Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

292.
Ústní interpelace

Nejdříve nás čekají ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády ČR nebo vládě ČR jako celku. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše a poté na ostatní členy vlády. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí vám byl rozdán do lavic.

Upozorňuji interpelující poslance a interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Černochové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ve věci vysílání vojáků do zahraničních operací. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný premiére, neinterpeluji často, jenom když jsem naštvaná. V květnu loňského roku jste při návštěvě 601. skupiny speciálních sil v Prostějově slíbil vojákům změnu a zjednodušení pravidel vysílání vojáků do zahraničních operací při mimořádných či naléhavých situacích vládou na omezenou dobu se zpětným souhlasem Parlamentu. Tehdy jsem upozornila, že příslušnou změnu Ústavy jsem již zpracovala a předložila v minulém volebním období spolu s tehdejším ministrem obrany Stropnickým a s dalšími kolegy. Pro její prosazení však vláda, v níž bylo také hnutí ANO, ani váš tehdejší ministr Stropnický neučinili nic.

Po vašem vyjádření jsem se rozhodla tuto novelu znovu předložit a vy sám jste se pod ni podepsal, stejně jako řada vašich kolegů, za což vám děkuji. Činila jsem tak s nadějí, že by se snad konečně mohla novela hladce přijmout. Po více než půl roce se však ani přes moji opakovanou snahu, pane premiére, o projednání této předlohy stále neděje nic.

Chtěla bych se vás tedy zeptat, jak vážně bylo vaše vyjádření míněno. Proč se aktivně nezasadíte o to, aby byla tato změna přijata, když jste se k tomu veřejně zavázal? Mám chápat přístup hnutí ANO jako úlitbu KSČM a možná SPD, které tuto změnu nepodporují? Jste si vědom toho, že Česká republika se v rámci NATO zavázala ke schopnosti vyslat vojáky v rámci tzv. sil velmi rychlé reakce a že bez této změny nejsme plně schopni tomuto závazku dostát? Stejně tak v té novele se jednalo o zachránění našich rukojmí, kdy pevně věřím, že to nikdy nebudeme potřebovat, ale bohužel naše současná Ústava na to připravená není. (Upozornění na čas.) Pane premiére, podpořte zařazení tohoto bodu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. A pan premiér je nepřítomen, takže odpoví na otázky v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

A nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat ve věci: kdy předložíte zákon o dětských skupinách nezbytný pro podporu rodičů? Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Nevím jak vy, já se občas začtu do hlášení na Facebooku zvaného Čau, lidi, a tam, pane premiére, píšete - zase nevím, jestli to opravdu čtete a víte, co tam je. Píšete tam: "Dál jsme jednali o dětských skupinách. Mělo by jít o formu jesliček pro děti do tří až čtyř let věku. Náš cíl je, aby se maminky, pokud chtějí, mohly vrátit dřív do práce. S podporou dětských skupin počítáme i v novém programovacím období od roku 2022. A ministryně Dostálová hledá zhruba 1,9 miliardy korun z evropských fondů už teď."

Končím citaci a ptám se: Tohle je přesně věc na vás, pane premiére, k vyřešení, protože vám se zasekla jednání mezi dvěma ministerstvy. Máme tady nějakou jasnou částku, kolik stojí náročná péče o malé děti. Víme, že je to mezi 8 až 10 tisíci korun na měsíc, ta potřebná dotace, aby to mohlo fungovat, tak jsou dnes podporovány dětské skupiny - a vy chcete prostřednictvím Ministerstva financí dávat pouze 4,5 až 4,6 tisíce. Tam je jasný střet.

Mě tedy zajímá, jak se naplní hlášení Čau lidi. Jak podpoříte rodiny, aby mohly podle své svobodné volby buď být s dětmi doma, anebo aby rodiče mohli i jít do práce na částečný úvazek, jak budou oni chtít. Dnes mateřské školky rozhodně nejsou všude dostupné pro dvouleté děti, ani pro ty tříleté to všude nejde. A právě podpora předškolní péče je klíč pro to, aby se předešlo třeba znevýhodňování matek malých dětí. Často o tom mluvíte. Mě zajímá, jak dostanete řešení ze svého Ministerstva financí, v souladu potom s MPSV. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. I na vaši interpelaci odpoví předseda vlády v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně. Já už to tu potom nebudu opakovat v dalších případech, protože to je pořád stejné.

A nyní prosím pana poslance předsedu Michálka, který bude interpelovat ve věci plnění programového prohlášení vlády. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se chci předně zeptat nepřítomného pana premiéra, proč sem nepošle některého ze svých supervýkonných vicepremiérů, kteří zvládnout řídit tolik rezortů, ale nezvládnou se dostavit do Poslanecké sněmovny, aby místo něj odpovídali na interpelace na vládu, když už on je na pracovní cestě v zahraničí.

Ale teď k mému dotazu. Já jsem se ptal kdysi pana premiéra, aby nás seznámil s plněním programového prohlášení. Vláda na to má tabulku a grafy. To mi sdělil pan premiér v dopise 31. července 2019. Tabulku a grafy, to si koupili od společnosti Microsoft asi za půl milionu korun. Vláda si koupila tabulku a tam si eviduje, jak plní jednotlivé cíle. Bohužel se zjevně vláda bojí tuto informaci zveřejnit občanům. Takže já vyzývám pana premiéra: Zveřejněte občanům a svým voličům, jakým způsobem plníte programové prohlášení. Máte to v té tabulce, kterou vám dělala společnost Microsoft. Zaplatili za ni daňoví poplatníci. A považuji za naprosto nepřijatelné, abyste nám poslal dopis, že to plnění slouží pouze pro interní potřeby vlády. Protože máme tady zákony. Všichni poslanci i premiér by měli dodržovat ta pravidla hry. A vy jako vláda máte povinnost poskytnout informace poslancům, pouze s výjimkou případů, které jsou stanoveny zákonem. A to, že to máte v nějaké své tabulce, ke které máte přístupová jména a hesla, pokud jde o údaj, který nijak neohrožuje národní bezpečnost, tak si myslím, že opravdu není důvod, aby se to nezveřejnilo. Ledaže by vás to opravdu poškodilo, kdyby se zjistilo, že ty výsledky nejsou tak dobré, jak se někdy tváříte na Facebooku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně, Jarošová a to ve věci zákazu národních vlaječek na stolcích europoslanců. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, na půdě Evropského parlamentu proběhla vášnivá diskuze na téma národních vlaječek umístěných na stolcích europoslanců. Předsedající Evropského parlamentu vyzval zúčastněné, aby tyto takzvané bannery nebo reklamní předměty odstranili. Prý je to na půdě parlamentu nedovolené. Považujete vy osobně nebo vaši europoslanci za ANO, kteří jsou členy liberální frakce, českou vlajku za banner nebo reklamní předmět? A hodláte se v této věci nějak angažovat třeba při setkání lídrů evropských zemí, kde byste na tuto nehoráznost při zpochybňování národních symbolů poukázal? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a jako další bude interpelovat pan poslanec Lipavský, a to ve věci screeningu zahraničních investic. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane nepřítomný premiére, já vás interpeluji, chci se zeptat ohledně otázky screeningu zahraničních investic a zajímá mě, v jakém stavu ten zákon nyní je, kde se nachází, jestli leží tedy na Ministerstvu průmyslu a obchodu, nebo co s ním je. Protože je to velice důležitý zákon a měl jsem za to, že na tomto zákonu panovala i poměrně velká shoda napříč politickým spektrem. Neříkám, že všichni, ale minimálně ti, kteří se zapojovali v průběhu diskuzí a debat a do tvorby tohoto zákona, to vnímali velice kladně.

A nás čekají v následujících letech některé velice klíčové zakázky, klíčové tendry ohledně energetiky a telekomunikací. Připravuje se výstavba nové jaderné elektrárny, budou se stavět sítě 5G. A toto jsou všechno projekty, do kterých se bude určitým způsobem zapojovat i český domácí průmysl, a i tento zákon může být velmi zásadní a klíčový v ochraně našeho know-how a v ochraně klíčové infrastruktury, která bude spadat pod ten zákon o screeningu zahraničních investic.

Takže mám otázky, na které bych vás chtěl požádat o odpověď. A ty otázky zní, jaký je současný stav zákona o screeningu zahraničních investic a jaké budou další vládní kroky v následujících měsících. Protože původní deklarace zněla, že ten zákon bude do Sněmovny předložen již na podzim minulého roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Adamovou, která bude interpelovat ve věci dvojího metru na členy vlády. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v souvislosti s kauzou předražené zakázky, kterou rezort vašeho ministra dopravy přidělil firmě bez řádné soutěže, jste prohlásil, že informace o průběhu a propojení některých osob jsou znepokojivé, dokonce absolutně nepřijatelné, a že by to měla prošetřit policie. Na konání, za něž je zodpovědný vámi vybraný ministr vlády, hodláte podat trestní oznámení. A co víc, nelíbí se vám, že první náměstek a další osoby spojené s kauzou odmítají vyvodit osobní odpovědnost a rezignovat.

Ve světle vašeho vlastního prohlášení "nikdy neodstoupím" jsou veškeré takové výroky nejen pokrytecké, ale vyznívají až směšně. Ale samozřejmě je zcela v pořádku za takto závažné pochybení ministra odvolat. Pozoruhodný je ale váš dvojí metr. V souvislosti s veřejnými zakázkami přidělovanými státní agenturou CzechTourism je trestně stíháno několik osob. Důvodem je podezření z korupce a uplácení v řádech milionů. Prošetřována policií je i zodpovědná ministryně paní Klára Dostálová z vaší strany. Takže v jedné kauze jste svého ministra okamžitě odvolal, sám podáváte trestní oznámení, a u druhého, kde je kauza už v mnohem pokročilejší fázi, a zabývá se jí policie, jste se za svou ministryni postavil.

Česká republika si letos opět pohoršila v mezinárodním žebříčku vnímané korupce. Prý propad o šest míst na 44. příčku nechápete, protože si nepamatujete na žádný korupční skandál vlády za vašeho působení.

Nejen mě, ale jistě i občany velice zajímá, podle jakého klíče se, pane premiére, rozhodujete, kterého ministra zatíženého kauzami při zadávání státních zakázek odvoláte a kterého nikoliv. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. To byla poslední interpelace na nepřítomného předsedu vlády. Já tedy znovu zopakuji, že na všechny tyto interpelace premiér v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně. A upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že tímto byly vyčerpány všechny přihlášky k interpelacím na předsedu vlády a budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Nyní tedy vyzývám pana poslance Jakuba Jandu, aby přednesl interpelaci na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, a to ve věci elektronizace Celní správy. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, 28. listopadu 2019 jsem spolu se skupinou poslanců předložil návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, jejímž předmětem je snížení limitu takzvané vratky DPH zahraničním turistům v České republice. K tomuto návrhu vyjádřilo vaše ministerstvo několik připomínek týkajících se především administrativní náročnosti celé agendy, především proto, že není elektronizována.

Přiznám se, že této výtce nerozumím, neboť již v roce 2018, kdy jsem tuto problematiku řešil v rámci seminářů a různých jednání rovněž se zástupci Ministerstva financí a Celní správy, jasně vyplynulo, že právě tato elektronizace doprovázená funkčností systému VAT Refund dokladů a celními kiosky se chystá a má být provedena do května loňského roku. Přesto v připomínkách operujete říjnovým termínem 2019, a to ještě v pilotním provozu, navíc s důrazem, že v současné době funguje pouze jeden celní kiosek, a to na letišti Praha Ruzyně. Jenže, paní ministryně, ono těch míst v České republice, na kterých lze opustit Schengenský prostor, moc není, respektive jsou celá tři. Že je tedy elektronizace pouze částečná, je problém Ministerstva financí a nikoliv můj.

Ptám se vás tedy, proč stále po roce zpoždění není zprovozněn systém elektronizace VAT Refund dokladů, kdy jej plánujete dokončit a kdy instalujete zbývající dva celní kiosky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dovolte, abych k vaší interpelaci sdělila následující fakta. V důvodové zprávě k aktuálně předloženému poslaneckému návrhu změny zákona o DPH, kde se navrhuje snížení limitu pro vrácení DPH ze dvou tisíc na jeden tisíc, je zmiňován fakt, že Celní správa spouští do pilotního provozu koncept daňového a celního kiosku od 1. července 2019. Toto byl plán Celní správy platný ještě počátkem roku 2019, který byl postaven na specifikaci odsouhlasené s poskytovateli služeb spojených s vracením DPH cestujícím ze zemí mimo EU. Začátkem března 2019 však musela být tato specifikace přepracována. Proto byl systém elektronického potvrzování prodejních dokladů na zboží vyváženého cestujícími ze zemí mimo EU uveden do pilotního provozu až 1. října 2019 se dvěma kiosky a čtyřmi pracovišti na terminálu 1 Letiště Václava Havla v Praze. Do konce února 2020 budou nainstalovány další čtyři kiosky předané Letištěm Praha na terminálu 1 a další dvě pracoviště, tentokrát na terminálu 2.

V rámci tohoto pilotního provozu je tento systém schopen aktuálně elektronicky odbavovat pouze tuzemské prodejní doklady, VAT Refund doklady, které jsou doprovázeny elektronickými daty produkovanými poskytovateli služeb spojenými s vracením DPH cestujícím. V současné době jsou VAT Refund doklady elektronicky potvrzovány pouze v objemu cirka 20 % denního celkového počtu všech odbavených dokladů. Pilotní provoz je naplánován i na celý rok 2020, kdy postupně dojde k napojování i ostatních členských států EU do elektronického procesu potvrzování v České republice. Čili to není jenom věcí České republiky, ale je to spolupráce s ostatními členskými státy, takže my jsme závislí na té spolupráci. Proto ten objem 20 % není to, že bychom prostě leželi v Generálním ředitelství cel se založenýma rukama. Já vás zvu, klidně vám to ukážeme podrobně. Zvu vás jak na Generální ředitelství, tak vás zvu samozřejmě i na Letiště Václava Havla, kde vám to ukážeme.

Chtěla bych říct, že v průběhu posledních cirka deseti let došlo k dramatickému nárůstu dokladů potvrzených na výstupu v České republice. Průměrný roční nárůst potvrzených dokladů je od roku 2009 v objemu 19 %, přičemž hodnoty - z roku 2009 bylo 232 555 potvrzených dokladů, kdy byly v roce 2018 již téměř pětinásobně převýšeny na 1 016 477 potvrzených dokladů. V meziročním období je tedy nárůst u Celního úřadu Praha-Ruzyně ve srovnání roků 2018 a 2019: 1 016 477 potvrzených dokladů za rok 2018 a 1 054 355 potvrzených dokladů za rok 2019.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Já vám chci poděkovat za odpověď. Jsem rád, že jste mě i pozvala. Pozvání velice rád přijmu. Můj bod, nebo vlastně novela zákona je zařazena na této schůzi, ale než se na ni dostane, tak to bude chvíli trvat. Takže věřím, že nic nebude bránit, když se tento provoz rozjede během roku 2020, a že nic nebude bránit tuto novelu přijmout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně chce - asi nechce reagovat na doplňující dotaz.

Takže se posuneme dál a já prosím pana poslance Kohoutka, který bude interpelovat pana ministra Havlíčka, který je omluven, ve věci náklady na elektrickou distribuční síť. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, prosím o informace, kolik stát a spotřebitele stojí výstavba a údržba distribuční sítě elektřiny. Podle některých zdrojů to stálo v posledních třinácti letech 1 800 miliard korun. Prosím také o informace, kdo a kolik a z jakých zdrojů na údržbu elektrické distribuční sítě čerpá. Prosím také o vyčíslení nákladů na páteřní přenosovou soustavu elektrické energie. Předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr na vaši interpelaci odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

A já prosím pana poslance Martínka, který bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci povolení těžby v Tlustci. Připraví se paní poslankyně Langšádlová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci zamítnutí odvolání proti udělení výjimky ze zvláště chráněných živočišných druhů v kategorii kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených. Výjimka byla udělena v souvislosti s hornickou činností v dobývacím prostoru Luhov, vedené pod číslem jednacím MZP/2019/540/790. Výjimka z ochrany zvláště chráněných druhů byla udělena z důvodu převyšujícího veřejného zájmu ve vztahu ke strategickým dopravním stavbám, na které je vytěžené kamenivo potřeba. V Libereckém kraji aktuálně není strategická dopravní stavba, která by obhájila veřejný zájem převyšující potřebnou ochranu ohrožených druhů. Železnice zahájí přípravné fáze výstavby nejdříve v roce 2023, obchvaty Mimoně, České Lípy, Nového Boru a Turnova jsou zatím jen na papíře, a to už desítky let. Dokud nebudou zaneseny změny do územních plánů a neproběhne výkup pozemků, nemá smysl těžbu zahajovat.

Pane ministře, ptám se vás, když je hornická činnost v dobývacím prostoru obhajována veřejným zájmem, neměl by začátek těžby být spojen se zahájením výstavby staveb zajišťujících tento převyšující veřejný zájem? Neměl by být kámen použit výhradně pro tento účel? Ročně se v lomu vytěží 840 tisíc tun kvalitního čediče, který bude prodán pravděpodobně mimo kraj, mimo Českou republiku. Udělejme si kružnici 60 kilometrů od Tlustce, porovnejme s výstavbou strategických staveb u nás v rozsahu potřeby 840 tisíc tun kameniva ročně, a uvidíme, kam se kámen bude dopravovat. Dojde k odtěžení podstatné části kopce, produkci spalin při dopravě kamene, vibracím, zvýšené prašnosti a hluku. Opravdu má těžař pod záminkou veřejného zájmu devastovat krajinu a kámen prodávat několik let, než bude potřeba v Libereckém kraji na uvedené strategické stavby? Za tři roky se vytěží zhruba 2,5 milionu tun kvalitního čediče, 2,5 milionu tun kameniva, které neskončí na strategických stavbách v kraji, a to jen pokud zahájení staveb půjde podle plánu.

Opravdu je surovinovou strategií České republiky (upozornění na čas) vytěžit vlastní zdroje na prodej do zahraničí, a pak suroviny draze nakupovat zpět? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Nemělo by tak dojít k odložení povolení minimálně do doby zahájení strategických staveb České republiky?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, dokončete. (Posl. Martínek: Děkuji.) Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já to mám také poměrně ještě košaté, já se z toho budu snažit vybrat ty důležité věci.

Chci především zdůraznit, že ministerstvo, jak dobře víte, vlastně neschvaluje těžbu. Ministerstvo v této chvíli se vyjadřovalo k výjimkám, ten proces se táhl poměrně dlouho. My jsme vlastně vraceli i zpátky několikrát rozhodnutí krajského úřadu, který vydal výjimky ze zákona, ze základních ochranných podmínek celkem 21 zvláště chráněných druhů. To rozhodnutí nebylo vydáno bez odborných podkladů a jednalo se právě o třeba biologické hodnocení záměrů, biologické průzkumy Tlustce a okolí a další. My když jsme vlastně v květnu 2019 rozhodnutí zrušili jako Ministerstvo životního prostředí a věc vrátili k novému projednání a potom tedy následně 26. července Krajský úřad Libereckého kraje výjimku ze zákona ze základních ochranných podmínek potvrdil a výjimka byla doplněna - to je důležité - omezujícími podmínkami a její platnost byla omezena dokončením sanací po těžbě a ministerstvo následně posuzovalo veřejný zájem, jeho převahu a splnění dalších zákonných podmínek pro udělení výjimky a následně potvrdilo rozhodnutí krajského úřadu, zamítlo odvolání a výjimku potvrdilo. Ministerstvo tedy nepovolilo těžbu, což dělá samozřejmě až báňský úřad, nýbrž jsme potvrdili rozhodnutí příslušného krajského úřadu.

V současné době čelí samozřejmě celý těžební sektor, ale i my jako Ministerstvo životního prostředí tlaku zpracovatelské sféry, která argumentuje tím, že v České republice je momentálně výrazný nedostatek těženého kameniva, stavebního kamene pro dopravní stavby, a že nejsou dostatečné disponibilní zásoby v kamenolomech s povolením hornické činnosti.

Tady bych chtěl zdůraznit, že za prvé nemáme žádné signály o existenci významnějšího vývozu stavebního kamene do sousedních zemí ani o snaze tento vývoz nějakým způsobem zvýšit a také nám není známa žádná masivní stavba na německé či polské straně hranice vyžadující nákup kameniva z Tlustce. A co je důležité a opravdu je to na to, co vy se i ptáte, že ta těžba samozřejmě nezačne okamžitě. To znamená, pokud začne, umožní to za prvé rozhodnutí obvodního báňského úřadu, samozřejmě lze počítat s určitými odvolacími a zpomalovacími mechanismy. Rozhodování ve věci výjimky samotné probíhalo rok a půl. A právě i z tohoto důvodu je klidně možné, že vámi zmíněné obecně prospěšné stavby, jako jsou železnice, obchvaty a další, budou s těžbou na Tlustci časově prakticky synchronní. A každopádně je důležité se snažit o to, aby se tyto stavby nezpozdily.

To znamená, já chci říct, že ta politika tam nehraje prostě žádnou roli. To je vždycky nějaké konkrétní správní řízení. Jak víte, je přezkoumatelné. Ministr do něj - a já už jsem tady říkal několikrát v jiných záležitostech, viz Ostroh a další věci - prostě nikdy nevstupuje a je to opravdu o posouzení toho veřejného zájmu, těch konkrétních lidí, kteří ho pak musí obhájit před soudem nebo před nějakým odvolacím orgánem. Takže to poměřování veřejného zájmu je běžný proces, který se tam prostě děje. V tomto případě došlo k tomuto rozhodnutí. V jiných případech a v jiných oblastech, protože ty stavební suroviny samozřejmě jsou suroviny, které se obvykle nepřevážejí na nějakou delší trať, pak už to prostě samozřejmě není efektivní, a to byl jediný důvod, protože ten tlustecký čedič je samozřejmě především superkvalitní železniční štěrk a jako takový je ho potřeba využít ve smyslu jeho hospodárného využití z hlediska horního zákona.

Takže ano, můžeme se na to podívat prostě pohledem, že pro Ministerstvo životního prostředí i pro mě osobně, říkám, je vždycky důležitá přirozeně ochrana přírody, ale proto je tady právě poměřování veřejných zájmů, tak aby v tomto konkrétním případě ten člověk, který o tom rozhodne a podepíše se pod to, a znovu zdůrazňuji v tomto případě nejde o povolení těžby, ale pouze o potvrzení rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje z hlediska výjimky, kterou potvrdil. Takže ministerstvo se pouze ztotožnilo s názorem Libereckého kraje z hlediska udělení výjimky... (Předsedající: Čas, pane ministře.) A děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec ještě položí doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za odpověď. Souhlasím, respektuji veřejný zájem, ale právě ten dotaz směřoval, jestli nemělo spíš to rozhodnutí o udělení výjimky, která byla odůvodněna především tím veřejným zájmem, počkat do té doby, než budou ty stavby alespoň někde na papíře. Protože zatím v okruhu těch 60 kilometrů žádné významné stavby de facto nejsou ještě ani v územním plánu de facto naprojektovány, takže jestli to nebylo předčasné a jestli vlastně tím rozhodnutím nedochází, ani zamítnutím odvolání, jestli se nedopouští ministerstvo porušení článku 7 Ústavy ČR.

Děkuji za dodatečnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak my jsme přesvědčeni, že nedopouští. To já myslím, že vás nepřekvapím tou odpovědí, protože kdybychom o něčem takovém vůbec spekulovali, tak bychom samozřejmě nic takového nemohli udělat. Ale znovu říkám, je to vždycky rozhodnutí opravdu naprosto adekvátní té situaci, kterou dělá v tu chvíli ten úředník. A uvědomuje si, že to může být přezkoumáno a že to prostě musí obhájit i v nějakém řízení v rámci případného odvolání, což se samozřejmě může stát i v tomto případě. Samozřejmě může se to stát i proti rozhodnutí navazujícímu, tedy rozhodnutí o stanovení, o povolení těžby, což předpokládám, že se klidně stane, protože ta kauza Tlustec samozřejmě se táhne možná deset let. Takže předpokládáme, že to tímto neskončí. A také právě předpokládáme, že dalších možná několik let bude pokračovat prostě proces ještě povolování té vlastní těžby se všemi správnými lhůtami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Langšádlová bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci zásoby léků. Prosím. Připraví se pan poslanec Čižinský.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já se na vás obracím jako na ministra zodpovědného za to, jaké léky a v jakém množství má Správa státních hmotných rezerv ve svých zásobách.

Dle informací z otevřených zdrojů má Správa státních hmotných rezerv z léků v zásobě pouze jediný lék, a to antivirotikum Tamiflu. Pro představu, například Polsko má ve svých strategických zásobách až tisíc druhů léků, tak aby v každé lékové skupině měli odpovídající objem alespoň jednoho léku. Domnívám se, že strategické lékové zásoby našeho státu by měly být propracovány tak, abychom v krizových situacích byli schopni zabezpečit požadavky na léky pro naše občany. Navíc tyto zdroje by mohly pomoct i v situaci, kdy dochází k výpadkům dodávek léků do lékáren a nemocnice se potýkají taktéž s výpadky léků. Podle otevřených zdrojů opět se v tuto chvíli jedná až o 80 druhů léků, které jsou nedostupné.

Takže bych si vás, pane ministře, dovolila ještě jednou požádat, jestli byste mi mohl odpovědět na otázku, zda máte připravený krizový plán, který by upravil zásoby, strategické zásoby léků ve Správě státních hmotných rezerv, a zda zvažujete, že by mohly být používány například i v případech výpadku, tak jak jsme ho téměř bohužel každodenně svědky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní poslankyně, děkuji za ten dotaz, který je bezesporu velmi zajímavý.

Pravdou je, že v současné době, a to máte bezesporu pravdu, ve skladu Správy státních hmotných rezerv jsou v současné době uskladněna pouze antivirotika určená pro případ nějaké pandemie a podobně. Pravdou také je, že ale v minulosti, pokud byly nějaké větší zásoby, tak to bylo také trošku kritizováno, protože možná jsme to zaznamenali, nebo jste to zaznamenali v médiích. V minulosti byla nakoupena v rámci opatření přijímaných v souvislosti s pandemií chřipky velká množství antivirotik, více než milion dávek, která se nakonec ukázala, že jsou neúčelná, vlastně se nedala použít, protože to nebylo nutné, a musela se tato balení spálit. Stálo to asi 400 milionů korun. Takže takovéto bylo tehdy rozhodnutí mých předchůdců. Takže já jenom dokládám to na tom, že v zásadě je třeba vždy být v tomto směru velmi obezřetný a mít to důkladně promyšleno, protože jedna věc je skutečně mít dostupné léky, nějaké esenciální léky skutečně, které jsou nenahraditelné a tak dále, a druhá věc je vnímat to riziko nějaké finanční ztráty, nakládání s veřejnými prostředky. Pokud se ty léky nespotřebují, tak pak jsou zkrátka zničeny, protože samozřejmě expirují v nějakém čase. Takže tyto přínosy a rizika je nutné při tom rozhodování bezesporu vnímat.

Shodou okolností se ale v současné době skutečně zabýváme otázkou strategických zásob léčiv. Shodou okolností také kolegové z ministerstva byli na návštěvě v Polsku, kde vnímali nějaké podněty. A příští týden se uskuteční schůzka zástupců Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Správy státních hmotných rezerv na toto téma. Takže ta vaše interpelace je skutečně velmi příhodná v tuto dobu. Takže se tím zabýváme. Příští týden je na to schůzka a budeme hledat různé varianty řešení.

Asi to není o tom, že ČR bude disponovat všemi léky, veškerým portfoliem léků, protože i to, o čem jste hovořila, je 80 nedostupných léků. Je také třeba si uvědomit, že některé léky jsou nahraditelné, nejsou skutečně ty esenciální. Někdy je to skutečně otázka třeba jenom chyby v distribuci. Mimo jiné i proto máme ve Sněmovně zákon o léčivech, který toto má řešit. Takže ony ty otázky nedostupnosti nejsou vždy o tom, že pouze ty léky zkrátka vůbec nejsou. A my se tím budeme bezesporu zabývat. Tam je nutné samozřejmě zvážit i nějaké investice. Zvážit to, aby třeba právě byl nastaven nějaký mechanismus zpětné distribuce. To znamená, pokud se ty léky nakoupí a nebudou vlastně použity, tak aby bylo možné je zpětně distribuovat třeba poskytovatelům a tak dále.

Takže je to téma, nemáme teď aktuálně nějaký konkrétní plán, ale vnímáme to. Se Státní správou hmotných rezerv jsme v kontaktu a díváme se na zahraniční příklady. V některých zemích je to třeba tak, že je povinností subjektů, jako jsou třeba zdravotnická zařízení, mít určité stanovené zásoby léčiv, ale skutečně těch esenciálních.

V ČR, ještě pro vaši informaci, nemáme tedy pouze ta antivirotika v rámci Správy státních hmotných rezerv, ale také funguje zásoba speciálních léčiv, což jsou antidota, antiséra, antiinfektiva, v rámci toxikologického informačního střediska ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde ministerstvo financuje vlastně nákup a obnovu těchto léčiv, která jsou využívána skutečně ve výjimečných případech, třeba v případě uštknutí hadem a podobně. Tak v rámci ČR tato antidota zkrátka jsou distribuována do celé ČR a držíme tyto zásoby také v rámci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Takže to jenom úplně pro upřesnění.

Takže děkuji za ten dotaz, určitě jsem vám schopen dát v průběhu času nějakou detailnější informaci na základě výsledků jednání, která budeme vést. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Pane ministře, já jsem vám chtěla poděkovat, že se touto otázkou zabýváte, protože já si myslím, že je velmi důležitá. Správa státních hmotných rezerv má velmi širokou škálu svých zásob a určitě léky mezi ně mají patřit. Chápu, že jsou drahé. Chápu, že mají krátkou expiraci a že je určitě velmi náročné zrovna je spravovat a obměňovat, a chápu, že to mohou být jenom ty základní léky, které vlastně pomáhají v život ohrožujících situacích. Přesto si myslím, že právě z hlediska bezpečnosti obyvatel, z hlediska řízení v nějakých kritických situacích, že léky zkrátka do Správy státních hmotných rezerv patří. A chtěla bych vám opravdu poděkovat, že se tím zabýváte, a poprosit vás, jestli mi můžete říct, dokdy vlastně budou v té Správě státních hmotných rezerv. A stejně tak bych chtěla moc poprosit, aby ti zejména chroničtí pacienti a ti, kteří jsou opravdu dlouhodobě nemocní, abyměli zajištěny léky běžně, aby nedocházelo k těm výpadkům. Věřím, že i nový systém k tomu přispěje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Já se tady zavazuji, že určitě rád podám informaci na základě jednání, které proběhne právě shodou okolností v příštím týdnu mezi těmi jednotlivými subjekty, které jsou za to odpovědny, takže určitě jsem schopen vám pak dát dodatečnou informaci. Myslím si, že v řádu měsíců bychom měli mít již představu, jak postupovat.

Jinak pokud jde o nedostupnost léků jako takových, tam skutečně ty důvody jsou různé a jsem přesvědčen o tom, že novela zákona o léčivech, která je teď ve Sněmovně, prošla úspěšně prvním čtením, řeší celou řadu těchto nedostupností, zejména týkajících se toho, že léky třeba jsou k dispozici, a není to tak, že by byl nějaký výpadek ve výrobě, ale bohužel jsou tady někteří distributoři, kteří místo toho, aby léky dodali českým pacientům do českých lékáren, tak ty léky vezmou a vyvezou je do Německa, do Dánska a získají ten rozdíl v ceně mezi naší nižší cenou a cenou v jiných státech. A to je problém, který zkrátka tady existuje. Točí se v tom několik miliard korun ročně, je to velmi zajímavý byznys, ale bohužel pak ty léky nejsou k dispozici českým pacientům. Stejně tak doposud neexistuje, a to je také vlastně změna v tom zákoně, povinnost výrobců zajistit, že léky budou k dispozici českým pacientům. Takže my vlastně poprvé v historii dáváme do českého právního řádu povinnost výrobcům pod finanční sankcí, že zajistí léky v České republice maximálně do dvou dnů do jakékoliv lékárny, kam přijde pacient se svým receptem. Takže to je také novum.

A stejně tak, a to bych ještě možná řekl úplně na závěr, poprvé také dáváme jasnou lhůtu, že ten výpadek léků nesmí být delší než 120 dnů. Takto je to v zákoně, možná o tom ještě bude nějaká debata, třeba o nějakém zkrácení a podobně, ale doposud žádná lhůta v zákoně, dokdy má výrobce obnovit dodávky, nebyla. Takže věřím tomu, že toto také pomůže. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím poslance Čižinského, který bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci rekultivace pískovny Sandberk u Kolína. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mám žádost, která se týká zatopené pískovny Sandberk u Kolína. Je to krásné jezero a nyní tu vlastník pozemků chce realizovat záměr nazvaný "sanace a rekultivace dobývacího prostoru Kolín". V jeho rámci má být do jeho prostoru navezeno 900 tisíc krychlových metrů materiálu, včetně recyklátu, demoličních a stavebních odpadů. Proti tomu vznikla petice, ta upozorňuje i na zátěž okolí nákladní dopravou, která by toto obrovské množství materiálu několik let do jezera navážela.

Krajský úřad Středočeského kraje provedl zjišťovací řízení, v jehož závěru 13. ledna 2020 rozhodl, že záměr nemá významný vliv na životní prostředí, a nebude tak posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Rozhodl tak navzdory připomínkám obce Starý Kolín, odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Kolín a České inspekce životního prostředí. Všechna jmenovaná připomínková místa požadovala další posuzování záměru podle zákona 101/2001 Sb.

Žádám vás tedy, zasaďte se o to, aby Česká inspekce životního prostředí v zákonné lhůtě, která skončí 28. ledna 2020, podala proti zmíněnému rozhodnutí odvolání. Jsem přesvědčen, že je v tomto případě zcela namístě, aby proběhla takzvaná velká EIA.

Děkuji a dovolte, abych vám předal kopii rozhodnutí. (Předává materiál ministru Brabcovi.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času a prosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec A v tomto hrobovém tichu... (V sále je skutečně ticho.) To mě zaujalo, to se často nestává v průběhu jednání, to se často stává akorát na interpelacích. Kdybychom si z toho vzali příklad aspoň do našich standardních jednání. Ale děkuji za tu interpelaci, pane kolego, děkuji za slovo.

Pro mě to není úplně nová informace, protože se na mě obrátilo různou formou už několik lidí s tímto podnětem, ale musím maličko korigovat to, co vy jste tady říkal. Souhlasím s tím, že skutečně bylo rozhodnuto Krajským úřadem Středočeského kraje o tom, že v zásadě to posouzení vlivu záměru skončilo ve zjišťovacím řízení, a také potvrzuji to, co říkáte, že Česká inspekce životního prostředí skutečně ve svém závěru z 9. prosince 2019 říká, že oblastní inspektorát Praha má k předloženému oznámení záměru připomínky, konkrétně oddělení ochrany přírody, a inspekce požaduje další posuzování vlivu záměru na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. a zohlednění těchto připomínek.

Ale to, co vás musím opravit, je to, že Česká inspekce životního prostředí nemá možnost se proti takovému rozhodnutí odvolat, protože závěr zjišťovacího řízení vydal krajský úřad a ministerstvo bude v tomto případě pravděpodobně, tedy v případě odvolání, figurovat jako odvolací orgán, takže je pro mě i trochu složité se k tomu vyjadřovat. A určitě vám neřeknu, jestli nebo jak se postavíme k tomu odvolání, to po mně nechtějte, protože my potom budeme to případné odvolání rozhodovat.

Ale kdo se může odvolat? Odvolat se může dotčená veřejnost, to jsou občanská sdružení nebo dotčená obec. Ale protože je to podle § 3 písm. i), tak v bodě 2 se přesně říká, podle zákona 100/2001 Sb., tedy zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a tam je přesně řečeno, kdo je tou dotčenou veřejností, která v tomto případě může to odvolání podat. Takže nemůže to být České inspekce životního prostředí, znovu opakuji, může to být obec, může to být dotčená veřejnost.

Tady je trochu zvláštní, že v průběhu toho zjišťovacího řízení byla měsíc lhůta pro vyjádření, ale vlastně nikdo z veřejnosti se nevyjádřil. A tady znovu musím upozornit, že místo petic je jediné účinné řešení podání odvolání. Ale stále ta lhůta tedy je, a protože to rozhodnutí bylo vydáno podle mých informací v pátek 17. ledna 2020, tak ta lhůta pro odvolání je přibližně do poloviny února. Takže je ještě o něco delší a ten prostor tady existuje.

V případě, že by byly důvodné pochybnosti o tom, že dotčené rozhodnutí krajského úřadu je v souladu s právními předpisy, je možné podat podnět k přezkumu tohoto rozhodnutí a podnět k přezkumu by potom směřoval proti pravomocným rozhodnutím. Dotčené rozhodnutí Středočeského kraje k dnešnímu dni ale pravomocné není, a podnět k přezkumu může tedy v podstatě podat kdokoliv.

Otázkou zvláště chráněných druhů vyskytujících se v lokalitě se Česká inspekce životního prostředí zabývala, to je potom vlastně i v tom závěru, který jsem četl v rámci inspekce. To znamená, potvrzuji, že inspekce skutečně měla také názor, že by se mělo jednat o velkou EIA. Pokud bude odvolání od obce nebo dotčené veřejnosti, tak tím odvolacím orgánem v tu chvíli bude odbor výkonu státní správy, velmi pravděpodobně Ministerstva životního prostředí, a ten bude potom postupovat podle zákona. A já v této chvíli opravdu nechci spekulovat, jak se rozhodne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující dotaz, takže prosím pana poslance Baxu, který bude interpelovat pana ministra Zaorálka ve věci odvolání ředitelky Památníku Lidice. Prosím.

 

Poslanec Martin Baxa: Vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti vynucené rezignace ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové. Vše začíná reportáží České televize, v níž historikové, kteří nejsou zaměstnanci památníku, popsali příběh deportace židovské obyvatelky obce, která se odehrála v předvečer lidické tragédie, a to údajně na základě udání jedné lidické občanky. Než bych se pokoušel vše popsat, přečtu raději část dopisu paní Jaroslavy Skleničkové, dnes třiadevadesátileté pamětnice, který vám poslala.

"Vážený pane ministře, jsem poslední žijící lidická žena. Záleží mi na tom, jak jsou Lidice a historické události kolem nich prezentovány, záleží mi na hledání pravdy. Přes svůj věk spolupracuji s památníkem. V Lidicích bydlím, a dokud ještě žiji, chci ve jménu té historické pravdy pro Lidice pracovat. Proto mě velmi znepokojila zpráva o ředitelce památníku Lehmannové. Paní ředitelka zřejmě neustála tlak lidické organizace Českého svazu bojovníků za svobodu, která sdružuje část přeživších dětí a které předsedá paní Bobošíková.

Situace se vyostřila vloni v červnu po odvysílání kontroverzní reportáže ČT, která vzbudila nelibost některých pamětníků a vyvolala ostrou kritiku nejen vůči autorům, ale i vůči ředitelce, která v reportáži neutrálně vystoupila. Spolupráce skupiny lidických dětí s památníkem ustala. Nevhodně načasovaná reportáž, kterou ředitelka nemohla ovlivnit, posloužila k diskreditaci její osoby a práce.

Já si však na činnost památníku stěžovat nemohu. Z mého pohledu funguje dobře, důstojně a se vší zodpovědností. Proto se také obracím na vás, pane ministře, abych vás o tom, co si o tom myslím já, poslední přeživší žena, informovala. Velmi bych si proto přála, abyste rezignaci paní ředitelky nepřijal."

Tolik tedy dopis paní Skleničkové. Já chci uvést, že předmětem sporu není historický příběh sám o sobě (upozornění na čas), k tomu se nejspíše vyjádřit neumíme a nechceme, ale ptám se, pane ministře, proč jste se nepostavil za svoji organizaci a za její ředitelku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za tu interpelaci, ale poprosil bych o lepší dodržování času, a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne. Děkuji také za interpelaci a jsem rád za to, že mohu reagovat.

Souhlasím s panem poslancem Baxou, že opravdu naším tématem není teď historická debata a snaha si objasnit věci, jak byly, na to si netroufám asi ani já, ani on, ale to, myslím si, na čem záleží - záleží na každém hlasu, té paní, poslední přeživší, kterou jste tady zmínil, a její dopis. Já bych jenom řekl, že mi záleží teď na všech přeživších nebo příbuzných, dětech, a přál bych si, abychom se všemi dokázali komunikovat. A problém není teď v nějakých tlacích, protože, přiznám se, těmi se tak moc nezabývám. Já se zabývám tím, co památník má dělat, a přál bych si, abychom dokázali se všemi těmi - ono jich není mnoho - přeživšími dnes komunikovat. A nechtěl bych o tom přesvědčit jenom vás.

Já jsem se dnes setkal s paní Dagmar Kosovou, která je statutární zástupkyní paní Lehmannové. Dnes ráno jsem se s ní sešel a požádal jsem ji o to, abychom na pondělí, po vládě, připravili v Lidicích takový kulatý stůl, na který chci pozvat - a zdůrazňuji - všechny přeživší nebo příbuzné a děti. Chtěl bych tam pozvat zástupce obce, památníku a budu tam sám a rád bych chtěl právě tam dát najevo jasně to, co říkám dnes vám tady, že bych si přál komunikovat se všemi. Protože já vidím zásadní roli v tom, jestliže památník se snaží pečovat o naši paměť, především v souvislosti s těmi událostmi před sedmdesáti lety, tak si to, dokud žijí ti, kteří o tom vědí, kteří byli těm událostem blízko, tak si myslím, že si nemůžeme dovolit je ponechat stranou.

A můj názor je, že skoro žádného z nich, a víme, že řada z nich se účastnila debat a besed, a víme, že tohle se začalo měnit, že vlastně tohle bylo vážně narušeno. Já jsem dostával dopisy, že se nebudou účastnit besed, a to dokonce i někteří, kteří v tom sehrávali docela zásadní roli, a já nemám pochyby o významu, který to mělo, i o tom, že se toho všichni účastnili.

Takže já doufám, že už od toho pondělka bude jasně řečeno i přímo jim, a že se toho zúčastní, že mi jde o všechny z nich a že to je to, čím jsem veden já, a přál bych si, aby tím byl veden i do budoucna ten památník. My tam nebudeme vést žádné války s nikým. A vůbec ne tedy s přeživšími nebo s nějakou jejich částí, protože já mezi nimi v tomto nerozlišuji. A přál bych si, abychom se dokázali sejít u jednoho stolu a aby se ukázalo, že jsme spolu všichni schopni mluvit. O to jsem také požádal paní Kosovou, která nyní zastupuje rezignovavší paní Lehmannovou, a vlastně bych chtěl co nejrychleji vyhlásit výběrové řízení, ve kterém bychom hledali někoho, kdo právě v tomto duchu ten památník povede.

A já jsem připraven dávat počet a účet z toho, že skutečně to, čím jsem veden, je, aby památník plnil tu původní funkci, kvůli které byl vytvořen, nebo kvůli které byl budován, a to je jednak ta role, kterou plní vůči veřejnosti, ale pak si myslím také velice důležitá role vůči těm, kteří tu paměť ještě stále nesou. Já jsem už mnohokrát řekl, že pokud tam tito lidé žijí, tak to nemůžeme dělat bez nich. A já bych si přál to dát znovu dohromady a doufám, že se to povede a že i po tom, co se nyní odehrálo, pokud jsme to s paní ředitelkou cítili každý jinak, tak proto to dopadlo, jak to dopadlo, protože mně to připadalo, že mně více než jí vadilo to štěpení. Více mi vadilo to, že vlastně najednou to zůstává, že část těch přeživších zůstává stranou. A proto hledám, proto jsme se dohodli takto: Já jsem jí nabídl, aby fungovala odborně tam, kde se jí, myslím, i v minulosti dařilo, a nyní hledám někoho, kdo má dostatečný cit pro ty složité poměry v Lidicích. Protože já nepochybuji o tom, že to místo je i kvůli té těžké historii stále v něčem nejednoduché, a najít takového ředitele nebo ředitelku, někoho, kdo bude schopen to prostředí spojovat, o to se pokusím v pondělí. A já věřím, že se to povede.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Martin Baxa: Pane ministře, děkuji za tuto vstřícnou reakci a určitě se shodneme na fundamentu toho argumentu, že je důležité, aby se ta komunita neštěpila, aby všichni ti, kteří patří do té komunity přeživších, to takto vnímali.

Ale já považuji za důležité znovu zopakovat skutečnost, že paní ředitelka Lehmannová se v té situaci neocitla coby aktivní hybatelka nebo aktérka. Ona se v té situaci toho rozkolu ocitla tím, že Česká televize odvysílala reportáž, ve které dva historikové prezentovali závěry svého historického výzkumu, a teprve na základě toho vlastně došlo k rozpoutání určitého odporu vůči ní, který nebyl primárně veden tím, že by paní ředitelka aktivně vystupovala proti nějaké části těch přeživších, ale že zejména role Českého svazu bojovníků za svobodu a paní Bobošíkové, která iniciovala sérii stížností, vyvolala stav toho rozkolu a té vzájemné nedůvěry. A proto ta moje otázka zněla, že já si myslím, že byste se za tu organizaci postavit měl. (upozornění na čas) Ale -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra, jestli bude reagovat na doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, já jsem se snažil sledovat tu argumentaci poctivě, ale možná bych to viděl jinak v tom, že mně nepřipadá prvotní ta organizace, pro mě je prioritní to, co se v těch Lidicích odehrálo, ti, kteří jsou tam ti svědci, a já bych se nejvíce chtěl starat a pečovat o tohle, o tu paměť vůči té události a třeba určitou asistenci těm, kteří tam zůstali jako svědci. Takže se omlouvám, že já nevidím tu svou první loajalitu v té organizaci. Ta organizace tam vznikla kvůli nim. A já se vlastně snažím tohle nějak, tímhle směrem to tlačit. My tam nejsme kvůli organizaci, kvůli lidickému památníku. A vy dobře víte, že jsem dokonce řekl tu větu, že pokud tam dneska žijí pamětníci, tak já si neumím představit smysl toho památníku, pokud on bude existovat paralelně a bez nich.

To je vlastně i určitý spor, který jsem možná vedl i s paní ředitelkou. Já jsem říkal, já se s tím nesmířím, že mi osm - jich je jedenáct, to je strašně málo lidí, ta skupina se scvrkává - jestliže mi osm z jedenácti napíše, že se neúčastní, tak já nebudu hájit ten památník, protože já říkám, bez nich ten památník ztrácí smysl. Dokud žijí, musíme být s nimi. A bez ohledu na to, jak je to třeba komplikované, oni můžou být různí, ale já tohle cítím jako svou povinnost, a proto vlastně jsem se nespokojil možná s tím, jakou památník sehrával v téhle věci roli, protože mi připadalo, že měl udělat něco víc. Měl udělat víc v překlenutí toho sporu a v hledání, že ty lidi nesmíme ztratit. A vy dobře víte, že oni odmítli jezdit na besedy a podobně a že někteří z nich by besed udělali spousty, takže oni odvedli z toho, co my jsme chtěli (upozornění na čas), ohromný kus práce.

Děkuji a doufám, že si rozumíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Klause, který bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci bezpečnostní situace ve Středočeském kraji. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane ministře, nepřítomný, Hamáčku, já jsem vždycky velice kritický, když ministři nepřicházejí na interpelace, které jsou ohlášené, ale jako pravidelný čtenář bulváru, možná to má nějaké opodstatnění dneska, tak na vás nebudu útočit a přeji vám hodně sil.

Nicméně má interpelace se týká bezpečnostní situace ve Středočeském kraji. Zde dochází k masovému a plošnému vykrádání domů, zejména v oblastech prstence jižně od Prahy, satelitních městeček Psáry, Jesenice a podobně. Dochází k němu často v odpoledních hodinách, lidé jsou upozorňováni, že situace nějak je a že mají varovat děti, co se vracejí ze školy, a podobně. Lidé tam bydlící většinou pracují v hlavním městě Praze. Jsou tam snahy vytvořit domobrany a jisté hlídky. Občané se už sami starají, nebo někteří starostové chtějí tu situaci řešit.

Čili moje otázka je tato. My jsme na vrcholu ekonomického cyklu, máme nulovou nezaměstnanost, všechno dle vlády je naprosto růžové a skvělé. Tak se vás chci zeptat, zda máte dostatek peněz a lidských zdrojů na řešení toho, abyste ochránili majetek a bezpečí obyvatel. Chápu, že to je role policejního prezidenta, ale stejně se chci zeptat, zda jste informován o postupu, o opatřeních a prioritách. Protože jsme svědky toho, že třeba masově vybírat drobné překročení rychlosti na dálnici jde státu dobře, ale myslím, že ochrana majetku a bezpečí obyvatel je důležitější. Čili k tomu mířila má interpelace: zda jste obeznámen se situací ve Středočeském kraji, zda skutečně ta situace směřuje k nějakému vyřešení, zda je nasazen dostatek sil, zda ty síly vůbec máte a tak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr na vaši interpelaci odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat taktéž nepřítomného ministra Tomana ve věci kůrovcové kalamity a sucha v ČR. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vzhledem k průběhu teplot v roce 2020, který je očekáván, je možné, že dojde k další značné gradaci kůrovce, konkrétně zhruba v polovině dubna roku 2020. Koncem roku 2019 bylo snímkováním odhadováno napadení až 150 milionů stromů, tedy zhruba jedné třetiny všech jehličnanů. Podotýkám, že české lesy mají stejnou výměru jako lesy Bavorska, 5,6 milionu hektarů, ale kalamitní těžba u nás dosahuje pouze jedné pětiny úhrnu bavorské.

Neocenitelný je také význam toho, že neopadavé jehličnany mají kladný vliv na vodní bilanci v krajině. Podíváme-li se na údaje z meteorologické stanice v jihočeských Hejnicích mezi lety 2006 až 2019, vidíme, že dochází ke srážkovému deficitu za tato léta ve výši 36 %. Konkrétně v roce 2006 byl srážkový úhrn 653 milimetrů, pak se to snižuje, 422 v roce 2014, až tedy 361 milimetrů v roce 2019. Je to určitě důsledkem likvidace smrkových porostů kůrovcovou kalamitou v Národním parku Šumava. Tento výrazný aspekt jehličnanů by měl být zhodnocen i při druhové skladbě obnovovaných holin po kalamitních těžbách, tedy nesmíme vyřadit smrk a včas si objednat sazenice jehličnanů.

Moje otázka na pana ministra Tomana zní, zda hodlá využít nástroj, který mu dává zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a vyhlásit stav nouze, který by umožnil rychlý a operativní postup jak při likvidaci napadených stromů, tak při vytváření zásob sazenic pro zalesňování holin po kalamitní těžbě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr na vaši interpelaci odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Bendla, který bude též interpelovat pana ministra Tomana, a to ve věci opatření vůči suchu. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Nemám rád slovo alarmismus a nerad alarmuji, nicméně stav v průběhu letošní zimy a stav vody v našich vodních tocích, který je hluboko pod dlouholetým průměrem, mě vede k tomu, že musím volat na poplach. A vzhledem k tomu, že Česká republika má jedno z nejúčinnějších opatření právě týkajících se zadržení vody v krajině, a to jsou pozemkové úpravy, chci se vás zeptat, pane ministře, zdali chystáte nějaké významné rychlení realizace pozemkových úprav proti stávajícímu plánu a zdali chystáte posílení tohoto rozpočtu, který na to máte.

Bohužel při projednávání státního rozpočtu koalice finanční posílení provádění pozemkových úprav odmítla. Myslím si, že bychom se k tomu měli vrátit a měli bychom pozemkové úpravy pokud možno urychlit, neboť to je šance pro přírodu a krajinu, abychom řadu opatření právě v území učinili ve prospěch zadržení vody v krajině. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr na vaši interpelaci taky odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Výborného, který bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci znečišťování ovzduší Cementárnou Prachovice. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Dobré odpoledne. Vážený pane ministře, již třetím rokem obtěžuje obyvatele žijící v blízkosti obce Prachovice ve východních Čechách intenzivní až nesnesitelný zápach způsobený cementárnou Prachovice, kterou provozuje společnost CEMEX CZ. Obracím se na vás se žádostí o prověření toho, nakolik je lokalita zasažena emisemi z cementárny Prachovice. Máme sice vyjádření doktora Slavíka, vedoucího oddělení integrované prevence omezování znečišťování a integrovaného registru znečišťování životního prostředí na vašem ministerstvu, z 11. 11. 2019, podobně také z Krajské hygienické stanice v Pardubicích, jejíž opakující se odpovědi hovoří o tom, že ovzduší v dané lokalitě je v pořádku.

Ale nejen já, ale z reakcí, které máme, i tamní občané říkají, že tomu tak není a obtěžující zápach se pravidelně ve večerních hodinách opakuje. Naposledy tomu tak bylo ve středu tohoto týdne. Podle vyjádření občanů připomíná zápach hořící pneumatiky a zjevně se podle občanů, kteří si založili občanské sdružení Herout, šíří z prachovické cementárny. Vím i o komunikaci tohoto sdružení dotčených obcí a jednotlivců s cementárnou Prachovice, která jsou ovšem bezvýsledná. Obyvatelé mají podezření, že zápach nejde pouze z komína, ten je monitorován inspekcí životního prostředí, nýbrž že škodlivé látky jsou vypouštěny v cementárně i mimo komín. Prováděli a provádějí vlastní monitoring zápachu, výsledky potom předávají společnosti CEMEX, ovšem komunikace s majitelem, který je z Mexika, je velmi složitá. Nepomohla ani ujištění, že situaci se zápachem vyřeší zimní odstávka. K ní sice minulou zimu došlo, ale ihned po opětovném spuštění provozu se zápach vrátil. Sám osobně jsem byl společně s paní senátorkou Miluší Horskou na místě a přesvědčili jsme se o tom, že rozhodně nejde o žádné hysterické reakce občanů, ale že zápach v dané lokalitě je skutečně intenzivní a život ztrpčující.

Děkuji vám nejen za odpověď, ale i za prověření situace, zjištění původce zápachu a pomoc občanům tohoto regionu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o reakci na tuto interpelaci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Děkuji za ten podnět. Vážený pane kolego, možná víte, že ta věc už je aktivně řešena od července loňského roku, minimálně od července loňského roku, kdy na základě podnětu vámi zmíněné paní senátorky Horské jsme obdrželi v září 2019 podnět, kterým jsme vlastně požádali ČHMÚ o informace k proudění vzduchu v době, kdy mělo docházet k obtěžování zápachem. Následně bylo rozhodnuto, že ale vhodnější model je spíše meteorologický procesor CALMET jako rozptyl inertní znečišťující látky.

Teď po té odborné části k něčemu pochopitelnějšímu a k dalšímu řešení. Problém u pachových látek, a věřte, že my řešíme celou řadu podnětů z celé České republiky, koneckonců pamatujeme si tady možná i interpelaci třeba tady na pražskou firmu Vafo, výrobce krmiva pro zvířata, a není úplně jednoduché zaměřit přesně ten zdroj a samozřejmě detekovat úplně ty konkrétní podmínky. Ale bylo konstatováno, že skutečně minimálně v třetině případů, kdy byly v době hlášení epizody, byly meteorologické podmínky takové, že lokalita mohla být zasažena emisemi, tak to mohl opravdu být vysoký komín rotační pece cementárny Prachovice, pokud by v provozu vznikaly nějaké látky obtěžující zápachem, třeba i ty, o kterých jste hovořil. Ve zbytku epizod je prakticky vyloučeno, aby zdrojem zápachu byl modulovaný zdroj cementárny Prachovice, protože buď nebyl v provozu, anebo tomu ty meteorologické podmínky neodpovídaly.

Výsledky modelování byly koncem roku 2019 předány povolujícímu orgánu, což je Krajský úřad Pardubického kraje, a České inspekci, aby se ve spolupráci s provozovatelem pokusili v těch identifikovaných časových úsecích, to je asi ta třetina hlášení, na základě provozních záznamů identifikovat technologickou operaci či situaci, která by mohla zápach způsobit, případně potvrdit, že k takové situaci nedošlo. O výsledku kontrol a odborných doporučení České inspekce bylo ministerstvo informováno 21. ledna, tedy v těchto dnech. Inspekce provedla vyhodnocení pachových látek na komíně cementářské pece měřením vzorků spalin. Charakter zápachu byl vyhodnocen jako typický pro vzdušninu z běžných spalovacích procesů. A dále bylo provedeno vyhodnocení dat kontinuálního monitoringu emisí a evidence dávkování odpadů. Tady chci zdůraznit, že na jedné straně nebylo zjištěno porušení podmínek provozu či zákonných požadavků, stejně jako nebyl jednoznačně nalezen zdroj zápachu, ale bylo identifikováno několik možných oblastí, kde může být provedena úprava podmínek integrovaného povolení k redukci potenciálního obtěžování zápachem. Zejména se jedná o podrobnější dohled nad procesem spalování odpadů.

A teď už se blížím ke konkrétním doporučením a dalším krokům, kde Česká inspekce zaslala povolujícímu úřadu, tedy krajskému úřadu, 15. ledna letošního roku doporučení k úpravě integrovaného povolení. Zákon o integrované prevenci umožňuje povolujícímu úřadu, v tomto případě krajskému úřadu, vydané integrované povolení návazně na doporučení inspekce přezkoumat a případně změnit. A zároveň inspekce také vytipovala několik dalších provozů, což by třeba mohly být provozy jako EkoWasteEnergy v Třemošnicích nebo NM Namont, také v Třemošnicích, popř. Správa státních hmotných rezerv Kostelec u Heřmanova Městce, aby se nějakým způsobem ještě změřilo, zda to opravdu musí být nutně z cementárny Prachovice, popř. zda by tam mohla být nějaká kombinace, což se docela často stává, kombinace několika zdrojů zápachu. Ale v každém případě se zaměří samozřejmě i na opakované kontroly cementárny v prvním čtvrtletí 2020, popř. dalších možných zdrojů zápachu, a bude to chtít s Pardubickým krajem aktivně řešit.

Musím říct, že tyhle věci skutečně někdy trvají déle, protože to není vždycky jednoznačné, ale zpravidla, v drtivé většině případů, se na konci skutečně podaří zjistit zdroj zápachu a provozovatele nějakým způsobem donutit třeba i prostřednictvím změny integrovaného povolení (upozornění na čas) z pohledu krajského úřadu donutit ke změně technologie, aby neobtěžoval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, nebo ne? Nemá zájem o doplňující dotaz, takže se posuneme dál.

Prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat paní ministryni Maláčovou ve věci podhodnocení pracovnic a krize na Úřadu práce. Připraví se pan poslanec Rais. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já zdravím paní ministryni, jsem velmi ráda, že tady je. A chci se dostat přímo k jádru věci. Já hodně komunikuji s pracovníky úřadů práce, minulou středu jsem se byla podívat, jak to vypadá na Praze 4, která je nesmírně přetížená, a snažila jsem se zjistit, proč tak zoufale chybí lidé, proč do té první linie na přepážky, kde práce je náročná, je téměř nemožné sehnat kvalifikované pracovníky. Přitom je potřeba lidi ideálně vysokoškolsky vzdělané, protože sociální šetření, která mají vykonávat třeba u lidí se zdravotním postižením, třeba pro příspěvky na péči, na to je skutečně potřeba patřičná kvalifikace. A je to ve skutečnosti téměř totožná práce jako ta, kterou dělají sociální pracovníci obcí v oblasti hmotné nouze. A vyšlo mi z toho pátrání, že hlavní problém je v tom, že obce přetahují tytéž lidi, a přetahují je díky tomu, že jsou ve vyšší platové třídě. Jak to funguje? Sociální pracovníci úřadů práce vlastně jsou v desáté, kdežto obecní bývají v jedenácté.

Chci se zeptat, paní ministryně, úplně jednoduše. Vy, vaše ministerstvo, řešíte tzv. katalog správních činností. Je ve vaší pravomoci přesunout pracovníky úřadů práce do 11. platové třídy tam, kde jsou dneska ti obecní sociální pracovníci? Já vím, že to bude mít rozpočtové náklady, nicméně vzhledem k tomu, že Úřad práce je klíčový pro celé fungování agendy podpory lidí v nejrůznějších sociálních situacích, a to, že tam jsou pracovníci a zejména pracovnice neskutečně přetíženi, je objektivní fakt - tak uděláte tuto změnu? Změníte zařazení do katalogu? Vím, že k tomu máte pracovní skupinu, jistě se tím pravidelně zabýváte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Prosím paní ministryni o odpověď. Než dorazí, seznámím sněmovnu s omluvenkou. Pan poslanec Tomáš Kohoutek se omlouvá mezi 14.30 a 18.00 z pracovních důvodů. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Nejdříve poděkuji paní poslankyni za ten dotaz. Asi víte, že odměňování pracovníků a zejména zaměstnanců pod rezortem MPSV je velmi důležitá věc. Z tohoto důvodu jsme, co se týká navyšování platů zaměstnanců ve státní správě, minulý rok zvolili úplně nový přístup, a to ten, že jsme se soustředili na přidávání zejména těch platově nejslabších zaměstnanců ve státní správě. Z tohoto důvodu se každému zaměstnanci přidala stejná částka 1 500 korun, což proporcionálně pomohlo právě tem platově nejslabším. A pak se zrušila ta tzv. nejslabší tabulka, to znamená, že se odměňování státních zaměstnanců zejména v kultuře, ale také ve školství podstatně navýšilo. Tito zaměstnanci byli přesunuti do vyšších platových tabulek.

Co se týká vašeho konkrétního dotazu na zaměstnance na úřadech práce, tak já bych chtěla říct, že v žádném případě nemůžeme mluvit o tom, že dochází k nějaké krizi na úřadech práce. Ano, situace v Praze je specifická a je to způsobeno zejména úrovní mezd a platů v hlavním městě. Státní správa obecně se s tímto fenoménem potýká, protože tabulkové ohodnocení pokulhává za soukromým sektorem. Ale musím říct, že jsme právě v této oblasti udělali velký kus práce, zejména co se týká navyšování. Snažíme se i zaměstnance motivovat přes osobní ohodnocení atd.

Co se týká vašeho konkrétního dotazu, tak katalog prací, to máte asi na mysli, ne správních činností, vy jste říkala správních činností, tak katalog prací je katalog, který má nějaký systém, kde jsou lidé zařazováni podle náročnosti práce. Nelze je účelově přesouvat nahoru a dolů pouze podle toho, aby se jim zvýšily platy. Já si skutečně myslím, že navýšení platů ve veřejné správě se má dělat přes ty tabulky, nikoli přes katalog prací. To neznamená, v žádném případě nechci implikovat, že by zaměstnanci úřadů práce si nezasloužili vyšší finanční ohodnocení. Naopak, myslím si, že je potřeba je finančně lépe ohodnotit, a já pro to dělám maximum a bude to společně se sociálními pracovníky také priorita rezortu práce a sociálních věcí pro platové vyjednávání na tento rok, tzn. s účinností od 1. ledna příštího roku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Takže prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já se tomu tématu věnuji dlouhodobě a taky jsem zvolená za Prahu, takže mě zajímá právě to, že opravdu na téměř všech pražských kontaktních pracovištích jsou dlouhodobě neobsazená místa a je vlastně nemožné pro ředitele těch poboček to vyřešit za stávající situace, kdy v Praze je nulová nezaměstnanost a na výpomoc sem jezdí loajální pracovníci z jiných částí země. Je to vlastně naprosto šílené. Takže já vnímám, že je to prostě naprosto nezbytné nějak řešit, když obrovské fronty, které se dotýkají maminek na mateřské, které se dotýkají právě pěstounů, lidí se zdravotním postižením, všech těch, kteří potřebují služby úřadů práce, tak jsou realitou, na Praze 4, na Praze 10, za kterou já jsem zvolena. A proto se ptám, že zároveň mi totéž řeknou lidé z obecních sociálních odborů, že ano, my víme, my ty šikovné pracovníky přetáhneme úřadu práce. A je to proto, že v katalogu práce pro veřejnou správu je sociální pracovník obce a v katalogu správních činností (upozornění na čas) je pro úřad práce jinak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni, jestli bude odpovídat. Bude, prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Dovolím si drobně opravit, maminky na mateřské určitě nečekají fronty na úřadech práce, o mateřskou se žádá na České správě sociálního zabezpečení, tzn. na okresních správách. Co se týká těch front, tak tam jsou asi maminky případně na rodičovské.

Já vlastně myslím, že se shodneme, paní poslankyně, že všem nám jde o to, aby zaměstnanci státu, pokud odvádějí dobrou práci, za ni byli dobře, spravedlivě ohodnoceni. Jak říkám, proto jsme právě pro to platové vyjednávání poprvé jako vláda přistoupili k tomu, že se bude navyšovat pevnou částkou a bude se navyšovat zejména řadovým zaměstnancům podle principu 1 500 korun, protože si procentuálně nejvíce polepší právě ti nejhůře placení, které máte na mysli. Já si myslím, že to je smyslem a že to je dobrá cesta. Ale souhlasím s vámi, že nesmíme polevit v celém tom úsilí, aby kvalitní státní zaměstnanci byli dobře zaplaceni.

Co se týká těch front, tak je pravda, že na začátku roku, resp. na začátku čtvrtletí, protože o pojistné dávky se žádá kvartálně, je tam nárazový nápor, nicméně během následujících týdnů se ten nápor dá zvládat. A my to řešíme kromě toho vyššího platového ohodnocení, které bude prioritou i pro tento rok, jak už jsem uvedla, posílením z jiných pracovišť. Jinak je také pravda, že Praha je opravdu specifická, co se týká toho platového ohodnocení. Řešení jsem nastínila - je to právě to zvyšování odměňování ve státní správě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a posuneme se k další interpelaci, kterou bude mít pan poslanec Rais také na paní ministryni Maláčovou, a to ve věci soutěže na ředitele informačního systému dávky II.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážená paní ministryně. Já navazuji na své předcházející interpelace ve věci problému s tvorbou a provozováním IT vašeho ministerstva. Můj dotaz se týká zcela konkrétního informačního systému, který zabezpečuje sociální dávky, a to Jednotný informační systém práce a sociálních věcí - IS sociální dávky II.

Je obecně známo, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v prosinci 2019 rozhodl o nezákonném postupu vašeho ministerstva, které se týkalo vyloučení společnosti, která se jmenuje DXC, na základě podnětu druhého soutěžícího, společnosti, která se jmenuje OKsystem. V této zakázce rozhoduje vaše ministerstvo již přes dva roky, a to mezi nabídkou DXC ve výši 270 mil. korun a OKsystem ve výši 830 mil. Mě překvapuje, že se stalo, že vaši úředníci stále preferují výrazně dražší nabídku firmy OKsystem za těch 830 mil. korun před nabídkou za 270 mil. ročně, kterou jste nezákonně vyloučili ze soutěže. A jestliže k tomu přidám včerejší informaci z ČTK, kde se hovoří o tom, že ten informační systém bude stát přes 2 mld., tak jsem tedy totálně zmaten.

Takže ten dotaz, resp. sada dotazů: Jakým způsobem jste dospěli k názoru, že nabídka firmy DXC byla nepřiměřeně nízká? Kdy bude zadávací řízení finálně rozhodnuto? Kdy vaše ministerstvo plánuje uzavření smlouvy s výhercem tohoto informačního systému a zda probíhají jednání hodnotící komise? Prostě kdybyste mi popsala ten proces. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o reakci na tuto interpelaci.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já děkuji za tu interpelaci, pane poslanče, protože my jsme to dneska poměrně intenzivně řešili na sociálním výboru, dnes ráno. Co se týká toho včerejšího článku, který se odkazoval na čtyři měsíce starou informaci, kterou obdržel výbor pro sociální politiku před čtyřmi měsíci, ale včera o tom informovala média na titulních stranách, tak říkám na váš dotaz následující.

Není to tak, že by Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak jste uvedl, dva roky nechtělo rozhodnout o celé té věci, ale oba uchazeči se vzájemně odvolávají a naposledy 12. prosince ÚOHS v této věci rozhodl. My s rozhodnutím ÚOHSu nesouhlasíme, neztotožňujeme se s ním, nicméně protože by odvolání prodloužilo celou záležitost o pět měsíců, rozhodli jsme se v této věci neodvolávat a rozhodnutí ÚOHSu akceptovat, protože Ministerstvo práce a sociálních věcí má jako primární úkol zajistit funkční systémy pro nepojistné sociální dávky k 1. 1. 2021, a to hospodárně a ve vysoké kvalitě.

Co se týká všeho dotazu, proč nám přijde nabídka DXC velmi levná, tak máme zjednodušenou roli v tom slova smyslu, že ÚOHS ve svém odůvodnění velmi přesně uvedl ty konkrétní částky, a levná se nám zdá ta nabídka proto, protože DXC kalkuluje s měsíční hrubou mzdou - měsíční hrubou mzdou! - pro vývojáře kritické infrastruktury státu ve výši 41 tis. korun. My se domníváme vzhledem k platové a mzdové výkonnosti v IT, že 41 tis. hrubého měsíčně je cena, za kterou se kritická infrastruktura státu nedá vybudovat tak, aby byla spolehlivá. Jenom připomínám, že přes tento dávkový systém ročně stát vyplatí přes 80 mld. korun. A my bychom velmi neradi, aby se opakovala situace z roku 2012, kdy pod vedením TOP 09 došlo ke zhroucení celého dávkového systému a dávky nebyly vypláceny.

Co se týká dalšího postupu, tak jak jsem zmiňovala, 12. 12. ÚOHS zrušil vyloučení DXC Technology, rozhodnutí je pravomocné od 27. prosince minulého roku. Hodnoticí komise byla svolána 8. ledna 2020, kdy zahájila opětovné posouzení nabídky DXC z pohledu existence mimořádně nízké nabídkové ceny se zohledněním ÚOHSem tvrzených nedostatků odůvodnění vyloučených uchazečů - 41. tis. hrubého, ještě jednou připomínám. V současné době MPSV tedy činí v maximálně možné krátké době veškeré kroky, které povedou k co nejrychlejšímu rozhodnutí o výběru úspěšného uchazeče veřejné zakázky IS DAV II.

S ohledem na zákonné lhůty a další možná odvolání neúspěšných uchazečů může nastat situace, že nebude reálné smlouvu s vybraným úspěšným uchazečem podepsat dříve než 31. 10. tohoto roku. Proto MPSV rovněž připravuje zadávací dokumentaci na zajištění provozu a rozvoje stávajících OK aplikací prostřednictvím otevřeného výběrového řízení po roce 2020. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotazy. Má. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Já ani nemám dotaz, jako děkuji za to vysvětlení, protože některé informace jsem neměl, mám pouze informace z tisku nebo běžných materiálů. Kolem té kritické infrastruktury za těch 40 tis. jsem také četl, oni tam taky píšou současně, proč tomu tak je, že na tom pracovali, mám pocit, prostě četl jsem jakési zdůvodnění, ale to je celkem jedno. Čili jestli tomu dobře rozumím, v podstatě je akceptovaná ta nejnižší nabídka, hodnoticí komise funguje a je tam samozřejmě to riziko, že v případě těch odvolání 31. října by teprve mohl být realizován podpis smlouvy. Rozumím tomu dobře?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní ministryni o odpověď na tento doplňující dotaz.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Ne, pane poslanče. Kdybych to měla říct ještě zjednodušeně, tak v tuto chvíli existují tři možné scénáře řešení. Všechny poctivě MPSV vyhodnocuje a nevylučujeme žádnou z těch tří možností.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Michálek bude interpelovat nepřítomnou ministryni Benešovou ve věci skutečných majitelů firem, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, chci se zeptat, v jakém stavu je příprava legislativy, která se týká implementace poslední směrnice Evropské unie ohledně skutečných majitelů firem. Jde mi o to, aby byl zveřejněn rejstřík konečných vlastníků, nebo skutečných majitelů, jak se tomu říká v české legislativě. Je to věc, která už měla být implementována na začátku ledna, tzn. teď už jsme po implementační lhůtě a hrozí nám pokuty od Evropské unie. Znamená to tedy, že není dohledatelné, kdo vlastní firmu. Můžou se opakovat takové ty kauzy, jako bylo Čapí hnízdo, kde nebylo jasné, kdo tu firmu vlastní atd. Takže pokud chceme do budoucna předejít takovýmto kauzám, pokud chceme zprůhlednit vlastnictví firem, aby bylo např. jasné, komu se uděluje nějaká dotace, komu se uděluje veřejná zakázka, tak je potřeba mít tento nástroj co nejdříve.

Jak už jsem říkal, bohužel teď už jsme po lhůtě. Zaseklo se to nějakým způsobem kvůli související legislativě na Ministerstvu financí. A já jsem chtěl poprosit, jestli by bylo možné skutečně tu přípravu zrychlit, nebo případně, kdo bude platit vlastně to penále, které budeme muset platit Evropské unii za to, že jsme nesplnili povinnost implementovat příslušné evropské směrnice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně odpoví na vaši interpelaci v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

A já nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci nedostupnosti léků v lékárnách. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás se závažným tématem, a to je nedostupnost léků - dnes to již zaznělo - a tedy nedostupnost léků v lékárnách. Pro české občany poslední dobou je to velmi aktuální a na počátku roku - a já myslím, že toto přetrvává - nás trápí nedostatečné zásoby některých léků, u kterých navíc nemusí být alternativa. Jsou to tři oblasti léků. Jednak léky na vysoký tlak, léky na štítnou žlázu a léky na diabetes. Myslím si, že nedostatek léků tohoto typu, to už není legrace, samozřejmě jako když nebyl k dostání Endiaron. Výpadek těchto léků může být pro pacienty velmi závažný a může jim způsobit vážné zdravotní potíže.

Jak jsme spolu hovořili nedávno, tak jste avizoval, že vzhledem k nedostatku léků ministerstvo právě připravuje novelu zákona, která zavádí tzv. emergentní systém, a ten by měl zajistit, aby dodavatel léků byl povinen dodat chybějící lék na lékárnu do dvou dnů, jinak mu budou hrozit značné sankce, a novela by měla zamezit přeprodeji českých léků do zahraničí za účelem zisku. Ptám se vás tedy: Jaká je situace dnes? Jak se v současné době řeší právě situace s nedostatkem léků na předpis, tedy před schválením novely? A kdy předpokládáte, že se novela bude projednávat? Jestli skutečně může zabránit nedostupnosti léků v České republice a jak konkrétně? A kdy odhadujete, že se tato novela schválí a vejde v platnost a v účinnost? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní poslankyně. Děkuji za interpelaci a ten dotaz na téma, které je bezesporu závažné a samozřejmě nás také trápí na ministerstvu a Státním ústavu pro kontrolu léčiv, protože ta nedostupnost léčivých přípravků se zdá býti skutečně čím dál tím závažnější. A pravdou také je ale, že těch důvodů je celá řada. To znamená, není jeden jediný důvod, proč léky chybí. Ty důvody jsou výrobní. Ty důvody jsou ekonomické. Ty důvody jsou administrativní povahy.

My skutečně tomu věnujeme se Státním ústavem pro kontrolu léčiv velkou pozornost. Dokonce to už řešíme i na mezinárodní úrovni, protože v řadě případů to není pouze o České republice, ale je to problém v rámci celé Evropy, takže to téma bylo vzneseno i na úrovni V4 v rámci jednání ministrů. Mimo jiné teď předsedáme V4, takže to byla jedna z priorit na úrovni Rady EU při jednání ministrů zdravotnictví. Takže my potřebujeme v tomto směru získat na svou stranu i Evropskou komisi, protože skutečně musí si Evropa uvědomit, že léky jsou strategická komodita, a učinit opatření i na úrovni celé EU. Ale co můžeme udělat aspoň na naší úrovni v rámci těch opatření, která jsou možná a realizovatelná, tak to právě jsme vtělili do oné novely zákona o léčivech, která prošla v tomto týdnu prvním čtením a která přináší právě čtyři základní opatření, jak řešit flexibilně výpadky léků.

Jednak to první opatření se týká toho, že budeme moci, řekněme, mimořádně nahradit nějaký lék, který je ve výpadku, jiným lékem. Dneska víme, že v praxi se třeba stává, že nějaký lék nemůže být propuštěn na trh pouze z důvodu administrativní povahy. Je tam nějaký problém v balení, v příbalovém letáku apod. a nemá to vliv na kvalitu a bezpečnost toho léčivého přípravku. Nově bude moci vlastně Státní ústav pro kontrolu léčiv udělit tedy výjimku a propustit takovýto lék, který třeba má pouze nějakou administrativní chybu, tak aby se dostal k pacientům, protože z hlediska účinnosti a bezpečnosti té léčby je bezpečný pro pacienty. Takže to je první opatření. Pokud je tam administrativní důvod, nebude to důvod pro to, aby ten lék se nedostal k pacientům, pokud je nezbytně nutné ho k pacientům dostat.

Druhé opatření se týká právě onoho nekoordinovaného vývozu léčivých přípravků, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, vydávány na recept, a jsou vyváženy tedy mimo Českou republiku. Toto téma také nabývá na závažnosti, protože my vidíme na datech posledního roku, že se každý kvartál zvyšuje objem reexportů léků z České republiky. Celkově za ten předchozí rok se pohybujeme někde kolem tří až pěti miliard korun. Jsou to stovky tisíc balení, která jsou takto vyvážena. Jsou tady distributoři, kteří vyvážejí skutečně stovky tisíc balení. Většinu toho, co dostanou zkrátka od výrobců, tak vyvezou a nedodají do českých lékáren českým pacientům. A to ten zákon má právě řešit. To znamená, zamezí těmto nežádoucím reexportům, které neprospívají nikomu. Pouze těm, kteří s těmi léky obchodují. Ale myslím si, že to není úplně ve veřejném zájmu.

Další oblastí, která je velmi důležitá, je ten tzv. neemergentní systém. To znamená možnost, že pokud lékárna není schopna ve standardní distribuční síti lék sehnat, tak se obrátí na výrobce léků, a poprvé vlastně v historii výrobce léků v legislativě bude mít jasnou povinnost zajistit léky pro české pacienty maximálně do dvou dnů, do jakékoliv lékárny v České republice, kam přijde pacient se svým receptem, a lékárna nebude moci ten lék objednat v distribuční síti, tak se obrátí na výrobce a pod finanční sankcí výrobce bude muset ten lék dodat. Takže to je další opatření. A těch věcí je tam skutečně celá řada.

Mimo jiné, a to je také vlastně novum, poprvé vlastně bude v zákoně lhůta, pokud dojde třeba k výpadku výroby daného léku, což se může stát, dokdy musí výrobce obnovit dodávku léků. Ta lhůta je 120 dní. V současné době žádná lhůta není, to znamená, výpadek klidně může trvat rok. My v zákoně říkáme maximálně do 120 dnů. Pokud ten lék vypadne, tak výrobce ho musí obnovit, jinak zase je sankce.

Takže ten zákon, věřím tomu, že pomůže. Prošel prvním čtením, teď jde do výborů. A věřím, že bude brzy účinným. Předpokládáme účinnost od příštího roku. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Říkal jste, že účinnost toho zákona by měla být od začátku příštího roku. A do té doby tedy, myslíte si, že pomohou ta jednání na mezinárodní úrovni? Přece jenom je to ještě pár měsíců, skoro jedenáct. Takže jak toto budete řešit do té doby? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr bude reagovat. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Tak samozřejmě bych byl rád, kdyby ten zákon byl účinný co nejdříve. Ale víme, že aktuálně skutečně zákony mohou být účinné pouze od 1. 7. nebo od 1. 1. Takže od 1. 7. pravděpodobně tu účinnost nezvládneme, i když bych byl za to rád. Uvidíme, jak budou ta jednání probíhat i na výboru. Ale každopádně určitě to není tak, že bychom spoléhali pouze na tuto novelu. My už teď aktivně jednáme třeba s výrobci, pokud dojde k nějakému výpadku. Byl to ten případ například Digoxinu - velmi využívaný lék řadou pacientů, tak jsme aktivně jednali s firmou Zentiva. Snažíme se ty výrobce tlačit, ale bohužel v současnosti legislativní úprava tak, jak je nastavena, v zásadě nám nedává příliš možností, takže nemáme možnost úplně tlačit na toho výrobce daného léku. Věřím, že ten zákon nám s tím pomůže, že tam je skutečně jasná i finanční sankce.

Věřte tomu, že je to téma, kterému se věnujeme jak na Ministerstvu zdravotnictví, tak na Státním ústavu pro kontrolu léčiv velmi pravidelně. Snažíme se, pokud ten lék zkrátka není dostupný, třeba i individuální dotazy vyřizovat, protože někdy se skutečně stává to, že to není pouze tím výpadkem, ale my máme informace o tom, že ten lék se někde nachází v České republice, že není nahlášen výpadek, ale není v některých lékárnách. A my se ptáme proč. My chceme, aby léky byly v každé lékárně v České republice, ať to je někde v horách v Krkonoších, nebo v centru Prahy. Takže to právě by měl řešit ten zákon, tak aby ta distribuce léků byla zkrátka rovnoměrná. Já věřím tomu, že to pomůže. A děláme skutečně maximum.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další je vylosovaná interpelace paní poslankyně Krutákové. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Vážený pane ministře, aktuálním problémem v České republice je hantavirus, se kterým se právě teď potýkají v opavské nemocnici. Výskyt hantaviru je průměrně jeden případ ročně, ale podle včerejších informací České televize bylo už napočítáno šest případů jen za poslední půlrok. Na virus neexistuje lék, postihuje ledviny nebo dýchací systém člověka a může být i smrtelný. Přenašečem jsou drobní hlodavci, kteří právě teď zažívají populační explozi. Ve světě kvůli viru ročně zemře až 20 tisíc lidí.

Proto se vás ptám, pane ministře, jakým způsobem budete na vysoký výskyt hantavirových onemocnění reagovat a zda budete u příslušných rezortů lobbovat za přiměřené a účinné snižování počtu hlodavců. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, vážená paní poslankyně, pokud jde o tu vaši otázku, o výskyt hantaviru, tak samozřejmě tu situaci bedlivě sledujeme, máme ty zprávy. Je pravdou, že za poslední dva roky se počet případů zvýšil, to je faktem. Podle mých informací tedy v roce 2019 těch případů bylo 15, v roce 2018 pět. Takže samozřejmě nějaká zvyšující tendence tam je, byť z hlediska incidence onemocnění v rámci Evropy to není nějaká zásadní epidemie. Ale na druhou stranu samozřejmě musíme vnímat, že je tam nějaká zvyšující se tendence. A pravdou je, že ta korelace i v rámci přenášení z hlodavců existuje.

My jsme v tomto směru jednali s Ministerstvem zemědělství, a možná jste zaznamenala, že dnes bylo prezentováno ze strany Ministerstva zemědělství, že skutečně vzhledem k přemnožení těchto hlodavců, zejména hrabošů, bude docházet k nějakému plošnému hubení. Myslím si, že tak jak jsem měl možnost vyslechnout informace od pana ministra zemědělství, a jednali jsme o tom i s panem ministrem životního prostředí, tak ta situace je k tomu nazrálá, aby skutečně došlo k nějakému zásahu, protože máme poměrně mírnou zimu, což znamená, že samozřejmě to množení bude pokračovat. Takže není to jenom otázka škod na zemědělských plodinách, ale určitě právě musíme upřednostnit lidské zdraví před, řekněme, hraboši jako takovými. Takže my jsme o tomto informováni. Myslím si, že to opatření, které bylo teď prezentováno ze strany Ministerstva zemědělství, jde správnou cestou, a věřím tomu, že to pomůže i v této oblasti.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak. Takže poprosím dalšího v pořadí, pana poslance Martinů, aby přednesl svoji interpelaci na ministra zemědělství.

 

Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den. Já děkuji, ale počkám na osobní účast pana ministra Tomana, takže děkuji moc.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Černochovou, ať nám přednese svoji interpelaci na ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Krásné odpoledne. Vážený pane nepřítomný ministře, zanedlouho bychom měli schvalovat nový mandát k vysílání vojáků České republiky do zahraničních operací a misí. Nyní se objevují informace, že ještě předtím by mělo být schváleno nové vyslání vojáků do oblasti Sahelu k mentoringu tamních bezpečnostních složek. Nijak nezpochybňuji nutnost aktivity České republiky v nestabilních oblastech za účelem zvýšení bezpečnosti České republiky. Ráda bych ovšem znala širší kontext nasazování našich sil z pohledu našich zahraničněpolitických priorit.

Poslední návrhy tedy znamenají, že rozšiřujeme naše působení v Sahelu. Zajímalo by mě, jaký je cíl, kam směřujeme a v jakém časovém horizontu. Můžete mi na to prosím odpovědět? Jak vypadá náš plán na příštích pět let, co se týče Sahelu, jaké konkrétní zahraničněpolitické zájmy tam naplňujeme a jakým způsobem? A konečně by mě zajímalo, jaké je zapojení našich rezortů, ať už průmyslu, či zemědělství, zda dojde k posílení našich diplomatických úřadů a zda budou navýšeny prostředky vynakládané Českou republikou v této oblasti. Předpokládala bych totiž, že s rozšiřujícím se nasazením našich sil bude rozšiřována i civilní pomoc. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a vaše interpelace bude vyřízena v příslušné lhůtě. Poprosím pana poslance Kaňkovského, ať přednese svoji interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, vážení ministři, milé kolegyně, kolegové. Já bych se rád obrátil na paní ministryni Maláčovou v souvislosti s tragickým požárem pro osoby se zdravotním postižením ve Vejprtech. Rozhodně nechci tuto interpelaci směřovat jako nějakou grilovačku směrem k paní ministryni, protože samozřejmě pokud se týká příčin požáru, tak to je na straně vyšetřovacích orgánů, jednak hasičského záchranného sboru a jednak orgánů činných v trestním řízení. Moje otázka spíš bude směřovat k tomu, jaké závěry si alespoň doposud z této tragické události Ministerstvo práce a sociálních věcí udělalo, a to zejména v preventivním slova smyslu.

Já jsem samozřejmě přesvědčen o tom, nebo vím, že nelze nikdy úplně odstranit riziko podobné nežádoucí události. Zažil jsem také velmi tragické události v naší havlíčkobrodské nemocnici. Prostě vždycky budou existovat určitá rizika v provozování jakékoliv lidské činnosti. Ale přesto, jak se zatím v médiích ukázalo, technický stav toho objektu ve Vejprtech - a je potřeba si říci, že takových objektů, zařízení sociálních služeb v České republice přes investice krajů, přes investice z evropských fondů, že takových zařízení je pořád celá řada. Máme celou řadu zařízení sociálních služeb, která nejsou v dobrém technickém stavu. A jestliže například ve Vejprtech měli protipožární čidla pouze na toaletách, tak z mého pohledu a i z pohledu odborníků toto je nedostatečné.

Takže moje otázka směřuje k tomu, paní ministryně, jak chcete posílit investice do sociálních služeb. Protože v posledních letech investice do obnovy materiálně technické základny sociálních služeb stagnují, a to za situace, kdy Česká republika je v ekonomickém rozkvětu a kdy bychom měli právě i vzhledem k demografické křivce do sociálních služeb investovat. Takže to je otázka číslo jedna. Jakým způsobem chcete posílit investice do sociálních služeb? A druhá otázka je nedostatek personálu. O tom tady mluvíme opakovaně, a jak se ukazuje, tak skutečně nedostatek pracovníků v sociálních službách se stává rizikem pro provozování těchto zařízení. Takže tolik mé otázky k vám, paní ministryně. Děkuji za odpovědi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní ministryně práce a sociálních věcí.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Děkuji panu poslanci Kaňkovskému za tu interpelaci. Já jsem v neděli ve Vejprtech byla, bylo to několik hodin po té tragické události. Musím říct, že jsem mluvila jak s paní starostkou, tak s panem ředitelem toho zařízení i se zaměstnanci, kteří pomáhali zachraňovat klienty. Je to zkušenost, na kterou nezapomenu. Opravdu, když si člověk prohlédne to místo, uvědomí si, co se tam odehrálo, tak to je velmi zdrcující.

Já bych nejdřív začala tím, jak jsme pomohli jako Ministerstvo práce a sociálních věcí. My jsme hned v pondělí vyhlásili dotační komisi, která pomohla na žádost kraje na základě zákona o sociálních službách v této mimořádné situaci, a v tuto chvíli realizujeme rozpočtové opatření ve výši pěti milionů korun na to, aby se DOZP Vejprty pomohlo. A jsou to finanční prostředky na dotyčné úvazky, které vznikly s touto mimořádnou událostí, i na obnovu zařízení v tom DOZP Kavkaz. Druhá věc, kterou jsme udělali hned v pondělí - to znamená, v úterý se zprocesovala ta mimořádná dotace ve výši pěti milionů korun a v pondělí hned ráno Úřad práce vyplatil 14 mimořádných okamžitých pomocí na ošacení, obuv, hygienické potřeby těch klientů, o které si požádali, právě o tu mopku.

Co se týká těch opatření, která my jsme v důsledku této tragické události, nebo jaký závěr z toho vlastně vyvozujeme, tak musím říct, že v tuto chvíli běží meziresortní připomínkové řízení k novele zákona o sociálních službách, to znamená, v tuto chvíli máme otevřený zákon, kterým by se dalo zareagovat. Já také ode dneška, koneckonců bylo to na tiskové konferenci, znám příčiny toho požáru, byla to manipulace s otevřeným ohněm, a víte, že ty protipožární standardy ve všech nových zařízeních jsou již mnohem přísnější. Problém je s těmi staršími zařízeními, nicméně tam stojíme před Sophiinou volbou, zda zvýšit úroveň ochrany klientů, nebo vlastně tato zařízení zavřít. Já si myslím, že ta diskuze bude velmi důležitá. Chceme ji provádět ve spolupráci se zřizovateli, s kraji, ale také zejména s vámi zákonodárci v Poslanecké sněmovně, jakmile novelu zákona 108 vyšleme do legislativního procesu.

Co se týká těch investic na materiálně technickou základnu, tak bych si s vámi dovolila nesouhlasit. Já jsem vlastně jako ministryně práce a sociálních věcí podruhé za sebou vyjednala částku půl miliardy korun na investice do pobytových zařízení v oblasti sociálních služeb. Chtěla bych na příští rok, aby ta částka byla vyšší, aby se každý rok neustále zvedala, protože dlouhodobě mluvím o tom, že do roku 2030 budeme muset vystavět dodatečných nějakých 12 až 15 tisíc míst v pobytových zařízeních. I když souhlasím s tím, že akcent rozvoje sociálních služeb by měl být na terénní a ambulantní sociální služby, tak aby každý, kdo může, zůstal doma, nicméně když už to nejde, tak abychom zvládli vlastně stárnutí společnosti. Pokud máme limit milion a půl na lůžko, tak podle jednoduchého propočtu je to věc, na kterou budou potřeba desítky miliard korun. A já jsem si to stanovila také jako cíl vyjednávání budoucího programového období evropských fondů, aby nám vlastně s budováním těch dodatečných kapacit pomohlo také financování z evropských fondů.

To znamená, jestli mám stručně shrnout odpověď na vaši otázku, největší prostor na diskuzi těch opatření bude v rámci novely zákona 108, kde právě dobíhá mezirezortní připomínkové řízení. Co se týká navýšení ze státního rozpočtu na investice do infrastruktury sociálních služeb, tak tam jsme podruhé za sebou vyjednali vysoký rozpočet půl miliardy korun. Budeme v tom pokračovat a chceme navyšovat. Bez zapojení evropských fondů na výstavbu těchto 12 až 15 tisíc dodatečných míst v příštích deseti letech stárnutí jako takové nezvládneme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má pan poslanec zájem o doplňující dotaz. Má. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji paní ministryni za její odpověď. Ta akutní opatření vítám a určitě proti nim nic nemám. Ale pokud se týká těch investic do sociálních služeb, tam si také já dovolím nesouhlasit, protože v těch uplynulých letech se investovalo v sociálních službách o něco více, alespoň v některých letech, a hlavně je potřeba říci, že ta potřebnost narůstá. A pokud se podíváme na poměr toho, kolik Ministerstvo práce a sociálních věcí na investice v sociálních službách - a nejenom na ty rekonstrukce, ale i na výstavbu nových i komunitních typů zařízení - věnuje a jaké jsou žádosti, tak ten nepoměr tam narůstá. Takže ta potřebnost je větší, a pokud tady má vláda velmi ambiciózní Národní investiční plán, který počítá s řadou science fiction akcí, mimo sociální oblast, tedy musím říci, tak se ptám, kde jsou priority této vlády. Nám stárne populace, máme tady velký problém se zajištěním některých typů služeb a v science fiction Národním investičním plánu se na sociální oblast poměrně hodně zapomíná. Takže podle mého názoru vláda tento typ služeb podceňuje a potom z toho samozřejmě vyplývají ty problémy, které jsou. A je potřeba také říci, že kraje výrazně zainvestovaly do sociálních služeb, ale bylo to za pomoci evropských fondů a tato možnost postupně vysychá. Takže podle mého názoru je potřeba, aby vláda toto vzala jako fakt a aby skutečně připravila plán, jak sociální služby zainvestovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Teď si, vážený pane poslanče, dovolím s vámi nesouhlasit. Naopak, na náš popud Ministerstva práce a sociálních věcí právě ta sociální oblast byla do Národního investičního plánu zabudována. A je tam přesně ten počet 12 až 15 tisíc dodatečných míst do roku 2030. To znamená, že naopak je jasně vidět, že to je priorita naší vlády, této vlády, vystavět dostatečnou kapacitu v pobytových zařízeních sociálních služeb. A co se týká evropských peněz, tak ony ty výzvy nebo ty peníze vysychají v tomto programovém období, protože toto programové období končí. A jak jsem uvedla, tak pro mě je to obrovská výzva a priorita vyjednat ještě více finančních prostředků pro kraje, ale také obce na příští programové období, abychom v tom trendu mohli pokračovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím, aby nám další interpelaci přednesl pan poslanec Vít Rakušan. Bude interpelovat ministra vnitra Jana Hamáčka.

 

Poslanec Vít Rakušan: Vážený pane předsedo, děkuji vám za slovo. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, bohužel nepřítomný pane ministře Hamáčku, vystupuji zde jako zástupce starostů ze Středočeského kraje.

Jistě jste pane ministře zaregistroval něco, co se ustálilo pod názvem Jesenická výzva. Je to výzva starostů z té přípražské oblasti, kteří si stěžují na akutní nedostatek policistů ve Středočeském kraji, především v té suburbanizované oblasti okolo Prahy. Do této oblasti se přistěhovalo během posledních let 250 tisíc lidí. Absolutně tomu neodpovídá nárůst počtu policistů ani tabulkových míst, ale ani reálného zvýšení policejního dohledu v této lokalitě. Za poslední dva měsíce došlo jenom ve městě Jesenice k vloupání více jak do 15 rodinných domů. Přímo na Štědrý den byly vyloupeny čtyři domy. Mediálně jsme zaregistrovali vaše výzvy v tom smyslu, že vítáte, že si občané zakládají domobrany, že občané sami investují do nejrůznějších bezpečnostních systémů a mají systém sousedské pomoci, kdy si vzájemně avizují pohyb cizích osob. Toto podle mě není adekvátní reakce ministra vnitra. Ten by se měl postarat o to, aby ne občané v naší zemi brali právo do vlastních rukou, ale aby systém fungoval tak, že občanům v naší zemí skutečně bude zaručena bezpečnost.

Proto se vás, vážený pane ministře, ptám, jakým způsobem hodláte řešit alarmující nedostatek policistů ve Středočeském kraji a jakým způsobem se Policie České republiky připravuje na to, že ve Středočeském kraji by v dalších letech mělo přibýt až 300 tisíc obyvatel. Není možné nechávat starostky a starosty těchto obcí bez pomoci a já vás prosím o úzkou součinnost se Středočeským krajem a brzkou odpověď na moji interpelaci. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Dovolte mi přečíst omluvu. Omlouvá se pan poslanec Marian Bojko od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Další byla vylosována interpelace pana poslance Karla Krejzy. Bude interpelovat ministra obrany Lubomíra Metnara. Prosím.

 

Poslanec Karel Krejza: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, mám několik otázek k zakázce na pasivní sledovací systém, který byl údajně pořízen v nedávné době. Byl o této zakázce informován výbor pro obranu? Existuje znalecký posudek na cenu v místě a čase obvyklou? A má firma, která ho zpracovala, dostatečné zkušenosti k zakázce vojenských akvizic? Proč byla zvolena výjimka, když podobný systém nebo stejný systém soutěžilo NATO prostřednictvím své agentury NCIA v otevřeném řízení a cena byla 434 milionů korun? A nakonec, jak je možné, že naše cena údajně vychází na 1,5 miliardy korun? A poslední otázka. Je smlouva podepsána? Kdo ji podepsal? Schválila toto vláda? Kdy a s jakým výsledkem a kdy se očekává první platba? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak děkuji a slovo má pan ministr.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi v úvodu stručně zrekapitulovat projekt nákupu pasivního sledovacího systému pro armádu. Nejdříve bych chtěl uvést, že výbor pro obranu obdržel informaci o záměru pořídit pasivní sledovací systém pod názvem DPET jako podklad na schůzi konanou dne 6. února 2019, ty tabulky mám u sebe, v rámci pravidelného reportu Ministerstva obrany k veřejným zakázkám s plánovanou alokací finančních prostředků nad 50 milionů korun. Aktualizovaná verze tohoto podkladu byla výboru zaslána v říjnu 2019. Zároveň bylo pořízení systému DPET včetně alokace finančních prostředků v jednotlivých letech obsaženo v návrhu rozpočtu ČR na rok 2020 v kapitole Ministerstva obrany, se kterým samozřejmě byl taktéž výbor seznámen.

Tady chci ale říct, protože k tomu následně dojdu, ano, bylo to s tou alokovanou částkou. A nebyla tam změněna ta částka, a to z důvodu, že nebyla ještě provedena registrace na Ministerstvu financí a nemohli jsme ji v tom kapitolním sešitě uvést na pravou míru, protože nebyl souhlas Ministerstva financí. To je pravda.

Dále bych chtěl říct, tak jak jsem již dnes médiím řekl, že původní alokace finančních prostředků vyplývala z marketingového průzkumu zpracovaného v letech 2014 a 2015 a vycházela jako ocenění vlastního systému bez všech funkcionalit, které budou dodány. Tato jediná chyba v celém projektu, a tuto chybu jsem přiznal, neměla v žádném případě žádný vliv na realizaci projektu a v souvislosti s tímto jsem již minulý týden přijal jasná pravidla, aby se tato chyba neopakovala. Dále bych chtěl říci a doplnit, že pracovník, který byl zodpovědný za tento krok, již na Ministerstvu obrany nepracuje.

Ministerstvo obrany v případě této veřejné zakázky od počátku postupovalo plně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel zvolil zadávací způsob, který plně odpovídá všem tuzemským a unijním obecně závazným předpisům. Tady bych chtěl říct, že byla zvolena výjimka § 29d, což se tady v tomto případě jasně jedná o vojenský materiál. Ministerstvo obrany svůj zákonný postup kroků dokládá a bude dále dokládat.

Dále je třeba zdůraznit, že pořizujeme aktuálně nejmodernější pasivní sledovací systém, složením velmi odlišný od dodávky pro NATO před šesti lety. Kromě růstu cen a vývoje technologií v průběhu let je podstatný rozdíl v parametrech porovnávaných systémů, neboť systém pro naši armádu je bojově nasaditelný, mobilní, s balistickou ochranou a je určen pro komplexní zajištění pozemních, vzdušných a námořních cílů, zatímco systém pro NATO, které pořídilo, je bez balistiky. Je to situovaný nebo postavený systém jako přehledový systém pro zajištění pouze vzdušných cílů. Je zde zásadní rozdíl nejen v požadované funkcionalitě použitých technologií, ale především ve složení systému.

Dále bych chtěl zdůraznit, že cena za pořízení dvou kompletů pro armádu činí 1,24 mld. korun bez DPH a byla ověřena nezávislým znaleckým ústavem, který vzešel ze samostatného výběrového řízení. V závěru nezávislého posudku je explicitně uvedeno, že cena je v místě a čase obvyklá a nespekulativní.

O veřejné zakázce jsem v únoru 2019 informoval vládu. Náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic 14. ledna 2020 podepsal kupní smlouvu s dodavatelem zařízení, což je společnost ERA, a. s. Pořízení nových pasivních sledovacích systémů je plně v souladu s bezpečnostními zájmy ČR a s potřebami zajištění bezpečnosti území ČR, odpovídá našim závazkům vůči Severoatlantické alianci, zvyšuje naši interoperabilitu (Čas, pane ministře.) a naši vojenskou techniku.

Na závěr mi dovolte říct, že vzhledem ke spekulacím, které se objevily v médiích, jsem nařídil důslednou kontrolu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás poprosím... Právo na doplňující dotaz bude mít pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Karel Krejza: Děkuji za odpovědi. Já jenom si dovolím panu ministrovi předat materiál, který jsme měli na podvýboru pro akvizice z 8. 11. 2019. Zakázka tam není. A doplňující otázka je ve smyslu, kde na to vezme Ministerstvo obrany peníze. V rozpočtu je nemáte.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, pan ministr má slovo.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji. Já se podívám na ten materiál, který jste mi předal, když jsem se připravoval na tu interpelaci. Mám tady ty dvě zaslané tabulky jak z února, které byly předány na výbor, a jednak z toho září roku 2019. Mám je tady.

Co se týče samozřejmě finančních prostředků, tak ty finanční prostředky jsou alokovány v rozpočtu, a kdyby nebyly alokovány a neměli bychom tento projekt posvěcený, registrovaný financemi, tak by ani nedošlo, nemohlo dojít, to (je třeba) si uvědomit, nemohlo by dojít ani k podpisu smlouvy. To je základní.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, já vás poprosím, abychom to neřešili pokřikováním v rámci sálu. A dalším vylosovaným poslancem je pan poslanec Radek Rozvoral, interpelace na ministra vnitra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený nepřítomný pane ministře, žádám vás o urgentní sdělení, jakým způsobem jako ministr vnitra, který je zodpovědný za bezpečnost občanů, konáte ve věci řádění gangu, který v obcích jihovýchodně od Prahy ve velkém vykrádá domy. Žádám vás zároveň, abyste neprodleně učinil veškeré kroky k zajištění pořádku a bezpečnosti občanů.

Podle dostupných informací má gang na svědomí již kolem 120 vloupání a pachatelé stále nejsou dopadeni. Obracejí se na nás zoufalí občané s žádostí o pomoc. Jelikož se občané nemohou plně spolehnout na vámi řízené Ministerstvo vnitra, pod které spadají také další příslušné složky, tak si již někteří raději hlídají bezpečí svých domovů a rodin s vlastní zbraní v ruce. Situace je neúnosná. Pachatele zajímá hlavně finanční hotovost a šperky. Přednedávnem jste v Lidovém domě prohlásil, že je dnes Facebook obrovské nebezpečí pro demokracii, s čímž s vámi nesouhlasím a tvrdím, že nebezpečím není Facebook, ale gang zlodějů, který již delší dobu řádí kolem Prahy. Stejně jako další kriminálníci, kteří enormně ohrožují či obtěžují slušné a řádné občany.

Takže vás tímto ve jménu občanů, kteří se na nás obrátili, důrazně žádám, abyste začal pracovat pro občany ČR a řešil v prvé řadě jejich bezpečnost. Proto se ptám, co dělá Ministerstvo vnitra pro to, aby se navyšovaly stavy policistů, kterých se obecně po celé republice nedostává. Ze statistik je také patrné, že ze Středočeského kraje utíkají policisté do Prahy za lepšími platy. Pokud by vláda nevyhazovala prostředky na financování stále se zvyšující byrokracie a bobtnání úřednického aparátu, na financování neziskových organizací s politicko-ideologickým programem, na nákup předražené armádní techniky, na podporu solárních baronů a nepotřebné inkluze ve školství, tak by se zcela určitě pár miliard na navýšení počtu policistů a navýšení jejich platů našlo. Je to v zájmu nás všech (upozornění na čas), jelikož bezpečnost našich občanů musí být prioritou a hlavním posláním každého politika. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpověď vám bude vypracována písemně. A na řadě je paní poslankyně Jarošová, bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážená paní ministryně, mám dotaz k materiálu vydanému Ministerstvem práce a sociálních věcí nazvanému Metodický pokyn pro zřizování mikrojeslí, konkrétně k příloze Plán péče a výchovy v mikrojeslích.

Dovolte, abych ocitovala několik pasáží z této přílohy: "Děti jsou vedeny k vědomí rozdílnosti v lidské společnosti z hlediska kulturních a hodnotových odlišností, k vědomí odlišnosti mezi lidmi s důrazem na potírání předsudků o mužích a ženách. Speciální pozornost věnujeme stereotypnímu rozdělení rolí mezi muže a ženy, zařazujeme aktivity, které toto vnímání nabourávají. Povzbuzujeme dívky a chlapce ke společným hrám, které jsou běžně přisuzovány pouze jednomu pohlaví, například společné hry s autíčky nebo panenkami. Pokud je to možné, vybíráme hračky, například panenky, i jiné než světlé barvy pleti. Při čtení pohádek vybíráme mimo klasických českých nebo evropských i pohádky z jiných kulturních okruhů. Vybíráme také příběhy, ve kterých se vyskytují různé modely rodiny nebo které nepracují s tradičními stereotypy v rolích mužů a žen."

Vážená paní ministryně, k čemu má příručka sloužit? Na čí popud byla vytvořena? Má to být příprava naší nejmladší generace na multikulturní soužití, nebo se jedná o další útok na tradiční rodinu a nezastupitelnou roli mužů a žen pro její vyvážené fungování? To znamená, je to šité na míru LGBT komunitě?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A slovo má paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážená paní poslankyně, děkuji za vaši interpelaci. Na úvod bych ráda zdůraznila, že se jedná o nezávazné metodické doporučení k tvorbě plánu výchovy, které je součástí příručky péče o děti v mikrojeslích. Je to tři roky staré nezávazné metodické doporučení. Doporučení. Toto doporučení obsahuje především praktické informace k provozu služby v pilotním ověření, přijímání dětí, provoz, přípravu relevantních dokumentů, odkazy na právní předpisy a tak dále. Ze strany provozovatelů mikrojeslí jsou na příručku velmi dobré ohlasy. Na příručce se včetně závěrečné odborné recenze podílela odborná platforma, jejímiž členkami a členy byli rovněž přední čeští odborníci na vzdělávání. Metodické doporučení k plánu výchovy a péče nemělo za cíl připravit závazné postupy. Ty si v podstatě stanovuje každý zřizovatel mikrojeslí sám, protože tato příručka je pouze doporučující.

Myslím si, že problematika genderově citlivého přístupu je pouze dílčí částí dokumentu, je zmíněna jako jedna ze součástí etických principů. Další etické principy, které jste necitovala, jsou úcta k životu a zdraví, k pozitivnímu vztahu k přírodě a ke zvířatům, k ochraně přírody jako takové a k šetrnému zacházení s potravinami, vzájemná úcta mezi lidmi, respekt, solidarita a spolupráce. Dále jsou tam zmíněny úplně stejným poměrem kromě již zmiňovaných řešení konfliktů nenásilnou cestou, život v moderní společnosti včetně používání moderních technologických prostředků a také nerozlišování v moderní společnosti osoby podle věku, pohlaví či barvy pleti. Jako zdroj inspirace v těchto principech jsou uvedeny mimo jiné knihy pana Zdeňka Matějčka, pana Ladislava Špačka a publikace České rady dětí a mládeže k Úmluvě o právech dítěte. V úvodu zmiňovaného metodického materiálu je uvedeno, že vychází z rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, které bylo naposledy MŠMT aktualizováno v roce 2016, a záleží na každé pečující osobě, zda se bude při plánování inspirovat dalšími vzdělávacími programy.

Dle specifických pravidel pro mikrojesle musí poskytovatel služby připravit plán výchovy a péče před zahájením poskytování služby a seznámit s ním rodiče. To považuji opravdu za důležité. Rodiče, než své dítě umístí do mikrojeslí, musí být s tímto plánem výchovy a péče seznámeni a logicky z toho vyvozuji, že musí také s tímto plánem výchovy a péče souhlasit. Tím pádem je obsah dokumentu zcela v kompetenci jak rodičů, tak zřizovatele, respektive pečující osoby, a rodiče pak rozhodují, na jakých principech má být jejich dítě vychováváno. Celkově máme v České republice nebo vznikne sto mikrojeslí pro děti až do čtvrtého roku věku.

Pokud bych to měla vše shrnout, vážená paní poslankyně, tak vlastně úcta k ostatním, výchova dětí k myšlení, které obsahuje také diverzitu, je podle mě důležitá, a pokud s tím rodiče i pečující osoba souhlasí, tak na tom nevidím nic závadného. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně má doplňující dotaz.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za odpověď. Ale i když je to nezávazné, jak říkáte, tak bohužel si nemohu pomoci, ale všechny tyto kroky, které jsem zmiňovala, vedou k vymývání mozků našich nejmenších. Je to podle mě zřejmý útok na tradiční rodinu, kdy otec je muž a žena matka, a je to popírání jejich nezastupitelné role při výchově. Aspoň to, co jsem zmiňovala já. A můžu jenom apelovat na rodiče, aby si rozmysleli a ať si pohlídají, kdo jejich děti učí a co jim už od útlého věku vtloukají do hlavy, a aby si to rodiče nenechali líbit a vybírali si jesle podle toho, jestli praktikují tuto příručku, nebo jestli ji nepraktikují.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Paní ministryně bude reagovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážená paní poslankyně, dovolím si nesouhlasit s vaším tvrzením. Myslím si, že zmiňování toho, že lidé jsou různí a i rodina má různé formy, není vymývání mozků. Připomenu, že polovina dětí v České republice se rodí mimo manželství. Může se nám to líbit, nebo ne. Já bych si přála, aby to číslo bylo jiné. A z té poloviny dětí, které se narodí v rámci manželství, tak se polovina rozvede v následujících letech. Každá čtvrtá rodina v České republice je samoživitelská rodina. To znamená, že ta diverzita evidentně je už součástí našeho života, a zmiňovat to před dětmi není vymývání mozků. Nevychovávají se děti v mikrojeslích, jak vy říkáte, k těmto principům, jenom je vlastně zmiňováno, že existují i jiné formy rodiny než pouze ta tradiční. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A poprosím o přednesení další interpelace, v pořadí 23. Pan poslanec Petr Beitl bude interpelovat ministra školství Roberta Plagu. Prosím.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, při své práci v terénu jsem se setkal s problémem, který vzbuzuje loňská výzva V5 Sport, investice pro sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Konkrétně se jedná o podprogram 133D 531, a tím problémem je závazný termín nejzazšího dokončení realizace dotovaných staveb. Připomínám, že jde o investiční titul, ve kterém lze získat prostředky od 3 do 30 mil. korun. Výzva byla vyhlášena 20. 9. loňského roku, ukončena 31. 10. téhož roku. A pozor, termín ukončení dotovaných akcí je do 31. 12. 2020, tedy tohoto roku. A podotýkám, že ke dnešnímu dni, to je řádově konec ledna, ještě nebyly vyhlášeny výsledky soutěže, subjekty tedy nevědí, zda v té soutěži uspěly.

Až bude soutěž vyhlášena, je dalším krokem vyhlášení soutěže na dodavatele stavebních prací, eventuálně dopracování stavebních dokumentací k dokumentacím prováděcím. Obecně řečeno je tedy na proinvestování 30 mil. jedna zúžená stavební sezóna, samozřejmě pod rizikem ztráty dotace a sankcí. Přitom minimálně v loňském roce byla ve stejném dotačním titulu realizace rozdělena do dvou let. Všichni snad musí vědět, jaké problémy v dnešní době nedostatku pracovních sil a mnohdy i materiálu mají stavební firmy. A tlak na z mého pohledu zcela nesmyslný termín dokončení akce rozhodně nepřispěje k vysoutěžení výhodné ceny pro investory a představuje pro ně neúměrné riziko.

Ptám se tedy, vážený pane ministře, co si o tom myslíte, a dále, co vedlo úředníky ministerstva ke stanovení těchto podmínek. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpovězeno vám bude písemně v zákonné lhůtě. Další na řadě je poslanec Zdeněk Podal. Taktéž interpeluje ministra školství.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás ve věci otevřeného dopisu poslancům Parlamentu České republiky, sepsaného zaměstnanci Základní školy Úpice-Lány s podporou starosty města Úpice. Dne 10. 1. 2020 jsem s panem místopředsedou Sněmovny Okamurou a poslankyní paní Šrámkovou v Úpici vyslechl důvody k sepsání otevřeného dopisu. Stručně uvedu důvody dopisu.

Učitelé popsali situaci, která se stává obecným problémem, zcela pokřivené pojetí sociální politiky, které rezignovalo na vymáhání základní společenské odpovědnosti od lidí, myšleno rodiči dětí, kteří se školou nespolupracují. Druhou příčinou je současné pojetí inkluze, kdy rozhodování o dětech, myslí se tím přeřazení do speciálních škol, je plně na rozhodnutí rodičů. Fakticky je narušen řád a smysl práce ve školách a řada učitelů začíná rezignovat na tyto hodnoty ve své práci.

Škola sama si v této situaci nepomůže, potřebuje podporu zřizovatele a orgánů státní správy. Zásadní je, že je nutné začít se změnou legislativy, která ukončí pozitivní diskriminaci a zvýhodňování lidí odmítajících povinnosti. V současné chvíli je nutné poskytnout škole maximální podporu v řešení jejich situace. Bohužel si myslím, že ani pracovníci OSPOD nejsou vybaveni dostatečnou legislativní podporou v rámci MPSV.

Součástí návštěvy byla návštěva Gymnázia v Úpicích, kde paní ředitelka upozorňuje, že je nejvyšší čas oznámit podmínky maturitní zkoušky z matematiky, zda vůbec bude a v jaké formě. Zde jsme se také dozvěděli, že někteří žáci se bojí po setmění vycházet na ulici. Toto souvisí s nepřizpůsobivými občany. (Upozornění na čas.) Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Odpověď vám bude zaslána a další v pořadí je vylosovaná interpelace na dvacátém pátém místě. Pan poslanec Radek Holomčík bude interpelovat pana ministra dopravy.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane nepřítomný ministře, chci se zeptat na problém přístupnosti vlakové dopravy pro lidi s omezenou schopností pohybu po přechodu vlakových linek k soukromým dopravcům.

Dle našich zjištění a vyjádření z řad vozíčkářů došlo k rapidnímu zhoršení podmínek při využívání vlakové přepravy, a to nehovořím o tom, že pouze 54 % z nich má bezbariérový přístup. V této souvislosti bych rád upozornil na článek devět Úmluvy o právech lidí s postižením, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2009. V ní se píše: Státy umožní osobám se zdravotním postižením žít nezávisle a plně se zapojit do všech oblastí života společnosti. Státy přijmou příslušná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními, hmotným životním podmínkám, dopravě, informacím a komunikaci včetně informačních a komunikačních technologií a systémů atd. Tato opatření, která budou zahrnovat identifikaci a odstraňování překážek a bariér bránících přístupnosti, se budou týkat mimo jiné budov, dopravní sítě, dopravy a dalších vnitřních i venkovních zařízení atd.

A já bych se právě v souvislosti s problémy, které jsem v úvodu avizoval, rád zeptal pana ministra na dvě věci. Jednak jaké jsou minimální standardy, které Ministerstvo dopravy vyhlásilo pro zajištění přístupnosti ve vlakové dopravě, a jak kontroluje jejich provádění. A druhá otázka. Jak Ministerstvo dopravy apeluje na kraje, aby do svých výběrových řízení zakomponovaly podmínky týkající se bezbariérovosti? Těším se na odpověď. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další interpelací je interpelace číslo dvacet šest, pan poslanec Ondřej Profant... Je. Prosím, pane poslanče. Interpelace směřuje na ministryni pro místní rozvoj. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážená paní ministryně místního rozvoje, veřejné zakázky jsou relativně složité téma. Je zcela logické, že jsme vyvinuli jednotný systém, který zaručuje správnost procesu, který známe jako Národní elektronický nástroj, zkráceně NEN. Problémem je, že ministerstvo tento vývoj zcela nezvládlo. NEN často vypadává, nereaguje. Vloni se dokonce ztratila data o desítkách zakázek a úřady je musely vyhlásit znovu. Já bych očekával, že úředníci Ministerstva pro místní rozvoj by se měli snažit udělat tento systém přívětivější, aby jeho používání nebylo utrpení, ale namísto toho úředníci Ministerstva pro místní rozvoj jeho nepřehlednosti využívají a organizují soukromá školení za tisíce korun.

Třeba takové tříhodinové školení s Ing. Janem Séglem z odboru elektronizace veřejných zakázek stojí krásné čtyři a půl tisíce korun. Přijde vám to v pořádku? Berou si vaši úředníci pro tyto účely dovolenou, nebo to dělají v pracovní době? Nebylo by lepší, kdyby se starali o to, aby ten systém byl odladěný, funkční, abychom měli pozitivní zpětnou vazbu, aby ho například obce chtěly samy používat? Protože v současnosti ho používají jenom ti, komu je to nařízeno. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám a poprosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, v minulosti jsem vás interpelovala v souvislosti s kvalitou a počtem inspekcí v sociálních službách. Dle registru máme zhruba 5 500 registrovaných sociálních služeb a pouze 39 inspektorů. Ve své odpovědi jste mi uvedla počet inspekcí provedených za období let 2015 až první pololetí 2019, což, jak uvádíte, bylo 1 145 inspekcí, což je v průměru 21 inspekcí za měsíc a 252 inspekcí za rok. Tento počet je více než nedostatečný. Také jste mi odpověděla, že vnímáte problém jako palčivý a Ministerstvo práce a sociálních věcí se jím intenzivně zabývá.

A já se, paní ministryně, ptám, v jakém časovém horizontu MPSV navýší počet inspektorů - toto také bylo a stále je předmětem diskuzí i na sociálním výboru - a jaké konkrétní kroky k navýšení počtu inspektorů podniká, například výběrová řízení a podobně. A také se ještě ptám, jaký počet inspektorů by byl dle vás dostačující. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, vážená paní poslankyně, za váš zájem o problematiku inspekcí sociálních služeb. Já si myslím, že zejména v souvislosti s mediálně známou kauzou zařízení Slunečnice v Moravskoslezské kraji je tato věc více než palčivá.

Co se týká otázky navýšení počtu inspektorů sociálních služeb, tak bych vám ráda sdělila, že v nejbližší době bude provedena mimořádná systemizace na Ministerstvu práce a sociálních věcí, pravděpodobně k 1. 3., nebude to záviset na rezortu práce a sociálních věcí, ale závisí to zejména na Ministerstvu vnitra, a výsledkem této mimořádné systemizace má být navýšení počtu systemizovaných míst pro inspektory o deset dodatečných pozic.

Průběžně se MPSV snaží realizovat kroky k uvolnění finančních prostředků Ministerstvem financí na mzdové náklady na pozici inspektora sociálních služeb v rámci systemizace na základě opatření E2.4, které se jmenuje postupně navyšovat počet inspektorů v rámcovém dokumentu sociálních služeb zařazených v rámci státní služby do MPSV, uvedeném v rámcovém dokumentu schváleném usnesením vlády České republiky číslo 245 z roku 2016, z 21. března 2016, a jedná se o národní strategii rozvoje sociálních služeb na období 2016-2025, kde bylo stanoveno, že každý rok bude navýšen počet systemizovaných míst o 50 inspektorů. To znamená, že k prvnímu čtvrtletí tohoto roku bychom chtěli v rámci vnitřních rezerv MPSV navýšit počet míst o deset pozic. V případě uvolnění finančních prostředků Ministerstvem financí na mzdové náklady, nebo na platové v tomto případě, na pozici inspektora sociálních služeb v rámci systemizace jsem připravena realizovat kroky vedoucí právě k navýšení počtu inspektorů sociálních služeb.

Další projednávanou variantou je hledání možností znovuzapojení specializovaných odborníků - víte, že dva roky to není možné na základě auditního nálezu - a tou se v současné době zabývá sekce právních činností a sociální politiky na našem ministerstvu. V závěru minulého roku jsme o tom komunikovali, opětovně proběhlo jednání se zástupci Ministerstva vnitra, jehož výsledkem je domluva, realizace společných kroků pro zajištění průchodnosti zapojení specializovaných odborníků do procesu realizace inspekcí poskytování sociálních služeb v legislativním prostředí České republiky.

Ta jednání probíhají nadále a já bych chtěla, abychom se na konci jako Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce a sociálních věcí shodli na procesu ukotvení pozice specializovaných odborníků v rámci právě již zmiňované prováděné inspekční činnosti. Specializovaní odborníci, lidé z terénu z těch zařízení by pak mohli býti opakovaně přizváváni k místnímu šetření u poskytovatele sociálních služeb jako osoba přizvaná, jako speciální institut, na základě uzavřené inominátní smlouvy o poskytnutí odborné podpory při výkonu inspekce sociálních služeb. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně nebude mít doplňující dotaz. Poprosím tedy pana poslance Lukáše Koláříka, který přednese svoji interpelaci na ministra vnitra.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře Hamáčku, rád bych se na vás obrátil ve věci porušování práv pacientů v nemocnicích. V souvislosti s touto otázkou se na mne obrátila propacientská organizace hájící práva rodičů a nezletilých dětí. Ta má opakovanou zkušenost se situací, kdy její klienti zavolali do nemocnice policii, protože jim bylo bráněno v přístupu k nezletilému dítěti. Nebyli agresivní ani neohrožovali personál nebo jiné pacienty, pouze žádali, aby jim bylo umožněno být u jejich dítěte, nebo v pozici otce u rodící partnerky. Toto právo jim garantuje zákon o zdravotních službách, Ústava České republiky a Úmluva o lidských právech a biomedicíně, ratifikovaná Českou republikou v Bruselu. V takové situaci po vyčerpání všech jiných možností se zoufalí rodiče obracejí na Policii České republiky. Opakovaně se však stává, že operační důstojník odmítne na místo vyslat posádku. Situaci odůvodňuje tím, že stav vyhodnotil jako občanskoprávní spor, a volající má následně dojít podat trestní oznámení.

Takovéto situace, kdy dochází k probíhajícímu páchání trestného činu porušování základních lidských práv dítěte a rodičů, dle nás spadají do § 2 zákona o Policii České republiky, v němž se píše, že policie slouží veřejnosti a jejím úkolem je předcházet trestné činnosti. Zvláštním paradoxem je, že pokud policii zavolá lékař, operační důstojník situaci vyhodnocuje jinak a zpravidla ji do nemocnice pošle. Pro doplnění bych uvedl, že ve všech takových případech, kdy lékař volal policii na klienty této organizace, dala policie za pravdu rodičům a lékař musel ustoupit. Neradi bychom v České republice byli svědky příběhu, který se před časem odehrál na Slovensku, kde matka seděla před dveřmi oddělení JIP, za kterými umíralo její dítě. To zemřelo samo v době její nepřítomnosti, kdy ji zdravotníci odmítli vpustit na oddělení, protože nebyla doba návštěv.

Proto mám na vás dvě otázky. Dle jakého klíče dochází k vyhodnocení aktuálnosti zásahu policie na podnět volajícího? A za druhé, existuje metodický pokyn pro situaci, kdy je policie volána do nemocnic pacienty? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Další v pořadí je paní poslankyně Mauritzová, bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí. Prosím.

 

Poslankyně Ilona Mauritzová: Vážená paní ministryně, obracím se na vás s problémem, který se velmi citelně dotýká mého plzeňského regionu, ale i celé České republiky. Tématu možného uzavření Klokánku v Janovicích nad Úhlavou se již věnují média a dopis s prosbou o pomoc byl již zaslán od předsedkyně Fondu ohrožených dětí snad téměř každému starostovi našeho kraje. Při jeho čtení mám pocit, že opravdu jediný, kdo může a zároveň by uměl danou situaci řešit, jste vy a vámi vedené Ministerstvo práce a sociálních věcí. Opravdu si myslíte, že je lepší nechat Fond ohrožených dětí v tíživé situaci prodat pod cenou jejich jedinou budovu, která navíc je domovem, kde může být umístěno až 28 dětí? Není lepší v takovémto zcela výjimečném případě přimhouřit oko a podat pomocnou ruku Fondu ohrožených dětí, na jehož přínosu pro společnost se jistě shodneme? Celá situace je o to složitější, že se jedná o jediné zařízení Klokánku v Plzeňském kraji, a Fond ohrožených dětí v této tíživé situaci poskytuje pomoc téměř 170 dětem v České republice.

Vážená paní ministryně, děkuji vám za zodpovězení mých otázek a moc vás prosím, abyste se případu zmíněných dětí, pečujících tet a dalších zaměstnanců Klokánku, a to i u nás v Janovicích nad Úhlavou, věnovala a zabránila tomu, že bude muset na konci února ukončit svou činnost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Slovo má paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážená paní poslankyně, co se týká vaší interpelace, dovolte, abych uvedla následující: Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo dotační řízení v srpnu 2019 pro všechny provozovatele ZDVOPů za účelem částečného dofinancování, termín pro podání žádosti byl 9. září 2019. Dotaci obdrželo 27 příjemců. Fond dostal téměř 8 milionů Kč z celkových asi 18,5 milionu Kč, které byly k dispozici. To znamená 8 z celkových 18,5 milionu Kč. Zmiňovaný ZDVOP Klokánek z Janovic nad Úhlavou požádal za měsíc leden až červenec o částku 325 980 Kč a celou tuto částku obdržel. Opakuji - celou částku, o kterou požádal, obdržel. Dále jim byl přiznán státní příspěvek od Plzeňského kraje za měsíce roku 2019 ve výši 2 404 640 Kč. Klokánek je jedním ze šesti ZDVOPů v Plzeňském kraji a podílí se z 23 % na celkové kapacitě těchto zařízení v kraji. V prosinci minulého roku si fond požádal o další dotaci, nicméně je potřeba říci, že žádná výzva v prosinci minulého roku neběžela.

Chtěla bych podotknout, že pomoc dětem v nouzi je jedna z mých klíčových oblastí. Koneckonců jsem také navrhla v právě běžící novele o sociálně-právní ochraně dětí navýšení těchto příspěvků tak, abychom nemuseli každoročně vyhlašovat výběrové řízení na dofinancování a aby zde byla zákonná úprava. Musím říct, že dlouhodobě o pomoci FODu komunikuji s panem prezidentem Zemanem a mám v této věci jeho plnou podporu.

Musím říct, že problémy s financováním má celá organizace. Proto se její vedení rozhodlo, že část potřebných finančních prostředků k fungování celého FODu nad rámec finančních prostředků ze státního rozpočtu zajistí prodejem části svého majetku. A vedení FODu poté samo mezi svým majetkem vybralo k prodeji právě budovu Klokánku Janovice nad Úhlavou.

Ještě bych chtěla říci, že FODu byl v roce 2019 přiznán podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí státní příspěvek ve výši 51 323 560 Kč. Navíc, a to je taky důležité říci, MPSV dlouhodobě podporuje FOD nad rámec státního příspěvku na základě žádosti FOD. V roce 2016 to bylo 20 milionů Kč, v roce 2017 to bylo 12,8 milionu Kč, v roce 2018 to bylo 10 271 000 Kč a zmiňovaná výše v posledním roce byla téměř 8 milionů Kč. Stejně jak jsem zmiňovala, tak FOD podporuje i pan prezident Miloš Zeman, který každoročně přispívá. Letos daroval FODu 2 miliony Kč a celkově od roku 2015 věnoval fondu 12,4 milionu Kč. To znamená, že prostředky na dofinancování těchto zařízení nejsou vůbec nízké.

Co se týká konkrétní situace v Janovicích nad Úhlavou, tak poté, co jsme obdrželi tu žádost, jsem pověřila náměstka členky vlády, aby se do Janovic nad Úhlavou vydal a celou situaci zmapoval, abychom ji mohli velmi intenzivně řešit. Je ale potřeba říci a zmínit, že preferuji systémové řešení přes novelu zákona. Nicméně jsem si situace a velmi užitečné činnosti FODu vědoma a budu se snažit ji co nejurychleněji vyřešit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Ilona Mauritzová: Vážená paní ministryně, chtěla bych vám velice poděkovat za váš vstřícný postoj. Zároveň bych chtěla říci, že ho budu tlumočit tomuto zařízení v našem regionu, které se na mě obrátilo. Chtěla bych vás zároveň požádat o to, abyste mě o dalších krocích informovala. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Ano, vážená paní poslankyně. Budeme určitě informovat i prostřednictvím tiskových zpráv Ministerstva práce a sociálních věcí. A pevně doufám, že budu mít vaši podporu v rámci té novely zákona. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: A slovo má pan poslanec Vojtěch Munzar, který přednese svoji interpelaci na ministra zdravotnictví. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vláda rozhodla o zdvojnásobení poplatku za čerpání minerálních vod ze 6 korun za kubík na 12 korun za kubík. V návrhu Ministerstva zdravotnictví bylo původně navrženo navýšení na 9 korun, přesto vláda rozhodla o zdvojnásobení poplatku. Jedná se o poplatek za maximální povolené množství, nikoli za skutečně odebrané množství, které je daleko nižší, zhruba třetinové. Proto skutečný a reálný dopad zvýšení poplatku na jeden kubík je daleko vyšší než 12 korun. U okolních států, kde se poplatek počítá stejně jako v České republice, tedy povolené limitní množství, kam patří např. Německo, tak tam je sazba necelých 9 korun, v Polsku necelých 8 korun, v Maďarsku 4 koruny. Uvažovaná sazba 12 korun za kubík významně převyšuje poplatky ve všech sousedních státech. Na Slovensku je sice 17 korun, ale tam se platí za skutečně odebrané množství. Budeme tak mít poplatky nejvyšší široko daleko, což znevýhodňuje české producenty minerálních vod oproti zahraničním, které se sem dovážejí. A také znevýhodňuje minerální vody oproti ostatním typům nápojů. Přitom se asi shodneme, že minerální vody jsou jistě zdravým nápojem, a nepředpokládám, že cílem Ministerstva zdravotnictví bylo snížit jejich konzumaci.

Chci se tedy zeptat, jakým způsobem a na základě jaké finanční analýzy dospěla vláda k té výši 12 korun za kubík. To je první dotaz. Co je skutečným důvodem ke zvýšení poplatku, protože z hlediska dopadu do rozpočtu je spíše kosmetický, ale to mi určitě upřesníte. A na co konkrétně bude zvýšený příjem státního rozpočtu použit? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, pokud jde o poplatek, tak je třeba si uvědomit taky genezi, jak to s tím poplatkem bylo. Ten poplatek byl poprvé stanoven v roce 2001, to už je poměrně hodně dlouhá doba. A tehdy činil 3 koruny za metr krychlový. V roce 2001. Od té doby se v zásadě nezvyšoval mnoho, mnoho let. Až na základě podnětu Ministerstva financí v roce 2014 došlo k jeho navýšení, protože tehdy, jak mám informace, bylo namítáno, že skutečně dlouhodobě ten poplatek nebyl nikterak zvyšován mnoho let a výše poplatku neodpovídá skutečnému významu a hodnotě té suroviny, velmi kvalitní, nejkvalitnější vody, kterou disponuje tato země, protože skutečně je to naše voda, kterou pouze podnikatelské subjekty využívají ke svým obchodním účelům.

V té době, v roce 2014, se navýšil poplatek poprvé po mnoha letech na 6 korun za metr krychlový. A nyní došlo k dalšímu navýšení. Ministerstvo navrhovalo 9 korun, nakonec vláda došla ke 12 korunám. Ale když se skutečně podíváme na celou dobu od prvotního stanovení poplatku ve výši 3 korun v roce 2001 a dnes jsme v roce 2019 a ten poplatek je ve výši 12 korun, tak když zohledníme inflaci a veškeré další faktory, tak si myslím, že ten postupný nárůst je zkrátka zcela legitimní a zohledňuje skutečně význam přírodního bohatství státu, což bezesporu minerální voda je. Takže takto vlastně i vláda v tomto směru uvažovala. A také samozřejmě je to otázka toho, jaké jsou pak ty dopady. Já si nemyslím, že ty dopady jsou nějak fatální, protože reálně když se podíváme, tak na jedenapůllitrovou lahev se zvyšuje cena o 6,75 haléře. Na jedenapůllitrovou lahev o 6,75 haléře na základě toho navýšení poplatku. Je to nějaký zásadní dopad na zdražení minerálních vod? Povede to k nějakému zdražení? Já si skutečně nemyslím. Je třeba si uvědomit, že aktuálně je tady sedm výrobních závodů, které vyrábí balené minerální vody. Existuje bezesporu konkurence, která je poměrně významná, která také drží tu cenu v nějaké hladině, a také samozřejmě tyto subjekty, když se na ně podíváte, tak reálně, a to jim nijak nezazlívám, je to legitimní, jejich zisky jsou velmi výrazné a zvyšují se v čase. Dokonce fúzují s dalšími společnostmi apod. Takže mají i zdroje pro toto.

Takže si nemyslím, že je nějaký špatný postup státu, pokud chce za své přírodní bohatství získat více prostředků a zohlednit právě kvalitu minerálních vod ve výši toho poplatku. Pokud jde o okolní země, tak v zásadě nijak zásadně nevybočujeme. Když se podíváme na Německo, 9 korun, my dneska tedy 12 korun. Nemyslím si, že to je nějaké zásadní vybočení. Ale skutečně, když se podíváme na ten přepočet, tak ten dopad je minimální. A nemyslím si skutečně, že v tomto směru by mělo dojít k nějakému zdražení minerálních vod pro konečného spotřebitele. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pane poslanče, máte možnost položit doplňující otázku.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Pane ministře, za prvé, já se domnívám také, že minerální vodu nepoužívají jenom obchodní subjekty, ale že ji zejména vyhledávají lidé, kteří ji využívají ve svém pitném režimu. To za prvé. Za druhé, od roku 2001 nebyla inflace čtyřnásobná. Já jsem měl podezření, že těch 12 korun není na základě žádné analýzy, na kterou jsem se ptal. Vy jste říkal jenom o inflaci, takže já mám stále podezření, že si to vláda prostě vycucala z prstu, že si neudělala žádnou analýzu, protože je to skutečně výše než ve všech okolních státech. A ty důvody - děkuji za to, že jste mi odpověděl, protože já jsem ve vaší odpovědi slyšel jednoznačně boj vlády proti domácím producentům. Nicméně tím znevýhodňujete domácí producenty oproti zahraničním, či případně jiným výrobcům jiných typů vod a nápojů.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Slovo má pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Já si to nemyslím. Samozřejmě uvidíme v té reálné praxi. Ale když jsem se díval na vyjádření výrobců v roce 2014, kdy tedy došlo po velmi dlouhé době k navýšení ze tří korun na šest korun, tak v té době také ti výrobci, vlastníci, kteří často nejsou čeští, ale jsou vlastněni zahraničním kapitálem, ale to je jedno, to nechci nějak v tomto směru akcentovat, tak také vyhrožovali, že dojde k masivnímu nárůstu cen minerálních vod pro spotřebitele atd. A v reálné praxi úplně se to nakonec neodrazilo. Takže věřím tomu, že se nechystá určitě žádné zdražení pro spotřebitele, že pouze zkrátka tito výrobci budou muset zaplatit více státu. Ano, o něco málo. Ale znovu opakuji, 6,75 haléře na jedenapůllitrovou lahev, to je to navýšení, o kterém se bavíme.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Další interpelací je interpelace pana poslance Jakuba Jandy na ministra školství Roberta Plagu. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, znovu a opět vás musím interpelovat ve věci problémů s dotačním programem Můj klub, za které je vaše ministerstvo stále gesčně odpovědné. Již při minulé interpelaci jsem vás žádal o nápravu křivdy, které se dle mého názoru vaše ministerstvo dopustilo, když odmítlo vyplatit přes 300 klubů dotaci kvůli jednomu chybějícímu papíru. Vypadá to však, že jste se zřejmě rozhodl házet sportovním organizacím klacky pod nohy, když po úspěšných žadatelích nadále vynucujete další byrokracii ve formě souladu mezi seznamem hráčů, který je uveden v žádosti, s evidencí sportovců. Pominu-li nesmyslnost tohoto kroku a také to, že tato podmínka nebyla uvedena ve výzvě při vypsání dotačního titulu, tak žádáte, aby byla tato data elektronicky importována pouze ve formátu CSV, a to dokonce pod hrozbou nevyplacení dotace.

Pane ministře, apeluji na soudnost úředníků. Ne každý předseda sportovního klubu je IT odborník a není v jeho možnostech po nocích studovat návody a počítačové příručky. Vaše ministerstvo by tady mělo být pro sportovce, a ne sportovci pro ministerstvo. Ptám se vás proto, kdy toto byrokratické opatření zrušíte.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak děkuji. Odpověď obdržíte v písemné podobě. Další interpelace je interpelace pana poslance Tomáše Martínka na ministra dopravy.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci nahrazení dosavadních papírových dálničních kuponů systémem elektronických vinět. Nově si budou moci motoristé koupit nové elektronické dálniční známky v e-shopu a aplikaci. Systém má zajistit společnost Asseco Central Europe. Vybraná společnost by měla být zodpovědná za vybudování systému zahrnujícího právě e-shop a aplikaci a následně i za jeho provoz do konce roku 2024. Pominu-li způsob, jakým byla společnost vybrána, tedy že nedošlo k vyhlášení veřejné soutěže, zajímá mě, kam poputují prostředky za jednotlivé platby kupujících, které bude e-shop vybírat, resp. kdo bude vybrané peníze spravovat a jakou mají občané jistotu, že nebudou peníze neúčelně a neefektivně vynakládány, či dokonce rozkradeny.

Na základě uvedeného bych se vás rád dotázal: Kam půjdou prostředky, které bude e-shop vybírat? Půjdou na účet spravovaný státem, nebo danou společností? V případě, že půjdou na účet společnosti, jaká opatření stát přijal, aby nebyly prostředky společností vytunelovány anebo o ně nepřišel v případě úpadku společnosti? V jakém intervalu by měly být prostředky převáděny na účet státu, např. denně, měsíčně, ročně? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Poprosím pana poslance Petra Beitla, který přednese svoji interpelaci na ministra zahraničí.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, zajímá mě posun ve věci Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci. Bod týkající se ratifikace dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky ve smyslu přesunutí sídla banky z Moskvy do Budapešti byl stažen z jednání Sněmovny 17. října loňského roku. Stanovisko Senátu k tomuto bodu z 18. září je zamítavé a já se domnívám, že je to v pořádku. Mezinárodní investiční banka je totiž ruská banka, která vznikla v dobách Varšavské smlouvy. Ačkoliv se situace v Evropě od těch dob velmi zásadně změnila, Česká republika je stále součástí této banky i přesto, že jsme také v EU a jsme vázáni společným sankčním postupem vůči Ruské federaci. Tato situace je schizofrenní. Navíc banka, resp. obě banky, dodnes slouží proruským zájmům a podporují zejména projekty na různých zájmových územích. Podpora v Česku se týká rovněž zejména firem, které mají ruského majitele. Přesun sídla banky do Budapešti, kde bude pod diplomatickým krytím, je více než problematický z hlediska praní špinavých peněz a možná i špionáže.

Ptám se tedy, proč jsme stále členy Mezinárodní investiční banky. Dále se ptám, jak se tato naše pozice slučuje s dodržováním podmínek sankcí proti Rusku uplatňovanými v souvislosti se zabráním Krymu. Další otázkou je, zda jste tento problém řešil s maďarskou stranou v rámci některého jednání V4 a jaké konkrétní kroky jste již v souladu s vládní politikou a výzvou zahraničního výboru Senátu učinil k vystoupení Česka z Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Dovolte mi přečíst rychle omluvy. Omlouvá se pan poslanec Radek Koten od 14.30 do 17 hodin a omlouvá se ministr životního prostředí od 17 hodin do konce, z pracovních důvodů v obou případech.

Poprosím pana poslance Karla Raise, který přednese interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážená paní ministryně, začátkem prosince minulého roku jsme všichni poslanci Parlamentu dostali tzv. otevřený dopis učitelů Základní školy Úpice, s jehož obsahem souhlasí městská samospráva, která byla prezentována panem starostou. Tento dopis jste určitě dostala také, nebo vaši zaměstnanci, ale z časových důvodů jej zde nemůžu citovat.

Jádrem dopisu je určitý pocit bezmocnosti a především obavy z budoucnosti, které pisatele vedly k sepsání tohoto dopisu. Roste počet rodin, ve kterých rodiče nepracují, a v tomto duchu jsou vychovávány děti už od nejútlejších let. Vyrůstá nám zkrátka generace lajdáků, neplatičů, lidí, kteří nechtějí nebo nebudou dodržovat žádná pravidla. Situace ve vyloučených lokalitách je vážná. V obecné rovině je samozřejmě nutné, aby efektivně spolupracovala obě ministerstva, a to jak Ministerstvo školství, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle mě by sociální správa měla podstatně intenzivněji spolupracovat se školami a v případě zanedbání výchovy adekvátně snižovat sociální dávky rodičům těchto dětí. Pokud chceme získat rychlou a efektivní nápravu, pak jiný než finanční tlak na rodiče těchto nepřizpůsobivých dětí nevidím.

A rád bych aspoň od vás slyšel, paní ministryně, odpovědi na dvě otázky z toho citovaného dopisu. Ta první je - proč stát vyplácí vysoké sociální dávky lidem, kteří nemají snahu pracovat a nedostatečně se starají o své děti. A ta druhá je, proč nelze sáhnout na peníze ze sociálních dávek při vymáhání dluhů a pohledávek. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak a slovo má paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane poslanče, děkuji vám za váš dotaz, za vaši interpelaci. V těchto dnech končí mezirezortní připomínkové řízení tzv. balíčku revize dávek. Já bych chtěla podotknout, že právě ten návrh, kdy děti nebudou mít plněnu povinnou školní docházku, tak bude možnost jejich rodičům odebrat - to je to, co navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí - dávky na bydlení. V tuto chvíli navrhujeme penzum 100 hodin, ale netýká se to počtu zameškaných hodin ze zdravotních důvodů.

Proč toto navrhuji. Jsem kvůli tomuto opatření pod velkým tlakem. Ten důvod je jasný. Vy jste zmiňoval vyloučené lokality. Například v Chanově mají děti průměrně 160 zameškaných hodin za pololetí. V Ústeckém kraji je 14 % dětí bez ukončené školní docházky. Za posledních deset let se nám počet vyloučených lokalit ztrojnásobil a já si myslím, že pokračování v současné politice bohužel pravděpodobně bude vést k dalšímu zhoršování. Nemyslím si ale, že by se tento problém měl řešit pouze represí. Nicméně po velmi zdlouhavých několikaměsíčních diskuzích zejména na koaliční radě, kdy Ministerstvo školství nevnímá tento problém jako palčivý - nevnímá jako palčivý - jsem přistoupila k tomuto opatření. Zároveň bych ale chtěla říct, že ten balíček revize dávek má celkově 23 opatření a většina z nich míří na sociální prevenci. Posiluje se tam zásadním způsobem systémově sociální práce na obcích, protože to si myslíme, že je klíč k tomu, aby se chudoba a sociální vyloučení nedědilo z generace na generaci.

Proč ale přistupuji k tomuto opatření - se kterým, a to bych ráda uvedla, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nesouhlasí, uplatnilo proti němu zásadní připomínku. Protože nechci, aby děti byly okrádány o svou budoucnost. Já bych si opravdu přála, aby děti ve vyloučených lokalitách měly ukončenu aspoň základní školní docházku, aby se s nimi mohlo dále pracovat, protože si myslím, že to je velká priorita. A protože ostatní resorty, které to mají ve své kompetenci, tuto problematiku neřeší a v podstatě tyto děti - a bavíme se asi o tisíci dětech v každém ročníku, tzn. tisíc dětí každoročně, které nebudou mít žádnou budoucnost, protože nemají ukončenu základní školní docházku, tak jsme přistoupili k tomuto opatření.

Ale nechci prosazovat pouze represi. Chci posilovat zásadním způsobem sociální práci, chci s těmi rodinami pracovat, chceme to - shodli se na tom všichni odborníci na Ministerstvu práce a sociálních věcí, byla shoda v rámci té skupiny k 15 opatřením boje s chudobou, ale zároveň protože hodně jezdím po regionech, hodně jezdím po vyloučených lokalitách... Potřebujeme motivaci pro rodiče, aby své děti posílali do školy. Jsem ale připravena k diskuzi, protože ta situace je velmi citlivá a budí spoustu emocí, ale jde v jádru o to, aby se chudoba a sociální vyloučení nepřenášely na další a další generace. Těch dětí přibývá a já si myslím, že je strašně nespravedlivé, že ty děti odmalička nemají žádnou šanci na budoucnost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec chce přednést doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: To ani nebude... Jednak bych chtěl poděkovat, protože s obsahovou stránkou věci samozřejmě souhlasím. Myslím si, že je potřeba toto nějakým způsobem řešit. Domnívám se - my to budeme muset řešit na školském výboru, čili já tento váš názor, co jste teď přečetla, tak víceméně použiji jako podklad také pro odpověď školského výboru směrem k základní škole v Úpici.

Myslím si, že by bylo zajímavé také sledovat myšlenku jako pozitivní diskriminace, jestliže prostě ta děcka tam chodí, protože ne všichni jsou jenom neomluveni a ne všichni jsou ti v uvozovkách špatní, tak jestli nemá smysl zase tam také tu sociální dávku zvýhodňovat. Co na to říkáte?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak paní ministryně bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová My jsme se touto myšlenkou také zaobírali. V podstatě jsme ji zavrhli, protože by pak na tom byly bity všechny rodiny, které automaticky posílají děti do školy. Muselo by se přistoupit k systémovému opatření. Nicméně například před rokem, kdy jsme zvažovali zavedení obědů bezplatně do škol, tak to bylo právě motivováno vlastně zvýšením školní docházky dětí ve vyloučených lokalitách. Protože ze zkušenosti vím, a sama jsem před několika lety navštívila v New Yorku v Bronxu školu, kde za pomoci různých zásahů, ale zejména poskytování jídla třikrát denně, zásadním způsobem změnili úspěšnost a docházku všech dětí v této škole. Prostě došlo tam k neuvěřitelnému obratu. A právě ten hlavní motiv bylo poskytování veřejných služeb bezplatně pro tyto děti a ty pak vnímaly školu pozitivně. Zároveň tam chodily rády, zlepšily se jim školní výsledky atd. atd. Najednou měly budoucnost.

Ale já jsem ochotna i na školském výboru tuto věc diskutovat, protože smyslem toho opatření je, aby ty děti měly budoucnost. A bez dokončené základní školní docházky žádnou mít nebudou. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jedna omluva. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Profant z pracovních důvodů od 17.30 hodin.

A nyní interpelace v pořadí třicátá sedmá. Pan poslanec Jakub Michálek přednese svoji interpelaci na ministryni spravedlnosti.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ptám se vás, paní ministryně, na to, v jakém stavu je spuštění elektronického spisu v českém soudnictví, což je jeden z instrumentů, který by mohl zásadním způsobem zrychlit rozhodování našich soudů, tak abychom například nemuseli čekat, jestli to dodá do nějaké výpravny, z výpravny se to pošle na poštu atd. To jsou všechno věci, které je možné zautomatizovat díky elektronickému spisu.

Já jsem si vědom, že proběhla návštěva našich sousedů v Německu s panem doktorem Springrem, kde ministerstvo zkoumalo možnosti nasazení elektronického spisu. Vím, že se připravuje zakázka, a byl bych rád, kdyby paní ministryně veřejně popsala, jaký je ten harmonogram, kdy plánují spuštění elektronického spisu na českých soudech, případně jaké budou pilotní programy, jestli se to bude nasazovat v celém insolvenčním řízení, kdy přibližně bude běžet testovací provoz a kdy bude běžet ostrý provoz, jestli vedla jednání s Ministerstvem vnitra o standardizaci elektronického spisu i s ohledem na národní standard elektronické spisové služby a případně, jaký je jejich výsledek, tak aby Ministerstvo spravedlnosti už vycházelo z nějakého uznávaného standardu a nebudovalo ten systém úplně na zelené louce.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další interpelace je interpelace pana poslance Vojtěcha Munzara na ministra průmyslu Karla Havlíčka.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Vážený pane vicepremiére, přednedávnem premiér tvrdil, že vyjedná v Evropě to, aby jaderná energie byla uznána čistým zdrojem energie, a také záruky, že Česká republika může dostavět své jaderné elektrárny. Jaderná energie se čistým nestala a žádné záruky, že Evropská komise bude souhlasit s výstavbou nových bloků, nemáme. V Evropské radě pouze konstatovali, že některé státy mají jadernou energii jako součást svého energetického mixu. A nyní dokonce Evropský parlament nezařadil jadernou energii mezi čisté zdroje. Ta věta z Evropské rady, to se mi zdá trochu málo, i když chápu, že vyjednávání není jednoduché. Přesto jste souhlasili s obřím závazkem uhlíkové neutrality do roku 2050, která bude stát náš stát a naše občany stovky miliard korun. Bohužel jste nepostupovali nekompromisně a na vyjednávání slibované výjimky jste vlastně rezignovali.

Znamená to tedy, že budeme mít horší podmínky financování této energie. Hrozí, že Česká republika bude nucena v horizontu několika let opustit stávající zdroje, ale možná je nebudeme mít čím nahradit.

Co budete dále dělat, abyste zajistil stabilní dodávky energie pro Česko? Jaký bude další postup? A jak ve chvíli, kdy jste zároveň dnes i ministrem dopravy i ministrem průmyslu a obchodu, dokážete zajistit, že budete mít dostatek času na zajištění a dohled na tendry na dostavbu nových bloků českých jaderných elektráren? Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Další interpelací je interpelace pana poslance Víta Kaňkovského na ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já se železnou pravidelností dostávám podněty od občanů z Kraje Vysočina, a to z různých koutů Kraje Vysočina, které se týkají nedostatku stomatologické péče. Chci podotknout, že to v tuto chvíli už není jenom záležitost Kraje Vysočina, ale že ty podněty, a myslím, že nejenom já, poslanec Vysočiny, ale i další poslanci dostáváme od občanů napříč Českou republikou, není to dneska zdaleka záležitost jenom těch úplně nejvíce venkovských krajů a příhraničních oblastí, ale týká se to i vnitrozemských oblastí.

Chtěl bych se vás zeptat, pane ministře, zda vnímáte tu situaci také tak závažnou, jak ji vnímám já. A chtěl bych se zeptat, jaká opatření v tomto směru děláte. Já vím, že jste již některá z nich představoval. Jsou to hlavně ta dlouhodobější, to znamená přijímání více studentů na lékařské fakulty právě na stomatologický směr, že jste vypsal i nějaký dotační titul na nové ambulance. Ale ti občané se ptají teď, v tuto chvíli, co mají dělat, když ve svém regionu, a to nejenom v té své obci, ale i třeba ve svém okresním městě nebyli schopni pro akutní zákrok sehnat stomatologa, kdy opakovaně oslovili svoji zdravotní pojišťovnu, a přesto se ke stomatologické péči nedostali, resp. občas se k ní dostali, ale pouze ve formě přímo hrazené péče, to znamená u stomatologa, který nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

Takže pane ministře, chci se vás zeptat, jaká opatření, ta krátkodobá, v tomto směru chystáte a co nám radíte, že máme občanům v této souvislosti říci. Jak jim máme odpovídat, když nás osloví s těmito dotazy? Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Profant se již omluvil, tedy jeho interpelace propadá. Pan ministr Metnar mě informoval, že paní poslankyně Černochová... Vy jste! Pardon. Prosím, pane ministře. Další. Takže 40 a 41 nebudou. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, já tu ještě jsem. Já jsem za to rád. A jsem rád za ten dotaz, tu interpelaci pana poslance Kaňkovského. Já to vnímám závažně. A vnímám to závažně, protože samozřejmě sledujeme tu situaci také, nejsme slepí. Na mě se obracejí také občané a tu situaci skutečně vnímáme tak, že z mého pohledu nedostupnost stomatologie je dneska největší problém, pokud jde skutečně o otázku nějaké časové a místní dostupnosti. Ono to vyplývá i z dat, která máme k dispozici. My jsme provedli kontrolu všech zdravotních pojišťoven s ohledem na to, jak dodržují tu povinnost zajistit časovou a místní dostupnost zdravotních služeb, a na základě toho jsme i spustili na webu nově takový interaktivní formulář, kde pojištěnci se mohou velmi snadno dostat k formuláři, který jim vygeneruje tedy ten program, a mohou si stěžovat na nedostupnost péče své zdravotní pojišťovně, které je to automaticky posíláno.

A když se podíváme na tu statistiku zatím, tak jsme obdrželi 548 stížností a z toho 458 stížností je na nedostupnost stomatologie. To znamená, drtivá většina z těch stížností aspoň na takovémto malém vzorku se týká stomatologie. U těch ostatních odborností jsou to jednotky, trošku více u praktických lékařů, ale stále to nedosahuje takovéhoto množství.

Takže obecně problém to je. Z mého pohledu je to věc, která je tady bohužel zanedbávána dlouhodobě. Když něco zanedbáváte mnoho let, tak se to samozřejmě pak velmi těžko mění ze dne na den, možná i z roku na rok. Ale určitě nerezignujeme, pracujeme na tom i se zdravotními pojišťovnami. Když se podíváme i na vývoj úhrad do stomatologie v posledních dvou letech, tak je tam výrazný nárůst, včetně tohoto roku, kdy do stomatologie půjde navíc více než miliarda korun. A tak jak je nastavena vlastně ta úhradová vyhláška pro tento rok, tak skutečně má motivovat zubaře, aby se starali o registrované pojištěnce, protože ta úhrada je vázána na registraci pojištěnců. Jsou tam i nové výkony i pro pacienty třeba s poruchou autistického spektra, s psychiatrickými diagnózami. Je tam nový výkon, to je takzvaná sedace, to znamená zklidnění dítěte zejména rajským plynem, a tak dále. To je něco nového, co tady doposud nebylo vůbec hrazeno.

Takže je tam celá řada opatření, které skutečně cílí na podporu stomatologů. Úzce na tomto spolupracujeme s Českou stomatologickou komorou, která se podílí a podílela samozřejmě na přípravě těch změn úhrad. Takže děláme pro to skutečně hodně jak na té úhradové straně, tak samozřejmě na straně, jak jste říkal, studentů z hlediska vzdělávání, ale i z hlediska toho dotačního programu. To je asi ta, řekněme, nejrychlejší možnost. A musím říct, že o ten dotační program je poměrně zájem. My jsme už takto rozjeli 25 ordinací v celkové výši téměř 29 milionů korun. Máme připraveno 100 milionů korun na dotace pro nové zubní praxe.

Tady máme mapu. Konkrétně třeba na Vysočině je počet dotací poměrně velký v porovnání třeba s jinými regiony. A vidíte že skutečně - není to vidět - ale cílíme právě na ty regiony, jako je Ústecký kraj, Moravskoslezský, příhraniční oblasti a Vysočina. Jeden z nich je například Havlíčkův Brod, kde byla takto podpořena jedna ordinace zubního lékaře. Takže ten zájem stále je. Zrovna nedávno jsem schvalovali další dotace - Turnov, Svitavy, Nový Bor, Volyně. Takže jsou to i větší města a pracujeme na tom. Je to jedna z možností, jak skutečně zajistit tu péči, protože v rámci dotace se zubař, který tu dotaci využije - je to 1,2 milionu korun na pět let - musí zavázat, že do tří let bude registrovat minimálně 1 500 pojištěnců, že bude poskytovat služby dětem, seniorům, že uzavře smlouvu alespoň se čtyřmi zdravotními pojišťovnami.

Takže touto cestou chceme jít dál. Máme na to připravené peníze a ty dotace udělujeme. Ale jak říkám, pokud tady je něco zanedbáno dlouhodobě, tak na tom musí systematicky pracovat i ze zdravotními pojišťovnami, děláme to. A věřím, že i ta opatření, která jsou dnes v tomto roce promítnuta v úhradové vyhlášce, se časem projeví. Ostatně -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Čas, pane ministře. Tak děkuji. Pan poslanec chce doplnit svůj dotaz.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já děkuji panu ministrovi za jeho odpovědi a vážím si toho, že ministerstvo v tomto směru podniká kroky. Nicméně chtěl bych se zeptat ještě právě na tu spolupráci s Českou stomatologickou komorou. Protože pokud jsem mohl já i někteří moji kolegové jednat s prezidentem stomatologické komory i se zástupci vedení stomatologické komory, tak musím říci, že z jejich strany to bylo velmi vlažné a místy až trošku - nevím, jak to nazvat slušným slovem. V podstatě se nám trošku vysmáli, operovali čísly, že máme největší počet zubařů na počet obyvatel. Ale to upřímně řečeno občana neuspokojí. On potřebuje vědět, jestli když potřebuje zvlášť tu akutní péči, tak se k tomu zubaři skutečně alespoň v trošku dostupné vzdálenosti dostane.

Takže bych se chtěl zeptat na tu komunikaci se stomatologickou komorou a také vyjasnění právě těch úhrad. Protože oni říkají: my některé výkony máme málo hrazené, a proto je nechceme dělat.

A potom je tady jedna otázka, na kterou se hodně ptají občané, a to je zaměstnávání zubařů nebo stomatologů z jiných zemí, že v některých oblastech by je přivítali, a stomatologická komora tomu klade někdy možná až příliš velké bariéry. Tak na to bych se chtěl zeptat jako na doplňující otázku.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji ještě jednou za slovo. Chtěl jsem jenom doplnit velmi krátce, že VZP nedávno prezentovala, že díky navýšení úhrad od července minulého roku 11 600 lidí získalo nově zubaře. Tak jenom ještě abychom skutečně řekli, že i to má nějaký efekt, navyšování úhrad. A skutečně v tomto roce to navýšení úhrad je markantní, je v celkové výši přes jednu miliardu korun, 1,3 miliardy korun. A pojišťovny mají jasnou povinnost zajistit tu časovou a místní dostupnost a mohou to právě dělat i nějakou bonifikací, to znamená skutečně podporou těch praxí, které jsou v odlehlých oblastech. To je vlastně ta současná politika jak ministerstva, tak i politika zdravotních pojišťoven, včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny, podpora primární péče, kam patří i stomatologie, kam patří praktičtí lékaři, zohlednění regionálních rozdílů, bonifikace v rámci nějakých příhraničních oblastí, hůře dostupných oblastí a tak dále.

Takže na tom pracujeme a já věřím, že úhrady právě na základě těch opatření se v tomto roce výrazně zvýší. Vychází to z dohadovací řízení se samotnými stomatology, kteří - máte pravdu - poukazovali na to, že řada výkonů se jim zkrátka vůbec nevyplatí dělat, protože jim to nepokryje ani náklady na materiál. Ale v současném roce tam to navýšení objektivně je a věřím tomu, že i to povede k nějaké motivaci. Protože je samozřejmě jasné, že v těch regionech je mnohem více pacientů, kteří potřebují být ošetřeni takzvaně na pojišťovnu. To znamená, tam si myslím, že ani ten stomatolog si úplně nemůže až tak vybírat jako třeba někde v centru Prahy.

Jinak pokud jde o tu komoru jako takovou, tak samozřejmě znám některé názory, ale myslím, že jsou korektním partnerem, a pracujeme s nimi na tomto konceptu nadále. Takže bych tady nechtěl tak úplně hanět spolupráci s komorou.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Teď tedy, jak jsem zmínil, pan poslanec Profant se už omluvil, paní poslankyně Černochová také už oznámila, že svoji interpelaci nepřednese. Takže další na řadě je pan poslanec Petr Bendl s interpelací na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Zbylí kolegové a kolegyně, já mám jednoduchý dotaz. Letošní zima je velmi mírná, nevypadá to, že by přišly nějaké významné mrazy, a je zcela evidentní, že letos nebo v loňském roce namnožený hraboš polní nabude mnohonásobně větší síly a nadělá mnohonásobně větší škody. Pro některé zemědělce to znamená doslova existenční starosti. Já už jsem vás, pane ministře, interpeloval v téhle věci v minulosti, tak se chci zeptat, zdali jste pokročili a zdali už jste nějaké aspoň jednotné individuální, nebo jednotlivé individuální povolení na chemický zásah proti hraboši polnímu někde udělili alespoň v těch nejvíce postižených oblastech, neboť tam hrozí letošní rok katastrofa. Děkuji vám za vaši informaci, zdali jste pokročili, nebo zdali trvá negativní stanovisko Ministerstva životního prostředí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Interpelace bude zodpovězena písemně. Další v pořadí je pan poslanec Marek Výborný s interpelací na ministra Karla Havlíčka. Nevidím ho v sále. Je to tak? Dále je zde interpelace paní poslankyně Richterové, ani tu zde nevidím v sále. Poté paní poslankyně Golasowská s interpelací na ministryni práce a sociálních věcí.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, domácí násilí zažívá v Česku každé desáté dítě, tedy dvě až tři ve školní třídě. Závažnou formou domácího násilí podle statistiky MPSV trpí okolo 2,5 tisíce dětí ročně. Jen od ledna do srpna v loňském roce bylo utýráno šest dětí. Další tisíce jsou pak bezmocnými svědky násilí páchaného nejčastěji otcem či druhem na matce. Na včasnou specializovanou pomoc dosáhne jen nepatrný zlomek dětí. Dokonce ani pro všechny nejzávažnější případy neexistuje adekvátní forma pomoci. Než se dětem z postižených rodin dostane odborné pomoci, trvá to rok až šest let. Tou dobou už je traumatická, odborně nezpracovaná zkušenost může negativně ovlivnit do konce života.

Situaci se snaží změnit projekt Dětství bez násilí, konkrétně centrum Locika, které spolupracuje například s nadací Terezy Maxové a dalšími. To centrum se specializuje právě na práci s dětmi ohroženými domácím násilím a také s celou rodinou. Přitom na vyřešení problémů 2,5 tisíce evidovaných dětí ohrožených domácím násilím by stačilo 80 milionů korun. Například tato státem podporovaná služba již s úspěchem funguje rok na Slovensku a na Západě je už řadu let samozřejmostí.

Vážená paní ministryně, já se vás chci zeptat, zda se MPSV bude zabývat financováním pomoci dětem, obětem domácího násilí, nejenom například pro toto centrum, ale myslím celorepublikově, aby taková centra mohla poskytovat pomoc dětem, obětem domácího násilí, v celé republice. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji a slovo má paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážená paní poslankyně, děkuji za vaši interpelaci. K vašemu dotazu bych ráda uvedla, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě podporuje preventivní a podpůrné projekty na podporu rodin a dětí, a to prostřednictvím dotačního titulu Rodina, který vznikl v roce 2005 a aktuálně byl navýšen o 20 % meziročně na částku 120 milionů korun pro rok 2020. V rámci tohoto programu MPSV podporuje organizace, neziskové organizace, které mimo jiné realizují aktivity týkající se prevence násilí v rodinách a propagují pozitivní rodičovství. Specificky rodinami v krizi se zabývá dotační podoblast s názvem Podpora práce s dětmi a rodinami v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, kde jsou podporovány fyzické a právnické osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany, které nabízejí mimo jiné podporu při rozvoji rodičovských kompetencí v oblasti výchovy a péče o děti v rodinách, které se již dostaly do evidence ohrožených dětí. Jejich situaci už řeší orgány sociálně-právní ochrany dětí, viz - můžu vám pak říci jednotlivé částky, jak jsou na tom finančně v rámci dotačního programu Rodina jednotlivé organizace a jaké částky v minulých letech obdržely.

Dané aktivity jsou velmi významné právě svým působením v blízkosti rodin, kdy mohou s rodinou v krizi pracovat, nebo konají tak, aby k násilí v rodinách obecně nedocházelo, nebo naopak pomáhají skrze podporu komunity odhalovat takové případy před eskalací. Důležité je také říci, že v roce 2009 byla odstartována vládní kampaň Stop násilí na dětech, která běží kontinuálně, a rovněž v minulých letech byla vypracována Národní strategie prevence násilí na dětech v České republice pro roky 2008 až 2018 a Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí pro ty samé roky. V souvislosti s tímto tématem vám doporučujeme se obrátit zejména na Úřad vlády, který má tuto problematiku v gesci.

Aktuálně MPSV, abychom se vrátili k naší odpovědnosti, připravuje v souladu s opatřením uvedeným v koncepci rodinné politiky pracovní skupinu k problematice primární prevence a práce s rodinou. Pracovní skupina bude vznikat v průběhu prvního pololetí tohoto roku a předpokládáme zastoupení jak organizací přímo pracujících s rodinami v terénu, jako je Síť pro rodinu, Asociace manželských a rodinných poraden, tak zástupců státní správy, kterých se problematiky úzce dotýká. To znamená, kromě zástupců MPSV také zástupci již uvedeného Úřadu vlády, Ministerstva školství, ale také i Ministerstva zdravotnictví.

Pokud budete mít zájem, tak vám pak můžu sdělit ty jednotlivé částky. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Já vám děkuji, paní ministryně, za odpověď. Já sama spolupracuji s OSPODem, takže vím, jak to tam probíhá. Spolupracuji také se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi, jejíž účel je poskytovat vlastně nebo pracovat s rodinou a působit i preventivně.

Můj dotaz zněl spíš na to, zda MPSV chystá nějakou konkrétní podporu pro centra pro děti, které už procházejí traumaty, které si už vlastně tím domácím násilím prošly, protože si pořád myslím, že je nedostatečné finanční ohodnocení nebo finanční alokace pro centra, která by měla terapeuty a psychology pro děti a pro práci s rodinou. Protože to je opravdu - myslím si, že na to je potřeba docela dost peněz. Protože abyste dneska získala nějakého odborníka, který má třeba svoji praxi, ať už to je terapeut, nebo psycholog, tak je to všechno o penězích. Takže mně se jednalo ne o tu práci preventivní a pro tu práci s rodinou, kde se neřeší jenom domácí násilí, ale spousta dalších věcí, mně se jednalo spíš už o tu práci následnou. To znamená práce s dítětem, které si prošlo traumatem domácího násilí, ať už ono samo bylo fyzicky týráno, anebo má vlastně psychické trauma z toho, že bylo svědkem domácího násilí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, paní ministryně může odpovědět.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Tak abych odpověděla, abychom nezdržovali, protože se tady páni poslanci tím zabývají. Tak já si myslím, že právě to, co jsem uvedla, že navýšení toho dotačního titulu Rodina, kde se s těmito rodinami pracuje, o 20 % je poměrně velký krok. Došlo k navýšení pod mým vedením po, tuším, třinácti letech. To znamená, že to je opravdu pokrok. A co se týká pak té práce, tak jak jste speciálně uvedla, tak tam jsme už v novele zákona o sociálních službách, ke které běží meziresortní připomínkové řízení, nebo tuším, že dneska dobíhá dokonce, a tam jsme představili také celou řadu aktivit, které mají pomoci dětem, které jsou oběťmi domácího násilí.

Je to na samostatnou diskusi. Velmi ráda, pokud budete mít zájem, tak se o tom můžeme pobavit.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, já vám děkuji. Podle jednacího řádu poslední interpelace může být přednesena nejpozději v 17.55 hodin, takže vám všem děkuji. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Současně končím dnešní jednací den a schůze bude pokračovat zítra v 9.00 hodin dle schváleného pořadu schůze. Dobrý večer všem.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.