Středa 29. ledna 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomáš Hanzel)
58.
Vládní návrh zákona o odpadech
/sněmovní tisk 676/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec, kterému tímto uděluji slovo. Prosím, máte slovo. A poprosím o klid v jednacím sále. Kdo chce projednávat cokoli, tak ať tak činí v předsálí. Děkuji.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Ani nedutám, abych to nezakřikl, protože jak říkával mistr, to jsem opravdu nečekal, že bychom se mohli dostat už dnes. Ale nebudu to zdržovat. Dneska tu mám odpadový balíček, který se skládá celkem ze čtyř zákonů. Ale ač jsem jinak optimista, tak nevěřím, že do té sedmé zvládneme všechny čtyři, ale co kdyby.
První, který si vám v každém případě dovoluji předložit, je návrh zákona o odpadech. Tento návrh zákona transponuje řadu předpisů Evropské unie včetně nejnovějších unijních předpisů z takzvaného balíčku oběhového hospodářství. Hlavním cílem nového zákona o odpadech je vytvořit legislativní podmínky pro zásadní podporu recyklace odpadů, třídění odpadů samozřejmě a pro výrazný odklon odpadů ze skládek, který bude muset být realizován, aby byly dosažitelné nové evropské cíle pro nakládání s komunálními odpady, které jsou dost přísné.
Zákon stanovuje závazné cíle pro recyklaci komunálních odpadů, cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů, cíle pro třídění odpadů na úrovni obcí a upravuje také nastavené ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství systémem vlastně zaplať podle toho, co vyhodíš. Zákon stanovuje termín rok 2030, od kterého bude zakázáno ukládat na skládky odpady využitelné a recyklovatelné. Tady chci říct, že rok 2030 je výsledkem kompromisu v rámci velmi složitého meziresortního připomínkového řízení, a byly tam různé termíny od roku 2024 až po rok 2035. A tohle to je kompromis mezi Svazem měst a obcí, Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu, Asociací krajů, Ministerstvem průmyslu a celou řadou subjektů.
Co se týče ekonomických nástrojů, tak návrh obsahuje nové nastavení poplatků za ukládání odpadů na skládky. Využitelné odpady nemohou být ukládány bez využití na skládkách, ale musejí směřovat do recyklace, popřípadě do energetického využití.
Návrh zákona rovněž nastavuje nové rozdělení vybraných poplatků za ukládání odpadů na skládky, které bude spravedlivější a zajistí, aby mohly být finanční prostředky směřovány do zlepšení odpadového hospodářství. Pro obce, které budou dosahovat stanovených úrovní třídění komunálních odpadů, zákon přináší motivační nástroj, takzvanou třídicí slevu, aby nedocházelo k nadměrnému ekonomickému zatížení obcí. I třídicí sleva byl mechanismus, který jsme dlouho právě se Svazem měst a obcí ladili.
Návrh také řeší problematiku černých skládek, které představují dlouhodobý problém řady obcí v České republice, a v tomto ohledu vychází z ústavního principu "vlastnictví zavazuje", ale na druhé straně vytváří mechanismy, že vlastníkovi, na jehož území vznikne černá skládka, je obec, potažmo stát schopen konkrétními programy pomoci.
Návrh nového zákona byl připraven na základě doporučení Evropské komise a také organizace OECD. Nový zákon o odpadech obsahuje řadu řešení, která se osvědčila v jiných státech Evropské unie.
Závěrem mi jenom dovolte opět zdůraznit, že několik let vlastně byl zákon nebo návrh diskutován, už byl připraven, ale mezitím Legislativní rada vlády rozhodla, že je lepší zákon vrátit z toho důvodu, že se připravuje nový odpadový balíček Evropské unie - balíček oběhového hospodářství - a že by bylo důležité tento oběhový balíček tam zohlednit. A je také výsledkem skutečně širokého konsenzu klíčových partnerů, ať už jsou to obce, ať je to průmysl, ať je to Hospodářská komora a další subjekty. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: I já vám děkuji, pane ministře. Tady bude muset dojít ke změně zpravodaje, protože pan zpravodaj Jan Schiller se omlouvá. Zastoupí ho pan zpravodaj, pan poslanec Josef Kott. Budeme o této změně zpravodaje hlasovat. Svolal jsem všechny z předsálí. Tak počkáme chviličku. Odhlásím vás všechny. Přihlaste se, prosím, všichni svými identifikačními kartami. Až nás bude dost, tak vám řeknu, o čem budeme hlasovat, ať to neříkám několikrát.
Budeme hlasovat o změně zpravodaje k tomuto tisku. Pan poslanec Jan Schiller se omlouvá, a tím pádem máme zastoupení, pana poslance Josefa Kotta.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 166, přihlášeno 124 poslankyň a poslanců, pro 124, proti nikdo. Návrh byl přijat, takže prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Kott. A poprosím o klid v jednacím sále!
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, kromě důvodů, které tady uvedl pan ministr, si dovolím to nějak krátce ještě shrnout.
Takže jde o transpozici některých evropských směrnic v odpadovém hospodářství a je i důvodem pro zpracování nové legislativy ta skutečnost, že platný zákon z roku 2001 již nevyhovuje současným legislativně technickým požadavkům. Jedná se celkově o nový přístup k odpadovému hospodářství a změny v zákoně jsou velice obsáhlé z obecného hlediska. Hlavní změny oproti platné právní legislativě je... návrh zákona nově upravuje problematiku poplatků za ukládání odpadů na skládku a poplatku za komunální odpad. Problematika poplatku za komunální odpad bude nově upravena pouze v zákoně o místních poplatcích.
Další důležité změny se týkají sběru odpadu. Provozovatelé sběren odpadů budou povinni vybavit prostory zařízením, kamerovým systémem a uchovávat záznam po stanovenou dobu, a dále se zpřísňují podmínky pro sběr odpadů pomocí mobilních zařízení.
Předmětem návrhu zákona je rovněž řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu, tzv. černých skládek. Návrh zákona v tomto ohledu vychází z ústavně zakotveného principu "vlastnictví zavazuje" a stanoví postup pro zjištění osoby odpovědné za nelegálně soustředěný odpad a pro zajištění, aby byl odpad odklizen a předán do zařízení určeného pro nakládání s odpady.
Dále se v návrhu zákona zejména podrobněji vymezují postupy, jimiž je možno určit, že odpad přestane být odpadem, stanoví se povinnost pravidelné revize či časového omezení u povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady a zavádí se obchodování s odpady jako činnost se samostatným povolením.
Díky rozsáhlé problematice odpadového hospodářství byl ze zákona vyjmut zpětný odběr výrobků s ukončenou životností a toto bude řešeno další novelou zákona samostatně.
Návrh přináší nové povinnosti obcím, například kompostování, provozovatelům sběrných míst, kde se řeší zmíněné kovové odpady, kamerové záznamy. A dává nové povinnosti ministerstvu a obcím zveřejňování údajů a informovanosti svých občanů.
Je zde nasnadě, že se dá očekávat diskuse a že bude podáno vícero pozměňovacích návrhů, které doprovází takto komplexní změnu v oběhovém hospodářství. Bude snahou prosadit principy fungování oběhového hospodářství z jiných evropských zemí a zájmy jednotlivých skupin působících na trh odpadového hospodářství. Ministerstvo životního prostředí však prošlo dlouhou diskusí se všemi skupinami a předkládá dle mého názoru vyvážený návrh odpovídající možnostem nejen ekonomickým v rámci naší republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášenu paní poslankyni Černochovou. A jestli dovolí, tak přečtu omluvy. Pan poslanec Václav Klaus se omlouvá dnes od 18.15 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Karla Šlechtová dnes od 18.15 hodin z důvodu návštěvy lékaře.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo, hezký večer, dámy a pánové. Rozsah navrhované nové odpadové legislativy je neúměrný, problémem je také její nesrozumitelnost, nepřehlednost a navýšení administrativní zátěže z ní plynoucí pro široký okruh povinných osob. Návrh nové odpadové legislativy je více než 2,5krát obsáhlejší než stávající právní úprava. A není to způsobeno množstvím ustanovení z Evropské unie, ale řadou návrhů českých úředníků, jak už to tak bývá zvykem, které jsou nad rámec požadavků Evropské unie.
V zákonu o odpadech chybné nastavení třídicí slevy, která místo aby byla motivačním nástrojem, povede obce spíše k odklonu od třídění v pozdějších letech. V porovnání např. se slovenskou třídicí slevou je ta v návrhu českého zákona o odpadech výrazně méně motivační s ohledem na její možné dosažení. Je tedy reálné očekávat, že navržená třídicí sleva bude ze strany obcí kritizována s ohledem na její skutečně velmi vysoké nastavení potřebné míry separace a její velmi progresivní a rychlý nárůst, který může řadu obcí demotivovat, neboť cíl se pro ně může jevit jako reálně nedosažitelný. A pokud dalšího cíle z roku na rok nedosáhnou, ztratí zcela nárok na dosavadní zvýhodnění, což může pro obec z roku na rok znamenat navýšení nákladů v řádech milionů korun, a to ve svém důsledku bez ohledu na to, jestli bude odpady vozit na skládku, nebo do jiných technologií. Toto je poměrně silný demotivační faktor, který může vést k tomu, že obec raději bude produkovat netříděný směsný odpad a nebude investovat do lepšího třídění. V tomto se slovenské nastavení třídicí slevy jeví jako výrazně funkčnější v praxi a více motivační.
Víme, že reálně mohou obce při dobrém třídění dosáhnout separace na úrovni 50 či 55 %. V případě malých obcí to je něco kolem 60 %. Je však otázka, zda je reálné, aby obce separovaly již v roce 2025 požadovaných 70 %, či v roce 2028 75 % komunálních odpadů. Cíl je to jistě správný, v tom se určitě shodneme, ale je otázkou jeho reálnost a dlouhodobá udržitelnost v čase. Tato výše separačních cílů může být navržena pro roky následující, například po roce 2030, 2035 a dále.
Je však třeba definovat pokračující zvýhodnění pro obce, protože výhoda ve skládkovacím poplatku již nebude po termínu ukončení skládkování aktuální a funkční. Zákonem navrhovaný model kupodivu počítá s motivací k třídění jen do roku 2027, resp. 2029. Cíle Evropské unie jsou však k roku 2035. Nevím, jestli si toho navrhovatelé všimli. Co bude obce motivovat k pokračující vysoké míře separace po ukončení skládkování, a tedy po ukončení skládkovacího poplatku a třídicí slevy? Přemýšlel nad tím někdo z Ministerstva životního prostředí? Pro splnění evropských recyklačních cílů je přeci zásadní udržitelnost vysoké míry separace i po termínu zákazu skládkování.
To však návrh zákona systémově vůbec neřeší. Zákon chce toto řešit jen prostřednictvím sankcí pro obce, to jde vždycky každému velmi pěkně, což se jeví jako zcela neefektivní a neakceptovatelné. Zákon jinými slovy trestá obce, pokud samy obce nesplní v budoucnu vysoké třídicí cíle, a přenáší tak odpovědnost státu za splnění cílů Evropské unie na obce. To může být opravdu velký problém. Obce je vhodné motivovat, nikoli trestat.
Podnikatelé, a to ani když produkují komunální odpad, nemají nárok na rozdíl od obcí na jakoukoliv třídicí slevu, s výjimkou malých živnostníků, kteří se mohou zapojit do obecního systému. Zákon tak de facto bezdůvodně zavádí dvě kategorie původců - těch s nárokem a těch bez nároku. Diskriminace?
Zákon obsahuje povinnosti nad rámec nové evropské legislativy, takzvaný gold-plating, například:
a) Termín ukončení skládkování. Evropská unie závazně stanoví rok 2035 jako rok, kdy má být skládkováno maximálně 10 % komunálních odpadů, článek 5 odstavce 5 směrnice o skládkách. Návrh českého zákona však říká rok 2030, tedy o pět let přísnější a dražší nastavení pro české obce a města. Předkladatel, bohužel, obcím vůbec nevysvětluje, proč by měly hradit toto výrazně dražší nastavení a které konkrétní ekonomické výhody jim to vlastně přinese.
b) Zákon dále na rozdíl od směrnice Evropské unie zavádí po roce 2029 zákaz skládkování všech, tedy i průmyslových odpadů. Zde je však věcný rozpor jak s cíli Evropské unie, tak s cíli Ministerstva životního prostředí uvedenými hned v § 1 návrhu zákona a v příloze 1, kde cíle jsou vztaženy jen ke komunálnímu odpadu.
c) Další povinností, kterou legislativa Evropské unie nezná a zákon ji obsahuje, je zavedení takzvaného parametru výhřevnosti. Tyto nástroje v důsledku způsobují další navazující zbytečné a výrazné zdražení, kterému budou původci odpadů, zejména obce a města, v dalších letech vystaveni.
Zákon je výrazně přísnější než evropské směrnice, a to v parametru výhřevnosti, který už jsem zmiňovala, teď vám to ještě upřesním.
Nově navrhovaná legislativa nevytváří podmínky pro rozvoj třídicích technologií, které jsou pro splnění cílů Evropské unie nezbytné jako doplněk k systému primárního třídění v obcích. Více o tom to bylo v reportáži Českého rozhlasu, bylo to na Plusu. Můžete si to samozřejmě přehrát, případně vám můžu předat i ten odkaz.
Nastavený parametr výhřevnosti, který samotná evropská legislativa ani nezná, používají pouze čtyři státy z osmadvaceti států Evropské unie. Trochu málo, nemyslíte? Parametr výhřevnosti v navrhovaném nastavení znemožňuje provoz potřebných třídicích a úpravárenských zařízení pro komunální odpady a vede k tomu, aby odpady končily jako neupravená směs ve spalovnách, což není v souladu s cíli a s politikou Evropské unie.
Parametr výhřevnosti kritizují i ekologické organizace. V navrhované legislativě rovněž chybí moderní ukotvení role energetického využití odpadů. Evropská unie má sice jako prioritu třídění a recyklaci, ale počítá i s energetickým využitím odpadů, respektive energeticky bohaté frakce upravených odpadů, například v moderních fluidních kotlech. Nepodporuje však již spalování neupravených směsných odpadů v roštových spalovnách, v takzvaných ZEVO.
Pro podporu většího využití paliv z odpadů je však třeba v českém prostředí vydání prováděcího předpisů, případně vyhlášky, a vypuštění výhřevnosti z návrhu zákona. Řada států Evropské unie takovou vyhlášku má. Evropská unie má i technické normy na TAP. Dokud vyhláška není, nemůže se trh s výrobou a zejména s využitím paliv v energetických koncovkách dostatečně rozvinout. Vyhláška je již několik let požadována po Ministerstvu životního prostředí ze strany širokého spektra subjektů, kromě investorů do roštových spaloven na směsný komunální odpad, pro které je cesta moderních fluidních kotlů konkurencí. Není však zřejmé, proč Ministerstvo životního prostředí v této věci stále nekoná. Na to bych se ráda zeptala pana ministra.
Zákon stále dostatečně neřeší otázku rozdílů v centrálních datech za Českou republiku. Je to staťák, jsou to data Ministerstva životního prostředí. Významné rozdíly v některých datech například znemožňují objektivně vyhodnotit ekonomické dopady plánovaného zvyšování skládkových poplatků na původce z komunální i komerční sféry a plánovat potřebné kapacity pro nakládání s odpady. Rozpor mezi Ministerstvem životního prostředí a ČSÚ je bohužel velmi významný. Například v roce 2017 produkce komunálních odpadů podle MŽP byla 5 691 000 tun, avšak podle ČSÚ jen 3 634 000 tun. Takže rozdíl 2 000 000.
Ministerstvo životního prostředí mimoto ve zprávě RIA v tabulce číslo 4, kde porovnává produkci KO v Evropské unii v roce 2015, kdy do produkce KO v ČR dosadilo 500 kilogramů na občana, zatímco v tabulce EUROSTAT a ve zprávě ČSÚ a v tabulce 16 je pro Českou republiku uvedena hodnota 314 kilogramů na občana. Při takovémto rozporu dat, pane ministře, není objektivně možné vyhodnocení dopadů, ani strategické úvahy k potřebnému doplnění technologií tak, aby zároveň nebyly ohrožovány cíle balíčku oběhového hospodářství. I zde mohu zmínit odbornou literaturu nebo odborné články, které také vám můžu dodat. Nevymýšlím, necucám si ta data z prstu.
Zákon je ve věci skládkovacího poplatku nastaven pro potřeby spaloven ZEVO. To je však technologie, kterou Evropská unie již nechce podporovat a která může reálně podvazovat možnosti splnění cílů recyklace. Proč je, pane ministře, poplatek navýšen z 500 korun zrovna na 1 850? Je spočítáno a na Slovensku to použili i do svého zákona, že odpad ze skládek lze efektivně odklonit již při poplatku mezi 1 100 a 1 200. Investoři do spaloven veřejně požadovali poplatek minimálně 1 500 korun, aby se jim provoz spaloven na neupravený směsný komunální odpad vyplatil. Ministerstvo životního prostředí jim vyšlo vstříc a v zákoně je aktuálně poplatek 1 850 korun.
Je však známým faktem, že výše skládkovacího poplatku nezajistí navýšení recyklace a prakticky nemá na výši recyklace vůbec žádný vliv. Zákon tak dává chybný signál investorům, že mají realizovat investice do spaloven na neupravený směsný komunální odpad.
Zákon ve svém aktuálním nastavení nepochybně dokáže zajistit přesun odpadů ze skládek do spaloven. Ale chybí zde úvaha, na co nám to jako České republice vlastně bude, když závazné cíle máme stanoveny k recyklaci, a na to nejméně 65 % komunálních odpadů. Nabízí se rovněž logická otázka: Kolik vyprodukovaných odpadů musíme na začátku zpracovat, abychom byli schopni na konci ve finálních produktech recyklace využít závazně předepsaných 65 % komunálních odpadů? Určitě o poznání více, v tom se snad shodneme i s panem ministrem. A co se tedy potom bude spalovat v nových spalovnách na neupravený směsný odpad?
Zákon je ve věci ekonomických parametrů chybně nastaven, a místo aby směřoval Českou republiku ke splnění cílů EU, jejich splnění de facto výrazně stěžuje. Můžu se ptát, proč tomu tak je.
Není třeba vést diskuzi o tom, zda se má omezit skládkování. To jednoznačně ano. A EU k tomu stanovila jasný cíl k roku 2035. Je to článek 5, odst. 5 směrnice o skládkách. (V sále je neklid a hluk.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil, opravdu je nás tady pár, a devět minut do konce, tak se zkusme ztišit.
Poslankyně Jana Černochová: To, o co jde v návrhu zákona je, zda má Česká republika jít cestou třídění a recyklace, anebo cestou nových kapacit spaloven na neupravený směsný odpad. Tento určitý nesoulad s cíli EU je třeba napravit, vážené kolegyně a kolegové. Zjednodušeně řečeno, pokud bude poplatek nad 1 500, budou se stavět nové spalovny. Pokud bude poplatek nižší, půjde se cestou třídění a recyklace. Tedy tou cestou, kterou stanovují nové evropské směrnice, trendy a jejich cíle. Výši poplatku je především třeba nastavit tak, aby byl splněn evropský cíl k omezení skládkování a zároveň aby poplatek nad nezbytnou míru nezatěžoval obce a města a přitom je dostatečně motivoval k nezbytnému co nejvyššímu třídění směrem ke splnění cílů EU. Ekonomický nástroj by měl být tedy nastaven tak, aby pokud... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám rozumím, paní poslankyně. Nebudeme asi pokračovat dál, dokud se tady neztišíme. A kdo chce odejít domů, tak ať tak učiní a opustí tento jednací sál. Tak děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Výši poplatku je třeba nastavit tak, aby byl splněn evropský cíl v omezení skládkování a zároveň aby poplatek nad nezbytnou nezatěžoval obce a města a přitom je dostatečně motivoval k nezbytnému co nejvyššímu třídění směrem ke splnění cílů EU. Ekonomický nástroj by měl být nastaven tak, aby pokud obec dostatečně třídí, nebyla sankcionována vyšším poplatkem za zbytkové odpady. Viz ten mnou několikrát zmiňovaný slovenský model.
K navrhované legislativě. Jak už jsem tady i říkala, zcela chybí, pane ministře, prováděcí vyhlášky, na které přitom ale zákony odkazují ve skutečně extrémním množství jednotlivých povinností. Chci se zeptat, kdy tyto prováděcí předpisy budou. Fakticky také není známé finální řešení, kterého má být dosahováno, tedy cíl. Není tudíž ani možné reálně vyčíslit dopady navrhovaných povinností, a to jak na obce a města, tak na naše podnikatele. Chybí zde funkční nástroje na podporu recyklace. Balík nové odpadové legislativy dostatečně neřeší potřebu splnění cíle recyklace komunálních odpadů, který je směrnicí EU stanoven na minimálně 65 % v roce 2035. V absolutní hodnotě musí Česká republika za patnáct let přesunout do recyklace ročně 1,43 milionu tun komunálních odpadů více. Zákon o odpadech ani související navrhovaná legislativa však k tomu neobsahuje bohužel prakticky vůbec žádné nástroje.
Dle evropských cílů nejde jen o omezení skládkování, ale zároveň i o navýšení recyklace. Český zákon však končí na půli cesty. Sice velmi důsledně větším počtem nástrojů, efektivně omezuje skládkování, ale nezajišťuje, aby odkloněné odpady ze skládek byly přesunuty do Evropou požadované recyklace, ale naopak je spíše směřuje do spaloven. Ty však EU již nepodporuje s odkazem na potřebu splnění nových evropských směrnic zaměřených na třídění a recyklaci. Bez doplnění nástrojů na podporu recyklace nová legislativa prokazatelně nevede Českou republiku ke splnění evropských cílů.
Všem těm předkládaným návrhům je zcela nedostatečně vyhotovena analýza dopadů. Komise LRV RIA měla vážné výhrady k předlohám. Dne 19. 9. 2019 byl na Legislativní radu vlády sdělen tento komentář:
Některé připomínky komise RIA Legislativní radě vlády jsou takového rozsahu, že řešit je pouhou úpravou stávajícího textu je velmi obtížné. Nutná úprava vyžaduje větší zásah. Dopadová studie zcela pomíjí podrobnější vyhodnocení stávajícího stavu... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano. Tak zase chvilku počkáme. Já vám děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Také děkuji.
Dopadová studie zcela pomíjí podrobnější vyhodnocení stávajícího stavu a k němu vztažené vyhodnocení nezbytnosti navrhovaných změn a jejich rozsahu. Dle textu většinu cílů jako stát plníme, až na některé výjimky. Pak je otázka, proč se navrhují takové zásadní změny a takové navýšení administrativní zátěže, které mají samozřejmě citelné finanční dopady. Z analýzy bohužel nevíme, jak se zvýšením poplatků změní ekonomika systému OH, odpadového hospodářství, jako celku. Nevíme, jak to budou obce přenášet na občany v podobě poplatku. A nevíme, zda změny v poplatcích přenesou takové změny, které vlastně chceme. To v analýze Ministerstva životního prostředí není nikde uvedeno.
Vůbec není zřejmé, jak Ministerstvo životního prostředí stanovilo čísla dopadů. Je to stanoveno jaksi arbitrárně, ale to není dobře. Další věcí je, že tam je nějakým způsobem navrženo rozvržení poplatků, ale zcela postrádáme informaci, proč je to navrženo tak, jak to je, a jaké to bude mít aspekty a dopady.
Není vyhodnocena ani sledovaná potřeba a stávající funkčnost systému. Není vyhodnoceno prolnutí systému AOS, třídění, poplatků, systému v obcích a nákladů a výnosů systému odpadového hospodářství. Toto je přitom jedna z klíčových věcí, v dopadové analýze však vůbec, pane ministře, není. Ani v návaznosti na uvedenou širší kritiku ze strany Legislativní rady vlády RIA MŽP dostatečně neupravilo dopadové analýzy. Zákonodárci tak nemají dostatečné a odpovídající informace k možnosti objektivního posouzení dopadů pro občany, pro obce a pro firmy.
Navrhovaná legislativa je však takového rázu, že dopadá na zcela každého občana v České republice a dopady -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně, já vás přeruším. Je 19. hodina, končíme dnešní jednací den. Tento tisk je přerušen. Pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno odpověďmi na písemné interpelace.
Já vám přeji pěkný večer a na shledanou.
(Jednání skončilo v 19.00 hodin.)
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.