(12.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Nyní také pracujeme na zajištění rychlejšího vstupu inovativních léků a léků na vzácná onemocnění do úhrad. Zrychlíme administrativní proces a u léků na vzácná onemocnění zapojíme do rozhodování o úhradě i pacienty a budeme posuzovat také celospolečenské faktory. Návrh zákona bude předložen vládě ke konci roku.
Kromě toho jsme připravili a ve Sněmovně nyní budeme prosazovat novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, která zavádí transparentní pravidla voleb do orgánů zdravotních pojišťoven, správních a dozorčích rad. Do připomínek brzy také pošleme novelu zákona o zdravotních službách, která reflektuje aktuální medicínské potřeby ve zdravotnictví a zavádí regulaci léčitelských služeb, stanovuje definici pacientských organizací, center duševního zdraví či upravuje dřív vyslovené přání.
Veřejné zdraví je jedním z hlavních témat strategického dokumentu Zdraví 2030, což je komplexní strategie rozvoje zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, která reflektuje světové trendy a výzvy, kterým zdravotnictví a společnost bude čelit v následující dekádě. Mimochodem v rámci Národního investičního plánu máme potenciál investic do zdravotnictví 73 mld. Tady mám ještě tabulky (ukazuje) - průměrný plat zdravotních sester; vidíte, jak to stoupá, myslím, že to nemůže nikdo zpochybnit, průměrný plat lékařů. Takže zdravotnictví je priorita.
Pojďme teď na obranu. Dneska je summit NATO. Pan prezident zastupuje Českou republiku a my samozřejmě máme závazky v rámci NATO. Máme závazky a ty v minulosti úplně nefungovaly. Já vám tady ukážu vývoj rozpočtu, kapitoly. Když se podíváte, v roce 2007 byl výdaj na obranu 54 mld., to bylo 1,6 % HDP, tak my, když jsme začínali, 2014, to jsme zdědili, tak to kleslo téměř o 11 mld. a byli jsme na 1,1, ano? Ne, 11,9 mld. pokles. Tady je jednoznačně vidět, jak to stoupá. Na příští rok meziročně je nárůst de facto 9 mld. Ano, naše HDP stoupá, takže my samozřejmě to HDP doháníme, ale dneska není reálné mít 2 %. 2 % dneska by bylo 133 mld. Takže my se tam dostaneme, my jsme se zavázali, 2024, takže takhle jsme to zdědili. A samozřejmě je důležité, abychom zrealizovali ty investice. A ten rozpočet mezi roky 2014 a 2019 se zvýšil o 62 %.
Nárůst rozpočtu na rok 2020 na těch 75,5 mld. je o 13 % oproti 2019. V roce 2021 chceme dosáhnout poměr 1,4 %, v roce 2024 2 %, to už jsem říkal. Narůstá procento rozpočtu, které jde na investice do nové techniky. V roce 2020 půjde na investice přes 18 mld., téměř čtvrtina rozpočtu.
Co se týká nákupů, v roce 2019 od ledna jsme uzavřeli 294 smluv a rámcových dohod na vojenskou výzbroj a výstroj, to vše v celkové hodnotě 17 mld. Mezi ty podstatné patří např. smlouvy na 62 obrněných vozidel Titus za 6 mld. nebo 71 nákladních automobilů Tatra za 600 mil. a ještě do konce roku podepíšeme smlouvy na další strategické projekty za 24 mld., a to konečně 8 mobilních radiolokátorů MADR za 3,5 mld. 30 let po revoluci máme stále ruské radary. Takže konečně to podepíšem, ona ta dodávka potrvá asi dva roky, ale samozřejmě je to ostuda. 12 víceúčelových vrtulníků za 17,5 mld. s DPH, taky máme stále ruské vrtulníky v Náměšti nad Oslavou, byl jsem tam, je to horor. A nakoupíme dva nové letouny CASA za 2,5 mld. s DPH a modernizaci čtyř těchto letounů za 0,5 mld., které už armáda používá. Takže letos za výstroj a výzbroj budeme mít smlouvy za více než 40 mld. 90 % dodavatelů tvoří tuzemské firmy. Armádní zakázky tedy zlepšují bojeschopnost ozbrojených sil a současně dávají našim firmám, našim občanům práci a peníze. 2020 máme v plánu několik smluv se zásadním významem pro zajišťování obrany České republiky a plnění našich závazků v rámci NATO. Bezpečnost našich občanů je priorita! Vidíme, co se děje ve světě. Vidíme, že skutečně je potřeba, aby naše armáda měla moderní techniku. Hlavními projekty roku 2020 je 210 pásových bojových vozidel pěchoty. To je obří zakázka. 50 mld. 52 kusů děl ráže NATO. 15 tis. ručních zbraní české výroby a 4 baterie protiletadlového raketového kompletu SHORAD.
Co se týká našich vojáků, v roce 2014, kdy jsme začínali, tak jich bylo 21 tis. Nyní je jich 25,5 tis. a my se chceme dostat na počet 30 tis. Tady se můžete podívat na platy našich vojáků (ukazuje opět graf), jak jsme to převzali od opozice, 2013 35 tis., odhad na příští rok 51 tis. a ještě větší počty. Takže obrana je pro nás klíčová.
Narůstá taky role aktivních záloh. My jsme s náborem dva roky napřed oproti plánu. Už nyní v aktivních zálohách máme téměř 3 200 příslušníků. V roce 2025 by mělo být 5 tis. lidí a v roce 2030 až 10 tis., takže 30 tis. vojáků, 10 tis. záloh. Čeští vojáci - skutečně můžeme být na ně hrdi - patří mezi nejlepší v zahraničních misích. Působí ve 14 zemích na třech kontinentech a jejich služba je skutečně velice, velice kladně hodnocena. Aktuálně máme v zahraničních operacích 700 vojáků, přičemž schválený mandát je 1 191. Mandát je schválený Parlamentem do roku 2020 a Ministerstvo obrany předloží vládě a Parlamentu návrh mandátu na roky 2021 a 2022 v první půlce příštího roku. Nepředpokládáme žádné výrazné změny oproti současnému stavu, ale samozřejmě, jak jsem už vzpomínal, dnes je zasedání NATO v Londýně a ty vztahy po tom, co se stalo v Turecku mezi Spojenými státy a Francií a dalšími, nejsou úplně ideální a je potřeba skutečně si to vyjasnit.
Dnes jednotliví šéfové delegací a náš pan prezident bude mít asi tři nebo čtyři minuty na to, aby tam přednesl svůj projev. Já určitě o tom budu mluvit na Evropské radě, protože členské státy NATO, evropské členské státy samozřejmě z hlediska bezpečnosti Evropy je to něco jiného než bezpečnost Spojených států, Kanady nebo Turecka. My samozřejmě sdílíme společné hodnoty, ale z hlediska bezpečnosti určitě nechceme evropskou armádu, ale chceme mít nějakou spolupráci a možná vyjednávat s našimi partnery o nějakém dodatku, který by nám umožnil dělat operace bez toho, abychom dělali takové harakiri, jak byla Sophia operation, kterou jsem navštívil a kde vlastně ten italský admirál mi říká - no teďka jsme NATO - a my jsme šli za dveře a už jsme byli Sophia operation.