by chtěla široký konsenzus. Neměla by to být otázka jenom vládní koalice, ale napříč politickými stranami, protože bychom nechtěli zažít to, co už tady jednou bylo, že se vytvořil nešťastný druhý pilíř, který se potom raději zrušil, protože to prostě význam nemělo. V té době, kdy se zaváděl, tak veškeré okolní státy od něj ustupovaly, takže určitě ano. To jsou ty parametry, které dneska nejsou vydiskutovány, nejsou na stole, možná na to nebude ani politická vůle. Já jsem se dívala na ty návrhy důchodové komise, která nyní pracuje, tak ta se zatím touto otázkou příliš nezaobírala, aby to nějakým způsobem zpracovala. Takže to byla taková úvaha, když jsme se bavili v té debatě, které cesty se dají zvolit. Je jich skutečně víc. Tohle by měla být jedna z nich a tyto věci, které říkáte, by měly samozřejmě být vzaty v potaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Barbora Kořanová s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka, který je omluven. Prosím.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane místopředsedo vlády, chtěla bych se vás dnes dotázat na evidenci cizinců v České republice. Této problematice se věnuji téměř rok už z toho důvodu, že Plzeňský kraj je velmi zasažen přílivem zahraničních pracovníků, hlavně těch na krátkodobá víza. Zajímalo by mě tedy, zda jsou podle vás parametry současné evidence nastaveny dobře. Zároveň bych se ráda zeptala, zda by podle vás bylo reálné poskytovat tyto údaje zástupcům samospráv, a to bez jakékoliv předchozí registrace, ideálně na základě požadavku daného samosprávného celku, obce nebo města. A můj třetí dotaz se bude týkat možné povinné evidence cizinců, kteří jsou občany Evropské unie, a tudíž se dnes nemusí v České republice přihlašovat do evidence. Avšak od paní ředitelky Novotné z vašeho úřadu mám informace, že v některých zemích tato povinnost existuje. Bylo by podle vás možné zavést tuto povinnost i v České republice? Děkuji předem odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuhle interpelaci bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno písemně.

A přistoupíme k další interpelaci, kterou je pana poslance Petra Bendla na vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, v České republice existuje dopravní značení zákazu předjíždění kamionů. Podle mých informací doposud nebyla udělena žádná pokuta v tomto opatření, zjevně nikdo se této záležitosti nevěnuje, nekontroluje ji, nevymáhá. Možná že kdyby někdo se té situaci věnoval, mám tím na mysli zejména Policii ČR, tak bychom v praxi zjistili, co vlastně tento zákon přináší, zdali vůbec se máme bavit o plošném zákazu předjíždění, nebo jestli náhodou by nebylo lepší zavést v některých částech opatření, tzv. proměnlivé značení.

Vy jste minulý týden nebyl na projednávání příslušného zákona, který se tímto zabývá, proto mě zajímá váš názor, jak se na zavedení plošného zákazu předjíždění kamionů díváte a zdali by opravdu nebylo lepší v některých lokalitách zavést proměnlivé značení a v některých třeba, kde je to vyhodnoceno jako klíčové opatření, tak by tam zůstalo, ale také, aby bylo kontrolováno. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Tak jak už jste zahájil vaši interpelaci, je pravda, že to nepadá jen na resort dopravy. Já nedokážu říct, proč policie nepokutuje někoho, kdo nedodržuje pravidla. To je třeba směřovat případně na pana vicepremiéra Hamáčka. Já se k tomu mohu vyjádřit z úhlu pohledu resortu dopravy, který nesouhlasí s plošným zákazem předjíždění kamionů, což určitě víte. Bylo to zde diskutováno i v těch minulých dnech. Proč nesouhlasíme s plošným zákazem - je důležité stále říkat ten plošný. Protože současné znění zákona o silničním provozu upravuje obecné podmínky jízdy v jízdních pruzích, tak tedy předjíždění, nechci teď tady chodit do přílišných detailů, ale podle § 12 odst. 4 platí to, že nad 3,5 tuny, pokud dodávka přesahuje 7 metrů, může užít výhradně dvou jízdních pruhů, které jsou nejblíže k té pravé straně vozovky, a v ostatních může tehdy, pokud se třeba otáčí, něco objíždí nebo nějaké mimořádné odbočování.

Podle § 36 řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti opět více jak 3,5 tuny a zase více jak 7 metru nesmí předjíždět jiné vozidlo, pokud tedy předjetí nemá dostatečnou rychlost. To je možná i to, na co jste narážel, jestli to policie dostatečně kontroluje. Ale jak říkám, to není úplně otázka na mě nebo na náš rezort.

Pak je třeba ještě vzít do úvahy velmi důležitou současnou právní úpravu, to je sedmdesátsedmička, která navíc umožňuje pomocí stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích omezit jízdu některých kategorií silničních vozidel pouze na vymezené jízdní pruhy s tím, že je možné takové omezení přizpůsobit stavu konkrétního úseku té pozemní komunikace, aktuální dopravní situaci, případně klimatickým podmínkám. Využít lze buď tedy konkrétní zákazovou dopravní značku, takzvanou B22a, což je zákaz předjíždění pro nákladní automobily, nebo značku IP21, omezení v jízdním pruhu, případně doplnit o symbol dopravní značky zákaz vjezdu nákladních automobilů. Současně veškeré dopravní značení lze využívat ve formě proměnného značení, což je také důležité, umožňujícího pružně reagovat na aktuální podmínky, a to kdykoliv, tedy nejen v té takzvané vymezené době.

My pochopitelně nechceme, aby se opakovala nešťastná událost z 12. prosince 2018, na kterou si určitě někteří z nás vzpomínají, kdy v důsledku vysoké kalamitní situace došlo k zablokování D1, a právě proto ŘSD z tohoto důvodu vytvořilo určitý nový režim a stanovuje takzvanou přechodnou úpravu provozu na dálnicích, která zakazuje předjíždění nebo jízdu v určitých pruzích právě pro kamiony, přičemž ty dopravní značky by měly být instalovány, a to shodou okolností již zítra, na dobu od 30. dubna 2020. Mělo by to být konkrétně na dálnicích D1 nebo na vybraných úsecích dálnic D1, D5, D8 a D11.

Takže snad jsem alespoň částečně uspokojil váš dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za vaši odpověď, pane vicepremiére. Já jsem interpeloval i pana ministra Hamáčka, bohužel není přítomen a nebyl přítomen ani minulý týden, takže mi neodpověděl. Věřím, že odpoví písemně.

Stejně se mi zdá, že byste mezi sebou nějak komunikovat asi měli. Mělo by Ministerstvo dopravy vědět, že Ministerstvo vnitra, potažmo Policie České republiky tohle v podstatě nekontroluje, takže zavádění nových a nových značek bez toho, že by to někdo kontroloval, je poměrně nadbytečné a ten problém to vlastně nevyřeší. Rozuměl jsem vaší odpovědi, že s tím plošným opatřením nesouhlasíte, že je berete jako opatření v jistých lokalitách, kde to vidíte jako důležité. Problém zůstává v tom, že to stejně nikdo nekontroluje a nevymáhá. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem, takže prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Kdybych to měl říct s nadsázkou, tak k těm 24 interpelacím můžete dát ještě resort vnitra, pak by to bylo úplně kompletní. Ale já vám rozumím, že to není jenom na otázky interpelace poslanců. Tak jako vy můžete komunikovat s panem Hamáčkem určitě i jinak než přes interpelace, tak s ním mohu komunikovat já. A nechci se tady teď vymlouvat, proč zrovna policie nekontroluje a proč mu to někdo neřekl někdy v minulosti. Pro mě i to je relativně nová informace, ale v každém případě se s tím pracovat dá. Myslím si, že nám jde o jednu věc, a to pokud jsou někde nějaké značky a je tam nějaké omezení, tak aby to bylo dodržováno, aby samozřejmě ta policie činila v tomto.

Takže skutečně i bez nadsázky říkám, že se tomu věnovat budu. Zeptám se i pana kolegy Hamáčka, jaký způsobem se to vyhodnocuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je poslanec Jan Bauer s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážená paní ministryně, seznámil jsem se nedávno s jedním případem péče pěstounky, nad kterým zůstává zdravý selský rozum stát, možná si musí i sednout. Tak mi dovolte jenom několik otázek.

Deník ECHO přinesl zprávu o případu, kdy nezletilá dívka byla po sporech s rodiči a útěku z domova svěřena na základě doporučení sociálního úřadu OSPOD Prahy 6 do péče pěstounky. Přesto, že následně odvolací soud předběžně rozhodnutí zrušil a nepotvrdilo se obvinění z psychického nebo fyzického týrání ze strany rodiny, dívka bez jakéhokoliv právního základu nadále u této pěstounky, a údajně s podporou úřadu, zůstává navzdory přání své vlastní rodiny. Pěstounkou má být navíc matka dívčina partnera, tedy člověk ve střetu zájmů, nikoliv nestranná osoba, která zaručí zachování nebo obnovu vztahu dítěte s vlastní rodinou. A teď ty otázky:

Je podle vás správné, aby si dospívající děti samy určovaly, kde budou žít, přestože rodičům zůstává rodičovská odpovědnost až do jejich plnoletosti? To je mimo jiné tento případ, který jsem zmiňoval.

Za další. Je podle vás správné, aby úřady doporučovaly svěření nezletilých dětí do péče pěstounů nebo tolerovaly jejich pobyt u cizích lidí pouze kvůli pubertálním sporům s vlastními rodiči? Má takovýto postup oporu v legislativě?

A třetí dotaz. My jsme na výboru pro sociální politiku 10. května 2019 přijali usnesení, kterým žádáme ministerstvo, aby stáhlo spornou metodologickou příručku, která postupy vůči nezletilým upravovala. Tato příručka byla následně prostřednictvím ministerstva stažena. Tak se chci zeptat, jestli můžete vyloučit, že přesto u některých OSPOD se touto příručkou a tezemi z této příručky, které, si myslím, jsou v mnoha směrech úplně nesmyslné, náhodou některé OSPOD neřídí? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím paní ministryni o odpověď. Konstatuji, že poslanec Králíček ruší svou omluvu a je přítomen na jednání pléna. A poslankyně Helena Langšádlová se omlouvá dnes mezi 18. hodinou a půlnocí z důvodů osobních. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, ve věci vašeho dotazu se přiznávám, že jsem neobdržela bližší specifikaci dotazu, a proto se budu vyjadřovat pouze v obecné rovině, protože jsou to právě detaily celého toho případu, které umožňují pak celou situaci posuzovat.

Obecně lze říci, že povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí stejně jako doprovázejících organizací jsou ukotveny a upraveny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí. Tento zákon mimo jiné stanoví, proč a jak jsou děti umístěné v pěstounské péči, jak jsou sledovány, jaká je frekvence návštěv a jaký je jejich cíl. Pěstouni jsou samozřejmě prověřováni ještě předtím, než jsou jim děti svěřeny do péče, ale protože jde převážně o děti zranitelné, zůstává nad nimi dohled až do jejich dospělosti.

Co se týká Ministerstva práce a sociálních věcí stejně jako krajů, tak OSPOD a doprovázející organizace od nás dostávají metodické vedení ve formě metodických doporučení a také jejich činnost ze strany krajských úřadů je pravidelně kontrolována. Zároveň je třeba dodat, že OSPOD na úrovni krajů i obcí jsou ze strany MPSV řízeny v rámci přenesené působnosti. Nejde tedy o přímo podřízené orgány.

Co se týká vašeho dotazu k metodické příručce, která byla opakovaně poslední dva roky projednávána na výboru pro sociální politiku, tak z mého pokynu již tenkrát, po tom prvním projednávání, paní náměstkyně Hanzlíková dostala pokyn příručky přepracovat ve spolupráci s experty z terénu, zejména sociálními pracovníky, pracovníky OSPOD a také odborníky z krajů. Toto se tak stalo a v tuto chvíli prochází příručka jakousi oponenturou na úrovni kulatých stolů, a pak bude sociálnímu výboru představena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Já jsem vám chtěl jenom, vážená paní ministryně, poděkovat, protože rozumím tomu, a předmětem žádné interpelace nemá být řešení regionálních nebo lokálních problémů, protože nemůžete logicky mít dostatečné informace. Mým cílem této interpelace je snaha o medializaci této věci. Já samozřejmě záměrně nechci ani zmiňovat, kterých účastníků a kterých pěstounů se to bude týkat, to si tady možná můžeme říci potom následně. Ale spíš jsem vás chtěl požádat, jestli v případě, pokud ode mě dostanete nějaké konkrétní informace, jestli byste mohla iniciovat případné šetření na příslušném OSPOD. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, jestli máte zájem. Máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Určitě zachováme ochranu osobních údajů. Nicméně můžeme celou situaci prověřit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Dominik Feri s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Mohu se, pane předsedající, jenom zeptat, zda byl pan Plaga omluven?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: To já teď nedokážu říct. Na tom seznamu, který tady je od rána, tak tady není. Ale je možné, že byl omluven dodatečně tady v těchto -

 

Poslanec Dominik Feri: Dobrá, dobrá. Protože to je velmi, velmi aktuální. Děkuji za slovo. Já tedy svoji interpelaci stahuji a ministra budu kontaktovat jiným způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Tomáš Martínek s interpelací na paní vicepremiéru Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci nekalých praktik při poskytování tzv. zpětných hypoték. Tento produkt cílí zejména na seniory, kteří nemají dost našetřeno, ale vlastní byt nebo dům. Na základě smlouvy čerpají úvěr proti zástavě bydlení. Nastavení parametrů záleží na typu smlouvy, buď mohou obdržet celou částku půjčky na začátku, nebo mohou půjčku čerpat pomocí splátek, případně pak existují kombinace obojího zmíněného. Finanční produkt může znít pro důchodce, kteří nemají dostatečné finanční prostředky, výhodně, avšak nese s sebou velká rizika. Nejenže tento instrument s sebou nese jistá rizika pro dědice. Zpětná hypotéka je založena na tom, že senior úvěr po dobu čerpání nesplácí. Ke standardnímu splacení úvěru dojde až po smrti klienta, buď výnosem z prodeje nemovitosti, nebo splacením ze strany dědiců. Dále pak v některých případech není dořešeno, co se stane v případě, kdy senior žije déle, než je předpokládaná doba ve smlouvě, a svou nemovitost prodat nechce.

Zásadním problémem, na který upozornila Česká národní banka, jsou varianty zpětných hypoték, kdy přestává být senior majitelem zastavené nemovitosti. V případě úpadku společnosti by tak senior přišel o své peníze i nemovitost. ČNB považuje produkt zpětné hypotéky za velmi rizikový, protože ten, kdo prodá nemovitost s příslibem budoucích plateb, může v případě úpadku poskytovatele zpětných hypoték přijít o vše - o nemovitost i příjem.

Ptám se vás tedy, jakým způsobem řeší Ministerstvo financí tuto problematiku a zda zamýšlí podniknout opatření, která by seniory, mnohdy v tíživé finanční situaci, před podobným rizikem ochránila? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Poprosím paní vicepremiérku o slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, budu trošku delší v úvodu, protože si myslím, že většina kolegů, při vší úctě, možná neví, o čem se budeme bavit.

Pod pojmem reverzní hypotéka se může skrývat řada různých a často velmi odlišných konstrukcí, které mají však společné jedno, že typickým klientem je senior, který se vzdá vlastnického práva k nemovitosti s tím, že ji může užívat k bydlení nadále, a to do smrti nebo do uplynutí dohodnuté doby. Za to pak dostává od protistrany poskytovatele reverzní hypotéky určité protiplnění. Může se jednat o jednorázovou peněžní částku, doživotní nebo časově omezenou rentu, úlevu na splátkách klasické hypotéky nebo jiné půjčky, neúčelový úvěr se splátkou v podobě budoucí realizace zástavního práva poskytovatele k nemovitosti či kombinací.

Z toho vyplývá, že pojem reverzní hypotéka není ustálený. Jedná se jen o pojem marketingový, který reálně nemusí vyjadřovat podstatu produktu, o kterém jste hovořil před chvílí, tak jak jej vnímá zákon o spotřebitelském úvěru nebo občanský zákoník. Právní úprava se tedy uplatní vždy podle konkrétního typu smluvního vztahu. Protože jak už jsem zmiňovala, nejedná se o homogenní produkt, často nejde ani tak o službu finanční jako spíš realitní.

Jaká jsou rizika pro spotřebitele. Kdybych to náhodou nestihla, tak vás potom poprosím o doplňující otázku. Velkým etickým problémem reverzní hypotéky je už ta samotná konstrukce tohoto produktu, která obsahuje jednak prvek spekulace, nebo také tzv. sázky na smrt klienta, protože existuje přímá úměra - čím dříve klient zemře, tím více poskytovatel reverzní hypotéky vydělá.

Rizikem pro klienty může samozřejmě být, jak bylo zmíněno i v interpelaci, dožití se věku, s nímž je spojeno ukončení závazku poskytovatele reverzní hypotéky vyplácet klientovi rentu. Klient v takové situaci přichází o významnou část svých pravidelných příjmů, k čemuž dochází v pozdějším seniorském věku, kdy naopak senior potřebuje spíš více peněz, protože se může dostat do složité životní situace spojené s nemocí, ztrátou partnera apod. Dalším rizikem pro klienta může být značná ekonomická nevýhodnost té směny, v uvozovkách, nemovitosti za jednorázovou částku nebo časově omezenou rentu. Suma sjednaných závazků poskytovatele reverzní hypotéky může být například jen jedna třetina tržní ceny nemovitosti. V neposlední řadě je zde nutno zvážit i riziko plynoucí z bankrotu poskytovatele reverzní hypotéky: spotřebitel již nemusí být vlastníkem nemovitosti a zároveň přijde o vyplácený sjednaný příjem.

A teď se omlouvám tedy za ten delší úvod - považovala jsem to za nutné - a pokusím se odpovědět na položené otázky. Jak už jsem říkala, ne vždy může tedy reverzní hypotéka být finanční službou, produktem ve smyslu tedy spotřebitelského úvěru na bydlení, to je vztahem mezi věřitelem a dlužníkem, který má Ministerstvo financí ve své legislativní působnosti. Je nutné si uvědomit, že role Ministerstva financí je na finančním trhu omezena pouze na oblast regulace, tedy na předkládání návrhů zákonů.

Pokud v daném případě produkt rysy spotřebitelského úvěru naplňuje, řídí se pak samozřejmě zákonem o spotřebitelském úvěru, který byl prosazen v minulém volebním období, když ministrem financí byl Andrej Babiš, a jeho poměrně přísnými ustanoveními na ochranu spotřebitele. Zmíním především omezení sankcí z prodlení, zákaz nekalých obchodních praktik a nepřiměřených obchodních podmínek, povinnost jednat s odbornou péčí, plnit řadu informačních povinností apod. Plnění těchto povinností pak posuzuje Česká národní banka coby příslušný orgán dohledu.

Nejedná-li se o regulovanou finanční službu, je bez znalostí konkrétní smlouvy problematické určit, kdo v konkrétním případě vykonává dohled. Může to být Česká obchodní inspekce, mohou to být živnostenské úřady. A řešit soukromoprávní spor jsou potom příslušné soudy. V případě regulovaných finančních služeb pak finanční arbitr, který je sice nezávislý, ale je zařazen do rezortu Ministerstva financí.

Ministerstvo financí potom podobně jako Česká národní banka již v minulosti před reverzními hypotékami a jejich riziky varovalo. Na druhou stranu nelze paušalizovat, protože si lze představit situace, kdy v konkrétním případě může takový produkt pomoci spotřebiteli vyřešit jeho složitou finanční situaci.

Obecná rada je stejná jako v jakékoliv jiné situaci, když si něco kupujeme nebo obstaráváme. Vždy je potřeba důkladně zvážit, co získáváme, co za to zaplatíme. Poradit se s nezávislým odborníkem, nejednat impulzivně. A smlouvu, u které máme sebemenší pochybnosti, nepodepisovat.

Na podporu vyšší finanční gramotnosti občanu České republiky vytvořilo Ministerstvo financí aktualizovanou národní strategii finančního vzdělávání, kterou vláda schválila 13. ledna tohoto roku a kde právě máme ambici po deseti letech, kdy se Ministerstvo financí zaměřovalo na vzdělávání ve školách malých dětí, studentů, zaměřit se právě na nejzranitelnější skupiny obyvatel (upozornění na čas), seniory a sociálně slabé.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec zcela jistě položí doplňující otázku a vytvoří prostor pro dopovězení.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já v návaznosti se chci vlastně zeptat, jestli tedy není vhodné to legislativně upravit, co je konkrétně zpětná hypotéka, aby nebyly pochybnosti, kdo je regulátor, jaká má mít pravidla apod. Například jako je u cestovních kanceláří, aby se poté dalo definovat, že ty společnosti musí být například pojištěny proti úpadku, což by řešilo část těch problémů, které současně v tuto chvíli nastávají. Tak jestli právě Ministerstvo financí nehledá nějakou možnost legislativní úpravy jasné definice zpětné hypotéky a případně jejích pravidel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Je to velmi složité, pane poslanče. Já vám poskytnu i ten písemný podklad, který mi kolegové dnes připravili. Právě proto, že vždy musíte vycházet ze skutečného obsahu toho právního úkonu. A v tuto chvíli říct reverzní hypotéka je toto, a pak to bude třeba něco jiného, je těžké. Čili my jsme na Ministerstvu financí připravili a prosadili v minulém volebním období revoluční zákon o spotřebitelském úvěru. Já jsem loni v létě svolala takové jednání na Ministerstvu financí, kam jsem pozvala neziskový sektor a všechny ty, kteří se setkávají s těmito lidmi v problémech, a chtěla jsem slyšet, jaké mají po roce fungování tohoto zákona zkušenosti, zda bychom neměli uvažovat o nějaké úpravě, a řekli mi ne. Řekli, zákon je dobrý. Byl z toho i tiskový výstup, oni udělali tiskovou konferenci. Byl tam Člověk v tísni a všechny ty větší neziskovky a řekli, že je dobrý ten zákon, je tam postaven dobrý základ, my s tím pracujeme, neotvírejte ho znova, nechte ho prostě žít.

Takže pokud se dostaneme po tento zákon, umíme ty věci regulovat. Ale jak jsem řekla, ten trh je pestrý a samozřejmě oni jsou schopni si najít nějaký jiný produkt, takže si myslím, že to není tak úplně cesta. Spíš je velmi důležitá ta osvěta, upozorňovat. Proto my se teď budeme zaměřovat na seniory, chceme spolupracovat s policií, s těmi různými z oblasti sociálních služeb, aby je poučili. Protože na koho se ten člověk obrátí nejdřív, když se mu něco takového stane? Obrátí se na policistu, obrátí se třeba na pečovatelku.

Čili chceme - protože zjišťujeme právě zranitelnost těchto našich občanů - tak se chceme na toto zaměřit. Je to to, že napíšete definici, vydefinujete, nepodaří se nám to perfektně a není to úplně řešení. Je to v té osvětě a upozorňovat na to - pozor, jsou tady noví šmejdi! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Zahradník s interpelací na pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vláda měla podle platné koncepce do roku 2018 rozhodnout o zúžení stávajícího počtu devíti lokalit na kandidáty na místo pro zřízení hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Měly se ty lokality zúžit z devíti na čtyři. Je leden 2020 a to rozhodnutí zatím nepadlo. Proč nepadlo?

A za druhé ještě připomínám, že podle § 108 odst. 4 atomového zákona by měl postup při stanovování průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorách, postup při stanovení chráněného území, postup při povolování, provozování úložiště radioaktivního odpadu a postup, jak zajistit respektování zájmu obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu a jejich občanů, v těchto procesech stanovit zvláštní zákon. To říká ten nezměněný paragraf atomového zákona.

Já mám tedy tři otázky. Jak je to v tuhle chvíli s procesem výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu? Za druhé, kdy se ten výběr lokalit pro stavbu hlubinného úložiště opravdu definitivně zúží? A konečně, jak je to s tím zvláštním zákonem, o kterém hovoří § 108 odst. 2 atomového zákona?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Nejdříve - budu to brát tak, jak jste se ptal.

Proces výstavby. Samozřejmě je to všechno s velkým předstihem, ale zatím ten plán je takový, že by se měl v roce současném, a to do 30. 6., zúžit výběr lokalit, nebo ty konkrétní lokality, z těch devíti na čtyři. A za chvilku řeknu, proč to tak ještě nenastalo, protože už se to v minulosti posouvalo.

Za další. Do roku 2025 by se mělo rozhodnout o finální lokalitě a takzvaném náhradníkovi, to znamená, bude tam 1+1 lokalita. A zatím se předpokládá, že pokud se bude tedy postupovat v souladu zatím s tou vizí, to znamená s tím tradičním úložištěm, a nebude třeba v průběhu dalších generací nebo generace na stole jiné řešení, což samozřejmě těžko ještě dneska předvídat, je to otázka několika dalších desítek let, tak v roce 2050 by se mělo začít budovat to úložiště a přibližně v roce 2065 by se mělo ukončit. Zdroje se na to alokují na takzvaném atomovém účtu. Jenom pro vaši informaci, je tam kolem 30 miliard korun a samozřejmě tam narůstají.

Je ještě dobré říct i pro, řekněme, laickou veřejnost, jednu důležitou věc, že to úložiště není spjato pouze s odpadem z jaderných elektráren, ale je spjato i s odpadem z běžného průmyslu, ze zdravotnictví a tak dále. Ten poměr je přibližně 25 % z těch nejaderných zdrojů a 75 % z jaderných elektráren, v našem případě Dukovany, Temelín.

Co se týká těch preferovaných lokalit, tak v tuto chvíli vlastně nebylo ještě o nich rozhodnuto, protože probíhá stále velmi specifický výzkum těch daných lokalit, konkrétně je to geofyzikální výzkum. Sběr dat probíhal do konce třetího kvartálu roku 2019.

A abychom skutečně seriózně rozhodli, a já říkám my, tak bude to takzvaný poradní sbor ředitele SÚRAO, ve kterém jsou zástupci orgánů státní správy, jako je Ministerstvo průmyslu, životního prostředí, pochopitelně SÚRAO, Státní ústav pro radiační ochranu, SÚJB, veřejné vysoké školy, konkrétně Masarykova univerzita v Brně, České vysoké učení technické a zástupci i dotčených obcí, a to jak jejich nominovaným odborníkem z Akademie věd, tak zároveň dvěma starosty za každou z lokalit. To si myslím, že je férové. Ten poradní panel už funguje, jede, schází se. Ta kritéria jsou jasná. Prostě jsou to bezpečnostní, technická a pochopitelně i vlivy na životní prostředí. A teď ty indikátory se budou prostě vážit velmi sofistikovaným způsobem a povedou tedy k seřazení těch lokalit v určité škále od relativně nejlepší až po relativně nejhorší lokalitu.

Toto by mělo být dokonáno, jak už jsem tedy říkal, do polovičky tohoto roku, do 30. 6., s tím, že tedy jednání toho panelu, jak už jsem řekl, se zúčastní starostové z těch obcí, měli-li tedy zájem se toho zúčastnit. Je dobré i říct, že až na jednu výjimku - celkem se hovoří o 52 nebo 53 dotčených obcích, o devíti lokalitách - pouze starosta jedné obce byl nespokojen. Takže si myslíme, že to má svoji úroveň. Odborná úroveň té diskuze je hodnocena starosty v drtivé většině jako konstruktivní, jako věcná. A zároveň ti dotčení starostové dostávají dostatečný prostor k vyjádření svých obav, požadavků. My tomu rozumíme, chápeme to, je to velmi citlivá záležitost.

My jsem se snažili a snažíme se v těch posledních měsících změnit tu komunikaci. Daleko častěji se s nimi vídáme a zapojili jsme je do přípravy zákona, který do určité míry už i jasně stanoví parametry toho, jaké budou ekonomické benefity pro všechny z těch, kteří budou ať už na té listině těch devíti, nebo případně těch čtyř obcí. Stejně tak se tam stanoví i celá řada dalších náležitostí. Nicméně neakceptovali jsme třeba v tom zákoně některé požadavky starostů týkající se takzvaného práva veta. Myslím, že tady je zřejmé, že prostě nemůžeme přijmout to, aby ti starostové měli právo veta k tomu, jestli to tam nakonec bude, či nebude, jakkoliv třeba ten požadavek do určité míry i chápeme.

Neakceptovali jsme zatím ani tedy to, že by se mělo rozhodnout o těch čtyřech lokalitách až poté, co ten zákon bude účinný. Účinnost toho zákona nemění nic na tom, že probíhá nezávislý geofyzikální průzkum, a to samo o sobě, kolik za to bude peněz, nebo nebude peněz, nemá vliv na to, jestli to území je optimální a vhodné, či nevhodné. (Předsedající upozorňuje na čas.) Akorát jsem skončil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Já, pane ministře, samozřejmě nezpochybňuji a naopak podporuji, máme-li mít základním podílem v našem energetickém mixu jadernou energetiku, musíme tady mluvit o ukládání odpadu. To je za prvé. Za druhé jsem docela rád, že jste zmínil i určitou jinou možnost pro ukládání odpadu z jaderné energetiky nežli to trvalé hlubinné úložiště. To může být problém, na sto tisíc let těžko může někdo garantovat bezpečnost toho uložení.

A ještě přikládám, že jsou obce, které s tím mají problém. Je to velká nejistota, která na nich tím pádem spočívá. Bylo by dobře, aby už co nejdřív bylo rozhodnuto, byly ty obce vybrány, ti reální kandidáti, aby ti ostatní nebyli tou nejistotou zatěžováni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Děkuji. Já s vámi souhlasím. Já jsem velmi opatrně, obezřetně, říkal, že se musí hledat i další varianty toho úložiště, protože by bylo asi nezodpovědné, abychom tady dnes řekli, že by se během 20, 30 let mohlo najít nějaké nové řešení. Ale faktem je, kdo sleduje třeba to, co se odehrává v Řeži, ve výzkumném ústavu, že prostě jsou dneska výzkumy, které se věnují i tomu, že by skutečně se to mohlo řešit i jinou formou.

Nicméně je třeba objektivně vidět, že svět je z valné míry postaven na jádru, v současné době 450 jaderných reaktorů, 50 dalších se jich staví, 11 evropských zemí se jasně postavilo za jadernou energii. Konečně třeba jenom Francie má 58 jaderných reaktorů. A Česká republika sehrává v jádru významnou roli. My jsme jasně deklarovali a neustoupíme z toho, ani nemůžeme díky soběstačnosti a nějakému ekonomickému režimu ustoupit od jádra, to znamená hlubinné úložiště je skutečně věc, kterou musíme řešit.

Je celá řada variant, jak se to řeší. Je to nabíledni. Ve Finsku to vyřešili skutečně excelentním úložištěm, které je skutečně obrovskou laboratoří, velmi kvalitně udělanou. To je zajímavé, ve finále dokonce soutěžily dvě finální obce o to, jestli budou nebo nebudou vybrány, protože ty ekonomické benefity, ale i ty ekologické, které jsou s tím spjaty, převýšily jednoznačně obavy. Je to o komunikaci, je to o vysvětlování, je to o edukaci, je to o slušnosti a je to o tom, že se tady musí nastavit nějaký režim důvěry, nikoliv diktátu, a to je to, o co se snažíme, jakkoliv rozumíme tomu, že to pro někoho může být citlivé téma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na paní vicepremiérku Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. V Ostravě mají v nejbližších letech vyrůst dvě miliardové stavby, a to Černá kostka a koncertní hala, a jedna několikasetmilionová, Bílý stín. V těchto případech se počítá se stěžejním příspěvkem státu. V minulosti jste prý měla uvést, že spolufinancování státu v krajích a městech bude maximálně 10 %, což se u nás v kraji týká hned několika projektů s většinovým finančním podílem státu. Platí tedy předchozí dohoda, že tyto stavby budou spolufinancovány dle dohody, nebo se na ně bude vztahovat tento desetiprocentní limit?

Jedná se tedy o tyto stavby:

Černá kostka, odhadované náklady zhruba 1,35 mld. Kč bez DPH, stát měl dodat 800 mil. Kč, Moravskoslezský kraj 400 mil. Kč a město Ostrava 150 mil. Kč.

Koncertní hala, tam byly odhadované náklady zhruba 1,5 mld. Kč bez DPH, stát měl dodat 600 mil. Kč, Moravskoslezský kraj zhruba 300 mil. Kč a město Ostrava 600 mil. Kč.

Bílý stín, tam jsou odhadované náklady zhruba 600 mil. Kč bez DPH, stát měl poskytnout 300 mil. Kč, Moravskoslezský kraj 150 mil. Kč a město Ostrava 150 mil. Kč.

Pokud by tedy platila ta informace, že by stát poskytl pouze 10 %, tedy podílel se ve výši 10 % na spolufinancování, zdali o tom byl informován Moravskoslezský kraj, případně město Ostrava a případně tedy, kdy k té informaci došlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, já nejdříve trošku obecně, protože jsem nevěděla přesně, kam budete cílit svou interpelací.

Takže nejdříve mi dovolte sdělit - protože vaše interpelace zněla finanční příspěvek státu na vybrané investiční akce v národním investičním plánu, obecně jsem si připravila odpověď, která se trošku míjí účinkem, že v podstatě se vytvořil národní investiční plán především proto, že velice často je problémem kuriózně ne financování, ale nepřipravenost akcí. To znamená, že v podstatě máme - a teď mluvím obecně - napříč resorty, nebavím se o rezortu kultury, toto je Ministerstvo kultury, já se k tomu dostanu za chvíli, takže samozřejmě vždy se nějakým způsobem řeší financování průběhu několika let. Je tam nejdříve projektová dokumentace. Financování - nedá se říci, že financování bude jenom záležitostí státního rozpočtu. Myslím teď do budoucna. Musíme zapojit i úvěry, například máme možnost jednat o úvěrech EIB, samozřejmě musíme sledovat, aby úrokové sazby byly výhodné, nebyly méně výhodné, než když si půjčujeme na finančních trzích, máme možnost PPP projektů, což je něco, co neumíme pořádně dělat. Chce to samozřejmě pořádnou právní smlouvu, neprůstřelnou, aby na tom stát v budoucnu neprodělal, ale je to něco - máme tady jenom jednu dálnici, kterou vlastně děláme léta jako PPP projekt, pořádně se to nedotáhlo a myslím si, že to je cesta, která ve světě - my se účastníme různých konferencí - dostává zelenou a zapojení i soukromých peněz je cesta. Ale samozřejmě musíme odrážet fiskální pravidla atd.

Vy se ptáte na konkrétní věci. Já samozřejmě nevím, o jakých deseti procentech je řeč. Já jsem nikdy nic takového nikde neřešila ani nekomentovala. To bych skutečně musela dostat nějaký konkrétní - a určitě jsem se nevyjadřovala k financování budov v Ostravě. Je to Ministerstvo kultury v tuto chvíli, protože Ministerstvo financí nefinancuje konkrétní stavby. Ministerstvo financí zajišťuje dotační programy. Jednotlivé akce vypisují resorty v souladu a ony připravují nový investiční program kofinancování projektů kulturní infrastruktury, tak se bude jmenovat ten program, který umožní výstavbu nových kulturních zařízení pro poskytování veřejných kulturních služeb, koncertních sálů, divadel, knihoven, výstavních síní, muzeí, galerií na území celého státu v souladu se soudobými světovými trendy a standardy, takže do programu mají být zařazeny akce potom na základě požadavků shromážděných od Asociace krajů a plánuje se ten program na devět let.

V tuto chvíli je to jediné, co vám k tomu mohu jako informaci podat, případně, pokud se mě doptáte ještě písemně, tak vám odpovím písemně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem ještě o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já jsem spíše chtěl jenom poděkovat paní ministryni. Já se určitě doptám písemně, protože ta informace totiž padla z úst jednoho jakoby opozičního zastupitele. Právě konkrétně zmiňoval, že ministryně Schillerová se vyjádřila, že spolufinancování státu v krajích a městech bude maximálně 10 %, což se týká i nás atd. Takže pro náš kraj by bylo docela důležité zjistit, jak na tom budeme. Já vám když tak pošlu písemnou interpelaci, případně se tady sejdeme, předpokládám, že s vámi na rozdíl od premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já chodím pravidelně. Myslím si, že docházku mám velmi vzornou, takže určitě přijdu. To bych musela být jedině v zahraničí třeba na Ecofinu, nebo bych musela onemocnět, ale zaklepávám, nemocná jsem nebyla už dlouho, tak doufám, že mě to nepotká.

Myslím si, že ta informace je zmatená. Myslím si, že to jsou fámy, které jsou spojené s tím, že budeme muset připravit novou formu kofinancování v souladu s víceletým finančním rámcem. Na tom se pracuje. Samozřejmě musíme znát nakonec celkový budget, celkovou částku, kterou získáme v rámci tohoto vyjednávání, a pak to nastavíme. Že by stát platil 10 % na nějaké takovéto akce, to je prostě nesmysl. To absolutně vylučuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se omlouvá dnes mezi 18. a 23. hodinou z pracovních důvodů.

Další v pořadí je pan poslanec Marek Výborný s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, pěkný podvečer. Rád bych vás požádal o vysvětlení, na základě jakých úvah se vaše vláda, potažmo vaše ministerstvo, mám tím na mysli Ministerstvo průmyslu a obchodu, rozhodlo přijít s ideou sjednocení log všech ministerstev, která by měla údajně získat stejný vzhled, a to v podobě malého státního znaku. Proč navrhujete toto sjednocení a použití právě malého státního znaku? Nebylo by vhodnější v tomto případě sjednocení použít, pokud ho považujete za skutečně nutné, velký státní znak, kde jsou vyobrazeny zemské symboly všech částí naší země, tedy Čech, Moravy i Slezska? Domnívám se, že ministerstva jsou tolik důležitými institucemi, které i v rovině symbolické by měly reprezentovat celou společnost a všechny územní celky státu a jejich obyvatele.

Děkuji pěkně za vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane poslanče, děkuji moc za dotaz. Já nejdříve dojdu k tomu, jakým způsobem vlastně to vzniklo. My jsme přišli přednedávnem s technologickou značkou Česká republika, země pro budoucnost, která do určité míry navazovala na novou inovační strategii a na vizi v oblasti výzkumu, vývoje a v oblasti nových technologií. Ta značka se velmi dobře chytla, začala se přirozeným způsobem šířit, začaly ji využívat instituce odborné i méně odborné, školy, Akademie věd, začaly ji využívat firmy a my jsme byli pod určitým, v dobrém slova smyslu, tlakem toho, abychom navázali na tuto značku.

Zamyslete se nad tím, jakým způsobem se vlastně Česká republika a jednotlivé instituce prezentují. Tady, když se potom podíváme do detailu do jednotlivých resortů, tak zjistíme skutečně, že co ministerstvo, to jiný znak, a když se třeba podíváme, jak to funguje v Německu, jak to funguje v jiných zemích, tak ta symbolika a ta takzvaná identita je velmi dobrá, sjednocující, má, řekněme, určitý profesionální rys, a když to trošku řeknu s nadsázkou, nikoliv tak jak kdo kdy přišel a vzal si svého grafika a udělal si svůj resort, což nevyčítám nikomu v minulosti, prostě to nějakým způsobem takto vznikalo. Došli jsme k závěru na vládě, že by to skutečně chtělo sjednotit.

Co je důležité říct, je to, že my tou novou identitou a řekněme tím sjednocením resortů a ministerstev nechceme nahrazovat pochopitelně velký státní znak nebo nikterak potlačovat jeho význam, pouze po vzoru jiných zemí chceme sjednotit komunikaci na úrovni ministerstev s tím, že v tuto chvíli analyzujeme všechny souvislosti i zákonného charakteru. Naším cílem je prostě sjednotit komunikaci zákonným využíváním symbolu na úrovni všech resortů státní správy a všech ostatních orgánů a do určité míry chceme prostě působit profesionálněji, ať už po vzoru Slovenska, nebo zmiňovaného Německa, kde tu symboliku skutečně velmi důsledně dodržují. Nepočítáme s tím, že bychom dělali žádné rozsáhlé zakázky. Počítáme s tím, že chceme skutečně ve spolupráci s profesionály koncept postavený na zákonech, na národních barvách, na současných symbolech. Musejí to dělat profesionálové. A vidíme zde určitou příležitost skutečně sjednotit tu zásadní roztříštěnost. Když si vezmete vizitky několika našich resortů, dvanácti, čtrnácti, patnácti, skutečně každý to má úplně jinak.

Takže nabízí se jako dobrá příležitost přesně po sto letech od přijetí naší symboliky, trikolóry, státních znaků, mohli bychom přijmout zákon, který by stanovil tyto symboly. S určitou pokorou chceme poprosit i o určitou podporu a spolupráci. To není otázka politická. V tomto případě je to otázka celospolečenská. A rádi to budeme komunikovat jak s obyvateli, institucemi, tak pochopitelně i s jednotlivými politickými stranami. Myslíme si, že si české instituce zaslouží určitou míru sjednocení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem. Přistoupíme k další interpelaci, pravděpodobně poslední. Pan poslanec Karel Rais bude interpelovat paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci interpelací budu pokračovat ve svém seriálu dotazů na tvorbu a provozování informačních systémů pro výplatu sociálních dávek. Několik let je nepřetržitě zajišťována výplata sociálních dávek od známé firmy IT a ta firma se jmenuje OKsystem. Obce se společností OKsystem skončí už 31. 12. letošního roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí neustále vašimi ústy nás ubezpečuje, že od 1. 1. 2021 nebude ohrožena výplata dávek v České republice. Proto mi dovolte, abych položil několik dotazů.

Z osobní zkušenosti vím, jak velký problém je lidově řečeno vyrazit dokumentaci k informačnímu systému, který programátoři po několik let vytvářejí. A ochotou při tom neoplývají, což je pochopitelné, protože mají zájem udržet si monopol nad dalšími úpravami veřejného systému. Vzhledem ke strategickému významu informačního systému bych se dovolil zeptat: Má vaše ministerstvo k dispozici kompletní dokumentaci k systémům a aplikacím od společnosti OKsystem, které si objednalo ministerstvo koncem roku 2017, a tato dokumentace měla být dodána v polovině roku 2018? Především mi jde o to, jestli máte zdrojové kódy. Pokud máte k dispozici zdrojové kódy, co brání k vypsání výběrového řízení? Aspoň tyhle dva dotazy. Prosil bych o odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poprosím paní ministryni o odpověď. Přečtu omluvu. Pan ministr Karel Havlíček se omlouvá dnes od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Poděkuji také panu poslanci za tuto interpelaci. Asi není žádná novina, že problém IT na Ministerstvu práce a sociálních věcí je velmi problematický již minimálně od dob pana ministra Drábka. V roce 2012 dokonce došlo k tomu, že nepojistné sociální dávky byly vypláceny takzvaně ručně, protože celý systém nefungoval.

Váš dotaz směřuje pravděpodobně na informační systém IS DAV II, to znamená na jeden z dvaceti podsystémů, který má k příštímu roku fungovat. V roce 2015 došlo ke změně systému celého IT. Od roku 2015 jsme z těch celkových dvaceti podsystémů vysoutěžili a zprovoznili, nebo připravili provoz devatenácti z nich. Ten poslední, největší informační systém Dávky v tuto chvíli řešíme. Důležité je říci, že tato velmi složitá situace, která je dána také složitým systémem zadávání veřejných zakázek v České republice, se mi daří řešit. Já jsem od svého nástupu do funkce splnila, co jsem slíbila. Jen minulý rok jsme přesně v souladu s harmonogramem a daným rozpočtem zprovoznili čtyři velké systémy. Tento rok nás čeká celá řada dalších nových systémů.

Nicméně co se týká informačního systém IS DAV II, nebo vůbec informačního systému Dávky, tak jak už jsem několikrát uvedla, jsou tam relevantní tři varianty řešení. První je vyjednání o smíru v rámci projektu IS DAV I. Zde mohu říct, že proběhlo několik jednání k možnému smíru a výstupem je shoda, že IS DAV I je možná, nikoli optimální cesta. Druhá možnost, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí může jít, je veřejná zakázka IS DAV II. Už jsme to také minule diskutovali, před týdnem. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dne 12. prosince zrušil vyloučení společnosti DXC Technology a rozhodnutí je od 27. prosince minulého roku pravomocné. Hodnotící komise byla svolána k této veřejné zakázce dne 8. ledna tohoto roku, kdy zahájila opětovné posouzení nabídky DXC z pohledu existence mimořádně nízké nabídkové ceny se zohledněním antimonopolním úřadem tvrzených nedostatků odůvodnění vyloučení uchazeče.

Třetí cesta je otevřené výběrové řízení na zajištění provozu a rozvoje současných platných OK aplikací. Tam, jak už jsem také minulý týden uvedla, byla zahájena příprava otevřeného výběrového řízení na zajištění provozu a rozvoje stávajících OK aplikací. Máme zajištěnu právní kancelář k přípravě zadávací dokumentace. A po diskuzi variant výběrového řízení bylo rozhodnuto na úrovni resortní kontrolní pracovní komise o využití standardního otevřeného výběrového řízení. Jiné metody nenabízejí významnější časovou úsporu nebo jiné výhody. V případě významných námitek trhu bude možné veřejnou zakázku zrušit a vypsat znovu.

Co se týká vašeho dotazu na kvalifikační dokumentaci, tak provozní, administrátorská, bezpečnostní a uživatelská dokumentace byla dokončena a schválena a v tuto chvíli probíhá zpracování systémové dokumentace, jejíž dokončení předpokládáme na konec února tohoto roku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní ministryni. Máte zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Jestli jsem tomu dobře rozuměl, tak v podstatě dokumentaci vám teď teprve předají, protože to považuji pořád za klíčovou záležitost, a to je jedno, jestli to je ministerstvo, nebo firma, aby mělo k dispozici tu dokumentaci. To je podle mě klíčová záležitost i pro jednání a další jednání s vámi. Takže chápu to dobře, že budete mít tedy v březnu, nebo koncem února zdrojovou dokumentaci od toho informačního systému k dispozici?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já to mohu, pane poslanče, zopakovat ještě jednou. V podstatě v tuto chvíli tu kvalifikační dokumentaci, provozní, administrátorskou, bezpečnostní a uživatelskou - ta byla dokončena a schválena. A v tuto chvíli probíhá zpracování systémové dokumentace. A předpokládáme to na konci nebo v průběhu měsíce února. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Marek Výborný od 18 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Takže ukončujeme v tuto chvíli interpelace a přejdeme k projednávání přerušeného bodu Závěrečná zpráva vyšetřovací komise k OKD, sněmovní dokument 3516. My se vystřídáme, takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý podvečer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme tedy pokračovat v přerušeném bodu číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.