(12.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Takže smlouva Severoatlantického paktu je ze 4. dubna 1949. Jasně že tam byly dodatky, ale podle mě je to téma. Je otázka, jestli NATO má být obranný pakt, jestli se nemá změnit i na pakt, který může útočit na mezinárodní terorismus. Já si myslím, že ano.
Místem největšího nasazení zůstává Afghánistán - 325 našich vojáků, a samozřejmě situace v zemi je složitá. My se držíme zásady: společně jsme přišli, společně odejdeme. Naši vojáci samozřejmě působí také v Pobaltí. Já v úterý letím do Estonska a navštívím naše stíhače. Naše mise je tam do konce roku v rámci mise Air Policing s gripeny. Celkem tam máme 155 našich stíhačů. V Mali máme 120 lidí a připravujeme se v roce 2020 na převzetí velení mise. V Iráku 40 osob. Cvičíme chemiky a vojenské policisty. A na Sinaji, kde jsem tedy byl s našimi, tam skutečně je chválí všichni, máme už šest let dopravní letoun CASA. Takže obrana, ano my jsme se zavázali a teď to má jasný směr.
Životní prostředí. Jak jsme dělali ty tiskovky s panem Brabcem před odletem do Madridu, tak mi napsali mladí Fridays for Future - já jsem je několikrát vyzýval, že my jim rádi vysvětlíme, co děláme pro záchranu naší planety. Nám záleží na naší planetě a děláme toho dost. Takže já se těším na tu schůzku. Bude u toho i pan Brabec a pan Havlíček. A zkrátka my máme jasné plány, ale není možné z jednoho dne na druhý vlastně všechno vypnout a asi by to byl velký problém. Takže pro nás je priorita ochrana klimatu a vše, co s ním souvisí - jak snižování emisí skleníkových plynů, tak adaptace na dopady klimatické změny. A my víme, že ta klimatická změna tady je a že je potřeba to urychleně řešit. Česká republika plní své klimatické závazky vyplývající z Pařížské dohody i z klimatické politiky EU. Utlumujeme těžbu uhlí, připravujeme se na odstavování uhelných elektráren, zvyšujeme podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zvyšujeme energetickou účinnost domů, bytů, služeb, děláme maximum, investujeme do ochrany klimatu. Investice do ochrany klimatu jsou a budou v následujících letech obrovské.
My jsme v pondělí v Madridu o tom mluvili i s předsedkyní Evropské komise a Polsko to vyčíslilo, uhlíkovou neutralitu, řádově na 100 mld. euro, a já jsem mluvil cca o 20-25 mld. euro, což je asi 625 mld., protože zkrátka tyto dvě země mají obrovský průmysl, a proto jsme jiní, než když na klimatické konferenci mluví - vedle mě seděl princ Albert z Monaka nebo premiér Andorry nebo Cookovy ostrovy nebo Lucembursko. Ano, to není porovnatelné.
Co je důležité, že Evropa ve svém úsilí nemůže být sama. EU má zhruba 9 % podílu na globálních emisích a v roce 2017 byla třetím největším producentem za Čínou, která má 27 %, a Spojené státy mají 16 %. Na 4. místě je Indie s téměř 7 % globálních emisí, na 5. Rusko, které má téměř 5 %. Těchto pět největších znečišťovatelů odpovídá za téměř dvě třetiny všech globálních emisí CO2. V EU je největším producentem CO2 Německo s podílem globálních emisí ve výši zhruba 2,2 %. ČR se spolu s ostatními členskými státy EU zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Mezi roky 1990 a 2017 Česká republika snížila své emise skleníkových plynů zhruba o 35 % a EU ve stejném období snížila své emise o 22 %. Takže jdeme napřed. Podle aktuálních emisních projekcí ČR splní své závazky v rámci EU do roku 2020 i 2030. Hrozbu pro klima tedy představuje především laxní přístup zemí světa, jako je Čína nebo Spojené státy - to jsou největší producenti skleníkových plynů - a zatím to nevypadá, že by to hodlaly měnit. Právě naopak. Čína oznámila, že bude investovat do obrovských kapacit uhelných elektráren, které jsou asi stejně kapacitně velké jak celá Evropa. Takže Čína, Vietnam, Indie, Afrika - všichni jdou úplně opačně.
My se musíme a naše země se musí připravovat na dopady změny klimatu, které mohou být samozřejmě velmi citelné. Ostatně už posledních pět let se potýkáme s extrémním suchem, což patří právě k jednomu z projevů dopadů klimatické změny. Adaptaci na změnu klimatu bereme velice vážně, i když pro média nejsou ta opatření možná tolik atraktivní a mluví se o nich daleko méně než o opatřeních na snižování CO2 v atmosféře. Klíčová jsou opatření směřovaná do budování zdrojů pitné vody, návratu vody do krajiny nebo třeba snižování energetické náročnosti v domácnostech i na úřadech. Za působení této a předchozí vlády byla přijata řada zásadních strategických dokumentů a také rozjeta celá spousta konkrétních kroků v oblasti ochrany klimatu, které určují cíle a priority České republiky.
Pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, přijala vláda v roce 2017 na návrh ministra Brabce politiku ochrany klimatu v ČR. Máme ji jako jeden z menšího počtu států v EU, a přesně definuje, jak snižujeme a jak budeme emise CO2 snižovat v následujících letech. Politika ochrany klimatu kromě cílů do roku 2020 a 2030, které vycházejí z klimaticko-energetického balíčku EU a z Pařížské dohody, obsahuje poprvé rovněž dlouhodobý indikativní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80 % oproti roku 1990. Od roku 2000 bylo na snižování emisí skleníkových plynů vynaloženo z evropských fondů, výnosů z emisního obchodování a ze státního rozpočtu téměř 110 mld. korun, prosím vás. Sto deset miliard korun od roku 2000!
Klíčovým opatřením ke snížení emisí bude i nadále reformovaný systém obchodování s emisními povolenkami, který by do roku 2030 měl vést ke snížení emisí skleníkových plynů o dalších více než 6 mil. tun CO2 ekvivalentu. Pokračující podpora opatření ke snižování energetické náročnosti průmyslu a budov by měla přinést další snížení emisí přibližně o 3,5 mil. tun. V dopravě by pak měly ke snižování emisí nejvíce přispět nové emisní limity dojednané v Evropě pro osobní i nákladní automobily, které by v podmínkách České republiky měly vést ve svém důsledku ke snížení emisí o více 1,5 mil. tun až do roku 2030. V ČR to bude znamenat samozřejmě podporu čisté mobility, elektromobility, CNG vozů nebo vodíkových technologií, a to jak v osobní dopravě, tak veřejné. Už nyní v rámci podpory čisté mobility bylo ze zdrojů Ministerstva životního prostředí, MMR a Ministerstva průmyslu podpořeno pořízení 1 200 elektromobilů pro obce, kraje a podnikatele a 950 CNG autobusů a 160 elektrobusů, tj. více než 1 100 autobusů na čistý pohon. Do roku 2020 bude podpořeno 1 200 nabíječek na elektromobily s plánem mít do roku 2030 dvacet tisíc nabíječek.
Podporou obnovitelných zdrojů a vysoce účinné kogenerace lze dosáhnout snížení emisí o dalších 3,5 mil. tun. V průmyslu by měly ke snižování emisí nejvíce přispět emisní limity a aplikace nejlepších dostupných technologií, které by měly do roku 2030 snížit emise o přibližně 2,7 mil. tun CO2 ekvivalentu. ***