Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

197.
Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022
/sněmovní tisk 606/

Prosím místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, aby návrh odůvodnila. A prosím o klid v jednacím sále.

S přednostním právem se hlásí pan předseda Jakub Michálek, tak jestli chcete ještě před paní ministryní se vyjádřit.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem jenom chtěl říct, že jsem velmi překvapen, že vláda, když se hlásí k té transparentnosti, z těch sedmdesáti plus lidí z ANO nepodpořil rozklikávací rozpočet státu ani jeden poslanec. Takže to je takhle v praxi, co se říká o volebních programech a v prohlášeních vlády a jak se potom reálně hlasuje v Poslanecké sněmovně. Dneska jste měli možnost to ukázat hlasováním, ale ten počet hlasů byl ještě menší, než když jsme o tom hlasovali naposledy při projednávání rozpočtu. Tenkrát jste nám říkali: my to podpoříme, až to bude fungovat v Praze. Takže v Praze jsme to spustili, mluvím teď o ANO... (Poslanec Dolínek signalizuje.) Petře, ty ještě nejsi prostřednictvím předsedajícího v ANO, pokud vím. Tak v Praze jsme to spustili, v Mariánských Lázních jsme to spustili, funguje, je s tím spokojenost. Dokonce jsme to spustili tady v Poslanecké sněmovně, funguje to i na některých úřadech, na NKÚ a podobně a není důvod, proč by to neměla zavést celá vláda. Já věřím, že pan premiér si to vezme jako svoji prioritu a bude tu transparentnost realizovat i v praxi.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedla návrh střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022, který byl vládou schválen 16. září 2019, a vláda ho předkládá Poslanecké sněmovně na vědomí. Základní údaje předloženého návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022 jsou předkládány v této podobě.

Pro rok 2021 příjmy státního rozpočtu 1 516,9 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu 1 556,9 miliardy korun, saldo státního rozpočtu minus 40 miliard. Pro rok 2022 příjmy státního rozpočtu 1 579,7 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu 1 619,7 miliardy korun, saldo státního rozpočtu minus 40 miliard. Výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022, jsou v souladu s výdajovými rámci stanovenými v Rozpočtové strategii veřejných institucí České republiky, kterou vláda schválila 29. dubna 2019. Česká republika by v celém horizontu výhledu měla plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl, který odpovídá maximálně hodnotě minus 0,75 % HDP, a plní tak své závazky z hlediska rozpočtové odpovědnosti.

Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 a navazující prognóza příjmů sektoru vládních institucí vycházejí ze srpnové aktualizace makroekonomické predikce Ministerstva financí z července 2019 zpracované na základě dat k 21. srpna 2019. Makroekonomický rámec střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce příjmů byly ze dne 29. srpna 2019 v souladu se zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, posouzeny výborem pro rozpočtové prognózy. Výbor vyhodnotil jak makroekonomickou predikci, tak fiskální prognózu jako realistickou.

Dále bych ráda uvedla pár slov k základním makroekonomickým ukazatelům. (Hluk v sále.) V letech výhledu by se růst reálného HDP mohl pohybovat okolo 2,2 % ročně, přičemž by měl být téměř výhradně tažen domácí poptávkou. Spotřebu domácností by měla podporovat dynamika disponibilního důchodu, kde se projeví zejména růst výdělků a příjmů z podnikání. Spotřebu by ale na druhou stranu mělo tlumit mírné zvyšování míry úspor.

Růst tvorby hrubého fixního kapitálu by se měl pohybovat okolo 2,5 %. K dynamice investic by měly přispívat jak soukromé investice, tak výdaje sektoru vládních institucí. Pozitivně bude působit také realizace (projektů) spolufinancovaných fondy Evropské unie. Saldo zahraničního obchodu by k růstu ekonomiky mělo přispívat nepatrně kladně. Průměrná míra inflace by se v letech 2021 a 2022 mohla pohybovat těsně pod dvouprocentním inflačním cílem České národní banky. Proinflačně by měl působit zejména pokračující růst jenotkových nákladů práce a domácí poptávky, očekávané pozvolné posilování koruny vůči oběma hlavním světovým měnám bude mít na spotřebitelské ceny opačný dopad.

Administrativní opatření, to znamená, změny regulovaných cen a nepřímých daní, by na inflaci v letech výhledu neměla mít významný vliv.

Situace na trhu práce je napjatá. (Hluk v sále.) V návaznosti na postupné zpomalování růstu ekonomiky a částečně i v důsledku předchozích investic ke zvýšení produktivity by ale růst poptávky po práci měl slábnout. Nabídka práce by přitom vlivem demografických a strukturálních faktorů, zvyšování statutárního věku odchodu do důchodu měla růst rychleji než poptávka. Míra nezaměstnanosti by se tak postupně mohla začít přibližovat své rovnovážné úrovni. V horizontu makroekonomického rámce by ale neměla přesáhnout 2,5 %. Postupné snižování nerovnováhy na trhu práce oslabí tlak na zvyšování průměrné mzdy, jejíž růst by se z 5,4 % v roce 2021 mohl zpomalit na 5 % v roce 2022.

Nyní bych vás ráda podrobněji seznámila s některými tituly příjmové strany státního rozpočtu v návrhu na léta 2021 a 2022. (Hluk v sále.) Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 845,7 miliardy korun v roce 2021, 876,9 miliardy korun v roce 2022. Daňové příjmy na rok 2021 oproti návrhu rozpočtu roku 2020 rostou o 27,1 miliardy korun, nárůst daňových příjmů mezi roky 2022 a 2021 je odhadován ve výši 31,6 miliardy korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, bude činit 19,8 % HDP v roce 2021 a i v roce 2022. Složená daňová kvóta bude činit 35,8 % HDP v obou letech výhledu.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 618 mld. korun v roce 2021 a 648,7 mld. korun v roce 2022. Tyto příjmy na rok 2021 jsou v porovnání s návrhem rozpočtu na rok 2020 vyšší o 31,6 mld. korun, tj. o 5,4 %. Příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů nejsou do návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022 zapracovány.

Dále mi dovolte podrobněji vás seznámit s výdaji střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2021 a 2022. Celkové výdaje bez prostředků EU a finančních mechanismů jsou pro rok 2021 navrženy ve výši 1 556,9 mld. korun a v porovnání s rokem 2020 rostou o 50,3 mld. korun a pro rok 2022 jsou rozpočtovány ve výši 1 619,7 mld. korun, tj. o 62,8 mld. korun více než v roce 2021. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní sociální výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2021 jsou rozpočtovány ve výši 777,4 mld. korun a budou tvořit 49,9 % celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů. Pro rok 2022 jsou rozpočtovány ve výši 798,9 mld. korun, což bude představovat 49,3 % celkových výdajů státního rozpočtu bez EU a finančních mechanismů.

Mezi nejdůležitější mandatorní sociální výdaje patří výdaje na důchody, které se budou rozpočtovat ve výši 534,3 mld. pro rok 2021, tedy o téměř 27 mld. korun více než v roce 2020, a pro rok 2022 se budou rozpočtovat ve výši 551,7 mld. korun. Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Pro rok 2021 se navrhují výdaje v částce 42,4 mld., což je o 1,8 mld. více než v roce 2020, a pro rok 2022 je navržena částka 43,9 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou pro rok 2021 i pro rok 2022 rozpočtovány prostředky ve výši 77 mld. Výdaje na státní sociální podporu a pěstounskou péči se rozpočtují ve výši 49,3 mld. v roce 2021 a ve výši téměř 50 mld. v roce 2022. Výdaje na příspěvek na péči jsou navrženy ve výši 32,2 mld. korun v roce 2021, tj. o 0,9 mld. více než pro rok 2020. Na rok 2022 jsou navrženy ve výši 33,4 mld. korun.

Nyní bych se chtěla zmínit o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu. V platové oblasti na léta 2021 a 2022 není vyjma pedagogických a nepedagogických pracovníků v regionálním školství zapracován meziroční plošný růst na platy a ostatní platby za provedenou práci. O kolik budou navýšeny platy, bude předmětem diskuze na vládě a samozřejmě na úrovni tripartity. Výdaje na výzkum, vývoj, inovace jsou zahrnuty v celkovém objemu 37,5 mld., čili o půl miliardy více než v roce 2020, pro rok 2022 ve výši 38 mld. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany dosáhnou v roce 2021 85,3 mld., tj. o 9,8 mld. více než v roce 2020, v roce 2020 budou činit 95,2 mld., podíl výdajů kapitoly Ministerstva obrany v roce 2021 bude činit 1,4 % a v roce 2022 1,5 % HDP. Výdaje kapitoly státní dluh jsou pro rok 2021 navrženy v objemu 46,5 mld. korun, což je o 2,7 mld. korun více než v roce 2020. Pro rok 2022 jsou celkové výdaje ve výši 50,2 mld., podíl státního dluhu ke konci roku 2020 by měl činit 28,5 %, tj. o půl procentního bodu méně než v roce 2020. Ke konci roku 2022 bude činit podíl 28 %.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 606/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jiří Dolejš a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji vám za slovo. Přeji vám příjemnou skoro půlnoc. Doufám, že ještě nespíte. Pokud máme projednat střednědobý rozpočtový výhled, tak je to dokument, který se vždycky projednává spolu s rozpočtem, takže možná udržíte ještě chvilku pozornost, ale to usnesení je jednoduché. Měli bychom to vzít na vědomí.

Střednědobý rozpočtový výhled odráží stejnou rozpočtovou filozofii, logicky, jako předložený rozpočet. Je to dáno tím, že je to nástroj fiskálního cílování, to znamená, když zpracujete rozpočtovou strategii, pak zpracujete konvergenční program, který předložíte do Bruselu v rámci evropského trimestru atd. atd., takže proto to má tento význam. Jinak samozřejmě bychom se mohli donekonečna v tuto svěží hodinu bavit o tom, jak vypadají naše výhledy dva roky dopředu, pokud jde o makroekonomickou politiku. On je samozřejmě ten horizont mírně zamžený. Ten růst je označován jako, řekněme, participační, to znamená, zapojuje lidi, ale fakt je, že kromě propouštěných úředníků signalizují už i některé automobilky, že budou propouštět lidi, takže ono to tak jednoduché asi nebude. Součástí toho je výhled na daňový výběr. Daňová kvóta se má zastabilizovat. Souvisí s tím i evropské peníze, protože se nám láme rozpočtový rámec, finanční rámec Evropy, tak to v podstatě znamená vybrat ty alokace z toho končícího, nastartovat nový, což většinou ten start příliš neumíme. Také je pravda, že v tom výhledu asi budeme spíše přispívat než brát, ale to je za horizontem toho střednědobého výhledu.

Mohl bych takto pokračovat, těch problémů je tam celá řada. Já si myslím ale, že asi zhruba víme, kdo chce hlasovat pro to vzít to na vědomí, či nikoliv, takže tím bych to ukončil, a pokud nebude nějak obšírná debata, ta bychom si mohli o tom vzít na vědomí zahlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. S přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi říct pro mě tři zásadní důvody, proč s tímto střednědobým výhledem nemohu souhlasit a proč, přiznám se, je pro mě do značné míry nepochopitelné, proč někteří ministři, v tomto případě zejména za sociální demokracii, pro tento vládní dokument zvedli ruku.

První důvod, proč TOP 09 nemůže souhlasit s tímhle dokumentem, je, že se pokračuje dál v té neodpovědné politice, kdy nedochází ke snižování deficitu. I deficit na léta 2021 a 2022 je počítán ve výši 40 mld. I nadále porostou mandatorní a kvazimandatorní výdaje rychleji, než porostou příjmy, takže se bude zvyšovat zranitelnost toho rozpočtu vůči krizi. To je ten první důvod. To chápu, že možná by ještě sociálním demokratům tolik vadit nemuselo.

Ale pak jsou tam dva důvody naprosto zásadní. Ono tím, jak ty mandatorní výdaje porostou rychleji, než porostou příjmy, tak ono už to nevychází. Ono se musí někde začít škrtat. Takže už v roce 2021 předpokládá vláda pokles kapitoly Ministerstva vnitra o půl miliardy korun a pokles kapitoly Ministerstva kultury rovněž o půl miliardy korun. Já si ještě umím představit, že půlmiliarda korun v kapitole Ministerstva vnitra - pokles v roce 2021 oproti roku 2020, že se s tím 80miliardová kapitola vnitra nějakým způsobem vyrovná, ale půlmiliardový pokles ve 14miliardové kapitole Ministerstva kultury, no to už je pokles likvidační! Přesto ministři Hamáček a Zaorálek pro tento dokument hrdě hlasovali se stejnou statečností, s jakou chtěli přidat učitelům na platech při pozměňovacích návrzích, o kterých jsme dnes tady hovořili.

A já prostě, ač opoziční poslanec, tak jsem zásadně proti tomu, aby v roce 2021 klesla kapitola Ministerstva kultury o půl miliardy korun. Pro to hlasoval ministr kultury na vládě! Ale pro to nemůžeme hlasovat my, odpovědní poslanci v Poslanecké sněmovně! Já jsem zásadně proti tomu, aby v roce 2021 klesla kapitola Ministerstva vnitra o půl miliardy korun. Proto hlasoval ministr vnitra na vládě. Ale odpovědní my opoziční poslanci proto hlasovat nemohou! Já tento dokument odmítám, pokládám ho za neodpovědný a pokládám ho za reflexi totálního politického nihilismu a zbabělosti sociální demokracie!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Teď by měl vystoupit tedy pan poslanec František Vácha, protože se mi přihlásil elektronicky, tak jestli to tedy panu poslanci Ferjenčíkovi nevadí. No, pan poslanec Vácha se přihlásil elektronicky, vy jste se přihlásil zdvižením ruky. Tak přestože jste se přihlásil dřív, tak musím dát přednost panu poslanci Františkovi Váchovi a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já se omlouvám kolegům, že možná budu zdržovat. Dokonce jsem dostal velmi významné nabídky po cestě k přihlašovacímu pultíku. Nicméně mně by možná na to stačila faktická poznámka, ale pro jistotu, kdybych byl delší než dvě minuty, tak jsem se přihlásil.

Já bych využil toho, že tady máme paní ministryni financí a pana ministra školství, a chtěl bych se krátce věnovat kapitole Ministerstva školství. Já jsem se chtěl přihlásit původně tedy v tom předchozím bodě, ale nakonec jsem se rozhodl, že se přihlásím tady, protože sem se to spíš hodí.

Už v tom předchozím bodě se velmi často mluvilo o platech v regionálním školství. Nechci nějakým způsobem hodnotit způsob, jak se v tom regionálním školství bude přidávat, jestli je to 150 % z platu z roku 2017, nebo jestli je to o 15 % víc oproti nějakým... Nebo jestli se to vztahuje na průměrnou mzdu. Nicméně bych chtěl upozornit, že pokud vláda splní minimálně jeden z těchto cílů, tak budou mít učitelé v regionálním školství v roce 2021 něco přes 45 tisíc. Případně kdyby to bylo to usnesení Sněmovny, tak to bude asi 47 tisíc průměrný plat. A já bych chtěl - já to chválím, já jsem pro a myslím si, že cesta, kterou zvolil pan ministr, je správná. A já jsem ho za to vždycky chválil. Dokonce jsem byl na jeho straně, aby to zvýšení bylo 2 700 pro všechny, a ne procentuálně v tom roce 2020, protože v tom případě ti mladší by dostali víc procentuálně a bylo by to strategičtější pro to, abychom do školství přilákali ty mladé lidi. Nicméně díky odborům apod. jsme se dostali tam, kde jsme.

Ale já bych chtěl obrátit pozornost paní ministryně a pana ministra k vysokému školství. Já jsem si nechal vyjet mzdové tarify na veřejných vysokých školách a myslím si, že když budeme srovnávat učitele v regionálním školství, což jsou vysokoškoláci s magisterským titulem, a budeme je porovnávat s odbornými asistenty, kteří mají na většině vysokých škol Ph.D., tak - já si musím vzít brýle - tak já bych jenom, abych upoutal pozornost k platům na vysokých školách, tak podle mzdových tabulek na veřejných vysokých školách ti odborní asistenti s Ph.D., to znamená, oni mají ještě vyšší stupeň vzdělání než ti učitelé, tak většinou je to v nějakém rozmezí, tak když budu číst od začátku, tak je to třeba 24 tis., 27 tis., tabulková tarifní mzda 21 až 31, 26, 22, 30, 24 až 38 - to je bohatá škola, 22 až 35, 26 až 40, 27 až 40 - bohaté školy, 22 až 27, 28 tisíc, a tak bych mohl pokračovat.

A já si uvědomuji to, že mzdové tabulky nebo mzdové předpisy jsou čistě v gesci vysokých škol a Senátu, případně i nějakého dohadovacího řízení mezi rektorem a Senátem. Když se podíváme na platy docentů, tak ty jsou také v rozmezí. A docenti - to jsou učitelé těch budoucích učitelů, tak mají 28, 33, 35, 25 900, 37, 26 až 46, takže už se blíží ten docent, v tom nejvyšším rozmezí se blíží té průměrné mzdy v regionálním školství, 27 až 45 apod. U profesorů - máme tady 33 tisíc, 40 tisíc, 25 až 40, 45, 33, 46 - tady je 30 až 63, 30 až 55. A pak zase 30, 36. Nechci tím zdržovat. Ale chtěl bych tedy upozornit... (Nesouhlasné projevy z levé části sálu.) Chtěl bych upozornit... Ne, teď se dostáváme k meritu věci. (Poslanci protestují.) Ale musel jsem to nějak uvést. Nezlobte se.

Ve střednědobém výhledu v Ministerstvu školství na vysoké školy je na rok 2020 27 mld. a na rok 2021 28 mld. a na rok 2020 stejná hodnota jako v roce 2021. Já bych chtěl poprosit, jestli - samozřejmě tohle je střednědobý výhled a jednání o státním rozpočtu je něco jiného. Já bych chtěl poprosit, jestli by se v příštím jednání o státním rozpočtu Ministerstvo financí nějakým způsobem bylo schopno nebo bylo ochotno domluvit s Ministerstvem školství, tak aby se do těch vysokých škol dostaly ty peníze. Ty vysoké školy potřebují mít stabilitu na to, aby se odvážily zvýšit ty mzdové tabulky, a tu stabilitu musí cítit a musí cítit ten rozvoj a hlavně musí mít ty peníze. Myslím, že před několika lety šlo do vysokého školství, myslím, 0,6 % HDP. Dneska tím, že to HDP roste, je to asi 0,4, nebo něco méně než 0,5. Takže bych chtěl poprosit, aby k této dohodě došlo. Já, jestli by paní ministryně byla ochotna, tak já jí tu tabulku, já to určitě... (Ministryně mimo mikrofon.) A kdybyste neměla, tak stačí se na mě obrátit, já vám ji dám.

Takže to je všechno, o to bych chtěl požádat, aby došlo k dohodě mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, aby se nezapomnělo na kantory na vysokých školách, protože se nám v příštích letech může začít stávat to, co se nám dělo asi před třemi roky, že nám vysokoškolští pedagogové odcházeli učit na střední školy, protože na té střední škole to bylo prostě jednodušší. Oni neměli starost přežít, žádat o granty apod. Takže pokud by k té dohodě došlo, tak bych prosil, abyste nezapomněli na vysoké školy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní mám tady... Máte zájem s přednostním právem vystoupit? (Ano.) Jo, jo, tak můžete, paní ministryně, protože pak je tady připraven pan poslanec Marian Jurečka a potom tedy Mikuláš Ferjenčík. Pardon, teď vás neslyším, pane ministře, co jste mi říkal. Ano, ano, že chce i pan ministr (Plaga) vystoupit. Takže paní ministryně Schillerová. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se omlouvám, já bych to mohla zapomenout, už je pokročilá hodina. Já budu reagovat na pana předsedu Kalouska. V podstatě to má technické důvody. To není žádné snižování prostředků kapitol. Samozřejmě ten rozpočet, on dobře ví, že se bude dojednávat znovu. Že není možné v střednědobém výhledu jaksi předjímat některá politická rozhodnutí, ale tohle má technické důvody.

Ministerstvo vnitra tam prostě už nemá výdaje na Pegas, což je částka jedné miliardy, protože se předpokládá, že v té době už je nebude potřebovat. A na Ministerstvu kultury končí některé velké projekty, zejména se to týká Národního kulturního pokladu, které byly přesunuty z roku 2018 na rok 2020. Takže to má naprosto tyto jednoznačné důvody.

Školství jenom uvedu a doplní mě pan ministr školství. My rozhodně přidáváme vysokým školám neustále víc a víc peněz. V rozpočtu 2019 jsme navýšili po dohodě s ministrem školství kapitolu o dvě miliardy, v rozpočtu 2020 o téměř jednu miliardu. Problém je ten, že my nemůžeme zasahovat do akademických svobod vysokých škol a zasahovat do tvorby jejich platů. Takže samozřejmě já pořád slyším o doktorandech, ale já nevím, jestli to těm doktorandům nakonec ty vysoké školy dají, protože peněz si myslím, že mají poměrně dost, ale je otázka, kdo nakonec ty odměny dostává.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí ministr školství Robert Plaga. Prosím. Připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Děkuji za slovo. Budu samozřejmě reagovat na slova, která padla o vysokých školách. Takhle by to mohlo vypadat. Jsou to standardní stesky, že jsou mzdové předpisy na vysokých školách různé, že jsou fakulty, které ten základ mají nastavený nízko. Dodávám, že vysoké školy mají autonomii, fakulty mají autonomii a mzdové předpisy dávají. A hlavně, vysoké školy, protože to nejsou pouze vzdělávací instituce, ale i vědecké a výzkumné, tak mají i jiné složky celkových mezd.

K tomu konkrétnímu, co tady padlo. Tak ještě v roce 2017 šlo jenom na vzdělávací činnost bez vědeckých peněz 21,5 mld. korun a v letošním roce už je to 26,5 mld. korun. To znamená, ten nárůst je tam 35 % během tří let, když si ještě vezmu tu díru, která tam byla v roce 2016. A to je znatelné navýšení prostředků.

To, jestli ty vysoké školy to propíšou, nebo nepropíšou, není v kompetenci Ministerstva školství. Programy, které tam dávají, i co se týká třeba lékařských fakult nyní a pedagogických fakult, jsou dodatečnými penězi k těm, o kterých hovořím, resp. jsou zacílením těchto peněz na celospolečenskou potřebu. Ta situace není tak kritická jak vykládáte. Ano, budeme se jí zabývat. A je také férové říci, že ne všichni, ale obecně ta škola má i jiné zdroje financování včetně vědeckých peněz a ty vědecké peníze zase překlápíme do institucionální podpory, to znamená, že ta situace rozhodně není růžová, ale je významně růžovější, než byla v minulosti. Ale nečekejte, že stát bude určovat vysokým školám mzdový tarif, který má být udělen.

Co se týká prostředků na doktorandy, ano, my jsme zahájili debatu s vysokými školami, debatu o redukci a změně způsobu financování, kde by to mělo být zacíleno, a podpora doktorandů by měla být vyšší, cílená, ale neznamená to, že by doktorandi podporu nedostávali. To, že některé vysoké školy používají doktorandy jako levnou námezdní sílu, je také holý fakt. To, že pak k tomu dostávají pouze nízký úvazek asistenta, je také holou skutečností. Ale když se podíváte na celkové průměrné mzdy na vysokých školách, tak tolik strašné nejsou, a jak říkám, je tam o 35 % více než ještě před dvěma lety. To je poměrně slušný růst, a je potřeba k tomu připočítávat i růst institucionální podpory, to znamená těch vědeckých peněz, takže kromě 880 mil. je tam dalších 900 mil. na vědu a výzkum. To je slušné, ale slibuji, budeme se zabývat vysokými školami i nadále, neb je to součást vzdělávacího systému.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. (Protestní hlasy ze sálu.) Pardon, koho? Pana Mariana Jurečku. Jo, ale po panu poslanci Jurečkovi je také ještě přihlášen pan poslanec Ferjenčík, takže je pustíte oba. Slovo má pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Ten se hlásil z místa rukou. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý pozdní večer. Já mám pocit, že projednávat takovýto dokument v tuto hodinu není úplně důstojné, ale dobře, je tady rozhodnutí jednat dnes po 19. i 21. hodině.

Já bych si dovolil několik komentářů i k tomu materiálu, případně bych poprosil o některé osvětlení ze strany paní ministryně. Když se totiž do tohoto materiálu člověk podívá a začte, tak si myslím, že tady stavíme ten střednědobý výhled na poměrně některých pozitivních, a z mého pohledu až příliš pozitivních, predikcích. Když se podíváme na plánovanou míru inflace, tak ta je tam plánovaná nižší než v letech 2018 a 2019, tak to je poměrně optimistické, jak tento vývoj Ministerstvo financí očekává.

Když se následně podíváme na oblast predikce nezaměstnanosti, tak opět je tam naprosto minimální očekávaný nárůst nezaměstnanosti v České republice. Přitom signály, které dostáváme ze zahraničí i z Německa, vidíme, že německá ekonomika sice ano, ve třetím čtvrtletí se vrátila k růstu, ale vysílá silné indikátory k tomu, že opravdu může přijít ochlazení ekonomiky s dopadem na růst nezaměstnanosti.

Pak samozřejmě když se podíváme na růst příjmů státního rozpočtu mezi tím, co jsme teď schválili, a rokem 2021, tak pokud vycházím ze správných čísel, tak ten nárůst příjmů státního rozpočtu je zhruba 113 mld. korun a odhadovaný očekávaný - v tomto kontextu si myslím, že je docela opravdu velkou škodou, že vláda rezignovala na tehdejší silná vyjádření Andreje Babiše, který v roce 2014 říkal, že by kohokoliv ze své firmy vyhodil, pokud by mu plánoval deficitní rozpočet. A já jsem chápal nějaké období, že prostě vláda napřed hledala zdroje, posilovala daňová opatření, teď na počátku svého období dávala i některá opatření taková ta rozdávající, ale myslím si, že v situaci, kdy nám rostou tak výrazným způsobem příjmy o 113 mld. korun, nebo se očekává se takovýto nárůst, tak plánovat v roce 2020 stále minus 40 mld. korun si myslím, že není úplně zodpovědné a ideální.

To je několik mých poznámek. Budu moc rád, když na to paní ministryně ještě třeba zareaguje, proč i přes ty signály ekonomiky ze světa, ze zahraničí, signály v sektoru automotivu - sedí tady pan poslanec Pavel Juříček, který sám na hospodářském výboru říkal, že už ty signály, že k tomu ochlazení dochází, má, tak si myslím, že není úplně zodpovědné takto pozitivně ve střednědobém výhledu si ty cíle nastavovat.

Ještě jsem si tady udělal jednu poznámku. Paní ministryně tady mluvila o vývoji daňové kvóty. Když se podíváte na vývoj daňové kvóty, tak tam u složené daňové kvóty vývoj byl - v roce 2018 jsme byli na 35 %, v roce 2019 35,2, v roce 2020 vzroste na 35,9, a to tak vyzdvižené snížení té daňové kvóty je na úroveň 35,8 pro rok 2021 i pro rok 2022. To znamená, je to pořád více, než je rok 2019, takže oproti letošnímu roku, kdy se tady bavíme, ta daňová kvóta vzroste.

Tolik jenom abychom si v těch pojmech a v tom, jak se ta čísla interpretují, alespoň udělali trošku jasno, případně za reakci paní ministryně budu rád. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy je písemně přihlášen pan poslanec Dominik Feri, takže jestliže přeskočíte - máte právo přeskočit pana poslance Ferjenčíka. Tady už probíhají různé dohody, takže proto se ptám. Vy si dáváte vzájemně přednost. Takže pan poslanec Feri, připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nemám žádnou radost, že musím vystupovat teď, a asi ten pocit se mnou sdílíte. Ale musím se vyjádřit k otázce justice, ke kapitole Ministerstva spravedlnosti.

Už ve svém vystoupení v rámci rozpravy ke státnímu rozpočtu jsem zmiňoval, že je potřeba zvýšit platy a zlepšit platové podmínky nesoudcovského personálu na soudech. Podíváte-li se do tabulkové části u rozpočtového výhledu, tak byste se možná mohli zaradovat, že tam je o pár set milionů navíc, ale to jsou peníze na investice, to jsou peníze na nový soud v Ústí, na justiční komplex v Ústí a rekonstrukci Míčánek v Praze. Velmi mě mrzí to, že kdyby chtěla paní ministryně spravedlnosti o pár korun navíc pro lidi, kteří mají ohromnou odpovědnost, pracují v justici a vykonávají pro stát to nejdůležitější, to znamená výkon práva nebo realizaci práva, protože stát, který nedokáže vymáhat své právo, tak je pro smích, tak bude muset přijít za paní ministryní financí a metodou "ó, náš pán" poprosit ji o nějaké peníze navíc. Bohužel to není v tom výhledu zohledněno a je to velká škoda. Věřím, že v tom se s kolegy napříč stranami shodneme, že ty platové podmínky jsou tam opravdu velmi nešťastné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka. Tak jste se dočkal. Potom pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám jednu prosbu na paní ministryni, spíše takovou žádost o zjednání nápravy v tom materiálu, aspoň v té metodice toho materiálu na příští rok, protože rozpočtový výhled počítá tedy s výjimkou oblastí, kde už na to je koaliční dohoda, a to jenom krátkodobě, protože třeba na rok 2022 to tam třeba není, nebo v nižší částce, tak nepočítá s růstem platů státních zaměstnanců o nic. To znamená v tom návrhu je, že ten růst bude 0 %. A logicky když očekáváme nějakou inflaci, tak očekáváme i nějaký nárůst platů státních zaměstnanců, a pokud tedy ve skutečnosti očekáváme, že ty platy státních zaměstnanců o něco porostou, ale současně je v tom výhledu napsané, že schodek bude 40 mld. korun, a ty platy tam nejsou zahrnuté, tak to prostě nesedí a nepotkává se to. Prostě ty platy určitě porostou víc, jestli nepřijde nějaká brutální krize, kdy by rostly platy státních zaměstnanců o nulu, a v takovém případě potom prostě neodpovídá ten předpokládaný schodek skutečným výdajům.

Takže já bych chtěl požádat, aby ty platy byly zahrnuty aspoň v nějaké minimální variantě už v tom výhledu třeba na úrovni inflace nebo predikce, já nevím, dvou třetin růstu reálných mezd nebo něco takového. Ale dávat tam nulu vede k tomu, že ten materiál je potom v praxi nepoužitelný, protože nikdo nevěří tomu, že se bude používat, nikdo nevěří tomu, že ta čísla, co tam jsou, vlastně k něčemu jsou. My tady jednáme prostě v 11 v noci a všichni vědí, že to je formalita, která vlastně nikoho nezajímá, a přitom to je zásadní dokument, který by měl dávat nějakou šanci předvídat ten vývoj státních výdajů do příštích let. A pokud se to k tomu nebude používat, tak to nemusíme schvalovat vůbec.

Takže z tohoto důvodu bych chtěl požádat skutečně o nějakou nápravu, o to, aby aspoň v minimální variantě se tam ten růst platů státních zaměstnanců promítl, už proto, aby ti zaměstnanci věděli, že v případě, že ekonomika bude nějak normálně fungovat, s čím můžou minimálně počítat. To mi přijde slušné vůči lidem, co pro nás pracují, aby mohli očekávat, o kolik jim stoupnou platy, když bude inflace 2 % a růst 2 %. Tak aspoň aby věděli, že jim reálně neklesnou, zatímco dneska ten návrh říká, že jim klesnou. Takže o tuto nápravu bych chtěl poprosit. A současně říkám, že tohle je hlavní důvod, proč my nemůžeme ten materiál podpořit, protože prostě vůbec neodpovídá realitě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Miroslava Kalouska, zatím poslední přihlášený ve všeobecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. No já musím říct, že ač pozdní hodina, vyloudila mi upřímná slova paní ministryně na tváři docela úsměv. Ona říká: ten pokles o půl miliardy v kapitole Ministerstva kultury, to má své technické důvody. Tam budou končit nějaké projekty, proto těch peněz na kulturu nebude potřeba tolik. No ale je tomu opravdu tak? Když tam nějaké projekty končí, neměly by nějaké jiné začínat? V programovém prohlášení vlády čtu, že vláda chce vycházet z koncepce rozvoje kultury z let 2015 až 2020 s výhledem do roku 2025, a tam v té koncepci si přečteme, že cílem je dosáhnout 1 % HDP výdajů na kulturu. Ale my, protože končí nějaké projekty, to procento chceme v roce 2021 snižovat.

Já vám s dovolením ocituji odstavec z programového prohlášení vlády týkající se Ministerstva kultury, pane ministře Zaorálku. "Zvýšíme," prosím, nepíše se tady snížíme, píše se tady: "zvýšíme veřejné výdaje do oblasti kultury posílením rozpočtu," neříká se oslabením, píše se "posílením rozpočtu Ministerstva kultury. S ohledem na zásadní roli kultury v rozvoji demokratické společnosti zvýšíme platy pracovníků veřejného kulturního sektoru do konce volebního období v roce 2021 na úroveň odpovídající úrovni státních zaměstnanců ve školství," máte v programovém prohlášení vlády. Takže ano, v tom výhledu pro rok 2021 je těch 5,5 mld., co jste jim upřeli letos, tak ty v tom roce 2021, v tom výhledu, jsou v kapitole Ministerstva školství, ale v té kapitole Ministerstva kultury nejsou. Tam klesáme o půl miliardy, tam snižujeme podíl výdajů na kulturu vůči HDP. Tam tvrdíme, že nám končí nějaké projekty, a proto můžeme dávat na kulturu o půl miliardy méně v roce 2021 než v roce 2020.

Pane ministře Zaorálku, vy se tady... Pane ministře Zaorálku! Vy se tady velmi rád pouštíte z tohoto místa do poměrně odvážných makroekonomických úvah. Ale tohle není žádná makroekonomická úvaha, tohle je vaše kapitola a tohle je vývoj prostředků do kapitoly Ministerstva kultury. Tohle je vaše odpovědnost a vy jste souhlasil s tím, že v roce 2021 dostane kultura - to je vládní dokument, já ho beru vážně - že v roce 2021 dostane Ministerstvo kultury o půl miliardy méně, než je před chvílí schválený rozpočet na rok 2020. Jste hanebný ministr kultury, pokud s tímhle souhlasíte!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Přeji příjemnou poslední hodinku tohoto jednání. A nyní pan poslanec Jurečka z místa. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl ještě navázat, co jsem zapomněl zmínit. Já nerozumím úplně těm plánům, když se očekává během dvou let nárůst plus zhruba 115 mld. korun. Tak kromě zmiňovaného Ministerstva kultury, prosím pěkně, kolegové poslanci a poslankyně, a především prosím, aby teď zpozorněli kolegové ze zemědělského výboru, pokud ten materiál více zkoumali, je tam navrhováno za ty dva roky snížení rozpočtu Ministerstva zemědělství o celou 1 mld. korun. Dneska je skutečnost 24,4 mld. v letošním roce, ona bude nakonec ještě o něco vyšší, protože vláda ještě přidala do rozpočtu Ministerstva zemědělství. Na příští rok je ten rozpočet plánovaný o 400 mil. nižší a nejsou tam pokryté věci, které jsem tady zmiňoval dnes v rámci obhajoby pozměňovacích návrhů z hlediska třeba kalamitní situace a pomoci vlastníkům lesa, ale v dalších dvou letech, 2020 až 2022, se i přes ten obrovský nárůst více než 100 mld. korun na příjmech plánuje snížit rozpočet Ministerstva zemědělství na 23,1 mld. korun. Já nevím, jestli tady s tím pan ministr Toman, který tu dnes bohužel není, souhlasil, ale v té vládě pro to hlasoval. Ale prostě přijde mi to neuvěřitelné v té situaci, kdy tak významně se plánují očekávané růsty příjmů, takto snižovat další rozpočet, a podotýkám, ekonomického ministerstva, které investuje např. i do vodohospodářské infrastruktury měst a obcí v oblasti čistíren odpadních vod, kanalizací atd. A bude v tu dobu také výpadek v rámci období, kdy bude končit staré období a bude začínat nové období, tak bude třeba výpadek v rámci Programu rozvoje venkova z hlediska podpory investičních opatření. Prosím vás pěkně, domýšlíme to, když tyto věci plánujeme?

A pak mám konkrétní dotaz. Ještě se vrátím k tomu svému komentáři té daňové kvóty. Teď v Otázkách Václava Moravce pan premiér říkal, že počítá se zrušením superhrubé mzdy. Tak se chci zeptat paní ministryně, jestli tento návrh je míněn vážně a koaliční vláda ho bude realizovat a jestli to tedy je promítnuto, tento dopad, i do toho odhadu vývoje sdružené daňové kvóty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a to je v tuto chvíli poslední přihláška do všeobecné rozpravy, takže pokud se již nikdo nehlásí, všeobecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po této rozpravě. Není tomu tak, v tom případě nezazněly žádné návrhy, které bychom v tuto chvíli měli hlasovat, takže přistoupíme k rozpravě podrobné, kterou tímto otevírám. V ní žádné přihlášky nemám. Ptám se, jestli se někdo hlásí do podrobné

rozpravy. Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se znovu, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

V tom případě nás čeká hlasování o návrhu usnesení. Já ho tady nemám, nicméně bych požádal když tak o přednesení.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Já vám to, pane předsedající, osvěžím, je to velmi jednoduché usnesení, které navrhl při svém projednávání rozpočtový výbor, a je to střednědobý výhled vzít na vědomí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, je to: Poslanecká sněmovna podle § 4 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, což jsou rozpočtová pravidla, bere na vědomí střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2021 a 2022.

Slyšel jsem návrh na odhlášení, takže vás odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými kartami.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu toho usnesení, jak jsem jej přednesl, tedy že bereme na vědomí ten střednědobý výhled. Myslím, že jsou všichni přítomni, počet přihlášených se nám již ustálil.

Takže zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

V hlasování číslo 330 je přihlášeno 154 poslanců a poslankyň, pro 90, proti 54. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas a byl schválen, tedy jsme vzali na vědomí a projednávání tohoto bodu tímto končí.

 

Já se posunu dál, takže nyní je zde bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.