(12.20 hodin)
(pokračuje Babiš)
Výrazně by se měla rovněž projevit regulace fluorovaných skleníkových plynů, která by měla vést ke snížení emisí o další přibližně 2 mil. tun. V sektoru odpadu se dosud emise skleníkových plynů zvyšovaly a jejich snižování bude záviset na rychlosti snižování skládkování, zákaz skládkování pak očekáváme do roku 2030. Bude samozřejmě ještě předmětem jednání o nových odpadových zákonech. Mně se to zdá být celkem dlouhé, ale bude to předmětem debaty.
Politika ochrany klimatu i státní energetické koncepce počítá rovněž s postupným zavíráním uhelných elektráren. Je jen otázkou, kdy to bude, protože my samozřejmě musíme občanům zajistit teplo a dodávku elektrické energie. Takže zavřít najednou uhelné elektrárny je samozřejmě nesmysl a utopie. Pan ministr Brabec a pan ministr Havlíček teď jednají v rámci tzv. uhelné komise o tzv. fade outu uhlí, tedy odklonu od uhlí. Třeba německá uhelná komise se na roce 2038 domluvila a u nás komise zkoumá, jestli je něco takového reálné i u nás. Samozřejmě ale probíhají další konkrétní opatření zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů vedle snižování těžby a využívání uhlí. Jde o podporu zateplování, úspor energie a ekologičtější vytápění.
Emise CO2 snižují zásadním způsobem také kotlíkové dotace. Jen v posledních třech letech jsme vyměnili na 70 tis. starých kotlů, díky kterým zlepšujeme nejen stav a kvalitu ovzduší, ale snížíme i emise CO2. Cíl je vyměnit alespoň 100 tis. kotlů. Sto tisíc vyměněných domácích kotlů ušetří do roku 2021 800 tis. tun CO2 a 4 GJ energie ročně.
Velmi úspěšný projekt Ministerstva životního prostředí je Nová zelená úsporám, směřovaný přímo do domácností, který je považován za nejlepší program na zateplování ve střední a východní Evropě; snižuje emise skleníkových plynů o 1,4 mil. tun CO2 ročně.
Co se týká připravenosti na změnu klimatu, všechny adaptační kroky už nastartoval ministr Brabec za celou dobu svého působení na Ministerstvu životního prostředí. V roce 2015 byla přijata i navržená adaptační strategie. Tuto strategii v roce 2017 potom doplnil Národní akční plán na změnu klimatu v České republice, který obsahuje 52 konkrétních prioritních opatření, resp. 160 prioritních úkolů v oblasti adaptace. V současné době se intenzivně pracuje na vyhodnocení a aktualizaci těchto dokumentů.
Zranitelnost České republiky vůči projevům změny klimatu byla vyhodnocena jako vysoká, a to především v oblasti povodní, zvyšování průměrné teploty a dlouhodobého sucha. Na tyto tři klíčové dopady změny klimatu jsou a budou prioritně zaměřena adaptační opatření. Vážně se věnujeme nejcitlivějšímu projevu změny klimatu v České republice, a to je sucho. Založili jsme Národní koalici pro boj se suchem, kde s příslušnými ministry, odborníky a kolegy z praxe diskutujeme vhodná opatření a praktické kroky státu. Připravili jsme velkou novelu vodního zákona, která dává státu, krajům a obcím zcela nové nástroje pro suchá období. Adaptaci na klimatické změny a k předcházením jejím dopadům se věnujeme i v dotační politice. Ministerstvo životního prostředí a zemědělství investovalo od roku 2014 do projektu adaptace na sucho 40 mld. korun.
Ministerstvo životního prostředí se soustřeďuje především na projekty nakládání s vodou v domácnostech a obcích a na posilování funkcí krajiny. Od roku 2014 realizovalo 14 tis. projektů po celé České republice za 11 mld. a dotační programy finančně nadále posiluje a bude posilovat i příští rok. Na 400 obcí a přes 200 tis. lidí je jen za letošní a loňský rok nově napojených na zdroje pitné vody. Ministr Brabec spustil program Dešťovka pro občany, kde už na 6 tis. domácností má nové nádrže na zachytávání dešťové vody nebo hospodaří s šedou vodou. Podobný program spustilo ministerstvo i pro obce. Ten se zaměřuje na podzemní nádrže, na shromažďování srážkové vody využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy veřejných budov, vodou propustné povrchy, zasakovací pásy u parkovišť nebo úpravu koryt vodních toků protékajících obcí či různé vodní prvky, protipovodňové ochrany jako bezpečnostní přelivy hrází, suché a polosuché poldery nebo vsakovací či retenční nádrže.
Zaměřujeme se na výsadbu zeleně a vodní prvky v krajině, jako jsou aleje, rybníky, tůně, mokřady, biopásy na zemědělské půdě, meandry řek a potoků. Za poslední roky už takto se zrealizovalo přes 5 tis. projektů v krajině. Aktuálně Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo 1,5 mld. na projekty Státního pozemkového úřadu v krajině. Ten v rámci pozemkových úprav, obnovy polní cesty podporuje zúrodňování zemědělské půdy, výstavbu vodních a protierozních prvků.
V opatřeních na snižování emisí CO2 i adaptačních opatření bude MŽP samozřejmě pokračovat i v příštím roce. Vysadíme v příštích dvaceti letech miliardy sazenic, listnatých i jehličnatých stromů na obnovu poškozených lesů a 10 mil. listnatých stromů mimo les v rámci projektu s Nadací Partnerství, do kterého se může zapojit úplně každý. A já myslím, že lidi to baví, chodí tam celé rodiny, skvělá akce i co dělaly Lesy ČR. Takže je to v celkovém objemu 40 mld.
Na kotlíkové dotace a kotlíkové půjčky je v rozpočtu MŽP připraveno na příští rok 4,9 mld. korun. Na nové vodovody, nové zdroje pitné vody, úpravy vod a přivaděče, program Dešťovka, pro domácnosti je v kapitole rezortu MŽP připraveno 3 mld. korun. Na snižování energetické náročnosti má MŽP 4,7 mld. korun. A konečně na adaptaci krajiny na sucho, vodu v krajině a zeleň ve městech je připraveno víc než miliarda korun. Takže životní prostředí, starost o naší planetu, jednoznačně naše priorita.
V programovém prohlášení této vlády jsme si dali jako jednu z priorit téma sport. My jsme na ten sport zapomněli od té revoluce. Tento celospolečenský fenomén byl ze strany státu dlouhé roky podporován někde z koutu Ministerstva školství. A nebudu říkat ještě kde všude. Díky naprosto neprůhlednému systému rozdělování dotací do sportu ze strany státu se náš sport v posledních letech neproslavil vítězstvím hokejistů či našich olympioniků, ale korupčními kauzami, na které doplatilo celé sportovní prostředí, a především pak ty nejmenší kluby, děti, talentovaná mládež a trenéři, kterým se nedostávalo téměř žádné finanční podpory. Díky poslanecké iniciativě a širokému konsenzu sportovního prostředí a následně i významné podpoře Poslanecké sněmovny - a my vám za to děkujeme - došlo k přijetí novely zákona o podpoře sportu, kterou od srpna, od tohoto roku vznikla Národní sportovní agentura. Ne, nejedná se o průtokáč či penězovod, jak to někteří, kteří tomu nepřejí, nazývali. Jde o jasně danou entitu systému státní správy s pevně vymezenými kompetencemi.
Národní sportovní agentura se bude starat o podporu sportu v ČR, bude vypracovávat a koordinovat plán státní politiky ve sportu, poskytovat finanční podporu ze státního rozpočtu a vytvářet podmínky pro sport dětí, mládeže a jejich trenéry, pro sport pro všechny, včetně reprezentantů a zdravotně postižených občanů. Za tímto účelem bude agentura sportovnímu prostředí poskytovat finanční podporu ze státního rozpočtu a důsledně také kontrolovat použití této podpory. Agentura bude mnohem lépe než dříve propagovat český sport a naše nadějné sportovce, a to i za přispění lepší koordinace činnosti rezortních sportovních center Ministerstva školství, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.
V roce 2011 došlo ke krachu tehdy státní loterijní společnosti Sazka. Právě ta do té doby ne zcela efektivně rozdělovala prostředky na podporu sportu. Od roku 2013, kdy se prostředky postupně začaly rozdělovat přímo ze státního rozpočtu, začaly také narůstat objemy financí poskytovaných ze státního rozpočtu na podporu českého sportu. Celkovým vyjádřením lze nárůst podpory sportu ilustrovat čísly, a já když jsem se stal ministrem financí v roce 2014, protože sám mám rád sport, tak jsem startoval s rozpočtem 2 mld. 980 mil. korun. Na příští rok je to 7,2 mld. korun. Já si myslím, že sport je strašně důležitý, a je škoda, že nemáme takový univerzitní sport, jako je to například ve Spojených státech. Takže nárůst za to období je celkem 141 %. ***