(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní v rozpravě pan poslanec Jurečka, připraví se paní poslankyně Richterová, poté pan poslanec Čižinský.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dovolte, abych se vyjádřil ke dvěma věcem. Já se ještě vrátím v té první části k tomu, co tady říkal na úvod dnešního jednání pan premiér Babiš, protože měl pravdu v jedné věci, že my Evropské komisi nic vracet nebudeme, protože v okamžiku, kdy Evropská komise udělá závěr a vyčíslí částku, kterou považuje za neoprávněně čerpanou, tak si tyto finanční prostředky stáhne automaticky v první nejbližší tranši, kterou vyplácí České republice v rámci financování evropských fondů. To je naprosto obvyklá praxe. V minulosti se to naprosto takhle standardně dělo. Až následně poté má Česká republika prostor dvěma opravnými prostředky principiálně vést spor s Evropskou komisí, vyargumentovat to. Pokud to neuspěje, tak potom je šance u Evropského soudního dvora. Takže takový proces je, opravdu Česká republika nic vracet nebude, Evropská komise si to automaticky strhne v první platbě, která bude následovat poté, co uzavře tento případ.
A teď mi dovolte věcně k návrhu státního rozpočtu. Fakticky jsem předložil dva pozměňující návrhy, ale považuji je za hodně důležité pozměňující návrhy. I dnes tady předseda vlády ve svém úvodním slově mluvil o tom, že je pro tuto vládu důležitá otázka změny klimatu, důležitá otázka zadržení vody v krajině, boj s erozí atd. Jeden můj pozměňující návrh jde tady těmto cílům v ústrety, protože se snažím navýšit financování pozemkových úprav jakožto nástroje, který výrazným způsobem pomáhá obcím a městům v krajině, v extravilánu obcí, udělat taková opatření, aby se ta příroda vrátila co nejblíže přirozeným ideálním přírodním poměrům, tzn. tam, kde je to potřebné, tak vytvořit remízky, vytvořit přerušovací pásy alejí, realizovat také polní cesty, vytvořit rybníky, mokřady, zároveň také zpřístupnit majitelům pozemků přístup k těmto pozemkům. A bohužel to současné tempo pozemkových úprav, které se za poslední dva roky zpomaluje, ukazuje, že s tímto tempem ani za sto let nebudeme mít pozemkové úpravy v České republice hotovy. Takže já si dovoluji navrhnout posílení rozpočtu Ministerstva zemědělství, kapitoly 329, o pozemkové úpravě částkou 500 mil. korun tak, aby v příštím roce tyto finanční prostředky mohly být na tyto záměry využity.
A pak je tady druhé téma a to je opravdu vážná situace, která je komplikovaná především pro vlastníky lesů, kteří dnes bojují s kalamitní situací, a především nejtěžší ekonomickou situaci prožívají ti nejmenší vlastníci lesů, je tím hodně postižena oblast Vysočiny, tak jak ta kalamita průběžně jde republikou s ohledem na to, jaký je vývoj sucha a následný vývoj kůrovce v daném roce, protože čím je více teplo, čím je více sucho, tak tím víc se kůrovec množí, takže budou tím postihovány v příštím roce další a další regiony. Bohužel takový stav tady je, nedá se to nějakým jednoduchým způsobem zastavit, jsme tady opravdu plně závislí na průběhu počasí. Ale co je klíčové, tak pro to, aby vlastníci těchto lesů mohli efektivně bojovat s tou kalamitní situací, tak musí také vědět, že když budou těžit, budou vytvářet náklady, tak ta prodejní cena dřeva jim dneska nepokryje ani ty náklady a je nutná podpora ze strany státu, aby jim dokompenzoval stát ten rozdíl, který při té ztrátě vzniká. Na příští rok Ministerstvo zemědělství nemá ve svém rozpočtu alokaci, která by počítala s finančními prostředky na odškodnění těchto ztrát, které vznikají drobným vlastníkům lesa. Proto si dovoluji navrhnout posílení této oblasti rozpočtu o 4 mld. korun, což je minimální částka, kterou odhadli vlastníci lesů, odborné organizace sdružující vlastníky lesů, aby se na příští rok jasně řeklo: vláda s tím počítá, rozpočet s tím počítá, Sněmovna to takhle schvaluje, tak vy, kteří budete zasahovat a likvidovat kalamitní situaci v lesích, tak víte, že nezůstanete na holičkách.
Takže bych chtěl poprosit o podporu těchto dvou pozměňujících návrhů, byť jsem si vědom, že asi vůle ze strany koaliční většiny tady k tomu nebude. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Richterová v rozpravě, připraví se pan poslanec Čižinský, poté pan poslanec Kaňkovský. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, děkuji za slovo. Zdravím zde přítomné členy vlády, své vážené kolegyně a kolegy. Ráda bych stručně připomněla, o co by mělo v rozpočtu jít především - a sice o dobré vnímání souvislostí toho, kde se dá ušetřit tím, že právě nacílíme naši pozornost a naše prostředky.
Dám příklad takových souvislostí. Jsou to sociální a zdravotní zařízení. Typicky je to tak, že když ušetříme v nemocnicích, když škrtáme lůžka v nemocnicích, tak prostě musíme nějakým způsobem zareagovat v tom sociálním systému, poněvadž jinak se lidé pouze vracejí, a často v ještě horším stavu. A naopak když se dobře zvládá podpora v terénu, dobře se zvládá levnější, rychlejší a lidmi preferovaná podpora doma, tak potom naopak je možné šetřit právě třeba na těch akutních příjmech nemocnic. Takovouhle perspektivu, takovouhle provázanost bych si přála od naší vlády.
Stejná provázanost funguje u mnoha oblastí státního rozpočtu. Já zmíním ještě dvě. Zmíním vzdělávání, kdy zase víme, že to, v jakých podmínkách lidé žijí, zásadně určuje i to, jaké jsou perspektivy dětí, které v těch podmínkách vyrůstají. Namísto toho, abychom napřímili veškeré síly do perspektiv mladých lidí, do toho, aby jejich potenciál mohl být v budoucnosti využitý, a ne zahozený, tak namísto toho v podstatě zase se náš stát soustředí pouze na jakási krizová řešení, řešení poslední instance, ne na ta preventivní. Třeba dám příklad. Je naprosto neefektivní program Ministerstva školství, který by měl právě podporovat mladé lidi z významně znevýhodněného prostředí, aby zvládli střední školu - třeba je tam příspěvek na jízdné na dopravu do školy, na učebnice a tam jsou obrovské vratky. Prostě nejsme schopni ani efektivně udělat takovouto podporu.
Poslední souvislost, kterou chci významně zmínit, je k tomu bydlení. Zase když se podaří lidi vrátit přes stabilní bydlení do systému, do toho, aby mohli chodit do legální práce a fungovat, tak se nám to všem vyplatí. Jde prostě o to, jakou perspektivou hledíme. Naopak je velmi tristní, že u nás vlastně není upraveno to, co mají obce ve vztahu k bydlení zajišťovat. Vlastně není absolutně jasné, kdo má dělat aktivní bytovou politiku. Je to necháno v meziprostoru. A nic z toho není adresované. Zůstává to zcela na samospádu.
Já chci upozornit, že žijeme zkrátka v zemi, že i když máte třeba třetí stupeň invalidního důchodu, tak nemusíte mít víc než příspěvek na živobytí 3 400 měsíčně a stejně nemusíte vůbec mít slevu na dopravu, nemusíte vůbec dostat ani možnost té slevy. Ta totiž se váže na kartičku, na průkaz ZTP, a ne na to, že jste invalidní důchodce. A v takto nesystémové zemi, zemi, která prostě nechává propadnout lidi nelogickým způsobem, se snažím pozměňovacím návrhem alespoň dvě věci o něco napravit, zmírnit.
Jde o to, že máme opravdu jednoduchý levný nástroj, je to taková speciální dávka, dávka mimořádné okamžité pomoci, a vláda sama má statistiky, že je velice efektivní přes tuhle mopku podporovat kauci k bydlení. To, že lidi, kteří nemají našetřeno na kauci, tak aby zvládli přestěhování do jiného bytu díky pomoci s tou jistotou, s tím složením dvou až tří měsíčních nájmů najednou. Je to něco, co typicky stojí 15 až 20 tis. Máme oficiální číslo, že 80 % těch rodin pak po roce v tom bytě stále bydlí a nejsou potíže. Takže toto je jeden příklad opatření, které funguje, je levné, efektivní, umíme ho, je to zavedené, akorát se škrtá ta položka v rozpočtu, akorát se snižuje ta částka, která na to má být alokována. ***