(22.20 hodin)
Poslankyně Miloslava Vostrá: Další je: "Poslanecká sněmovna vyzývá Kancelář prezidenta republiky, aby kapitola státního rozpočtu 301 nesloužila jako zdroj obživy sponzorů, volební kampaně současného prezidenta." (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 328. Přihlášeno 191 poslanců, pro 56, proti 80. Návrh byl zamítnut.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Poslední je návrh pana poslance Luzara a ten návrh zní: "Poslanecká sněmovna důrazně upozorňuje vládu, že v kapitole 374 Správa státních hmotných rezerv, je možné zahájit prodej státních hmotných rezerv, a tím realizaci plánovaných příjmů ve výši 600 milionů korun až v okamžiku, kdy budou splněny všechny povinnosti stanovené platnými právními předpisy, zejména pokud jde o úpravu a schválení krizových plánů dotčených ústředních orgánů státní správy, schválení prodeje předmětných státních hmotných rezerv Bezpečnostní radou státu a následně i vládou."
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 329. Přihlášeno 190 poslanců, pro 107, proti 14. Návrh usnesení byl přijat.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Tímto jsme se vypořádali se všemi návrhy doprovodných usnesení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: A já končím projednávání tohoto bodu. (Hluk v sále.) Přistoupíme k projednávání dalšího bodu a jedná se o
197.
Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022
/sněmovní tisk 606/
Prosím místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, aby návrh odůvodnila. A prosím o klid v jednacím sále.
S přednostním právem se hlásí pan předseda Jakub Michálek, tak jestli chcete ještě před paní ministryní se vyjádřit.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem jenom chtěl říct, že jsem velmi překvapen, že vláda, když se hlásí k té transparentnosti, z těch sedmdesáti plus lidí z ANO nepodpořil rozklikávací rozpočet státu ani jeden poslanec. Takže to je takhle v praxi, co se říká o volebních programech a v prohlášeních vlády a jak se potom reálně hlasuje v Poslanecké sněmovně. Dneska jste měli možnost to ukázat hlasováním, ale ten počet hlasů byl ještě menší, než když jsme o tom hlasovali naposledy při projednávání rozpočtu. Tenkrát jste nám říkali: my to podpoříme, až to bude fungovat v Praze. Takže v Praze jsme to spustili, mluvím teď o ANO... (Poslanec Dolínek signalizuje.) Petře, ty ještě nejsi prostřednictvím předsedajícího v ANO, pokud vím. Tak v Praze jsme to spustili, v Mariánských Lázních jsme to spustili, funguje, je s tím spokojenost. Dokonce jsme to spustili tady v Poslanecké sněmovně, funguje to i na některých úřadech, na NKÚ a podobně a není důvod, proč by to neměla zavést celá vláda. Já věřím, že pan premiér si to vezme jako svoji prioritu a bude tu transparentnost realizovat i v praxi.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedla návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022, který byl vládou schválen 16. září 2019, a vláda ho předkládá Poslanecké sněmovně na vědomí. Základní údaje předloženého návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022 jsou předkládány v této podobě.
Pro rok 2021 příjmy státního rozpočtu 1 516,9 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu 1 556,9 miliardy korun, saldo státního rozpočtu minus 40 miliard. Pro rok 2022 příjmy státního rozpočtu 1 579,7 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu 1 619,7 miliardy korun, saldo státního rozpočtu minus 40 miliard. Výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022, jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v Rozpočtové strategii veřejných institucí České republiky, kterou vláda schválila 29. dubna 2019. Česká republika by v celém horizontu výhledu měla plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl, který odpovídá maximálně hodnotě minus 0,75 % HDP, a plní tak své závazky z hlediska rozpočtové odpovědnosti.
Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí ze srpnové aktualizace makroekonomické predikce Ministerstva financí z července 2019 zpracované na základě dat k 21. srpna 2019. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce příjmů byly ze dne 29. srpna 2019 v souladu se zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, posouzeny výborem pro rozpočtové prognózy. Výbor vyhodnotil jak makroekonomickou predikci, tak fiskální prognózu jako realistickou.
Dále bych ráda uvedla pár slov k základním makroekonomickým ukazatelům. (Hluk v sále.) V letech výhledu by se růst reálného HDP mohl pohybovat okolo 2,2 % ročně, přičemž by měl být téměř výhradně tažen domácí poptávkou. Spotřebu domácností by měla podporovat dynamika disponibilního důchodu, kde se projeví zejména růst výdělků a příjmů z podnikání. Spotřebu by ale na druhou stranu mělo tlumit mírné zvyšování míry úspor.
Růst tvorby hrubého fixního kapitálu by se měl pohybovat okolo 2,5 %. K dynamice investic by měly přispívat jak soukromé investice, tak výdaje sektoru vládních institucí. Pozitivně bude působit také realizace (projektů) spolufinancovaných fondy Evropské unie. Saldo zahraničního obchodu by k růstu ekonomiky mělo přispívat nepatrně kladně. Průměrná míra inflace by se v letech 2021 a 2022 mohla pohybovat těsně pod dvouprocentním inflačním cílem České národní banky. Proinflačně by měl působit zejména pokračující růst jenotkových nákladů práce a domácí poptávky, očekávané pozvolné posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám bude mít na spotřebitelské ceny opačný dopad.
Administrativní opatření, to znamená, změny regulovaných cen a nepřímých daní, by na inflaci v letech výhledu neměla mít významný vliv.
Situace na trhu práce je napjatá. (Hluk v sále.) V návaznosti na postupné zpomalování růstu ekonomiky a částečně i v důsledku předchozích investic ke zvýšení produktivity by ale růst poptávky po práci měl slábnout. Nabídka práce by přitom vlivem demografických a strukturálních faktorů, zvyšování statutárního věku odchodu do důchodu měla růst rychleji než poptávka. Míra nezaměstnanosti by se tak postupně mohla začít přibližovat své rovnovážné úrovni. V horizontu makroekonomického rámce by ale neměla přesáhnout 2,5 %. Postupné snižování nerovnováhy na trhu práce oslabí tlak na zvyšování průměrné mzdy, jejíž růst by se z 5,4 % v roce 2021 mohl zpomalit na 5 % v roce 2022.
Nyní bych vás ráda podrobněji seznámila s některými tituly příjmové strany státního rozpočtu v návrhu na léta 2021 a 2022. (Hluk v sále.) Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 845,7 miliardy korun v roce 2021, 876,9 miliardy korun v roce 2022. Daňové příjmy na rok 2021 oproti návrhu rozpočtu roku 2020 rostou o 27,1 miliardy korun, nárůst daňových příjmů mezi roky 2022 a 2021 je odhadován ve výši 31,6 miliardy korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude činit 19,8 % HDP v roce 2021 a i v roce 2022. Složená daňová kvóta bude činit 35,8 % HDP v obou letech výhledu. ***