(12.10 hodin)
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tuto novelu jsme uváděli už v prvním čtení. Týká se zdravotního pojištění, kdy samozřejmě ten návrh jste všichni dostali i pod sněmovním tiskem 352, a já věřím, že i v druhém čtení projde bez problémů. Takže děkuji moc.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 352/3. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro zdravotnictví paní poslankyně Adámková a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením, které bylo přijato na 47. schůzi výboru pro zdravotnictví 10. července tohoto roku.
Za prvé bylo samozřejmě diskutováno, bylo tam úvodní slovo paní Ing. Aulické a zpravodajská zpráva paní poslankyně Maříkové.
Výbor se dále zabýval některými podrobnostmi, se kterými vás seznámím. Za prvé, doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s návrhem poslanců Hany Aulické Jírovcové, Daniela Pawlase, Pavla Kováčika a Stanislava Grospiče na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 352/, ve znění přijatého pozměňovacího návrhu: V čl. II. Zrušovací ustanovení se text "č. 158/2015 Sb." nahrazuje textem "č. 140/2017 Sb.". A za třetí, zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.
Ten pozměňovací návrh si dovolím zde říci a pak se k němu přihlásím v podrobné rozpravě. Článek tři zní: Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. A je to proto, že v tom odůvodnění musíme říci, že vzhledem k délce legislativního procesu není možné stihnout původně navrhované datum 1. ledna 2020 jako den účinnosti tohoto zákona.
Takže abychom se seznámili s celým tím stanoviskem, je to proto, že tento pozměňovací návrh nám umožňuje způsob počítání vyměřovacího základu pojistného pro pojištěnce, za které pojistné platí stát prostřednictvím státního rozpočtu na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Konkrétně se navrhuje, aby vyměřovací základ pro výpočet činil 25 % průměrné mzdy. Obdobný systém již fungoval v naší republice v letech 2006 až 2009. Tato navrhovaná změna umožňuje měnit vyměřovací základ státních pojištěnců v závislosti na aktuálním vývoji průměrné mzdy. Navrhovaná změna tak odstraňuje dle předkladatelů schizofrenní situaci nastolenou účinnou právní normou, kdy je v současné době výše vyměřovacího základu pro státní pojištěnce stanovena zákonem, nicméně její aktuální výše je závislá na nařízení vlády jakožto podzákonném právním předpisu. Z tohoto pohledu vnáší navrhovaná změna způsobu vypočítání předmětného vyměřovacího základu prvky stability, a to nejen v rovině právní, ale také v rovině praktické a zejména v podobě předvídatelnosti vývoje pojistného, transparentnosti, což znamená také určitý předpoklad transparentnosti pro státní rozpočet. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Andrea Brzobohatá, a připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Andrea Brzobohatá: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, oceňuji iniciativu spočívající v předložení návrhu novely zákona o pojistném na veřejném pojištění, která by přinesla pravidelnou každoroční valorizaci výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem za skupinu státních pojištěnců. Nicméně si dovoluji upozornit, že vyměřovacím základem pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem by podle předloženého návrhu zákona mělo být 25 % průměrné mzdy vždy za druhé čtvrtletí předchozího kalendářního roku, což přitom nekoresponduje s přiloženou důvodovou zprávou, konkrétně částí popisující dopady návrhu, kde je uvedeno, že zvolený způsob konstrukce vyměřovacího základu pojistného pro státní pojištěnce je vázán na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění, který každoročně stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí.
Je důležité též upozornit na to, že výdaje o vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem podléhají dlouhodobému zpřesňování. Například údaje za první čtvrtletí roku 2017 jsou v současné době stále prezentovány jako předběžné, tudíž je potřeba legislativně stanovit, od které hodnoty se bude vyměřovací základ odvíjet.
Vláda k tomuto zákonu dala neutrální stanovisko. Další důležitou skutečností je, že vláda připravuje své vlastní legislativní řešení dané problematiky, které nebude vyvolávat výkladové pochybnosti. Proto si dovolím v podrobné rozpravě načíst hlasování ve třetím čtení o přerušení (projednávání) tohoto zákona.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Věra Adámková a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěla jenom říci, že velmi vítáme samozřejmě určité vnesení pravidelnosti a jasné předvídatelnosti do těchto nikoliv malých peněz, které samozřejmě se platí do veřejného zdravotního pojištění, a musím jenom připomenout, možná, že to není obecně známo, ale že opravdu Česká republika má primát v tom, že skutečně se snaží platit za ty nevýdělečně činné i zdravotní pojištění. Takže tím spíš oceňuji tu transparentnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila náš pozměňovací návrh. Důvodem jeho předložení je jednak dlouhodobý nedostatek dárců krve, kteří chodí darovat krev bezpříspěvkově, tedy není jim poskytována finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, tak i snaha o spravedlivější uspořádání vztahů mezi dárci krve a jejich zaměstnavateli, jsou-li dárci zaměstnanci, a státem.
V současnosti totiž zaměstnavatelé bezpříspěvkových dárců krve nesou na svých bedrech náklady spojené s účastí jejich zaměstnanců - dárců na odběru. Právě zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnancům na základě § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, poskytnout pracovní volno a náhradu jejich příjmu. To je ale s ohledem na skutečnost, že odběr krve je v případě bezpříspěvkových dárců krve úkonem ve veřejném zájmu, velmi problematické. Podle našeho přesvědčení by tyto náklady neměli nést zaměstnavatelé, ale stát, respektive veřejné rozpočty, konkrétně systém veřejného zdravotního pojištění. Do něj by zaměstnavatelé měli odvádět pojistné, jehož výše bude snížena o výši náhrady, kterou zaměstnancům - bezpříspěvkovým dárcům poskytují. Výhodou tohoto uspořádání je, kromě spravedlivějšího rozložení ekonomické zátěže mezi jednotlivé aktéry, také posílení motivačních prvků. Za existence stávající úpravy jsme zaznamenali případy, kdy se zaměstnavatelé stavěli k účasti svých zaměstnanců na odběru krve velmi zdrženlivě, a to ze zcela zřejmých důvodů. Nepovažovali za spravedlivé, aby byl tento úkon ve veřejném zájmu hrazen z jejich soukromých prostředků. Předložený návrh tento nedostatek řeší, a může tak přispět ke zvýšení počtu dárců krve v České republice.
V podrobné rozpravě se přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji. ***