Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

292.
Ústní interpelace

Nejdříve to budou ústní interpelace určené předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky jako celku a poté ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve tedy na předsedu vlády, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po skončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

A nyní dávám slovo panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, a to ve věci lhaní v Čau lidi hlášení, a připraví se pan poslanec Jakub Janda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený a nepřítomný pane premiére, já celkem dokážu pochopit, že se chlubíte věcmi, které schválila celá tahle Sněmovna dohromady, jako třeba zvýšení důchodů. Stejně tak chápu, že se chlubíte věcmi, které jste nejprve zařízl Pirátům, a pak jste je předložil sám a vláda je schválila, jako je třeba nominační zákon nebo omezení kumulace platů politiků. Ale co skutečně nechápu, jak je možné, že se chlubíte i věcmi, kde hnutí ANO bylo jako jeden muž proti, abyste se tím následně chlubil.

O čem mluvím? Pátého prosince 2018 tato Sněmovna svým hlasováním snížila DPH na hromadnou dopravu z 15 % na 10 % a vaše hnutí bylo v této Sněmovně proti tomuto návrhu. Celá opozice přehlasovala vládu. Proti bylo hnutí ANO, ČSSD se zdržela a 94 hlasy ten návrh prošel. Všechny ostatní strany to podpořily a došlo ke snížení DPH na hromadnou dopravu. Vy jste tedy byli proti tomuto návrhu, abyste následně 9. února napsal na svůj Facebook ve vašem pravidelném hlášení: 2019 jsme přesunuli hromadnou přepravu osob z 15 do 10 %.

To je prostě naprosto nehorázná lež! Byli to všichni ostatní, jenom ne vy, kdo zařídil, že hromadná doprava je v nižší sazbě DPH. Tak prosím přestaňte v tom svém pravidelném hlášení lhát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za přesné dodržení času. Pan premiér v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci do 30 dnů písemně.

A nyní má slovo pan poslanec Jakub Janda, který přednese interpelaci ve věci programu Můj klub. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Jelikož pan premiér není přítomen, tak já si počkám do jeho přítomnosti, protože na svoji interpelaci chci jeho přímou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tom případě prosím paní poslankyni Jarošovou, která bude interpelovat ve věci jednání vašich europoslanců. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane premiére, již delší dobu mě, a nejenom mě, trápí jistá rozpolcenost vaše a vašeho hnutí ANO. Abych byla konkrétní, již několikrát jsme mohli sledovat, že co se týká obrany českých zájmů, jinak jste hovořil před našimi občany, ale zcela opačně, v rozporu s vašimi slovy, hlasovali vaši poslanci v europarlamentu. Jen připomenu, vy si fotíte s Viktorem Orbánem selfie, a vaši poslanci pak hlasují pro rezoluci proti Maďarsku. Vy hájíte na domácí scéně V4, a komisařka Jourová vyhrožuje Polsku v souvislosti s reformou justice.

Uvědomujete si vůbec zhoubnost toho, když na jedné straně klamete občany slovy o obraně národních zájmů, a na druhé straně v tichosti souhlasíte s výroky vašich europoslanců, kterým leží jednota V4 v žaludku a snaží se ji všemožně nabourat? Myslíte si, že taková politika je v zájmu občanů této země a že přispívá k upevňování vztahů uvnitř V4?

A pak bych se chtěla zeptat, kdo v hnutí ANO nese odpovědnost za jednání vašich europoslanců. Na jedné z interpelací jste tvrdil, že za své poslance a jejich rozhodování nenesete odpovědnost, pak bych vám jen připomněla, že jako předseda strany naopak nesete velkou odpovědnost za výběr vašich kandidátů, tedy i za postoje paní Jourové, Charanzové a v minulosti třeba i pana Teličky. Nehledě na to, že některá kontroverzní unijní rozhodnutí přijatá i vašimi europoslanci jsou díky bruselským předpisům nadřazena českým zákonům, a tak mohou negativně ovlivňovat život našich občanů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stejně jako v ostatních případech, pan premiér odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů. U ostatních to již nebudu opakovat.

A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci klouzavého mandátu. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, zdravím vás na hory. Snad si tu lyžovačku užíváte.

Obracím se na vás s dotazem ohledně zavedení institutu klouzavého mandátu, tedy že pokud by se poslanec stal členem vlády, tak by jej na poslanecké židli zastoupil náhradník. V případě ukončení vládního angažmá by se pak daný člen vlády vrátil do poslanecké lavice.

Vážený pane premiére, zajímal by mě váš názor na zavedení klouzavého mandátu. Podporujete ho? Z vašich dosavadních vystoupení bych si dovolila hádat, že ano. Aspoň byste do té naší, jak říkáte, žvanírny už nemusel chodit vůbec. I když jak to vypadá nyní, tak se současný stav vašich absencí od toho moc neliší. Na druhou stranu pokud by byl klouzavý mandát zaveden, když nebudete muset chodit sem do práce v úterý, středu a pátek, tak byste se na nás mohl přijít podívat alespoň na interpelace. Co myslíte? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než dám slovo další interpelující poslankyni, seznámím vás s omluvenkami. Takže paní poslankyně Adámková se omlouvá od 14.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Pan poslanec Řehounek mezi 14.30 a 19. hodinou z pracovních důvodů a pan poslanec Hnilička také mezi 14.30 a 19. hodinou z pracovních důvodů.

A nyní bude interpelovat paní poslankyně Maříková ve věci předražených zakázek. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný premiére, po e-shopu na dálniční známky za 401 milionů korun, po kterém jste odvolal ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, má problémy i Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to o 1 miliardu předražený IT systém pro vyplácení sociálních dávek, a Ministerstvo obrany čelí také kritice kvůli zakázkám na radary.

Pane premiére, jak vysvětlíte problémy rovnou ve třech rezortech? Je to chyba ministrů, kteří nezvládají manažerskou práci, nebo netransparentnosti státních zakázek? Budou problémy s předraženými zakázkami prošetřeny? A jaká opatření přijmete, abychom se nedočkali problémů v dalších rezortech? Protože určitě není řešením odvolávat jednoho ministra za druhým nebo odvolávat náměstky, když ani nevíme, zda jde skutečně o obchod ministrů, předražené zakázky nebo tendr na míru někoho jiného z ministerstva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A jako další bude interpelovat paní poslankyně Richterová, a to ve věci dětské skupiny - konkrétní termín, kdy půjde zákon na vládu. Prosím paní poslankyni Richterovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Na minulých ústních interpelacích - děkuji za slovo - byl pan předseda vlády v práci, takže jsem se mohla dotázat na konkrétní věci k dětským skupinám. Jenže bohužel ty odpovědi byly velmi nepřesné. Zejména zaznívalo z úst pana předsedy vlády, že nemá povědomí, podklady k tomu, že by byla poptávka po místech ať už ve školkách, nebo v zařízeních podobných, třeba těch dětských skupinách.

Protože pro budoucnost České republiky je naprosto klíčové, aby se tady rodilo dost dětí, tak se tomu tématu věnuji. Dětské skupiny, dostatek zařízení předškolní péče jsou klíčové pro to, aby se rodiny rozhodly mít děti nejenom dvě, ale i tři, to by hrozně prospělo dlouhodobě v téhle zemi.

Oficiální analýzy Ministerstva práce - analýza dostupnosti zařízení péče o předškolní děti - říkají, že chybí zhruba 20 tisíc míst pro děti do věku tří let. Potvrzují to i Asociace provozovatelů dětských skupin. Tam evidují, že na jednu dětskou skupinu připadá zhruba deset čekatelů, zájemců, pro které už není místo.

Takže tahle čísla pan předseda vlády minule neměl. Já mu je teď dávám. A zajímalo by mě, kdy se tedy na vládu dostane zákon o dětských skupinách, který stále visí ve vzduchoprázdnu. Na tuhle otázku mi posledně zodpovězeno nebylo. A přitom je to právě předškolní péče, kvalitní a stabilní, která rodičům usnadní rozhodování a často přehoupne to přání na třetí dítě do reality. Takže proto se na to ptám, kdy tenhle klíčový zákon nalezne shodu mezi ministerstvy financí, zdravotnictví, školství a práce, a to musí zajistit (upozornění na čas) pan předseda vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Kohoutka, který bude interpelovat ve věci válečných reparací.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný premiére, podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích nemáte právo nepožadovat vyrovnání dluhu za válečné škody, který mají ostatní k České republice. Tento dluh je nepromlčitelný. Vážený pane premiére, důvodem pro nevymáhání nejsou vztahy v Evropě, protože Československo v minulosti bylo povinno splácet válečné dluhy jak z první, tak z druhé světové války, a splatilo je.

Občané mě žádají, abych vás vyzval, abyste už konečně inicioval splácení dluhů, který má viník války vůči nám. Prosím o odpověď, zda tak na žádost občanů i moji učiníte. Tím, že tak nečiníte, se dopouštíte vy a vaše vláda porušování povinnosti při správě cizího majetku tím, že ten majetek není cizí, ale nás všech, a vy nemáte právo o něj občany připravit. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Kotena, který bude interpelovat ve věci daně. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený nepřítomný pane premiére, dámy a pánové, v minulých dnech se na sociálních sítích objevily různé tabulky lidové tvořivosti na aplikaci nových sazeb pro DPH na pivo a nealko pivo v restauracích a při stánkovém prodeji.

Myslím, že při schvalování zákona o EET zde padl slib ohledně plošného snížení sazeb DPH na prodej piva jako kompenzace za vícenáklady na provoz EET pro malé provozovny, zejména na vesnických hospodách a dalších restauračních zařízeních. Bohužel zveřejněný systém vytváří pouze dohady a v konečném důsledku pouze podhoubí k možnosti nějakého prodejce nachytat na prodej piva, které někdo odnese z restauračního zařízení, a kontrola mu za to uloží mastnou pokutu. Místo zjednodušení čeká prodejce další peklo s určováním tří sazeb DPH. Úplně pomíjím skutečnost, že většina hospod na vesnici není plátcem DPH, tedy žádnou úlevu nepocítí, a odvede tak obvyklých 21 % při jeho nákupu, se kterou ho dále prodá.

Nějak mi tedy uniká význam této změny pro záchranu hospod na vesnici a podporu hostinských, kteří si EET nedobrovolně museli pořídit a mají s provozem nemalé náklady. Jak tedy hodláte kompenzovat vícenáklady těmto zařízením s nevýznamným ročním obratem a nevelkým okruhem zákazníků, která mnohdy provozují tuto službu spíše z fanouškovství než pro tvorbu samotného zisku? Velmi vám děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Jiránek přednese interpelaci ve věci výměny na pozici předsedy ČTÚ. Než pan poslanec dorazí, seznámím sněmovnu s dalšími omluvenkami. Omlouvá se pan poslanec Zahradník od 15.30 hodin z osobních důvodů, omlouvá se pan poslanec Kubíček mezi 14.30 a 18. hodinou z důvodu návštěvy lékaře a omlouvá se pan poslanec Králíček mezi 14.45 a 18 hodinou z rodinných důvodů.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Vážený pane premiére, v posledních dnech jako předseda podvýboru pro ICT a telekomunikace dostávám dotazy a komentáře od právníků a lidí z oblasti telekomunikací na téma jmenování nové předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu.

Zákon o elektronických komunikacích v § 107 odst. 7 jasně říká, že funkce předsedy rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena rady podle odst. 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena včetně odůvodnění se doručí odvolanému předsedovi rady a zároveň se zveřejní v den zániku funkce. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu rady na zbývající část funkčního období odvolaného předsedy rady. Vláda přitom neodvolala pana předsedu Nováka z funkce člena rady, ale jen z funkce předsedy rady, což zákon nezná. Jako člena rady jste ho dle vyjádření pana ministra Havlíčka na tiskové konferenci a v usnesení vlády č. 85 ze dne 27. ledna chtěli ponechat, což zákon evidentně neumožňuje, a ani jste nezveřejnili v den zániku funkce rozhodnutí o odvolání včetně odůvodnění, jak vám to předepisuje zákon.

Těmito kroky - a to nemluvím o velmi zvláštním odůvodnění vašeho rozhodnutí - je podle řady právníků odvolání pana předsedy nezákonné, a i tím jsou nezákonné i další návazné kroky, jako je jmenování nové paní předsedkyně, které je podle již zmíněného usnesení jen na tři roky, ačkoliv podle zákona mělo být pouze do října tohoto roku. Vážený pane premiére, jde mi stejně jako vám o zlepšení situace na mobilním trhu, proto bych moc rád měl i z důvodu, aby jednání současné paní předsedkyně zejména s ohledem na realizaci 5G aukce nemohlo být zpochybněno, vaše veřejné ujištění, a ideálně právní rozbor, že je usnesení vlády v pořádku. (Upozornění na čas.)

Rád bych v zájmu budoucí činnosti úřadu měl jistotu, že nedojde k žádným soudním rozhodnutím, která by měla za následek chaos v rozhodování jedné z nejdůležitějších institucí státní správy, kterou ČTÚ bezesporu je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já poprosím o lepší dodržování času. A nyní paní poslankyně Šafránková přednese interpelaci ve věci zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane premiére, obracím se na vás v záležitosti budoucího vývoje ve věci příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V posledních letech již několikrát došlo k navýšení minimální mzdy, což má mimo jiné přímý vliv na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, zejména tam, kde mají tato pracovní místa spíše než ekonomický charakter podobu terapie a integrace postižených osob, což je mimořádně důležité.

Je tedy pochopitelné, že produktivita práce těchto osob nemůže mnohdy odpovídat ani výši minimální mzdy. Ekonomická stabilita a budoucnost zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají tyto občany, je tedy značně závislá právě na jmenovaném příspěvku, který poskytuje Úřad práce. V loňském roce sice došlo k jeho zvýšení o 800 korun, což kompenzovalo zvýšení minimální mzdy o 1 150 korun v roce 2019, k 1. lednu 2020 došlo ovšem k dalšímu navýšení minimální mzdy o 1 250 korun.

Proto se vás, pane premiére, ptám, zda vláda připravuje i v tomto roce adekvátní navýšení tohoto příspěvku, aby nebylo ohroženo zaměstnávání těchto osob, což by bylo z hlediska kvality jejich životů velmi negativní. A pokud ano, tak v jakém časovém horizontu lze očekávat přijetí tohoto vládního nařízení. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní pan poslanec Kopřiva přednese interpelaci ve věci Přátelé koheze. Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný premiére, já jsem zaznamenal ve vašem pravidelném facebookovém hlášení Čau lidi z 2. 2. tohoto roku - a teď budu citovat: "Včera jsem letěl čtyři hodiny do Portugalska a zase zpět. V malém městečku Beja bylo setkání členských států, které čerpají z evropského rozpočtu peníze na kohezi, což jsou hlavně investice na posílení méně rozvinutých oblastí v EU. Podle toho si tyto státy říkají Přátelé koheze. Loni v listopadu jsem stejné setkání uspořádal v Praze. Tohle je asi nejdůležitější věc pro rozpočet 2021 až 2027. Komise dala v květnu 2018 návrh rozpočtu, který je o 52 miliard euro vyšší než ten stávající 2014 až 2020, a zároveň dává o 95 miliard míň na kohezi a zemědělství a centrálně řízené programy, ze kterých čerpají hlavně nejbohatší státy. Posiluje zhruba o 150 miliard euro. Nikdo nám nikdy pořádně nevysvětlil, proč je rozpočet navržený právě takto." A tak dále. A potom tam píšete: "Prošel jsem všechny položky v rozpočtu a mám jasnou představu, které by se daly přesunout ve prospěch koheze a investic."

Jenomže tam chybí konkrétně vyjmenované ty vaše představy. Takže bych se chtěl zeptat, jaké konkrétní přesuny ve víceletém finančním rámci Evropské unie budete navrhovat na té nadcházející mimořádné Evropské radě. Potom by mě také zajímalo, proč si myslíte, že Česká republika potřebuje kohezi. Samozřejmě se shodneme, že by se měly vyrovnávat ty rozdíly mezi členským státy v rámci EU, ale na druhou stranu Česká republika už na tom není celkově tak špatně, aby musela využívat jenom tyto programy, a myslím si, že při troše vůle by se jistě daly využívat už i ty programy, jak vy říkáte, pro ty bohatší státy. Tak se chci zeptat, jestli neuvažujete i nad tím, že by se vytyčily jako priority ty další programy. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat ve věci Invalidní důchodci - průtahy ve vystavování průkazů ZTP. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se obracím na pana předsedu vlády kvůli dlouhotrvajícímu problému. Minule jsem připomínala, že plošné slevy na jízdné neplatí pro ty držitele i plného invalidního důchodu, kteří nemají současně kartičku ZTP. A ta kartička ZTP je další problém, který tahle vláda dlouhodobě neřeší. Já jsem se tomu věnovala už v červnu 2018, kdy jsem dostala odpověď z Generálního ředitelství Úřadu práce, že ano, že o novou kartičku lze žádat skutečně nejdéle 60 dní předtím, než vyprší platnost.

A teď mám čerstvý případ, kdy se paní ptá, co má dělat, že v říjnu žádala o novou průkazku, čili přesně, když měla možnost konečně zažádat na konci října, protože na konci prosince jí vyprší platnost. Ta vypršela, je únor a paní nemá platnou možnost parkovat s průkazem ZTP, mít slevy a tak dále. Takže máme tady úřad, který není schopen ani vyřídit kartičku ZTP za čtyři měsíce, všichni to víme. Když jsem se v tom roce 2018 na to ptala, tak odpověď byla ano, jsme si toho vědomi. A tito lidé nyní ani nemají nárok na ty slevy na jízdné. I když potom tu kartičku s nejvyšší pravděpodobností opět dostanou.

Já se tedy ptám pana premiéra, co udělá - za prvé - se situací v lékařské posudkové službě, kde jsou takovéto průtahy, za druhé s těmi špatně nastavenými plošnými slevami, kde pouze na držení této kartičky závisí, zda je plní invalidní důchodci dostanou, a za třetí s tím, že nechodí na interpelace a na tyto otázky neodpovídá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. To byla poslední interpelace na předsedu vlády v tomto bloku, takže upozorňuj, že byly vyčerpány všechny přihláškyi na předsedu vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Paní poslankyni Helenu Langšádlovou tedy prosím, aby přednesla interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Upozorňuji, že paní ministryně je omluvena. Interpelace bude ve věci daňových slev. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já se obracím na nepřítomnou paní ministryni ve věci zrušení daňové slevy na manželku či manžela. Ve veřejných zdrojích se objevila informace, že plánujete, paní ministryně, zmíněnou daňovou slevu omezit na manželku nebo manžela, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené, a že máte záměr těm ostatním tuto slevu na dani zrušit. Ráda bych podotkla, že tito manželé či manželky mohou být například studenti, lidé, kteří pobírají invalidní důchod, kdy výše základní výměry je třeba 3 270 korun měsíčně, či senioři s minimálním starobním důchodem, který činí 4 040 korun. Tedy nelze říci, že rodiny, které mají nárok na slevu na dani na manželku nebo na manžela a které o nikoho nepečují, jsou pouze rodiny, které jsou na tom dobře, ale mnohdy to mohou být i rodiny, které jsou v nesnadné ekonomické situaci.

Proto bych se vás, paní ministryně, chtěla zeptat, proč chcete rušit tento nástroj, který, domnívám se, je vhodným nástrojem podpory manželství a rodiny, a proč chcete znevýhodňovat ty občany, kteří žijí v manželství a kteří by naopak měli mít podporu státu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně, jak jsem říkal, je omluvena, takže odpoví na vaši interpelaci písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů, stejně jako pan premiér na všechny interpelace, které na něj byly předneseny.

A nyní pan poslanec Kopřiva přijde na interpelaci na pana ministra Hamáčka, a to ve věci úřední změny pohlaví. Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem vlastně už podával interpelaci písemnou a teď mám doplňující otázky k té písemné. Je to ve věci úřední změny pohlaví, kde vlastně za současného stavu ta legislativa nutí lidi, kteří si chtějí úředně změnit pohlaví, aby podstoupili operaci, která je sterilizuje. Za to byla Česká republika kritizována, že je to neodůvodněné zasahování do základních lidských práv, konkrétně je to v rozporu s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva a s rozhodnutím Evropského výboru pro sociální práva. Předevčírem rovněž v této věci doporučil senát Ústavního soudu zrušení patřičného paragrafu, to je § 29 nového občanského zákoníku. Ústavní soud zahájí v této věci plenární jednání.

Já jsem spolu s vámi interpeloval i paní ministryni spravedlnosti a pana ministra zdravotnictví a z jejich odpovědí vyplynulo, že se to v mezirezortním připomínkovém řízení vlastně zaseklo na připomínkách Ministerstva vnitra, což jste uvedl i vy v odpovědi na tu písemnou interpelaci. Nicméně mi není úplně jasné, jaké ty připomínky konkrétně jsou, protože - teď budu citovat Ministerstvo spravedlnosti, že "s ohledem na kategorickou povahu těchto připomínek, která neposkytuje dostatečný prostor k odstranění vzniklého rozporu, je zřejmé, že v dohledné době nelze počítat s předložením návrhu vládě".

Tak se chci zeptat, jaké ty kategorické připomínky z Ministerstva vnitra jsou. A pak se chci zeptat, zdali plánujete ten zákon předložit v tomto volebním období, aby legislativa nebyla v rozporu s těmi citovanými nálezy. Zkrátka je to neopodstatněné a je to i v rozporu s těmi mezinárodními doporučeními. Tak se chci zeptat, jestli byste souhlasil s takovou úpravou ideově. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pan vicepremiér je přítomen, takže prosím, máte možnost odpovědi.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, otázka zavedení takzvané úřední změny pohlaví, tedy možností dosáhnout změny zapsaného údaje o pohlaví, aniž by daná osoba prošla operativní změnou pohlaví, se jeví jako poměrně komplikovaná a dle mého mínění vyžaduje náležitou odbornou, ale i celospolečenskou diskusi. V tomto duchu se ostatně vyjádřil i Nejvyšší správní soud, který v loňském roce odmítl vyhovět požadavku na změnu rodného čísla vedenou snahou o změnu oficiálně vedeného údaje o pohlaví.

Tu právní úpravu, jak jste správně řekl, která měla řešit tuto věc, připravilo Ministerstvo spravedlnosti, to znamená, že tím hlavním gesčním orgánem je toto ministerstvo, protože se jedná v první řadě o otázku občanskoprávní. Ten návrh prošel mezirezortem v roce 2018 a od té doby doznal nemalých změn, včetně například doplnění vazby na zdravotnickou legislativu, ale některé otázky dosud nebyly vyřešeny.

My jako Ministerstvo vnitra jsme vystupovali pouze v roli místa připomínkového a uplatnili jsme připomínky, které jsou spíše technické. Šlo nám o to, aby bylo vyjasněno, jaké budou dopady této navrhované úpravy zejména z hlediska praktické aplikace, a s ohledem na naši působnost jsme nesouhlasili s tím, aby takto komplikovanou agendu měly na starosti běžné matriční úřady. Takže z našeho pohledu výhrady byly čistě technické s tím, že nechceme nějak blokovat legislativu, nicméně pokládáme za nezbytné, aby právní předpis, který ve finále vznikne, vznikl na základě politické shody a byl funkční a byl také v praxi aplikovatelný. Takže z našeho pohledy naše výhrady byly technického rázu a hlavně se soustředily na to, které úřady mají tuto agendu vykonávat, a my jsme nesouhlasili s tím, aby to byly běžné matriční úřady.

Já se té diskusi nebráním, můžeme o tom debatovat. Možná kdybyste tu moji odpověď na písemnou interpelaci zařadil na pořad schůze, tak jsme k tomu mohli vést všichni debatu i za účasti dalších kolegů, poslanců a poslankyň. Tomu já se nebráním, nicméně za nás - my nejsme gesční resort. Gesčním resortem je Ministerstvo spravedlnosti a my jsme uplatnili pouze technické připomínky z hlediska fungování běžných matričních úřadů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za odpověď. Děkuji za nevyužití času a pan poslanec má možnost položit doplňující dotaz, kterou využije. Prosím.

 

Poslanec František Kopřiva: Já nemám ani tak doplňující dotaz, ale já zdvihám tuto hozenou rukavici a zařadím to tedy na dopolední blok písemných interpelací na příští schůzi, ať se o tom můžeme pobavit na plénu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr už nebude reagovat, takže nyní pan poslanec Navrkal, který však není přítomen, takže já prosím pana poslance Beitla, který bude interpelovat nepřítomného ministra Havlíčka ve věci elektronické dálniční známky.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane ministře, obracím se na vás ohledně kauzy kolem zavedení elektronické dálniční známky. Šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica na začátku ledna podepsal s firmou Asseco smlouvu, podle níž tato firma měla nový systém vyvinout a čtyři roky spravovat. Cenu Fond dohodl na 401 milionů korun. Cena a smlouva vzešla z uzavřeného výběrového řízení, kam fond přizval jen vybrané firmy. Nešlo tedy o klasickou otevřenou soutěž. Na výběru dodavatele bez otevřené soutěže se podílela firma, v níž působí manžel šéfky IT oddělení SFDI. Následná zakázka na zajištění distribuce dálničních známek by podle zadávací dokumentace měla státní kasu během následujících pěti let připravit o dalších 477 milionů, v případě prodloužení o dalších pět let by se částka vyšplhala na 926 milionů korun. Podotýkám, že slovenská verze e-shopu a systém e-známka SK stála 3 miliony eur, tedy jen něco přes 75 milionů korun.

Vážený pane ministře, po nástupu do funkce jste prohlásil, že elektronické známky budou od ledna 2021 zavedeny. A já se ptám, kolik bude celý projekt stát, kdo kdy a na koho podá premiérem avizované trestní oznámení. Máte informaci, proč se do soutěže o distributora nepřihlásila Česká pošta, stávající distributor? Řekl vám bývalý ministr Kremlík o tom, že mu byl nabídnut úplatek? A je to skutečně tak, že přechod na elektronické dálniční známky v tomto roce je závislý na bezpečnosti a kvalitě systému, který dobrovolně vytvořili IT vývojáři v rámci hackathonu?

Vedle e-shopu musí ministerstvo zvládnout ještě další výběrová řízení na související činnosti. Jste si jistý, že řešení problémů máte ve svých rukou? S premiérem panem Babišem jste navštívili vývojáře, kteří dobrovolně a zdarma pracovali na vývoji e-shopu pro dálniční známky. (Upozornění na čas.) Jejich motivací byla podle pana Vondráčka, který akci organizoval, naštvanost z toho, jak diletantsky stát postupoval. Omluvili jste se vy nebo pan premiér za tento diletantský přístup? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je skutečně velké množství otázek. Pan ministr na ně odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do třiceti dnů.

Nyní prosím pana poslance Feriho, který bude interpelovat nepřítomného ministra Plagu ve věci poplatku z pobytu na kolejích. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Protože je pan ministr školství již podruhé v řadě nepřítomen na interpelacích, tak já svoji interpelaci stahuji, protože by neměla valného smyslu s jeho zvykem odpovídat vždy pár hodin před uplynutím lhůty na interpelaci, a položím mu dotaz příště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. Nyní tedy prosím pana poslance Valentu, který bude interpelovat nepřítomného ministra Havlíčka ve věci odvolání předsedy ČTU Jaromíra Nováka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, sice jste se již k odvolání předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka vyjadřoval v odpovědi na interpelaci kolegy Kupky z ODS, ale mě ta vaše povšechná odpověď vůbec neuspokojila. Jako bývalý předseda podvýboru pro ICD průmysl a eGovernment jsem se účastnil mnoha odborných jednání, kde pan Novák vždy prokazoval významnou erudici a velice dobré manažerské schopnosti, a přítomní odborníci velice často spatřovali problém spíše v podivném přístupu a jednání MPO. Typickým příkladem byla neschopnost ministerstva administrovat dotačních 40 mld. korun na rozvoj vysokorychlostního internetu a očividná snaha pana předsedy tento stav nějak napravit.

Ve vašem vyjádření k odvolání Ing. Nováka zazněly některé velice zajímavé výroky o tom, že disponujete nějakými informacemi od zpravodajských služeb, ale i dalšími podezřeními. Prosím tedy o jejich specifikaci, jinak to jsou jen zbytečná slova do větru.

Dále bych od vás velice rád slyšel stanovisko k správní žalobě pana Nováka, kterou chce podat z důvodu údajně zpackané, a tedy neplatné výpovědi. Podle některých právníků musí být odvolání předsedy ČTÚ spojeno i s odvoláním z funkce člena rady, což se nestalo.

Druhým argumentem je platnost zásady, že jakékoliv rozhodnutí orgánu veřejné moci musí být přezkoumatelné. Usnesení vlády neobsahuje odůvodnění, a tím dochází k porušení § 107 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích, a vzniká tak zásadní vada, tedy ta zmíněná nepřezkoumatelnost. Ale i kdyby toto odůvodnění pan Novák obdržel, chybí zde naplnění povinnosti zveřejnění.

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než dám slovo dalšímu, seznámím vás s omluvenkami. Pan poslanec Sadovský se omlouvá od 15 hodin do konce jednání ze zdravotních a paní poslankyně Mračková Vildumetzová se omlouvá mezi 15.30 a 18.00 hodin z důvodu nemoci a pracovních důvodů.

Nyní prosím pana poslance Bendla, který bude interpelovat nepřítomného ministra Tomana ve věci pronájmu obor Lesů České republiky. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dozvěděl jsem se, že Lesy České republiky mají zájem na tom, aby pronajaly vzácné obory, historické obory, které spravují, a proto se vás chci zeptat, zdali se tato informace zakládá na pravdě, zdali Lesy České republiky opravdu chystají pronájem obor, zda s tímto pronájmem souhlasíte, jaká případně má být forma výběrového řízení a jaké jsou podmínky nájmu.

Dále, je součástí nájmu také zpracovaný odhad pronajatého majetku, včetně odhadu vzácného genofondu zvířat? Mám teď na mysli zejména bílého jelena, kozu bezoárovou a další vzácný genofond, který v podobě těchto zvířat v České republice máme. Případně kdy má dojít k vyhlášení výběrového řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To jsou jasné otázky. Pan ministr na ně odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.

Nyní paní poslankyně Maříková bude interpelovat nepřítomného ministra Havlíčka ve věci e-shopu na dálniční známky. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, v médiích jste se vyjádřil, že nová zakázka na dálniční známky je na dobré cestě a bude stát polovinu ceny té zrušené. Ušetří se tedy 200 milionů. A já se ptám, kde je ten onen systém zadarmo, který dva dny tvořilo 60 programátorů. Proč ho stát nevyužil? Šlo snad o marketingovou akci? Pokud stát může něco používat zdarma v případě, že to bude právně a technicky možné, proč by to měl kupovat někde jinde za peníze?

Vy jste se dále vyjádřil v tisku, že původní zakázka byla zadávána komplikovaně s ohledem na zbytečnou dikci bezpečnostních ochranných prvků. A pane ministře, já se ptám, jaké bezpečnostní prvky bude mít tedy nový systém a jak se bude lišit od té původní zakázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za jasnou otázku a za využití času. Pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

A nyní paní poslankyně Kořanová bude interpelovat přítomného ministra Zaorálka ve věci výstavby nové budovy Národní knihovny České republiky. Prosím.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, před měsícem jsem v Pražském deníku zaznamenala článek o vašem záměru přijít na jednání vlády s návrhem na výstavbu nové budovy Národní knihovny České republiky s tím, že v současné době probíhají jednání se zástupci hlavního města. Chtěla bych se vás tedy zeptat na následující:

Za prvé. V jaké fázi jsou v současné době jednání s hlavním městem a jakým způsobem by se podle vás měla Praha ideálně na výstavbě podílet?

Za druhé. Je podle vás současný management Národní knihovny schopen stavbu realizovat i vzhledem k tomu, že barokní areál Klementina se opravuje přes deset let a závěrečná etapa za miliardu korun má skluz několik let?

Za třetí. V článku se dále píše, že litujete, že nebyl realizován návrh pana architekta Kaplického, takzvaný blob. Máte nějaké informace o tom, zda by jeho tehdejší návrh mohl být dnes technicky realizován? Rozhodně chápu poptávku knihovnické obce po nové budově Národní knihovny i veškeré nevýhody, které plynou ze současného stavu, a jsem ráda, že jste se rozhodl toto téma trochu oživit. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Děkuji za interpelaci. Skutečně se tím zabýváme i v těch intencích, které byly naznačeny. Já jenom řeknu rovnou, že teď už je to tak, že jsme připravili materiál pro vládu, který se týká právě toho rozhodování o tom, že by bylo třeba začít stavět novou Národní knihovnu, a on je v meziresortním řízení v této chvíli. Takže v této chvíli budeme vypořádávat ty připomínky, které jsme dostali. Takže to je to, co se tedy fakticky děje.

Důvody, proč jsem se rozhodl k takovému kroku, jsou dány tím, že jsem přesvědčen, že to současné řešení, kdy sídlo Národní knihovna má v Klementinu, že ta situace vlastně nic neřeší a je neudržitelná do budoucna, protože v těchto prostorách nemůže Národní knihovna dlouhodobě existovat. Důvodů je několik. Kdybych měl říct úplně to základní, tak je to třeba to, že po rekonstrukci Klementina, která stojí před svou třetí fází, sice budeme mít na konci dobře opravenou památkovou barokní budovu ohromné ceny, jednu z největších, nebo možná největší po Pražském hradu v Praze, ale nebudeme mít prostor, který by byl schopen plnit roli Národní knihovny, prostě třeba proto, že se tam vůbec nevejdou knihy. Vejde se jich tam v podstatě po té rekonstrukci jenom desetina. Zjednodušeně z deseti milionů se tam vejde jenom jeden. To znamená, ten stav, který je dneska, kdy si tam jdete půjčit knihu a u každé třetí čtvrté vám řeknou, že ji nemají, že se pro ni musí dojet, ten by vlastně pokračoval. Všechny ty alternativy řešení, budování různých alternativ v podstatě v rámci toho Klementina se ukázaly být neživotné a domnívám se, že ta každá úvaha skončí u toho, že Národní knihovna, její centrum musí být vystavěno znovu. A to je to, co bych chtěl vládě předložit, nebo to, co už jsem vlastně dostal do toho meziresortního řízení, abychom si uvědomili, že v této chvíli Česká republika ve svém hlavním městě nemá vyřešený problém Národní knihovny. Já tady nechci mluvit o tom, že Národní knihovna je zcela specifická instituce, která plní v každé zemi zvláštní úlohu, shromažďování povinných tisků a dále, která je nezastupitelná.

A jenom ještě jednu věc bych řekl, že v současné době mi připadá, že velice roste role knihoven. Někdo by řekl, že je digitální věk, tak co tady strašíte s knihovnami. Ale když se podíváte třeba do Liberce, Hradce Králové, Brna, tak tam máte dneska moderní, velmi dobře fungující knihovny, které se stávají víc než jenom místem půjčování knížek. Jsou to opravdu taková společenská centra, komunitní centra těch měst, která plní celou řadu funkcí. To znamená - a víte, že i další města dneska zvažují, jako třeba Ostrava, stavbu knihovny právě jako určitého centra dokonce. A dokonce i v Praze se podařilo postavit Technickou knihovnu v Dejvicích, kde je možné se podívat, jak takové místo jako knihovna dnes ve světě funguje. Takže i takovýto příklad najdeme zrovna tady i kousek. Nicméně opravdu plnohodnotnou Národní knihovnu nemáme a nejsme schopni ji podle mě vytvořit na půdě, na půdorysu Klementina, i proto třeba, že to je zátopová oblast, tak tam těžko budeme ty knihy skladovat, i kdybychom chtěli někde v podzemí, je to všechno nereálné. Takže je tu nutnost postavit novou budovu.

Já tady velmi zjednodušeně říkám ty argumenty, které bych chtěl předložit nakonec i vládě, a chtěl bych, abychom začali se pohybovat směrem k tomu. A co k tomu potřebujeme? Spolupráci s Prahou. To je myslím ten váš druhý dotaz, nebo první. Já jsem zahájil ta jednání s Prahou. Jednali jsme, informoval jsem o tom, že tady musíme začít kooperovat, protože není možné v hlavním městě stavět Národní knihovnu samozřejmě bez dohody s hlavním městem. Tady se musí celá řada věcí sladit a my bychom chtěli po hlavním městě především, aby nám pomohlo v této fázi uvažovat o tom, kde by ta knihovna měla být. To je vlastně první věc, na které se musíme s radními dohodnout. Takže jsme vlastně zahájili, bez Prahy se nedá hnout, jednání s Prahou jsme začali. Samozřejmě Praha s tím obecně souhlasí, to není věc nějakého sporu, a teď, protože tohle by měla být hlavně tedy akce vlády a státu, ale potřebujeme součinnost samozřejmě pražské radnice při hledání místa. A to je docela zásadní rozhodnutí i z hlediska, to umístění je samozřejmě klíčové dokonce nejenom - i prý pro Prahu samotnou přirozeně. Takže my vlastně potřebujeme určité rozdělení práce s Prahou obecně, protože se mluví také o koncertní síni, což mně se zdálo, že by právě měla být spíš věcí Prahy, a Národní knihovna by měla být věcí vlády. To bylo mé takové provizorní, které jsem v těch jednáních uplatňoval.

A vaše otázka, jestli je současný management Národní knihovny schopen realizovat - no, to kdyby se to rozhodnutí přijalo, tak my nejsme ještě ve fázi ani studie. My potřebujeme dohodu, kde by to mělo stát, pak zpracovat studii. To znamená, já si dovedu představit, že v této chvíli určitě jsme schopni to rozjet, protože kdybychom se rozhodli, že i budeme -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane ministře. (Aha.) Paní poslankyně položí doplňující dotaz, a tím vám umožní projev dokončit. Prosím.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji moc za slovo. Není to doplňující dotaz. Já vám hrozně děkuji za váš důkladný výklad. Vážím si ho a ráda bych tedy ten čas využila, jestli byste mi mohl odpovědět na tu třetí otázku, protože ta je pro mě srdcová a nejdůležitější. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, zkusím odpovědět i na tu třetí část, ke které jsem se ještě nedostal.

Tak první věc je, že ta jednání prozatím, která se vedou s hlavním městem Prahou, ukazují, že Praha zřejmě neuvažuje tak, že by se ta Národní knihovna stavěla v tom prostoru tuším Prahy 7, nebo kde to původně bylo plánováno, z důvodu možná proto, že už to tam je přehuštěné, já nevím, že už tam těch investic bylo dost. To je věc Prahy. Takže v této chvíli to vypadá, že Praha by hledala i místo výstavby zřejmě jinde. A druhá věc je, že - to se pouštím trochu na nejistý led, ale já se domnívám, že v architektuře současné je deset let poměrně dost velká doba. Za deset let se hodně věcí změní. Těžko si představím, že bychom se za tu dobu jenom tak mohli vracet k něčemu, co tady bylo před těmi lety. Takže mně připadá, abych tak řekl, že ta věc je neoživitelná v té původní podobě, i když mně se třeba také zamlouvala jako myšlenka. Ale dneska jsme už příliš daleko od toho. A také zřejmě není možné vůbec na tom místě o tom uvažovat.

Takže ono je všechno jinak. Jiné bude prostředí, jiné budou podmínky a jinam se dostal celkově i ten vývoj. A bohužel samozřejmě, především bych řekl, tu není pan Kaplický. Já za sebe si těžko dovedu představit realizaci podobné stavby bez přítomnosti toho architekta. Takže tady je celá řada věcí, proč si bohužel myslím, že to, co vy jste zmínila, je spíš minulost, a za sebe vám říkám trošku svůj osobní názor, že se k tomu už vrátit nedá.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Seznámím sněmovnu s omluvenkami. Pan poslanec Mašek se omlouvá mezi 15. a 20. hodinou z pracovních důvodů a pan poslanec Polanský od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Paní poslankyně Melková tady není, takže to propadá, a prosím pana poslance Martínka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci regulace a rizik podnikových dluhopisů. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci uvolnění regulace podnikových dluhopisů. Čím dál častěji se na internetu objevují nabídky podnikových dluhopisů, které pro potenciální investory vypadají atraktivně. Úroková míra se běžně pohybuje od 7 do 9 %. Při vyhledávání dluhopisů s vysokými výnosy na internetu je možné narazit i na inzerci slibující dluhopisy s výnosem 14 %. Tomu však také odpovídá riziko, které potenciální investor podstupuje. Jako příklad uvádím online prodejce Zoot, který přestal platit své závazky, a držitelům dluhopisů tak reálně hrozí, že získají nazpět asi jen desetinu z celkových 239 milionů korun. Malí investoři, kteří se často nedostanou k dluhopisům velkých společností, jako je například ČEZ či České dráhy, hledají možnosti investic do dluhopisů jinde, čehož využívají weby, které nabízejí zajímavě úročené dluhopisy menších či začínajících firem.

Exploze rizikových firemních dluhopisů je dle webu rizikovedluhopisy.cz, který před největším nebezpečím investic do rizikových dluhopisů varuje, způsobena uvolněním regulace Českou národní bankou a Ministerstvem financí v roce 2012. Vypadla například povinnost nechat si u ČNB schvalovat emisní podmínky. Běžní občané jsou tak ohroženi mnohdy agresivním marketingem společností. Za jejich investici, mnohdy celoživotních úspor, jsou jim slibovány vysoké zisky. Společnosti tak oslovují občany e-mailem, telefonem na osobní číslo, reklamami na internetu či přes finanční poradce, kteří z investičních smluv mají provize. Dle některých jsou korporátní dluhopisy časovanou bombou, která v budoucnu může způsobit mnoho problémů.

Ptám se vás proto, zda se ministerstvo touto problematikou zabývá. Jaké kroky bude podnikat, aby ochránilo malé investory? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, Ministerstvo financí se tématu podnikových dluhopisů dlouhodobě věnuje a vnímá a pečlivě vyhodnocuje veškerá rizika. Od ledna 2018 například nemohou investiční zprostředkovatelé nabízet dluhopisy bez prospektu, tedy informačního dokumentu schváleného Českou národní bankou.

V současné době vrátil Senát do Poslanecké sněmovny návrh zákona evidovaný jako sněmovní tisk číslo 398, který zavádí povinnost mít i pro listinné dluhopisy přiděleno mezinárodní identifikační číslo cenného papíru, takzvaný ISIN. Je to navrženo především z důvodu snazší dohledatelnosti emisí a zvýšení transparentnosti emise.

Dále je navrženo, aby emisní podmínky obsahovaly varování, že ani schválení prospektu ze strany České národní banky není zárukou nízkého rizika, protože Česká národní banka neposuzuje schopnost emitenta splácet dluhopisy ani pravdivost informací uvedených v prospektu. Důvodem je zejména to, aby investoři nebyli uvedeni v omyl, že schválení prospektu znamená dohled či garanci České národní banky. Česká národní banka vydala v březnu 2019 dohledový benchmark, kterým dále reguluje nabízení dluhopisů drobným investorům.

Ministerstvo financí publikovalo v roce 2019 takzvaný scorecard korporátních dluhopisů, který má investorům umožnit lépe posoudit riziko, že emitent nebude schopen dluhopisy splatit, a to na základě posouzení údajů z účetních závěrek. V lednu 2020 publikovalo Ministerstvo financí aktualizovanou verzi tohoto dokumentu, a to včetně návodu na vyhledání podstatných údajů v účetních závěrkách emitentů.

Dále Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o dluhopisech, kdy emisní podmínky dluhopisů bez prospektu, konkrétně emise do jednoho milionu eur, budou doplněny i o údaje o emitentovi, protože v dnešní době obsahují emisní podmínky jen informace o dluhopisu. Bude navrženo, aby osoby nabízející tyto dluhopisy publikovaly tyto emisní podmínky na svých webových stránkách, a ve vztahu k této povinnosti bude zaveden dohled České národní banky včetně možnosti uložit sankci.

Schvalování podmínek Českou národní bankou bylo v roce 2012 vypuštěno pro nadbytečnost, kdy u veřejně nabízených emisí schvaluje Česká národní banka prospekt. Česká národní banka schvalovala emisní podmínky z hlediska úplnosti a neposuzovala schopnost emitenta dostát svým závazkům. Posouzení rizika spojeného s dluhopisy vždy bylo zejména na investorovi. Z tohoto důvodu považuji za důležitou i otázku finančního vzdělávání. Na podporu vyšší finanční gramotnosti Ministerstvo financí vytvořilo aktualizovanou Národní strategii finančního vzdělávání, kterou vláda schválila 13. ledna 2020. Najdete ji i na stránkách Ministerstva financí, nebo přímo na mém Facebooku, kde jsem o tom podrobně informovala. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za odpověď. Musím říct, že jsem interpelaci využil především proto, abych dané téma dostal do mediálního prostoru, protože přeci jen se může jednat o množství miliard, které v tuto chvíli můžou být ohroženy, a v některých případech už dokonce záměrně s původním cílem dané emise, že nebude návratnost zajištěna. Takže je to téma, kde by si lidé měli uvědomit to obrovské riziko, které případně podstupují především s těmi vyššími úroky, které jsou jim nabízeny, kde samozřejmě je často úměra v tom, že čím vyšší úrok, tím vyšší riziko.

Chci se tedy zeptat - doplňující dotaz ohledně toho, jestli si Ministerstvo financí například vede nějaké statistiky ohrožených, nebo - já vím, že je to možná spíš práce ČNB - ale ohledně toho, jaké z toho počtu emisí jsou ohroženy a kde hrozí doopravdy, že část prostředků investorů propadne a už je neuvidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně odpoví na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jsem ráda, že jste to téma zdvihl, protože vidíte z celé řady kroků, že Ministerstvo financí to nenechává, nenechává nás to chladným a celá řada legislativních... připravuje novelu zákona, určitě se můžete zapojit potom v rámci připomínkového řízení. Takovou statistiku si nevedeme, protože dohledová činnost je povinností České národní banky. Ale samozřejmě snažíme se po diskusi s Českou národní bankou, to vždycky vzniká po diskusi s nimi, vytvořit legislativní zázemí, právě abychom chránili drobné investory.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní by měl interpelovat pan poslanec Třešňák nepřítomného ministra Vojtěcha, avšak pan poslanec Třešňák zde také není přítomen, takže to propadá. A prosím pana poslance Černohorského, který bude interpelovat opět paní ministryni Schillerovou ve věci, jaké byly důvody odvolání předsedy představenstva OKD. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Tak má otázka je zcela jednoduchá. Už jste ji tedy vyřkl. Jaké byly důvody odvolání předsedy představenstva OKD? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To bylo rychlé. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, o odvolání předsedy představenstva rozhodl stoprocentní akcionář OKD, tedy společnost Prisko. O odvolání jsem byla Priskem informována a neměla jsem důvod s ním nesouhlasit. Je třeba si uvědomit, že situace na trhu se výrazně změnila. OKD tím pádem v současnosti trpí výrazným poklesem cen černého uhlí a zároveň nízkou produktivitou s vysokými fixními náklady a z těchto důvodů je extrémně citlivé na změnu cen. Takže současné vedení je složeno z odborníků, dlouhodobých pracovníků OKD. Věřím, že díky svým schopnostem a zejména bohatým zkušenostem v problematice budou dokonale zorientováni a nebudou se muset seznamovat s jejím fungováním a dokážou společnost řídit efektivně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já spíš nerozumím tomu, proč byl tedy předseda představenstva OKD odvolán na základě toho, že se snížila cena uhlí. To on totiž není schopen ovlivnit, protože ty ceny jsou ovlivněny spíš tím, jak efektivně jsou to schopni vytěžit například třeba Australané, kteří nemají hlubinné doly jako my. Leč vlastně jediný, kdo se vyměnil, byl víceméně tedy předseda představenstva. Takže pokud tam byla nějaká nespokojenost s představenstvem, tak proč tam byl zásah jenom u toho předsedy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jak jsem řekla, byla jsem o tom informována. Nebylo to na žádný můj pokyn, jestli mě k tomu tlačíte. Vzala jsem to na vědomí. To není jenom o poklesu ceny uhlí. Za to by určitě těžko bylo někoho vinit. To je ekonomický faktor. Ale ono to souvisí s tím, že tím pádem tam máte vlastně problém s nízkou produktivitou, s vysokými fixními náklady. Je to potřeba řešit. A prostě pokud společnost dospěla k názoru, že tam chce odborníky, lidi, kteří se v tom vyznají, posunout to někam dál, budou reagovat na tuto složitou ekonomickou situaci, protože jde samozřejmě o nějakou ekonomickou rentabilitu společnosti, tak já jsem v podstatě vzala na vědomí to, že ta změna byla k lepšímu, nebo bude.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude paní poslankyně Balcarová interpelovat pana ministra Brabce ve věci Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chtěla jsem se zeptat na ochranu oblasti Soutoku - Podluží, který by měl být vyhlášen jako evropsky významná lokalita v rámci Natura 2000. Tento proces byl zahájen v roce 2008. Česká republika na to vyhlášení měla šest let, to znamená, mělo být vyhlášeno nejpozději do roku 2014. V tuto chvíli pořád ještě vyhlášeno nebylo. Takže jsem se chtěla zeptat pana ministra, jak v tomto ministerstvo bude dále postupovat. A pak jsem se chtěla ještě zeptat, že současně se zahajuje proces, nebo se zahájil v roce 2019, vyhlášení Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy, které se týká ochrany 40 % předmětného území. Jestli mi tedy může vysvětlit, jak se věci mají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na interpelaci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za otázku. Já si na začátku neodpustím povzdech nad tím, že asi hrajeme nějaký špatný repertoár tady, že na nás chodí tak málo lidí odpoledne. Ale přesto jsem vděčný za věcný dotaz. Vy jste se ptala na EVL, v konkrétním případě je to ochrana evropsky významné lokality Soutok - Podluží a tady vycházíme z nařízení vlády 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, které stanoví formu ochrany právě pro tuto evropsky významnou lokalitu v kategorii národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, případně přírodní rezervace a přírodní památka, tedy kombinací uvedených maloplošných zvláště chráněných území.

Tou první částí, kterou v této chvíli právě začínáme řešit, nebo jsme začali řešit minulý rok, je záměr na vyhlášení národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy. Ten záměr byl v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny oznámen 25. října loňského roku všem známým vlastníkům pozemků dotčeným návrhem a dotčeným obcím a kraji. Uplynula lhůta 90 dní pro uplatnění připomínek nebo námitek. My jsme obdrželi řadu námitek od celkem tří vlastníků, Lesů ČR, státního podniku, Povodí Moravy, státního podniku, a města Lanžhot. V této chvíli bych nechtěl hovořit úplně o obsahu námitek, protože je vypořádáváme, jsou předmětem správního řízení, a už vůbec samozřejmě nechci naznačovat, jak Ministerstvo životního prostředí o nich rozhodne.

A z hlediska, pokud by vás zajímal časový harmonogram, tak my momentálně samozřejmě jsme v rámci správního řízení, vypořádáváme obdržené námitky, což zajišťuje Ministerstvo životního prostředí, a na základě shromážděných podkladů ministerstvo do 60 dnů rozhodne o vypořádání těchto námitek. Ovšem to správní řízení je dvojinstanční a proti rozhodnutí ministerstva coby první instance mohou účastníci řízení podat rozklad, po kterém bude rozhodovat ministr na základě doporučení rozkladové komise. A proti rozhodnutí mému v rámci stanoviska rozkladové komise se mohou účastníci dále bránit správní žalobou.

To znamená, hrubým odhadem, že konečné vyhlášení národní přírodní rezervace jako první části ochrany evropsky významné lokality Soutok očekáváme v horizontu minimálně jednoho roku, pokud vše půjde dobře. Protože potom samozřejmě ještě probíhá klasický legislativní proces, tedy mezirezort, Legislativní rada vlády a potom vyhlášení rezervace. Zároveň Agentura ochrany přírody a krajiny v rámci regionů diskutuje, nebo chce zadat socioekonomickou studii možné chráněné krajinné oblasti Soutok a je to v tomto případě poměrně dlouhodobá práce, protože už před deseti lety, zmiňovala jste, byla diskuse s regionem, objevila se celá řada výhrad z regionu, obav, že lidé nebudou moci chodit na houby nebo nebudou moci rybařit nebo budou nějaké jiné problémy. To už se tenkrát kolegové z agentury snažili nějakým způsobem rozptýlit. My se obecně řídíme tím, že se snažíme mít nějaký základní konsenzus s regionem. Nechceme vnutit regionu nějakou přírodní nebo chráněnou oblast, ať už formou CHKO, a už vůbec třeba ne národního parku, ale samozřejmě ani maloplošného území typu přírodní rezervace, takzvaně silou, že bychom to tam nanutili, ale snažíme se vždycky najít nějaký soulad, kompromis s tím, co si region, v tomto případě obce, kterých se ta oblast týká, co si prostě přejí.

Takže v této chvíli řešíme vlastně paralelně konkrétní část, tedy národní přírodní rezervaci Lanžhotské pralesy a její vyhlášení, a širší diskusi o možnosti v budoucnu, pokud bychom našli konsenzus, právě chráněné krajinné oblasti Soutok. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz, prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Já jenom, abych si byla jistá, takže v tuto chvíli jsou Lanžhotské pralesy v procesu a tam se předpokládá, že v příštím roce dojde k vyhlášení tak nějak. A co se týká toho většího území, ty Lanžhotské pralesy jsou 40 % toho původního území Soutok, tak tam je to teď nejisté a čeká se na nějakou studii, na nějaké vyjednávání? Děkuji. (Ministr Brabec: Ano, přesně tak.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan ministr potvrdil pokýváním a odpovídat na mikrofon nebude. Takže prosím pana poslance Jandu, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci sazby DPH na skipasy. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, novelou zákona o DPH došlo 1. února 2019 k uplatnění rozdílné sazby DPH na jízdné lanovými dráhami na 10 % a lyžařskými vleky na 15 %. To způsobilo provozovatelům lyžařských středisek mnohé komplikace a oprávněně je vnímají jako velkou křivdu. V lyžařských areálech, které provozují dopravní zařízení obojího typu, totiž není provozovatel při vystavování daňových dokladů schopen dopředu určit, zda návštěvník-lyžař využije lanovku, vlek nebo obojí. V praxi tak tato dvojí sazba způsobuje nejen obrovské nejasnosti při nákupu přepravního tarifu, tedy skipasu, ale navíc s nástupem 3. a 4. vlny EET nebudou schopni provozovatelé lyžařských středisek vystavit při prodeji skipasů prodejní doklad a stanovit tak správnou výši DPH.

Vy sama jste ostatně v komunikaci s Asociací lanové dopravy přislíbila nápravu, resp. podporu případné změny. Ptám se vás proto, zda ministerstvo v této věci chystá změnu legislativy. A v případě, že nikoli, zda podpoříte případný pozměňovací návrh k novele zákona o DPH, kterou jsem předložil Sněmovně minulý rok.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, jenom trochu si připomeneme historii, abychom věděli, kde jsme. Dovoluji si vám připomenout, že návrh na snížení sazby daně na 10 % u pozemní hromadné pravidelné dopravy cestujících, jejich zavazadel, s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky, předložili v březnu 2018 poslanci Věra Kovářová, Petr Gazdík, Jan Farský, Vít Rakušan a Jana Krutáková. Byl to sněmovní tisk 140. Nejedná se tedy o vládní novelu, to bych chtěla zdůraznit. A při hlasování ve Sněmovně jste ten návrh podpořil i vy, pokud si dobře vzpomínám. Zákon byl tedy schválen 20. prosince 2018, účinnost nastala 1. února 2019, to vy jste správně řekl. V médiích se objevuje, že změna nastala až od roku 2020, ale vy jste správně řekl od 2019, takže vy to máte nastudováno správně. A to znamená, že ta lyžařská střediska musela dle nových pravidel postupovat už minulou sezónu.

Již v únoru loňského roku, toho 18. 2. 2019, jsem zasílala dopis Asociaci lanové dopravy, který tady mám s sebou, mohu vám ho klidně poskytnout, kde je podrobně popsán způsob, jak správně uplatňovat sazbu daně v těchto případech, neboť se nejedná o jediné odvětví v české ekonomice, kde může nastat kombinace různých služeb a dodání zboží v různých sazbách daně, příkladně vstupy do prostor, kde je v jedné ceně bazén, sauna, masáže apod. To není nic, co bychom neznali. Buď je plátce schopen fakticky nebo kvalifikovaným odhadem - znalost chování většiny zákazníků ve skiareálu - určit poměr mezi lanovkou, která má 10 %, a ostatními způsoby dopravy, vleky 15 %, nebo pokud není schopen to určit, jedná se o smíšenou sazbu, pak se uplatní jedna sazba daně ve výši 21 %. Všechno to v tom návodu je popsané.

Předmětný poslanecký návrh tedy představoval skutečně změnu oproti tomuto. Paní poslankyně ho hájila ve Sněmovně tím, že usiluje o podporu pravidelné hromadné přepravy, jako je autobus, tramvaje, vlaky, metro, před automobily, a říkala, že tam, kde je to součástí té hromadné dopravy, takže - paní poslankyně nám jde, tak nám to může potvrdit - tak tam to chtěla podpořit. To znamená, nebylo prezentováno v návrhu paní poslankyně Kovářové, že by součástí záměru bylo podpořit lyžařská střediska.

Já neznám váš pozměňovací návrh. Pokud to chcete vrátit do vyšší sazby, tak samozřejmě s tím problém nemám, takže to je otázka další debaty. Ale prostě tehdy se tím pozměňovacím návrhem sledovala podpora hromadné přepravy. To se tady podařilo i prosadit v Poslanecké sněmovně. Vy jste o tom hlasoval, já jsem na to reagovala, popsala jsem, jak mají postupovat.

Co se týče EET, také na to Finanční správa má řešení. Oni nemusí při tom skipasu tam uvádět sazbu DPH, mohou to až zaúčtovat potom správně. Tak to řešení má, to prostě není nic, co by třeba neznala ta wellness centra, kde jsou také rozdílné sazby.

Takže já k tomu v tuto chvíli říkám, nebyl to vládní návrh, byl to návrh paní poslankyně, prošel v Poslanecké sněmovně a prakticky to řešení má. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Ano, mám zájem. Já jsem tady nemluvil, že ten pozměňovací návrh je připraven. Ten pozměňovací návrh není připravený. Já jsem podal novelu ohledně vratky DPH a k tomu bychom to mohli přidat nějakým pozměňovacím návrhem o snížení sazby i pro vleky. Tak jsem to myslel, paní ministryně.

Pokud se týká wellness a dalších takových věcí, tak tam asi takový problém nevidím. Tam to rozčlenění jde, ale pokud máte lanovou dráhu, která jede přes celý kopec a půlka toho kopce je vlek, a pak vám přijede zahraniční turista a vy mu v tu chvíli musíte vystavit dva skipasy, nebo vysvětlit mu, že nemůže ten stejný skipas použít jak na lanovku, tak na vlek, tak toto problém je. Takže právě tady o to se mi jedná. Že lanové dráhy byly zařazeny do veřejné dopravy, o tom vím, to jste mě poučila zcela správně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já už v tuto chvíli nemám, co bych asi doplnila. Prostě řešení to má, nemusí mít dva skipasy, popisujeme to tam. Má to řešení v EET. Říkám, není to prostě nic, co by ekonomika neznala, a byl to návrh paní poslankyně. Podporovala hromadnou přepravu, tak toto tady řekla, určitě by se to někde našlo ve stenozáznamech. Pro mě v tuto chvíli už nemám, co bych dodala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude paní poslankyně Richterová interpelovat nepřítomnou ministryní paní Benešovou ve věci průtahů na opatrovnických soudech dětem. Běží čas. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se obracím na nepřítomnou paní ministryni spravedlnosti s tím, co už jsem s ní řešila v říjnu 2019, a nedostala jsem bohužel jasné odpovědi. Zajímá mě to, zda Ministerstvo spravedlnosti sleduje následující čísla.

Zda sleduje, za prvé, jak dlouho trvá, než se vypíší jednání u malých dětí, například pod šest let věku nebo pod jinou věkovou hranicí, a to zkrátka z toho důvodu, že malým dětem běží čas výrazně rychleji. Proto je důležité jejich situaci na opatrovnických soudech řešit neprodleně.

Za druhé mě zase zajímá u toho typu opatrovnických soudů, jak probíhají případy osvojení. V některých krajích totiž soudci těm osvojitelům, kteří byli předem pečlivě vybráni, svěřují děti na předběžné opatření a jinde nikoli. A pak děti čekají v ústavech, a často zbytečně, a řádná jednání jsou vypsána v řádu měsíců. Takže to umísťování na základě předběžného opatření k osvojitelům v zájmu dětí je můj druhý dotaz.

A třetí dotaz. Zajímá mě, zda takto obdobně Ministerstvo spravedlnosti statisticky sleduje i případy svěření do pěstounské péče, tedy nikoliv pouze k osvojitelům, nebo do péče jiné osoby, a zkrátka mě zajímá, jak rychle to u těch malých dětí, nebo u dětí obecně, podle toho, co Ministerstvo spravedlnosti sleduje, probíhá.

Poslední dotaz, čtvrtý, se týká souladu s návrhy OSPOD. Sledujete, do jaké míry se soudy řídí návrhy OSPOD? Anebo do jaké míry jsou s nimi v rozporu? Ráda bych, aby náš stát měl přehled o rychlosti opatrovnických soudů, a to zvlášť ve vztahu k malým dětem a k dětem obecně, a samozřejmě, pokud máte ještě nějakou jinou statistiku, budu za ni ráda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A než dám slovo paní poslankyni Kovářové, seznámím vás s dalšími omluvenkami. Paní poslankyně Pastuchová se nám omlouvá do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Dražilová od 15.30 hodin do konce jednacího dne taktéž z pracovních důvodů.

A nyní bude paní poslankyně Kovářová interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci daňového řádu a návrhu opozice. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, v posledních měsících jsme stále častěji svědky, kdy vládní koalice bez nějaké větší diskuse automaticky zamítá opoziční pozměňovací návrhy, či dokonce novely zákonů s odůvodněním, že vláda již připravuje komplexnější změnu právní úpravy. Od tohoto potvrzení tedy mnohdy uběhne několik měsíců, než je vládní návrh předložen.

Nicméně ráda bych se vrátila právě k pozměňovacím návrhům, které jsou z 99 procent automaticky odmítány. Nejinak tomu bylo v případě daňového řádu. Byla předložena celá řada pozměňovacích návrhů, které zlepšovaly postavení nebo práva daňového poplatníka, či měly zlepšovat jeho komfort. A jaké bylo stanovisko vašeho resortu? Nesouhlas, nesouhlas a nesouhlas. Nemohu se tedy vyhnout pocitu, že vládní koalice automaticky zamítá opoziční návrhy, které leckdy zlepšují postavení těch, na které má předmětná právní úprava dopadat. Přitom obsahově se nejedná o žádné politické návrhy, pouze o technické úpravy.

Vážená paní ministryně, proč neustále od vládní koalice slyšíme, že opoziční návrhy jsou špatné, neprošly řádným legislativním procesem, i když byly předloženy v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny? Jsou tedy jen ty vládní návrhy ty dokonalé a správné? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, interpelace se vztahuje k projednání novely daňového řádu a souvisejících zákonů, sněmovní tisk číslo 580, jejíž třetí čtení proběhlo včera, 12. února 2020. Já v tuto chvíli, když vy jste vlastně necílila na žádný konkrétní návrh, myslela jste to obecně, tak já i obecně budu odpovídat.

Pokud Ministerstvo financí, a víte, že i já jsem chodila, samozřejmě logicky, na všechna čtení, to jasně, to je moje povinnost, ale byla jsem i na všech jednáních rozpočtového výboru mezi všemi čteními k tomuto tisku, protože to je jeden z prioritních tisků Ministerstva financí, protože je to legislativní základ pro náš projekt online finanční úřad, a chtěla bych zdůraznit, že pokud zpracovává Ministerstvo financí stanoviska k pozměňovacím návrhům, tak důsledně aplikuje odborný přístup a nerozlišuje návrhy na politické nebo ostatní, což nakonec v těch vyjádřeních, ať už jsme o tom vedli debatu, a samozřejmě logicky, protože jsme nevyhovovali, tak se to opozičním poslancům nelíbilo, ale prostě ta argumentace v těch vyjádřeních jasně byla uvedena.

Ke všem stanoviskům - ke všem pozměňovacím návrhům, pardon, abych byla přesná, zaujalo Ministerstvo financí, a na tom si trvám, odborné stanovisko bez rozdílu toho, kdo vlastně podával ten pozměňovací návrh, bylo to takto posláno rozpočtovému výboru, a pokud si dobře vzpomínáte, tak rozpočtový výbor se v podstatě se stanovisky Ministerstva financí v tomto případě - a nebývá to vždycky, pokud já si dobře vzpomínám - se všemi mými stanovisky se ztotožnil. To znamená, prošlo skutečně jenom to, co jsem podpořila v rozpočtovém výboru. Na plénu se to nepodařilo ve 100 procentech, ale v rozpočtovém výboru ano.

To znamená, že ke všem pozměňovacím návrhům, k nimž bylo zaujato negativní stanovisko, byly uvedeny také věcné důvody tohoto kroku. Byla tam tabulka, víte, že to tam bylo popsáno, že jsem celou řadu z nich osobně vysvětlovala, a u řady pozměňovacích návrhů také byly uvedeny výhrady legislativního charakteru. To znamená, ne věcného, ale legislativního, protože ať byly velmi, velmi zásadní. Byla to debata, kterou jsem tady vedla i včera s panem předsedou Stanjurou na plénu, třeba stran pozměňovacího návrhu paní předsedkyně Vostré, který připravovalo Ministerstvo financí, a já jsem se k tomu hlásila, a který vlastně akceptoval názor Ústavního soudu, a z časové nouze jsme to takto řešili, protože Ústavní soud nám na nápravu dal do konce tohoto roku a legislativní proces by nebylo při dobré vůli, ten standardní, který vždycky budu upřednostňovat, by nebylo z pohledu, z hlediska sebelepší vůle stihnout, a já samozřejmě chci naplnit výhrady a výtky Ústavního soudu a dostat správnou legislativu.

A vysvětlovala jsem tady, že to, co požadovali opoziční poslanci, prostě není možné. Není možné. Byla to čistě - nebyla to vůbec politická debata, byla to čistě odborná a ryze právní debata. Řekla jsem ano, vyhláška tam je, ale vyhlášku může ministerstvo vydat a já vydám vyhlášku k tiskopisům. A půjde do legislativního procesu jenom v momentě, že bude zmocnění v zákoně. A zmocnění musí dát mantinely, jinak taková vyhláška by byla protiústavní. Takže to, co chtěli opoziční poslanci, prostě není možné legislativně. Není to možné právně. Takže ta debata byla čistě odborná a v žádném případě politická.

V řadě případů obsah pozměňovacího návrhu směřoval přímo proti obsahu vládního návrhu, zpravidla tím, že ho neguje. Takže chápete, že jestliže je tady nějaký vládní návrh, to znamená tedy projev nějaké politické vůle, nějak to chceme realizovat, a proti tomu jde naprosto negativní, tak logicky nesouhlasný postoj je jasným vyústěním tohoto kroku, protože bychom popírali sami sebe. To prostě by asi těžko dávalo smysl.

V části případů se jednalo návrhy odpovídající si obsahem již dříve uplatněným odmítnutým připomínkám z mezirezortního připomínkového řízení, zejména ze strany profesních komor, zájmových organizací, takže negativní postoj ministerstva je v tomto ohledu konzistentní. Není vůbec závislý na tom, že byl uplatněn tady opozičním poslancem, ale tím, že už jsme to v mezirezortu jednou odmítli a namítla to třeba komora nějaká, daňových poradců nebo jiná. Tady to mám obecně skutečně zpracované. V několika případech jde navíc o návrhy, které již byly v minulosti Poslaneckou sněmovnou zamítnuty, a negativní postoj ministerstva je v tomto ohledu také konzistentní.

Takže takto bych asi všeobecně a obecně zdůvodnila, proč jsem včera měla k tomu negativní postoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Já bych využila čas, který tady mám na doplňující otázku, s tím, že dnes se hovořilo hodně o novele zákona o DPH, o snížení právě DPH na jízdné ve veřejné dopravě. Zaznamenali jsme totiž, že pan premiér Babiš ve svém nedělním příspěvku Čau lidi se vyjádřil pozitivně v tom a pochlubil se, jak vláda ANO snížila v loňském roce DPH na jízdné ve veřejné dopravě z 15 na 10 %, což je tedy pravdou, že došlo k tomu snížení, došlo k velkým úsporám na úrovni krajů v řádech stovek milionů korun. Co tedy říkáte na to, že pan premiér se vyjádřil, že vláda ANO tento zákon tedy podpořila, ovšem tento návrh nebyl z dílny vládní koalice, ale z dílny Starostů a nezávislých, a všichni poslanci za hnutí ANO hlasovali proti tomuto návrhu. (Upozornění na čas.) Takže jsem se chtěla zeptat, zda Ministerstvo financí neinformovalo špatně pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím o odpověď na doplňující dotaz.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Určitě ne. Pan premiér tyhle věci sleduje sám osobně. Paní poslankyně, máte pravdu, tento pozměňovací návrh byl z dílny (poznámka zprava) - novela, pardon. Novela. Beru zpět. Novela. Beru zpět. Poslanecký návrh. (Směrem k pravé části sálu.) Přeřekla jsem se, pane poslanče, tak klid. Klid. To bylo přeřeknutí. Poslanecký návrh, ne záměr. Poslanecký návrh byl z dílny těchto poslanců, které jste jmenovala, ale nebylo by možné dát tento podnět, kdyby v roce 2015 pan premiér, který byl tehdy v pozici ministra financí, nezavedl druhou sníženou sazbu. Takže musíme vždycky jít úplně na ten začátek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Ferjenčík bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci snížení zdanění práce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, já bych se chtěl zeptat, kdy konečně snížíte zdanění práce, jak jste slibovali před volbami, jak jste slibovali v programovém prohlášení, jak periodicky slibujete v médiích. Bohužel čas se krátí a už je poměrně málo času na to, aby se vůbec v tomto volebním období stihlo to zdanění práce snížit a schválit. Takže mě by zajímalo, jestli tedy zrušíte superhrubou mzdu a snížíte daň, nebo zvýšíte slevu na poplatníka, nebo zavedete slevy na sociálním pojištění, jak jste slibovali před volbami, a jestli tedy se nějaký z těchto kroků stane. My jsme mnohokrát během tohoto období navrhovali zvýšit slevu na poplatníka, aby všichni zaměstnanci ušetřili víc než 5 tisíc korun ročně na daních. My jsme navrhovali i kompromis, ať to jsou třeba 2 tisíce ročně, ale bohužel to vládní koalice vždycky zamítla. Tak mě zajímá, kdy tedy přijdete s nějakým snížením zdanění práce vy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, otevřel jste tady několik témat. Já bych chtěla připomenout takovou tu tabulku snižování daní za posledních šest let, která zhruba obsahuje 130 mld. Jsou tam slevy na děti - první, druhé, třetí atd. Ale budu se věnovat superhrubé mzdě, na kterou se ptáte.

My jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády, že zrušíme superhrubou mzdy a že snížíme tu efektivní daň pro zaměstnance, která je 20,1 %, vy to znáte, na 19 %. Já jsem tento záměr dala už do daňového balíčku na rok 2019, který byl v připomínkovém řízení v roce 2018. Tehdy jsem to po mezirezortu po dohodě vlastně s premiérem a s vládními kolegy stáhla, protože jsme neměli v té době podporu. A ten mezirezort odhalil určitý problém, který - samozřejmě, že jsou tam rozpočtové dopady, to víme, to v tuto chvíli nechci eskalovat, to řeknu za chvíli, ale základní problém, který tam je, my pokud zrušíme superhrubou mzdu a snížíme daň na 19 %, tak v podstatě na tom vydělávají 1,1 % zaměstnanci - samozřejmě čím má menší plat, tím méně, tu tabulku jsem měla podrobně zpracovanou v rámci mezirezortu tehdy, ale zůstává skupina OSVČ, která má dnes 15 %, šla by na 19 %, protože my nemůžeme udělat v rámci fyzických osob různé sazby, to prostě už by byl opravdu zmatek, a šla by na 19 %. My jsme to tehdy měli připraveno tak, že to budeme kompenzovat OSVČ tak, že si budou moci tři čtvrtiny, myslím, že tři čtvrtiny to byly, zaplaceného, odvedeného sociálního pojištění dát do výdajů. Tak jsme to chtěli, tak to zhruba vycházelo, ale každopádně pořád je to 19 %, což oni těžko ponesou. A pak ten mezirezort odhalil, že je určitá skupina poplatníků, kterým rozhodně poroste, kterým není co započítat, protože mají třeba příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy, a tím pádem těm by prostě rostly daně, což je zase v rozporu s jiným naším bodem programového prohlášení vlády.

Takže my jsme se dohodli na úrovni koalice, která byla v lednu, že - a samozřejmě rozpočtové dopady nezastírám. Je to 24 mld. na státním rozpočtu, asi 34 mld. na veřejných rozpočtech. Nebo 33 mld. To už je jedno. 33,4 mld. na veřejných rozpočtech. My jsme se dohodli, že při sestavování prvního návrhu rozpočtu, toho prvního, co se dělá vlastně v dubnu, předkládá se do konce června na vládu, tak prostě se musíme pobavit o prioritách, protože máme určité priority. Jsou to důchody, jsou to platy učitelů investice a prostě musíme to nějakým způsobem zohlednit v rámci jednání o rozpočtu a až v rámci tohoto jednání bude definitivně jasno, ale vzhledem k okolnostem, které jsem teď sdělila, jsem velmi skeptická.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych se zeptat, proč tedy jednoduše nezvýšíte tu slevu na poplatníka, což je úplně jednoduché opatření. Je nejvíc sociální citlivé, protože z něj profitují úplně všichni. Už dneska jsou i daně lidí, co jsou na úrovni minimální mzdy, přesahují ty daně tu základní slevu, takže by na tom vydělali všichni a je to administrativně nesmírně jednoduché. Takže to by bylo velmi jednoduché opatření. Můžete tam udělat kompromis, jaký chcete. Můžete to zvednout na 27 tis., pak to nebude mít velký rozpočtový dopad, můžete to zvednout na 30 tis., jak jsme navrhovali my, pak to bude někde okolo těch 20 mld. Na druhou stranu výnosy daně z příjmů fyzických osob rostou extrémně rychle, a to výrazně rychleji než ekonomika nebo než jiné daně, stejně tak průměrné daňové zatížení práce výrazně roste u nás. To jsou všechno důvody, které umožňují v rámci rozpočtu to zdanění práce snížit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Vy jste si částečně odpověděl tím, že návrh, který jste myslím, že - já nevím - v nějakém řízení navrhoval, na 30 tis., myslím, že jste to někde měl, tak jsou rozpočtové dopady přes 20 mld. Já bych pořád chtěla připomenout, my máme nějaké programové prohlášení vlády, máme určité priority, budeme o tom jednat v rámci rozpočtu a chci připomenout, že daně snižujeme. Snižujeme je už šest let. Zhruba to dělá dneska asi 130 mld. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Zdeněk Podal s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážený pane nepřítomný ministře, interpeluji vás na základě žádosti majitelů obytných automobilů nad 3,5 tuny. Tito uvádějí, že při cestování na dálnici platí poplatky jako nákladní vozidlo dané EURO třídy. Proč má být obytný vůz určený k rodinné rekreaci ve stejné kategorii jako vozy provozované komerčně, které jsou určeny pro převážení nákladu? Proč má obytný vůz v pátek mezi 15. a 20. hodinou platit vyšší poplatky, když právě toto je doba, kdy rodiny vyjíždějí na víkend?

I podle mého názoru by bylo logické, aby obytná vozidla o hmotnosti větší než 3,5 tuny platila buď stejné poplatky jako osobní vozidla, nebo alespoň jako autobus, který se také používá pro přepravu osob. Ve většině evropských států platí obytné vozy jednotné poplatky bez ohledu na hmotnost. Například Slovensko, Maďarsko, Francie. Výjimkou, kde jsou obytné vozy ve stejné kategorii jako vozy nákladní, je jen naše republika a Rakousko. Tyto obytné vozy používají většinou vícečlenné rodiny, proto se domnívám, že by vaše ministerstvo mělo této žádosti vyhovět. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Martin Kupka s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážená paní ministryně, já sleduji poměrně podrobně dění na poli moderní české architektury, takže mně neunikla přestřelka ohledně rekonstrukce karlovarského hotelu Thermal. Nepochybně se shodujeme v tom, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších památek druhé poloviny 20. století, jednu z nejvýznamnějších staveb brutalistní architektury, jak se to obecně označuje, architektonický brutalismus, kterým jsou manželé Machoninovi uznáváni po celém světě.

Já bych se chtěl ale zeptat, co říkáte názoru současných odborníků, kteří říkají, že k největší devastaci té budovy dochází bohužel právě s nástupem hnutí ANO. Andrej Babiš chtěl hotel nejprve prodat, nakonec jenom vypustil bazén. Ta současná rekonstrukce má stát 580 milionů, což je významný balík peněz, ale není jasné, kdo nad stavbou drží architektonický dohled. Není jasné, jaké architektonické a umělecké hodnoty ta samotná rekonstrukce vlastně sleduje, jaké chrání.

Říkáte, že jste ve spojení s autorkou Věrou Machoninovou a jejími potomky, ti to ale popírají. Navíc uvádějí, že dochází k nevratným škodám a zásahům do původní architektury, do toho původního díla. Navíc pokud dochází k ničení uměleckých děl takových autorů a designerů, jako jsou Libenský, Brychtová, Roubíček nebo Chlupáč, tak rozhodně nejde o citlivost, ale naopak barbarství.

Já bych se rád zeptal, jak to tedy s rekonstrukcí hotelu Thermal je. Rád bych se zeptal, kdy proběhlo výběrové řízení na architekta té rekonstrukce, protože u všech významných staveb historických právě samotná rekonstrukce je také předmětem soutěže. Chtěl bych se zeptat, kolikrát jste hovořila s Věrou Machoninovou. (Předsedající upozorňuje na čas.) Případně kolikrát s ní hovořil samotný ředitel hotelu a kdo je tedy autorem rekonstrukce toho projektu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím o dodržování času na interpelaci. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, mohu vás ubezpečit, že rekonstrukce hotelu Thermal je v plném proudu, tak jak nikdy nebyla. Já jsem tam pozvala - byla jsem na inspekci minulý týden, pozvala jsem tam zástupce médií, provedla je po staveništi s panem ředitelem. Viděli, že všechny pokoje v podstatě se buď úplně nově předělávají, to znamená, že byli na stavbě, lidově řečeno, a zbývající menší polovina se rekonstruuje, protože ta rekonstrukce byla před pár lety. Takže v podstatě od 6. ledna letošního roku je pro hosty hotel uzavřen, maximální rychlostí probíhají práce na jeho rekonstrukci a modernizaci, které bylo nezbytné provést. Kompletně je renovováno - vybaveno bude 120 pokojů typu superior, 6 pokojů typu suite v 10. až 15. patře, a i dříve částečně modernizované pokoje ve 2. až 9. se dočkají výměny stoupaček, instalace a z hlediska nutnosti i některého zařízení.

Další prioritou je zvýšení požární bezpečnosti. Probíhá instalace protipožárních dveří, nástřiků, protipožární zajištění mezipokojových příček, suchovodů. Dále se pracuje na snížení energetické náročnosti budovy prostřednictvím rozšíření rekuperace tepla, vybudování nového systému měření, regulace energií a médií. V neposlední řadě se vymění inženýrské sítě a vybavení lékařské ordinace.

Thermal pro hosty znovu otevřeme - my jsme limitováni tím, abychom neohrozili festival. Takže vždy ty práce naplánujeme tak, abychom toto všechno, co jsem vám teď vyjmenovala - ještě jsem nedodala, že budeme dělat okolní terasy do spuštění letošního Mezinárodního filmového festivalu a veřejné toalety za recepcí. To bude všechno hotovo do letošního festivalu.

Pak budeme soutěžit okna, obálku, nátěry, bazén - tam samozřejmě máme vybranou firmu, ale prostě dodělává se projektová dokumentace, a zase to bude tak, aby to bylo do termínu příštího Mezinárodního filmového festivalu. To znamená, my nesmíme nikdy ohrozit konání festivalu. To znamená, otevřeme teď, už letos, část pokojů v polovině března, další pokoje budou postupně otevírány v průběhu dalších měsíců. To znamená před vypuknutím festivalu 3. července.

Pokud jde o architektonickou hodnotu díla manželů Machoninových, osobně si ho velmi vážím, a byla jsem opakovaně ujišťována vedením hotelu - já jsem se nikdy s Machoninovými, nebo s těmi zástupci rodiny nesetkala - byla jsem opakovaně ujištěna, že unikátní architektonická hodnota budovy zůstane po rekonstrukci v maximální možné míře zachována. Není však možné prosím udělat z hotelu skanzen nebo muzeum. My prostě musíme respektovat určité současné standardy jak pro bezpečnostní a protipožární opatření, tak také pro dnes požadovaný komfort ubytování. To znamená, když jsme prováděli média pokoji, tak jsme říkali - modřínové dveře, modřínové obklady, tvar kachliček, labutě - a to možná říkám odborně nepřesně - labutě, jak jsou noční stolky, pokud možno maximální barvy, mám i vizualizace na Facebooku těch pokojů - barva toho nábytku, která byla převážně bílá. Našla se celá řada křesílek ještě z dob Machoninových. Ta se všechna repasují. Ale na druhé straně máme určité finanční zdroje, je na to vyčleněno necelých 600 milionů, včetně bazénu, bazén bude stát asi 110, a je důležité, abychom bazén otevřeli, chceme - máme termín 1. 6. 2021 otevření bazénu.

Já rozhodně s velkým respektem a s velkou úctou přistupuji k odkazu práce manželů Machoninových, ale hotel nemůžeme nechat spadnout. Prostě nemůžeme dalších 10 let vést debatu. Prostě hotel je nutné zrekonstruovat. Je to důležitý kulturní stánek, který se používá pro Mezinárodní filmový festival. Takže to bych chtěla zdůraznit, a toto jsou věci, které neustále poměřujeme.

Ještě k té schůzce s panem ředitelem Novákem. Já jsem z jeho strany byla ujištěna o jeho komunikaci a konzultaci rekonstrukce s rodinou paní Machoninové a hned týden po svém návratu, kdy on řekl, že se sešel vlastně - pardon - že on se sešel na konci října 2019 k jednání s vnukem paní Machoninové, panem Kordovským, to mi přímo osobně řekl, a ten podle mých informací 21. ledna tohoto roku kontaktoval jednoho z architektů rekonstrukce, a panu Kordovskému byla panem ředitelem nabídnuta účast na společném jednání 23. ledna, které nevyužil. Já po této mediální přestřelce, úplně zbytečné, protože... (Předsedající upozorňuje na čas.)

Tak já ještě pokud mi položíte doplňující otázku, odpovím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana poslance.

 

Poslanec Martin Kupka: Já jsem ale nijak nezpochybnil, že rekonstrukce je v plném proudu, jak říkáte, tak jako nikdy. Já jsem se ptal po umělecké a kulturní kvalitě té rekonstrukce. Česká republika má za sebou naštěstí celou řadu velmi úspěšných rekonstrukcí historických památek, a dokonce některé jsou příkladné a jsou uznávané ve světě. A všechny informace, které se k nám teď dostávají ohledně rekonstrukce hotelu Thermal, ukazují, že tady se tak bohužel neděje, že máme sice výjimečnou příležitost, aby stát byl ještě v kontaktu s jednou z autorek, Věrou Machoninovou, dokázal svá slova o tom, jak respektuje její odkaz tím, že s ní bude i v kontaktu nad rekonstrukcí a třeba repasí toho původního nábytku, ale vedle toho se dozvídáme, jak opravdu umělecká díla nesporné kvality jsou opomíjena, nebo dokonce ničena. Na to já se ptám. Ptám se na to, jakým způsobem jste vybírali architekta té samotné rekonstrukce, protože to je samozřejmě disciplína také sama o sobě. (Předsedající upozorňuje na čas.) A to, jak kvalitně bude celá architektura té rekonstrukce zvládnuta, je důležité.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já, pane poslanče, tady po té podle mě zbytečné a docela nedůstojné přestřelce - protože si myslím, že se snažíme o to, aby byl hotel Thermal důstojnou památkou, nechceme ho prodat, chceme, aby zůstal v rukou státu, a chceme, aby sloužil především nejenom tedy Mezinárodnímu filmovému festivalu, protože to je dejme tomu velmi důležité, ale je to přece jenom nějaký měsíc v roce, ale chceme, aby sloužil i hostům. Aby prostě sloužil občanům Karlovarského kraje v případě hotelu, kteří přijedou z okolí, a zejména bazén, protože vím sama - a už jsem tam byla několikrát a debatovala jsem, ať už na politické úrovni se zástupci místního města, ale i s občany, že prostě je to pro ně srdcová záležitost, ten bazén, takže nám na něm také záleží.

Každopádně my jsme - já jsem si nechala poslat od pana ředitele všechny podklady, i od jeho právních zástupců, my neporušujeme žádné právní normy v této oblasti. Já se se zástupci rodiny Machoninových sejdu. Já v tuto chvíli zjišťuji vlastně, kdo je oprávněný jednat, jestli přímo paní Machoninová, nebo kdo je od ní zmocněn, protože já budu jednat s tím, kdo je oprávněn jednat jménem paní Machoninové, nebo přímo s ní, já si ji pozvu, pozvu si pana ředitele.

Ale znovu opakuji, my se chceme zachovat naprosto s respektem k odkazu díla manželů Machoninových. Říkám věci, které jsme tam našli. Křesílka, procházela jsem tam sklepy, procházela tam různé části toho hotelu, strávila jsem tam prostě více než půlden. A zase tam pojedu za dva měsíce. A budu tam takhle jezdit často podle potřeby, abych sledovala vývoj prací, a budu se všemi mluvit. Takže já se s nimi sejdu. Proberu s nimi, co jim konkrétně vadí. Budeme se bavit o právním rozměru, ale budeme bavit i o nějakém praktickém rozměru. My nemůžeme dalších deset let prodiskutovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Radek Koten s interpelací na pana nepřítomného ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Tak dobrý den, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové.

Vážený pane nepřítomný ministře, ohledně tendru na výběr elektronické dálniční známky v České republice již bylo řečeno mnoho. Spekulace stíhá spekulaci a na internetových médiích se objevily nové a další zaručené zprávy o nové ceně zakázky.

V loňském roce jsem interpeloval vašeho předchůdce pana Ťoka, proč vymýšlíme vymyšlené a nepoužijeme systém osvědčený v ostrém provozu na Slovensku nebo Maďarsku, protože tam SkyToll ten systém provozuje. Zajímá mě tedy, zda na Ministerstvu dopravy někoho napadlo alespoň zjistit cenu zakázky zaplacené u našich sousedů na Slovensku zejména na webový portál nadstavby pro validaci elektronických dálničních známek, zasílání pokut a další možné kontroly včetně systému distribučních míst na Slovensku. Dále porovnání možné podobnosti systému výběru elektronických známek nebo shodu s našimi nároky na tento systém.

Původní cena zakázky v České republice 401 milionů rozpoutala poměrně širokou diskuzi na internetu a sociálních sítích, a to včetně podezření z pokusu o uplácení pana Kremlíka a na možné předražené zakázky. Toto podezření je nutné velmi důkladně prošetřit. Srovnání by tak mohlo zásadně posunout pohled na danou zakázku, a tím by se skutečně mohlo zamezit i dalším spekulacím a my bychom snad byli schopni rozklíčovat, co by tedy pro nás bylo dobré, a co nikoliv. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. I na tuto interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na opět nepřítomného a omluveného pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové.

Vážený pane ministře, při plánování budoucího energetického mixu se kalkuluje s instalovanými výkony a budoucí spotřebou. Nicméně aby byla zajištěna kontinuální stabilita dodávek elektrické energie a aby bez problému fungovala celá soustavná síť, je nutné myslet i na tzv. pohotový výkon. V případě jeho nedostatku hrozí lokální výpadky sítě a roste riziko blackoutu.

Kvůli postupného odstavování klasických uhelných zdrojů výroby elektřiny, které dnes v čase zajišťují pozitivní výkonovou bilanci, dojde už kolem roku 2030 k tomu, že bude nedostatek pohotového výkonu, což by mohlo zapříčinit nucený import elektřiny ze zahraničí - a otázkou je odkud. A také vzroste riziko blackoutu. I přesto, že nový jaderný zdroj by měl být postavený dle optimistického výhledu vlády po roce 2040, a já se můžu obávat, že je to přílišný optimismus, nebude to řešit nedostatek pohotového výkonu po roce 2030.

Proto se vás chci, pane ministře, zeptat, jak se náš stát na toto připravuje. Jaká přijímá opatření, aby se tomuto riziko předcházelo? Co se v této věci plánuje a realizuje, abychom i po roce 2030 měli zajištěnu stabilní výkonovou bilanci? Většinou chci při interpelacích znát osobní stanovisko ministra než čekat na odpověď zpracovanou aparátem ministerstva, ale u této dnešní mé interpelace velmi uvítám písemnou odpověď podloženou i číselnými a grafickými údaji. Děkuji předem za vaši písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Beitl s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně. Ministerstvo financí po kritice přehnané byrokracie raději stáhlo formulář na tzv. zvláštní režim EET, který má od 1. května sloužit pro bezhotovostní platby. V něm mají podnikatelé povinnost každého čtvrtroku vyplnit až 500 kolonek. Podle mluvčího Ministerstva financí Michala Žurovce probíhá nyní revize a snaha o jeho zjednodušení.

O vysoké administrativní náročnosti ale mluvil už dřív třeba šéf podnikatelských odborů Radomil Bábek. Už loni upozornil, že tahle varianta přinese ještě víc papírování a zdržování, takže živnostníci nakonec přejdou na běžnou formu EET nebo s podnikáním raději skončí. Ve formuláři totiž budou muset kromě jiného uvádět údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek za každý den. Kromě toho bude nutné vyplnit pořadové číslo první a poslední účtenky, a to opět v každém dni za celé čtvrtletí. V další části formuláře pak budou muset podnikatelé vyplnit i součty za jednotlivé měsíce a také celé čtvrtletí.

Vážená paní ministryně, víte o tom, že podle Českého statistického úřadu meziročně poklesl počet podnikatelů o 16 tisíc? Zdá se býti jasné, že překážky, které stát podnikatelům neustále klade, každý nepřekoná a vzdá to. Vždyť represe ze strany Finanční správy a státu, kdy se kontroluje hlava nehlava s cílem doměřit daň nebo udělit pokutu, zná každý.

Nyní dovolte dvě otázky. Považujete vy nebo úředníci ministerstva podnikatele za pokusné králíky, na kterých testujete toxicitu vašich nařízení a míru jejich odolnosti a vůli dále podnikat? Má být tato forma zvláštního režimu EET poslední ranou těm drobným podnikatelům, kteří z hlediska objemu tržeb nejsou schopni absolvovat martyrium se zapojením do elektronického EET? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane poslanče, tak mám k tomu něco připraveného, ale budu mluvit z hlavy.

Ten zvláštní režim, který jsme zavedli, tady ho odsouhlasila Poslanecká sněmovna, dala jsem ho do zákona, bylo to moje rozhodnutí, poté co jsem vydiskutovala varianty možného řešení pro ty nejmenší se všemi asociacemi a komorami v této zemi. Všechny jsem je svolala už měsíc po doručení, nebo čtrnáct dní po doručení rozhodnutí Ústavního soudu, nachystala jsem varianty, a vždycky: toto je ono, toto udělejte.

Vyšli jsme z toho, co dneska podnikatel, který nemá EET, už musí dělat. Musí prostě - já nevím, chodíte ke kadeřníkovi třeba? Tak kdybyste tam přišel - chodíte asi určitě, že jo? Tak přijdete, a dnes ještě nemusí mít, až do 1. 5. nemusí mít kadeřník EET. Ale pokud už dneska řeknete dejte mi účtenku, tak vám ji dát musí, podle jiných předpisů. Tak my jsme si říkali: to stejně dělat musí na požádání, tak to napříště bude dělat povinně ten nejmenší. Řekneme si, ještě si připomeneme ty parametry pro něho. Pak říká daňový zákon, konkrétně daňový řád: průběžně si vede evidenci příjmů. Já jsem se třeba ptala své kadeřnice, své kosmetičky, protože když někde chodím, tak s nimi debatuji. Říkám: Jak to děláte, jak si hlídáte tržby, kolik jste třeba vydělaly? Protože to nevíte. A každá mi řekla... A dál jsem se ptala dalších řemeslníků - já žiju v normálním světě, takže bavím se s normálními lidmi, nežiju ve skleníku. A tak mi řekla třeba: Mám tady sešit, podívej se, mi říkala kosmetička, podívej se, tady mám sešit, denně si napíšu tržbu. Kadeřnice mi řekla to samé. Tady mám sešit, denně si napíšu tržbu. A oni to dělají.

A my jsme pro ty nejmenší, s příjmy do milionu, neplátci DPH, 600 tisíc hotovostních tržeb, maximálně dva zaměstnance, zavedli tento zvláštní režim. Finanční správa jim to chtěla ulehčit, samozřejmě i s Ministerstvem financí. A říkáme, vytvoříme formulář - nakonec to vyplývá i ze zákona - a ten formulář, ať nemusí vlastně, ať už tam jenom doplní ty údaje.

Tam nebylo žádných 500 kolonek prosím vás. Byl to návrh formuláře, byl na stránkách, v podstatě se o něm vedla debata, nešel nikam do tisku, nevznikla ani koruna škody nikomu. Já jsem po té debatě, která se tady strhla - protože tam samozřejmě nešlo o žádných 500 povinných kolonek, tam šlo o řádky, aby byl komfort, aby měl přesně dostatečný počet řádků - já jsem ho stáhla. Vydáme ho buď zítra, nebo v pondělí. Jak budu mít čas prostě, já už ho debatuji celý týden. Bude tak jednoduchý, že se nebudete stačit divit, jak bude jednoduchý, naprosto jednoduchý. Nikoho zatěžovat nebude. Takže to, co bylo, ten návrh, ten neměl být proto, aby to byla nějaká buzerace, ale proto, aby tam měli případné každé alternativy a mohli mít maximální komfort. Dobře, bylo to takto zneužito, není to pravda, 500 kolonek tam nebylo. Je to prostě zase tady jakási mediální bublina, útok na EET.

Víte, mně je dobře, já jsem minulý týden zahájila kampaň k EET, byla jsem v Letňanech, tam byl plný sál lidí. Dneska jsem si odskočila v polední pauze. Mezi těmi smlouvami a interpelacemi jsem byla asi hodinu a půl nebo dvě hodiny na konferenci, kde bylo asi 400 lidí, možná i víc, kterých se bude týkat třetí, čtvrtá vlna. A ta debata byla naprosto konstruktivní. Ti lidé byli slušní, věcní, nikdo tam nenadával, berou to tak, jak to je. Měla jsem tam s sebou kolegy z Finanční správy, z Generálního finančního ředitelství. Řešili jsme konkrétní problémy. Spíš mě třeba trápí problémy, které tam zaznívaly, které budu muset řešit s dalšími kolegy, které se týkají třeba průvodcovství načerno a tak dále. Což už je přesah Finanční správy. Budeme to muset řešit s MPO, s MMR. Já jsem slíbila, že na to svolám speciální schůzku jenom tady této skupiny. Ale ti lidé to prostě diskutují, debatují, a prostě ty bubliny bohužel, musím to tak říct, děláte jenom tady v Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Nebude to otázka. Já jsem se chtěl zeptat na to, kdy ten formulář vyjde. Vy jste na to odpověděla. Jenom jsem chtěl ještě krátce reagovat, že bych vám možná doporučil se přizpůsobit trošku metodě moudrého krále Václava, který chodil mezi lidi v přestrojení, aby zjistil, co si ti lidé skutečně myslí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: No ono, pane poslanče, já bych moc ráda. Ale s tím profláknutým obličejem já těžko prostě můžu jít, aniž by mě někdo poznal. Ale věřte tomu, chodím mezi lidi, mám ráda lidi, nebojím se jich. Jak můžu, tak prostě jdu kamkoliv, debatuji, vyslechnu si třeba někdy i nějaké věci, které se jim nelíbí, nebojím se. Ale já těžko - jestli chcete, abych tedy chodila v nějaké masce, to dělat nebudu. Já se lidí fakt nebojím a mám je moc ráda a s lidmi se bavím hrozně moc ráda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová, opět s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, děkuji za slovo. Zároveň jsem ráda, že tady je paní ministryně. Nicméně já jsem na ní už tu interpelaci chtěla mít posledně, akorát na mě nevyšla řada s tím dotazem. Jde o to, že je řada ekonomických studií, řada velmi fundovaných výpočtů, které říkají, že se společnosti jako celku velmi vyplatí investovat do předškolní péče o malé děti. Je to jednak proto, že vlastně právě dostupnost předškolní péče od nějakého toho roku a půl, dvou let věku dětí umožňuje zejména matkám zapojení se na částečný úvazek a potom se sníží takový ten propad v příjmech jako dlouhodobý důsledek té péče o děti. Na druhou stranu u kvalitní předškolní péče jde i o nástroj, jak pomoci dětem z různě znevýhodněného prostředí.

Každopádně ty výsledky jsou opravdu ohromující. Některé americké studie uvádějí, že na jeden investovaný dolar dlouhodobě je to dvanáct dolarů zisku. Takže to je moje otázka. Jakým způsobem vaše vláda, paní ministryně, se vyrovná s tím problémem dětských skupin, kde vy se nemůžete shodnout na financování s Ministerstvem práce. Posledně jsem se dozvěděla, že výkopová částka je 7 500 na měsíc na dítě. A to je naprostý spodní limit ze všech čísel, co mám od Asociace provozovatelů dětských skupin, co se bavím s lidmi z terénu, na to, aby to vůbec mohlo fungovat. Péče o malé děti je prostě drahá, protože je na ně potřeba víc lidí, a když nebude kvalitní, tak to nemá smysl.

Takže se zeptám, zda se dohodnete a zda tyhle peníze do těch dětí a rodin investujete.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, jsem ráda, že jste říkala, že jsem tady byla, jenom na vás nedošla řada, protože já sem chodím. Maximálně když jsem na Ecofinu v Bruselu, jinak jsem tady vždycky.

Chtěla bych upozornit, že jsme domluveni v rámci vlády. My jsme domluveni v tom směru, že paní ministryně pro místní rozvoj - doufám, že to říkám dobře - v tuto chvíli ve spolupráci s MPSV prověřuje možnosti pokračování financování z prostředků ESIF. To znamená, že by se podařilo přealokovat - možná to říkám nepřesně - peníze z jiné části do tohoto roku i na rok 2021. Víceméně na koaliční radě paní ministryně pro místní rozvoj říkala, že - teď nechci za ní mluvit - že to víceméně jakoby je na spadnutí.

Mezitím, protože se vyjednává nové programovací období, tak počítáme s tím, že dostaneme peníze na to další programovací období zase z evropských peněz. Nicméně už tam bude podmínka. To znamená, to musíme mít od roku 2022 nějakou zákonnou úpravu vydiskutovanou a účinnou. Takže my nejsme v časovém presu, my peníze dostaneme z Evropy, tak jsem se domluvili na koalici, a od roku 2022 musíme mít zákonnou úpravu pro dětské skupiny, abychom dostali znovu peníze z Evropy. Tak to v podstatě říkám zjednodušeně, ale takto jsme se na koalici dohodli.

Takže v tuto chvíli probíhají v rámci mezirezortního připomínkového řízení velmi intenzivní jednání. Připomínky nemělo jenom Ministerstvo financí, ale i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Takže předpokládám, že bude pokračovat toto jednání a budeme se dál bavit o těch konkrétních podmínkách. Ale obavy o tom, že by nebyly financovány dětské skupiny - budou peníze pro rok 2021 z evropských peněz. O tom nás ubezpečila paní ministryně pro místní rozvoj, která to samozřejmě vyjednává ve spolupráci s MPSV. A úpravu musíme mít od roku 2022. A věřte, že se určitě na tom dohodneme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji, ale ta odpověď nebyla úplná. Jde o to, že skutečně se tam musíte dohodnout na nějaké té měsíční částce. Takže mě prostě zajímá, jakou částku považujete měsíčně za přijatelnou vy. A jednak není vůbec jisté, že od toho roku 2022 se financování z Evropské unie podaří, protože to je na inovace. A prostě provozování dětských skupin je něco, co postupem času nezbytně a nevyhnutelně musí převzít náš stát. Takže tam je opravdu velký otazník. Pokud má být účinná od roku 2022 ta úprava, tak ve skutečnosti je nejvyšší čas, protože to schválení prostě většinou rok trvá. Čili máme-li rok 2020 a ještě to ani nemáte vydiskutované v koalici, vyřešené všechny připomínky, tak ve skutečnosti je nejvyšší čas.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak legislativní proces trvá v této zemi v průměru dvanáct měsíců, takže jestliže máme mít účinnost od 1. ledna 2022, tak věřte, že čas je. My jsme si toho vědomi a my to velmi debatujeme. Nakonec MŠMT podporuje soukromé mateřské školy v současné době částkou 5 069 korun na dítě na měsíc, částka 1 000 korun měsíčně dítěti jako úhrada nákladů na výdejnu stravování. Tedy v tuto chvíli je v podstatě v přímém rozporu s úhradou pro výdejnu jídla při soukromých mateřských školách, kde poskytuje MŠMT dotaci ve výši 2 421 korun.

Čili to jsou debaty, které vedeme, technické, o kterých se bavíme. Shody dosáhnout musíme. Věřte, že času je dost. A já nesdílím váš názor. Po té debatě, která proběhla na koaliční radě, že to nebude možné financovat, potřebujeme ten zákon, abychom o to mohli žádat. A vyjednávat bude naše vláda, konkrétně premiér. Takže prostě věřte, že pro to uděláme všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, 27. ledna 2020 se středočeská koalice ANO, ČSSD a KSČM rozhodla nechat kontrolní výbor bez předsedy. Dosavadní předseda kontrolního výboru z hnutí STAN musel kvůli vážné nemoci odstoupit a nový předseda nebyl zvolen, a to z toho důvodu, že je krátká doba do voleb, což je osm měsíců. Domnívám se, že tak dochází k faktické likvidaci práce tohoto výboru. Dochází k bojkotu práce nejzásadnějšího voleného kontrolního orgánu Středočeského kraje, který musí být zřízen ze zákona. Shledává Ministerstvo vnitra tento stav v souladu se zákonem?

Vážený pane ministře, jak budete postupovat jako dozorový orgán, tedy Ministerstvo vnitra, aby tato škodlivá situace ve Středočeském kraji byla napravena a kontrolní výbor byl plně funkční? Nebo se domníváte, že je to dobrý příklad pro všechny kraje? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní poslankyně, Ministerstvu vnitra je z médií i z webových stránek Středočeského kraje známo, že funkce předsedy kontrolního výboru zastupitelstva tohoto kraje není v současné době obsazena, a jak jste správně řekla, dosavadní předseda na svou funkci jak předsedy, tak člena výboru rezignoval z vážných zdravotních důvodů. Nicméně Ministerstvo vnitra nyní neeviduje žádný písemný podnět týkající se nastalé situace a zároveň při své vlastní úřední činnosti nezaznamenalo, že by činnost tohoto výboru měla být určitým způsobem omezena či ochromena. Zákon o krajích i jednací řád zastupitelstva, který je na stránkách Středočeského kraje, předpokládají aktivitu předsedy výboru při tom, jak řídí svůj výbor, nicméně kontrolní výbor zastupitelstva Středočeského kraje má i svoje místopředsedy, to znamená, že ti jsou z povahy věci povinni plnit úkol předsedy výboru, pokud ta funkce je uprázdněná. Tím podle mého je vytvořen předpoklad, aby ta činnost výboru byla i nadále zajištěna.

Pokud jde o případné nezvolení nového předsedy, tak podotýkám, že povinností zastupitelstva je předsedu zvolit, nicméně však není dán žádný zákonný termín. Funkce by měla být obsazena neprodleně, avšak s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, typicky ke schopnosti zastupitelstva nalézt pro určitého kandidáta potřebnou většinu hlasů.

Závěrem chci říci, že pokud by Ministerstvo vnitra obdrželo podnět namítající nefunkčnost výboru či pokud by takovéto skutečnosti zjistilo z vlastní činnosti, bude se věcí samozřejmě zabývat v mezích své dozorové a kontrolní pravomoci vůči krajům, která je upravena zákonem o krajích.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. V podstatě jsem chtěla položit doplňující otázku, zda se tím budete v případě písemného podnětu zabývat, čili tam už jste mi odpověděl.

Jak jste také říkal, že je povinností zvolit předsedu, a to neprodleně, což se z politických důvodů nestalo, což považuji za velmi závadné, protože přece jenom bývá dobrým zvykem, že kontrolní výbor je svěřen opozici a nikdy s tím nebývají problémy. Ovšem argument, který říká, že je blízko do voleb, osm měsíců, tak to si pak může koalice na kraji říci, že třeba dva roky jsou také krátká doba do voleb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážená paní poslankyně, já vás nechci k ničemu navádět, ale myslím si, že moje úvodní vystoupení bylo docela jasné. Pokud nemáme podnět, nemůžeme konat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec František Kopřiva s interpelací na nepřítomného a omluveného ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové.

Vážený pane ministře, víme, že aktuální stav poradenských center na vysokých školách je nedostačující. Ne všem studentům, kteří potřebují podporu, se služby poradenských center dostanou včas. Zároveň v tuto chvíli nemají poradenská centra kapacity na to, aby se zaměřila na prevenci. Přitom zahraniční praxe ukazuje, že se investice vrátí, a to jak v ukazatelích kvality života, tak ekonomicky.

Jenom připomenu, že zhruba 20 % dětí ve věku 13 až 18 let má nějaké psychické obtíže a že 50 % chronických duševních onemocnění se poprvé projeví do 14. roku života a 75 % chronických duševních onemocnění do 24. roku života. To jsou skutečně alarmující čísla.

Teď se dostávám k Národnímu akčnímu plánu pro duševní zdraví, což měl být koncepční dokument, který měl navrhovat nějaké dlouhodobé změny a koncepce, které povedou k dlouhodobému zlepšení. Bohužel ta verze, kterou schválila vláda, mi přijde jako nedostačující, tak se ptám, zdali plánuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu případně s Ministerstvem financí vytvořit nějakou koncepční strategii financování těch služeb a poradenských center a za druhé, zda ministerstvo naváže s vysokými školami dialog, který povede k celkovému zlepšení nabízených služeb v poradenských centrech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Vážený pane ministře, dovolím si dotázat se vás ve vaší nepřítomnosti na následující téma. Minulý týden začala po internetu kolovat smlouva s advokátní kanceláří Rowan Legal, která je běžně dostupná v registru smluv týkajících se právního poradenství státu ve věci výstavby nových jaderných bloků, resp. pátého bloku v elektrárně Dukovany. Jako členovi stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů je mi sice známo, že jde pouze o v uvozovkách malou smlouvu týkající se přípravy smlouvy mezi státem a ČEZ a že maximální plnění v této smlouvě je v hodnotě 2 miliony korun. Jinak smlouva obsahuje primárně hodinové sazby.

Protože tato kancelář v minulých týdnech figurovala i v kauze vašeho předchůdce na Ministerstvu dopravy, můj dotaz tedy zní, zda Ministerstvo průmyslu a obchodu nadále spolupracuje s touto advokátní kanceláří, a to nejenom v rámci této smlouvy, zda bylo plnění této smlouvy vyčerpáno v plném rozsahu a jaký je průběh výběru té v uvozovkách velké právní kanceláře poskytující poradenství státu ve věci přípravy výstavby nového jaderného zdroje, a to včetně vyjednávání s Evropskou komisí, protože počítám, že advokátní kancelář Rowan Legal pravděpodobně nebude touto kanceláří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Petr Bendl s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane vicepremiére, moje otázka se týká problematiky, kterou má Poslanecká sněmovna na stole, a tuším, že předminulý týden ji projednávala. Vy jste tady nebyl. Jde mi o možnost plošného zákazu předjíždění kamionů na dálnicích, který já považuji za absolutní nesmysl a myslím si, že by to přineslo České republice obrovské problémy. Proto se vás chci zeptat na váš názor, jak se na tu situaci díváte, zdali existuje nějaká statistika, která by vypovídala o problematice porušování zákazu předjíždění, který už na některých částech dálnice máme, jestli to policie řeší či nikoliv.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, úvodem mi dovolte říci, že s vámi naprosto souhlasím, že plošný zákaz předjíždění kamiónů by situaci nevyřešil, ba naopak zkomplikoval, takže v tom se shodneme.

Policie České republiky v loňském roce předložila cestou Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy návrh celkem 51 úseků dálniční sítě České republiky, na kterých by měl platit pro nákladní vozidla nad 12 tun zákaz předjíždění. Vytipování úseků předcházelo celkové vyhodnocení stávající dopravní situace v konkrétním úseku dálnice, kdy byl brán zřetel především na statistiku dopravní nehodovosti, plynulost silničního provozu a také na technické vlastnosti té části dálnice. Od začátku roku 2020 začal platit na těch vybraných úsecích zákaz předjíždění pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny v době od 6 do 22 hodin, a to na základě nově instalovaného dopravního značení. Tento zákaz v současné době platí celkem pro 145 km dálnic. Jsou to dálnice D1, D5, D8 a D11. Jak jsem řekl, celoplošný zákaz předjíždění pro nákladní vozidla policie nepodporuje.

Ze strany policie je problematice zákazu předjíždění pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny věnována celoročně maximální možná pozornost, a to nejen v souvislosti s nově instalovaným zákazovým dopravním značením, ale také ve vztahu k ustanovení § 36 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Případné zjištěné protiprávní jednání je ze strany Policie České republiky zadokumentováno a jako případný důkazní prostředek a protiprávní jednání je bezodkladně s řidičem na místě řešeno, případně oznámeno správnímu orgánu. Z těchto skutečností vyplývá, že předmětné problematice se ze strany policie věnuje mimořádná pozornost, nicméně nemáme údaje, které by se vztahovaly k počtu udělených sankcí za porušení dopravního značení zákaz předjíždění pro nákladní automobily, protože takováto evidence prostě vedena není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Už jenom poděkování a jsem rád, že máme na to stejný názor. Doufám, že se nám podaří přesvědčit některé kolegy poslance, kteří tohle navrhují, že to je nesmysl. Děkuji vám za názor.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, já jsem se vás chtěl zeptat na tu vaši myšlenku, s kterou jste přišla minulý týden, a to je návrat k regulaci nájemného. Ale já jsem chtěl znát váš osobní názor. Nechci čekat na písemnou odpověď, protože to bych dostal odpověď z aparátu ministerstva, nikoliv vaši osobní. Proto stahuji tuto interpelaci a přednesu ji příště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. (Poslanec Černohorský vbíhá do jednacího sálu.) Je přítomen, takže jeho interpelace nepropadá a může ji přednést. Může se vydýchat. (Poslanec Černohorský: Děkuji.) Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Pan ministr tady není, takže chtěl bych se zeptat, proč existuje web živnostenský balíček. Na stránce není vlastně nic, co by se dalo zjistit, nedá se tam nic rozkliknout. Jak chcete dosáhnout například jednoduššího rozjezdu? (Hovoří přerývaně, zadýchaně.) Pardon, běh. Co si mám představit pod tím, že už je splněno 66 % z jednoduššího rozjezdu? Co je cíl? Proč je majitelem domény Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, co má společného s legislativou MPO? Bude se web ještě nějak rozvíjet a jaké byly případně náklady na vybudování tohoto webu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, s velkou námahou přečtená interpelace, na kterou bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Tomáš Martínek, rovněž s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci nahrazení dosavadních papírových dálničních kuponů systémem elektronických vinět. Nově si budou moci motoristé koupit nové elektronické dálniční známky v e-shopu a aplikaci. Systém má zajistit společnost Asseco Central Europe, i když to už není asi úplně aktuální. Vybraná společnost by měla být zodpovědná za vybudování systému zahrnujícího právě e-shop a aplikaci a následně i za jeho provoz do konce roku 2024.

Pominu-li způsob, jakým byla společnost vybrána, tedy že nedošlo k vyhlášení veřejné soutěže, zajímá mě, kam poputují prostředky za jednotlivé platby kupujících, které bude e-shop vybírat, respektive kdo bude vybrané peníze spravovat a jakou mají občané jistotu, že nebudou peníze vynakládány neúčelně a neefektivně, či dokonce rozkradeny. Na základě výše zmíněného bych se vás rád dotázal, kam půjdou prostředky, které bude e-shop vybírat. Půjdou na účet spravovaný státem, nebo danou společností? V případě, že půjdou na účet společnosti, jaká opatření stát přijal, aby nebyly prostředky společností vytunelovány, anebo o ně stát nepřišel v případě úpadku společnosti? V jakém intervalu by měly být prostředky převáděny na účet státu? Denně, měsíčně, ročně?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně. Přečtu omluvu. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík se omlouvá dnes od 16.30 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Další v pořadí je paní poslankyně Barbora Kořanová s interpelací na pana ministra Lubomíra Zaorálka. Prosím.

 

Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu pokračovat ve svém kulturním okénku dnes.

Vážený pane ministře, můj další dotaz se týká přímo problematiky mého regionu, a to výstavby nové Západočeské galerie v Plzni. V loňském roce v březnu regionální deník psal o tom, že již za rok by mohly začít stavební práce, tedy podle článku by měly začít v létě letošního roku. Vedení kraje tehdy jednalo s exministrem a naším poslaneckým kolegou panem Antonínem Staňkem a dle vyjádření kraje bylo přislíbeno na stavbu 480 milionů korun, které měl kraj dostat postupně ve třech letech výstavby. Chci se tedy zeptat, zda sliby, které učinil pan exministr Staněk, platí, případně zda vedete s vedením kraje nějaká další jednání a zda úřad pod vaším vedením vůbec s výstavbou počítá. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuji. Já samozřejmě si uvědomuji, že Západočeská galerie má velkou šanci oslovit veřejnost v tom historickém jádru města a že by to byla zřejmě velmi účinná a taková působivá věc. Také proto, že jsem s tím návrhem byl seznámen, tak jsem tu budovu galerie zařadil do Národního investičního plánu. Ona je tam resortem kultury zařazena jako výstavba nové budovy Západočeské galerie v Plzni v celkovém objemu předpokládaných výdajů 930 milionů korun. Takže takto figuruje. O těch jednáních, která tedy jste zmiňovala, mezi mým předchůdcem a představiteli zřejmě Plzně nemám žádné doklady na ministerstvu. To tedy zřejmě všechno proběhlo pouze ústně.

A co se týče toho projektu, kromě zařazení do toho Národního investičního plánu připravujeme nový investiční program kofinancování projektů kulturní infrastruktury, protože mně obecně jde o to, aby se budovaly právě i ty objekty kulturní i mimo hlavní město Prahu, v regionech. Takže to je program, který by měl sloužit právě k podpoře regionů a k podpoře kulturní infrastruktury v regionech. Nicméně těch požadavků je poměrně hodně, a proto při těch jednáních, která jsme vedli, Ministerstvo financí dalo při zřizování toho programu jako podmínku, že to kofinancování ze strany státu musí být omezeno 10 procenty. To znamená, maximální možná míra kofinancování ze strany státu by měla být 10 procent. My budeme dále jednat s ministerstvem, především proto, abychom umožnili, nebo abychom, kdyby to bylo možné, zvýšili tu účast státu třeba na 20 procent. To je to, co bych si představoval, že by mohlo být předmětem toho vyjednávání. Nicméně v této chvíli je pravda, že je tam ten limit 10 procent.

Já se domnívám, že co se týče té stavby galerie, že vzhledem k těm možnostem, které nyní mám, je evidentní, že na podobnou akci musí být sdruženy prostředky města, kraje, státu. A o tom způsobu, jak je sdružit, o tom by se mělo jednat vlastně mezi všemi účastníky. Já jsem třeba také o této věci jednal nedávno s hejtmanem kraje panem Bernardem. Mimo jiné on se zmínil o tomto požadavku kraje a já jsem ho informoval pravděpodobně jako vás o té situaci, o tom, co je mi známo, a o tom, co můžeme v této chvíli nabídnout. Takže řekněme, že v těch programech to figuruje, nicméně to, co jste zmiňovala o těch stovkách milionů korun, těmi tedy bohužel, přiznávám, nedisponuji a o takových částkách v této chvíli nejsem schopen jednat, protože to je nad naše možnosti. Ale jinak o Západočeské galerii vím a v této podobě, jak jsem teď to popsal, se tím zabývám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Není zájem o doplňující otázku, takže můžeme přistoupit k další interpelaci a tou je interpelace paní poslankyně Dany Balcarové na pana ministra Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, zaznamenala jsem, že Ministerstvo životního prostředí změnilo na začátku roku svůj průvodní dopis ke stavebnímu zákonu. V první verzi s datem 23. 12. 2019 ministerstvo vzhledem k množství a významnosti připomínek požadovalo stažení návrhu novely a její přepracování a doplnění. Vzhledem k tomu, že návrh například ruší závazná odborná stanoviska orgánů ochrany přírody, mi odmítavý postup ze strany MŽP připadal logický. Proto mě překvapilo, když se v eKLEPu objevila nová verze průvodního dopisu, která má datum 20. 12. 2019, přestože do systému eKLEPu byla nahraná až 6. 1., a v tomto novém dokumentu je věta o stažení... tam již není, vypadla z něho, a ministerstvo zde požaduje jenom řádné vypořádání připomínek a doplnění všech nezbytných částí.

A tak jsem se chtěla zeptat, jak k této změně dokumentu došlo, a hlavně by mě zajímalo, proč Ministerstvo životního prostředí tak zásadně změnilo názor na návrh novely stavebního zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Rád odpovím. Vážená paní kolegyně, hlavní důvod byl ten, a teď vám přesně neodehraji ty dny nebo hodiny, jak to probíhalo, protože do eKLEPu samozřejmě nezařazuji ten materiál já. Ale my jsme diskutovali právě v období před Vánocemi stav možného vypořádání našich připomínek a to bylo v období, kdy se předpokládalo, že maximální termín, nebo nejzazší termín vypořádání připomínek by měl být do konce ledna. Mezitím ale došlo k dohodě mezi paní ministryní pro místní rozvoj a panem premiérem o tom, že ten termín na vypořádání připomínek bude do konce března. A v tu chvíli jsme už viděli určitou naději, kterou stále vidíme, že v těch dalších dvou měsících bude možné vypořádat některé zásadnější připomínky, které Ministerstvo životního prostředí mělo.

My jsme, a to netajím, dali vlastně už v mezidobí určitý kompromis, kdy jsme navrhli, že bychom byli schopni řešit problematiku dlouhého stavebního řízení, a velmi komplikovaného, což je nepochybně věc, ve které se s Ministerstvem pro místní rozvoj shodujeme, a já jsem přesvědčen, že nejenom s ním, ale i s dalšími resorty a podle mého názoru s drtivou většinou kolegyň a kolegů tady ve Sněmovně, nebo obecně v Parlamentu, a určitě s většinou našich obyvatel, že prostě stavební právo, resp. stavební řízení je příliš dlouhé a komplikované v České republice. Proto jsme navrhli princip takzvaného jednotného environmentálního povolení, který by umožnil integrovat všechna ta zelená razítka, když to velmi zjednoduším, do jednoho. A právě jsme diskutovali ještě jak s Ministerstvem pro místní rozvoj, tak i s Hospodářskou komorou, která s ministerstvem spolupracovala na rekodifikaci, o tom, jak bychom tenhle ten model do toho v podstatě mohli dát. A protože jsme měli celou řadu zásadnějších rozporů, které jsme jasně deklarovali například v oblasti automatického povolení, které v některých případech může být v rozporu s evropskými směrnicemi, třeba s EIA, nebo k otázkám převažování nebo převážení soukromého zájmu nad zájmem veřejným, nad situací, která se týká zákona o ochraně přírody a krajiny, kde jsme jednoznačně požadovali, aby z integrace bylo vyňato rozhodování podle tohoto zákona v nezastavěném území chráněných krajinných oblastí, nebo chráněných území obecně včetně národních parků. Viděli jsme řadu problémů v oblasti EIA, v oblasti SEA, z hlediska kompetence orgánů EIA, protože to jsou všechno evropské směrnice, stejně jako IPPC. A prostě byly to docela závažné věci, které jsme si neuměli představit, že by byly vypořádány do konce ledna.

Když jsme zjistili, že je tady možný termín do konce března, tak jsme přesvědčeni, a v tomto smyslu i jednáme, protože už proběhla celá řada jednání s MMR i s Hospodářskou komorou v této věci, nebo dohromady s těmito subjekty, o tom, jakým způsobem bychom ty naše připomínky do toho dovedli vtělit. Máme tam samozřejmě věci, ve kterých jsme připraveni diskutovat o nějakém kompromisu, a pak jsou věci, které jsou skutečně v rozporu, nebo byly by v rozporu s evropskou legislativou, pokud by měly být přijaty v této podobě. Tam mám pocit, nebo jsem si skoro jistý, že Ministerstvo pro místní rozvoj, protože jsem o tom mluvil samozřejmě jak s ministryní, tak s celým jejím týmem, a taky za nás vyjednává samozřejmě celý vyjednávací tým právníků i lidí z odborných sekcí, že si tyhlety věci uvědomují a že jsme schopni dojít prostě k nějakému společnému řešení do konce března. I když je to samozřejmě velmi hektické, ale jedná se dost intenzivně. To byl vlastně důvod, protože vidíme teď možnost, že naše připomínky mohou být vypořádány a není třeba přistupovat k takovému kroku, jako je stažení nebo dopracování toho materiálu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Já jsem vlastně spokojena, když říkáte, že dochází k nějaké dohodě s MMR, že by mohly být zohledněny požadavky ochrany životního prostředí. Ale také jste zmínil tu Hospodářskou komoru. A tam já vidím velká rizika. Pakliže toto bude určovat Hospodářská komora, jak se hodně v médiích diskutuje, že návrh napsala vlastně Hospodářská komora, tak si myslím, že tam jsou velká rizika, protože prostě oni samozřejmě upřednostňují úplně jiné zájmy, než je ochrana životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já na to přeci jen ještě zareaguji. Samozřejmě že zájmy instituce, asociace, jako je Hospodářská komora, se v řadě věcí budou logicky lišit se zájmem Ministerstva životního prostředí. Ale pro nás je klíčový partner Ministerstvo pro místní rozvoj. Na některých jednáních byly i zástupci Hospodářské komory, třeba pan doktor Korbel, který mimo jiné dřív i pracoval na ministerstvu, jestli se nemýlím, a další lidé. Ale prostě pro nás je ten partner jediný, a to je resort místního rozvoje. Takže my jsme samozřejmě vždycky prostřednictvím místního rozvoje, prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, tyhlety věci řešili, s tím, že říkám znovu, v některých případech se jednání zúčastňovali i kolegové z Hospodářské komory a ta jednání byla poměrně tvrdá. My jsme jim jasně řekli, že některé věci prostě nejsou průchozí, že to není otázka zrychlení procesu, na kterém se všichni shodneme, ale že jsou tam i věci, které oni si do té integrace jakoby zahrnuli navíc, což nebylo ani v původním věcném záměru. A tam je potřeba vždycky rozlišit, jestli opravdu jsme přesvědčeni, že to může znamenat zrychlení stavebního řízení a zjednodušení stavebního řízení. A v některých případech to tak nebylo a v těch případech jsme prostě jasně samozřejmě řekli, že tohleto do toho rozhodně nebudeme souhlasit, aby bylo zahrnováno, a myslím, že jsme dali jasné důkazy, a to i jaksi kolegové, kolegyně z Hospodářské komory jasně uznali, že naše argumenty byly v řadě případů oprávněné, a svoje připomínky v této věci ve většině případů třeba stáhli. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Petr Beitl s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Není přítomen, takže jeho interpelace propadá. Pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Paní ministryně, navážu na interpelaci kolegy pana poslance Kupky. Odpověděla jste mu, že hotel nemůže být skanzen. To samozřejmě nikdo nechce. Kvalitně opravit hotel se dá i tak, že zachováte jeho architektonickou hodnotu. Těší mě, že samozřejmě myslíte na zachování barev a materiálu, ale nové fotografie vzorových pokojů potvrzují, že jejich návrh v ničem neodpovídá původním architektonickým myšlenkám a jejich kvalita je hluboko pod čtyřhvězdičkovým hotelovým standardem. Opakovaně se tedy zeptám, kdo je tedy architektem plánované rekonstrukce a jak byl vybrán.

Již dříve jste odpověděla na otázku ohledně zachování uměleckých děl, že nejdříve je potřeba zjistit, kde co je. Tak bych rád správcům připomněl, že v letech 2013 až 2014 proběhl v hotelu stavebně historický průzkum zpracovaný odborníky z ČVUT, kde mimo jiné byl vytvořen i soupis všech uměleckých děl a inventáře nábytku, který je docela rozsáhlý. Chtěl bych se zeptat, jak ta umělecká díla plánujete zachovat. Je tedy pravdou, že jsou původní křesla skladována v bazénu? Za jakých podmínek bude společnost Saunia provozovat bazénovou část hotelu? Kdo a jakým způsobem provozovatele vybíral? Kdy zveřejníte nebo poskytnete k nahlédnutí projekty rekonstrukce, ne jen vizualizace?

Ve své odpovědi na interpelaci pana poslance Kupky jste tvrdila, že vnuk paní Machoninové Jan Kordovský se měl setkat s ředitelem Novákem na schůzce 23. ledna, ale podle mých informací taková schůzka nikdy být neměla. V lednu dostal architekt Pavel Směták informaci v esemesce, že druhý den se shodou okolností i ředitel Novák nachází ve městě a že za ním může přijít někam na Pankrác. Ale nešlo přímo o komunikaci s panem Kordovským, který je jednou z osob, které zastupují paní Machoninovou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni a přečtu omluvenku. Pan ministr Richard Brabec se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, asi by bylo nedůstojné nás obou tady řešit, a já to ani nevím, jedna paní povídala. Já mám informace, které jsem vám předala ,oficiálně od pana ředitele, já jsem si je vyžádala i písemně, kde on mně tyto věci sdělil. A tak jsem je dala já. Jestli někdo někomu volal a někde na Pankráci, to skutečně, chápete, že asi je nedůstojné našeho hovoru. Já budu řešit fakta.

Projekční práce modernizace zastřešuje firma Energy Benefit Centre, vítěz výběrového řízení. Dostala jsem informaci, samozřejmě nebyla jsem u toho, ale mám tu informaci od pana ředitele, mám ji písemně, že výběrového řízení se účastnil i ateliér Alfa rodiny Machoninových, nicméně vzhledem k ceně, že byli skutečně nejdražší, tak vybráni nebyli. To bylo transparentní výběrové řízení.

Konzultace pokojů řeší pan ředitel s architektem Janem Mackovičem, což uvedl i na brífinku minulý týden v pátek v Karlových Varech v Thermalu. A z původních interiérů byly na pokojích před začátkem modernizace jen dveře, upozorňuji. Předtím, než se začala modernizace. Takže snažíme se samozřejmě, jak jsem to říkala, zachovat ducha, zachovat maximálně s velkým odkazem a úctou, ale říkám, jsme limitováni tím, že ten hotel spadnout nenecháme. Křesílek je přesně - teď jsem ho požádala, před vaší interpelací, ať mi to přesně pošle do mailu. Křesílek různých tvarů a velikostí je 578. Já jsem si prošla hotel, takže on mi některé opravdu velmi zanedbaná, taková ta malá křesílka, co byla na těch pokojích, tak mi ukazoval. Říkal, že všechny zrekonstruujeme, nebo možná říkám špatný termín, prostě všechny opravíme. Takže on říkal, že odhaduje to, že by na každém pokoji mohlo to jedno křesílko být, protože je jich 578, ale různých velikostí, nejsou to stejný typ. Takové ty červené ušáky, typické pro Thermal, tak ty, co se zachovaly, tak jsou dneska, viděla jsem to na vlastní oči, jsou součástí, jak máte recepci a tam vlastně tu prostoru kolem recepce, nejsem v hotelové terminologii zběhlá, tak tam už jsou ty velké ušáky červené. Samozřejmě není jich asi tolik, kolik jich bylo tehdy. A taková ta malá křesílka, typická, tak ta jsou skutečně v těch prostorech, které dneska se také rekonstruují, tam se pracuje i dole na vzduchotechnice, na vytápění. Dokonce by se měly velice významně i snížit náklady na energie, co se týče Thermalu. Takže všechna křesílka, která jsou dohledaná, a je jich různých tvarů 578, teď mi to dal do mailu, před chvílí, tak všechna budou zrekonstruována, to není správný termín, a budou použita v rámci hotelu, zejména v pokojové části.

To je všechno, co v tuto chvíli vím. Cokoliv budete chtít, tak jsem samozřejmě připravena vám to dodat písemně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším - pardon omlouvám se, pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já tedy, když jsme se dohodli, že zbytek bych dostal písemně, tak bych ještě dodal, že zjišťujete ten kontakt. Tak paní architektku Machoninovou zastupuje právník pan doktor Vyskočil. Případně pokud budete chtít kontakt, tak vám můžu poskytnout tady na jeho vnuka pana Jana Kordovského. Potom bych poprosil vzhledem k tomu, že tam asi tedy odpovíte, předpokládám, asi do 30 dnů, tak jestli byste mi tam tedy mohla případně i připsat, kdy by došlo k té schůzce s rodinou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já bych vás poprosila o ty otázky, ale jestli mi je můžete poslat do mailu, protože to bylo jenom ústní, já jsem pořádně nevěděla, na co se mne tady budete ptát. Takže poprosím vás, dám vám vizitku, pošlete mailem, já vám samozřejmě odpovím.

A já jsem jenom nechala, dneska jsem požádala pana ředitele, nebo ne dnes, myslím, že začátkem týdne, nebo v pátek, já jsem s ním téměř v každodenním kontaktu, jsem ho požádala, aby mi dohledal, kdo je dnes, jestli přímo paní Machoninová, myslím paní architektka, anebo kdo je oprávněn jednat za rodinu. To znamená, že já se budu bavit s tím, kdo - buď s paní Machoninovou, anebo s někým, kdo jedná, já jsem právník, takže kdo jedná na základě plné moci za paní Machoninovou. Takže to teď momentálně ještě jsem neměla dodáno, takže vy mi to říkáte, já si to samozřejmě ověřím ze spisu. A tu schůzku zrealizuji dle časových možností obou stran. Určitě. I za přítomnosti pana ředitele Nováka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na omluvenou paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se obracím na nepřítomnou paní ministryni s tématem, které se týká lékařské posudkové služby, což je státní úřad právě spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí zprostředkovaně. A jde o to, že si lidé se zdravotním postižením opakovaně stěžují, že vlastně jim právě přes tuto posudkovou službu nejsou včas vydávány tzv. průkazy ZTP, zdravotně a tělesně postiženého. Jenže na to je pak navázaný třeba parkovací průkaz a typicky se stane to, že ti lidé dostávají buď přímo pokuty, anebo výhrůžky pokutou od městských strážníků, že jezdí a stojí neoprávněně. Samozřejmě, že městskou policii nezajímá, že ty průkazky jsou v šetření úřadu práce, v šetření posudkového lékaře. Policie prostě chce platnou kartičku.

A co s tím? Já jsem se ptala generálního ředitelství Úřadu práce už v červnu 2018, jestli by si lidé nemohli dávat včas žádosti dlouho před uběhnutím platnosti kartičky, ale možné to je pouze dva měsíce předem. A to vystavení klidně trvá čtyři, pět měsíců. Takže co s tím uděláte, paní ministryně? Nefunguje posudková služba, nefunguje vystavování ani administrativních kartiček ZTP v nevratných situacích u zdravotních postižení, která nelze přehodnotit, ani v těchto případech to není vždy vystaveno na dobu neurčitou. A máme tady situace, kdy tito lidé nejenom že nemají své parkovací místo, ale nemají ani nárok na slevy na jízdném. Takže mě zajímá, jak toto, paní ministryně, řešíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, na interpelaci bude odpovězeno rovněž písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že tady pan ministr není, tak předpokládám, že mi bude odpovězeno písemně. Takže nechť úředníci klidně se můžou výrazně rozepsat.

Mě by zajímaly stěžejní obchvaty města Přerov, Otrokovice, Zlín a konkrétně třeba i Česká Lípa, kde pan premiér Babiš a tehdejší ministr dopravy pan Ťok podepisovali petici za to, aby se dostavěl obchvat České Lípy. Tak mě by zajímal podrobný plán, kdy a jak se plánují vybudovat tyto obchvaty a kdy můžeme očekávat první kopnutí do země. Protože ve většině případů se tam ministr pouze objevil, přestřihl pásku, zmizel a od té doby se neděje na těchto obchvatech vůbec nic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně na tuto interpelaci.

Další v pořadí je paní poslankyně Balcarová, která ale není přítomna v jednacím sále, tudíž její interpelace propadá. A poslední interpelací je opět pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací opět na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Můj dotaz je směřován, už jsem ho tady pokládal, když jsme s panem ministrem jednali o bodu dopravy na schůzi, ale hlavním dotazem je tedy, jak hodlá vyřešit výkyvy financování Státního fondu dopravní infrastruktury a jaké už udělal kroky, jaké plánuje kroky, aby zajistil stabilní financování pro tento fond tak, abychom do budoucna dopředu věděli, co konkrétně se bude stavět, tak aby mohli i dlouhodobě plánovat. Protože pokud každý rok budeme hýbat jak na sinusoidě s financováním tohoto fondu, tak nejsme schopni do budoucna zajistit i stabilní financování té dopravní infrastruktury.

Opět, pan ministr tady není, takže klidně nechť se nebojí úředníci pro pana ministra připravit tu odpověď klidně i rozsáhlejší. Pokud má už připravené i nějaké analýzy, tak nechť to k tomu případně přiloží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Opět bude odpovězeno písemně na tuhle interpelaci.

Já konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Vzhledem k tomu, že jsme vyřadili z pořadu 40. schůze Poslanecké sněmovny všechny zbývající body, končím také 40. schůzi Poslanecké sněmovny. Přeji vám pěkný den. Na shledanou.

 

(Schůze skončila v 17.11 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.